POPULARITY
Jaroslav Křenek je legendou mezi zachránci historického železničního dědictví v Česku. V roce 1981 byl jedním ze zakládajících členů KHKD, tedy Klub historie kolejové dopravy Praha. Dnes je jeho jediným zaměstnancem a také šéfem. Spojil s ním celý svůj profesní život a je jeho součástí už 44 let. „Bylo nám líto, že v roce 1981 končil parní provoz. Takže jsme plynule navázali,“ říkáv podcastu o úplném začátku KHKD Jaroslav Křenek. „Díval jsem se do evropského registru,máme 112 vozidel v historickém režimu, z toho 80 je vedeno jako provozních. Převažuje u náslogicky parní trakce, máme 11 parních lokomotiv ve sbírce, z toho tři provozuschopné. Načtvrté se pracuje.“ Jeden z největších úkolů za historii klubu bylo najít nové zázemí pro osm desítek exponátů,když se museli odstěhovat z ŽOS Bubny v Praze. Spolek se dal dohromady před 44 lety, abyzachránil a zrenovoval parní lokomotivu 354.7152 z roku 1917. Jezdí s ní dodnes. Tradičnějejich stroj uvidíte letos v létě v Martinicích v Krkonoších. První krkonošský parní víkend jev červenci druhý pak v srpnu. Tentokrát se tam setkáte právě s lokomotivu 354.7152, kterádala spolek před desítkami let dohromady. Ta pak zajistí i prosincové mikulášské jízdy v okolíMartinic. „V Kněževsi otevřeme 6. července a 3. srpna pro veřejnost u příležitosti, kdy tupojede parní vlak z Lužné,“ doplnil Jaroslav Křenek pozvánku do zázemí KHKD u Rakovníka.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Samosprávy Olomouckého a Pardubického kraje posílily železniční dopravu mezi Hanušovicemi na Šumpersku a Lichkovem na Orlickoústecku. Vlaky tam nově jezdí i v pracovní dny.
Ze skromných lokálních poměrů až na talíře do celého světa. Takovou cestu urazil bretaňský koláč jménem kouign-amann. Neměl to ale vždy jednoduché. Původně totiž vznikl z nedostatku, jen na základě pár ingrediencí. Ostatně v bretonštině slovní spojení kouign-amann znamená máslový koláč.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Závodnice Barbora Holická a Lucie Engová byly hosty Josefa Tomana v podcastu Men's Factor. Engová a Holická jako první česká ženská posádka dobyly závod Dakar Classic s ikonickým Citroënem 2CV přezdívaným „kachna“. Lucie Engová a Barbora Holická nejsou profesionální jezdkyně, nestojí za nimi tovární tým a milionové sponzorské zázemí: „My jsme hobíci, samouci a nadšenci,“ říká Holická, která se k motorsportu dostala skrze catering pro rally tým. „Pak jsem si vzala úvěr, vybrala stavební spoření a koupila si závodní auto,“ dodává. „V motorsportu musíte mít nejen vášeň, ale i schopnost se prodat. Kdo dneska není vidět na sítích, jako by neexistoval,“ konstatuje Holická.Dakar není jen o síle motoru, ale i psychické odolnosti. „Jezdíme i 16 hodin v kuse. Někdy se startuje v pět ráno, dojíždí v noci,“ říká Engová, která se jako navigátorka stará nejen o směr, ale i o přesný čas příjezdu do bodu. „Povídáme si pořád. Já odečítám čas, vzdálenost a pořád dokola říkám – za tři kilometry doprava.“„První rok na nás koukali jako na holky, co si přijely udělat selfie na Instač. Ale pak viděli, že fakt závodíme,“ říká Holická a dodává, že respekt si nezískaly křikem, ale výkonem. „Dojet Dakar s dvoukolkou a motorem o výkonu třiceti koní je něco, co už nikdo nezpochybňuje.“ X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Na brigádu na chmelnice do Ročova jezdí pravidelně studenti dvou středních škol – automobilní z Ústí nad Orlicí a zemědělské a veterinární z Lanškrouna. Pokaždé také dostanou školení, co všechno je potřeba s rostlinami udělat.
