Podcasts about velikono

Piše Miša Gams, bereta Maja Moll in Igor Velše. Vinka Möderndorferja poznamo kot izjemno ustvarjalnega pesnika, pisatelja, dramatika pa tudi kot radijskega, filmskega in gledališkega režiserja. Njegov pesniški opus sega v leto 1975, ko je izšel prvenec Rdeči ritual, predlani je izdal kar dve pesniški zbirki – Naprej naprej, ki vključuje družbeno angažirano in protestno liriko, ter zbirko Samota, ki je bolj lirično obarvana in je nastajala na relaciji Pariz–Prule. Čeprav se je v zadnjih treh letih posvetil romaneskni trilogiji z naslovom Spomin stvari, v sklopu katere so izšli romani Odštevanje, Zvezda, žlica in ura ter 1980, vmes ni pozabil na poezijo. Najnovejša pesniška zbirka Erotika ima enak naslov kot edina Cankarjeva zbirka pesmi. Kot je nakazal že v zbirki Samota, se tudi v tej zbirki posveča medčloveškim odnosom, erosu in tanatosu pa tudi žrtvovanju in popolnemu erotičnemu zlitju z objektom hrepenenja, ki ga vidi kot kombinacijo zemeljskega in svetega. Numinozni drget, s katerim se z enakim entuziazmom predaja tako vulgarnemu in banalnemu kot tudi duhovnemu in ekstatičnemu, lahko zaznamo skoraj v vsaki pesmi. V pesmi Ljubezen, moja mila primerja blato svoje ljubljene s čokoladnim bonbonom: “tudi tvoje blato mi je ljubo / tvoj sladki anus / kot čokoladni bonbon / gnusoben si / rečeš z ljubeznijo…” V pesmi Nikogar nisem ljubil ugotavlja, da se mu je ves čas le dozdevalo, da ljubi in da v resnici ni nikogar spustil v iskren objem, v pesmi Vedno ista pa se vrača k samo eni, ki je prava: “nisi je videl že neskončno časa / a si mislil nanjo / vsakič ko si bil z drugo / je imela druga njen okus / isti glas isti vonj…” Ljubezen se vse bolj stopnjuje, ko opisuje raztelešenje in “utekočinjenje” ljubice, za katero se zdi, da čedalje bolj postaja objekt njegovih kanibalističnih fantazij. Pesem Hočem te se začne z nedolžno fantazmo na temo oralne fiksacije in primarnega čutnega spomina: “hočem te / sesati kot palec / ovohavati kot nevihto / hočem te skladati kot s kamnom / goreti kot obzorje / kot mehak les kot mah kot lubje / dišati kot otrok na tvojem trebuhu …”, nakar v Ljubezenski pesmi ozavesti sovražno komponento, ki je povezana z analno fazo trganja in neusmiljene borbe: “jaz in moja največja sovražnica / se ljubiva / ko trgava meso z najinih skeletov / šklepetava z obglodanimi kostmi / ko nama prihaja / in je nebeško / ampak potem se spet takoj sovraživa / ubijaš me naprej / jaz te koljem naprej / skuhala si moje možgane / jaz sem se zagrizel v tvoje drobovje …” Ko že mislimo, da je lirski subjekt dosegel zrelo genitalno fazo, ga znova potegne v sadomazohizem, samoodrekanje in čustveno izsiljevanje ljudožerskega tipa: “če me boš zapustila / bom pojedel svoje prste / vseh deset / ki so te božali / - in gnetli in ščipali”, v pesmi Daj že pa kot totalno degradirana žrtev samopomilovalno dodaja: “… življenje / daj no / zakolji me že enkrat / kot starega konja / in me vrzi v vrelo olje // nekomu bom dietna hrana / nekemu življenju v opomin.” V prvem izmed petih sklopov, ki ima naslov Velikonočno jagnje, Möderndorfer odpre temo religiozne dimenzije žrtve, ki se je preveč razdajala in v kapitalističnem ustroju obresti ostaja sama in izpraznjena. S podobnim motivom samote in zapuščenosti se spopada tudi v predzadnji pesmi V kotu, v zadnji pesmi z naslovom Večnost, pa zapiše: “vedno bolj / sem mrtev / in vedno glasneje kličem ljubezen / vedno bolj / sem sam / in vedno bolj / bi se vtaknil vate / da bi rešil svoje življenje.” Kolikor bolj se lirski subjekt približuje osrčju ljubezni in ekstatičnemu zlitju z Drugim, bolj se zaveda svoje samote in smrtnosti. Kar nas pri Möderndorferju toliko bolj presune, je način, na katerega se izpoveduje – preplet nežnosti, sublimnosti in vulgarne stvarnosti na trenutke dobi tako eksplozivne razsežnosti, da se bralcu zazdi, da po branju ne bo nikoli več isti. Druga močnejša stran njegovega pisanja – ne glede na to, ali gre za poezijo ali za kratke zgodbe, romane, drame ali scenarije – je njegov intuitivni občutek za dramaturgijo. Pri številnih pesmih z največjo mero ludizma, humorja in igrivosti stopnjuje napetost in vzhičenje, pri nekaterih pa tudi avtor drži bralca oz. bralko v nenehni negotovosti in šele na koncu razkrije glavni lik oz. motiv pesmi. Takšni sta pesmi Razpolovi ga in Ljubljana 1980. V prvi šele povsem na koncu izvemo, da je v igri pesnikovo srce, v drugi pa skozi erotizirano podobo mesta kot v nekakšnem filmu zagledamo prizor spolne združitve na dan Titovega pogreba. Tudi sanje o srednješolski ljubezni Ilonki dobijo groteskne obrise, ko v zaključku izvemo, da gre za slavospev pokojni simpatiji. V pesmi Umreti bo še zanimivo pa s ponavljanjem besedne zveze “bo zanimivo” ustvarja melanholičen ritem, ki bralca na eni strani prizemljuje, na drugi pa mu razpira zavedanje o lastni končnosti: “… oditi v pokrajino brez rim / brez besed / zgolj v neznano bližino / bo zanimivo // izbrisati se in do kraja izžareti / ugasniti v neznano modrino / bo zanimivo / bo zelo zanimivo.” Pesniški jezik Vinka Möderndorferja razgalja cel spekter občutij, ki jih moški čuti do ženske, pa tudi občutij, ki jih umetnik čuti do svoje muze ali vernik do svojega objekta čaščenja. Z nami deli zavedanje o tem, da smo smrtna in minljiva bitja, ki nas v enaki meri opredeljujeta tako samota kot želja po popolni združitvi. Njegova poezija ne potrebuje velikih začetnic niti ločil, saj se vije kot neskončna reka, ki na trenutke prestopa bregove in preizkuša vse možne družbeno postavljene omejitve, da bi “pravično razdelila trenutke” ljubezni, ki skozi implozijo združitve iz Nič ustvarja Vse. Pesmi in orgazmi imajo tako marsikaj skupnega z nastankom vesolja pa tudi z gonom smrti Pesnika, ki se vsak trenutek zaveda, da brez smrti ne bi bilo erosa.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Co mají společného Strakonice a Velikonoční ostrov? Víc, než čekáte. Ing. Pavel Pavel – technik a experimentální archeolog – popisuje cestu od dětských snů přes 12tunovou betonovou sochu moai ve Strakonicích až po pozvání Thora Heyerdahla na Rapa Nui, kde moai skutečně „rozešel“. Jak sehrát tým, nastavit pravidla a bezpečnost, a proč byl největší problém spíš technický a organizační než kulturní. A hlavně: proč bez výdrže (epimoni) nic z toho nevznikne.V duchu Epimoniacu hledáme přesah mezi Českem a zahraničím: paralely mezi malou ostrovní komunitou a českou zkušeností, sílu folklóru a sounáležitosti i lekci, že svět není dobré hodnotit „českýma očima “. Řeč přijde i na budoucí experiment s nasazováním pukao, na překvapivé vědecké objevy (mikroplasty, rapamycin) i na otázku, zda by Pavel dokázal na ostrově žít natrvalo. Epizoda o propojení kultur, trpělivosti a schopnosti hledat mosty mezi lidmi i kontinenty.Ing.Pavel PavelBuzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show

