Podcasts about konkr

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co je horší? Člověk, který působí velmi optimisticky a pozitivně, ale výsledky nic moc, nebo ten, který brblá, ale když jde do tuhého, zachraňuje projekty? Jak je možné už na pohovoru poznat, jaký nový zaměstnanec v tomto ohledu bude? Jak pomoct bručounovi vylepšit jeho přístup? A jak pomoct lidem, kteří vidí jen problémy a malují svět na černo? O tom si v této epizodě podcastu O lidech povídala Barbora Boháčková s Lucií Spáčilovou. OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos Podcast O lidech točíme v Performii nejen pro šéfy a personalisty, ale pro každého, kdo chce rozumět lidem i sám sobě. U-test osobnostního potenciálu: https://www.performia.cz/u-test-osobnosti Klíčový seminář pro šéfy a personalisty z dílny společnosti Performia Jak vytvořit a udržet skvělý tým: https://www.performia.cz/jak-vytvorit-a-udrzet-skvely-tym Konkrétní tipy z praxe českých firem, jak budovat skvělý a úspěšný tým – každé 2 týdny do vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/performia-tipy-z-praxe Klíčová témata: testy osobnosti, seberozvoj, optimismus, vedení lidí, HR 

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

V posledních dnech se to projevuje také v českých nemocnicích. - V Hodoníně u Kunštátu si lidé připomenou Den obětí romského holokaustu. Konkrétně tragickou noc z 2. na 3. srpna 1944 a památku statisíců romských obětí nacistické genocidy. Co na návštěvníky čeká? - Nová genová terapie cílí na pacienty po poranění míchy, kteří trpí svalovou ztuhlostí . Na jejím vývoji pracoval mezinárodní tým včetně Čechů. Moderuje Renata Kropáčková.

Napadlo vás někdy, že můžete dobrého kandidáta ztratit už ve chvíli, kdy si o vás začne něco zjišťovat? V této epizodě podcastu O lidech si Barbora Boháčková a Lucie Spáčilová povídají o tom, jak pověst firmy a její působení navenek ovlivňuje nábor nových lidí. Dozvíte se, kde si kandidáti firmy prověřují, jaký vliv mají sociální sítě na nábor zaměstnanců a jak si udělat jednoduchý audit své pověsti.  OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos Podcast O lidech točíme v Performii nejen pro šéfy a personalisty, ale pro každého, kdo chce rozumět lidem i sám sobě. Klíčový seminář pro šéfy a personalisty z dílny společnosti Performia Jak vytvořit a udržet skvělý tým: https://www.performia.cz/jak-vytvorit-a-udrzet-skvely-tym Konkrétní tipy z praxe českých firem, jak budovat skvělý a úspěšný tým – každé 2 týdny do vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/performia-tipy-z-praxe Klíčová témata: employer branding, firemní kultura, sociální sítě, zaměstnanci jako PR nástroj, HR

Olaf se Zikym přináší letní novinky a drby. Takže hádáte správně, že půjde hlavně o zábavné historky z festivalů, ale dostaneme se i do kanceláře. Konkrétně na Tiny Desk Concerts. Někde jsme byli a překvapivě budeme i dost chválit. A pak už konečně plníme resty a vrháme se na hromadu desek! Jde především o české nahrávky. Někdy se shodneme a někdy ne, ale všechny jsou z nějakého důvodu zajímavé. A nakonec dojde i na report od jednoho od Radka, který byl v Itálii na System of a Down. A líbilo se mu to? Jaké je ovzduší v Mostě? Co jsme letos neměli na našich bingo kartičkách? Existuje Horní Dolní? Kde se nepovedl zvuk? Jaké desky se hodí na letní road trip? Pusť to!

Konkrétně by úpravou křižovatky mělo jít o nový bypass, kterým by řidiči mířící na rychlostní silnici směr Praha vyjížděli od Globusu v ulici Sousedská ještě před kruhovým objezdem

Neuspěli jste ve výběrovém řízení? Možná vás nevyřadil personalista, ale vy sami. Až třetina lidí skončí ve výběrovém řízení dříve, než by mohla. Jaké jsou 3 nejčastější chyby, kterými se kandidáti sami vyřadí z „výběrka“? V této epizodě podcastu O lidech si Barbora Boháčková povídá s Lucií Spáčilovou o tom, proč kandidáti často přicházejí o pracovní příležitosti z úplně zbytečných důvodů a jak zvýšit své šance uspět při hledání práce. OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos Podcast o lidech točíme v Performii nejen pro šéfy a personalisty, ale pro každého, kdo chce rozumět lidem i sám sobě. Klíčový seminář pro šéfy a personalisty z dílny společnosti Performia Jak vytvořit a udržet skvělý tým: https://www.performia.cz/jak-vytvorit-a-udrzet-skvely-tym Konkrétní tipy z praxe českých firem, jak budovat skvělý a úspěšný tým – každé 2 týdny do vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/performia-tipy-z-praxe Klíčová témata: výběr zaměstnanců, jak uspět na pohovoru, výběrové řízení 

Proč už lidi nechtějí výživového poradce a co za tím je? GLP-1 injekce, AI asistenti, glukózové senzory. Letošní léto je jiné. Lidi přestávají počítat kalorie a sahají po zkratkách, ale za jakou cenu? 0:00 Nové studio, 100k odběratelů1:00 V létě klesá zájem o výživové poradce. Proč?2:00 GLP-1 agonisté nahrazují "plavkaře" a AI nahrazuje počítání kalorií5:00 Jak se musí změnit přístup výživových poradců? (kreativita místo tabulek)7:30 11 nejlepších diet, jak AI články jsou ve skutečnosti reklama10:00 Biohacking / longevity dieta, chytré hodinky, glukózové senzory14:45 Konkrétní senzor, který Petr používá (Freestyle Libre 2+), cena a zkušenosti18:00 Riziko OCD a orthorexie z neustálého trackování (kroužky, spánek, kroky)22:00 Co je longevity doopravdy? Psychická pohoda a vztah k sobě.23:30 Kortizolová dieta: Mýtus "nesportuj, když máš stres".26:45 Extrémní podvýživa ve fitness branži: příznaky, laboratorní nálezy31:30 Proč AI nemůže nahradit terapeuta při poruchách příjmu potravy38:00 GLP-1 léky: riziko ztráty svalové hmoty, nutnost edukace42:30 Návrat k normálnímu stravování po extrémní dietě, proč to není jen o jídelníčku?48:00 Realita u sportovkyň/závodnic po fitness soutěžích.58:30 Kolik je "moc" a "málo" kardio. Síla vs. vytrvalost vs. regenerace65:45 Proč máme pocit, že hubnutí musí bolet – hlad jako stres69:45 Shrnutí: technologie jako "dobrý sluha, špatný pán"

➡️ Proč investiční byt na hypotéku často „na papíře“ poráží akcie➡️ Jak funguje finanční páka u nemovitostí a proč výrazně mění výnos➡️ Konkrétní srovnání: byt za 5 mil. Kč vs. investice do akciového indexu➡️ Co tabulky často neukazují: opravy, prázdné měsíce, náklady a psychická zátěž➡️ Proč je páka u akcií výrazně nebezpečnější než hypotéka na nemovitost➡️ Kdy dávají větší smysl nemovitosti a kdy naopak akcie www.lukasfrank.cz

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na digitalizaci státní správy. Konkrétně na to, jak funguje jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, které mělo ulevit od administrativy, ale zdá se, že dochází k pravému opaku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na digitalizaci státní správy. Konkrétně na to, jak funguje jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, které mělo ulevit od administrativy, ale zdá se, že dochází k pravému opaku.

Zpráva o tom, že Spojené státy a Írán dospěly k mírové dohodě, je dobrou zprávou, jaká má být. Samozřejmě se může do pátku leccos stát, než bude dohoda podepsána, také obnova infrastruktury a odškodnění obětí bude trvat. Prozatím si ale světové trhy oddechly a to se projevilo na cenách ropy a plynu. Konkrétně cena barelu ropy Brent už poklesla k 80 dolarům a nemá tak daleko k hranici 70 dolarů, na které byla počátkem roku, když se v Perském zálivu začalo válčit.

Zpráva o tom, že Spojené státy a Írán dospěly k mírové dohodě, je dobrou zprávou, jaká má být. Samozřejmě se může do pátku leccos stát, než bude dohoda podepsána, také obnova infrastruktury a odškodnění obětí bude trvat. Prozatím si ale světové trhy oddechly a to se projevilo na cenách ropy a plynu. Konkrétně cena barelu ropy Brent už poklesla k 80 dolarům a nemá tak daleko k hranici 70 dolarů, na které byla počátkem roku, když se v Perském zálivu začalo válčit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lužní lesy v našem kraji byste nejčastěji našli v Poodří, ale my vás dnes zveme na Jablunkovsko. Konkrétně do Hrádku, k řece Olši, do lokality nazvané Girov.

