Podcasts about karvinsku

Svízelnou situaci kvůli gigafactory řeší zemědělská farma v Dolní Lutyni na Karvinsku. Farmáři se rozhodli postavit moderní kravín za 130 miliónů korun. Vzápětí se dozvěděli, že na pozemcích, kde hospodaří, bude stát obří továrna na výrobu elektrobaterií do aut. Přitom zemědělci tam pěstují krmivo pro dobytek, a když nebudou mít pozemky, přijdou o siláž.

Dobrovolníci ze Slezské ornitologické společnosti v těchto týdnech vyrážejí na pole. Hledají tam hnízda čejek chocholatých, kterých za poslední léta dramaticky ubylo. Ptáky ohrožuje zemědělská technika, která by snůšku zničila. Dobrovolníci hnízdo označí a traktorista místo objede. Hledání na hektarech plochy připomíná detektivní pátrání.

Stát nebude platit likvidaci posledního činného dolu ČSM na Karvinsku, ani odstupné odcházejícím zaměstnancům. Vše uhradí ze svých rezerv společnost OKD. Počítá s naspořenou částkou přes 8 miliard korun. Potvrdilo to vedení firmy i ministerstvo financí. To zároveň souhlasí s tím, že OKD bude podnikat i po konci těžby.

Těžební společnost OKD už chystá podrobný plán likvidace posledního černouhelného dolu na Karvinsku. Těžba skončí na obou lokalitách dolu ČSM zkraje příštího roku. Už se chystá vyklízení šachet i zasypání jam.

I když se na Karvinsku chystá konec těžby černého uhlí, podzemí se bude hlídat ještě dlouho. Včetně velké části Ostravy. Z bývalých šachet může stoupat na povrch nebezpečný metan. Hlavně při nízkém tlaku vzduchu. Proto v celém dobývacím prostoru přibývá kontrolních měření. Na jedno jsme se byli podívat.

Když v první půlce 19. století stavěli v Petřvaldě na Karvinsku nový zděný kostel, zhlídli se stavitelé v Itálii. Svatostánek ve tvaru rotundy vznikl podle předlohy kostela svatého Šebestiána v Miláně.

Jaký bude rok 2025 v OKD? Jak se důlní společnost připravuje na definitivní konec těžby? Kolik uhlí ještě bude vytěženo? Jak bude postaráno o zbývající zaměstnance? Ptali jsme se generálního ředitele OKD Romana Sikory.

Začal poslední rok těžby černého uhlí v Česku. Společnost OKD už chystá plán uzavření posledního činného dolu ČSM na Karvinsku. Horníci tam letos vyvezou na povrch ještě přes milión tun uhlí a pak začne technická likvidace šachty.

Výrazná změna čeká v příštím roce kdysi nejvýkonnější černouhelnou elektrárnu v Česku. Je v Dětmarovicích na Karvinsku a s uhlím pro výrobu elektřiny definitivně skončí na jaře. Stane se z ní teplárna s minimálním dopadem na životní prostředí. Po téměř padesáti letech.

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji je 5,5 procenta, když v listopadu zůstala na stejné výši jako v říjnu. Vyplývá to z aktuálních statistik úřadu práce. V regionu je nejnižší nezaměstnanost na Opavsku, nejvyšší naopak na Karvinsku, které s 8,3 procenty dominuje i celorepublikovým tabulkám. Lidí bez práce mírně přibylo na Ostravsku a Bruntálsku.

Nový investigativní projekt Jiřího Kubíka odkrývá, jak místní politici na Karvinsku léta potichu spolupracovali s nepopulárním miliardářem s cílem, aby mohly na historicky cenné lokalitě vyrůst velké průmyslové haly.Návštěvníkům Šikmého kostela u Karviné se za pár let naskytne úplně jiný pohled do okolní krajiny než dnes. Když se lidé před vchodem do známé poddolované stavby otočí směrem na jihozápad, neuvidí už zelenou plochu s posledními pozůstatky po zbourané obci Stará Karviná. Před očima budou mít rozlehlý výrobní areál s obrovskými budovami.Nová průmyslová zóna má vyrůst na pozemcích s rozlohou téměř 100 hektarů, které vlastní společnost známého podnikatele Zdeňka Bakaly. Jak odkrývá nový díl reportážního pořadu Ve stínu Jiřího Kubíka, zastavění historicky cenného území umožnila nenápadná a bez velkého zájmu provedená změna územního plánu, která je účinná teprve od září.Hlasy proti plánované výstavbě průmyslových hal na historicky území se ozývají spíše ojediněle. Vedle známé spisovatelky Karin Lednické, autorky známé trilogie o Šikmém kostelu, proti plánům protestuje jen hrstka místních aktivistů. Podle zjištění týmu Ve stínu se ale na odpor postavili také památkáři. Ti považují schválenou změnu územního plánu dokonce za nezákonnou, protože dává zelenou celkovému zplanýrování jedinečné lokality.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli odpoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Tisíce tun betonu a železa rozebírají dělníci v areálu bývalého dolu Lazy v Orlové na Karvinsku. Na konci července tam pyrotechnici odpálili vysokou těžní věž a od té doby ji postupně likvidují. Stejně tak i další budovy v areálu šachty, ze které nezůstane téměř nic.

