Podcasts about lubom

Kabinet Petra Fialy zítra čeká na mimořádné schůzi sněmovny jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Uskuteční se z podnětu opozičního hnutí ANO kvůli bitcoinové kauze, kdy vyšlo najevo, že vládní ministři posvětili přijetí peněz pocházejících z nelegální činnosti. Jaký smysl dává hlasování o nedůvěře vládě tři měsíce před řádnými volbami? Zita Senková se ptala politologa Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kabinet Petra Fialy zítra čeká na mimořádné schůzi sněmovny jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Uskuteční se z podnětu opozičního hnutí ANO kvůli bitcoinové kauze, kdy vyšlo najevo, že vládní ministři posvětili přijetí peněz pocházejících z nelegální činnosti. Jaký smysl dává hlasování o nedůvěře vládě tři měsíce před řádnými volbami? Zita Senková se ptala politologa Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno.

Podzimní sněmovní volby jsou pro SOCDEM poslední šancí na politickou záchranu, řekl nedávno místopředseda jedné z nejstarších českých stran Lubomír Zaorálek. Její podpora je ale stále nízká. Jak chce strana nepříznivý trend otočit?Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokracie půjde do letošních sněmovních voleb nakonec sama. Zároveň je ale strana podle její předsedkyně stále otevřená spolupráci s Přísahou. Nabídka platí za předpokladu, že by kandidoval i její předseda Róbert Šlachta. Žádná jednání se ale podle Maláčové nevedou. S vizí spojit se s dalšími politickými subjekty kandidovala lídryně SOCDEM do čela strany loni na podzim. Plán na vytvoření široké levicové koalice se ale rozpadl v únoru, když SOCDEM ukončila jednání o možné spolupráci s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Sociálním demokratům vadilo, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program, který počítá s vystoupením z EU a NATO. Nedávné spekulace o tom, že by se vybraní sociální demokraté ucházeli o hlasy na kandidátkách opozičního hnutí ANO, šéfka SOCDEM opakovaně popřela: „Kdybychom si vyjednávali teplá místa na kandidátkách hnutí ANO, tak už bych tam přece byla, kdybych to chtěla.“SOCDEM ještě jako ČSSD v minulých volbách v roce 2021 vypadla ze Sněmovny, když získala 4,65 procenta hlasů. Aktuálně se její preference pohybují kolem dvou až čtyř procent. A sama její předsedkyně uznává, že strana bojuje o přežití. Maláčová, která před časem oznámila, že trpí onkologickým onemocněním, se ale podle svých slov už těší na vrchol letošní kampaně. „Kdybych měla pocit, že to nejde nebo to nezvládám nebo mě to nebaví, tak vnímám svoji vnitřní svobodu, že řeknu stop. Zdraví je na prvním místě. Na druhou stranu, nejdu do kampaně poprvé, vím, co to obnáší. A mám vysokou podporu od kolegů a cítím ji i navenek.“Co sociální demokracie voličům nabízí? Jak náročné je vést kampaň souběžně s léčbou onkologického onemocnění? A co by pro SOCDEM znamenalo, kdyby se ani tentokrát nedostala do Sněmovny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

Česko zaplatí víc než 16,5 miliardy za prodloužení pronájmu letounů gripenů. Ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky jsou výhodnější, než nabízelo Švédsko loni. Podle opozice ale nákup prodražilo rozhodnutí přejít na americké stíhačky F-35. „Cena v žádném případě není výhodná,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus stínový ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Nezohledňujete dopady války na Ukrajině,“ namítá poslanec ODS Pavel Žáček ze sněmovního výboru pro obranu.

Česko zaplatí víc než 16,5 miliardy za prodloužení pronájmu letounů gripenů. Ministerstvo obrany tvrdí, že podmínky jsou výhodnější, než nabízelo Švédsko loni. Podle opozice ale nákup prodražilo rozhodnutí přejít na americké stíhačky F-35. „Cena v žádném případě není výhodná,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus stínový ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). „Nezohledňujete dopady války na Ukrajině,“ namítá poslanec ODS Pavel Žáček ze sněmovního výboru pro obranu.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

Neobvyklý pohled čeká návštěvníky v jednom z pavilonů, zelení baziliškové se už neukrývají v letadle, ale volně pobíhají mezi návštěvníky. Podle chovatelky Lubomíry Ševčíkové si na nový prostor rychle zvykli a pohyb svobodně jim vyhovuje.