V tomhle díle Lascivního podcastu si s Aly dáváme trochu jiný dialog než obvykle. Aly je hlasově mimo provoz, takže místo jejího klasického smíchu zkoušíme intimnější režim, víc šeptání, víc přizvukování, skoro ASMR. A k tomu téma, které se k tomu vlastně perfektně hodí. Deprivace!Bavíme se o smyslové deprivaci, dechové, dotykové i orgasmické, o edgingu, ruined orgazmech i o tom, jak někdy nejvíc funguje právě absence. Rozebíráme konkrétní nástroje, masky, rukavice, špunty do uší, nálepky na pusu i roubíky, včetně nafukovacího, kde se logicky otvírá i breatheplay a bezpečný rámec kolem něj.A protože to máme rádi prakticky, propojíme to i s našimi recenzemi deprivačních masek a doplňků, kde se svět zavírá zipem, lycra dělá zázraky a černá kůže umí přepnout hlavu do ticha. Jestli vás baví, když vám někdo vezme zrak, sluch nebo možnost mluvit a vy najednou zjistíte, že tělo slyší úplně jinak, tenhle díl je přesně pro vás.Kam dál u nás pokračovat:Konkrétní recenze:RECENZE dvojité deprivační masky Ouch! = když se svět zavře zipemKoženkové BDSM rukavice pro smyslovou deprivaci – RECENZE D/s sexpáruBDSM maska z lycry s otvorem na ústa – RECENZESvět obalený v černé kůži – 2 RECENZE deprivační masky z kůžeRozšiřující témata a články:Velký BDSM úkolníček a trestovač + BONUS vyplnitelné .pdfOd chaosu k řádu = jak BDSM pomáhá lidem s ADHDVacuum bed / box / vakuová postel a kostkaKontrola orgasmů / peaking / edging / surfingTeasing & DenialRuined orgasm / zkažený orgasmusCelý díl je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/kurzy/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/e-booky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.4) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?V jakých českých obchodech sami nakupujeme pomůcky pro testování? A proč zrovna na těchto? Máme je ověřené z hromady objednávek!Tyto můžeme rozhodně doporučit:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Růžovýslon.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop51.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva na nezlevněné kousky) adalších +20 jsme  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠v rámci redakce testovali zde...⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Autory Podpásovky zaujalo, že ministr Oto Klempíř začal používat v rozhovorech ne zcela obvyklé výrazy a zabrušuje do vyšších sfér. Dotázali jsme se ho proto, odkud čerpá intelektuální inspiraci. Odpověděl, že z knihy, která se zove Angelologie dějin, periodicita a synchronicita v dějinách. Je to pozoruhodná publikace, za kterou pozoruhodný slovenský autor Emil Páleš obdržel od českého spolku skeptiků cenu Bludný balvan. Konkrétně to bylo „za objev andělů, nad nímž odborní oponenti ztratili dech a církev je v rozpacích“. Inspirační zdroj ministra kultury jsme si dovolili trochu rozebrat a došli k závěru, že se jím mnoho z jeho dnešního působení vysvětluje. Věnujeme se také rozsudku nad SPD v kauze „chirurgové z dovozu“, u jejíhož zrodu byla spoluautorka Podpásovky Martina Machová. Víte třeba, že jeden z poslanců SPD chtěl skutečně lékaře z arabských zemí do Česka dovážet, a až když mu „domluvil“ Tomia Okamura, začal volat, že svůj nápad kdykoli popře? A podpásovka týdne patří Tünde Bartha, která v rámci likvidace agend na Úřadu vlády nezáměrně prozradila, že vláda Andreje Babiše má minimálně jednoho úplně zbytečného ministra. Jak se to stalo a kdo myslíte, že to je? Poslechněte si!

Konflikt v Íránu dopadá i na české skláře. Konkrétně u společnosti Lasvit pochází z Blízkého východu zhruba 30 procent jejího obratu. „Jsme z toho trošku nervózní, to je pravda, ale naštěstí se náš tým teď zaměřil na země jako jsou Egypt, Indie, Saúdská Arábie, kde to pořád jede dál a kde jsou i nové objednávky. Je ale pravda, že v zemích jako Emiráty, Omán, Kuvajt a Katar jsme od vypuknutí války nic nového nepotvrdili. Dojíždějí projekty, které byly nasmlouvané a kterých je naštěstí hodně. Ty dál pokračují, dál chodí platby, ale vše nové se posouvá,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys Leon Jakimič. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Konflikt v Íránu dopadá i na české skláře. Konkrétně u společnosti Lasvit pochází z Blízkého východu zhruba 30 procent jejího obratu. „Jsme z toho trošku nervózní, to je pravda, ale naštěstí se náš tým teď zaměřil na země jako jsou Egypt, Indie, Saúdská Arábie, kde to pořád jede dál a kde jsou i nové objednávky. Je ale pravda, že v zemích jako Emiráty, Omán, Kuvajt a Katar jsme od vypuknutí války nic nového nepotvrdili. Dojíždějí projekty, které byly nasmlouvané a kterých je naštěstí hodně. Ty dál pokračují, dál chodí platby, ale vše nové se posouvá,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys Leon Jakimič. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Egy hónappal a választás után szembejött a magyar focival a valóság Bebetonozottak: 33 közjogi méltóság, akiket a Fidesz örökre hivatalban tartott volna Nagy pofont kapott Németország az ENSZ-ben Brazíliába küldik Hilarion metropolitát, miután kokaint találtak a cseh rendőrök az autójában 17,5 millió forintot keresett az Alapjogokért Központnál a Magyarországon menedékjogot kapott lengyel politikus Pikó András polgármester tanácsadójaként folytatja Jámbor András Csanádpalotai bántalmazás: bocsánatot kért a gyermekotthon fenntartója Európai tiltakozás indul a migrációs paktum ellen Konkrét számok arról, mennyire a tehetőseket segíti az Otthon Start "Fojtogatják a fürdőket a szabályok" – milliárdos terhekre figyelmeztet az ágazat David Beckham csillagot kap Hollywoodban Snajder kiejtette a női világelső Szabalenkát Kicsit fellélegezhetünk két front között A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

Egy hónappal a választás után szembejött a magyar focival a valóság Bebetonozottak: 33 közjogi méltóság, akiket a Fidesz örökre hivatalban tartott volna Nagy pofont kapott Németország az ENSZ-ben Brazíliába küldik Hilarion metropolitát, miután kokaint találtak a cseh rendőrök az autójában 17,5 millió forintot keresett az Alapjogokért Központnál a Magyarországon menedékjogot kapott lengyel politikus Pikó András polgármester tanácsadójaként folytatja Jámbor András Csanádpalotai bántalmazás: bocsánatot kért a gyermekotthon fenntartója Európai tiltakozás indul a migrációs paktum ellen Konkrét számok arról, mennyire a tehetőseket segíti az Otthon Start "Fojtogatják a fürdőket a szabályok" – milliárdos terhekre figyelmeztet az ágazat David Beckham csillagot kap Hollywoodban Snajder kiejtette a női világelső Szabalenkát Kicsit fellélegezhetünk két front között A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

Při příležitosti 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie se v květnu 2024 objevil na internetových stránkách SPD požadavek na konání referenda o vystoupení země z Unie. K jeho naplnění by bylo potřeba přijetí zákona o celostátním referendu. Konkrétně v takové podobě, která by hlasování umožnila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První červen je tradičně považován za den založení vyšebrodského kláštera. Konkrétně jde o 1. červen 1259. A tak se tam vypravíme hned dvakrát. Potom nás čeká připomínka dvou známých jihočeských míst spojených s heydrichiádou, a protože se věnujeme i historii jihočeských hranic, tak se na závěr Vltavínu dozvíte, co mají společného jižní Čechy a rakouský Kefermakt.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech. Tentokrát jsme zavítali do Gothamu. Konkrétně do toho, který obývá LEGO verze Batmana: kostičkového hrdiny, který toho nabízí víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Řeč ale došla také třeba na Wuthering Waves.Seznam her, o kterých v hPodu 1055 mluvíme:HRY: LEGO Batman: Legacy of the Dark Knight, Last Report a Wuthering WavesNovou epizodu hPodu vám přináší profesionální mikrofon HyperX FlipCast s možností připojení přes USB a XLR rozhraní. Úvod a co jsme hráli (00:00:00) Dojmy z LEGO Batman: Legacy of the Dark Knight (00:20:15) Dotazy čtenářů a neherní zážitky (00:36:55)

