Podcasts about mnoz

Být stále na příjmu a ve spojení je lákavé a často příjemné, člověk má miliony informací a spoustu lidí doslova na uchu. Mnozí máme malé špunty v uších skoro neustále - jenže všechno na světě má dvě strany: Podle průzkumů stoupá počet lidí, kteří se cítí sami a opuštění. To je zvláštní rovnice - obrovské komunikační příležitosti kontra opuštěnost... A ještě důležitější je rovina komunikace s Bohem. Jak v tom všem nepřeslechnout ten jemný a tichý hlas Boží? Kde a jak hledat rovnováhu? Ježíš řekl svým učedníkům, že je lepší, aby od nich odešel, protože pak pošle Ducha svatého - toho, který je poblíž a promlouvá... Udělejme si čas, abychom opravdu slyšeli to nejdůležitější. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Krkonošský národní park má už dva měsíce nového ředitele. Petra Moravce do čela vybrala komise, jeho volbu ale kritizovali ekologové, mnozí místní starostové i odborníci. Co ukázaly první týdny jeho úřadování? Hostem Ptám se já byl starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor za hnutí STAN Jan Sobotka. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) jmenoval Petra Moravce novým ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 18. června. Pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také bývalého vedoucího kanceláře předchozího šéfa parku Robina Böhnische (odvolaného z funkce letos v březnu) označil ministr životního prostředí za zkušeného manažera a odborníka, který při výběrovém řízení prokázal detailní znalost fungování národního parku. Změnu v čele Správy KRNAP ocenil také například starosta Harrachova Tomáš Vašíček (Změna pro Harrachov). Mnozí opoziční poslanci, další místní starostové nebo ekologické organizace ale jmenování Moravce zkritizovali. Hnutí Duha vyjádřilo obavy o směřování parku. Organizace krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Za problematickou ekologové označili také Moravcovu netransparentní minulost (jak upozornily i Seznam Zprávy, Moravec v minulosti například čelil kontrole z ministerstva kvůli nejasnostem v docházce a užívání služebního auta, kterému ředitel parku odebral). Podobné obavy vyjádřili v dopise ministrovi i zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor Jan Sobotka pak označil výběr nového ředitele parku za trapné divadlo. „Pan ředitel je odborník na lesy. A je rozdíl, jestli je to ochrana přírody nebo lesy, to mám dlouhodobě vyzkoušené. V čele národního parku by měl být člověk, který rozumí ochraně přírody. Ale on je lesník. Takže si myslím, že se teprve seznamuje a mnoho neví, i kde se ocitl,“ řekl v Ptám se já Sobotka, podle kterého v parku zatím panuje nejistota. Byly obavy kritiků nového šéfa Krkonošského národního parku důvodné, nebo zbytečné? A co by Krkonoše potřebovaly? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nová strategie kulturní politiky sepsaná ministerstvem pod vedením Motoristů čelí kritice zástupců kultury. Vadí jim, že rezort připravil koncepci bez konzultace s odborníky a požadují její zamítnutí. Přesvědčí ministra Klempíře? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Asociace nezávislých divadel a ředitelka divadla X10 Lenka Havlíková. Ministerstvo kultury překvapilo laickou i odbornou veřejnost, když uprostřed léta v tichosti přeložilo novou Státní kulturní politiku. Tedy koncepční plán toho, jak a kam by se měla vydat česká kultura. Předchozí koncepci přitom minulá vláda Petra Fialy (ODS) schválila teprve na podzim. Mnozí zástupci z řad umělců a kulturních institucí požadují zamítnutí nové koncepce. Kritizují, že připomínky k dokumentu bylo možné posílat pouze do včerejška. Strategie podle nich navíc vznikla netransparentně, bez předchozích konzultací s odbornou veřejností a na rozdíl od předchozí koncepce je velmi obecná a stručná. Za zarážející odborníci považují například i to, že se v dokumentu vůbec nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě. Proti nové strategii se už vymezila Asociace nezávislých divadel, organizace Nová síť zastupující živé umění a otevřenou kulturu nebo Kulturní a kreativní federace, která sdružuje na dvě desítky organizací, včetně Obce překladatelů nebo Herecké asociace. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) kritiku odmítá, nový dokument podle něj důsledně vychází z programového prohlášení současné vlády. Jeho cílem je posilovat kulturní život, rozvíjet ekonomický potenciál kultury a zvyšovat kvalitu života obyvatel Česka. Strategie navíc obsahuje i požadavek růstu platů umělců. Co je podle zástupců kultury na koncepci tak špatně? A jak se v Česku daří nezávislé kultuře? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prázdniny neznamenají pro všechny žáky a studenty volno a válení. Mnozí chodí na brigády a podobně. Gymnázium Dašická v Pardubicích má ve svých řadách dívku, která se i teď vzdělává, věnuje se vědě a ještě pomáhá lidem.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prázdniny neznamenají pro všechny žáky a studenty volno a válení. Mnozí chodí na brigády a podobně. Gymnázium Dašická v Pardubicích má ve svých řadách dívku, která se i teď vzdělává, věnuje se vědě a ještě pomáhá lidem.

Mnozí lidé říkali, že není možné být zároveň spisovatel a pilot a obojí dělat naplno. Hrdina dnešních Příběhů z kalendáře je důkazem toho, jak se tito lidé mýlili. Pilotování se stalo jeho zdrojem inspirace, ale nakonec také 31. července 1977 příčinou smrti. Psaní mu pak zajistilo nesmrtelnost.

Mnozí lidé říkali, že není možné být zároveň spisovatel a pilot a obojí dělat naplno. Hrdina dnešních Příběhů z kalendáře je důkazem toho, jak se tito lidé mýlili. Pilotování se stalo jeho zdrojem inspirace, ale nakonec také 31. července 1977 příčinou smrti. Psaní mu pak zajistilo nesmrtelnost.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnozí lidé si myslí, že když v létě skončí vytáčení medu, mají včelaři až do jara volno. Ve skutečnosti právě teď začíná jedno z nejdůležitějších období celého včelařského roku.