O voličích nejen sociální demokracie, ale vlastně veškerých, možná platí povzdech Lubomíra Zaorálka „oni nám ty programy nečtou“, znějící mimochodem jak od Milouše Jakeše neblahé paměti, to ale ještě neznamená, že strany mohou na volební programy rezignovat. Protože někteří vrtošiví občané jimi přece jenom aspoň zalistují, aby se například dozvěděli víc o některých bodech zmiňovaných na mítincích nebo v televizních diskusích spíš zkratkovitě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar je skeptický v případě účasti Putina na jednáních v Turecku. Zároveň jde ale o první malý pozitivní krůček v cestě za mírem. V Press klubu také mluvil o tom, kterak mu šéf ANO vlezl do revíru či jak to vypadá s jeho kandidaturou na ministra.

Česká televize je bez ředitele. Jak a proč se stalo, že Jan Souček nevydržel ve funkci ani dva roky? A co bude dál? Téma pro podcast Vlevo dole.Veřejnoprávní televize se ocitla v ošemetné situaci - nemá ředitele a Součkův nástupce je značně nejistý. „A za pár měsíců jsou volby, kde možná získají většinu strany, které plánují televizi sloučit s rozhlasem, znárodnit, nebo rovnou zrušit. Andrej Babiš dostane ČT naservírovanou na stříbrném podnose,“ říká Lucie Stuchlíková.Viníků je hned několik. A Jan Souček, šlapající v situaci s elegancí slona v porcelánu, je jenom jedním z nich.„Součkovi se stalo to, že přecenil svoje manažerské schopnosti a taky sílu ustát všemožné tlaky. Ale na rovinu, žádný velký průšvih za ním nestojí. A spoustu těch věcí, které se mu vyčítají, už dělal jeho předchůdce,“ připomíná Václav Dolejší. Právě proto nynější nevídaná jednota televizní rady v tažení proti Součkovi nepůsobí dobře. „Součkovi už umyl hlavu kdekdo, ale sáhnout do svědomí by si měli i radní. Oni ho nejdřív zvolili - a teď svým hlasováním dali najevo, že post ředitele ovládají politici,“ dodává Dolejší.A stydět by se měli i sami politici, kteří televizi vmanévrovali do této situace díky svému výběru radních. „ANO ve spojení s SPD a komunisty si tam dosadili svoje lidi. Ale ani vládní koalice nemá čisté svědomí - měla spoustu příležitostí situaci změnit ve svůj prospěch, ale nestálo jí to za vynaložení politické energie,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.S odvoláním Součka navíc jednota rady skončila - dvě znesvářené party radních se teď jen těžko shodnou na novém šéfovi, který by byl silnou, nezávislou osobností.Skončí volba šéfa ČT upatlaným kompromisem? Kdo komu vlastně vyhrožoval? Je radní Lubomír Veselý moderátor, nebo spíš Horst Fuchs? A už máte zlatou pamětní minci k odvolání Jana Součka?A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Do měst nedaleko německé hranice na Tachovsku přicházejí pracovníci ze zahraničí. Láká je práce v průmyslových areálech, které rostou kolem dálnice D5. Typickým příkladem je Nová Hospoda u Tachova, která zaměstnává kolem osmi tisíc lidí. V Regiodokumentu Cizincem ve vlastním městě zkoumá pocity starousedlíků a jejich soužití s přistěhovalci reportér Lubomír Smatana.

