Podcasts about naposledy

Naposledy zaujala knihou Spojenci, která je nejen o osvobození Plzně Američany. Do textů a ilustrací zakomponovává vždy nějaký vzdělávací prvek. Baví ji, když ilustrace dorozvíjí psaný text. „Každou knihu se snažím dělat jinak, něco nového se naučit, protože technik je spoustu. Nějaký můj rukopis v nich ale je,“ říká ve Vizitce. Kde se u ní vzala touha prostřednictví svých knih vzdělávat? A o čem bude ta další s názvem Koniny? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naposledy zaujala knihou Spojenci, která je nejen o osvobození Plzně Američany. Do textů a ilustrací zakomponovává vždy nějaký vzdělávací prvek. Baví ji, když ilustrace dorozvíjí psaný text. „Každou knihu se snažím dělat jinak, něco nového se naučit, protože technik je spoustu. Nějaký můj rukopis v nich ale je,“ říká ve Vizitce. Kde se u ní vzala touha prostřednictví svých knih vzdělávat? A o čem bude ta další s názvem Koniny? Ptá se Karolína Koubová.

„Dostal jsem v Českém rozhlase Vltava otázku, jak se pozná dobrý zvuk – a odpověděl jsem, že nevím. Za to jsem ale dostal doma vynadáno, takže teď to můžu opravit: ,Zvukař má na starosti jednu ze základních věcí, tedy to, aby tomu bylo rozumět‘,“ říká trojnásobný držitel ceny Český lev za nejlepší zvuk Viktor Ekrt. Naposledy cenu získal za snímek Vlny.

„Dostal jsem v Českém rozhlase Vltava otázku, jak se pozná dobrý zvuk – a odpověděl jsem, že nevím. Za to jsem ale dostal doma vynadáno, takže teď to můžu opravit: ,Zvukař má na starosti jednu ze základních věcí, tedy to, aby tomu bylo rozumět‘,“ říká trojnásobný držitel ceny Český lev za nejlepší zvuk Viktor Ekrt. Naposledy cenu získal za snímek Vlny.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pápežom outsider. Lev XIV. Vlastným menom Robert Francis Prevost. Po jezuitovi ďalší rehoľník - augustinián. A prvé slová na verejnosti: „Pokoj!“ Na výročie konca vojny. Svet spoznal nového pápeža. Kardináli sa minimálne dvojtretinovo zhodli, že ním bude Američan so skúsenosťou Peru. Rehoľník augustinián s akademickou skúsenosťou cirkevného právnika. Naposledy zastával post šéfa vatikánskeho dikastéria pre biskupov. Čo bude znamenať pre Cirkev a čo pre svet? Téma pre katolíckeho kňaza Juraja Vitteka. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pápežom outsider. Lev XIV. Vlastným menom Robert Francis Prevost. Po jezuitovi ďalší rehoľník - augustinián. A prvé slová na verejnosti: „Pokoj!“ Na výročie konca vojny. Svet spoznal nového pápeža. Kardináli sa minimálne dvojtretinovo zhodli, že ním bude Američan so skúsenosťou Peru. Rehoľník augustinián s akademickou skúsenosťou cirkevného právnika. Naposledy zastával post šéfa vatikánskeho dikastéria pre biskupov. Čo bude znamenať pre Cirkev a čo pre svet? Téma pre katolíckeho kňaza Juraja Vitteka. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě. Playlist:

19. dubna zemřel horolezec Jan Červinka, bylo mu 94 let. Vystoupal na vrcholky hor na Kavkaze, Hindukúši, Himálaji, na Aljašce i v Andách. V 70. letech zakládal ve Vrchlabí horolezecký oddíl. Připomeňte si ho v rozhovoru, který s ním v roce 2019 vedla Alena Zárybnická.

19. dubna zemřel horolezec Jan Červinka, bylo mu 94 let. Vystoupal na vrcholky hor na Kavkaze, Hindukúši, Himálaji, na Aljašce i v Andách. V 70. letech zakládal ve Vrchlabí horolezecký oddíl. Připomeňte si ho v rozhovoru, který s ním v roce 2019 vedla Alena Zárybnická.

19. dubna zemřel horolezec Jan Červinka, bylo mu 94 let. Vystoupal na vrcholky hor na Kavkaze, Hindukúši, Himálaji, na Aljašce i v Andách. V 70. letech zakládal ve Vrchlabí horolezecký oddíl. Připomeňte si ho v rozhovoru, který s ním v roce 2019 vedla Alena Zárybnická.

19. dubna zemřel horolezec Jan Červinka, bylo mu 94 let. Vystoupal na vrcholky hor na Kavkaze, Hindukúši, Himálaji, na Aljašce i v Andách. V 70. letech zakládal ve Vrchlabí horolezecký oddíl. Připomeňte si ho v rozhovoru, který s ním v roce 2019 vedla Alena Zárybnická.

19. dubna zemřel horolezec Jan Červinka, bylo mu 94 let. Vystoupal na vrcholky hor na Kavkaze, Hindukúši, Himálaji, na Aljašce i v Andách. V 70. letech zakládal ve Vrchlabí horolezecký oddíl. Připomeňte si ho v rozhovoru, který s ním v roce 2019 vedla Alena Zárybnická.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Není to nejsledovanější sport, přeto se Klub potápěčů má čím chlubit. Naposledy oslnil na světovém poháru v Barceloně. Tým kolem trenéra Josefa Cimburka zase posunul hranice svých možností.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Není to nejsledovanější sport, přeto se Klub potápěčů má čím chlubit. Naposledy oslnil na světovém poháru v Barceloně. Tým kolem trenéra Josefa Cimburka zase posunul hranice svých možností.