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Na vrcholu žebříčku je takzvaný Chad. Muž se světlou pletí, ostrými rysy, štíhlou, ale svalnatou postavou a očima lovce. „Looxmaxxing je na vrcholu. Není to jen internetový trend, měli bychom nad tím uvažovat i jako nad širší subkulturou, která má vlastní kořeny a historii,“ říká ve Studiu N novinářka Karolína Klinková, která se ponořila do fenoménu maximálního vylepšení mužského vzhledu. „Looxmaxeři mají matematiku toho, jak má vzhled vypadat, pracují například i s úhly ve tváři. Konkrétní pojetí vychází z hypermaskulinních představ o tom, co je to být krásný,“ říká v podcastu Klinková. „Vychází to z poučky incelů, že 80 % žen na seznamovacím trhu si vybírá nejlepších 20 % mužů. A reakcí lookmaxxerů je, že musíš maximalizovat svůj vzhled, aby ses objevil na vrcholu žebříčku,“ vysvětluje novinářka. Jsou veškeré úspěchy a neúspěchy v dnešním světě předurčené vzhledem? Co všechno jsou looksmaxxeři ochotni pro krásu obětovat? Co současný trend říká o politice a postpolitice? A proč jde nakonec looksmaxxerům více o uznání jiných mužů než o zájem žen? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Parlamenta vēlēšanu rezultāti Kiprā. Turcijas prezidenta Erdogana un viņa valdības rīcība pret opozicionārajiem spēkiem. Krievijas postošais raķešu trieciens pa Kijivu un Ukrainas atbildes triecieni.  Aktualitātes analizē Latvijas Ārpolitikas institūta pētnieks un LATO valdes loceklis Sandis Šrāders un Latvijas Radio ārzemju ziņu korespondents Uldis Ķezberis. Tramps apnikums un Putina „lazdas milna” Nakts no sestdienas uz svētdienu jau atkal bija bez miega Kijivas iedzīvotājiem. Krievija kārtējo reizi raidīja pret Ukrainas galvaspilsētu lidrobotu spietus un apmēram deviņdesmit dažāda tipa raķetes. Tai skaitā  trešo reizi Krievijas agresijas kara gaitā tika izmantota virsskaņas vidējā darbības rādiusa raķete „Orešņik”. Konkrētais rezultāts jau atkal bijis neliels, jo raķete nav bijusi aprīkota ar eksplozīvām kaujas galviņām. Eksperti lēš, ka Kremlis, šādi izšķiežot apmēram piecdesmit miljonus dolāru, cer uz psiholoģisko, respektīvi, iebiedēšanas efektu, vai arī vienkārši turpina jaunā ieroča izmēģinājumus. Iespējams, ka „Orešņik”, kas oriģināli konstruēta aprīkošanai ar kodolgalviņām, vēl nav pielāgota konvencionālajām. Kopējā pēdējo triecienu asiņainā bilance ir četri nogalināti un nepilns simts ievainotu civiliedzīvotāju; postījumi nodarīti valdības ēkām, kultūras un izglītības institūcijām, sagrauts tirdzniecības centrs un tirgus. Pirmdien, 25. maijā, Krievijas ārlietu resors nāca klajā ar līdz šim nepieredzēti agresīvu paziņojumu Kijivā akreditētajiem ārvalstu diplomātiskajiem pārstāvjiem, aicinot viņus pamest galvaspilsētu, kura turpmāk tikšot pakļauta vēl mērķtiecīgākiem gaisa uzbrukumiem. No Ukrainas un tās sabiedroto puses šie izteikumi novērtēti kā klaja iebiedēšana, un Eiropas Savienības vēstniece Ukrainā Katarina Maternova savienības un dalībvalstu vārdā paziņojusi, ka sabiedroto pārstāvji nekur mukt negrasās. Tikām diplomātisko procesu kara izbeigšanai, cik var noprast, pamet Donalda Trampa administrācija. Pagājušajā piektdienā, 22. maijā, NATO valstu ārlietu ministru sanāksmē Helsingborgā, Zviedrijā, valsts sekretārs Marko Rubio paziņoja, ka viņa valsts vairs neredzot jēgu iesaistīties nebeidzamās sarunās, kuras līdz šim nav devušas nekādu rezultātu. Pie tam viņš noraidīja pieņēmumus, ka Baltais nams mēģinājis piespiest Kijivu piekāpties Maskavas prasībām par vēl neieņemto teritoriju atdošanu. Amerikāņiem šādi aizejot, parādījies jautājums par Eiropas iespējām ieņemt viņu vietu. Uz to Eiropas Savienību aicinājis Ukrainas ārlietu ministrs Andrijs Sibiha, bet savienībai šai ziņā vēl nav vienota viedokļa. Dažas valstis, kā, piemēram, Zviedrija un Lietuva, pauž skepsi, uzskatot, ka pagaidām Eiropai jākāpina spiediens pret agresorvalsti. Citādās domās esot Itālija, proti, savienība nedrīkstot ilgāk palikt malā no iespējamā miera procesa. Parādījušās runas par iespējamajiem sarunvežiem no Briseles puses – tā varētu būt bijusī Vācijas kanclere Angela Merkele vai bijušais Itālijas premjerministrs Mario Dragi. Tiek minēts arī Somijas prezidents Aleksanders Stubs, kurš izteicies, ka noliegt šādu iespēju nevar, bet tikai pēc tam, kad Krievija būtu piekritusi pamieram. Kā jau minēts, Kremlis šobrīd pauž gatavību gluži pretējam – graut un postīt. Demokrātija uz kebaba iesma Pēdējās nedēļas notikumi atkal liek runāt par demokrātijas kvalitāti Turcijā un pašreizējā prezidenta Redžepa Tajipa Erdogana autoritārismu. 22. maijā tika publiskota informācija par licences anulēšanu Stambulas Bilgi universitātei. Tā ir 1996. gadā dibināta privāta augstskola, kurā mācās apmēram divdesmit tūkstoši studentu, un kas pazīstama ar savu orientāciju uz liberālām vērtībām. Starp Bilgi absolventiem ir sevišķi daudz šobrīd populāru turku teātra un estrādes mākslinieku. 2019. gadā par augstskolas fonda galveno atbalstītāju kļuva holdingkompānija „Can Holding”, pret kuru 2025. gadā tika izvirzītas apsūdzības iespējamā naudas atmazgāšanā un krāpšanā ar nodokļu nomaksu. Universitātes pārvaldīšanu pārņēma valsts, un nu, studentiem gatavojoties eksāmenu sesijai, prezidents Erdogans izdeva rīkojumu par licences anulēšanu. Likums ļauj valdībai slēgt privātas mācību iestādes, ja izglītības līmenis tajās vērtējams kā neatbilstošs, bet ir ļoti apšaubāmi, ka to varētu attiecināt uz universitāti, kura pēc reitingiem ir Turcijas privāto augstskolu pirmajā pieciniekā. Pēc lēmuma izsludināšanas simtiem studentu un mācībspēku uzsāka plašas protesta akcijas, un 25. maijā tika oficiāli izziņots jauns lēmums, ar kuru licences anulēšana atsaukta. Kā norādījusi Turcijas Augstākās izglītības padome, prezidents šādi rīkojies aiz iejūtības pret jauniešu un viņu ģimeņu bažām. Tikmēr vēl viens varas akts ar apšaubāmu juridisko segumu notika svētdien, 24. maijā, kad policijas specvienība Stambulā triecienā ieņēma Republikāņu tautas partijas biroju, padzenot no turienes partijas izpildpadomi ar partijas vadītāju Ezgiru Ezelu priekšgalā. Ezels tika ievēlēts par partijas līderi 2023. gadā, taču prokuratūra ierosināja lietu par iespējamu krāpšanu vēlēšanu procesā, un 21. maijā tiesa lēma, ka esošais vadītājs atceļams un viņa vietā ieceļams agrākais partijas līderis Kemals Kiličdaroglu. Ezels atteicās pakļauties lēmumam, viņu atbalstīja lielākā daļa partijas biedru, bet policija īstenoja spriedumu ar spēku – asaru gāzi, gumijas lodēm, ūdensmetējiem un stekiem, pie tam šķaidot stiklus un laužot mēbeles. Tiek paustas aizdomas, ka šādi, ar dīvainu un līdz šim Turcijā nepieredzētu tiesas iejaukšanos partijas iekšējos procesos, prezidents Erdogans mēģina vājināt galveno opozīcijas spēku. 2019. gadā Republikāņu tautas partijas kandidāts Ekrems Imamoglu sakāva prezidenta Erdogana Taisnības un attīstības partijas kandidātu Stambulas mēra vēlēšanās. Imamoglu tiek uzskatīts par Erdoganam bīstamāko konkurentu nākamajās prezidenta vēlēšanās, taču kopš pagājušā gada marta viņš ir ieslodzīts cietumā. Prokurori sastādījuši sarakstu ar simt četrdesmit divām epizodēm, starp kurām ir gan koruptīvas darbības, gan noziedzīgas organizācijas izveide. Summārais cietumsods par to visu varētu pārsniegt divtūkstoš gadus. Vēlētāji sarežģī dzīvi Kipras prezidentam Svētdien, 24. maijā, notikušās Kipras parlamenta vēlēšanas ienesušas jaunas krāsas valsts politikas musturī, tomēr, tā kā Kipra ir prezidentāla republika, no tā neizriet tūlītējas valsts politiskā kursa izmaiņas. Kipras Republikas parlamentā – Pārstāvju Palātā – ir 56 locekļi. Saskaņā ar konstitūciju būtu jābūt 80, taču divdesmit četras vietas, kas rezervētas turku kopienas deputātiem, ir vakantas kopš 1963. gada, kad valstī uzliesmojušā starpetniskā konflikta dēļ turki parlamentu pameta. Kā zināms, desmitgadi vēlāk šis konflikts noveda pie Turcijas militāras intervences un Kipras ziemeļdaļas okupācijas. Pašreizējais prezidents Niks Kristodulids ir liberālkonservatīvi orientēts politiķis, kurš īsteno stabili proeiropeisku un sabalansētu kursu, cenšoties līdzsvarot finansiālu disciplīnu ar sociālā atbalsta pasākumiem. Arī līdz šim valdību tieši atbalstīja parlamenta mazākums – kreisi centriska koalīcija ar mazāk nekā trešdaļu mandātu, kurā ietilpa Demokrātiskā partija, Demokrātiskā fronte un Kustība par sociāldemokrātiju. Opozīcijā pa labi no centra ar lielāko frakciju bija Demokrātiskā apvienība, kristīgi demokrātiskas ievirzes partija, kā arī ultralabējā nacionālistiskā Nacionālā Tautas fronte. Savukārt kreisā flanga opozīcijas smagsvars bija Darbaļaužu progresīvā partija jeb komunisti, kā arī nelielā Ekoloģistu kustība. Svētdien vēlētāji izbalsoja no parlamenta Demokrātisko fronti un Kustību par sociāldemokrātiju, arī opozīcijā bijušos ekoloģistus. Viņu vietā likumdevējā nākuši divi jauni spēki – partija „ALMA – Pilsoņi Kiprai”, reformistisks spēks, kuru vada bijušais valsts ģenerālauditors Odisejs Mihaelids, un partija „Kipras tiešā demokrātija”, kas, kā jau liecina nosaukums, mēģina īstenot pilsoņu pastāvīgas gribas izpauduma principu. Savu frakciju dubultojuši radikāļi no Nacionālās Tautas frontes, kļūstot par trešo lielāko parlamenta frakciju. Nacionālā tautas fronte un arī „Tiešā demokrātija” tiek raksturotas kā Kremlim simpatizējošas partijas. Esošās pozīcijas noturējuši divi lielākie tradicionālie spēki – kristīgie demokrāti un komunisti. Taču prezidentam Kristodulidam tagad atlikusi vien niecīga astoņu deputātu frakcija no 56, un komentētāji radušos situāciju raksturo kā potenciālu likumdošanas paralīzi. Visticamāk, prezidents centīsies piesaistīt savai valdībai Annitas Dimitriu vadīto Demokrātisko apvienību, varbūt arī reformistus no ALMA. Otra versija ir palikt pie esošā un paļauties uz ikreizējām aliansēm katra konkrētā pieņemamā likumdošanas akta sakarā. Vēl pastāv iespēja veidot bezpartejisku tehnokrātu valdību vai ļoti mazticamā versija par plašu koalīciju, neskatoties uz ideoloģiskām robežšķirtnēm. Sagatavoja Eduards Liniņš.