Mnozí lidé si myslí, že když v létě skončí vytáčení medu, mají včelaři až do jara volno. Ve skutečnosti právě teď začíná jedno z nejdůležitějších období celého včelařského roku.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnozí lidé si myslí, že když v létě skončí vytáčení medu, mají včelaři až do jara volno. Ve skutečnosti právě teď začíná jedno z nejdůležitějších období celého včelařského roku.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Evropa zbohatla na tom, že měnila klima planety,“ říká organický chemik, popularizátor vědy a autor profilu Klimatomluva Daniel Kortus. Argument, že dnes produkuje jen malou část světových emisí, proto podle něj nestačí. Historicky na ni připadá přibližně čtvrtina z nich a neměla by zbytku světa vysílat signál, že už ji problém nezajímá. Odchod od fosilních paliv navíc není jen otázkou klimatu, ale také evropské soběstačnosti a nezávislosti na „polodiktátorských režimech“, od nichž nakupujeme suroviny. Kortus se klimatickou změnou začal zabývat kvůli vlastní klimatické úzkosti, kterou v něm posilovaly apokalyptické mediální zkratky. Podle něj jsme se alarmismu přesytili a společnost se nyní posouvá k opačnému extrému - ke zlehčování a popírání problému. „Lidi nejsou virus na planetě,“ zdůrazňuje. Fosilní paliva lidstvu přinesla blahobyt, léky, teplo i dostatek jídla, zároveň ale mění složení atmosféry a oceánů. Nemáme proto zavřít evropský průmysl a stejnou výrobu jen přesunout jinam, ale nahrazovat fosilní zdroje všude, kde to už dokážeme. Kritizuje také přenášení odpovědnosti na jednotlivce prostřednictvím osobní uhlíkové stopy, zatímco pozornost uniká od firem a politiků. Právě s politiky se na sociálních sítích hádá rád. „Jsem schopný trávit hodiny přemýšlením nad tím, jak to co nejlíp pojmout, abych z toho člověka udělal co největšího hlupáka, ale zároveň ho neurazil,“ přiznává. Snaží se upozorňovat na sebejisté nesmysly, zároveň ale vysvětlovat, proč neodpovídají vědeckému poznání. Mnozí z jeho kritiků ho podle něj označují za demagoga nebo „zeleného levičáka z Bruselu“, do veřejné debaty s ním se však nehrnou. Původně chtěl být sládkem a k organické chemii ho nasměroval i seriál Breaking Bad. Dnes vyvíjí pórovité materiály, které by jednou mohly fungovat jako „houbičky“ zachycující oxid uhličitý. Zůstává technooptimistou a věří, že rozhodující zlom může přijít ve chvíli, kdy budou čistší technologie jednoznačně ekonomicky výhodnější než spalování fosilních paliv. Klimatickou změnu by tak podle něj nakonec mohla vyřešit i lidská chamtivost. Proč komunikace klimatické změny selhala? Dokážou technologie, AI a lidská vynalézavost nahradit chybějící politickou vůli? A jak upozorňovat na vážný problém, aniž by člověk sklouzl k alarmismu, který část společnosti přestala poslouchat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Odvoz zvonu sledovaly desítky místních obyvatel. Mnozí se s ním přišli naposledy vyfotit ještě před jeho odjezdem.

Z Velké Británie do České televize, přes Ministerstvo zahraničních věcí až na Pražský hrad. Tiskový mluvčí a bývalý novinář Daniel Drake vystudoval mediální studia na IKSŽ FSV UK a rovněž mezinárodní vztahy na University of Portsmouth ve Velké Británii, odkud částečně pochází. Na IKSŽ zároveň působí jako pedagog a studující si u něj mohou zapsat hned dva předměty v angličtině.Mnozí si Daniela pamatují především jako bývalého mluvčího Ministerstva zahraničních věcí ČR, kde strávil více než tři roky. Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Zlatý středník v kategorii Grand Prix Talent roku. Od května letošního roku působí v komunikačním týmu Kanceláře prezidenta republiky.Jaké jsou výhody a nevýhody dálkového studia a jak jej skloubit s prací? Co by měli novináři i mluvčí změnit, aby spolu lépe komunikovali? A co Daniel očekává od nové práce u prezidenta republiky? To vše a spoustu dalšího se dozvíte v nejnovější epizodě podcastu De Facto, kterou moderuje studentka žurnalistiky Eliška Bervidová.

