Publicistika

Člověk je od nepaměti věčným hledačem pravdy a informací. O to víc v současné době koronavirové pandemie. Tématu se věnoval i pořad Malá vizita a Duše K herce Jaroslava Duška a Petra Knotka alias Pjéra La Šéz, kde o koronaviru a nemoci COVID-19 diskutovali s léčitelem a zakladatelem centra Mandala Milanem Calábkem.

Děsivá pověst o lesním dítěti, které mělo oči divé zvěře, ale i uklidňující procházka s výhledem do kraje. Nejen to nabízí Hroznětín na Karlovarsku a jeho okolí.Všechny díly podcastu Publicistika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlahol plzeňský je tématem nadcházející výstavy Západočeského muzea v Plzni. Výstava se věnuje prvním padesáti letům fungování tohoto pěveckého spolku. Při této příležitosti si přichystal publicista Tomáš Bernhardt malé ohlédnutí za působením tohoto spolku.

O přechodu na tzv. DVB-T2 a o tom, co by se mohlo stát, kdybychom se této hromadné akce neúčastnili, se ve svém fejetonu zamyslela Kateřina Dobrovolná.

Dnešek je svátkem všech zamilovaných. Anebo tomu tak není? Nad argumenty zastánců a odpůrců tohoto svátku se zamýšlí Alice Baumruková Kotylová

Nad tím, o co všechno jsme během letošní zimy byli ochuzeni a co nám naopak toto počasí přináší, se v následujícím fejetonu zamýšlí Robert Elva Frouz. 

Mít doma čtyřnohého kamaráda není jen tak. Je to hlavně radost, někdy také starost a nakonec přichází i smutek. O tom, jak čtyřnozí mazlíčci dokáží ovlivnit lidský život, se zamyslela Jana Kořínková.

Nad osidlováním pohraničí po roce 1945 a nelehkým životem v této i pozdější době, zejména na Tachovsku, se zamyslela publicistka Alena Zemančíková.Všechny díly podcastu Publicistika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bořit a stavět nové? Nebo opravovat a myslet na předky? Toť otázka. Dnes pro Tomáše Bernahardta, neboť se jí zabývá v následujícím fejetonu.Všechny díly podcastu Publicistika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S příchodem nového roku jste možná vyslechli i nějaké nelogické přání. Nad jedním se zamyslí Jiří Stočes.

Herečka Vlasta Chramostová hrála v Chebském divadle, dnes nese piazzetta před touto scénou její jméno, raduje se ve svém fejetonu Alena Zemančíková.Všechny díly podcastu Publicistika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tak jako po dni přichází noc, tak po jaru a létu přicházejí podzim a zima. Nebědujte, zachumlejte se a užijte si je, vybízí v tomto fejetonu Tomáš Bernhardt.

Pět dní před začátkem sametové revoluce svatořečil papež Jan Pavel II. Anežku Českou. Tehdy to byla velká událost a řada věřících byla přesvědčena, že dobrotivá Anežka bděla nad událostmi, které v tehdejším Československu následovaly po 17. listopadu. Svatou Anežku připomíná ve svém fejetonu katolický kněz Jiří Barhoň. Čte Jan Čubr.

Rozhlasový komentovaný „předdušičkový“ výlet. Konkrétně okolím Starého Hroznatova. Co se změnilo za posledních 30 let, když zmizeli pohraničníci? Do krajiny plné rozpadlých domů a hřbitovů si vyšlápla Alena Zemančíková a podělí se s námi o trasu ve svém fejetonu.

Zadarmo ani kuře nehrabe? Anebo jsme pořád ještě schopni vynakládat úsilí pro dobrou věc bez nároku na odměnu? A jak to vnímali naši předci v 19. století? To se dozvíme ve fejetonu historika Tomáše Bernhardta.