Skoro 13 tisíc nových pracovních míst hlavně pro lidi z regionu, tlak na zvyšování mezd nebo zvýšení vyšší kupní síly. To by měla Moravskoslezskému kraji přinést takzvaná gigafactory na Karvinsku. Alespoň to tvrdí studie, kterou si nechala zpracovat Státní investiční a rozvojová společnost.

Kdysi kouzelné šlechtické sídlo. Dnes je zámek v Dolní Lutyni na Karvinsku tak zchátralý, že pohyb v něm je takzvaně jen na vlastní nebezpečí. Nedávno ale zámek koupili noví majitelé a už jsou na něm vidět první změny. I díky dobrovolníkům už jeho vlastník Otakar Lucák provizorně zakryl díru ve střeše či vyčistil okolí zámku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi kouzelné šlechtické sídlo. Dnes je zámek v Dolní Lutyni na Karvinsku tak zchátralý, že pohyb v něm je takzvaně jen na vlastní nebezpečí. Nedávno ale zámek koupili noví majitelé a už jsou na něm vidět první změny. I díky dobrovolníkům už jeho vlastník Otakar Lucák provizorně zakryl díru ve střeše či vyčistil okolí zámku.

V hlubinách dolu ČSM na Karvinsku těží horníci 16 hodin denně černé uhlí. Ani když zrovna nefárají, není stovky metrů hluboko úplný klid. Do práce totiž nastupují údržbáři a technici. „Tady nejde, že bychom postupně ubírali na nárocích, protože tady by se to vymstilo,“ líčí neustálou obezřetnost Vladimír Polášek, vedoucí provozu dopravy OKD.

V hlubinách dolu ČSM na Karvinsku těží horníci 16 hodin denně černé uhlí. Ani když zrovna nefárají, není stovky metrů hluboko úplný klid. Do práce totiž nastupují údržbáři a technici. „Tady nejde, že bychom postupně ubírali na nárocích, protože tady by se to vymstilo,“ líčí neustálou obezřetnost Vladimír Polášek, vedoucí provozu dopravy OKD.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radim Ticháček z Petřvaldu na Karvinsku má dva velké koníčky - historii 2. světové války a svou profesi. Už celé čtvrtstoletí pečuje o pneumatiky klientů v pneuservisu.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radim Ticháček z Petřvaldu na Karvinsku má dva velké koníčky - historii 2. světové války a svou profesi. Už celé čtvrtstoletí pečuje o pneumatiky klientů v pneuservisu.

Ať proboha nesedí a nečekají, že se stane zázrak. Ať si najdou svou vlastní individuální budoucnost. To vzkazuje zaměstnancům Liberty Ostrava, která je v těžkých existenčních problémech, analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník. Moravskoslezský kraj zatím alespoň zaměstnancům podniku poskytuje půjčky 25 tisíc korun, aby jim pomohl v době, kdy nedostávají výplaty.„Mohou udělat to, že vezmou úvazek někde jinde a počkají, zda se výroba rozjede,“ radí dále Zámečník. „V regionu u nás a dál na východ je typické, že lidé nechtějí měnit práci – a doufají. Čím víc jste na západ od nás, tím víc je to tak, že firma jednou nezaplatí a ti lidé jdou pryč,“ popisuje ekonom v novém Hrotcastu.Liberty je příběh, který sledujeme od prosince. Společnost nechala své zaměstnance doma, v lednu se týden co týden objevovaly zprávy, že se pracovníci vrátí do provozu. Nic takového se ale nestalo. Stát přitom odmítl podnik zachránit. Už jen kvůli tomu, že jeho majitel Sandžív Gupta z firmy vytáhl obrovské částky na vnitropodnikových půjčkách.Ministr práce Marian Jurečka se v úterý nechal slyšet, že ví o dvou vážných zájemcích o podnik. Nevyloučil, že by se mohli přihlásit ještě další. Podle Zámečníka je naprosto klíčové, jakou část firmy chtějí investoři získat.„Pokud by někdo chtěl vsadit na integrovaný ocelářský hutnický podnik, což znamená včetně koksovny, včetně koksárenských baterií a vysokopecních provozů, tak šance na úspěch se blíží nule. Jako sorry, podle mě to skončilo,“ dodává analytik Hrotu24.S podobnými problémy, do nichž se dostala Liberty, kontrastuje zpráva, že obyvatelé v Dolní Lutyni na Karvinsku odmítli v referendu výstavbu obří továrny na výrobu baterií do elektroaut. Lidé si odhlasovali, že se radnice má projektu bránit podáváním připomínek.„Ti lidé dostávají možnost komplikovat proces. A to i v případě, kdy se jedná o něco, co je pro tu zemi opravdu hodně významného,“ upozorňuje ekonom. „Nadělili jsme si taková práva, že i malá skupina dovede rozbourat něco, co je v podstatě veřejný zájem,“ uzavírá Zámečník.Má stát pozemky vyvlastnit? Proč náš analytik celou věc hodnotí jako „dadaistické divadlo“? Dělá Čechům dobře vymýšlet překážky? A co by vzkázal obyvatelům Dolní Lutyně?