Pocity stresu a frustrace z vlastních financí zažívá v dnešní době mnoho lidí. Když se řekne finanční plánování, většina z nás si představí nudné tabulky a omezování se. Jenže úspěšná správa financí není jen o suché matematice, ale především o naší psychice. V této případové studii se podíváme na příběh devětadvacetiletého Adama, kterému i přes nadprůměrný příjem mizely úspory pod rukama. Ukážeme si, jak odhalit nevědomé finanční zlozvyky, jak přepsat destruktivní nastavení mysli a jak pomocí jednoduché metody "biče" vybudovat solidní finanční rezervu a získat vytoužený vnitřní klid. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč máme tendenci před sebou i před partnerem vědomě či nevědomě snižovat své skutečné výdaje. ✅ Detailní rozbor finančního archetypu Avoider (Vyhýbač) a jak s ním pracovat, aby vám neutíkaly peníze mezi prsty. ✅ Jak přesně funguje psychologický mechanismus "odměňování se" za těžkou práci a jak z tohoto začarovaného kruhu ven. ✅ Návod na hlubokou práci s vlastními finančními scénáři (deep work), která vám pomůže přepsat staré bloky z dětství. ✅ Proč je nahrazování finanční rezervy kreditní kartou nebezpečná iluze a jak se této závislosti bezpečně zbavit. ✅ Konkrétní tipy, jak technicky nastavit metodu "biče" a do jakých konzervativních nástrojů peníze na začátku posílat. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Priatelia! V tejto epizóde máme po nejakom čase zase hosťa. Konkrétne hostku a dosť špeciálnu. Peťa Polnišová. V čom je iný francúzsky humor? Prečo považujú našu VŠMU v Taliansku za Oxford? Ako budú vyzerať skeče o pár rokov? Toto a mnoho ďalšieho sa dozviete v našom podcaste.Či ste vyrastali na Peti Polnišovej, či by ste si ešte dnes pozreli SOS alebo Kredenc, či kde to vykladáte, keď máte pretlak, nám posielajte na podhumorom@gmail.com 20 000 míľ pod humorom naživo (11. 9. Košice)https://kespolu.rezervace.online/sk/terms Raz ten Slovák odídehttps://silnereci.sk/Gulikspecial Comedy slovníkhttp://downloads.bbc.co.uk/learning/comedyclassroom/Secondary_Glossary.pdf Lístky na naše vystúpenia https://silnereci.sk/vystupenia S.O.S. (Celé časti)https://youtube.com/playlist?list=PLgwPsBgV9DgK1yv9IzJ4fXMxXx_D151r5&si=7b6zrNbKv88PQyYd Kredenchttps://youtube.com/playlist?list=PLgwPsBgV9DgK1yv9IzJ4fXMxXx_D151r5&si=7b6zrNbKv88PQyYd

