POPULARITY
A Media1 podcast és rádióműsor epizódjában vendégünk volt Litresits András ügyvéd, a Hírklikk és a Pécsi Stop jogásza, akivel Orbán Viktor és a magyar sajtótermékek közötti sajtóperek fejleményeit, a Kúria határozatait, valamint a sajtószabadság és a közéleti szereplők véleménynyilvánításának határait jártuk körül. Az adásban részletesen beszéltünk: – a Kúria által hozott ítéletekről, amelyek átfordították az ... Olvass tovább The post Litresits András: Kettős mérce a Kúrián Orbán Viktor pereiben – sajtószabadság vs bíróságok first appeared on Vipcast.hu powered by Media1.
Słuchasz Karolina Sobańska Podcast. W tym programie rozmawiamy o dobrym świadomym życiu, śledzimy trendy i dyskutujemy o tym co dla nas ważne. Gościem odcinka jest: Angelika Kucińska Bądź na bieżąco :) www.instagram.com/KarolinaSobanskawww.karolinasobanska.com Współpraca: k.bulatewicz@pasnormal.group 00:00 intro02:29 renesans reality shows w czasach streamingu10:59 sława dzisiaj16:02 nostalgia w filmach, serialach i muzyce24:03 nowe narracja w popkulturze30:24 rozwój manosfery35:20 redefinicja relacji damsko-męskich i seksualności39:34 muzyka country46:25 siła muzyki latynoskiej47:52 cool irlandia51:57 podsumowanie
Unde se termină libertatea mea și unde începe libertatea celuilalt? Mill introduce 'principiul vătămării' care este atât de cunoscut în filosofia politică încât a devenit clișeu pe care îl spun toți suporterii înaintea meciurilor amicale sau din preliminarii: poți face ce vrei tu câtă vreme nu mă rănești pe mine. Sună bine, dar care sunt problemele acestui principiu? Octăvelu Capul Chelu' explică. "Despre libertate" (On Liberty) de John Stuart Mill este o lucrare fundamentală a liberalismului clasic, publicată în 1859. Mill susține că libertatea individuală trebuie protejată de stat și de presiunea socială, atâta timp cât acțiunile unei persoane nu dăunează altora (principiul vătămării). Unul dintre aspectele centrale este libertatea de gândire și exprimare. Mill argumentează că toate opiniile, indiferent cât de controversate, trebuie să fie libere pentru a permite progresul și confruntarea ideilor. Cenzura limitează descoperirea adevărului și dezvoltarea intelectuală. Un alt punct cheie este pericolul „tiraniei majorității”, adică impunerea de către societate a normelor dominante asupra indivizilor. Mill avertizează că nu doar guvernul poate restricționa libertatea, ci și opinia publică. Societatea nu ar trebui să impună un mod unic de viață dacă acesta nu afectează direct alte persoane. Mill respinge intervenția statului în aspecte private precum obiceiurile personale, moralitatea sau stilul de viață. Totuși, guvernul are rolul de a proteja cetățenii de violență, fraudă și exploatare. Educația și accesul la informație sunt esențiale pentru ca oamenii să ia decizii raționale. Lucrarea a influențat profund gândirea modernă despre drepturile omului, democrație și libertatea de exprimare, fiind o referință importantă pentru sistemele politice liberale de azi.☞ Patreon: https://www.patreon.com/octavpopa ☞ Facebook: https://www.facebook.com/podcastuldefilosofie☞ Instagram: https://www.instagram.com/podcastuldefilosofie☞ Spotify, Apple: https://podcastfilosofie.buzzsprout.comSupport the showhttps://www.patreon.com/octavpopahttps://www.youtube.com/channel/UCC91fciphdkZyUquL3M5BiA
Jak wyglądała cenzura w Prusach w XIX wieku? W tym odcinku odkrywamy, jak pruscy urzędnicy kontrolowali prasę, książki i życie publiczne. Dowiedz się, jakie treści były zakazane, jak ograniczano wolność słowa i dlaczego władze obawiały się krytyki. Poznaj mechanizmy cenzury, jej wpływ na społeczeństwo i losy tych, którzy odważyli się mówić prawdę.