Debaty o umělé inteligenci často sklouzávají k otázce, zda lidé přehánějí své obavy z automatizace. Nová analýza ale naznačuje, že strach ze ztráty zaměstnání není iracionální hysterie, ale zcela pochopitelná lidská reakce. Výzkumníci zkoumali výpovědi lidí, kteří o práci skutečně přišli kvůli nasazení AI systémů.Vedle finančních problémů se v jejich zkušenostech opakovala témata úzkosti, pocitu zrady, vzteku a ztráty profesní identity. Mnozí popisovali, že nepřišli jen o příjem, ale také o část své osobnosti, společenského postavení a smyslu práce. Kritika přitom často nesměřovala na samotnou technologii, ale na vedení firem a způsob, jakým byly změny zaváděny.Studie připomíná, že technologické revoluce nejsou jen technickou nebo ekonomickou otázkou. Každá velká změna zasahuje konkrétní lidi a jejich životy. Diskuse o AI tak není jen o tom, co stroje dokážou, ale také o tom, jak společnost zvládne proměnu pracovního trhu a jak pomůže těm, kteří se ocitnou na druhé straně technologického pokroku...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Fotbaloví fanoušci se trápí nad remízou českého týmu s Jihoafrickou republikou na fotbalovém mistrovství světa. Šampionát ale není spojen pouze s výkony na trávníku. Mnozí se ptají, jak vysoko mohou vystoupat ceny vstupenek a kdo na mistrovství nejvíc vydělá. „Reputace Spojených států ve světě v posledním roce utrpěla. Pro USA je proto důležité, aby šampionát dopadl úspěšně,“ tvrdí v Interview Plus Jaroslav Borovička, profesor ekonomie na americké New York University.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká boxerka Johana Rajmontová byla hostem podcastu Men's Factor. Rajmontová patří mezi úspěšné české boxerky, zároveň ale pracuje s problémovou mládeží v diagnostickém ústavu, kde se denně setkává s příběhy zanedbávání, závislostí i psychických problémů. Raimontová se k boxu dostala až ve 25 letech, začínala jen rekreačně, ale trenér v ní rozpoznal talent a motivoval ji k prvním zápasům. „Mě to hrozně začalo bavit,“ vzpomíná.Dnes boxuje na mezinárodní úrovni a přiznává, že nejtěžší soupeřky potkala především v Irsku a Velké Británii. Podle ní jsou tamní boxerky profesionálněji připravené a mohou se sportu věnovat naplno, zatímco většina českých sportovců musí vedle tréninku chodit do zaměstnání.Velkou část podcastu věnovala své práci v diagnostickém ústavu. Podle Raimontové veřejnost často vnímá tamní klienty jen jako problémové děti, realita je ale mnohem složitější. Mnozí pocházejí z rodin poznamenaných závislostmi, násilím nebo zanedbáváním. „To jsou tak strašně silné příběhy,“ říká boxerka. Připomíná, že řada mladistvých potřebuje především podporu, stabilitu a někoho, kdo jim ukáže jinou životní cestu. „Ty děti v nás často hledají mámu. Přijdou za vámi, chtějí si povídat, chtějí pochválit za něco, co se jim povedlo. Když vidíte, z jakých rodin některé přicházejí, není těžké pochopit proč. Často jim nechybí jen pravidla nebo dohled. Chybí jim někdo, kdo by jim ukázal cestu, věnoval pozornost a dal jim pocit, že na nich někomu záleží.“Raimontová zároveň upozorňuje na rostoucí počet mladých lidí s psychickými problémy, sebepoškozováním nebo závislostmi na lécích a nových psychoaktivních látkách. Vedle rodinného prostředí hraje podle ní významnou roli i parta vrstevníků a vliv sociálních sítí. Přesto věří, že řada příběhů může skončit dobře. Sama zná bývalé klienty, kteří dnes pracují, mají rodiny a dokázali se zařadit do běžného života.

Česko by se mohlo zdát přeborníkem v žánru ne zcela podařených omluv. Proslul v něm například Miloš Zeman, který se svého času neomluvil za to, že Ferdinandu Peroutkovi připsal článek „Hitler je gentleman“. Omluvil se totiž nikoli za to, že Peroutkovi připsal autorství textu, nýbrž za to, že „zpaměti citoval článek, který se nyní nemůže najít“. U nás tento typ omluvy zlidověl jako svébytný zemanovský žánr. Podobné figury však nejsou českou specialitou. Klasická formulace „omlouvám se, pokud se vás to dotklo“ patří k mezinárodně rozšířeným podobám neomluvy. Když papež Benedikt XVI. vyvolal pobouření citátem byzantského císaře Manuela II. Palaiologa: „Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte jen věci zlé a nelidské, například příkaz šířit víru mečem“, rovněž se uchýlil k žánru: Omlouvám se, že jste mě nepochopili.Možná je na celé věci pozoruhodné něco obecnějšího: jak často dnes na veřejnosti zaznívají omluvy. O prominutí žádají politici, novináři i státy. Americký psychiatr Aaron Lazare proto přišel s tezí, že žijeme v kultuře omluv. Hlavním důvodem je fakt, že jsme si navzájem blíž a častěji vstupujeme do kontaktu, a tudíž se sebe také můžeme snáze dotknout. Není proto náhoda, že jednu z nejvlivnějších knih o omluvách nenapsal filozof ani právník, ale právě psychiatr. Z empirických výzkumů vyplývá, že uznání viny a vyslovení lítosti hrají svou roli při vyrovnávání se s traumatem, v procesu léčby i při obnově narušených vztahů. Omluva není jen společenská konvence; dotýká se důstojnosti a schopnosti znovu navázat vztah.Potud zaujme, že filozofové se omluvami zabývali jen okrajově. O to více však pozornosti věnovali jednomu slavnému případu, kdy omluva nikdy nezazněla. Řeč je o Martinu Heideggerovi, který se roku 1933 stal rektorem Freiburské univerzity a vstoupil do nacistické strany, v níž setrval až do jejího konce. Mnozí právě v tom, že se za svou angažovanost nikdy veřejně neomluvil, spatřovali jedno z jeho největších morálních selhání. Jenže Heideggerův případ otevírá i jinou otázku: existují provinění, za něž se omluvit nelze? Ne proto, že by člověk nechtěl, ale proto, že slova už nedokážou unést váhu toho, co se stalo. Jak navíc přesvědčivě dosvědčit vlastní proměnu, když svět, v němž k provinění došlo, už neexistuje? Omluva zde naráží na své hranice. Za určitých okolností může působit jako alibismus. A tehdy vzniká možnost, že největším trestem není neschopnost vinu odčinit, ale nutnost nést ji bez možnosti smíření.Co Heideggera vedlo k tomu, že se nikdy veřejně neomluvil, nevíme. Jeho případ nám však přinejmenším umožňuje položit si otázku, zda je omluva vždy správným řešením. A i když Heideggera ponecháme stranou, můžeme se ptát, zda není omluva mnohokrát zneužívána jako nástroj manipulace. Omluva by přece měla zaznít pouze tehdy, když člověk skutečně cítí vinu. A možná dokonce jen tehdy, když je připraven nést důsledky svého jednání a alespoň se pokusit o změnu chování. Zde však začínají další obtíže. Je vůbec legitimní, když se omlouvají instituce? Může se omlouvat stát nebo církev? Lze prosit za odpuštění za něco, co jsme sami neudělali? Nebo je omluva bez osobní viny jen zvláštní formou morálního divadla?

Velkou pozornost v posledních týdnech vzbudil transport hrošíka liberijského z jihlavské zoologické zahrady do Izraele. Mnozí návštěvníci se proto začali ptát, zda se v budoucnu v Jihlavě objeví klasický hroch.