Rusi pokračujú vo vraždení na Ukrajine. Naposledy ich raketa zabila na detskom ihrisku deväť detí a ich rodičov. A Rusi, napriek snahám Ukrajiny a západu o prímerie, útočia a zabíjajú ďalej.V Bruseli sa stretla koalícia ochotných, ktorú vedú Francúzi a Briti. Rokuje sa o možnom vyslaní mierových jednotiek po tom čo bude vyrokovaná mierová dohoda. Slovensko za spoločným stolom stále chýba.Ako prebiehajú rokovania európskych lídrov bez Slovenska? Kto všetko je v koalícii ochotných a čo sú ochotný podniknúť? Ako to vyzerá s mierovou dohodou, alebo aspoň s prímerím, ktoré chcel s Putinom vyrokovať Trump? Má o tom vôbec Putin záujem ale chce ďalej vraždiť? A čo na to Slovensko, ako modernizujeme armádu a prečo Andrej Danko tlačí na výmenu náčelníka generálneho štábu, generála Daniela Zmeka? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe Pavlom Mackom.

Naposledy jsem tím mokřadem procházel někdy na začátku ledna. Voda byla všude zmrzlá jistě až ke dnu, břehy a chodníky, oddělující proudící vodu od stojatých partií, jako skleněné, ale po sněhu ani památky. Vzpomínám si, že jsem za chůze přemýšlel o první větě nějaké anglické detektivky, kterou jsem ten den ráno otevřel v knihovničce na nádraží.

Naposledy jsem tím mokřadem procházel někdy na začátku ledna. Voda byla všude zmrzlá jistě až ke dnu, břehy a chodníky, oddělující proudící vodu od stojatých partií, jako skleněné, ale po sněhu ani památky. Vzpomínám si, že jsem za chůze přemýšlel o první větě nějaké anglické detektivky, kterou jsem ten den ráno otevřel v knihovničce na nádraží.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už počtvrté jsme v Tiebreak Tennis Podcastu přivítali našeho nejčastějšího hosta – Jakuba Menšíka. V tomto speciálním díle s Kubou rozebíráme jeho senzační triumf na Masters v Miami. Jak velkou bolest musel překonat už v úvodním kole? Motivoval ho mediální nezájem o výhře nad Jackem Draperem? Jak náročné bylo čekání na finále? A co rozhodlo ve slavné bitvě s Novakem Djokovičem? Tohle a mnohem víc uslyšíte v rozhovoru s Kubou, který vznikl jen pár dní po jeho dosud největším kariérním úspěchu.

Naposledy sme niečo podobné zažili v sedemdesiatych rokoch.Cez víkend sa však slintačka rozšírila do ďalšieho okresu, zasiahnutá je veľká záhorská farma s tisíckami zvierat.Či sa slintačka a krívačka šíri, ako tento boj zvláda štát a či sa začne prejavovať aj nedostatkom niektorých potravín?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Michaely Štalmachovej.Zdroje zvukov: SME, TA3, Youtube/Peter Lipták, TASROdporúčanie:Po odohratých zhruba troch desiatkach hodín si to už trúfnem: dnes odporúčam najnovší diel série Assassin's Creed. Shadows vás vezme do Japonska 16. storočia, kde tradície narazia na rýchlo sa meniaci svet plný – ako už pre túto sériu vždy – sprisahaní. Priznám sa, mal som obavy a japonské dejiny ma príliš nezaujímali, no toto je jedna z tých najlepších hier v celej sérii.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Európska centrálna banka znižuje úroky. Naposledy tak urobila začiatkom marca a postupne klesajú aj sadzby na bežných hypotékach. Realitní makléri hovoria o čiastočnom oživení trhu a kupujúci sa zase pýtajú, či je teraz najvhodnejší čas pozerať sa po voľnej nehnuteľnosti, kedy uprednostniť nájom, či sa byt oplatí ako investícia a prípadne, čo robiť s fixáciou. Podľa makroekonomického analytika Národnej banky Slovenska Romana Vrbovského oživenie naozaj cítiť. Ceny nehnuteľností začali stúpať už vlani a rok skončili s trojpercentným medzikvartálnym rastom. Rovnako sa zvýšil aj záujem ľudí. „Počet nových hypoték vzrástol medzi tretím a štvrtým štvrťrokom minulého roka približne o pätinu,“ približuje Vrbovský. Rast cien však pokračuje aj v prvých mesiacoch tohto roka. Dôvodom je aj vyššia DPH. Podľa Vrbovského prirážku do cien pretavili aj tí, čo predávajú staršiu nehnuteľnosť. „Pravdepodobne ide o dôsledok konkurenčného súboja medzi predávajúcimi. Inými slovami, ak si niekto myslel, že vyššiu DPH zakomponujú do ceny všetci ostatní, zakomponoval ju aj on,“ dodáva analytik. Nehnuteľnosti sú pritom podľa neho na Slovensku ešte stále veľmi obľúbenou investíciou. Je však otázne, či je to najlepšia cesta, akou sa oplatí ísť. „Investovať sa dá aj do cenných papierov, kde je jednotková cena omnoho nižšia, netreba si kvôli nej brať hypotéku a priemerné výnosy sú viac menej porovnateľné,“ približuje Vrbovský. Čo sa teda na realitnom trhu deje, čo vplýva na výšku úrokov, či sa byty v novostavbách skutočne zmenšujú a čo zvažovať, ak sa dnes rozhodujem medzi nájmom a hypotékou? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá makroekonomický analytik Národnej banky Slovenska Roman Vrbovský. ​V rozhovore sa dozviete: 0:55 Aktuálna úroková sadzba. 3:52 Úroky na hypotékach na Slovensku. 5:30 Riziková prirážka pri štátnych dlhopisoch. 8:26 Realitný trh v roku 2024. 10:22 Ceny bytov a vyššia DPH.​​​ 12:04 Ceny bytov v novostavbách vs. staršie byty. 15:06 Ceny rodinných domov. 16:04 Ponuková cena vs. realizačná cena. 18:00 Zmenšovanie nových bytov v Bratislave. 21:38 Zostať v nájme alebo kúpiť byt? 23:59 Ako si vybrať fixáciu? 28:18 Je nehnuteľnosť dobrá investícia? 32:43 Dostupnosť bývania na Slovensku. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Jeho životní divadelní roli možná nikdy neuvidíte. Michal Kern ji hraje pouze třikrát do měsíce v malém a pokaždé vyprodaném pražském Divadle v Řeznické. „Váňa je pro mě naprosto výjimečný,“ říká pětačtyřicetiletý herec v dalším díle podcastu Host Reportéra o moderní variaci na Čechova. Ztvárňuje v ní všech osm postav a více než půldruhé hodiny podává mimořádný herecký i fyzický výkon.„V ty dny, kdy hraju Váňu, se mnou do rána nic není. Snažím se plnit běžné povinnosti, ale duší už jsem na jevišti a celou dobu podvědomě kumuluju energii na večer. Všechno kolem nejspíš splním, ale děje se to jakoby mimo moje tělo. Celý den v podstatě jen přežívám a koncentruju se na večer. Poslední hodinu a půl před začátkem pak sedím sám v malé šatničce, slyším přicházet diváky a klepu se jak drahý pes. No a když pak Váňa skončí, je to neuvěřitelná úleva. Adrenalin dojíždí ještě minimálně dvě další hodiny po představení…“Čechovův Strýček Váňa je drama velmi emotivní, a moderní adaptace britského dramatika Simona Stephense na tom nic nemění. Michal Kern v podcastu vzpomíná, jak se při zkouškách několikrát rozplakal, což si pak musel přísně zakázat.„Nejvíc mě rozsekala zkouška, kdy se Ivan v dialogu se Soňou přizná k tomu, že neví, kudy dál, a pomýšlí na sebevraždu. Přesně jsem chápal, jak moc je ta postava v háji, na samé hranici šílenství, a chvíli jsem nemohl pokračovat.“Ve velmi osobní pasáži rozhovoru Michal Kern popisuje období, kdy se i on ocital na dně. „Byl jsem závislý na alkoholu, chlastem jsem zaháněl nudu a syndrom vyhoření,“ říká s tím, že posledních pět let chodí na terapie a abstinuje.Naposledy byl na hraně šílenství v době před začátkem covidové pandemie. „Své osamělé alkoholové jízdy jsem podnikal jednou za čtvrt roku, trvaly obvykle týden. Ke konci už to bylo opravdu hraniční,“ popisuje v podcastu a uvádí konkrétní příklady. „Je to třeba takový ten stav, kdy člověk jede v MHD a celou dobu se jen modlí, aby tam nepotkal někoho známého a nemusel se s ním dát do řeči… Jsem strašně rád, že je to pryč. I když na druhou stranu je pravda, že dnes trávím své volné večery tak trochu jako důchodce.“