V šoli so se pripravljali na vsakoletno velikonočno praznovanje. Otrokom, ki naj bi nastopali pri igri, so rekli, naj si izberejo vloge ...Iz knjige Zgodbe za srečo v družini, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

V šoli so se pripravljali na vsakoletno velikonočno praznovanje. Otrokom, ki naj bi nastopali pri igri, so rekli, naj si izberejo vloge ...Iz knjige Zgodbe za srečo v družini, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Poslechněte si:01:03 Proč se zajícům líbí města?08:00 Nejotužilejší plaz13:59 Jak probíhají jelení souboje?22:45 Objev pozitronu27:52 Tajemné písmo Velikonočního ostrovaBONUS: Sherlock Holmes a případ dvou houslistů– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Jaroslav Petr nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:03 Proč se zajícům líbí města?08:00 Nejotužilejší plaz13:59 Jak probíhají jelení souboje?22:45 Objev pozitronu27:52 Tajemné písmo Velikonočního ostrovaBONUS: Sherlock Holmes a případ dvou houslistů– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Jaroslav Petr nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.

Poslechněte si:01:07 Mistr nejdelší migrace08:02 Jak byl osídlen Velikonoční ostrov?17:51 Newtonovy přírodní zákony25:06 Jak vidí psi?BONUS: Sherlock Holmes a případ s ptáky – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří ing. Pavel Pavel nebo zooložka Petra Vyplelová. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nagovor je pripravil ljubljanski nadškof metropolit msgr. Stanislav Zore.

Nagovor je pripravil upokojeni ljubljanski nadškof msgr. dr. Anton Stres.

Mir vam zapuščam, svoj mir vam dajem. Vaše srce naj se ne vznemirja in ne plaši. (Jn 14,27)Duhovni nagovor je pripravil ljubljanski nadškof metropolit msgr. Stanislav Zore.

Mir vam zapuščam, svoj mir vam dajem. Vaše srce naj se ne vznemirja in ne plaši. (Jn 14,27)Duhovni nagovor je pripravil ljubljanski nadškof metropolit msgr. Stanislav Zore.

Tokratni nagovor je pripravil ljubljanski nadškof metropolit msgr. Stanislav Zore.

Tokratni nagovor je pripravil ljubljanski nadškof metropolit msgr. Stanislav Zore.

Papež František zemřel na Velikonoční pondělí ve věku 88 let. Římskokatolickou církev teď čeká volba nového papeže. Kam bude církev směřovat, jak ji proměnil František a co byly silné i slabé stránky jeho pontifikátu? O tom v Hergot!u mluvil církevní historik, teolog a římskokatolický kněz profesor Tomáš Petráček.

Svět se dnes naposledy loučí s papežem Františkem, hlava katolické církve zemřela ráno na Velikonoční pondělí – ještě den před tím František při tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi mohl pozdravit věřící. I svůj poslední odpočinek si papež vyžádal pojmout způsobem, jakým on pojímal svůj pontifikát, bez okázalosti, skromně, v pokoře.

Svět se dnes naposledy loučí s papežem Františkem, hlava katolické církve zemřela ráno na Velikonoční pondělí – ještě den před tím František při tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi mohl pozdravit věřící. I svůj poslední odpočinek si papež vyžádal pojmout způsobem, jakým on pojímal svůj pontifikát, bez okázalosti, skromně, v pokoře.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během Velikonočního pondělí zemřel v 88 letech papež František. V čele katolické církve stál dvanáct let a od starověku šlo o prvního svatého otce, který nepocházel z Evropy - narodil se v Argentině. V posledních týdnech se léčil s dýchacími potížemi, příčinou smrti ale byla mrtvice.  Katolický svět teď čeká volba nového hlavního představitele více než miliardové církve. Jaký odkaz papež František zanechal? Host: Tomáš Petráček - teolog, katolický kněz a historikČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Papež nás naučil vidět především člověka, ve kterém je vždy nitka dobrého,“ shrnuje kněz a etik Marek Orko Vácha odkaz papeže Františka, který o Velikonočním pondělí zemřel na nezvratné selhání srdce. V souladu se skromným životem si ve své závěti přál jednoduchý hrob. „Po jeho smrti svět najednou vidí, koho ztratil a jakou morální autoritou papež byl. Přejme si jen, aby další papež v těchto stopách pokračoval a byl také pro tento svět světlem a majákem,“ doufá Orko Vácha.