Ve Vietnamu žije více než dvě stě tisíc lidí, kteří výborně ovládají češtinu. A nejde o nic překvapivého. Mnozí z nich byli za minulého režimu v Československu na studiích a dodnes na to vzpomínají – na Prahu, české jídlo i na českou muziku. V Hanoji se přátelé Česka scházejí pravidelně. A kde jinde, než v tamní české hospodě.

Ve Vietnamu žije více než dvě stě tisíc lidí, kteří výborně ovládají češtinu. A nejde o nic překvapivého. Mnozí z nich byli za minulého režimu v Československu na studiích a dodnes na to vzpomínají – na Prahu, české jídlo i na českou muziku. V Hanoji se přátelé Česka scházejí pravidelně. A kde jinde, než v tamní české hospodě.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve světové politice je mnoho populistů, demagogů i magorů. Mnozí by mohli závidět izraelskému ministru Itamaru ben Gvirovi jeho globální proslulost. Přitom i jeho koaliční partneři vidí, že jeho pochybná sláva Izraeli škodí. Proč to tedy ben Gvir dělá?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Digitální závislost je nebezpečím, které mnoho lidí trápí. Jiní ji považují za chiméru, za projev závisti lidí, kteří digitálním zařízením nerozumějí. Mnozí se domnívají, že její podstatou je láska k elektronice, a že tedy ohrožuje jen určitou část mladé generace. O těchto a podobných otázkách uvažuje i tento podcast.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Vítězství Pétera Magyara vyvolalo v Evropě nadšení. Mnozí evropští představitelé přivítali úspěch Magyarovy strany Tisza v maďarských parlamentních volbách s nelíčenou radostí a vysokým očekáváním. Nakolik je toto nadšení odůvodněné? „Velké změny nečekám, protože se v Maďarsku utkali dva konzervativci,“ míní europoslankyně hnutí ANO Klára Dostálová. „Orbán byl prodlouženou rukou Vladimira Putina, Evropě se teď uleví,“ namítá v Pro a proti europoslanec hnutí STAN Jan Farský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.Mnozí filosofové i sociologové si všímají, že vedle rostoucí citlivosti na stres – a tedy i rychlejšího pocitu přetížení – se proměnil i sám rámec práce. Dávno už neplatí představa work-life balance. Spíše žijeme ve světě work-life blending, kde se volný čas vpíjí do práce a práce do volného času. Práce je natolik neuchopitelná, že často ani nevíme, kdy vlastně pracujeme – a přitom nikdy skutečně nekončí.Je však třeba dodat, že se proměňuje i vztah k práci. Zatímco pro dvacáté století bylo určující pojetí Maxe Webera, který chápal práci jako „povolání“, původně spjaté s božím řádem, pro století jednadvacáté se možná stane ikonickým jiný obrat: „bullshit job“, v českém překladu Davida Šíra „práce na hovno“. Tento posun výmluvně zachycuje proměnu práce z něčeho, co utvářelo naši identitu, v něco, co ji rozkládá. Stále větší část společnosti je prý placena za činnosti, které postrádají smysl, a to právě i podle těch lidí, kteří je vykonávají.A přesto není tak snadné se práce vzdát – a možná ani dobré o tom snít. Spíše je třeba hledat způsoby, jak práci vrátit smysl tam, kde se z ní vytratil. Už proto, že nejde jen o výdělek ani o vlastní identitu. Vedle škol možná neexistuje jiné místo než právě práce, které nutí téměř všechny vstupovat do kontaktu s lidmi mimo vlastní sociální okruh a společně hledat řešení napříč názorovými rozdíly, někdy i propastmi. V tomto smyslu může být práce – nebo by mohla být – celoživotní školou porozumění.KapitolyI. Lenost i vzpoura proti práci [úvod až 9:45]II. Méně hodin, více tlaku [9:45 až 31:25]III. Od pohrdání prací k její oslavě [31:25 až 44:20]IV. Povolání bez Boha [44:20 až 57:45]V. Místo volna „práce na hovno“ [57:45 až 01:12:15]VI. Work-Life-Blending [01:12:15 až 01:23:00]VII. Místo, kde se ještě učíme spolu žít [01:23:00 až konec]BibliografieMarkéta Bidrmanová, Proč Česko zaostává? Podle Zamrazilové z ČNB lidi přestala zajímat práce. Seznam Zprávy. 2023. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-proc-cesko-zaostava-podle-zamrazilove-z-cnb-lidi-prestala-zajimat-prace-232308.Teresa Bücker, Alle_Zeit: Eine Frage von Macht und Freiheit, Berlin: Ullstein Hardcover, 2022.David Graeber, Práce na hovno, přel. David Šír, Praha: Malvern, 2026.„Hours worked (indicator)“, OECD. Dostupné z: https://www.oecd.org/en/data/indicators/hours-worked.html.Tereza Matějčková, „Práce? Hrůza, ale zas ne taková jako zábava,“ in: Echo Prime, 14. 6. 2024, dostupné z: https://www.echoprime.cz/a/HPEit/prace-hruza-ale-zas-ne-takova-jako-zabavaHartmut Rosa, „Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce“, in: Tereza Matějčková, Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 269–275.Hartmut Rosa, Situation und Konstellation: Vom Verschwinden des Spielraums, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2026.YouGov, British jobs are meaningless, say workers, 2015, https://yougov.com/en-gb/articles/13005-british-jobs-meaningless.Max Weber, Protestantská etika a duch kapitalismu, přel. Aleš Valenta, Miloš Havelka, Praha: Argo, 2023.Ema Zenklová, „Frustrovaná generace Z. Není líná, buduje strategie přežití“, in: Novinky.cz, 26. 3. 2026, https://www.novinky.cz/clanek/dite-rodina-frustrovana-generace-z-neni-lina-buduje-strategie-preziti-40569172.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Zažil jsem mnoho různých vlád, ale to, co se děje teď, jsem tu ještě nikdy nezažil. Nemáme jistotu, že mají nějakou koncepci. Ministryně ani její náměstek nám neřekli, co plánují. Máme obavu o celé sociální začleňování,“ říká ve Studiu N dokumentarista a romista Lukáš Houdek, který v Agentuře pro sociální začleňování pracuje čtrnáct let. Agentura má být během organizačních změn na ministerstvu pro místní rozvoj sloučena s odborem bydlení a tím de facto zrušena. Tým, ve kterém pracuje víc než stovka lidí, se snaží ve vytipovaných lokalitách předcházet sociálním problémům. Houdek považuje zbavování se expertů na ministerstvech za „snahu potlačit jakékoliv protiproudy“. Že se děje něco zvláštního, pozorují pracovníci ministerstva pro místní rozvoj už nějakou dobu. „Vedoucí pracovníci například opakovaně dostali pokyn, aby lidem na dohodě o pracovní činnosti nebyla zadávána žádná práce na další měsíc,“ popisuje romista. „Že budou odvoláni, se k sedmi vedoucím pracovníkům dostávalo po chodbách nebo od partnerů z lokalit, kde působí,“ doplňuje. To, jakým způsobem se rezort pod vedením hnutí ANO chová ke svým lidem, považuje Houdek za nemorální. „Je jedno, jestli jde o uklízečku, nebo špičkového odborníka na vzdělávání, ale takhle se s lidmi prostě nezachází. Každý má nějaké závazky, máme děti, hypotéky. Žijeme s tím, že nevíme, co se bude dít,“ říká. Mnozí z jeho kolegů a kolegyň mají podle jeho slov strach. „Nemám za cíl bojovat proti této vládě, jsem loajální ke svému zaměstnavateli. Teď ale nastala nějaká hranice. Kdybych zůstal zticha, protivil bych se svým hodnotám a povinnosti na to upozornit. Děje se něco nevídaného,“ tvrdí. Sledujeme konec sociálního začleňování v Česku? Jaké to bude mít důsledky pro celou společnost? A daří se nové vládě mocensky ovládnout státní instituce a úřady? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Před nedávnem se stal virálním článek „Je už dnes trapné mít přítele?“ v britském Vogue. Výstižně zachytil překvapivý posun současnosti. Zvláště ženy se podle něj začínají stahovat ze vztahů a oslavují samotu jako opojný zdroj tvořivosti i radosti ze života. Jestliže ve filmu Vše o mé matce z roku 1999 může jedna z hrdinek říct: „Ženy udělají vše, aby nebyly samy“, dnes jako by stále častěji platilo – a nejen pro ženy: „Dobře si rozmysli, co ti partnerství vezme.“ Tento posun zároveň mění pohled na často skloňované téma porodnosti, v jehož souvislosti se obvykle zmiňují finanční těžkosti mladých párů. Možná je však problém základnější: partnerství vůbec nevznikají.Má to také kulturní důvody. Americký sociolog Eric Klinenberg si už v knize Going Solo z roku 2012 všímá, že vzniká nový typ člověka, který nikoho nepotřebuje. Tento trend přitom spojuje i s vlivem filosofů, kteří v kultuře posilovali ideál svépomoci a svébytnosti. Henry David Thoreau například odchází do lesa, aby během dvouletého experimentu zjistil, co všechno od druhých nepotřebuje a na co může rezignovat, aby se stal sám sebou. Jenže Thoreauovi jde především o nalezení hranic: dobře ví, že přítomnost druhých člověku ledacos podstatného dává a uzavřít se do vlastní mysli je cesta k provinčnosti. Proto po dvou letech opouští svůj poustevnický experiment, vstupuje zpět do společnosti a stává se jedním z nejvlivnějších politických myslitelů své doby.Mnozí v současné společnosti jako by zůstali stát ve fázi „odchodu do lesa“. Není divu. Samota je pohodlná, efektivní a svobodná. Americká publicistka Freya India si všímá, že zvláštní náklonnost k domácímu životu se rozšířila zejména mezi mladými lidmi. Heslo fear of missing out – strach z toho, že nám něco unikne – se proměnilo v joy of missing out: radost z toho, že něco odřekneme. Na TikToku jsou velmi populární videa, která radí, jak se elegantně vymluvit a nikam nevyrazit.Zde se také objevuje paradox. Podstatou „samotářské doby“ možná není to, že jsme se naučili být sami, ale že jsme zapomněli na jinou, dospělou podobu závislosti. Té dětské a dětinské závislosti, třeba na přílišné uznání od druhých, musíme odrůst, ale lidský život se neobejde bez závislosti nové: dobrovolné a vědomé. Právě ona je zdrojem dobrého života. Právě tam, kde je člověk na druhém závislý, se také učí. Čemu? Třeba trpělivosti, pokoře i schopnosti měnit perspektivu. Vztah, ať už láska, přátelství nebo rodičovství, vyžaduje něco, co je možná stále méně samozřejmé: schopnost přijmout závislost na druhém člověku a opustit rutinu sebestřednosti.KapitolyI. Být sám novým mainstreamem [úvod až 17:25]II. Samota pro pokročilé [17:25 až 40:10]III. Masová výroba jedinečnosti [40:10 až 51:10]IV. Óda na samotu – jen nový konformismus? [51:10 až konec]