+Da li će NETFLIX postati globalni distributer prenosa?+Još jednom o odnosu F1 i FIA - ko je vlasnik čega+Specijalni gost: Igor MarkovićUkoliko želite da podržite ekipu Infinity Lighthouse i sve što radimo, najbrže je kroz Patreon i YouTube članstvo.Patreon: https://www.patreon.com/infinitylighthouse YT: https://www.youtube.com/channel/UCQ2D37u3DU1XGxxriq5779Q/joinGost: Igor MarkovićDomaćini: Pavle Živković i Srđan Erceg#lap76#infinitylighthouse#f1 00:00:00 Početak i uvod------------------------------HUMANITARNI KUTAKPomozimo Martinu!Slanjem SMS poruke: Upišimo 1503 i pošaljimo SMS na 3030Slanjem SMS poruke iz Švajcarske: Upišimo human1503 i pošaljimo SMS na 455Uplatom na dinarski račun: 160-6000001670866-23Uplatom na devizni račun: 160-6000001671337-65IBAN: RS35160600000167133765SWIFT/BIC: DBDBRSBGUplatom platnim karticama putem linka: E-doniraj (https://www.budihuman.rs/edonate/sr?user_id=1503)Uplatom sa vašeg PayPal naloga putem linka: PayPal (https://www.budihuman.rs/paypal/sr/donate?user_id=1503)-----------------NAŠA PRODAVNICA - ️https://shop.infinitylighthouse.comSvi koji žele da obogate svoju biblioteku prelepim delima o Formuli 1 i MotoGP-u ili se obuku u naše, zajedničke, boje, tu je naša zvanična prodavnica knjiga, majica i kačketa.NAŠE DRUŠTVENE MREŽE Instagram - https://instagram.com/infinitylighthouse Facebook - https://facebook.com/theinfinitylighthouseTwitter - https://twitter.com/infinitylighthsSPORTSKE VESTI - https://sportsmagazin.rsMusic credit: Envato Elements Item/Cinematic Heroic by StudioKolomnaAutor: Srđan ErcegDatum: 12. februar 2025.Lokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse https://www.youtube.com/infinitylighthouseWebsite: https://infinitylighthouse.com/Zabranjeno je svako kopiranje i neovlašćeno preuzimanje video i/ili audio snimaka i postavljanje na druge kanale! Nije dozvoljeno koristiti materijal sa ovog kanala, bilo u celosti ili iz segmenata, bez licenciranja / plaćanja kako za komercijalnu, tako i za nekomercijalnu upotrebu.Svaka upotreba bez licenciranja za komercijalnu ili nekomercijalnu / privatnu upotrebu biće procesuirana. Za sve informacije o pravima, za upite o licenciranju i dobijanju dozvole za korišćenje možete nas kontaktirati putem naše zvanične email adrese.Copying, re-uploading, and illegally distributing this copyrighted work is strictly prohibited! Label and copyright: Infinity Lighthouse. ★ Support this podcast on Patreon ★
"Proszę to wyciąć" to przegląd najważniejszych polskich filmów pierwszego ćwierćwiecza PRL-u. Za punkt wyjścia bierze właśnie historię wyciętych z nich scen i próbuje odpowiedzieć na pytanie: jakimi filmami byłyby "Pokolenie" i "Niewinni czarodzieje" Andrzeja Wajdy, "Nikt nie woła" Kazimierza Kutza, "Zezowate szczęście" Andrzeja Munka czy "Rejs" Marka Piwowskiego, gdyby nie ingerencje cenzorskie?
Wydaje się, że AI jest domeną Doliny Krzemowej, od niedawna także chińskich gigantów. Do ich potężnych zasobów – miliardów dolarów, najnowszych GPU i całych zespołów naukowców – nie mamy nawet podejścia. A jednak to się dzieje. W Polsce, w ramach Spichlerza, powstał Bielik – pierwszy otwarty, społecznościowy model językowy. Możemy postrzegać Bielika jako ruch na rzecz suwerenności technologicznej, który może zmienić naszą pozycję w świecie. Jak powstaje polska AI? Czy otwarte modele mogą konkurować z Big Techami? Jakie trudności napotykają twórcy takich rozwiązań i czy można rozwijać AI bez dostępu do miliardów dolarów? O tym wszystkim porozmawiamy dziś z Sebastianem Kondrackim – współtwórcą Bielika, człowiekiem, który od ponad 20 lat zajmuje się przetwarzaniem języka naturalnego i sztuczną inteligencją. To rozmowa o przyszłości AI w Europie, geopolityce technologicznej, cenzurze modeli językowych i tym, jak rozwijać AI, która będzie służyła nam – a nie tylko korporacjom. W świecie, gdzie sztuczna inteligencja kształtuje przyszłość gospodarki, edukacji i bezpieczeństwa, nie możemy pozwolić sobie na bycie tylko użytkownikami cudzych technologii. Dziś razem z Sebastianem Kondrackim zobaczyliśmy, że Polska już teraz buduje swoje AI, a projekty takie jak Bielik i Spichlerz mogą pomóc na naszym podwórku w rozwoju biznesu. Nie jest łatwo – regulacje, dostęp do danych, koszty obliczeń i dominacja gigantów to ogromne wyzwania. Ale historia pokazuje, że technologiczne rewolucje nie zawsze zaczynają się tam, gdzie wszyscy się ich spodziewają. Jeśli ten odcinek dał CI do myślenia podziel się nim i na LinkedInie, Facebooku czy X i dołącz do Spichlerza, aby wspierać otwartą sztuczną inteligencję. Sprawdź AImanagers.pl i dołącz do managerów gotowych na jutro! Rozdziały do YouTube: 01:10 – Polska sztuczna inteligencja – czy to możliwe? 