V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.
Pokud by SPD bylo ve vládě, udělali bychom zásadní revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců v Česku tak, aby zůstali jen ti, kteří prokazatelně pracují na místě, kde nelze přijmout českého občana. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to uvedl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že zbylým Ukrajincům by bylo povolení ukončeno – včetně žen na mateřské a dětem. „Myslím, že je čas, aby se vrátily zpátky. Vždyť tam jezdí na dovolenou i několikrát ročně,“ vzkázal Okamura. Po celou dobu jeho proslovu ministr dopravy Martin Kupka (ODS) jen nevěřícně kroutil hlavou.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Co vypovídají konflikty mezi řidiči, cyklisty a chodci o stavu českých měst? Nejsou jen otázkou neohleduplnosti jednotlivců, ale možná i zrcadlem hlubších problémů městského plánování, zejména pak v Praze, nastiňuje pro Český rozhlas Plus popularizátor architektury Adam Gebrian. „V porovnání se spoustou jiných měst má Praha poměrně nízkou hustotu obyvatelstva. A čím nižší hustota, tím vyšší doprava,“ poukazuje v pořadu Chyba systému.
Olomoucký kraj podle národního cyklokoordinátora patří v rozvoji cyklistické dopravy na špičku v celé republice a může být inspirací pro ostatní regiony. Jak se zde za 25 let podařilo vybudovat bezpečnou síť pro cyklisty, co se naopak nedaří a kde se cyklisté stále cítí ohroženi?
Jarní revize lanovky na Komáří Vížku v Krušných horách se účastní také dobrovolníci. Jezdí třeba až ze Švýcarska, kde tento typ sedačkové lanovky kdysi vyráběli. Teď už je v provozu jenom v Krupce na Teplicku.
Na Boží hod velikonoční vyjíždějí v celkem devíti farnostech srbské Lužice velikonoční jezdci zvaní křižerjo (česky obvykle křižáci), aby cestou do sousední farnosti zvěstovali mrtvým radostnou zprávu o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zároveň u toho žehnají polnostem, aby v novém roce dobře nesly. Tento uhrančivý mix pohanského a křesťanského slavení příchodu jara se utváří od patnáctého století a dnes se za ním sjíždějí „na čumendu“ lidé z dalekého okolí. Aby ne: na stovky svátečně vystrojených koní a jezdců zpívajících s vážnou tváří křesťanské písně je uchvacující pohled. Člověk se při něm neubrání rozjímání. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované si jeho průvodci Lukáš a Jakub Novosadovi o tomto zvyku povídají s historicky prvním českým křižerem Janem Breindlem, učitelem, který v srbské Lužici vyučuje češtinu.Rozhovor probírá historické, duchovní, symbolické i praktické stránky vyhlášené tradice, která přitom není jen lužickosrbská (přestože za takovou bývá považována), ale spíš německá, spojená s oblastmi Sudet. Ostatně velikonoční jízdy známe i dnes také z Čech, a to jednak ty obnovené – například v severočeských Mikulášovicích –, anebo tradiční, jež přečkaly i komunistický režim: takové jsou však už jenom ve slezském Lukavci u Fulneku. Jezdí se také v Polsku nebo Bavorsku či v braniborské Dolní Lužici, ale nikde nejsou jízdy tak výpravné, velkolepé, promyšlené a propojené s různými symboly jako právě v katolické Horní Lužici.S hostem proto hovoříme o tom, kdo se smí stát jezdcem (pouze muž, katolík starší čtrnácti let), odkud a kam se jezdí, jak do historie jízd zasáhla druhá světová válka, jak komunistický režim, jak covidová pandemie. Ale také o tom, jak jsou koně nazdobení a co s tím mají společného Balkán a Turci. Nebo o tom, proč nejezdí ženy a zda se to někdy změní. Ostatně jaká je vůbec úloha žen v lužickosrbských Velikonocích? Někoho možná popudí či přinejmenším překvapí, že ženy při tomto zvyku mají zatím zakázáno na koních jezdit (na rozdíl od jízd v Dolní Lužici) a fungují jako důležité bezpečné zázemí, které se o jezdce neboli zvěstovatele s úctou stará, pomáhá jim připravit odění, koně nebo vaří pro hosty.Jan Breindl také přidává řadu historek ze zázemí jízd, tedy své osobní zkušenosti s tím, jak se řádně připravit, jaké pokyny jezdci dostávají na školeních předcházejících Velikonocím, a vypráví také o překvapivě moderní písňovém složení velikonočního pěveckého repertoáru. Dozvíte se zkrátka skoro všechno o zvyku, který by vám mohl pomoct najít v Česku bohužel ztracenou náplň nejkrásnějších a nejdůležitějších svátků v roce. Čili konečně podcast, který zvěstuje radostné zprávy.