Trio Aleš, Tonda a Šárka v nových Čelistech rozebírají sedmnáctou sezónu reality show RuPaul's Drag Race. Podle Šárky v ní nad touhou vítězí opatrnost. „Soutěžící už vědí, co mají dělat, co nemají dělat a hodně si hlídají svojí sebeprezentaci,“ myslí si Šárka. „Všechny runwaye a challenge jsou ale znovu hodně pestré a až na slabší snatch game je to pořád špičková zábava,“ zachraňuje pověst „mamma Ru“ Aleš.

Trio Aleš, Tonda a Šárka v nových Čelistech rozebírá sedmnáctou sezónu reality show RuPaul's Drag Race. Podle Šárky v ní nad touhou vítězí opatrnost. „Soutěžící už vědí, co mají dělat, co nemají dělat, a hodně si hlídají sebeprezentaci,“ myslí si Šárka. „Všechny runwaye a challenge jsou ale znovu hodně pestré a až na slabší snatch game je to pořád špičková zábava,“ zachraňuje pověst „mamma Ru“ Aleš.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Le en zajček je velikonočni zajček. Hitrejši je od vetra in niti sokol ga ne najde. Pripoveduje: Barbara Cerar. Napisala: Kathrin Siegenthaler. Prevedla: Veronika Drolc. Posneto v studiih Radia Slovenija 2007.

Na današnji velikonočni ponedeljek se kristjanke in kristjani spominjajo prikazovanja vstalega Jezusa njegovima učencema. Številni verniki bodo tradicionalno obiskali svoje sorodnike in prijatelje. Druge teme: - Javna razprava o predlogu novega pokojninskega zakona se končuje. - Ukrajinska vojska za vzhodno polovico države izdala opozorilo pred zračnimi napadi. - Zasedanje Mednarodnega denarnega sklada in Svetovne banke bo potekalo v luči negotovih razmer.

Příběh objevení Velikonočního ostrova je skutečně velikonoční. Nikdo ho však u nás neproslavil víc, než experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, když v roce 1986 dokázal „rozchodit“ tamní sochy moai. Co je dodnes na ostrově ke zkoumání? A co přinesla zvuková archeologie při objevování 40 let starých kazet se zvukovým deníkem Pavla Pavla?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh objevení Velikonočního ostrova je skutečně velikonoční. Nikdo ho však u nás neproslavil víc, než experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, když v roce 1986 dokázal „rozchodit“ tamní sochy moai. Co je dodnes na ostrově ke zkoumání? A co přinesla zvuková archeologie při objevování 40 let starých kazet se zvukovým deníkem Pavla Pavla?

Velikonoční pondělí si žádá tematickou epizodu Slejváku o ničem jiném, než pomlázkování, šupání neboli šlehačce. Debata se stočila i k nedostatku velikonočních filmů: vždyť na takovém moderním Slunci, seně s Langošem by v kinosálech byl ještě větší povyk, než na Minecraft filmu.

Velikonoční pondělí si žádá tematickou epizodu Slejváku o ničem jiném, než pomlázkování, šupání neboli šlehačce. Debata se stočila i k nedostatku velikonočních filmů: vždyť na takovém moderním Slunci, seně s Langošem by v kinosálech byl ještě větší povyk, než na Minecraft filmu.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve sváteční podvečer zůstaneme i při rozhlasovém cestování u tématu Velikonoc. S experimentálním archeologem, specialistou na stěhování extrémně těžkých břemen, ale hlavně mužem, který "rozchodil" sochy Moai na Velikonočním ostrově, se od sváteční atmosféry "odrazíme". Jak vypadá poslední velikonoční den u nich doma uslyšíte od Pavla Pavla hned poté, co se za ním s mikrofonem pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" vypravím od řeky Otavy ve Strakonicích.