Jednání o gigafactory v sousedství obce Dolní Lutyně pokračují. A to i po referendu, ve kterém místní obyvatelé továrnu na baterie do elektromobilů odmítli. Premiér Petr Fiala bere jejich „ne“ vážně, hodlá ale dál vysvětlovat potřebnost investice. Převažují skutečně přínosy gigafactory nad riziky? V Pro a proti diskutují zastupitelka Moravskoslezského kraje Zuzana Klusová (Piráti) a poslanec hnutí STAN Petr Letocha.

Jednání o gigafactory v sousedství obce Dolní Lutyně pokračují. A to i po referendu, ve kterém místní obyvatelé továrnu na baterie do elektromobilů odmítli. Premiér Petr Fiala bere jejich „ne“ vážně, hodlá ale dál vysvětlovat potřebnost investice. Převažují skutečně přínosy gigafactory nad riziky? V Pro a proti diskutují zastupitelka Moravskoslezského kraje Zuzana Klusová (Piráti) a poslanec hnutí STAN Petr Letocha.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dolní Lutyně na Karvinsku začne hledat své znalce na sérii expertíz proti gigafactory. Zastupitelům to na prvním jednání po referendu oznámil starosta obce. Radnice v hlasování získala masivní podporu občanů, aby bojovala proti stavbě továrny, která má zabrat 280 hektarů zemědělské půdy. Vláda podporuje vstup strategického investora, který podle ní pomůže rozvoji regionu.

Při výbuchu a následném požáru na dolech Františka, Hlubina, a Jan Karel 14. června 1894 zemřelo 235 lidí. Neštěstí poznamenalo osudy desítek rodin na Karvinsku, po zemřelých zůstalo 194 sirotků a 130 vdov. Rozsah tragédie byl tak obrovský, že se jí zabýval říšský sněm ve Vídni. Dnes si událost místní připomenou ekumenickou bohoslužbou v šikmém kostele a pietním průvodem k opravenému památníku.

Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku se v referendu postavili proti stavbě obří továrny na baterie. Výrazná většina hlasujících souhlasila s tím, aby obec podávala připomínky, a tím vybudování továrny na baterie do elektroaut brzdila.

Lidé v Dolní Lutyni na Karvinsku budou dnes a zítra hlasovat v referendu o plánu na stavbu gigafactory. Obec se jich ptá, jestli má stavbě všemožně bránit. Podle vlády by investice přinesla tisíce pracovních míst a rozvoj regionu. Mnozí místní se ale obávají, že jim to výrazně zasáhne do života.

Firma Heimstaden před časem zveřejnila rozsáhlé plány revitalizace celé osady. Mnozí z nájemníků dostali strach, že přijdou o střechu nad hlavou a odešli. Mezitím si vlastník domů vše rozmyslel s tím, že záměr zastavuje. V kolonii tak zůstalo mnoho opuštěných domů, které zarůstají trávou a místní přišli o sousedy.

Na pozemcích u bývalého dolu Jindřich na Karvinsku by se mohli pást divocí osli nebo krávy. Moravskoslezský kraj totiž plánuje pozemky na Karvinsku o velikosti asi 200 hektarů vykoupit. Většina z nich patří podnikateli Zdeňku Bakalovi. Úřad proto teď jedná o podmínkách nákupu. Půdu zničenou hornickou činností by podle kraje divoká zvířata obnovila a pomohla tak s její rekultivací.