„Když natáčím televizní dokument, musím se soustředit na každé slovo, emoci, každý pohyb zpovídaného člověka a empaticky se na něj naladit. Asi mám nějaký dar a dokážu mít momenty racionality i emocionality,“ popisuje reportérka a režisérka České televize Lea Surovcová. Naposledy natočila pořad nazvaný Dětská paliativní péče.

„Když natáčím televizní dokument, musím se soustředit na každé slovo, emoci, každý pohyb zpovídaného člověka a empaticky se na něj naladit. Asi mám nějaký dar a dokážu mít momenty racionality i emocionality,“ popisuje reportérka a režisérka České televize Lea Surovcová. Naposledy natočila pořad nazvaný Dětská paliativní péče.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes bola našou hostkou Dara Rolins, ktorá v Hemendexe predstavila svoju novinku Sľub, k rovnomennému seriálu z prostredia 80. rokov. Zistili sme, aký sľub a komu Dara dala, ale aj ako si spomína na 80. roky a módu v nich.

Třikrát se tanečník Robin Ondráček zúčastnil populární televizní soutěže StarDance. Naposledy byla jeho partnerkou herečka a režisérka Jana Paulová, se kterou si neobyčejně sedli. „Byla to neskutečná jízda. Na každém tréninku jsme mívali záchvaty smíchu,“ vzpomíná.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zima nám letos ještě neukázala svou plnou sílu, přesto už potrápila mnoho řidičů. Naposledy zrádnou ledovkou.

Stovky lidí se v neděli vydaly na jedinečnou jízdu Mikulášským vlakem z Olomouce do Přerova a Zábřehu na Moravě. Historický vlak tažený parní lokomotivou Rosnička byl vyzdoben a plný dětí i dospělých, kteří se chtěli naposledy svézt parní soupravou na hlavní trati. Od ledna to kvůli novým bezpečnostním nařízením už nebude možné.

Kuba se opakovaně potýká s rozsáhlými výpadky proudu. Naposledy se ostrov v Karibiku ponořil do tmy koncem října, dokonce na několik dní. Kromě restaurací nebo barů nefungovaly ani školy nebo úřady. Nemocnice mohly přijímat pacienty jen díky vlastním generátorům, na které se kubánská vláda v posledních letech spoléhá stále častěji. Energetická infrastruktura v zemi je zastaralá a investice do ní nízké. Havana z toho viní mimo jiné americké sankce.

Tohle se Spartě stane jednou za 54 let. Naposledy v roce 1970 v dnes již neexistujícím Veletržním poháru schytala debakl 0:6 od Leedsu. Teď stejný "vejvar" zapsala od Atlética Madrid. Bránu Jana Oblaka prakticky neohrozila a sama čelila, především po pauze, zbraním hromadného ničení. Ne, tohle na Ligu mistrů nestačí. O co Letenští hrají ve zbytku podzimu a je v ohrožení pozice kouče Larse Friise? "Přestože nemá kam sáhnout, přijde mi, že sám neví. Nezereagoval na převahu soupeře uprostřed hřiště, o středu hřiště se bavíme pořád a nic se neděje," říká Jiří Fejgl. "Emoce jsem viděl, ale ve špatné chvíli. Když Sparta dostala presinkem do prostorů, odkud mohla získat balon, tak zbytečným faulem, čímž pomohla Atléticu se z presinku dostat," přitakal Petr Ruman. "Ross nestačí pohybově, byl to další špatný zápas od něj," poukázal Pavel Šťastný. Podívejte se na První dojem.