Západní křesťanský svět se na Velikonoční pondělí pohroužil do smutku – ráno zemřel papež František, hlava katolické církve. Ještě na Velikonoční neděli František při tradičním poselství městu a světu, Urbi et orbi, zdravil věřící, poselství samo za něj ale musel přečíst hlavní papežský ceremoniář Diego Ravelli. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dedove dlani je velikonočni zajček polagal najčudovitejše bombone. Pripoveduje: Tjaša Železnik. Napisala: Manka Kremenšek Križman. Posneto v studiih Radia Slovenija 2003.

Kristjani po vsem svetu danes zaznamujejo veliko noč, njihov največji praznik. Po cerkvah bodo potekale velikonočne maše in bogoslužja. Množico vernikov pričakujejo v Vatikanu, kjer bo papežev delegat, kardinal Angelo Comastri, podelil tradicionalni velikonočni blagoslov. Na velikonočno jutro pa se bodo po običaju mnogi v krogu družine zbrali ob velikonočnem zajtrku. Ostali poudarki oddaje: - Po razglasitvi velikonočnega premirja v Ukrajini Kijev poroča o nadaljevanju spopadov. - Izrael napoveduje okrepitev pritiska na palestinsko gibanje Hamas v Gazi. - V slovenski Istri se povečuje zavedanje o nujnosti preventivnih akcij pred požari.

Ve čtvrté sérii podcastu Czech Time si povídáme o ČESKÝCH NEJ - tedy výjimečných českých místech, která jsou v Česku nejvyšší, nejnižší, nejdelší, největší...., zkrátka v něčem NEJ.V osmé epizodě 4. série se spolu podíváme na česká velikonoční NEJ.Může být velikonoční vajíčko větší než plavecký bazén? Kdo upletl pomlázku delší než autobus? Poslechněte si novou epizodu podcastu a zjistěte nejen to!Chcete se s podcastem učit česky? Stáhněte si ZDARMA transkript ke všem epizodám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠TÉTO⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stránce.Nebo se rovnou přihlaste do ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Konverzačního klubu Czech Time⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, kde najdete transkripty všech epizod, cvičení na gramatiku, slovíčka, výslovnost, psaní i mluvení. Do ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Konverzačního klubu Czech Time⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se můžete přihlásit ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠TADY⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.S minulými řadami podcastu se můžete učit také v ⁠⁠⁠⁠podcastových kurzech⁠⁠⁠⁠.Další inspiraci k učení češtiny najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠BLOGU ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Czech Time ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠TADY⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Sledujte Czech Time taky na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagramu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠TikToku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠You Tube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Velikonoční Hod Boží slaví také Palestinci, především tedy palestinští křesťané. Ve Svaté zemi jich sice rychle ubývá, zatím ale stále stojí v čele řady palestinských měst. Křesťanská menšina má také své ministry v palestinské vládě. Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a Izrael jsou dnes domovem bezmála dvou set tisíc křesťanů – základ komunity tvoří staré arabské rody. Války a okupace ale část z nich vyhnaly do celého světa.

Marinovaná vejce, jarní únava, velikonoční poezie – vše, co potřebujete vědět, než vás přepadne pondělní pomlázka. Poseďte si s námi na návštěvě u Jiřinky s Alenkou.

Velikonoční Hod Boží slaví také Palestinci, především tedy palestinští křesťané. Ve Svaté zemi jich sice rychle ubývá, zatím ale stále stojí v čele řady palestinských měst. Křesťanská menšina má také své ministry v palestinské vládě. Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a Izrael jsou dnes domovem bezmála dvou set tisíc křesťanů – základ komunity tvoří staré arabské rody. Války a okupace ale část z nich vyhnaly do celého světa.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pred jutrišnjim največjim krščanskim praznikom, veliko nočjo, verniki danes zaznamujejo veliko soboto. Spominjajo se mrtvega Jezusa v grobu, kristjani pa bodo na ta dan k blagoslovu odnesli velikonočne jedi. Že včeraj, na veliki petek, je v baziliki svetega Petra potekal obred Kristusovega pasijona, zvečer pa ob rimskem Koloseju tradicionalni Križev pot. Ostali poudarki oddaje: - V Rimu nadaljevanje pogovorov med Teheranom in Washingtonom o jedrskem programu. - Med Moskvo in Kijevom danes nova izmenjava zapornikov. - Odbojkarji ACH Volleyja le še korak od naslova državnih prvakov.