04:10 – Kim jest Sebastian Kondracki i jak powstał Spichlerz AI? 09:10 – Jakie były największe wyzwania w budowie polskiego modelu AI? 11:10 – Jak stworzyć własny model językowy – od teorii do praktyki 16:10 – Czym Bielik różni się od innych LLM-ów? 21:10 – Bielik 7B kontra OpenAI – czy mamy szanse? 26:10 – Czy AI open-source ma przyszłość w Europie? 31:10 – Problemy otwartych modeli: regulacje, koszty, dostęp do danych 36:10 – Jak AI zmienia rynek pracy i przyszłość technologii? 41:10 – AI a geopolityka – USA, Chiny, Europa i polska perspektywa 46:10 – Cenzura w modelach językowych – czy AI może być neutralne? 51:10 – Przyszłość AI: czy Big Tech straci kontrolę nad rynkiem? 01:01:10 – Jak biznes może wykorzystać Bielika? 01:11:10 – Jak wesprzeć rozwój otwartych modeli AI? 01:16:10 – Podsumowanie i wnioski Muzyka: Kevin MacLeod Werq Kevin MacLeod (incompetech.com) Licensed under Creative Commons: By Attribution 4.0 License/mix by Jedrzej Paulus https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ Oceń nasz podcast na Apple Podcasts: https://bit.ly/EscolaMobileIT
Ah! Vítej poutníku! Na cestě internetem jsi kliknul zrovna na obsah, který je ten nejzajímavější. Pojďme se pobavit o skutečných tématech, které nás bodají do herního srdíčka.
Ostatnie ruchy rządu ws. treści cyfrowych zostały nazwane w sieci próbą wprowadzania cenzury. Jak jest w rzeczywistości? Czy Mateusz Morawiecki dołączy do Marcina Romanowskiego na Węgrzech? Rząd zajmie się pracami nad projektem ograniczenia 800 plus dla migrantów – w tym Ukraińców. To może wzbudzać lęk o to, czy rząd nie pójdzie o krok dalej. Kamila Biedrzycka rozmawiała o tych kwestiach z dziennikarką Karoliną Opolską i dr Katarzyną Bąkowicz z Uniwersytetu SWPS. Posłuchaj całej dyskusji! Oglądaj Express Biedrzyckiej na żywo w serwisie YouTube. Więcej informacji o programie na stronie Super Expressu.
Vlivní členové Evropského parlamentu se obávají, že Evropská komise po nástupu Donalda Trumpa ustoupí od prosazování regulace sociálních sítí, které požaduje Evropský akt o digitálních službách. „Nejen čínský TikTok, ale už i X Elona Muska jsou sítěmi, kterým už nejde o maximalizaci zisku, jako tomu bylo dosud, ale snaží se prosazovat politickou agendu,“ vysvětluje europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
Vlivní členové Evropského parlamentu se obávají, že Evropská komise po nástupu Donalda Trumpa ustoupí od prosazování regulace sociálních sítí, které požaduje Evropský akt o digitálních službách. „Nejen čínský TikTok, ale už i X Elona Muska jsou sítěmi, kterým už nejde o maximalizaci zisku, jako tomu bylo dosud, ale snaží se prosazovat politickou agendu,“ vysvětluje europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jeżeli jeszcze nie subskrybujesz naszego kanały
CENZURA NADCHODZI, a USA hamuje ROZWÓJ AI w POLSCE #BizWeekExtra
Warszawscy i brukselscy politycy zaczęli głośno domagać się wprowadzenia twardej cenzury mediów społecznościowych. Czy zdają sobie sprawę z reakcji ludzi na taki zamach na naszą wolność słowa? Czy może wiedzą coś więcej i nie spodziewają się większego oporu? Zapraszam Was do rozmowy na temat cenzury i odpowiedzi na nią ze strony szeregowego Europejczyka. ----- Jeśli chcesz wesprzeć kanał: - skorzystaj ze Zrzutki: https://zrzutka.pl/z/pogodneszorty - postaw nam kawę: https://buycoffee.to/pogodneszorty Jeśli chcesz otrzymywać na maila informacje o nowych odcinkach - zapisz swój adres e-mail na stronie: www.pogodneszorty.pl
Každý totalitní režim se bojí slova. Nejinak tomu bylo i v období nacistické okupace. Cenzura a propaganda jela na plné obrátky a jakýkoliv pokus o sdělování pravdivých informací byl tvrdě postihován. Nacisté dokázali vytvořit atmosféru strachu i získat na svou stranu nejen extremisty, kteří s nimi sympatizovali, ale také oportunisty. Ti prý jen poslouchali pokyny. Zcela zvláštní kategorií v oblasti tisku byli takzvaní aktivisté.