Raidījumā Divas puslodes par Bulgāriju, par Ukrainu un, protams, arī par notiekošo Tuvajos Austrumos.  Donaldam Trampam vakar vakarā nācās pagarināt pamieru termiņu karā ar Irānu. Bulgārijā, izskatās, ir pārvarēta politiskā krīze - dažu gadu laikā tur notikušas astoņas ārkārtas parlamenta vēlēšanas, beidzot vienai koalīcijai ir vairākums. Tiesa, vēlēšanu rezultāti daudzus pamatīgi satrauc. Ukrainā frontē jau ilgu laiku būtisku izmaiņu tikpat kā nav, toties prezidents Volodimirs Zelenskis nesen izstāstīja par kādu īpašu militāru operāciju, kurā krievu pozīcijas tika ieņemtas tikai ar kaujas robotu palīdzību, saņemot vairākus karavīrus arī gūstā. Aktualitātes analizē Ģeopolitikas pētījumu centra vecākais pētnieks Jānis Kažociņš un Ziemeļeiropas politikas centra direktors Artis Pabriks. Vai nācis bulgāriem „laimes lācis”? Politiskā krīze Bulgārijā ilgst kopš 2021. gada, taču tās saknes meklējamas vēl senāk – pagājušajā desmitgadē, kad premjerministra krēslu teju nemainīgi ieņēma partijas GERB jeb „Pilsoņi par Bulgārijas eiropeisku attīstību” līderis Boiko Borisovs. Jo tuvāk desmitgades beigām, jo pamanāmāk izpaudās korupcijas un valsts nozagšanas pazīmes. 2020. gada vasarā izvērtās pret valdību vērsti protesti, uz kuru fona veidojās vairākas jaunas t.s. „pārmaiņu partijas” ar antikorupcijas ievirzi. 2021. gada aprīlī notikušās vēlēšanas bija Borisova ēras beigas, taču parlaments izrādījās sadalīts apmēram vienlīdzīgi starp Borisova orbītas partijām, „pārmaiņu partijām” un kreiso bloku, kura centrā bija Bulgārijas Sociālistiskā partija, kādreizējās kompartijas mantiniece. Kopš 2021. gada Bulgārijā notikušas astoņas parlamenta vēlēšanas, pie tam no šajā periodā pastāvējušajām valdībām tikai trīs bija parlamentāras koalīcijas kabineti, savukārt četras – ar prezidenta dekrētu apstiprinātas pagaidu valdības. Arvien pamanāmāks šajos gados kļuva vēl viens spēks – labēji radikālās, nacionālistiskās partijas. Šī gada janvārī, gadu sabijusi pie varas, atkāpās Rosena Žeļazkova mazākuma valdība, kuru premjera partija GERB veidoja kopā ar sociālistu bloku un populistisko spēku „Ir tāda tauta”, un ar turku minoritāti pārstāvošās partijas Tiesību un brīvību alianse ārpuskoalīcijas atbalstu. Tūlīt pēc tam no amata atkāpās valsts prezidents Rumens Radevs, atvaļināts ģenerālmajors un kādreizējais Bulgārijas gaisa spēku komandieris, kurš 2017. gadā tika ievēlēts kā neatkarīgais kandidāts un ieguvis popularitāti kā politiski neatkarīgs valsts galva un Borisova iedibinātās oligarhiskās varas kritiķis. Radevs izveidoja partiju bloku „Progresīvā Bulgārija” ar kredo „Bulgārija pirmajā vietā!”, kurā iesaistījās kreisas ievirzes spēki – Politiskā kustība „Sociāldemokrāti”, Sociāldemokrātiskā partija un burtiski vēlēšanu priekšvakarā izveidotā „Mūsu tautas kustība”. Pirms vēlēšanām „Progresīvajai Bulgārijai” prognozēja apmēram trešdaļu balsu, taču 19. aprīlī tā ieguva nepilnus 44% un 131 no 240 deputātu vietām, tātad valdības veidošanai nepieciešamo vairākumu. Eksprezidenta blokam izdevies ne tikai atņemt teju visas balsis sociālistiem un apmēram divas piektdaļas no GERB elektorāta, bet arī atstāt ārpus parlamenta lielu daļu no labējo radikāļu partijām. Vienīgi liberālajam „pārmaiņu partiju” blokam izdevies saglabāt savas pozīcijas. Jau pirms vēlēšanām izskanēja bažīgas balsis, ka pāris nedēļas pēc atkratīšanās no Viktora Orbana Eiropas politika tagad būs ieguvusi viņa vietā jaunu Kremļa iztapoņu Rumena Radeva personā. Prezidenta amatā esot, Radevs paudis skepsi par militārā atbalsta lietderību Ukrainai, vēlmi uzturēt konstruktīvu dialogu ar Krieviju un mērenu eiroskepticismu. Pats eksprezidents gan jau priekšvēlēšanu kampaņas laikā deklarēja, ka negrasoties bloķēt Eiropas Savienības finanšu atbalstu Ukrainai. Tāpat eksperti lēš, ka viņš, iespējams, mazinās tiešo militāro palīdzību Kijivai, taču diezin vai kavēs Bulgārijas privāto ieroču ražotāju darījumus ar Ukrainu. Pasaule uz Hormuza āķa Šodien, 22. aprīlī, bija jābeidzas Savienoto Valstu prezidenta Donalda Trampa noteiktajam uguns pārtraukšanas termiņam konfliktā ar Irānu, taču vakar pievakarē pēc Vašingtonas laika prezidents paziņoja, ka pauze karadarbībā tiek pagarināta. Irānai tiekot dots laiks, lai izstrādātu pozīciju miera sarunām, kuru atsākšanās tika gaidīta jau pirmdien. Tomēr amerikāņu delegācija viceprezidenta Vensa vadībā tā arī nesēdās lidmašīnā uz Islamabadu, kad kļuva skaidrs, ka Teherānas pārstāvji tur neieradīsies. No Irānas galvaspilsētas pienāk ziņas, ka turienes politiskajā virsotnē notiek asa cīņa starp tiem, kuri vēlētos turpināt bezkompromisa konfliktu ar Savienotajām Valstīm un Izraēlu, un tiem, kuri būtu gatavi dialogam. Kā „vanagu” bloka galvenie pārstāvji tiek minēti Islāma revolūcijas sargu korpusa pavēlnieks Ahmads Vahidi un Augstākās nacionālās drošības padomes sekretārs Mohammads Bāghers Zolghadrs, savukārt t.s. „pragmatiķi” koncentrējas ap parlamenta spīkeru Mohammadu Bāgheru Gālibafu. Oficiālā Teherānas pozīcija pašreiz ir – neatsākt sarunas, kamēr Savienoto Valstu jūras spēki turpina Irānas ostu blokādi. Tādējādi Hormuza šaurums joprojām paliek dubultās blokādes žņaugos, jēlnaftas „Brent” cena svārstās ap simts dolāriem par barelu, dabasgāzes cenas Eiropā dubultojušās līdz līmenim sešdesmit eiro par megavatstundu, un viss notiekošais tiek vērtēts kā smagākā enerģētikas krīze pasaules vēsturē. Tiek piesauktas arī nopietnas bažas par globālo pārtikas apgādi, ciktāl Persijas līča valstis nodrošina arī apmēram trīsdesmit procentus no pasaules minerālmēslu produkcijas. Protams, Irāna savukārt sāpīgi izjūt amerikāņu jūras blokādes sekas. Pārtikas cenas valstī vidēji dubultojušās, bet dažu produktu, piemēram, rīsa cenas augušas vēl daudz ievērojamāk. Naftas eksporta pārtraukšana draud ar nopietnām tehnoloģiskām problēmām naftas ieguves industrijai. Savu rīcības plānu Hormuza krīzes sakarā sākušas būvēt Eiropas valstis. 17. aprīlī Parīzē klātienē tikās Francijas prezidents Emanuels Makrons, Lielbritānijas premjerministrs Kīrs Stārmers, Itālijas premjere Džordža Meloni un Vācijas kanclers Frīdrihs Mercs, savukārt daudzu citu Eiropas un arī ārpus Eiropas valstu vadītāji pieslēdzās samitam attālināti. Nozīmīgākais ir lēmums veidot apvienotus jūras spēkus civilās kuģniecības aizsardzībai Persijas līča rajonā, kuri gan aktīvu darbību varētu uzsākt tikai pēc tam, kad tiktu panākta miera vienošanās starp Savienotajām Valstīm un Irānu. Gatavību nozīmīgi iesaistīties paudušas arī Nīderlande, Spānija un Grieķija; kopdarbībai dots apzīmējums Hormuza šauruma kuģošanas brīvības iniciatīva. Šodien un rīt turpinājuma sesijā Londonā tiek risināti jau konkrētāki militārās plānošanas jautājumi. Piedalās ne tikai Eiropas NATO dalībvalstu, bet arī Kanādas, Japānas, Austrālijas, Apvienoto Arābu Emirātu un Ukrainas, bet ne Savienoto Valstu pārstāvji. Ukraiņu roboti nāk! Nu jau apmēram pusotru gadu presē reizumis parādījusies informācija par Ukrainas bruņoto spēku īstenotām kaujas misijām bez tiešas cilvēku iesaisties, izmantojot tikai robotus. Spriežot pēc šīm publikācijām, pirmā šāda kaujas epizode notikusi 2024. gada decembrī, kad kombinēts lidrobotu un braucošo robotizēto ložmetēju platformu uzbrukums krievu pozīcijām piespiedis ienaidnieku nozīmīgi pārgrupēt spēkus. Tomēr plašāku pasaules mediju uzmanību tēmai piesaistīja prezidents Volodimirs Zelenskis, pagājušonedēļ pastāstot par operāciju pērnvasar, kad ukraiņu roboti ieņēmuši pozīciju, kurā krievi pirms tam sekmīgi atsituši divus konvencionālus kājnieku uzbrukumus. Ukraiņu robotam izdevies uzspridzināt galvenā ienaidnieka bunkura ieeju, pēc kam pozīcijas aizstāvji pacēluši padošanās zīmes pret uzbrucēju lidrobotu kamerām un, šo pašu lidrobotu vadīti, paklausīgi aizsoļojuši uz ukraiņu pozīcijām padoties. Kā zināms, agresorvalsts militāristi savā taktiskajā ēdienkartē joprojām nesmādē lielgabalu gaļu, turpretim Ukrainas bruņotajiem spēkiem katra karavīra dzīvība ir dārga. Tā nu, vēlreiz apliecinot savu radošo un inovatīvo pieeju karadarbībai, Ukraina ir atšķīrusi jaunu lappusi militārajā vēsturē, kas tiek apzīmēta kā attālināti vadīts jeb daļēji autonoms kombinētu ieroču veidu manevrs. Kā norādījis Ukrainas līderis, pirmajos trīs šī gada mēnešos viņa valsts bruņotie spēki veikuši jau 22000 kaujas misiju, kurās izmantotas sauszemes robotizētās platformas. Kaujas lidrobotu izmantošanas apjomi ir vēl daudzkārt lielāki, un tiek nopietni spriests par Ukrainas iespējām šādi kompensēt agresorvalsts dzīvā spēka pārsvaru. Šomēnes Ukraina nozīmīgi intensificējusi arī triecienus Krievijas naftas pārstrādes un eksporta infrastruktūrai, kā rezultātā agresorvalsts naftas ieguve piedzīvojusi kritumu par vismaz trīssimt tūkstošiem barelu dienā, kas ir lielākais kopš globālās pandēmijas perioda. Šie militārie sasniegumi būtiski mainījuši Ukrainas vietu Eiropas drošības stratēģijas izkārtojumā. Kijiva vairs nav atbalsta lūdzēja nevienlīdzīgajā cīņā pret agresiju, bet kļūst par partneri, kas spējīgs piedāvāt neatsvaramu pieredzi jaunākās militārās tehnikas izstrādē un izmantošana taktikā. Konkrēts apliecinājums tam ir pagājušā nedēļā noslēgtais Ukrainas un Vācijas aizsardzības sadarbības pakts četru miljardu eiro vērtībā, kas paredz kopīgu lidrobotu un tālas darbības ieroču ražošanu, kā arī pretgaisa aizsardzības līdzekļu piegādi Ukrainai. Kijivas militāri tehnoloģiskās iespējas arvien vairāk novērtē arī citur pasaulē, t.sk. Persijas līča valstīs, kuras piedzīvojušas Irānas gaisa uzbrukumus. Sagatavoja Eduards Liniņš.

Tak trochu čtenáře podvést. To pronesl prezident a spisovatel Antonín Zápotocký na besedě se čtenáři 13. června 1956. Konkrétně tím měl na mysli, že zakomponuje-li do románu o historii dělnického hnutí milostnou zápletku, lidé – a zejména mladí – ideologickou knihu přečtou jedním dechem.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dubnu roku 1796 byla na půdě Institut de France v Paříži přednesena asi první veřejná a rozhodně velmi důležitá přednáška o paleontologii obratlovců. Konkrétně slonů.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: 35othr5vCtcf1MiP2u3sReqBv3vqVWc5Pc Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Pátým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2026: Svoboda včera, dnes a zítra“ byl Matěj Krejčiřík se svou přednáškou „Anarchokolektivismus aneb Urzo, vole, buď kolektivistou“. Přednáška nabídne historicko-teoretický exkurz anarchismem – od původního anarchismu „bez přívlastků“, přes jeho hlavní myšlenkové větve, až k agorismu jako specifické strategii nepolitického odporu vůči státu. Důraz bude kladen na srovnání anarchokapitalismu a anarchokolektivismu: jejich ontologických východisek, pojetí svobody a role trhu. Matěj je agorista s téměř desetiletou kontinuální praxí v teorii i každodenním fungování proti-státních struktur. Osm let se aktivně podílí na budování agoristické sítě nemovitostí a služeb, a to jak z perspektivy provozovatelů, tak uživatelů. Konkrétně se angažuje na projektu Agora protokol, agorizuje farmáře, podílí se na chodu anarcho hospody a pomáhá vytvářet globální agoristickou síť pozemků a vztahů zaměřených na vytváření paralelních ekonomických a sociálních vazeb s minimálním dopadem státních regulací. Je doktorandem informační vědy, kde se soustředí na využití decentralizovaných technologií pro vědeckou komunikaci.