Je úplně marné upozorňovat vládu Petra Fialy, že její komunikace je nedostatečná a měla by se zlepšit především proto, aby lidé nepřestávali věřit demokratickým institucím. Naposledy chybovala při rušení 83 poboček úřadu práce, tedy více než pětiny ze všech, i v místech, kde to lidi velmi poškodí.

Je úplně marné upozorňovat vládu Petra Fialy, že její komunikace je nedostatečná a měla by se zlepšit především proto, aby lidé nepřestávali věřit demokratickým institucím. Naposledy chybovala při rušení 83 poboček úřadu práce, tedy více než pětiny ze všech, i v místech, kde to lidi velmi poškodí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na malebné jihočeské vesnici žil všemi oblíbený postarší muž. Jednoho dne ale zmizel. Hlídka našla jeho tělo na zemi v jeho bytě. Na první pohled bylo jasné, že ho někdo ubodal. Pro místní to byl šok. Naposledy ho viděli při pálení čarodějnic. Jakou roli v jeho vraždě hrál fakt, že jako rozhodčí pískal místní fotbalové zápasy? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na malebné jihočeské vesnici žil všemi oblíbený postarší muž. Jednoho dne ale zmizel. Hlídka našla jeho tělo na zemi v jeho bytě. Na první pohled bylo jasné, že ho někdo ubodal. Pro místní to byl šok. Naposledy ho viděli při pálení čarodějnic. Jakou roli v jeho vraždě hrál fakt, že jako rozhodčí pískal místní fotbalové zápasy? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Andrej Babiš v úsilí o volební vítězství, které by mu mohlo zajistit jednobarevné vládnutí, nezahálí. A nové voliče shání, kde může. Naposledy si v tomto týdnu řekl o několik set tisíc hlasů pocházejících od menšinových akcionářů ČEZu. Pojďme se podívat na to, jak to udělal, zda mu může jeho taktika fungovat a co by nás to případně stálo.