S příjmeními bývají občas patálie. Pokud se například lidé jmenují jako nějaké zvíře, snadno to zaměníte za jiné, či se jméno dá jinak zkomolit. Znám to dobře z vlastní zkušenosti.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V životě se stávají různé události, při kterých hned neznáme odpověď. Máme ale kde se zeptat, naše rozhlasové Makovičky ví všechno.
Výrobce dopravní zabezpečovací techniky AŽD Praha dnes na trati Kopidlno - Dolní Bousov na pomezí Královéhradeckého a Středočeského kraje zahájil jako první v Evropě oficiálně provoz autonomního vlaku na takzvané širé trati. Protože legislativa neumožňuje provoz zcela bez obsluhy, je i v autonomním vlaku strojvedoucí, který ale na jízdu mezi stanicemi pouze dohlíží. Cestující oprvé svezl v sobotu.
Na středočeských železnicích začala jezdit nová souprava. Cestující třeba z Ústeckého kraje ji už možná znají, i když v trochu jiném kabátu. Jde o elektrické jednotky PESA. Ty mají jezdit na nové lince S61, která bude vozit lidi z Hlavního nádraží v Praze do středočeských Úval.
Stále více menších měst a obcí žádá potravinové banky, aby k nim jezdily s balíčky jídla. Lidí v nouzi, kteří je potřebují, podle nich přibývá. Ve Středočeském kraji jezdí mobilní výdejna potravinové pomoci už do 24 míst, nově do Uhlířských Janovic.
V Zooparku Zájezd na Kladensku se podařil světově významný odchov. Z vajíček se zde vylíhla dvě mláďata brokesie růžkaté. Svou velikostí 3–5 cm v těle se řadí k nejmenším chameleonům na světě. Podle dostupných informací zatím žádná jiná zoo na světě tento druh nerozmnožila.
Medvěd Bruno v děčínské zoologické zahradě už nebude dlouho sám. Připojí se k němu 11letá medvědice kamčatská z brněnské zahrady. Děčínská zoo nabídla lidem možnost, aby kupovali kilometry, které musí medvědice z Brna do Děčína překonat.
Odborní pracovníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se vydali do Alžírska, aby tam přednášeli, vedli workshopy a domluvili spolupráci na restaurování historických památek.
Odborní pracovníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se vydali do Alžírska, aby tam přednášeli, vedli workshopy a domluvili spolupráci na restaurování historických památek.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Od zavedení mýta na silnicích 1. třídy vzrostl v Mimoni objem nákladní dopravy až o 200 procent. Řidiči se po tamních silnicích 2. třídy snaží zpoplatněným úsekům vyhnout. Poslanecká sněmovna by ve středu 12. března měla jednat o změně silničního zákona, která by mohla po roce 2030 mýto rozšířit i na vybrané úseky silnic nižších tříd.
Nikdy není pozdě. To by mohlo být mottem a inspirací pro seniory, kteří se v důchodovém věku vracejí k odkládaným plánům. Jako paní Zdenka Schovánková, která začala malovat v důchodu a teď úspěšně vystavuje.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nikdy není pozdě. To by mohlo být mottem a inspirací pro seniory, kteří se v důchodovém věku vracejí k odkládaným plánům. Jako paní Zdenka Schovánková, která začala malovat v důchodu a teď úspěšně vystavuje.