Jméno Karin Lednické zní napříč celou republikou, protože vydala třetí díl trilogie Šikmý kostel. Román o zmizelém městě na Karvinsku otevřel spoustu témat. A vlastně i samotné místo, kam jezdí autobusy s návštěvníky, kteří chtějí vidět, kde se odehrává příběh několika generací.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úplně novou expozici letos otevřou na zámku Fryštát v Karviné. Do zámeckého křídla, takzvaného Lottyhausu, se totiž po delší pauze vrací se svými sbírkami Národní galerie. Celkem tak na zámku, který je posledním reprezentantem slávy rodiny Larischů na Karvinsku, nabídnou šest návštěvnických tras.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pětinu kolonie finských domků v Horní Suché na Karvinsku chce vlastnit obec. Zastupitelé rozhodli, že o koupi budou jednat s majitelem bývalých bytů OKD, společností Heimstaden. Původně v Horní Suché zvažovali koupi celé kolonie, z finančních důvodů se ale rozhodli pouze pro její část v lokalitě Pod tratí. Majitel ji ocenil na více než 27 milionů korun. Je ale ochotný jednat o slevě.

Dolní Lutyně na Karvinsku uspořádá referendum o obří továrně. Rozhodli o tom zastupitelé s tím, že lidé přijdou k urnám v termínu voleb do Evropského parlamentu. Vesnice žije už druhým měsícem plánem vlády, která nabízí zemědělskou půdou zahraničnímu investorovi na výrobu baterií do elektroaut.

Dolní Lutyně na Karvinsku musela pro dnešek změnit místo, kde obvykle jednají zastupitelé. Odpoledne budou totiž rozhodovat o vyhlášení referenda proti stavbě obří továrny na baterie do elektroaut. Očekávají velký zájem lidí a tak se zastupitelé sejdou v největším sále, který vesnice u polských hranic má. Vláda prosazuje stavbu, která má zabrat 280 hektarů převážně zemědělské půdy.

Desítky domácností v Česku svádí marný boj se zápachem. Sousedí s podniky, které do ovzduší vypouštějí ne vždy úplně voňavé a snesitelné látky. Česká inspekce životního prostředí loni dostala 250 podnětů. Přiznává ale, že v legislativě nejsou zakotvené přesné limity na zápach. Ministerstvo životního prostředí problém řeší novelou, která už čeká na projednání ve vládě. Zápach vadí i lidem v Rychvaldě na Karvinsku, kteří žijí v sousedství výrobny nudlí a instantních polévek.

Nová zubařka v Dětmarovicích na Karvinsku už zve na vstupní prohlídky první zájemce. Registraci chce uzavřít do začátku letních prázdnin, pak ji znovu obnoví v příštím roce.

Dolní Lutyně na Karvinsku má za sebou první setkání místních obyvatel se zástupci vlády, která chce v jejich vesnici postavit obří továrnu. Stát nabízí zatím tajnému zahraničnímu investorovi 280 hektarů převážně zemědělské půdy na stavbu průmyslové zóny, kde se budou vyrábět baterie do elektroaut. Lidé zaplnili do posledního místa sál kulturního domu.

Ředitel domova seniorů Vesna v Orlové na Karvinsku je vášnivým milovníkem moderních technologií a když viděl, jak moc touží klienti po běžném klábosení a jak málo k tomu má pečovatelů, začal jako jeden z prvních v Česku zkoušet umělou inteligenci v pobytové péči o seniory. Počítači se schopností mluvit s klienty říkají Povídálek a dlouhou chvíli si s ním zkrátila třeba bývalá účetní. Poslechněte si reportáž!Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gigafactory nedaleko chráněné krajinné oblasti na Karvinsku má opět blíž k možné realizaci. Umožnila to dohoda, kterou se státem podepsali ochránci přírody. Obce v sousedství mají ale výhrady. „Byl to šok z čistého nebe. Je jasné, že místní vidí zejména negativa, čím blíž místa bydlí,“ říká starosta Bohumína Petr Vícha (SOCDEM). „Ekologické aspekty a ohled na okolní občany je pro nás naprostá priorita,“ ujišťuje Petr Očko z agentury CzechInvest.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku je 90 oblastí, kde chybí zubaři. Vyplývá to z aktuálních dat VZP, největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Loni se s její finanční podporou otevřelo 19 nových zubařských ordinací. Nejvíc, celkem šest v Moravskoslezském kraji. Někde se ale do shánění zubařů pouštějí obce samy. Třeba v Dětmarovicích na Karvinsku, kde právě radnice ze svého dokončuje kompletní vybavení nové zubařské ordinace.

Včera při ranní srážce vlaku a nákladního auta na Karvinsku zemřel strojvedoucí. Auto zřejmě převáželo nadměrný náklad. Při nehodě bylo zraněno 19 lidí a škoda je vyčíslena na 37 milionů korun. Proč k nehodě došlo? Jde takovýmto nehodám předcházet nebo to zkrátka není vždy možné? Jaké zabezpečovací systémy se používají na českých železnicích? A plánují se v tomto ohledu nějaké novinky? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130125/

Těžební společnost OKD na Karvinsku zřejmě přežije uzavření svého posledního činného dolu. I když nebude dobývat černé uhlí, mohla by se věnovat něčemu jinému. Už má plány, jak by mohla dál pokračovat i po roce 2025, kdy skončí těžba na dole ČSM. Využít by mohla své rozsáhlé pozemky.