Každý totalitní režim se bojí slova. Nejinak tomu bylo i v období nacistické okupace. Cenzura a propaganda jela na plné obrátky a jakýkoliv pokus o sdělování pravdivých informací byl tvrdě postihován. Nacisté dokázali vytvořit atmosféru strachu i získat na svou stranu nejen extremisty, kteří s nimi sympatizovali, ale také oportunisty. Ti prý jen poslouchali pokyny. Zcela zvláštní kategorií v oblasti tisku byli takzvaní aktivisté. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Cenzura byla v roce 1968 původně zrušena proto, aby novináři mohli psát o stalinistické minulosti prezidenta Novotného, jehož potřebovalo nové vedení KSČ zdiskreditovat. Jenže pak se to celé trochu zvrhlo… Rok 1968 je ukázkovým příkladem, jak z jedné události může vzniknout několik různých a zcela odlišných historických příběhů. Jednou vyprávíme o roce 1968 jako o projevu demokratických tradic a přirozené touhy českého národa po svobodě, jindy podkládáme události roku 1968 za mocenský boj mezi dvěma skupinami komunistů, někdo zase hovoří o naivním pokusu o reformu nereformovatelného socialismu. Někteří komunisté skutečně věřili, že socialismus je slučitelný s určitou mírou demokracie. Ovšem KSČ nikdy neslibovala demokracii, ale demokratizaci. Balancovala tak na ostří nože. Dobře je to vidět na týmu ekonomického reformátora Oty Šika. Jakmile začal promýšlet ekonomickou reformu, doslova samovolně se myšlení celého týmu postupně radikalizovalo. Obdobně občanská společnost po počátečním dílčím uvolnění již začala žít vlastním životem. A to velice rychle. Dokazuje to manifest 2000 slov z června 1968. Během pár měsíců se stal tento tlak větší, než kam si mohlo vedení KSČ dovolit zajít s ohledem na spojence. Na druhou stranu se jim ale líbila popularita, které se u obyvatelstva těšili. Dubček se to pořád snažil uhrát tak, aby se líbil lidem a nenaštval Brežněva. Pořád lavíroval. Je ovšem otázkou, jestli to vůbec mohl do srpna 1968 hrát jinak, pokud nechtěl otevřenou roztržku se Sověty. Ovšem ani on se nechtěl vzdát vedoucí úlohy strany, která byla zakotvena v Ústavě. Pokud by nás neobsadila vojska Varšavské smlouvy, museli by komunisté proti občanské společnosti sami nějak zakročit.
Łukasz Jankowski rozmawia z Jakubem Maciejewskim, autorem książki "Historia cenzury od starożytności do XXI wieku" o wyzwaniach dla wolności słowa w Polsce i na świecie.
Gościem audycji "Fotel z widokiem" był Piotr Śmiałowski - badacz historii kina, autor książki "Proszę to wyciąć".
CELÝ VÍCE NEŽ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N Jak se dívá na filmaře, kteří v dnešní době hovoří o ztrátě umělecké svobody? Jak velký dohled chtěl mít Český rozhlas nad jeho novým filmem? A lituje svého tweetu o tom, že jsme propásli možnost vybombardovat hotel se Zemanem, Ficem a Orbánem uvnitř? Hostem Filipa Titlbacha ve Studiu N je režisér Jan Hřebejk.
Jak vojenská agrese vůči Ukrajině – tedy „speciální vojenská operace“, jak válce říká kremelský režim – ovlivnila ruskou kinematografii?
Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor. Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ „Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha. Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi. ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Olympiáda je velkolepou sportovní událostí, ale čím delší časový úsek uplynul od obnovených her v roce 1896, tím více jde také o jiné akcenty. Pořadatelský stát chce ukázat světu své přednosti, historii, kulturní vyspělost a finanční potenciál. V nemenší řadě je to vizitka politiků, kteří jsou v tu chvíli u moci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je pamětníkem legendární rozhlasové Redakce mezinárodního života v 60. letech. „Cenzura se chytala zejména prvoplánových hloupostí a lidé z redakce ji svojí odborností dokázali tlačit do pozadí,“ říká ve Vizitce. K čemu tehdy v rozhlase sloužil šuplíkový výtah? Kde jsou podle něj hranice cenzury a omezování projevu dnes? A proč jsou tištěné noviny už dávno sci fi? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je pamětníkem legendární rozhlasové Redakce mezinárodního života v 60. letech. „Cenzura se chytala zejména prvoplánových hloupostí a lidé z redakce ji svojí odborností dokázali tlačit do pozadí,“ říká ve Vizitce. K čemu tehdy v rozhlase sloužil šuplíkový výtah? Kde jsou podle něj hranice cenzury a omezování projevu dnes? A proč jsou tištěné noviny už dávno sci fi? Ptá se Ondřej Cihlář.
Nemrégiben vizsgálatot indított a pár hónappal korábban felállított Szuverenitásvédelmi Hivatal az Átlátszó ellen, az oknyomozó műhely azonban jogi magyarázatot adva megtagadta az együttműködést a Lánczi Tamás vezette hivatallal. Bodoky Tamás, a lap főszerkesztője a Media1-ben többek között erről és a lehetséges következményekről beszélgettünk, és arról, vajon meddig mehet még el a kormány a kormánytól független ... Olvass tovább The post Nem akarunk emigráns újságírók lenni! Interjú Bodoky Tamással, az Átlátó főszerkesztőjével (Media1,2024.08.05.) first appeared on Vipcast.hu powered by Media1.
Na mapie Azji Środkowej Uzbekistan wydaje się białą plamą. Kojarzymy go jedynie z produkcją bawełny oraz Jeziorem Aralskim, które stało się tej bawełny ofiarą. Istniejącym od 1991 roku krajem przez ponad dwie dekady rządził autokratyczny prezydent, jego rodzina oraz zaufana świta. Cenzura i ograniczenie wolności dotykały wszystkich sfer życia, nie wyłączając muzyki. W 2016, gdy nastąpiła zmiana na fotelu prezydenta, kraj mógł nieco odetchnąć. Wciąż jednak w Uzbekistanie dawne ideały ścierają się z liberalnym podejściem do codzienności, a młode pokolenie coraz chętniej zerka na zachód. Ten odcinek, podobnie jak większość innych odcinków Brzmienia Świata, zawiera dodatkową treść, która jest niespodzianką dla słuchaczy. Jeśli wolisz ją pominąć, przejdź do rozmowy głównej. (00:00:00) Powitanie (00:00:34) Wstęp (00:16:04) Rozmowa (01:18:38) Podziękowania ✅ Wspieraj Brzmienie Świata na Patronite: https://patronite.pl/brzmienie-swiata FB: www.facebook.com/brzmienieswiata IG: www.instagram.com/brzmienieswiata
Ne-am plimbat cu mama (Violeta Balan) prin satul Negureni și am discutat despre anii copilăriei, relația ambivalentă cu părinții, cum aproape a devenit actriță, experiențele în muzică, școala de jurnalism, producțiile la radio ș.a. ▶LINKURI RELEVANTE: – Videoul original: https://youtu.be/UJ11fUUSXQc?si=gsh-4-6EJ5IJ_HWc ▶DISCORD: – Comunitatea amatorilor de filosofie și literatură: https://discord.gg/meditatii ▶DIALOGURI FILOSOFICE: – Română: https://soundcloud.com/meditatii/sets/dialoguri-pe-discord – Engleză: https://www.youtube.com/playlist?list=PLLnaYpeWGNO8IdPaNYNkbJjNJeXrNHSaV ▶PODCAST INFO: – Website: https://podcastmeditatii.com – Newsletter: https://podcastmeditatii.com/aboneaza – YouTube: https://youtube.com/c/meditatii – Apple Podcasts: https://podcasts.apple.com/us/podcast/meditatii/id1434369028 – Spotify: https://open.spotify.com/show/1tBwmTZQHKaoXkDQjOWihm – RSS: https://feeds.soundcloud.com/users/soundcloud:users:373963613/sounds.rss ▶SUSȚINE-MĂ: – Patreon: https://www.patreon.com/meditatii – PayPal: https://paypal.me/meditatii ▶TWITCH: – LIVE: https://www.twitch.tv/meditatii – Rezumate: https://www.youtube.com/channel/UCK204s-jdiStZ5FoUm63Nig ▶SOCIAL MEDIA: – Instagram: https://www.instagram.com/meditatii.podcast – TikTok: https://www.tiktok.com/@meditatii.podcast – Facebook: https://www.facebook.com/meditatii.podcast – Goodreads: https://goodreads.com/avasilachi – Telegram (jurnal): https://t.me/andreivasilachi – Telegram (chat): https://t.me/podcastmeditatii ▶EMAIL: andrei@podcastmeditatii.com ▶CRONOLOGIE: 0:00 – Copilăria la sat 11:25 – Anii 1940' și foametea 15:07 – Relația cu mama (bunica Elena); perfecționismul 17:16 – Muzica și Taraful satului 18:58 – Fotografii, conversație cu părinții 21:45 – Talentele artistice și visuri spulberate 37:19 – Conversație cu părinții - continuare 43:29 – Relația cu tata (bunelul Gheorghe) 47:50 – Dificultățile mamei ca profesoare 49:06 – Străbunica și bunica (mâca Pașa) 54:30 – "Încercarea mea permanentă de a fi perfectă" 58:52 – Primile amintiri când a devenit mamă 1:04:12 – Fratele Viorel 1:08:13 – Călătoria alături de Cernobîl 1:14:05 – “Ciocana din om n-o scoți” 1:15:32 – Tata povestitorul (bunelul Gheorghe) 1:17:54 – O istorie are mai multe versiuni 1:19:34 – Prima memorie a mamei 1:23:15 – Câinele-lup Caștan 1:29:50 – Strănutările bunelului 1:31:27 – Radio HIT FM, primele producții originale 1:38:22 – Conflictele cu părinții, șotiile din copilărie 1:49:22 – Negureni vs. Chițcani 1:50:05 – Jurnalism la Radioul Național; magnetofoane cu bobine 1:56:45 – Eternitatea s-a născut la sat 1:59:24 – Generația schimbărilor constante; Căderea URSS 2:01:12 – Studenție, jurnalism și persecuții politice 2:04:19 – Jurnale vs. Social media 2:07:11 – Cenzura sovietică 2:08:57 – Negureni, fost colhoz milionar 2:12:51 – Excursiile pionerești cu vaporul 2:15:17 – Ghiolul 2:21:49 – ASMR țărănesc 2:22:33 – Școala mare din Negureni 2:25:40 – Lectura din copilărie 2:30:19 – Fericirea și lipsa de opțiuni 2:32:07 – Cerul la sat 2:33:28 – „Dorul de cea care am fost” 2:35:03 – Peripețiile cu bostanii de Halloween 2:37:49 – Colecția de vinyluri a mamei 2:41:36 – Cum a învățat să cânte la chitară 2:43:31 – „Eu îți promit că o să mă strădui să trăiesc cât mai mult posibil” 2:47:48 – „Eu vreau să-i văd pe părinții mei tineri” 2:50:17 – „Unde-s eu?” 2:52:57 – Accentul moldovenesc și complexul de inferioritate 2:54:56 – Sacrificiile mamelor din Moldova 2:56:05 – Rolurile sociale rigide 2:59:42 – Jena moldovenilor de a fi ei înșiși 3:07:48 – E timpul...
„Cenzura už není jen v uvozovkách a vlády, které už naprosto nerespektují volební programy, se naučily hezky říkat, že už neexistuje levice a pravice, aby nemusely plnit jakékoli volební programy. A naprosto zrazují své země, a přijde jim prima, že se třeba vzdají práva veta,“ říká spisovatel a režisér Jan Tománek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 04.06.2024, www.RadioUniversum.cz
Gównodziennikarstwo. Portaloza. Reklamowa. Cenzura. O mediach 21 wieku, pułapkach zastawianych na odbiorców, o pozwach, zastraszaniu i cenzurze. Patronite: patronite.pl/karolinakp
Před 34 lety zhruba touhle dobou, na jaře 1990, vypravilo Československo do Ameriky letadlo plné disidentů. V New Yorku přistálo pár stovek Čechů a Slováků, z nichž se mnozí už hodně dlouho nepodívali do zahraničí, a ještě půl roku předtím by je nenapadlo, že se jim to někdy podaří.