Favoritem nadcházejících českých voleb je zatím hnutí ANO. Ani kdyby drtivě vyhrálo, nedojde k radikálnímu politickému obratu jako v Americe. „Nejsme Spojené státy. Není to tak, že by tu jeden člověk vyhrál volby a měl v rukou celou výkonnou moc,“ uklidňuje pro Český rozhlas Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. „Andrej Babiš se velmi pravděpodobně dostane buď ke koaliční, nebo menšinové vládě.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To není žádná demokracie,“ prohlásil Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník.cz v reakci na radikální celní politiku Donalda Trumpa. Také dodal, že má s americkým prezidentem společnou hlavně červenou barvu kampaně. Přitom ještě v listopadu minulého roku prohlásil, že de facto mají totožné programy. „Jsem přesvědčen, že Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a také pro celý svět,“ pronesl na CNN Prima News.  Před čtrnácti dny ovšem zveřejnila agentura NMS průzkum, z něhož vyplynulo, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a celých 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. Začal velký obrat a předstírání, že s Trumpem nemá on ani hnutí ANO vlastně nic společného.  Zároveň zaregistroval, že mu volební preference nerostou, takže začala zákulisní jednání se Socdem o účasti některých špičkových politiků na kandidátce hnutí ANO. Babiš na to jde tak, že jakoby nechává jednání na krajských organizacích, aby pak mohl říct: je to rozhodnutí regionů. Jednání však stále ještě nejsou u konce, protože Socdem chce vytvořit s ANO formální koalici.  Co může být černou labutí říjnových sněmovních voleb? Jak si Lubomír Zaorálek představuje akciový trh? A co je smyslem Trumpovy těkavé ekonomické politiky?

While researching this episode, I stumbled across an Insta called @horrorcultureplants that I highly recommend giving a follow.Music by James Milor from PixabayInformation provided by:Biological flora of Central Europe: Aldrovanda vesiculosa L. by Lubomír Adamec (2018). Perspectives in Plant Ecology, Evolution and Systematics, 35, pg. 8-21. https://doi.org/10.1016/j.ppees.2018.10.001Studies on the leaf movement of Aldrovanda vesiculosa L., part I: Process and mechanism of the movement by Joji Ashida (1932). Memoirs of the College of Science, Kyoto Imperial University, Series B, 9(3), pg. 143-246.https://www.carnivorousplantresource.com/the-plants/waterwheel-plant/Fossil Aldrovanda by John D. Degreef (1997). Carnivorous Plant Newsletter, 26(3), pg. 93-97. https://doi.org/10.55360/cpn263.jd244Prey capture analyses in the carnivorous aquatic waterwheel plant (Aldrovanda vesiculosa L., Droseraceae) by Simon Poppinga, et al. (2019). Scientific Reports, 9. https://doi.org/10.1038/s41598-019-54857-w “This Carnivorous Plant Invaded New York. That May Be Its Only Hope.” by Mario Renault (13 August 2019). The New York Times. https://www.nytimes.com/2019/08/13/science/waterwheel-plants-carnivorous.htmlHow the carnivorous waterwheel plant (Aldrovanda vesiculosa) snaps by Anna S. Westermeier, et al. (2018). Proceedings of the Royal Society B, 285(1878). https://doi.org/10.1098/rspb.2018.0012https://en.wikipedia.org/wiki/Aldrovanda_vesiculosa

Evropa se zbavuje svých nejcharakterističtějších rysů, které byly důležité pro to, proč byla přitažlivá a zajímavá, tedy že nechtěla být ocelovým dikobrazem, ale chtěla být místem, kde lidé žijí normální životy,“ říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro Kupředu do minulosti. 3. díl, 30.03.2025, www.RadioUniversum.cz

Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„My jsme dneska v geopolitické bouři, ve které by bylo dobré odložit hloupé nálepky a bavit se o tom, co je český národní zájem, co je zájmem nás Evropanů, a dělat tuto politiku. To, že toho nejsme schopni, a místo toho křičíme 'zbraně a peníze' – tak to je tragédie,“ říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 23.03.2025, www.RadioUniversum.cz

Spisovatel a publicista Lubomír Vejražka se řadu let zabývá opomíjenými tématy sovisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností. Je autorem knižní trilogie, která zobrazuje osudy politických vězňů a jejich rodin.