Līdzīgi kā piegādes kurjeri nogādā paciņu precīzā adresē, arī medikamentu devu varētu nogādāt konkrētai šūnai, kurai tas nepieciešams - mērķterapija ir nākotnes medicīnas stūrakmens un visas cerības liktas uz to. Pētījumi mērķterapijā top arī Latvijā*. Raidījumā Zināmais nezināmajā plašāk skaidro Latvijas Universitātes Medicīnas un dzīvības zinātņu fakultātes vadošā pētniece Evita Rostoka, šīs pašas fakultātes pētniece Līga Kundrate un doktorants Matīss Bojārs. Pirms sarunas par mērķterapiju - aktualitāti medicīnā ceļojums vēsturē. Reportāža no Latvijas Nacionālā Vēstures muzeja, kurā pavisam nesen atklāta jauna ekspozīcija “Straumējot laiku” par Latvijas vēsturi dažādos laika posmos. Turpmāko mēnešu laikā iepazīsim daudzveidīgās ekspozīcijas sadaļas, šoreiz pirmais stāsts.  Laika tvērums ekspozīcijā ir iespaidīgs - no vissenākajiem laikiem līdz mūsdienām, aptverot 12 500 gadu, sniegts skatījums uz Latvijas vēsturi un tās iedzīvotājiem. Ekspozīcijai atlasīti vairāk nekā 1500 vēsturisku priekšmetu no muzeja bagātīgā krājuma, tas viss papildināts ar digitālu saturu un apvienots īpašā dizainā. Šī ir pirmā ekspozīcija pēc muzeja atgriešanās Rīgas pilī, un soli pa solim ar to iepazīstināsim arī raidījumā. Izstāstīt vairāk nekā 12 tūkstošus gadu vienā plūdumā, protams, nav iespējams, un “Straumējot laiku” ietver deviņas tematiskās sadaļas. Par jaunās ekspozīcijas tapšanu un tās sadaļu “Radošie cilvēki” stāsta Latvijas Nacionālā vēstures muzeja direktors Toms Ķikuts, muzeja Arheoloģijas departamenta pētniece Irita Žeiere un muzeja Arheoloģijas departamenta pētniece Baiba Dumpe. -- * Projektu finansē FLPP projekts (LZP-2024/1-0206), Latvijas Universitātes fonds (Nr. 2313) un Eiropas Reģionālās attīstības fonds (Nr. 1.1.1.8/1/24/I/003).

Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie a nie ako premiér zastupujúci záujmy slovenských občanov. Kto si chce kúpiť lacnejší benzín a naftu, musí ísť do Česka, kde sa už dávno od ruských zdrojov odpojili, hovorí predseda opozičných Demokratov Jaroslav Naď. V župných a komunálnych voľbách bude spolupracovať s ostatnými opozičnými stranami a navzájom si podporovať kandidátov. V Bratislave nevidí nikoho lepšieho ako Matúša Valla. Kedy odovzdajú podpisy pod referendum?V podcaste s Jaroslavom Naďom sa dozviete:– od 1. minúty – že odpájať elektrinu ukrajinským civilom je sadizmus;– po 2:00 – čo hovorí na to, že Tibor Gašpar chce využiť ruské bombardovanie civilistov na posilnenie našej rokovacej pozície;– po 3:20 – že Robert Fico určite po stretnutí s Trumpom neprecitol;– od 5:00 – že Fico buď porušil zákon alebo klamal;– po 5:50 – ako Ukrajina chce opraviť ropovod, ale Rusi bombardujú technikov;– od 6:30 – že Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie;– po 7:00 – prečo Slovnaft po stámiliónových investíciách do diverzifikácie stále potrebuje ruskú ropu;– od 7:30 – prečo sme neboli schopní sa odpojiť od ruskej ropy;– po 9:00 – či je vojna na Ukrajine zaseknutá a či má vojenské riešenie;– od 10:00 – ako je nepochopiteľné obviňovať napadnutú krajinu za vlastnú obranu;– po 11:30 – ako dlho ešte Rusko bude schopné viesť vojnu;– od 13:00 – kde spravili západné krajiny chybu pri Ukrajine;– po 14:00 – že Rusko sa nechce dohodnúť, Ukrajina áno;– od 15:45 – ako si treba preložiť prejav amerického ministra zahraničných vecí Rubia do ľudskej reči;– po 18:00 – či klamanie Roberta Fica svojim vlastným voličom nie je vlastne na pochvalu, keď v skutočnosti nezruší obrannú dohodu s USA;– od 20:00 – ako sa nedokázal ani pozerať na generálneho prokurátora Žilinku;– po 22:00 – v akom stave sú jeho trestné stíhania a či Žilinka zastavil politické objednávky;– od 24:00 – že od Ľuboša Blahu sa bude snažiť vysúdiť 100-tisíc eur;– po 25:00 – či nesľuboval politickú pomstu cez políciu;– od 26:30 – či mali Juraja Cintulu súdiť za terorizmus alebo za vraždu;– po 28:00 – akú stratégiu zvolia Demokrati v spolupráci s inými opozičnými stranami;– od 32:00 – či by sedel vo vláde s predsedom Maďarskej aliancie Gubíkom, s ktorým sa stretol;– po 33:30 – či budú Demokrati cieliť aj na maďarských voličov;– od 34:00 – že Štefan Hamran kedysi tvrdil, že ho skôr budú voliť v Žiline ako Maďari;– okolo 35:00 – kedy Demokrati odovzdajú petíciu pod referendum;– po 36:00 – aký postup čaká od prezidenta Pellegriniho pri vypísaní referenda.

Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie a nie ako premiér zastupujúci záujmy slovenských občanov. Kto si chce kúpiť lacnejší benzín a naftu, musí ísť do Česka, kde sa už dávno od ruských zdrojov odpojili, hovorí predseda opozičných Demokratov Jaroslav Naď. V župných a komunálnych voľbách bude spolupracovať s ostatnými opozičnými stranami a navzájom si podporovať kandidátov. V Bratislave nevidí nikoho lepšieho ako Matúša Valla. Kedy odovzdajú podpisy pod referendum?V podcaste s Jaroslavom Naďom sa dozviete:– od 1. minúty – že odpájať elektrinu ukrajinským civilom je sadizmus;– po 2:00 – čo hovorí na to, že Tibor Gašpar chce využiť ruské bombardovanie civilistov na posilnenie našej rokovacej pozície;– po 3:20 – že Robert Fico určite po stretnutí s Trumpom neprecitol;– od 5:00 – že Fico buď porušil zákon alebo klamal;– po 5:50 – ako Ukrajina chce opraviť ropovod, ale Rusi bombardujú technikov;– od 6:30 – že Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie;– po 7:00 – prečo Slovnaft po stámiliónových investíciách do diverzifikácie stále potrebuje ruskú ropu;– od 7:30 – prečo sme neboli schopní sa odpojiť od ruskej ropy;– po 9:00 – či je vojna na Ukrajine zaseknutá a či má vojenské riešenie;– od 10:00 – ako je nepochopiteľné obviňovať napadnutú krajinu za vlastnú obranu;– po 11:30 – ako dlho ešte Rusko bude schopné viesť vojnu;– od 13:00 – kde spravili západné krajiny chybu pri Ukrajine;– po 14:00 – že Rusko sa nechce dohodnúť, Ukrajina áno;– od 15:45 – ako si treba preložiť prejav amerického ministra zahraničných vecí Rubia do ľudskej reči;– po 18:00 – či klamanie Roberta Fica svojim vlastným voličom nie je vlastne na pochvalu, keď v skutočnosti nezruší obrannú dohodu s USA;– od 20:00 – ako sa nedokázal ani pozerať na generálneho prokurátora Žilinku;– po 22:00 – v akom stave sú jeho trestné stíhania a či Žilinka zastavil politické objednávky;– od 24:00 – že od Ľuboša Blahu sa bude snažiť vysúdiť 100-tisíc eur;– po 25:00 – či nesľuboval politickú pomstu cez políciu;– od 26:30 – či mali Juraja Cintulu súdiť za terorizmus alebo za vraždu;– po 28:00 – akú stratégiu zvolia Demokrati v spolupráci s inými opozičnými stranami;– od 32:00 – či by sedel vo vláde s predsedom Maďarskej aliancie Gubíkom, s ktorým sa stretol;– po 33:30 – či budú Demokrati cieliť aj na maďarských voličov;– od 34:00 – že Štefan Hamran kedysi tvrdil, že ho skôr budú voliť v Žiline ako Maďari;– okolo 35:00 – kedy Demokrati odovzdajú petíciu pod referendum;– po 36:00 – aký postup čaká od prezidenta Pellegriniho pri vypísaní referenda.