Letošní plán horníků na Karvinsku je 1,2 milionu tun černého uhlí. Společnost OKD bude těžit uhlí na posledním činném dole do jara roku 2026. Jednoduché to ale nebude.

Polsko povolilo možnost pokračování těžby uhlí v pohraniční oblasti na Karvinsku. Potvrdil to generální ředitel OKD Roman Sikora.

Podnikatel z Bohumína na Karvinsku se rozloučí doma se svou manželkou a vyráží na schůzku se svým kamarádem. V tu chvíli ani on, ani jeho manželka netuší, že je téhož dne čeká tragický osud, který bude rezonovat celou Českou republikou ještě dlouho poté, co manželé přijdou o život.

Památkářům se nelíbí plánovaný vznik velké průmyslové zóny u dolu Barbora na Karvinsku. Je to území zaniklého původního města Karviná, které muselo ustoupit těžbě černého uhlí. Podle památkářů je toto místo velmi cenné a průmysl ho může nevratně poškodit.

Soukromá botanická zahrada v Orlové na Karvinsku v Moravskoslezském kraji je neobvyklá tím, že je plná kaktusů. A ani nemusíte být znalci či nadšení kaktusáři, abyste při pohledu na pichlavé krasavce pěstitele Otakara Potyky jednoduše žasli. Zajímavé exempláře zejména z Ameriky na vás čekají v obřím skleníku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obrazy malíře Františka Procházky z Dolních Datyní na Karvinsku dopodrobna vykreslují hornické prostředí. Horníky v šachtě, vybavení, podmínky pod zemí. Řemeslo by se z nich dalo skoro vyučovat.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autor románu Pestré vrstvy Ivan Landsmann dlouhé roky pracoval jako horník v podzemí na Karvinsku. Originálním způsobem představil hornický slang a popsal také nelehký život i vzdor havířů pozdního socialismu. Dají se dnes pestré vrstvy ve štolách vidět? A jak je na tom dnes hornický slang?Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kostel Nanebevstoupení Páně v Dolních Marklovicích na Karvinsku patří k nejlépe zachovalým dřevěným kostelům v Horním Slezsku. Je kulturní památkou a cenným dokladem lidového umění. V devadesátých letech prošel větší rekonstrukcí a teď ho další velká oprava čeká.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozoruhodný příběh najdete v expozici Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře na Karvinsku. Začíná u nálezu kostí velkého psa a končí zřejmě až v dalekém Pobaltí.

00:00 témata magazínu;00:20 operace nezhoubných nádorů ucha 3D technologií;04:15 V čem lékařům ulehčuje práci 3D digitální mikroskop?09:05 Na dole ČSA na Karvinsku končí těžba černého uhlí;11:19 Jak to zní, když na Marsu fouká vítr?14:40 Co všechno musí splňovat udržitelná budova? Petr Král

00:00 témata magazínu;00:20 operace nezhoubných nádorů ucha 3D technologií;04:15 V čem lékařům ulehčuje práci 3D digitální mikroskop?09:05 Na dole ČSA na Karvinsku končí těžba černého uhlí;11:19 Jak to zní, když na Marsu fouká vítr?14:40 Co všechno musí splňovat udržitelná budova?

Navštivte web CNN Prima NEWS na https://cnnprima.cz Sledujte CNN Prima NEWS na sociálních sítích: Facebook: https://facebook.com/cnnprima Instagram: https://instagram.com/cnnprima Twitter: https://twitter.com/cnnprima Youtube: https://www.youtube.com/c/CNNPrimaNEWSCZ #CNNPrimaNEWS See omnystudio.com/listener for privacy information.

Horníci se dnes loučí s dalším dolem na Karvinsku. Vyvezli na povrch symbolický poslední vozík s uhlím na dole Darkov. Už příští týden šachtu převezme státní podnik DIAMO a začne dlouhý proces likvidace.

Poslední dny zbývají dvěma dolům na Karvinsku. Na konci února se zastaví těžba uhlí na dole ČSA a na dole Darkov. Podle plánu tak pokračuje postupný převod šachet ze společnosti OKD pod státní podnik DIAMO. Už je ale jasné, že tradiční vytěžení posledního vozíku ovlivní protiepidemická opatření.