Rodiče, kteří se snaží odvrátit své synky od zbraní, často říkají, že to nemá smysl. Malí kluci mají hry na vojáky zřejmě geneticky zakódované. Ovšem když mají tatínka historika, neubrání se výkladu – alespoň Jiří Stočes neponechal nic náhodě.

Některé problémy jsou nám tak vzdálené! O to horší je pocit, když jsou najednou na dosah. Robert Elva Frouz se ve fejetonu podělí o svůj zážitek z blízkosti uzavírek kvůli tajícímu alpskému ledovci.

Zázraky se dějí. Třeba kolem kostela sv. Wolfganga u Františkových Lázní. Důkazy má po ruce ve svém fejetonu Jana Kořínková.

Začala škola, žáci, studenti a pedagogové se rozkoukávají v nových povinnostech a vztazích. A v těch vztazích hraji svoji roli autorita. Nad vzděláváním a vzdělavateli se zamýšlí ve fejetonu Alena Zemačníková.

Stejně jako bývají politici přirovnáváni k postavám z historie, také podnikatelé mají své dávné ikony. Je ale takový příměr možný? Můžeme dnes někoho přirovnávat ke Škodovi nebo k Baťovi? O tom uvažuje ve svém fejetonu historik Tomáš Bernhardt.

Když se řekne Bavorsko, lidé si často představí nádherně udržovaná městečka a vesnice. Domy s muškáty na oknech, všude je čisto a všechno funguje, jak má. Mnozí si hned pomyslí, proč to tak nemůže být i u nás? Jak je to ale ve skutečnosti s tou bavorskou idylkou, objasní ve svém fejetonu Jiří Stočes.

Máte místo, kam jezdíte dlouhé roky, třeba dokonce z doby, kdy jste ještě byli děti? A máte k tomu místu úplně speciální vztah? Má na vás ozdravný vliv? Robert Elva Frouz popíše jedno takové místo ve svém fejetonu.

Plzeňská rozhlasová rodina je pěkně velká. A současní rozhlasáci si váží svých bývalých kolegů, zvláště těch, kteří v Plzni statečně pracovali během ruské okupace v roce 1968. A pak kvůli tomu nemohli své milované povolání vykonávat. Nedávno zemřel důležitý člen naší rozhlasové rodiny: Dobroslav Zeman. Vzpomínku mu věnuje publicistka Jana Kořínková.

Na západě Čech je od července zóna zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO. Je to mimořádná událost. Proto se jí v následujícím fejetonu věnuje Alena Zemančíková.

Nerostné bohatství pomalu mizí. A zatímco se ze země dolují poslední zbytky z dříve nezajímavých ložisek, vědci pátrají po co nejefektivnějších náhradních zdrojích energie. Pokud se ale lidé nedokáží zbavit závislosti na fosilních palivech a jádru, zadělávají si na problém - varuje Tomáš Bernhardt.

Kamenná kašna ve Starém Plzenci má zajímavý příběh. Není typickou městskou kašnou, kterou většinou střeží světec, konkrétní patron města. Nad průtokem vody z chrličů kašny bdí socha bájného chlapce Putta sedící na delfínovi. Kde se tu Putto vzal?

Máme pro vás tip na výlet na místo, kde se určitě zabaví celá rodina. Kukuřičné bludiště u Kyšic na Plzeňsku. Bludišť letos v České republice vzniklo celkem jedenáct. Všechny díly podcastu Publicistika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Starobylé město Tachov bývalo nedobytnou pevností. Dokladem toho jsou dodnes dochované městské kamenné hradby se střílnami kolem centra města. Příjemným výletem do historie je také náměstí Tachova, které lemují domy různých architektonických slohů. Celému náměstí dnes dominuje kašna, která tu stojí od 19. století.

Chystáte se na výlet do Brd? Muzeum středních Brd je místem kde začít. Muzeum najdeme v prostorách bývalé velitelské budovy zdejší vojenské posádky.Všechny díly podcastu Publicistika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Dobřanech mají kašnu od roku 2010, kdy náměstí prošlo rekonstrukcí. Autorem kašny je sochař Václav Fiala, který jejími křivkami vyjádřil jednak záhyby nedaleké řeky Radbuzy, tak i ladné křivky baroka. I proto kašna v Dobřanech jmenuje Pocta baroku.