Jezdím na chalupu ke Kutné Hoře a většinou tam trefím. Ráda se samozřejmě nechám svézt a bavím se tím, jak má téměř každý řidič pocit, že zná cestu líp než já.
Jezdím na chalupu ke Kutné Hoře a většinou tam trefím. Ráda se samozřejmě nechám svézt a bavím se tím, jak má téměř každý řidič pocit, že zná cestu líp než já.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na jih od Bratislavy, v bodě, kde se setkávají hranice tří zemí, stojí trojúhelníkový stůl. Slovák, Maďar a Rakušan u něj mohou společně posvačit, aniž by opustili své domoviny. Navíc stačí tu zvednout hlavu a při troše štěstí spatříte hlavní místní atrakci – létající srny. Místní tak přezdívají dropům velkým, nejtěžším létajícím ptákům Evropy, kteří stále žijí na Slovensku. A daří se jim.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Rozháraná hra na začátku zápasu a celkově špatný start. Pak se ale Plzeň do utkání vrátila a veze si z Budapešti zprávu, že odveta za týden ve Štruncových sadech je hratelná,“ říká v Prvním dojmu po prohře Viktorie s Ferencvárosem 0:1 v 1. kole play off Evropské ligy redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Jonáš Bartoš. „Moc se mi líbil Matěj Vydra a obstál i Jedlička, naopak Dweh a Kalvach se do zápasu moc nedostali,“ pokračuje. Co změní Miroslav Koubek do odvety? Jak vypadá po návratu po zranění Durosinmi? A jak byli slyšet fanoušci Plzně, pro které to byl asi největší výjezd v právě probíhajícím ročníku Evropské ligy?
Telefonát na tísňové lince průměrně každé 4,5 minuty. To je zhruba 322 hovorů denně. Právě takový rok má za sebou Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje. Celkem museli hasiči v loňském roce v regionu řešit 9 360 událostí. A celkové číslo stále roste. Další informace přidá reportérka Adéla Kavříková.
Dánsko v posledních týdnech zažívá, jaké to je, když se z dlouholetého zahraničního spojence stane hrozba. Mohou za to výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že pro Spojené státy získá Grónsko, autonomní území dánského království. A trvá na svém i po té, co dánští vládní činitelé zopakovali, že Grónsko není na prodej. Proč Donald Trump o největší ostrov světa tolik stojí?Host: Kristian Søby Kristensen - politolog z Royal Danish Defence College, který donedávna působil na Kodaňské univerzitěČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Jak používání toxického fluoru poškozuje životní prostředí? - Co vše zahrnuje výzkum domácností jako epicenter vývoje? Kdo se na něm podílí a jakým směrem se role domácností nyní rozšiřuje? - Páteřní a hrudní chirurgové ve Fakultní nemocnici v Motole provedli unikátní zákrok. Kdo všechno se do náročné operace v návazných fázích zapojil?
Hromadná doprava se po covidu opět vrátila do růstových kolejí. Skupina Umbrella Mobility Pavla Steinera hlásí nárůst tržeb o 14 procent a poprvé se dostala přes 3,5 miliardy korun.„Nárůst byl díky městské a příměstské dopravě v Česku a Německu. Co se týče spolupráce s Flixbusem, tam jsme byli víceméně na stejných číslech a mírný nárůst způsobil spíš nárůst počtu spojů,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Steiner. O osm procent vyrostla i EBITDA, kterou si firma připsala ve výši zhruba 450 milionů korun.„Máme dvě nohy o které se můžeme opřít a snažíme se vybudovat ještě třetí nohu v podobě servisu, který poskytujeme třetím stranám. Primární zaměření je zůstává Flixbus jako mezinárodní dopravu a závazková doprava v Česku a Německu,“ říká Steiner.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Dnešním oslavencem je Angličan, což podtrhuje tvídovým sakem a tenkou červenou vázankou. Jezdí ve žlutozeleném mini. A má plyšového medvídka. Jestli jste hádali, že narozeniny slaví Rowan Atkinson, pak máte pravdu. Vystudovaný elektroinženýr začínal v rádiu, v televizi debutoval se svou show The Atkinson People, ve které ztvárnil hned tři postavy. Oslavenec ale není jeden, jsou vlastně dva. Narozeniny slaví i nešika, popleta a věčně dětinský Mr. Bean.