✅ PREMIERA książki MOMENTY: https://bit.ly/MomentyGK ✅ Zamów również Poradnik Zdrowia i Metamorfozę Finansową: https://bit.ly/KsiazkiGrzegorzKusz ✅ Dołącz do bezpłatnej platformy Metamorfozy Finansowej: https://bit.ly/PlatformaMF ______________________________
Zostań Patronem tego podcastu na http://www.patronite.pl/maopowiedziane Na platformie „Netflix” możecie już oglądać serial „Problem Trzech Ciał”. Pewnie wielu z Was wie, że jest on oparty na książce chińskiego autora science fiction Liu Cixina. Być może niektórzy z Was czytali, że rok temu światło dzienne ujrzała także serialowa adaptacja książki stworzona przez chiński Tencent. Jednak prawdopodobnie, niewielu z Was słyszało o różnicach pomiędzy oboma serialami w tym jak ukazują „Rewolucją Kulturową”, ich odbiorem w Chinach, zmianach między oryginalną wersją książki i jej tłumaczeniami, odbiorem autora Liu Cixina w Chinach, a wreszcie tragicznej historii kryjącej się za sprzedażą praw filmowych do adaptacji książki. W tym odcinku rozmawiamy o tych wszystkich i wielu innych kwestiach.Spis treści:(0:00) Wstęp – krwawa historia praw do ekranizacji(12:08) Rewolucja Kulturalna w serialach i książce(38:38) Odbiór seriali, książki i jej autoraNapisz do nas na kontakt@maopowiedziane.pl Dołącz do naszego Discorda (dla Patronów) https://patronite.pl/post/59230/jak-dolaczyc-do-naszego-discorda Postaw nam kawę na http://buycoffee.to/maopowiedziane
Zapraszamy na nowy odcinek programu "Rezerwacja". Goście Katarzyny Janowskiej to Cezary Żak i Marcin Wicha. Premiera spektaklu "Ciemny Grylaż" na podstawie tekstu Stanisława Tyma i Jerzego Dobrowolskiego w reżyserii Cezarego Żaka już 17 marca w Och-Teatrze w Warszawie. Aktor będzie też gościem w naszym nowym cyklu "Więcej kultury" przygotowanym wspólnie z mBankiem. Opowie o filmach i książce, które go zachwyciły. Poleci widzom "Rezerwacji" tytuły, na które warto zwrócić uwagę. Dowiemy się, jaką rolę w życiu człowieka pełni architektura oraz dlaczego nie można nadużywać wykrzyknika. Nowa książka Marcina Wichy "Gościnne występy. Kawałki o projektowaniu" już w księgarniach.
A nyilvánosság elé kerülő tartalmakat a történelem során mindig valamilyen formában ellenőrizték - kezdetben uralkodók, később az államok, esetleg maga az egyház. Nincs ez másképp ma sem, azonban a társadalmi viszonyok megváltozásával és a technológiai fejlődéssel a cenzúra fogalmát is újra kell értelmeznünk. Valóban teljes körű kommunikációs szabadságot adott nekünk az internet? Kell-e egyáltalán, hogy teljes körű szabadságunk legyen ilyen téren? Podcast adásunkban végigtekintünk a cenzúra történetén, társadalomban betöltött szerepén, valamint a cenzúra közösségi médiában történő megjelenésén.Az MCC Podcast adásaiban érdekes emberekkel izgalmas témákról beszélgetünk. Feldolgozzuk a közélet, a gazdaság, a társadalom fontosabb aktuális történéseit, de olyan kérdéseket is napirendre veszünk, mint például a művészet, a család vagy a vallás. Vendégeink között oktatóink, kutatóink, vendégelőadóink kapnak helyet. Mindenkinek kellemes időtöltést és szellemi feltöltődést kívánunk.
„Technologické firmy svým zázemím, vybavením a náskokem určují tempo legislativy. Ale takhle by to nemělo být. My jsme těmi, kteří mají tvořit tento prostor, a měli bychom říct: Takhle to má být. Cenzura je podle ústavy nepřípustná a vy jste tady mazal ze sociálních sítí? Tak v tu chvíli má paní Jourová říct: Jak to, že jste mazali ze sociálních sítí? A má to říct jako Češka i jako Evropanka,“ říká publicista Robert Čumpelík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 20.02.2024, www.RadioUniversum.cz
A Media1 korábban már többször is foglalkozott vele, hogy Portik Tamás engedéllyel interjút adott az Átlátszó oknyomozó portálnak, amit azonban váratlanul megszakított a Büntetés-végrehajtás Országos Parancsnoksága (BVOP) állítólagos technikai okokra hivatkozva, azonban semmiféle technikai problémának nem volt nyoma és nem is említettek ilyet. Később sem engedélyezték a beszélgetés folytatását, megtagadták a lap a folytatásra vonatkozó ... Olvass tovább The post Portik Magyar Nemzetes interjúját is letiltották? Vendégünk volt Papp László Tamás, az Átlátszó munkatársa (Media1, 2024.02.05.) first appeared on Vipcast.hu powered by Media1.