Zeitgeist #9 S Martinem Uhlířem a Annou Shavit o možném vlivu velkých jazykových modelů na voliče a nové nástrahy pro demokracii v éře umělé inteligence. Mnozí lidé mají k chatbotům sílící důvěru a radí se s nimi o všem možném v osobním životě i práci a to i ve formě ústního dialogu. Využití velkých jazykových modelů je všudypřítomné a nevyhýbá se ani politice, která prochází změnami mimo jiné v důsledku nástupu sociálních médií. Politickým marketérům a různým dalším aktérům nabízí AI řadu nástrojů ke zlepšení měření voličských nálad a také usnadňuje zacílení na rozhodující skupiny lidí. Některé výzkumy z poslední doby naznačují, že generativní umělá inteligence umí být před volbami celkem přesvědčivá a za jistých podmínek dokáže významně ovlivnit, komu hodíte svůj hlas. Jak může nástup velkých modelů podpořit a nebo podkopat demokratické procesy? Jak jsme na to připravení? Nejen na to v podcastu Zeitgeist odpovídá novinář Martin Uhlíř a politoložka Anna Shavit. Moderuje Štěpán Sedláček.K tématu doporučujeme texty diskutované v epizodě: Respekt: Chatbot jako politická zbraň. Zdvořilá AI umí přemlouvat voličeNature: Persuading voters using human–artificial intelligence dialoguesMIT Technology Review: The era of AI persuasion in elections is about to begin

Máme novou vládu, jinou vládu, a vyhlížíme do roku 2026. Mnozí s obavami. Příliš mnoho věcí je nejistých. Jsme přirozeně soustředění na domácí události, na to, jak se budeme mít, jestli poroste ekonomika, jestli porostou platy a důchody.