Stavební inženýr Michal Pertlíček je autorem dvou offroadových průvodců Alpské šotoliny a Bosenské šotoliny. Tráví v sedle terénní motorky každou chvíli, kdy to jen trochu jde. Podle něj je motorkářská sezóna celoroční – stačí vyrazit do teplejších krajin, jako je Španělsko nebo Portugalsko. Jaké to je toulat se sám v jedné stopě po Indii?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stavební inženýr Michal Pertlíček je autorem dvou offroadových průvodců Alpské šotoliny a Bosenské šotoliny. Tráví v sedle terénní motorky každou chvíli, kdy to jen trochu jde. Podle něj je motorkářská sezóna celoroční – stačí vyrazit do teplejších krajin, jako je Španělsko nebo Portugalsko. Jaké to je toulat se sám v jedné stopě po Indii?
Hned několik šumavských areálů nabízí upravené a otevřené lyžařské sjezdovky. Jak se k nim ale dostat, pokud nechcete jet autem? A co v případě, že vás láká lyžování třeba na Velkém Javoru v Německu?
Jezdí za svojí bývalou svěřenkyní gorilou Mojou do Španělska. „Byl jsem za ní teď v září. Je tam teplejší podnebí, takže může chodit do výběhu i teď,“ vypráví chovatel. Jaké vzpomínky ho vážou s povodněmi? Kolika let se dožívají gorily? Jaká byla jeho cesta k přírodě a gorilám? Naučili ho něco jeho opičí svěřenci? A potřebuje respekt a péči i akvarijní rybička?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jezdí za svojí bývalou svěřenkyní gorilou Mojou do Španělska. „Byl jsem za ní teď v září. Je tam teplejší podnebí, takže může chodit do výběhu i teď,“ vypráví chovatel. Jaké vzpomínky ho vážou s povodněmi? Kolika let se dožívají gorily? Jaká byla jeho cesta k přírodě a gorilám? Naučili ho něco jeho opičí svěřenci? A potřebuje respekt a péči i akvarijní rybička?
Je to už 61 let od chvíle, kdy se centrem texaského Dallasu rozlehly výstřely, které změnily americkou společnost. 22.listopadu 1963 zemřel rukou atentátníka prezident John Fitzgerald Kennedy. Místo, kde k vraždě došlo, stále přitahuje do Dallasu obdivovatele zavražděného mladého prezidenta, ale taky fanoušky konspiračních teorií. Památník stojící na místě, kde Kennedyho zasáhla smrtící střela, je jedním z turistických magnetů Dallasu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Sdílené koloběžky a kola Lime po celém světě najezdily dohromady už přes 700 milionů kilometrů, jen v Praze to loni bylo přes tři miliony kilometrů. Americký startup pohybující se v segmentu sdílené mobility má v české metropoli dnes dva a půl tisíce koloběžek a několik stovek elektrokol. V ulicích budou i přes zimu. A v případě kol Lime do Prahy během podzimu rozmístí kola novější elektrokola, konkrétně čtvrté generace. Sdílená kola a koloběžky zaparkované v ulicích rozdělují společnost a úkolem Václava Petra je domluvit s jednotlivými městy či jejich částmi zejména na porušování zákazu jízdy na chodníku a systému parkování. V tom už se podle Petra situace zlepšuje i díky tomu, že se Praha vydala cestou systému parkovacích míst. “Vyznačená parkovací infrastruktura parkovací je to hlavní,” říká. Jaká maximální vzdálenost mezi parkovacími místy musí být, aby je uživatelé využívali? Jezdí na Limu více zahraniční turisti, nebo Češi? Bude někdy Lime integrovaný do Lítačky? To vše si poslechněte v podcastu.