Slovenští novináři za sebou mají první rok vlády Roberta Fica poté, co se loni po letech vrátil k moci. Premiér si už stihl podrobit veřejnoprávní média, s novináři se soudí, mnozí přišli o práci. Vláda hrozí vznikem Národního mediálního úřadu. „Cením si všech, kdo tam zůstávají a dělají svoji práci dál,“ říká advokát a bývalý novinář Tomáš Němeček, který v dalším dílu Mediálního cirkusu mimo jiné hodnotil i způsob, jakým ČT ukončila pořad 168 hodin Nory Fridrichové. Slovenská společnost utrpěla největší šok v únoru 2018, když byl nájemným vrahem  zastřelen investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka. Vražda a následné obrovské společenské otřesy vedly k pádu Ficovy vlády. Loni v říjnu se ale Fico vrátil k moci a s médii svádí tvrdou bitvu. S velkou částí novinářů nemluví, nepouští je ani na úřad vlády. Veřejnost letos na jaře protestovala proti změnám mediálních zákonů, ovšem marně.  Přeměnu tamních veřejnoprávních a státní média si Ficův kabinet  prosadil.„Občas se říká o novinářích, že tak dlouho křičí Vlk! Vlk!, až je nebude nikdo poslouchat. Tak teď na Slovensku ten vlk je. Slovenská veřejnoprávní média už byla podrobena speciálním zákonem, který byl přijat jen proto, aby ukončil funkční období dosavadního ředitele a mohli být dosazeni noví manažeři. Výsledek už je viditelný prostým okem diváka. Byli vyměněni moderátoři hlavních politických debat. Hlavní vládní strana SMER - SD se tím dokonce chlubí na mítincích se svými voliči, jako by si odškrtávali jednotlivá jména, ta nepopulární,“ komentuje slovenské dění exnovinář, dnes advokát a komentátor dění Tomáš Němeček, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Fico odvádí pozornostVýroky slovenského premiéra na adresu novinářů budí rozruch často. Naposledy to bylo tehdy, když o žurnalistech pronesl, že jsou krvelační bastardi, mluvil o tom, že je třeba uvažovat o povinném vzdělání pro novináře a také zřídit Národní mediální úřad, který mnohá tamní média vnímají jako hrozbu případné cenzury.„Premiér Fico tyto výroky, které vždycky otřesou a došplouchnou až do České republiky, pronáší ve chvíli, kdy potřebuje odvést pozornost od něčeho hodně nepříjemného,“ upozorňuje Němeček a dodává: „Některým z Ficových výroků jako třeba o povinném vzdělávání novinářů není třeba  přisuzovat nějakou vážnost. Oni nejsou hodni, a tím oni myslím Ficovu vládu, abychom vážně rozebírali jejich úmysl, jestli na něm něco je nebo  ne, protože oni chtějí trestat.“Fico se ale nebojí sáhnout i dál. Před několika týdny zažaloval novináře a šéfredaktora zpravodajského serveru Aktuality.sk Petera Bárdyho, který o něm napsal knihu. V žalobě si stěžuje na fotografii použitou na obálce.„Šéfredaktor Aktualit.sk Peter Bárdy má pravdu, že oni si tu knihu celou pečlivě přečetli, nenašli nic, čeho by se chytli, tak to zkouší přes fotografii. To je spíš směšná záležitost, taková ta klasická zastrašovací žaloba, dělaná jenom proto, aby novináře otrávil. Odvedl jim energii jinam, aby platili advokáta, který je musí zastupovat, aby to řešili. Je to ryzí  zlomyslnost,“ hodnotí žalobu Němeček.Stíhání české novinářkySložitou pozici slovenských novinářů nedávno nasvítil také případ okolo reportérky Seznam Zpráv Kristiny Cirokové. Ta musela na výslech kvůli svým reportážím o sektě AllatRa, sloveská prokuratura ji vedla jako podezřelou z údajné propagace hnutí potlačujícího práva a svobody. Slovenská prokurátorka, která má kauzu na starosti, přitom podle tamního serveru SME toto hnutí v minulosti sama podporovala. Proti vyšetřování se ohradila redakce Seznam Zpráv i řada novinářských organizací. Stíhání bylo nakonec zastaveno.„Je to strašně nepříjemné. Nikdo není rád, když chodí na výslechy. Pro nikoho není příjemné, že je vyšetřován. Navíc ho to odvádí od jeho práce.  Tomu všemu rozumím. Druhá věc je, že pokud tomu čelíme z bezpečí, a opravdu je to bezpečí, České republiky, tak je to přece jenom jiná pozice, než když jste tomu na Slovensku vystaveni v první linii,“ říká v Mediálním cirkusu Němeček.On sám se novinařině věnoval od 90. let, byl šéfredaktorem týdeníku Respekt, komentátorem Hospodářských novin a v Lidových novinách pak založil a vedl přílohu o právu Právo a justice. Z médií Němeček odešel v červnu 2013, výpověď v Lidových novinách podal hned ten den, kdy Andrej Babiš oznámil nákup vydavatelství Mafra.„Já si pamatuju, jak se tam v té době lámaly charaktery. A jak dneska lidi, kteří jsou velcí antibabišovci, tehdy koketovali s tím, jestli by to nakonec nešlo nějak prokličkovat a přežít. Bylo to emotivní,“ říká i po letech s velkým zaujetím Tomáš Němeček. „Jako  nositel všech novinářských cen v České republice jsem si ty ceny, plakáty a diplomy sebral, strčil jsem je do šuplíčku a začal jsem novou kariéru v Psychiatrické nemocnici Bohnice jako podnikový právník, protože měl jsem dvojí vzdělání, vystudoval jsem žurnalistiku a práva,“ popisuje Němeček.Fridrichová odešla z ČT středemDnes se Tomáš Němeček médiím věnuje spíše okrajově. Působí v několika institucích udílejích novinářské ceny, občas komentuje veřejné dění zejména v Českém rozhlase a médií se občas týkají i kauzy, kterým se věnuje v rámci své advokátní praxe. Zastupoval třeba poškozené v případu podezření na sexuální obtěžování ze strany investigativního reportéra Marka Wollnera v České televizi.„O tom nemůžu mluvit, protože tento pořad sledují také lidé, kteří se mě za toto angažmá snažili nějakým způsobem potrestat nebo mi ztrpčit život. Poslali na mě stížnost na Advokátní komoru, která sice byla shledána jako nedůvodná, ale zkoušeli mi i takto ztrpčit život. Jestli ale o něčem můžu mluvit, tak je to o případu Nory Fridrichové. To jsem  nezastupoval a sledoval jenom jako divák. A musím říct, že mi spadla čelist nad tím, co se dělo. Jakým způsobem může být zrušený pořad, který má takovou sledovanost bez jakékoliv náhrady. A musím také říct, že mi zároveň imponovalo rozhodnutí Nory Fridrichové, že toto nemá zapotřebí a odchází středem, protože se uživí kdekoliv jinde.  Taková gesta jsou mi blízká,“ říká Němeček.Vadilo mu přitom především to, když Noře Fridrichové vedení televize v souvislosti s koncem pořadu 168 hodin vyčítalo, jak se ohradila vůči útokům Marka Wollnera v bulváru. Ten zveřejnil část soukromé konverzace s Fridrichovou o masturbaci, bývalá novinářka ČT pak v reakci zveřejnila konverzaci celou, aby jí dala kontext. Jan Souček vzápětí Fridrichové vyčetl, že veřejné výroky tváře ČT o masturbaci podle něj poškozují televizi.„To jsem si říkal: jak vy jste jí pomohli? Jak se Česká televize se svým mediálním odborem,  se svým právním oddělením, zastala svého zaměstnance? Jakou pomoc poskytla? Nechali ji v tom plavat samotnou a potom ji peskovali za to, že to nebylo podle nějakých jejich dokonalých nevyřčených představ. To mě zamrzelo na současném vedení České televize,“ dodává ke kauze zrušení pořadu 168 hodin Němeček.Jakou atmosféru v ČT odkryla kauza Wollner? A co dnes novinařinu a práci novinářů v Česku a zejména na Slovensku ohrožuje nejvíc? --Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na

Andrej Babiš v úsilí o volební vítězství, které by mu mohlo zajistit jednobarevné vládnutí, nezahálí. A nové voliče shání, kde může. Naposledy si v tomto týdnu řekl o několik set tisíc hlasů pocházejících od menšinových akcionářů ČEZu. Pojďme se podívat na to, jak to udělal, zda mu může jeho taktika fungovat a co by nás to případně stálo. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naposledy to byl Berlín a pak dlouho nic. Pravidelné linky brněnské letiště poslední roky spíš ztrácelo, než získávalo. Teď se to otáčí a jedna nová přibude. Poslechněte si to v nové Brněnské jedenáctce. Probereme taky letištní rekordy, náhlý konec slavnostního osvětlení v historickém centru města, setkání okultistů, i jestli budou do vesmíru létat brněnské šaliny. Taky máte pocit, že ty čokoládové Mikuláše prodávají v obchodech čím dál dřív? Skutečnost vás možná překvapí.

Psal se 22. říjen roku 1797, když André-Jacques Garnerin v pařížském parku Monceau nastoupil do proutěného koše svého vodíkového balonu a vznesl se s ním do výšky kolem devíti set metrů. Naposledy pohlédl k Zemi, kde se tísnil početný dav přihlížejících lidí, svědků jeho odvážného činu. Francouzský dobrodruh přeřízl lano, spojující koš s balonem.