Máme novou vládu, jinou vládu, a vyhlížíme do roku 2026. Mnozí s obavami. Příliš mnoho věcí je nejistých. Jsme přirozeně soustředění na domácí události, na to, jak se budeme mít, jestli poroste ekonomika, jestli porostou platy a důchody.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnozí cukráři a pekaři začali už teď před adventem chystat vánoční cukroví. Svůj tým zdvojnásobili taky v pekárně v Kyžlířově, místní části Potštátu na Přerovsku. Kvůli velkému zájmu tam pečou o víkendech i v noci.

Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme donekonečna hájit Filipa Turka? Máme kývnout hnutí ANO na plánované navyšování výdajů státního rozpočtu, nebo žádat větší úspory? Ukazuje se, že Motoristé nejsou tak svorná sekta s uniformními názory, jak se doposud zdálo. Mnozí předvídali, že nejslabším článkem nové vlády bude SPD, protože na její kandidátce pronikly do Poslanecké sněmovny i neřiditelné střely z Trikolóry, hnutí PRO a za Svobodné. Sám šéf hnutí ANO a patrně budoucí premiér Andrej Babiš o nich poněkud pohrdavě říká, že jsou „neškodní“. Překvapivě se ukazuje, že Babiš se musí více obávat loajality Motoristů. Autoři politického podcastu Vlevo dole v aktuální epizodě podrobně rozebírají třináct motoristických poslanců a jejich postoje. Základní členění je jednoduché - jedno křídlo tvoří stoupenci exprezidenta Klause, mezi něž patří předseda Petr Macinka a „hranatá tvář strany“ Filip Turek, ale i Matěj Gregor, Gabriela Sedláčková nebo Igor Červený. „Ti musejí hlásat Klausovo učení, že planeta je modrá, nikoliv zelená a že největším ohrožením dnešního světa nejrůznější nebezpečné -ismy,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A pak jsou tu lidé, kteří přišli zvenčí, už za sebou mají úspěšné kariéry a nejsou ochotni hlásat jedinou pravdu. Sem patří třeba bývalá nejvyšší žalobkyně Renata Vesecká, hudebník Oto Klempíř, exšéf Cermatu Miroslav Krejčí, ekonom Vladimír Pikora nebo Boris Šťastný. „Ti si třeba myslí, že není nutné Babišovi všechno bez výhrad odkývat. Nebo jim všem není po chuti donekonečna hájit provokujícího influencera Turka,“ domnívá se Václav Dolejší. Kdo z podcasterů nečte maily a kdo na všechny odpovídá „ano“? Můžete se vyčůrat na benzínce? A jaké časopisy odebírá vaše mamka? Poslechněte si čerstvou epizodu trojnásobného podcastu roku! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Máme donekonečna hájit Filipa Turka? Máme kývnout hnutí ANO na plánované navyšování výdajů státního rozpočtu, nebo žádat větší úspory? Ukazuje se, že Motoristé nejsou tak svorná sekta s uniformními názory, jak se doposud zdálo.Mnozí předvídali, že nejslabším článkem nové vlády bude SPD, protože na její kandidátce pronikly do Poslanecké sněmovny i neřiditelné střely z Trikolóry, hnutí PRO a za Svobodné. Sám šéf hnutí ANO a patrně budoucí premiér Andrej Babiš o nich poněkud pohrdavě říká, že jsou „neškodní“.Překvapivě se ukazuje, že Babiš se musí více obávat loajality Motoristů. Autoři politického podcastu Vlevo dole v aktuální epizodě podrobně rozebírají třináct motoristických poslanců a jejich postoje.Základní členění je jednoduché - jedno křídlo tvoří stoupenci exprezidenta Klause, mezi něž patří předseda Petr Macinka a „hranatá tvář strany“ Filip Turek, ale i Matěj Gregor, Gabriela Sedláčková nebo Igor Červený.„Ti musejí hlásat Klausovo učení, že planeta je modrá, nikoliv zelená a že největším ohrožením dnešního světa nejrůznější nebezpečné -ismy,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.A pak jsou tu lidé, kteří přišli zvenčí, už za sebou mají úspěšné kariéry a nejsou ochotni hlásat jedinou pravdu. Sem patří třeba bývalá nejvyšší žalobkyně Renata Vesecká, hudebník Oto Klempíř, exšéf Cermatu Miroslav Krejčí, ekonom Vladimír Pikora nebo Boris Šťastný.„Ti si třeba myslí, že není nutné Babišovi všechno bez výhrad odkývat. Nebo jim všem není po chuti donekonečna hájit provokujícího influencera Turka,“ domnívá se Václav Dolejší.Kdo z podcasterů nečte maily a kdo na všechny odpovídá „ano“? Můžete se vyčůrat na benzínce? A jaké časopisy odebírá vaše mamka? Poslechněte si čerstvou epizodu trojnásobného podcastu roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Určitě jste to taky zaznamenali. Mnozí lidé si už delší dobu stěžují: „Já nepotřebuju, aby za mě umělá inteligence malovala obrazy, psala knihy a filosofovala, zatímco já uklízím, peru a vařím. Potřebuju, aby za mě uklízela, prala a vařila, abych já se mohla věnovat malování, psaní nebo filosofování.“