Příjemná překvapení mají rádi malí i velcí. Rozkládací kartonová vajíčka mohou uvnitř taková překvapení skrývat. A když je vlastnoručně nazdobíte, budou směle konkurovat jiným kraslicím.

Plzeňské muzeum loutek uspořádalo Velikonoční dračí dílnu. „Jsme rádi netradiční a i tématiku draků máme rádi. Láká návštěvníky, děti i dospělé,“ vysvětluje na Velikonoce neobvyklé téma edukátorka Jana Kaasová.

Velikonočna kulinarika je dragocen del slovenske kulturne dediščine, saj združuje tradicionalne okuse, domače recepte in praznične običaje, ki se prenašajo iz roda v rod. Na prazničnih mizah zadiši po šunki, hrenu, kruhu, pirhih in seveda potici, v petkovem Svetovalnem servisu pa vam postrežemo tudi z receptom za drobnjakove štrukeljce in velikonočno pletenico z marcipanom. Skupaj s preostalimi kuharskimi triki nam jih bo pred mikrofonom zaupala tokratna gostja, učiteljica kuharstva Majda Rebolj s srednje šole za gastronomijo in turizem v Ljubljani.

Velikonoční svátky jsou spojené s vyšší konzumací jídla a alkoholu. Proč se nemáme bát vajec, jaká jejich dávka je bezpečná a proč Kateřina Cajthamlová považuje přerušovaný půst za naprosto nevhodný? Jak žít vesele a zdravě?

Velikonoční svátky jsou spojené s vyšší konzumací jídla a alkoholu. Proč se nemáme bát vajec, jaká jejich dávka je bezpečná a proč Kateřina Cajthamlová považuje přerušovaný půst za naprosto nevhodný? Jak žít vesele a zdravě?

Trnová koruna je pojmenování pokojové rostliny našich babiček. A také název velikonoční dekorace podle návodu květinářky Štěpánky Peteříkové. Nenechte si ujít ani další velikonoční témata Hobby magazínu speciál.

Dnes je Velký pátek, jeden z vrcholů křesťanských Velikonoc připomínající Ježíšovu smrt na kříži. Židé celý týden slaví jeden ze svých největších svátků, Pesach, vzpomínku na zázračné osvobození z egyptského otroctví a cestu ke svobodě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento víkend vás zveme na velké množství velikonočních oslav po celém regionu. Koná se také motokros ve Stříbře nebo závody horských kol v Městě Touškově. Podívejte se na naše tipy a pozvánky.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Velikonoční ostrov ležící na jihu Tichého oceánu je jedním z nejodlehlejších obydlených míst na Zemi. V roce 1722 ho objevil nizozemský admirál Jacob Roggenveen. Za svou proslulost vděčí nevelký kus země vulkanického původu sochám moai, kterými je doslova poset. Rapa Nui, jak ostrov nazývali domorodci, dostal jméno podle velikonoční neděle, kdy Jacob Roggenveen přistál u jeho břehů. Ostrov spravovaný Chille je od roku 1996 zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.

Tento víkend vás zveme na několik jarních a velikonočních jarmarků nebo na výstavu železničních modelů. Podívejte se na naše tipy a pozvánky.

Kam udeřil blesk? Další zajímavý projekt občanské vědy (4:30) – Procházka říjnovou oblohou, s kometou (19:36) – Velikonoční ostrov Rapa Nui, ostrov kamenných soch (24:19)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na čem se vlastně shodla vláda s opozicí u prezidenta. Velikonoční připomínka o křesťanském antisemitismu. Mučení veřejně vystavené.

Velikonoce jako křesťanské svátky provází po staletí řada nekřesťanských zvyklostí. Některé, jako například pomlázka či malovaná vajíčka, mají asi původ v prastarých kultech plodnosti a oproti ostatním pohanským rituálům, které je provázely jsou poměrně nevinné. Dnes už mají jen povahu lidové zábavy. Byly však také nekřesťanské zvyklosti, které zavedli sami křesťané a které zdaleka nevinné nebyly.