Před deseti lety prohlašoval Andrej Babiš (ANO), že by měla začít debata o zrušení Senátu, když k volbám do něho chodí tak málo lidí. Konkrétně tehdy roku 2016 ve druhém kole 15,5 procenta. K tomu je třeba podotknout, že první kolo je tradičně zhruba jednou tak silnější. Pak už asi mají lidé dojem, že to hlavní bylo učiněno a pro ně nepřijatelní kandidáti vyřazeni.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -- V prosinci vystoupí v rámci cyklu Anarchokapitalismus se svou přednáškou Štěpán Drábek; bude zabývat příspěvky F. A. Hayeka, rakouského filozofa a ekonoma s moravskými kořeny, k monetární ekonomii. Konkrétně se zaměří na Hayekovu ranou kritiku stabilizace cenové hladiny (dílo Prices and Production), která dle něj iniciuje hospodářský cyklus, a na Hayekův návrh odluky peněz od státu (díla Denationalisation of Money, Choice in Currency a další). Zaměřím se též na pozoruhodný vývoj Hayekova postoje k možnosti existence nestátních peněz v čase – od jeho díla The Road to Serfdom, přes The Constitution of Liberty až po Law, Legislation, and Liberty. Prezentace: https://prednasky.urza.cz/ll/ – Štěpán Drábek; ekonom; analytik Institutu liberálních studií; libertarián; hledač pravdy

Turpinām sarunu par drošību internetā. Pērn interneta un telefona krāpnieku ķēriens Latvijā vien krietni pārsniedza 20 miljonus eiro. Diemžēl arī 2026. gads noziedzniekiem ir sācies labi. Par šobrīd izplatītākajām krāpšanas metodēm un drošības uzlabojumiem elektroniskā paraksta jomā runājam raidījumā Kā labāk dzīvot. Skaidro kiberincidentu novēršanas institūcijas "CERT.LV" kiberdrošības eksperts Gints Mālkalnietis, programmatūras inženieris Elviss Strazdiņš un Latvijas Radio un televīzijas centra pārstāve Vineta Sprugaine. Vineta Sprugaine stāsta, ka jau kopš pagājušā gada novembra LVRTC ir ieviesis jaunu drošības funkciju eParaksts mobile lietotājiem. Tagad, apliecinot e-Identitāti ar eParaksts mobile, pārlūkprogrammā jāievada unikāls trīsciparu kods, kas attēlojas eParaksts mobile lietotnē. Viņa neslēpj, ka lietotāji iebilst, bet tas ir svarīgi drošībai, jo ir jau bijuši gadījumi, kad arī šo drošības kodu cilvēki nodod krāpniekiem.   "Vienmēr neizdosies pasargāt, jo vājākais ķēdes posms ir pats cilvēks. Nekādas tehnoloģijas nepasargās, ja cilvēks svešiniekam, kurš zvana un uzdodas par kaut ko, atdod savas digitālās pases, identitāti un parakstu," uzskata Vineta Sprugaine. Viņa arī norāda, ka no 2026. gada februāra, lai izmantot e-parasts mobile, Android telefoniem būs nepieciešama 10. versija, bet iOS - 16. versija. Elviss Strazdiņš atklāj, ka Tartu universitātes veiktā pētījumā secināts, ka arī bankas Baltijas valstīs savā ziņā nevārīgi izturas  pret drošību, jo kā prioritāti izvirza ērtības. Konkrēti viņš norāda, ka bankās būtu nepieciešams ieviest Smart ID trīs skaitļu funkcionalitāti.  Vēl viņš aicina nelietot vienu un to pašu PIN kodu telefonam un Smart ID, kā arī neizmantot ekrānā uznirstošos Smart ID paziņojumus. Gints Mālkalnietis atgādina, ka cilvēku slinkums darbojas krāpnieku labā.  Smart ID trīs skaitļu funkcionalitāti ir izveidojis jau pirms vairākiem gadiem, bet cilvēki izvēlas to nelietot.  "Ir daudz tehnoloģiski labu mehānismu, kurus nelieto, jo ir slinkums, jo lietotāju pieredze nav tāda. Bankas nevēlas, lai klientiem būtu kāds apgrūtinājums. Es viņus saprotu, bet no drošības viedokļa riski ir gana lieli un cilvēki īsti nesaprot, ar ko viņi riskē dažu lieku klikšķu dēļ," papildina Gints Mālkalnietis.

Jak bude vypadat ODS pod vedením nového předsedy? Čím chce přilákat nové voliče? A změní se přístup občanských demokratů k hnutí ANO a jeho předsedovi? Tomáš Pancíř se zeptal nového předsedy ODS Martina Kupky. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec a začátek roku jsou ideálním časem pro nový pohled na rozpočet a finanční plánování. Místo kontroly výdajů a omezení se podívejme na peníze jako na cash flow pro váš spokojený život – takové, které má směr, energii a podporuje to, co je pro vás důležité. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Jak si jednoduše a prakticky nastavit rozpočet a získat přehled o svých základních výdajích. ✅ Jak souvisí finance s vnitřními hodnotami, motivací a pocitem spokojenosti. ✅ Vysvětlení rozdílu mezi vnějšími odměnami a vnitřní motivací a jejich vlivem na naše chování. ✅ Shrnutí výzkumů o tom, kdy odměny motivaci snižují a kdy ji naopak podporují. ✅ Konkrétní příklady, jak odměňování ovlivňuje radost z činností, které máme rádi. ✅ Jak rozpoznat výdaje, které vám přinášejí energii, a ty, které už ne. ✅ Otázky pro vytvoření vlastního radostného cash flow. ✅ Jak pracovat s jednorázovými výdaji v ročním i měsíčním rozpočtu. ✅ Jak může vědomě nastavené cash flow ovlivnit směr celého roku. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Zdá sa, že morskí ježkovia vymierajú. Konkrétne pri Kanárskych ostrovoch, no aj na viacerých miestach už od roku 2021 miznú. A celá táto pandémia aj jej príčiny sú záhadou. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme za vymieraním morských ježkov a pozrieme sa na konzervanty, ktoré môžu viesť k rakovine. Objavom týždňa je nový medzičlánok v histórii človeka. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tři otázky, které dnes rezonují společností a řeší je většina z nás. Ovlivní kroky České národní banky hypotéky a ceny bytů? Jak přemýšlet o investování jednoho milionu korun? A kolik si můžeme dovolit utrácet za auto a bydlení, aniž by to ohrozilo naše finance? Pojďme se na to podívat zblízka a v souvislostech. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Zda opatření ČNB skutečně ovlivní hypotéky a ceny bytů. ✅ Jak přemýšlet o investování jednoho milionu korun. ✅ Proč je diverzifikace důležitější než časování trhu. ✅ Historická data o propadech a výnosech akcií. ✅ Konkrétní pravidla pro výši nákladu na auto, bydlení a životní styl. ✅ Proč se většina finančních obav nikdy nenaplní. A mnoho dalšího... Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

✨Featured items:

Evropská unie řeší podezření, že některé elektrárny zkreslují údaje o svých emisích CO₂. Mohou tak ušetřit i stovky milionů ročně na emisních povolenkách. Redakce investigace.cz ve spolupráci s novinářkami a novináři OCCRP zjišťovala, jestli údaje o emisích mohou podhodnocovat i české firmy. Konkrétně se touto otázkou už přes rok a půl zabývá reportérka investigace.cz Barbora Šturmová. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