Guilty pleasure, nízká zábava nebo bizár. To jsou nálepky, které často doprovází debaty o seznamovacích reality shows a naší obhajobu jejich sledování. Přesto tyto pořady dominují žebříčkům sledovanosti a jen v České republice se letos dočkáme minimálně čtyř nových premiér. Opravdu jde jen o pokleslou zábavu, nebo nám tyto pořady mohou prozradit něco hlubšího o naší společnosti, vztazích a kulturních normách?
Dělníci v pondělí uzavřeli kvůli opravám výjezd z Olomouce na Šternberk. Řidiči kvůli tomu musí jezdit ve směru na Šternberk po objížďce. Kudy vede a jak dlouho dopravní omezení potrvá?
Letošní léto přálo cyklistům a cykloturistice. A jak to vypadá, bude jim přát i podzim. Proto se vyplatí myslet i na průběžnou údržbu. Zejména, pokud jsme už během sezóny najeli stovky kilometrů. Co na kole kontrolovat a na co si dávat pozor?
Letošní léto přálo cyklistům a cykloturistice. A jak to vypadá, bude jim přát i podzim. Proto se vyplatí myslet i na průběžnou údržbu. Zejména, pokud jsme už během sezóny najeli stovky kilometrů. Co na kole kontrolovat a na co si dávat pozor?
Nejcennější šumavská příroda se vzpamatovává z nájezdů bezohledných sběračů borůvek. Jejich plenění borůvkových keřů připomíná třeba i olej vyteklý z auta z proražené nádrže na lesní cestě poblíž Pramenů Vltavy.
Dělníci v pátek dokončili opravy tramvajové trati v Divišově ulici v Olomouci. Od soboty díky tomu budou do městské čtvrti Pavlovičky opět jezdit tramvajové spoje.
Je to cyklistka, dobrodružka a žena, která vyhrává extrémní nezajištěné závody. Zvládá při nich neuvěřitelné vzdálenosti. „Chci zkusit, co ve mně je,“ vysvětluje. Co je pro ni odměnou za překonaný strach? Je při závodech rozdíl mezi mužským a ženským přístupem? Jsou podle ní ženy drsnější? Jak probíhal cyklistický závod v Kyrgyzstánu na 1800 km a co přitom zažila? Co by doporučila cyklistickým začátečnicím a začátečníkům?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ministr školství Mikuláš Bek z hnutí STAN má čím dál větší problém, že je vykreslovaný jako papaláš, zatímco omílaná modernizace vzdělávání postupuje hlemýždím tempem.Nejprve na něj prasklo, že mu stát platí byt za 57 tisíc korun měsíčně v luxusní rezidenci na pražském Břevnově. Teď zase vyplavalo, že když z Prahy spěchá domů služebním autem do obce Hajany u Brna, neváhá zapnout modrý maják a využít záchranářskou uličku v koloně na D1. A do toho čerpá náhrady v Senátu na kancelář a asistenty, kde má coby ministr mizernou účast.„Jsou to naprosto zbytečně věci, které srážejí autoritu ministra hlavně u odborné školské veřejnosti, po níž Mikuláš Bek žádá úspory nebo pochopení pro to, že věci nejdou tak rychle, jak sliboval,“ říká reportérka Lucie Stuchlíková v podcastu Vlevo dole.To vše se děje ve chvíli, kdy se ve vládě zrovna sestavuje rozpočet na příští rok a ministr Bek žádá desítky miliard korun navíc. Jinak hrozí rezignací a má v tom podporu celého hnutí STAN, které se chce vyhnout další blamáži s vysvětlováním, proč chybí peníze na platy kuchařek a uklízeček.„Starostové to určitě vnímají jako kampaň, když použijeme slova klasika. Vždyť ministra Beka to teď oslabuje v klíčových jednáních, kdy potřebuje získat peníze navíc, aby ve volebním roce dokázal splnil závazky, jež ve školství nasliboval,“ dodává reportér Václav Dolejší.Jezdíte do hajan také s majáčkem? Podcasteři v dnešní epizodě kromě školství řeší také hledání evropské identity hnutí ANO. Odešel Babiš od liberálů kvůli tomu, že už ho nebaví francouzština a chce se nově učit maďarsky? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.