Mnoho firemních krizí nevzniká kvůli vnějším vlivům, ale kvůli vnitřním rozhodnutím a řízení. Slabé základy byznysu, špatné finanční řízení, přetížený majitel bez nadhledu a slabý tým jsou časté příčiny problémů. Mnozí podnikatelé podcenili přípravu na těžší časy a chyběla jim strategie, jak krizi zvládnout. V článku sdílím zkušenosti z mentoringu i podcastů, které mohou být inspirací i varováním. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Dokáže u nich záchvaty omezit a ovlivňuje i jejich chování. Podle odhadů neurologů jsou takových pacientů v Česku stovky. Mnozí ale nemají správnou diagnózu. - Čeští vědci také objevili takzvaný buněčný bezpečnostní vypínač, který chrání DNA před poškozením. Jak tato pojistka funguje a proč je důležitá pro naše zdraví? - A tento týden slavíme Mezinárodní den romštiny. Kolik lidí v Česku dnes tento jazyk ovládá - a z jakých zdrojů se ho lze naučit? Moderuje Lucie Vopálenská.

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejhůře dostupným bydlením v Evropě a navíc se propadá i v žebříčcích sledujících jeho kvalitu. Nejvíc na to doplácejí lidé s nízkými příjmy a čím dál častěji popisují znepokojivé příběhy také studenti a studentky. „Rozčiluje mě, že se u bytové politiky tváříme, jako by šlo jen o čísla. Ne, jsou to životy, které můžeme ztratit,“ říká ve Studiu N novinářka a publicistka Táňa Zabloudilová.  Podle Zabloudilové je nejvyšší čas změnit daňový mix a zkusit dravější modely, které by mohly krizi bydlení zmírnit. „Pokud se s tím nezačne něco dělat, ještě víc se projeví to, co teď vidět nechceme – že jsou lidé frustrovaní. A je to pochopitelné. Často nemají jinou možnost než pracovat nonstop za alarmujícím způsobem nízkou mzdu. V Česku je příliš vysoké daňové zatížení zaměstnanecké práce. Měli bychom méně danit práci a víc majetek,“ říká v podcastu.   Situaci s bydlením považuje za nelítostnou a tvrdí, že je to do jisté míry důvod vzestupu krajní pravice: „V Německu už existují výzkumy, které ukazují, že AfD má větší podporu tam, kde jsou větší problémy s bydlením. Lidé odevzdávají příliš velkou část svých příjmů za střechu nad hlavou, nežijí tak, jak si představovali v mládí, a často žijí ve strašné nejistotě.“ Zanedbaný problém se podle novinářky výrazně projevuje na studentském bydlení. „A to se rozhodně nebude zlepšovat,“ říká. „Kolejí je málo, jsou drahé, a spolubydlení vyjde ještě dráž. Média už popsala řadu varovných příběhů – třeba studenty Mendelovy univerzity, kteří bydlí v karavanu, protože na ně nezbylo místo na kolejích. Nedokážu si představit, jak se tam dá žít, když začne mrznout. A pak tu máme Strahov a jiné koleje, kde mají štěnice. Člověk usne, začnou po něm běhat štěnice a nikdo mu s tím nepomůže,“ popisuje. Proč jsme se dostali do tak špatné situace? Jaké přístupy by pomohly bídnou situaci nastartovat? V čem podle ní Češi uvěřili developerské propagandě? A co se stane za deset let, pokud politici nezačnou bytovou krizi řešit výrazně rychlejším tempem? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Chcete lepší život? O nic se nastarejte, nemusíte se ani snažit, já to za vás všechno zařídím, hlásí Andrej Babiš. Volební program ANO má 38 stránek a je plný nejen „velkoslibů“ o vyšších platech, důchodech a slevách, stejně jako o nižších daních. „Lepší život“ slibuje Babišovo hnutí opravdu všem: včelařům, zahrádkářům i rybářům. Třeba myslivcům slibuje vyšší dotace na krmelce, obcím zase finanční pomoc na kastrační programy pro toulavé kočky. „Mnozí musí tušit, že na všechno nebude. Ekonomové odhadují, že dopad návrhů z programu ANO u důchodů a dávek znamená minus 225 miliard ročně. A dopad u nižších daní a nových slev dalších minus 75 miliard. To máte díru 300 miliard ročně,“ říká v nové epizodě podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková. V odpovědi na klíčovou otázku, kde na to vše ANO peníze, už program tak konkrétní není. Andrej Babiš a Alena Schillerová dokola opakují, že vyberou nové daně z šedé ekonomiky, což prý přinese bilion korun, tedy 1000 miliard. Ekonomové takové očekávají zpochybňují jako sci-fi. Další recept nabízí místopředseda Karel Havlíček, který chce zrychlit ekonomický růst. Příští týden hodlá zveřejnit svou hospodářskou strategii. „Čekali jsme populistický program, ale přijde mi, že to ANO dost přehnalo. A že se jim to může vymstít - stejně jako Jiřímu Paroubkovi, který tuhle chybu kdysi dávno také udělal. Voliči nemusí mít kdovíjaký makroekonomický přehled, aby vycítili, že dostat všechny tyhle dárečky zdarma je podezřelé,“ tvrdí Václav Dolejší. Co slíbí Andrej Babiš Vám? Stanete se hasičem, nebo učitelem? A je vaše kočka kastrovaná? Poslechněte si celý Reaktor Vlevo dole. ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Chcete lepší život? O nic se nastarejte, nemusíte se ani snažit, já to za vás všechno zařídím, hlásí Andrej Babiš.Volební program ANO má 38 stránek a je plný nejen „velkoslibů“ o vyšších platech, důchodech a slevách, stejně jako o nižších daních. „Lepší život“ slibuje Babišovo hnutí opravdu všem: včelařům, zahrádkářům i rybářům. Třeba myslivcům slibuje vyšší dotace na krmelce, obcím zase finanční pomoc na kastrační programy pro toulavé kočky.„Mnozí musí tušit, že na všechno nebude. Ekonomové odhadují, že dopad návrhů z programu ANO u důchodů a dávek znamená minus 225 miliard ročně. A dopad u nižších daní a nových slev dalších minus 75 miliard. To máte díru 300 miliard ročně,“ říká v nové epizodě podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková.V odpovědi na klíčovou otázku, kde na to vše ANO peníze, už program tak konkrétní není. Andrej Babiš a Alena Schillerová dokola opakují, že vyberou nové daně z šedé ekonomiky, což prý přinese bilion korun, tedy 1000 miliard. Ekonomové takové očekávají zpochybňují jako sci-fi.Další recept nabízí místopředseda Karel Havlíček, který chce zrychlit ekonomický růst. Příští týden hodlá zveřejnit svou hospodářskou strategii.„Čekali jsme populistický program, ale přijde mi, že to ANO dost přehnalo. A že se jim to může vymstít - stejně jako Jiřímu Paroubkovi, který tuhle chybu kdysi dávno také udělal. Voliči nemusí mít kdovíjaký makroekonomický přehled, aby vycítili, že dostat všechny tyhle dárečky zdarma je podezřelé,“ tvrdí Václav Dolejší.Co slíbí Andrej Babiš Vám? Stanete se hasičem, nebo učitelem? A je vaše kočka kastrovaná? Poslechněte si celý Reaktor Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V davu pod pódiem to začne šumět a vřít a pak se strhne poctivá smršť sonických vln. Drobné i větší chyby, lámající se hlas, pády z pódia nebo taky super bizarní lokace. Mnozí na živé záznamy nadávají a tvrdí, že jsou nuda. My je ve Špíně ale doslova milujeme!

Karol Nawrocki je prezident, kterého Polsko ještě nemělo. Mnozí se v uvozovkách utěšují, že je to jen takový další Andrzej Duda. Tedy Jaroslawu Kaczynskému a jeho Právu a spravedlnosti oddaný prezident, který nikdy nezapomněl, komu za svoji funkci vděčí a odkud vzešel. V tom dobrém i v tom špatném.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V boji s nadbytečnými kily by měly pomoct léky, původně vyvíjené pro pacienty s cukrovkou 2. typu. Mnozí si je kupují pokoutně on-line. „Měl by je ale předepsat lékař po důkladném vyšetření pacienta. Poté, co mu nabral krev a podal veškerou potřebnou informaci,“ varuje obezitolog. „Ten lék sám o sobě ale není ten zázrak, který pomůže zhubnout.“ V čem tedy pomáhá? Co je a není obezita? Jak zabránit nadváze u dětí? Poslechněte si celá Blízká setkání Michaely Maurerové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obdržení oficiální diagnózy představuje pro spoustu lidí s poruchou autistického spektra zásadní životní milník. Mnozí v ní nacházejí úlevu i cestu k lepšímu pochopení sebe sama. Jenže cesta k ní bývá složitá, plná čekání, nepochopení i odmítnutí.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akcie se propadají v reakci na masivní cla, která minulý týden vyhlásil americký prezident Donald Trump. Mnozí politici i ekonomové mluví o konci světa, jaký jsme znali. „Trhy obecně nemají rády nejistotu, která je nyní mimořádná, protože nikdo neví, jaké jsou Trumpovy další úmysly a nakolik to s výškou cel myslí vážně,“ potvrzuje pro Český rozhlas Plus ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík, který dnes působí na Unicorn University.

Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Kontroverzní kniha. Zraňující, nekorektní, manipulativní. Tak se mluvilo o knížce americké autorky Abigail Shrierové Nevratné poškození, která vyšla v loňském roce. Mnozí z těch, kteří knihu odsuzovali, ji možná ani nečetli. Okomentované citace z ní si můžete poslechnout v pořadu Ex libris.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Platformy pro erotický obsah zpřístupnily sexuální práci a díky přesunu na internet se zvýšila její bezpečnost. „Narůstá ale počet lidí, jejichž živobytí závisí na výdělcích z OnlyFans. A čelí obrovskému tlaku od svých sledujících. Ti po nich žádají stále více, což je vede k překračování hranic. Z našich výzkumů vyplývá, že to snižuje jejich sebehodnotu a je pro ně těžké necítit se jako oběť. Mnozí mladí lidé navíc nedohlédnou, že vstup na tyto platformy může negativně ovlivnit jejich budoucí kariéru,“ říká Táňa Reháková z projektu NePornu. V rozhovoru s Filipem Titlbachem také vysvětluje, jak člověk pozná závislost na pornografii, jakým způsobem se jí lze zbavit, proč mají lidé čím dál méně reálného sexu, proč v mainstreamovém obsahu pro dospělé dostává tak málo prostoru takzvané etické porno nebo proč je Česko v produkci a distribuci porna evropským impériem. Podívejte se na celou epizodu Studia N.

Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil zavedení vysokých cel na kanadské a mexické zboží, zvýšil cla na dovoz z Číny a chystá se na Evropskou unii. Od podnikatelů, ekonomů a novinářů za to ve Spojených státech dostal pěknou „sodu“. Mnozí doufají, že se celá situace časem nějak urovná. Ostatně, cla na mexické a kanadské zboží Trump v pondělí odložil.

Jen málokterá válka končí jasným vítězstvím, navíc každý vítězství definuje trochu jinak. Nehledě na to, že s odstupem času se hranice mezi vítězstvím a prohrou může rozmlžit. Jako v Gaze. Scéna propuštění prvních izraelských rukojmí v Gaze byla velmi výmluvná. Kolem mikrobusů, které je odvážely, se shromáždily desítky, možná stovky lidí, prakticky výhradně mužů. Mnozí měli zbraň, maskáče, případně zelenou pásku kolem hlavy. Tak nevypadá vojenská prohra.

Do Bílého domu se vrací Donald Trump. Američtí demokraté se drbou na hlavě a přemýšlejí, jak se to stalo. Tedy alespoň někteří. Mnozí další se věnují oblíbené kratochvíli jakékoliv politické strany po volební porážce: vyřizují si účty.