KOMPLETNÍ VÍCE NEŽ HODINOVOU EPIZODU SI MŮŽETE PUSTIT NA HEROHERO.CO/STUDION Tradiční demokratické strany ztrácejí podporu po celé Evropě. Naposledy krajní pravice zvítězila v Rakousku. Podaří se ještě nebezpečnou vlnu zastavit? Filip Titlbach se ptá ve Studiu N šéfa zahraniční rubriky Jana Kudláčka a reportéra Jana Moláčka.

Začal nový školní rok a počasí si toho nevšimlo, takže stále panují prázdninová úmorná vedra. Naposledy vyšly Lidové noviny a doslova poslední srpnovou vteřinu ministerstvo financí zveřejnilo návrh státního rozpočtu na příští rok.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Ukrajinu jezdí fotografovat deset let, poslední dva roky dokumentuje místa nejvíc zasažená válkou. „Jiní fotí zázemí nebo každodennost hlouběji v týlu. Mě primárně zajímá to epicentrum,“ říká fotograf Stanislav Krupař, který byl hostem podcastu Mediální cirkus a který se do válkou zmítané země znovu vydal tento týden, jen pár dní po natočení rozhovoru.Opět přitom míří do míst nejtužších bojů, konkrétně do Doněcké oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. „V Pokrovsku, Avdijivce a Vuhledaru mám spoustu známých jak mezi civilisty, tak mezi vojáky. Teď se tam ta situace silně dramatizuje. Tak chci být u toho,“ vysvětluje s tím, že právě v Avdijivce se probudil i 24. února 2022, kdy Kreml zahájil vpád na ukrajinské území.Ruská vojska v posledních dnech přitvrzují v útocích na ukrajinskou obranu u zmíněného Pokrovska. Boje v okolí města a přilehlých vesnicích doprovází ustavičné ostřelování, kvůli kterému už podle agenturních zpráv zemřelo i mnoho civilních obyvatel.„Vesnice za vesnicí, které jsem dobře znal, mizí z povrchu zemského a mě to samozřejmě strašně trápí a štve. I to je důvod, proč se tam chystám.“ říká Krupař s tím, že opět jede i za vojáky, kteří budou blízko první linie. „Od té doby, co jsou tam nasazeni, to území jenom pomalu, ale vytrvale ztrácí. Vesnice, ve kterých jsem s nimi byl ještě na jaře, jsou už dávno ve spárech ruské armády.“Právě díky dobrým vztahům s ukrajinskými vojáky se fotografovi pravidelně daří proniknout až do míst nedaleko fronty. Spolupracuje třeba se skupinou snajprů. Několik dní také strávil s lékaři u Avdijivky v polní ošetřovně, která jinak bývá pro novináře nepřístupná.„Hele, pojedeš s námi úplně dopředu“Nebojí se při takových akcích o život? „Není to tak, že by mě vzali všude, kam bych chtěl. Do těch nejdivočejších bojů mě nikdy nevzali. Řídím se jejich rozkazy, respektuju to, co mi nabídnou a to, co mi zakážou. Netlačím se nikam přes jejich zákaz,“ reaguje Krupař.„Mě baví být v uzavřeném kolektivu třeba do 20 lidí, kde můžu důvěrně poznat jednotlivé účastníky a můžu navázat blízké vztahy uvnitř té skupiny. Zároveň je pozoruju a z toho vznikají moje fotografie. A už je v zásadě jedno, co se odehrává. Samozřejmě, pokud ti kluci jedou někam do akce a jsou ochotni vzít mě s sebou, tak jedu. Už jenom proto, abych nebyl za srágoru, který jenom parazituje a plně se neúčastní jejich života.“Přímo v akci se snajpry nebyl od konce loňského roku: „Ještě začátkem listopadu, kdy bojovali v Avdijivce, mi nabízeli: hele, pojedeš s námi úplně dopředu na naše pozice. To bylo 800 metrů za frontou, odkud likvidovali nepřátelské vojáky. Ale já jsem měl sérii zakázek pro německá média a když jsem se tam v půlce prosince vrátil, tak už to nešlo. Rusové začali víc tlačit, používali klouzavé bomby KAB, které likvidovaly celé baráky. A to už mě řekli: omlouváme se , ale teď tě tam nevezmeme. To už je příliš riskantní.“Udržování blízkých vztahů s místními je pro Krupařovu práci zásadní. Díky tomu ví, kdy si může dovolit fotit: „Lidi si na mě zvyknou a necítím se jako hyena. Což se mi párkrát stalo při leteckých útocích v Kyjevě nebo v Pokrovsku. Je zmatek, lidi upí, teče krev a do toho objeví parta reportérů, kteří neumějí ani ukrajinsky, ani rusky anemilosrdně tam začnou fotit. V těch situacích se cítím hrozně nesvůj a musím se nutit, abych to dělal taky. A to nemám rád. Takže pro mě je klíčové, být v kolektivu lidí, které znám.“Stanislav Krupař, který v minulosti fotil například pro Lidové noviny nebo časopis Reflex, se v posledních letech živí jako fotograf a reportér na volné noze. Spolupracuje především s německými týdeníky a časopisy Die Zeit, Stern nebo Focus, se švýcarským Neue Zürcher Zeitung nebo s holandskými a belgickými médii. V Česku pak třeba s magazínem Reportér, příležitostně například i se Seznam Zprávami.„V ideálním případě to funguje tak, že tě tam ta redakce vyšle. Ale teď je pro mě čím dál tím obtížnější přesvědčit někoho, aby mně zakázku dal. Vyjíždím tam vlastně na svý triko,“ popsal Krupař úskalí práce nezávislého fotografa.„Upadající zájem o moji práci koresponduje s upadajícím zájmem médií o Ukrajinu. Ten konflikt se táhne dlouho, média jsou z něho unavená a očekávají vždycky něco nového. A já většinou nemám úplně nic nového, co bych jim mohl nabídnout,“ říká.Nové jsou podle něj hlavně posuny v životech lidí, které dokumentuje. „Naposledy na jaře jsem chtěl dělat velkou reportáž o jedné holce snajperce a než jsme se k tomu rozhoupali, tak tu Káťu zabili,“ prozrazuje.Proč Stanislav Krupař říká, že je fotograf, ale ne novinář? Jak moc si podle něj reportéři ve válečném konfliktu pomáhají? A jaké fotografie dokážou zahývat veřejným míněním?