Poslední dny zbývají dvěma dolům na Karvinsku. Na konci února se zastaví těžba uhlí na dole ČSA a na dole Darkov. Podle plánu tak pokračuje postupný převod šachet ze společnosti OKD pod státní podnik DIAMO. Už je ale jasné, že tradiční vytěžení posledního vozíku ovlivní protiepidemická opatření.

Obyvatelé Doubravy na Karvinsku se už od příštího roku zařadí na seznam obcí, které nabízí senior taxi. Dosud mohli penzisté z hornické vesnice jen tiše závidět sousedním obcím. Už od ledna mohou také za dotované jízdné vyjet od svých domů k lékaři, na úřad nebo do obchodu.

Součástí státního podniku DIAMO bude úplně nový odštěpný závod. Dostane název Darkov podle jednoho z dolů OKD na Karvinsku, ve kterém už brzy skončí těžba. Jak vypadají přípravy na převod šachet z OKD pod DIAMO?

Lidem z Českého Těšína na Karvinsku komplikují život nová omezení přeshraničního pohybu. Rychlé nákupy a krátké návštěvy svých rodin v Polsku ale i tak bez problémů stíhají.

Už za čtyři měsíce opustí doly na Karvinsku zhruba dvě tisícovky lidí. Souvisí to s dalším plánovaným útlumem těžby uhlí. Proto budou ode dneška horníkům pomáhat přímo na šachtách poradci z úřadu práce. Právě Karvinsko je totiž okresem s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností v celé republice.

V roce 1961 skončila výstavba údolní nádrže Těrlicko na Karvinsku. Souběžně s vodním dílem tehdy na jeho břehu postupně rostla nová stejnojmenná obec pro obyvatele zatopených a zabraných chalup.

Důležitým volebním tématem je v Moravskoslezském kraji už delší dobu situace ve společnosti OKD. Anebo přesněji, jak dlouho ještě bude na Karvinsku práce pro horníky. Narozdíl od minulých let se teď ale mluví o konkrétních termínech. A možná už brzy bude jasné, které šachty skončí a kdy. „Vhodným terminem pro ukončení těžby je konec roku 2021 případně roku 2022 podle toho, jaké budou ceny uhlí,“ říká předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.

Důležitým volebním tématem je v Moravskoslezském kraji už delší dobu situace ve společnosti OKD. Anebo přesněji, jak dlouho ještě bude na Karvinsku práce pro horníky. Narozdíl od minulých let se teď ale mluví o konkrétních termínech. A možná už brzy bude jasné, které šachty skončí a kdy. „Vhodným terminem pro ukončení těžby je konec roku 2021 případně roku 2022 podle toho, jaké budou ceny uhlí,“ říká předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.

Čtvrtý díl reportážního cyklu zkoumá možnosti rozvoje na Ostravsku a Karvinsku. Dlouho opomíjený region prochází už roky transformací bez hlubokého zájmu celostátních médií a politiků. Pozornost si region získává většinou jen, když se objeví otázka, proč zde lidé volí jinak, než by si v Praze přáli. V podcastu Rok nula hovoří s redaktorkou Veronikou Pehe ekonomický a sociální geograf Ondřej Slach a sociolog Daniel Prokop o výzvách, kterým čelí regiony s upadajícím těžkým průmyslem.

Horníci na Karvinsku musí na další plošné testování. Ode dneška po dobu několika měsíců se to bude týkat všech zaměstnanců OKD, kteří nemoc covid-19 neprodělali. A také pracovníků dodavatelských firem.

Od začátku epidemie se v Česku nakazilo už přes 13 tisíc lidí, z nichž se více než 8400 uzdravilo a 353 lidí zemřelo. Denní přírůstek nakažených se začal významněji zvyšovat koncem června, kdy se nákaza rozšířila na Karvinsku.

Situaci na Karvinsku stát nezvládl. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to říká Olga Richterová, místopředsedkyně poslaneckého výboru pro sociální politiku (za Piráty). „Na konci dubna byly dva prokázané pozitivní případy a byla velká šance toto lokální ohnisko zvládnout,“ připomíná.

Do vybraných regionů Česka se vracejí opatření proti šíření koronaviru. Kromě Karvinska a Frýdecko-Místecka je výskytem onemocnění covid-19 postiženo i Kutnohorsko a Jihlavsko. Vláda ujišťuje, že situace v nejhůře postižené severní Moravě se zklidňuje, i když tam trvale přibývá nakažených lidí i hospitalizovaných pacientů s covidem-19. Je skutečně vše pod kontrolou, jak úřady tvrdí? Lenka Kabrhelová mluví s reportérem ČRo Ostrava Martinem Knitlem.

Dnes 10. července se v podcastu Televizních novin dozvíte, že vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula rozpoutal vlnu vášní svým výrokem o karanténě v případě, že si lidé nenaistalují aplikaci. Lidé na Karvinsku jsou nespokojeni s přístupem vlády. Nechybí tam informace o zápase fotbalového Interu Milán, který přišel v italské lize o třetí místo.