Spisovatel a publicista Lubomír Vejražka se řadu let zabývá opomíjenými tématy sovisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností. Je autorem knižní trilogie, která zobrazuje osudy politických vězňů a jejich rodin.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český básnik Lubomír Tichy študuje bohemistiku na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe. Básne publikoval v tlačených aj internetových časopisoch, spomeňme Host, A2,Psí víno a iné. Píše recenzie a reflexie prózy aj poézie. Debutová zbierka básní s názvom Místní mu vyšla v minulom roku vo vydavateľstve Fra. V roku 2023 ho nominovali na Cenu Václava Buriana za poéziu.

Je potřeba zvyšovat výdaje na obranu a posílit evropské křídlo na to, shodly se vládní strany a Piráti na speciální schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS). Politici hnutí ANO a SPD na schůzku nepřišli. „Jejich voliče v danou chvíli zahraniční politika příliš nezajímá,“ vysvětluje v Interview Plus politolog Lubomír Kopeček a dodává: „Promítá se do toho optika předvolební kampaně. V tuto chvíli je to silný hybatel.“

Je potřeba zvyšovat výdaje na obranu a posílit evropské křídlo na to, shodly se vládní strany a Piráti na speciální schůzce svolané premiérem Petrem Fialou (ODS). Politici hnutí ANO a SPD na schůzku nepřišli. „Jejich voliče v danou chvíli zahraniční politika příliš nezajímá,“ vysvětluje v Interview Plus politolog Lubomír Kopeček a dodává: „Promítá se do toho optika předvolební kampaně. V tuto chvíli je to silný hybatel.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politický podcast Podpásovka poprvé vyjel za hranice Česka. Ondřej Leinert se hlásí z Malty, která jako první na světě udělila takzvanou licenci MiCA – tu potřebují kryptoměnové burzy, aby mohly fungovat v Evropské unii. Petr Honzejk se hlásí z ještě větší dálky, Vietnamu, kde frčí zásadně cash a místo České republiky zde stále funguje značka Czechoslovakia. A proto také nejnovější díl Podpásovky vyrazil za hranice běžných politických událostí. Redaktoři inspirovaní poplachem kolem pistole na sněmovních záchodcích, kam ji měl přinést jeden ze spolupracovníků poslankyně ANO Heleny Válkové, vybírají ty nejbizarnější scény, jichž byli svědky. Případně svědky ani nebyli, protože se o nich tradují legendy jen mezi nejzasvěcenějšími – jako bylo lidovecké svěcení a vymítání ďábla z poslaneckých lavic v 90. letech. Dojde ale také na „cigaretku“ Miloše Zemana nebo pěsti a flákance – ať už v podobě nechvalně proslulého exposlance Lubomíra Volného nebo některých volebních kampaní.

„Evropa je najednou, jako kdyby zakleslá do pasti, ze které nedokázala vylézt. Kdyby Evropa byla silná, kdyby byla dobře spravovaná, kdyby tady byla politická elita, která si ví rady, která má vizi a představu, co chce dělat,“ říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 16.03.2025, www.RadioUniversum.cz