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ „Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi.  ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Zatímco digitalizaci stavebního řízení drtí kritika, ministerstvo práce sklízí za totéž pochvaly. Daří se mu převádět vyřizování dávek do on-linu a další revoluční změny slibuje. Jak to, že jednomu úřadu to jde a druhému ne?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel IT sekce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Trpkoš. Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) prožívá opravdu horké léto. Kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení schytává kritiku od veřejnosti, odborníků, opozice i koaličních partnerů. Naposledy ve středu ho kvůli přetrvávajícím potížím systému grilovali senátoři a úředníci stavebních úřadů. Ti vyhrožují stávkou nebo výpověďmi. Bartoš slibuje, že se vše vyřeší do konce prázdnin.O to víc teď ve vládních řadách kontrastuje práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Jeho ministerstvo práce a sociálních věcí je za digitalizaci totiž naopak dlouhodobě chválené a podle mnohých se stává průkopníkem ve zpřístupnění on-line služeb lidem. Výrazně mu v tom pomáhá právě šéf IT sekce Karel Trpkoš, který na resort přišel ze zkušenostmi ze soukromého sektoru. Proč se digitalizace stavebního řízení nedaří, je to extrémně těžký úkol? „Je to úplně standardní úkol, není to raketová věda. Není to tak, že je to třeba o tři, o čtyři levely složitější než věci, které děláme my,“ říká Trpkoš. Do ostré kritiky kolegů se ale pouštět nechce. „Jsem radši, když někdo něco udělá a pak to do odladí, než když se lidi bojí a pak se nic neudělá. To je největší průšvih.“Za Trkošova působení MPSV mimo jiné loni po letech uzavřelo kauzu dodávky IT systému pro vyplácení dávek, kterou provázely policejní vyšetřování a soudy (systém bude tři roky spravovat firma OKsystem, poté už by se o něj mělo starat samo ministerstvo). Výrazně se také zjednodušilo vyřizování dávek, žádosti je od léta 2022 možné podávat on-line přes portál Jenda. A resort slibuje i další změny. Je to, co se daří ministerstvu práce, skutečná digitalizace? Proč se v Praze vyřižování dávek stále zpožďuje? A jak ve státní správě zaplatit a udržet dobré IT specialisty?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pavol je bývalý basketbalový hráč, narozený 23. června 1988 v Bratislavě. Jeho výška je 2 metry 3 centimetry. Naposledy hrál jako útočník za GEOSAN Kolín v České republice - Mattoni NBL. Vystudoval University of California v Irvine, 28 let byl sportovcem,  z toho 12 let profesionálním.  Dnes je výkonnostním trenérem ICF a nadšencem pro mentální odolnost a optimalizaci výkonu.

Stal sa doslova zázrak, že máme na olympiáde tenistku, ktorá zápasila o tretie miesto, hovorí v podcaste športový novinár Martin Tóth-Vaňo, ktorý sa nachádza priamo v Paríži. Dodáva však, že aj keď sledujeme v Paríži pekné príbehy, tak z medailového hľadiska môže byť táto olympiáda pre Slovensko najneúspešnejšia.Bronzová medaila a dva veľké príbehy Slovákov, ktorých si všimli aj v zahraničí. So športovým novináromportálu Šport.sk Martinom Tóth-Vaňom v podcaste rozoberáme prvý týždeň olympiády.Novinár opisuje príbeh tenistky Anny Karolíny Schmiedlovej, ktorá na olympiáde prepisála históriu, keď sa dostala do najlepšej štvorky. Prekvapila tak celú tenisovú verejnosť a dostala sa do pozornosti všetkých svetových médií.„Z hľadiska olympiády a tenisu je jej príbeh niečo neuveriteľné. Keď sa pozrieme aj na to, že tenis na Slovensku nie je v ideálnej situácii. Stal sa doslova zázrak, že máme na olympiáde tenistku, ktorá zápasila o tretie miesto. To, že je v najlepšej štvorke je obrovský úspech," opisuje novinár v podcaste a dodáva, že tenistka sa zapísala veľkými písmenami do histórie slovenského, ale aj svetového tenisu.Jediný Európan TuryV Paríži sa tento týždeň napísal aj iný príbeh. A to skejtbordistu Richarda Turyho, ktorý sa ako jediný Európan dostal do osemčlenného finále a získal piate miesto. „Je to nádherný príbeh. Richarda by som definoval ako normálneho chalana z Košíc. Ako sám Tury povedal, keď uvidíte niekde skejtbordistu a budete mu chcieť vynadať, tak si v hlave povedzte: možno bude o pár rokov na olympiáde a prinesie domov medialu," hovorí v podcaste novinár.Ako sa nám darí v porovnaní s inými olympiádami? Martin Tóth-Vaňo približuje, že už len tým, že máme historicky najmenší tím sa naše šance na medaily znižujú. „Naposledy sme mali štyri medaily. Teraz máme jednu. Ak pri nej ostaneme bude to sklamanie, pretože sa očakávali minimálne dve. Zrhnul by som to takto: aj keď tu máme pekné príbehy a úspechy, tak z medailového hľadiska môže byť táto olympiáda najneúspešnejšia."Olympiáda však nie je len o pekných príbehoch. Novinár v rozhovore hovorí aj o tom, čo ho na olympiáde sklamalo.Moderuje Denisa Hopková.