Zakázané knihy ve Spojených státech. Jací autoři a jaká témata jsou na blacklistu? Komu vadí? Kdo se jich bojí? A vůbec – existuje v USA nějaký knižní odboj? Matěj Skalický se ptá Denisy Krásné, amerikanistky z Masarykovy univerzity v Brně.
Zakázané knihy ve Spojených státech. Jací autoři a jaká témata jsou na blacklistu? Komu vadí? Kdo se jich bojí? A vůbec – existuje v USA nějaký knižní odboj? Matěj Skalický se ptá Denisy Krásné, amerikanistky z Masarykovy univerzity v Brně.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
✅ Zamów PORADNIK ZDROWIA: https://bit.ly/GKPoradnikZdrowia SUBSKRYBUJ kanał, aby być na bieżąco i kliknij
Lewicowa cenzura w UEFA! Sędzia Marciniak ofiarą donosu! ▶️Czy UEFA powinna zajmować się prywatnym czasem sędziów? ▶️Czy Marciniak powinien chodzić do Mentzena? #IPPTVNaŻywo #UEFA -----------------------------------------
Politycy i urzędnicy się uczą - zrzucają odpowiedzialność na firmy za wdrażanie swoich pomysłów. Czy da się skutecznie zakazać porno w internecie? Czy cenzura może mieć negatywne skutki? Dlaczego moja prawda zawsze musi być najmojsza? Jak radykalne mniejszości narzucają styl życia większości. O autorach:
Československý, dnes Český rozhlas hrál v našich dějinách důležitou roli. Co vůbec mohl vysílat za socialismu? Jak to bylo doopravdy, poslechněte si reprízu pořadu z roku 2018.
Československý, dnes Český rozhlas hrál v našich dějinách důležitou roli. Co vůbec mohl vysílat za socialismu? Jak to bylo doopravdy, poslechněte si reprízu pořadu z roku 2018.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
În acest episod, descriu metodele de educare și re-educare din perioada stalinistă a regimului comunist (și nu numai). Vorbesc astfel despre cenzură, despre reforma învățământului, despre așa-zisul feminism al regimului și despre experimentele grotești de re-educare din închisori ("Experimentul Pitești") și de la Canalul Dunăre-Marea Neagră.Support the show
Ministrstvo za kulturo je pred 22-imi leti ob 200-ti obletnici rojstva pesnika Franceta Prešerna prvič pripravilo dan odprtih vrat slovenske kulture. Na današnji Ta veseli dan kulture tako kulturne ustanove obiskovalce vabijo na številne brezplačne dogodke. Namen dneva je približanje kulturne vsebine čim širšemu krogu ljudi. Program dogodkov je dostopen na spletni strani Ministrstva za kulturo. Ostali poudarki: Cenzura in sodobna tehnologija glavni orožji Kitajske v boju proti protestom Donald Trump ob iskanju podpore za predsedniško nominacijo bije bitko s svojo preteklostjo Pomembnost inovacij za vključujoč razvoj glavna tema današnjega mednarodnega dneva invalidov Oblačno bo s pogostimi padavinami, meja sneženja se bo čez dan višala
"Economic MOAT" — business's ability to maintain a competitive edge over its competitors. Andrej P. Škraba, Alen Faljic, Jaša Andrenšek, Luka Dremelj in Klemen Selakovič se enkrat na mesec (remote / na daljavo) pogovarjamo o trenutno aktualnih tematikah iz sveta tehnologije, podjetništva, ekonomije in politike. ============================= AIDEA Newsletter: 5 zanimivih linkov, vsak petek ============================= Teme RE:moata #7: Metaverse Tehnologija VR in AR Facebook / Meta Prihodnost dela in pisarne v metaversu Cenzura na internetu in Kanye West Če delaš to, kar imaš rad, boš zaslužil največ denarja? ============================= Če finančno zmoreš, se pridruži kot podpornik kanala AIDEA