Evropská komise navrhuje shromáždit až 800 miliard eur a investovat je do obrany. V České republice vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o postupném zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procent HDP ročně. „Nová technika může být pro kluky jednou z motivací, proč v armádě sloužit,“ věří v pořadu Pro a proti poslanec Jan Hofmann (ODS). „V prvé řadě musíme posilovat naší protivzdušnou obranu,“ namítá exministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Evropská komise navrhuje shromáždit až 800 miliard eur a investovat je do obrany. V České republice vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o postupném zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procent HDP ročně. „Nová technika může být pro kluky jednou z motivací, proč v armádě sloužit,“ věří v pořadu Pro a proti poslanec Jan Hofmann (ODS). „V prvé řadě musíme posilovat naší protivzdušnou obranu,“ namítá exministr obrany Lubomír Metnar (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Miroslav Wlachovský (diplomat a bývalý minister zahraničných vecí SR) a Lubomír Zaorálek (bývalý minister zahraničných vecí ČR). | Pozície európskych lídrov po samite EÚ v Bruseli: Aké sú výsledky stretnutia? Ako možno interpretovať prezentované pozície? Nakoľko jednotný je prístup členských štátov? ⁠Európska obrana v kontexte vojny na Ukrajine a postojov USA a Ruska: Existuje zhoda na potrebe posilniť kolektívnu obranu? Dokáže sa Európa naďalej spoliehať na podporu USA? Akú formu a tempo by malo mať posilnenie obranyschopnosti spoločenstva? Požiadavka SR na umožnenie tranzitu plynu cez Ukrajinu: Sú požiadavky slovenskej delegácie legitímne? Dokáže Slovensko svoje záujmy presadiť? V akej pozícii vstúpila do rokovaní, kto sú jej ideoví partneri a naopak? | Mimoriadny samit lídrov EÚ o Ukrajine. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Česká republika po desetiletích planých slibů plní svůj závazek vůči partnerům v Severoatlantické alianci a vydává přes dvě procenta HDP na obranu. Podle exministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) ovšem nárůst výdajů v posledních měsících vyvolává pochyby o jejich transparentnosti. „Problém akvizic ministerstva obrany je, že člověk, který o nich rozhoduje, je jednou nohou ve vězení. Jsou to velmi komplikované a unikátní nákupy,“ glosuje bezpečnostní analytik Roman Máca.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když jsme spolu točili podcast minule, mluvil o tom, jak pořádá workshopy a fotí svatby. Zároveň však už pracoval na materiálu, který vznikl během jeho tří návštěv Severní Koreje v letech 2005 až 2019. Letos tyto fotografie představil na výstavě a vydal jako knížku. Výstavu v pražském Karolinu vidělo neuvěřitelných 18 tisíc lidí (končí 17. prosince) a nákladná obrazová knížka je ve svém žánru bestsellerem. O tom všem jsme s Janem Šibíkem mluvili tentokrát: jak fotky vznikaly, proč je Severní Korea nejnepříjemnějším místem, které v životě navštívil, a proč nemá rád AI. Mimochodem, tu možná vzme na milost, až si přečte článek, který jako vždy AI (konkrétně Claude 3.5 Sonnet) na základě přepis podcastu napsala. Zde je:Okno do hermeticky uzavřeného světa: Jak český fotograf třikrát pronikl do Severní Koreje"V pražském Karolinu probíhá unikátní fotografická výstava, která představuje něco, co se dosud žádnému fotografovi na světě nepodařilo - trojí pohled do Severní Koreje v průběhu čtrnácti let. Jan Šibík, asi nejznámější reportážní fotograf současnosti, dokázal nemožné: třikrát pronikl do jedné z nejuzavřenějších zemí světa a přinesl svědectví o režimu, který se zoufale snaží udržet svůj lid v informační tmě."Je to jeden velký kriminál," říká Šibík o Severní Koreji. Jeho fotografie, které vznikaly často v rozporu s přísnými pravidly režimu, zachycují realitu odlišnou od toho, co návštěvníkům ukazují průvodci. Výstavu již zhlédlo přes 17 000 lidí, čímž překonala i Šibíkovy legendární fotografie ze sametové revoluce.První cesta v roce 2005 vznikla díky diplomatické misi tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. "Deset let jsem se snažil získat vízum přes severokorejskou ambasádu v Praze. Z deseti pokusů mě dovnitř pustili pouze dvakrát, a to jen proto, aby mi řekli, že jako novinář nemám šanci," vzpomíná fotograf.Nejcennější záběry však vznikly během druhé cesty v roce 2007. Paradoxně k tomu pomohla skupina moravských turistů a jejich demižon slivovice. Zatímco rozjařená skupina zabavila severokorejské pohraničníky, Šibík využil příležitosti a z okna jedoucího vlaku fotografoval skutečný život - vesnice, lidi, každodenní realitu daleko od oficiální propagandy."Za jeden snímek, který se jim nelíbí, vás už nikdy nepustí zpět. Anebo to zjistí ještě v době, kdy tam jste, a to vás pak možná už nikdy nepustí ven," vysvětluje Šibík riziko, které podstupoval. Přesto se mu podařilo vrátit do Severní Koreje i potřetí, v roce 2019, a zachytit změny v zemi pod vládou Kim Čong-una. "Je brutálnější než jeho otec. Dnes dostanete šest let vězení jen za to, že si pustíte jihokorejský film," popisuje fotograf současnou situaci.Výstava v Karolinu není jen prezentací fotografií - je to komplexní svědectví o zemi, kde se čas zastavil. Šibík absolvoval 72 komentovaných prohlídek, během nichž vysvětluje kontext každého snímku. "Někdy koukám do výrazů těch lidí na fotografiích a mám pocit, že jsou úplně prázdné. To je cíl režimu - zlikvidovat jakýkoliv vlastní úsudek," říká.Součástí projektu je i kniha, které se navzdory vysoké ceně prodalo už přes 700 výtisků. "Kniha zůstane," vysvětluje Šibík důležitost tištěného svědectví. A zůstanou i fotografie jako důkaz o režimu, který se snaží přesvědčit své občany, že žijí v nejlepší zemi na světě, zatímco jim upírá základní svobody.Význam výstavy podtrhuje i návštěva legendárního fotografa Josefa Koudelky, který ji označil za "zajímavou" - slovo, které v jeho slovníku znamená nejvyšší pochvalu. V době, kdy se Severní Korea ještě více uzavírá a prohlubuje spojenectví s Putinovým Ruskem, představují Šibíkovy fotografie jedinečné svědectví o zemi, kam se běžný člověk nedostane.Výstava končí 17. prosince a představuje nejen triumf dokumentární fotografie, ale i důkaz, že pravdivé svědectví o totalitním režimu dokáže oslovit desetitisíce lidí. V době, kdy se potýkáme s relativizací hodnot a nárůstem populismu i autoritářství, je to povzbuzující zpráva.