Stal sa doslova zázrak, že máme na olympiáde tenistku, ktorá zápasila o tretie miesto, hovorí v podcaste športový novinár Martin Tóth-Vaňo, ktorý sa nachádza priamo v Paríži. Dodáva však, že aj keď sledujeme v Paríži pekné príbehy, tak z medailového hľadiska môže byť táto olympiáda pre Slovensko najneúspešnejšia.Bronzová medaila a dva veľké príbehy Slovákov, ktorých si všimli aj v zahraničí. So športovým novináromportálu Šport.sk Martinom Tóth-Vaňom v podcaste rozoberáme prvý týždeň olympiády.Novinár opisuje príbeh tenistky Anny Karolíny Schmiedlovej, ktorá na olympiáde prepisála históriu, keď sa dostala do najlepšej štvorky. Prekvapila tak celú tenisovú verejnosť a dostala sa do pozornosti všetkých svetových médií.„Z hľadiska olympiády a tenisu je jej príbeh niečo neuveriteľné. Keď sa pozrieme aj na to, že tenis na Slovensku nie je v ideálnej situácii. Stal sa doslova zázrak, že máme na olympiáde tenistku, ktorá zápasila o tretie miesto. To, že je v najlepšej štvorke je obrovský úspech," opisuje novinár v podcaste a dodáva, že tenistka sa zapísala veľkými písmenami do histórie slovenského, ale aj svetového tenisu.Jediný Európan TuryV Paríži sa tento týždeň napísal aj iný príbeh. A to skejtbordistu Richarda Turyho, ktorý sa ako jediný Európan dostal do osemčlenného finále a získal piate miesto. „Je to nádherný príbeh. Richarda by som definoval ako normálneho chalana z Košíc. Ako sám Tury povedal, keď uvidíte niekde skejtbordistu a budete mu chcieť vynadať, tak si v hlave povedzte: možno bude o pár rokov na olympiáde a prinesie domov medialu," hovorí v podcaste novinár.Ako sa nám darí v porovnaní s inými olympiádami? Martin Tóth-Vaňo približuje, že už len tým, že máme historicky najmenší tím sa naše šance na medaily znižujú. „Naposledy sme mali štyri medaily. Teraz máme jednu. Ak pri nej ostaneme bude to sklamanie, pretože sa očakávali minimálne dve. Zrhnul by som to takto: aj keď tu máme pekné príbehy a úspechy, tak z medailového hľadiska môže byť táto olympiáda najneúspešnejšia."Olympiáda však nie je len o pekných príbehoch. Novinár v rozhovore hovorí aj o tom, čo ho na olympiáde sklamalo.Moderuje Denisa Hopková.

V pátek začínají Letní olympijské hry v Paříži, ta je tak další z řady světových metropolí, které hostí tento sportovní svátek. V minulosti se několikrát vážně uvažovalo o tom, že by se Olympiáda mohla konat také v Praze. Naposledy u těchto úvah byl ekonom Miroslav Singer, který vedl analytický tým společnosti PwC, který uvažoval nad tím, jak by Olympiáda v Praze mohla vypadat.

Zatímco ve Spojených státech vyšetřují, co vedlo dvacetiletého muže k atentátu na Donalda Trumpa, v Česku už má spousta politiků jasno. A některé teorie, podobně jako v případě střelby na Roberta Fica, jsou vskutku odvážné.Například nový europoslanec Filip Turek za Motoristy z útoku na Trumpa viní „liberální dobytky“. Podle exprezidenta Václava Klause byl zase atentát „pokusem prodloužit válku na Ukrajině, zvýšit závody ve zbrojení a přiblížit nás k celosvětovému konfliktu“.„Za prvé mi to přijde paranoidní, vidět za skutky vyšinutých frustrovaných šílenců nějakou velkou ideologii. A za druhé, i když je to klišé, tak bych čekal, že politici budou spíše krotit emoce, aby zastavili spirálu nenávisti ve společnosti, nikoliv mluvit o dobytcích,“ komentuje Václav Dolejší.Podcasteři rozebírají, že vyhrocená atmosféra je stále víc znát také v české politice, kde řada politiků běžně čelí výhrůžkám. Třeba Andrej Babiš před prezidentskými volbami dokonce dostal obálku s prázdnou nábojnicí, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nebo pirátská poslankyně Olga Richterová opakovaně dostávají nenávistné a výhrůžné dopisy.Naposledy poslankyni ODS Evu Decroix pronásledoval a urážel neznámý agresivní muž na pražském Malostranském náměstí, pomohl jí až opoziční poslanec z ANO Jiří Mašek.Nenávist se ovšem nevyhýbá ani komunální politice - nepříjemnosti si prožila pražská zastupitelka Kristýna Drápalová, kterou sledovali, zastrašovali a vyhrožovali.„Dlouho jsme se uklidňovali, že u nás se nestřílí, protože přece nejsme barbaři a že my na politiky nadáváme u piva nebo maximálně na ně házíme vajíčka. Atentát na Fica na sousedním Slovensku nebo masakr na filozofické fakultě nám ukázaly, že tahle iluze se rozplynula,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Vozí Alexandr Vondra Filipa Turka i na kroužky? Dá se přežít dovolená bez aplikací předpovídajících počasí? A měli by lidé nad sto let mít zakázáno kandidovat do politických funkcí? Poslechněte si aktuální Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Martin Vlach je aktuálně ve švýcarském Svatém Mořici na soustředění. Rozhodl se vynechat evropský šampionát v Budapešti, aby mohl veškeré úsilí věnovat přípravám na olympiádu v Paříži. Ta bude pro moderní pětibojaře poslední příležitostí se střetnout v tradiční podobě tohoto sportu. Koňský parkur bude napříště nahrazen překážkovou dráhou. „Všichni chceme předvést to nejlepší, co v nás je. Myslím si, že drtivá většina pětibojařů je z toho celkem sešlá,“ přiznává Vlach.