Vedete si o prázdninach deník? Nebo blog? Nebo si jen tak plnými doušky užíváte léto? Letním zážitkům a jejich zaznamenávání se věnuje ve svém fejetonu Robert Elva Frouz.

V seriálu O kašnách teď vyrazíme do Nepomuku na jihu Plzeňska. Náměstí zdobí kašna od druhé poloviny 19. století. Kromě dvou chrličů jí vévodí socha. Nejde ale o svatého Jana Nepomuckého, jak by nás v Nepomuku mohlo napadnout, ale o jiného světce, nebo spíše světici.

Zveme vás na výlet k douglasce, která je nově památkově chráněná. Jde o velikána, který se nachází v areálu bývalého loveckého zámečku Tři trubky.Všechny díly podcastu Publicistika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou piplačku dá sadařům vypěstovat a sklidit ovoce si asi uvědomíme ve chvíli, kdy se do takového procesu sami zapojíme. Letos bude asi na západě Čech sklizeň slabá, bohužel, hospodařil mráz. Ovšem vzpomínky na dětství a na to, kde se třešně braly, ty nám z hlavy mráz nevymete. Na třešně vzpomíná ve fejetonu Alena Zemančíková.

Historie některých kašen sahá hluboko do minulosti. Mezi takové ale nepatří kašna na náměstí v Nýřanech na severu Plzeňska, které vlastně celé vyrostlo coby hornické městečko teprve nedávno. Kašna tu zdobí náměstí teprve od roku 2010 a nejstarší památkou, kterou na náměstí v Nýřanech najdete, je kostel vystavěný v roce 1904.

Přijměte pozvánku k osvěžujícímu letnímu putování za historií kašen a studní v městech a obcích Plzeňského kraje. V novém seriálu navštívíme zajímavé vodní technické památky, které v minulosti často bývaly hlavním zdrojem pitné vody. V prvním dílu vyrazíme hned ke dvěma kašnám v Rokycanech. I když původně v tomto historickém městečku stávaly hned tři.

Značně nemilosrdná je teď Plzeň k motoristům. Zdá se, že je město rozkopané ze všech stran. Ale jsou lidé, kteří se z některých takto uzavřených ulic vyloženě radují – jako historik Jiří Stočes.

Snažíte se taky stíhat, co se dá? A když si pak chvíli sednete nebo lehnete a jen tak se zadíváte do kraje nebo do knihy, máte pocit, že vám někde něco utíká, že byste nutně někde měli být? Takové dilema řeší ve svém fejetonu Robert Elva Frouz. 

Odfoukl energii lidí namodralý přísvit obrazovky? Ba ne, mají nápady, jsou činorodí a někteří tak, že na jejich představení není možné sehnat lístek – no zkuste se letos dostat do Těchonic.

Jaké velikonoční zvyky dodržujete? Schováváte pro děti nadílku na zahradě? Držíte do Velikonoc půst? Nebo je to pro vás čas, kdy myslíte na jiné? V Plzni našla několik benefičních akcí Jana Kořínková a podělí se o ně ve svém fejetonu.Všechny díly podcastu Publicistika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké velikonoční zvyky dodržujete? Schováváte pro děti nadílku na zahradě? Držíte do Velikonoc půst? Nebo je to pro vás čas, kdy myslíte na jiné? V Plzni našla několik benefičních akcí Jana Kořínková a podělí se o ně ve svém fejetonu.

Jaro je tu, to už vážně nikdo nemůže popřít. A tukové vrstvy, které nás chránily před zimou, jsou náhle na obtíž. A je tu vícero položek, které bychom rádi odhodili v dál. Tématem jarního „shazování“ se zabývá ve svém fejetonu Robert Elva Frouz