Zpřísněná hygienická opatření musí dodržovat provozovatelé letních táborů na Frýdecko-Místecku a Karvinsku. V okresech je totiž několik ohnisek koronavirové nákazy.

Dnes 9. července se v podcastu Televizních novin dozvíte o nejvyšším schodku rozpočtu v historii, který včera schválili poslanci. Dále také informace o dnešním mimořádném jednání Sněmovny o situaci na Karvinsku a ze sportu zamíříme za včerejším koncem Fortuna ligy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) připouští, že existují nové důkazy, podle kterých se koronavirus šíří volně vzduchem více, než se dosud usuzovalo. Biochemik Jan Konvalinka ale na Plusu připomíná, že podle většiny expertů jsou převažujícím způsobem přenosu infekce kapénky.

Dnes 7. července se v podcastu Televizních novin dozvíte, že během víkendu starostové některých obcí nařídili nošení roušek i povinné rozestupy. Ohnisko na Karvinsku je podle hygieniků pod kontrolou. Evropská unie doporučuje členským zemím zvýšit proočkovanost populace proti chřipce až na 75 %.

Koronavirová situace se podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové v Česku stabilizuje, a to včetně severní Moravy. Dočasné uzavření dolů na Karvinsku by mohlo přispět k vyhasnutí tohoto ohniska. Pro případ další plošné vlny nákazy má dojít k personálnímu posílení hygienických stanic. Rážová to uvedla v Epicentru s Markétou Volfovou na Blesk Zprávách, kde přiznala i to, jak ji pandemie dala pracovně zabrat. https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-epicentrum/648980/razovou-koronavirus-zruinoval-hlavni-hygienicka-o-karvinsku-druhe-vlne-a-prescasech.html

Na Karvinsku dál přibývá nakažených koronavirem. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví tam v posledním týdnu bylo na sto tisíc obyvatel 189 nakažených. Nemoc se rozšířila mezi horníky z dolů společnosti OKD. „Dobrá zpráva je, že i když testujeme ve velké míře, máme za neděli jen 33 nakažených. Důležité je také to, že průběhy nákazy jsou bezpříznakové nebo mírné a nedochází k nárůstu počtu hospitalizovaných,“ říká Ivo Vondrák (ANO).

Co dělají státní úřady a co by mohly dělat pro to, aby se situace s ohniskem koronaviru na Karvinsku stabilizovala? Má výtěz chorvatských voleb šanci sestavit stabilní vládu, i když nezáskal nadpoloviční většinu hlasů? Z letiště v Pardubicích odletělo první letadlo po zavedení karantény. Kam se dnes dá z regionálních letišť cestovat? 

Co dělají státní úřady a co by mohly dělat pro to, aby se situace s ohniskem koronaviru na Karvinsku stabilizovala? Má výtěz chorvatských voleb šanci sestavit stabilní vládu, i když nezáskal nadpoloviční většinu hlasů? Z letiště v Pardubicích odletělo první letadlo po zavedení karantény. Kam se dnes dá z regionálních letišť cestovat? 

Covid-19 na Karvinsku. Změní se přijímací testy? Rádio Svobodná Evropa má narozeniny.

Společnost OKD přerušuje těžbu ve všech dolech na Karvinsku, důvodem je šíření koronaviru mezi zaměstnanci. Nechal stát sever Moravy a Slezsko, kde je dnes lokální ohnisko, na holičkách? A funguje v regionu správně chytrá karanténa?

Společnost OKD přeruší na šest týdnů těžbu ve všech dolech na Karvinsku. Důvodem je vysoký výskyt onemocnění covid-19 v dolech. Podle biochemika Jana Konvalinky je uzavření dolů nerychlejší a nejefektivnější opatření.

Česko odložilo roušky, lidé na Karvinsku a Frýdecko-Místecku je ale musejí nosit dál. Doly OKD se totiž staly největším ohniskem koronaviru v Česku, a tak pro tyto dva okresy nadále platí přísnější hygienická opatření. Jak jsme zjistili, tamní lidé to chápou. Zároveň se ale ptají, jestli situace musela dojít tak daleko.

Proč se vyhrotila situace na Karvinsku a jak tam lidé zvládají zvýšená protiepidemická opatření? Na kolik prověří trpělivost řidičů a řidiček letní práce na dálnici D1? A do jaké míry odrážejí důvěru ruských občanů v prezidenta Putina výsledky všelidového hlasování o změnách ústavy?