V této případové studii se podíváme na reálná čísla čtyřčlenné rodiny z Prahy. Ukážeme si jejich příjmy, výdaje, investice, cíle i úpravy finančního plánu, aby zvládli nejen rekonstrukci bytu, ale také vytoužený sabatikl. A to všechno s dostatečnou časovou i finanční rezervou. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Skutečnou případovou studii čtyřčlenné rodiny z Prahy, jejich kompletní přehled příjmů a výdajů. ✅ To, jak dokážou dlouhodobě odkládat třetinu příjmu. ✅ Jak přemýšlí o rekonstrukci vlastního bydlení a proč dává smysl hypotéka. ✅ Konkrétní úpravy investičního portfolia z pohledu měnového rizika. ✅ Nové nastavení penzijního spoření a dalších alternativních investic. ✅ Návrat manželky do práce po rodičovské a následný dopad na dlouhodobý finanční plán. ✅ Výpočet, kolik je potřeba investovat, aby za 20 let vznikla vytoužená rezerva 10 milionů korun. ✅ A hlavně praktické souvislosti mezi psychologií, životním stylem a penězi. A mnoho dalšího… Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Co může žákům a studentům nabídnout? A jak mění přístup k výuce historie na školách? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Politici i voliči se po středečním jednání Petra Pavla a Andreje Babiše ptají: nepřehání to už prezident s odporem proti Filipu Turkovi? Nebo je naopak dobře, že je v téhle věci tak zásadový? Shoda na tom není ani přímo v prezidentské kanceláři.Motoristé se nakonec ve věci Filipa Turka odhodlali k ústupku, po týdenních vyjednáváních v úterý navrhli kompromisní variantu: Filip Turek nebude ministr zahraničních věcí, ale životního prostředí.Už ve čtvrtek před tím Macinka rošádu nastínil Petru Pavlovi na Hradě jako jedno z možných řešení zablokované situace. Jako další z řešení zmínil i možné náhradníky z řad Motoristů.Macinka byl přesvědčen, že tento ústupek prezidenta obměkčí a sebere mu z rukou argument, že Turek ve vedení Černínského paláce by mohl způsobit ostudu v zahraničí. Zároveň tím ale dal prezidentovi čas se na nový nápad připravit a probrat ho s poradci. Na Hradě ale v téhle věci nenašli shodu.Podle informací Seznam Zpráv část poradců prezidentovi radila, aby řekl, že na výhradách proti Turkovi trvá, ale na životní prostředí ho jmenuje. Tím by přenesl případnou ostudu na budoucího premiéra a zároveň by nečelil kritice, že se pohybuje za hranou Ústavy jako jeho předchůdce Miloš Zeman.Jenže tentokrát byl prezident ten, kdo zastával přísnější přístup. Pavel trvá na tom, že výtky k Turkovi jsou stejné bez ohledu na ministerstvo. A odvolává se na svoje dřívější veřejné prohlášení, že Turkova minulost by ho „diskvalifikovala z jakékoliv ministerské pozice.“Při schůzce s Andrejem Babišem Pavel argumentoval právními překážkami, které pro jmenování Turka do vlády vidí. Konkrétní Hrad v této věci není, ony překážky prý sdělí nejdřív ve chvíli, kdy již jmenovaný premiér Turka navrhne na ministra oficiálně.Petr Macinka uvedl, že netuší, co by ony právní překážky mohly být. „Třeba zjistíme nějaké šokující zjištění, které jsme ani sami nevěděli. Ale nejsme si vědomi žádné právní překážky, Filip Turek je podle mě bezúhonný člověk,“ řekl Macinka.Podle zjištění Seznam Zpráv ale nejde o nějaký nový dokument nebo překvapivou informaci. Prezident spíše dává dohromady svoje výtky k Turkovi tak, aby v nejhorším scénáři obstály před Ústavním soudem v případě kompetenční žaloby.O jaké argumenty jde, nechtíc vyzradil sám Andrej Babiš, když při odchodu z Hradu odkryl svoje poznámky ze schůzky s prezidentem. Pavel si podle nich stěžuje na Turkovy předchozí kauzy - na jeho výroky na Národní třídě ze 17. listopadu, pochybnosti ohledně nabytí majetku, stavbu načerno nebo rychlou jízdu na dálnici.Situace kolem Turka je tak po tomto týdnu prakticky opět tam, kde byla. Prezident trvá na svém a Andrej Babiš problém dál háže na Motoristy. Budoucí premiér ani nedokáže odpovědět na otázky, zda by podle něj měl být Turek členem vlády. „Na tohle nemám odpověď. To samozřejmě musí říct Motoristé, jak se k tomu postaví,“ říká Babiš.Jak Václav Dolejší odhalil překvapivou rošádu mezi ministerstvy? Kam až prezident hodlá kvůli Filipu Turkovi zajít? A začne mít Babiš na věc nějaký názor? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Politici i voliči se po středečním jednání Petra Pavla a Andreje Babiše ptají: nepřehání to už prezident s odporem proti Filipu Turkovi? Nebo je naopak dobře, že je v téhle věci tak zásadový? Shoda na tom není ani přímo v prezidentské kanceláři. Motoristé se nakonec ve věci Filipa Turka odhodlali k ústupku, po týdenních vyjednáváních v úterý navrhli kompromisní variantu: Filip Turek nebude ministr zahraničních věcí, ale životního prostředí. Už ve čtvrtek před tím Macinka rošádu nastínil Petru Pavlovi na Hradě jako jedno z možných řešení zablokované situace. Jako další z řešení zmínil i možné náhradníky z řad Motoristů. Macinka byl přesvědčen, že tento ústupek prezidenta obměkčí a sebere mu z rukou argument, že Turek ve vedení Černínského paláce by mohl způsobit ostudu v zahraničí. Zároveň tím ale dal prezidentovi čas se na nový nápad připravit a probrat ho s poradci. Na Hradě ale v téhle věci nenašli shodu. Podle informací Seznam Zpráv část poradců prezidentovi radila, aby řekl, že na výhradách proti Turkovi trvá, ale na životní prostředí ho jmenuje. Tím by přenesl případnou ostudu na budoucího premiéra a zároveň by nečelil kritice, že se pohybuje za hranou Ústavy jako jeho předchůdce Miloš Zeman. Jenže tentokrát byl prezident ten, kdo zastával přísnější přístup. Pavel trvá na tom, že výtky k Turkovi jsou stejné bez ohledu na ministerstvo. A odvolává se na svoje dřívější veřejné prohlášení, že Turkova minulost by ho „diskvalifikovala z jakékoliv ministerské pozice.“ Při schůzce s Andrejem Babišem Pavel argumentoval právními překážkami, které pro jmenování Turka do vlády vidí. Konkrétní Hrad v této věci není, ony překážky prý sdělí nejdřív ve chvíli, kdy již jmenovaný premiér Turka navrhne na ministra oficiálně. Petr Macinka uvedl, že netuší, co by ony právní překážky mohly být. „Třeba zjistíme nějaké šokující zjištění, které jsme ani sami nevěděli. Ale nejsme si vědomi žádné právní překážky, Filip Turek je podle mě bezúhonný člověk,“ řekl Macinka. Podle zjištění Seznam Zpráv ale nejde o nějaký nový dokument nebo překvapivou informaci. Prezident spíše dává dohromady svoje výtky k Turkovi tak, aby v nejhorším scénáři obstály před Ústavním soudem v případě kompetenční žaloby. O jaké argumenty jde, nechtíc vyzradil sám Andrej Babiš, když při odchodu z Hradu odkryl svoje poznámky ze schůzky s prezidentem. Pavel si podle nich stěžuje na Turkovy předchozí kauzy - na jeho výroky na Národní třídě ze 17. listopadu, pochybnosti ohledně nabytí majetku, stavbu načerno nebo rychlou jízdu na dálnici. Situace kolem Turka je tak po tomto týdnu prakticky opět tam, kde byla. Prezident trvá na svém a Andrej Babiš problém dál háže na Motoristy. Budoucí premiér ani nedokáže odpovědět na otázky, zda by podle něj měl být Turek členem vlády. „Na tohle nemám odpověď. To samozřejmě musí říct Motoristé, jak se k tomu postaví,“ říká Babiš. Jak Václav Dolejší odhalil překvapivou rošádu mezi ministerstvy? Kam až prezident hodlá kvůli Filipu Turkovi zajít? A začne mít Babiš na věc nějaký názor? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Žloutenka se ho pokoušela zabít, umělá inteligence mu zas chce vzít práci. Ale Pavlu Benešovi to naládu zkazit nedokáže. Jeden z nejlepších českých kreslířů vydal letos knížku Nakresleno, která je asi jeho opus magnum. A je krásná a velká, což je u výtvarných knih obojí důležité.Ale pozor, není to taková ta exkluzivní a zároveň trochu nafoukaná knížka, kterou si dáváte na stůl do obýváku, abyste udělali dojem na návštěvy. Z jednoduchého důvodu: kresby Pavla Beneše jsou natolik zábavné, že hrozí, že si pak návštěva místo konverzace bude už jen prohlížet tuhle knihu.Jako vážně. Stojí za to, a prohlížet nebo i číst si ji můžete různými způsoby. Jako svého druhu autobiografii autora, jako sondu do toho, co znamená kreslit a co vše lze tímto způsobem vyjádřit, anebo jako kreslené dějiny téhle země za víc než půlstoletí. O tom všem jsme mluvili.A taky o tom, jak se dostal do průšvihu, kvůli kterému nakonec musel opustit místo docenta na univerzitě, a napovím jen to, že se to týkalo anatomie modelky, kterou kreslili jeho studenti. Konkrétně šlo o zadek a o prsa, ale poslechněte si to od něj.Je mu konce vlastní akademické kariéry líto? Ani ne, byť ho ta práce mnoho let bavila. Měla význam? Jak se to vezme. Museli bychom definovat, co tím myslíme. Ale ze zhruba 900 studentů, kteří mu takzvaně prošli pod rukama, jich prý dnes umělecky tvoří … kolik byste tipli? Napovím, že je to jednociferné číslo. Počkejte si na něj!A samozřejmě mluvíme o umělé inteligenci, o tom, proč na Facebooku rád provokuje ostatní lidi ve skupině Vinohradská parta, a proč ho dnes tak baví tvorba ex libris, která dřív považoval za volovinu.Srdečně vás zvu k poslechu!A pozor, chci vás zároveň pozvat na dvě živá natáčení v Knihovně Čermáka a Staňka již příští týden. Ve středu 12. listopadu přijde Miroslav Hyhlík, bývalý pražský detektiv, kterému vychází knížka Rapl z Bartolomějský. Pro mě osobně je významný tím, že se známe již ze samého počátku devadesátých let, a byl tehdy literárním hrdinou mé první knížky. Ta se jmenovala Klec na policajta.A ve čtvrtek 13. listopadu přijde podnikatel Petr Stuchlík. Povídal jsem si s ním už před orkem, a tentokrát se ho budu naživo ptát, co co o sobě zjistil a jak ho změnila jeho letošní pěší cesta z Nice do Compostely. Srdečně zvu!Teď vám už přeju nerušený a příjemný zážitek.