České armádě chybí tisíce vojáků, což podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky představuje strategický problém. Výdaje státu na obranu sice stoupají, ale odborníci varují, že ani dvě procenta HDP z rozpočtu nezajistí bojeschopnou armádu připravenou plnit všechny potřebné úkoly. „Abychom se nedostali do kritické situace, kdy novou techniku nebude mít kdo obsluhovat,“ varuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr Lubomír Metnar (ANO).

České armádě chybí tisíce vojáků, což podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky představuje strategický problém. Výdaje státu na obranu sice stoupají, ale odborníci varují, že ani dvě procenta HDP z rozpočtu nezajistí bojeschopnou armádu připravenou plnit všechny potřebné úkoly. „Abychom se nedostali do kritické situace, kdy novou techniku nebude mít kdo obsluhovat,“ varuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr Lubomír Metnar (ANO).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak jsme na tom nyní s umělou inteligencí a jejím využitím v byznysu? Kam se její vývoj ubírá a proč už kolem ní není takový boom jako před několika měsíci? O tom si budu povídat s odborníkem na AI Lubomírem Černým, který vystupuje pod značkou Mistr AI a je také ambasadorem aplikace Everbot, která do sebe sdružuje řadu nástrojů umělé inteligence a usnadňuje tak uživatelům jejich používání. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Host: Lubomír Metnar (nestr. za ANO), předseda sněmovního výboru pro obranu Pořadem provázel Martin Jonáš. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058041002/

V pátek 20. a sobotu 21. září se uskuteční krajské volby, v nichž se utká přes 8 280 kandidátů. „Od roku 2010 tady máme situaci, kdy značná část voličů mění svoje preference, přesouvají se od strany ke straně, v danou chvíli některé strany vypadávají z parlamentu, dostávají se tam nové, vrací se staré. Máme tu pohyb a proměnlivost,“ popisuje českou politickou scénu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.