Pro někoho je to rouška, pro jiného ústenka, pro dalšího náhubek. Jen málokdo ale nosil ochranu obličeje s radostí, spíš jen jako nutné zlo. S dnešním 1. červencem tato povinnost padá, kromě Karvinska a dalších výjimek v Praze. 

V části Moravskoslezského kraje platí ode dneška přísnější opatření, která souvisí s šířením nemoci covid-19. Týká se to hlavně Karvinska a Frýdecko-Místecka. Na jednu hromadnou akci tam nemůže přijít více než 100 lidí, platí zákaz návštěv ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Omezený je provoz restaurací a hlavně dál platí nutnost nosit roušky. Všude ve vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě.

Podle posledního nařízení ministerstva zdravotnictví se kvůli ohnisku nákazy koronaviru na Karvinsku nesmí v regionu konat akce s účastí nad sto lidí. To by pro místní ligové fotbalisty Karviné znamenalo dohrát skupinu o záchranu a případnou baráž bez diváků.

Po loňském suchu, kdy se mnoho ovoce neurodilo, doufají, že ta letošní bude o něco lepší. Třeba v palírně ve Stonavě na Karvinsku očekávají první zákazníky s třešňovým kvasem už v červenci.

Dnes 29. června se v podcastu Televizních novin dozvíte, o kolik se zvedl počet nakažených koronavirem. Dále také, jak moc Česko zasáhly bouřky. Nebo jak se od 1. července se na Karvinsku zpřísní opatření.

Bagry a buldozery obsadily v těchto dnech asi 13hektarovou plochu na kraji Bohumína na Karvinsku. I když to tak momentálně vůbec nevypadá, ještě letos tady vznikne úplně nový lesopark. Bude to další velká zelená oblast, která by měla pomoci celému městu. Například kvůli smogu.

O návštěvníky v současnosti přichází bazény a aquacentra na Karvinsku. Hygienici totiž v souvislosti s koronavirovou nákazou v dole Darkov omezili kapacitu maximálně na 100 lidí. Provozovatelé ale ztrácí příjmy, protože zájem mnohdy přesahuje povolenou kvótu.

Na Karvinsku vznikne nová naučná stezka. V současnosti na ní pracují lidé z projektu Pohornická krajina, kteří oživují místa poznamenaná těžbou uhlí. Detailněji jsme si o celé věci povídali s projektovou manažerkou Ludmilou Sedlářovou.

V Karviné pokračuje přísný režim každodenní dezinfekce města. Tamní technické služby se zaměřují hlavně na autobusové zastávky, lavičky, dětská hřiště anebo víka od kontejnerů na odpad. Souvisí to s blízkým dolem Darkov, kde už hygienici potvrdili aktuálně 369 případů onemocnění včetně rodinných příslušníků zaměstnanců.

Na dole Darkov na Karvinsku začala další část plošného testování horníků. Hygienici budou až do příštího týdne zjišťovat, jestli mezi zaměstnanci OKD nepřibyly další případy onemocnění koronavirem. Momentálně je jich potvrzených 356 včetně rodinných příslušníků.

Darkov na Karvinsku se stal novým epicentrem epidemie koronaviru v Česku. Zatímco zbytek země podnikne poslední krok k uvolnění protipandemických opatření, v Darkově zvažují opačnou trajektorii. Jak se z dolů stalo ohnisko nákazy? Proč se virus začal šířit právě v hornickém regionu? A jak havíři zvýšené riziko nesou?

20. prosince 2018 to byla pro horníky z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku šichta, jako každá jiná. Do Vánoc zbývalo několik dní a nikoho z havířů ani nenapadlo, že někteří už nikdy neuvidí denní světlo. Pracovní den ukončil po třech hodinách od zahájení směny výbuch metanu. Pod zemí zemřelo třináct horníků. Někteří havíři, kteří přežili, opět fárají a jinou práci nechtějí. „Nebylo by to ono, šachta je šachta,“ říkají. Důlnímu neštěstí se věnuje dokument Marty Pilařové, který ČT24 vysílá v pátek 21. června ve 20:00. ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2841773…-vybuch-v-dole

Těžební společnost OKD chce do konce týdne provést průzkum v uzavřené části dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku. První těla horníků by mohli záchranáři dostat na povrch v dubnu, všech devět těl by pak mělo být vyproštěno do poloviny května. V prosinci minulého roku došlo v šachtě k výbuchu metanu, při kterém zahynulo 13 horníků. https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2783681-kdy-zacne-pruzkum-v-uzavrene-casti-dolu-csm-povolit-ho-musi-bansky-urad

Pokračuje vyšetřování v Dole ČSM na Karvinsku. Při explozi metanu loni 20. prosince tam zemřelo 13 horníků. Těžba v dole se rozběhla znovu 27. prosince. Situaci podrobně okomentoval předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka.