Podcasts about podnikatel

Kdyby se Česko měnilo podle toho, kolik různé vlády sepsaly modernizačních strategií, pak už je země inovačním lídrem Evropy, ne-li celého světa. Jen si vzpomeňme na Babišovu strategii po názvem „Country For The Future“, nebo aktuální Fialův plán nazvaný Restart Česka: hlavní křižovatkou Evropy do deseti let.Všem souvislostem toho, jak nastartovat zaostávající zemi, se věnují političtí reportéři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková v aktuálním podcastu Vlevo dole.„Už jsem viděla a slyšela hodně inovačních strategií plných vět o tom, jak se posuneme do čela žebříčku nejvyspělejších zemí. Jsem skeptická, protože bez změn ve školství to nepůjde - a zrovna o ty nikdo moc nestojí,“ tvrdí Stuchlíková.Zástupci českého byznysu žádají širokou politickou shodu na zásadních reformách v zemi. Chtějí například, aby rozjela masivní investice do nových bytů, elektráren, energetických, dopravních a datových sítí.„Podnikatelé varují, že jinak se staneme skanzenem Evropy. Když vidím, jak je tady složité cokoliv prosadit, říkám si, jestli na vize nevykašlat a raději nevsadit na ten skanzen po vzoru Hoštic. Prostě slunce, seno, montovna. Turisté sem budou ve velkém jezdit, aby si třeba vyzkoušeli placení v hotovosti,“ žertuje Dolejší.Jakou vizi má Vlevo dole? Uspěl by podcast s kombinací jaderného reaktoru a feminismu? A dokáží kritici vlády prodávat lístky na svá vlastní vystoupení digitálně? Poslechněte si celou epizodu politické talkshow!---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Česko jako ekonomická křižovatka Evropy, čipová velmoc, nebo centrum rozvoje jaderné energetiky. Vládní politici přišli v minulých dnech s nápady, kam by se mělo hospodářství dlouhodobě ubírat. K reformám ekonomiky vyzývají vládu podnikatelské svazy, a už před dvěma lety přišla skupina tří desítek podnikatelů a manažerů s iniciativou Druhá transformace. Jedním z organizátorů je průmyslník Martin Wichterle.

Přerovský podnikatel Pavel Březina trochu naznačoval, že by mohl do studia přiletět, lépe řečeno přijet. Ale letadlem. Což ovšem také není úplně přesné, protože vírník je kategorie dopravních prostředků sama o sobě. Těch létajících. A když ještě řeknu, že Pavel Březina se měl dostavit v autovírníku, bude to už úplně nesrozumitelné.Takže popořádku. Vírník je dopravní protředek těžší než vzduch. Je podobný vrtulníku, byť ve vzduchu ho drží trochu jiné fyzikální zákony, zjednodušeně řečeno. A hlavním rozdílem je to, že nemá rotor poháněný motorem. Mimochodem, vírník vynalezl v roce 1923 Španěl Cuan de la Cierva, takže slaví 100 let existence.Autovírník je vírník, který je kromě vrtule pohánějící stroj ve vzduchu opatřen ještě elektromotorem, a ten umožňuje jízdu po zemi. Je homologovaný pro běžné silnice, takže si s ním můžete zajet pro benzín k pumpě nebo ho zaparkovat před domem na Vinohradech. Možná jste před asi šesti lety zahlédli v médiích fotku vírníku v Praze na Václavském náměstí nebo nábřeží s výhledem na Hrad.No a Pavel Březina je přerovský podnikatel a nadšenec, který do té Prahy tehdy s autovírníkem přiletěl. A do centra přijel. Podobně jako na náš rozhovor. Z Přerova je to asi tak hodina a něco cesty. Vírník letí zhruba ve výšce 200 až 300 metrů, takže se můžete kochat. A nemusíte se bát, protože je v porovnání s vrtulníky či malými letadly prý naprosto bezpečný. Navíc - a to bychom si museli znovu vzít na pomoc aerodynamiku a další přírodní zákony - je také odolný vůči turbulencím a špatnému počasí.O tom všem jsme se sedmapadesátiletým nadšencem do létání mluvili. Také jsme spočítal, kolik ze svého života tráví času ve vzduchu, tedy mezi nebem a zemí, jak říká.Když budete mít po poslechu našeho rozhovoru chuť se ve virníku proletět, případně si ho koupit, nelekejte se. Měl jsem to taky a prý je to normální reakce. Ale většinou to zase přejde. Přeju příjemný poslech.

Karl Wittgenstein přezdívaný „král oceli“ patřil k nejvýznamnějším podnikatelům konce 19. století. Školu prolezl s odřenýma ušima a dlouho nevěděl, kde hledat uplatnění. Dokonce na čas utekl do Ameriky a živil se, jak se dalo.

Karl Wittgenstein přezdívaný „král oceli“ patřil k nejvýznamnějším podnikatelům konce 19. století. Školu prolezl s odřenýma ušima a dlouho nevěděl, kde hledat uplatnění. Dokonce na čas utekl do Ameriky a živil se, jak se dalo.

Karl Wittgenstein přezdívaný „král oceli“ patřil k nejvýznamnějším podnikatelům konce 19. století. Školu prolezl s odřenýma ušima a dlouho nevěděl, kde hledat uplatnění. Dokonce na čas utekl do Ameriky a živil se, jak se dalo.

Úsporný balíček prošel v prvním čtení překvapivě rychle. Podle autorů Kecy a politika je to proto, že ministr Stanjura zatím neřekl, jaké firmy nebo obce přijdou o 55 miliard seškrtaných dotací. To teprve nastane randál, protože političtí podnikatelé všech směrů začnou ostřelovat vládu ostrými náboji. Současně existuje jedna entita, která hospodaří s přebytkovými rozpočty, ale odmítá je investovat. Jedná se o města a obce, kterým leží na účtech 331 miliard korun a nedávno je kritizovalo ministerstvo financí, že neinvestují a inflace jim tyhle peníze likviduje. Boj o konečnou podobu balíčku také bude bojem o to, kam se přesune zvýšená daň z nemovitostí, na níž si dělá nároky Svaz měst a obcí, který podpořil vládní STAN. Do toho v Česku chybí statisíce pracovních sil, ale ministerstvo vnitra dělá všechno proto, aby práceschopné cizince vyhánělo ze země. Vzniká dojem, že voliči si demokraticky volí politiky, ale rozhodující moc má nikým nevolená byrokracie. Jde to zlomit?

Rusko neprodloužilo svou účast na obilných dohodách, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale snaží o zachování černomořské trasy exportu ukrajinského obilí a dalších komodit. Co bude ruský krok znamenat pro vývoz zemědělských komodit z Ukrajiny?

Většina Čechů by si chtěla vyzkoušet čtyřdenní pracovní týden a některé firmy už jej zkoušejí. Je realistické, že bychom už brzy všichni pracovali jen čtyři dny? Ředitel české a slovenské pobočky platformy Welcome to the Jungle Jan Klusoň věří, že je čas se změnou promyšleně začít, podle předsedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera česká ekonomika ještě připravena není.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neexistuje, že něco nejde, říká muž, který v necelých třiceti vybudoval firmu nabízející online zprostředkování brigád v Česku. Michal Harásek chtěl být jako kluk automobilovým závodníkem. Když se byl zeptat na místo v týmu, řekli mu, že si nejdřív musí sehnat milión korun. Mysleli si, že ho tím odradí. A pak se divili, když velkou část této sumy opravdu sehnal. “Nikdo mi neřekl, že to nejde,” usmívá se.Jak coby neznámý kluk z Brna peníze od sponzorů získal? Podobně jako jiní. Napsal žádosti šéfům či majitelům firem. Obvykle zájemci napíšou desítky, ti urputní stovky mailů. Michal Harásek jich rozeslal osmnáct a půl tisíce. “I proto nemám v podnikání strach, že mi někdo ukradne nějaký nápad. Lidi si většinou myslí, že jsem blázen,” říká.Studoval ekonomii na Masarykově univerzitě. Ale protože už tehdy podnikal, dokonce v africkém Kongu, a v prvním ročníku měl díky tomu hodně absencí, zašel si na studijní oddělení požádat o individuální studijní plán. Řekli mu, že si musí vybrat, jestli chce studovat, nebo dělat něco jiného. Rovnou jim odpověděl, že už vybráno má, a podepsal žádost o ukončení studia.Od roku 2017 buduje firmu Tymbe. Ta nabízí online zprostředkování brigád. Jak pro ty, kteří je poskytují, tak pro ty, kteří chtějí pracovat. Jak to funguje a proč je sledování nabídky a poptávky něco jako barometr toho, jak se Česku ekonomicky daří? Mluvili jsme o tom. I o tom, proč to, že průměrný věk zájemců o brigády roste, není moc dobrá zpráva.Zeptal jsem se i na další věci: proč 40 procent lidí, kteří vyzkoušejí brigádu u pokladny v supermarketu, končí nejpozději po třech směnách. Nebo jaká specifika má podnikání právě v Kongu. A samozřejmě také na to, o jakou brigádu je dnes v Česku největší zájem. A proč to ani zdaleka není ta nejlépe placená.Přeju příjemný poslech.

Největší odborová organizace v zemi se pustila do ostrého souboje s vládním konsolidačním balíčkem. Tento týden odboráři zřídili stávkový výbor, na konec června plánují sérii protestů a hrozí generální stávkou. Čeho tím dosáhnou?Hostem Ptám se já byl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek.Odboráři tento týden zřídili celostátní stávkový výbor a pohrozili, že jsou kvůli vládnímu úspornému balíčku připraveni koncem června protestovat po celé zemi. Už od poloviny května jsou odborové svazy ve stávkové pohotovosti. „ČMKOS přešla do nové fáze. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl šéf odborů Josef Středula.Předáci ČMKOS zároveň vyzvali kabinet k dalším jednáním. Kritizují ho za to, že s nimi o svých záměrech předem nedebatoval a nechal jim na zaslání připomínek ke konsolidačnímu balíčku jen pár dní. Odboráři nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy nebo s obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Nelíbí se jim ani vládní plány na změny v penzijním systému. Navrhují proto svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu – mezi nimi třeba zrušení daňových změn z posledních let nebo obnovení EET.Jsou odboráři skutečně připraveni jít do generální stávky? Opravdu vládní balíček tak zásadně zasáhne chudší zaměstnance? A jak by fungovaly návrhy, se kterými přišly samy odbory?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Každý všední den se v rámci podcastu MYSL INVESTORA můžete těšit na jedno odborné téma za světa investic a investičního poradenství. Tento podcast je projektem společnosti Sušánka & partneři a stojí za ním majitel a investiční poradce společnosti Jan Sušánka, EFP. V dnešním díle si můžete poslechnout:  Jak přemýšlí podnikatel z 90. let a jaké problémy aktuálně řeší. Pokud se vám dnešní téma líbilo, budeme rádi, když se přihlásíte k odběru či nám napíšete recenzi. Můžete nás také sledovat na YouTube kanále Jan Sušánka, EFP.

Začal boj o úsporný balíček. Vládě se na stole hromadí připomínky, premiér Fiala připouští doladění detailů, větší změny ale odmítá. Svaz měst a obcí nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti a přerozdělení výnosu do státní pokladny. Stejně tak odmítá přesun části peněz z daně z hazardu do rozpočtu státu. Podnikatelé zase chtějí zachovat daňové zvýhodnění volnočasových benefitů. Opozici se nelíbí, že na připomínkování byl pouze týden. Radikální postoj zaujaly k úspornému balíčku odbory - hrozí generální stávkou. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130530/

Jak se pozná dobré kimči? Jednoduše, musí vám chutnat. Což je asi největší problém této epizody podcastu. Protože o kimči budeme pouze mluvit. Zato s člověkem, který ho snad umí opravdu dobře a pro kterého se právě kimči stalo cestou k budování úspěšné firmy. Martin Kudera je přitom podle svých slov kluk od počítače. Narodil se v roce 1990, ale protože vyrůstal v rodině programátora, měl svůj počítač ještě dřív, než začal chodit do školy. Brzy se naučil programovat a objevil v sobě touhu podnikat. Takže i v tomhle byl napřed a první peníze vydělal už na střední škole.A protože v tom byl docela úspěšný, logicky neměl moc času, a s vysokou školou to už moc nevyšlo. Ale nikdy toho nelitoval. Jak říká, do roku 2020 se mihnul v různých byznysech, většinou startupech a technologických firmách. Jenže pak přišel covid a s ním nová kapitola. Tedy již zmíněné kimči.Firma Živina, kterou založil s manželkou a její sestrou, se týká druhé vášně Martina Kudery. A tou je jídlo. Konkrétně pochoutky a lahůdky, případně můžeme říct ochucovadla. Prostě takové ty věci ve skleničkách, které ozdobí stůl a potěší chuťové buňky.Jak se buduje taková firma v době pandemie? A co má nebo může mít společného jídlo s technologiemi, případně startupovou mentalitou? Plus ještě jedna delikátní otázka, kterou jsem ovšem řešil už s více hosty. Když podnikáte s manželkou či partnerkou, co spíše přežije? Váš vztah? Nebo společný byznys? A může přežít obojí?Zeptal jsem se. Přeju příjemný poslech.

Do hry zvané bitcoin nastoupil Martin Kuchař celkem pozdě, až v roce 2017. Mladý muž s maturitou ze stavební průmyslovky, nedostudovanou architekturou a dostudovanou informatikou měl vždycky blízko k moderním technologiím. A těm se v té době věnoval i profesně.Víceméně náhodu se mu tehdy během jediného týdne zmínilo několik lidí, včetně jeho vlastní ženy, o nové měně, která se dá těžit na počítači. A protože to bylo v Ostravě, kde k těžbě bylo vždycky blízko, pustil se do toho. Což říkám samozřejmě s velkou nadsázkou a zjednodušeně.Dnes se kolem bitcoinu točí Martinu Kuchařovi svět. Tedy myšleno ten pracovní. Společně s bratrem začali pořádat konferenci Chaincamp. A byť to bylo během covidu, tedy za ztížených podmínek, zjistili, že pořádají největší neanglickou konferenci o bitcoinu na světě.Teď se rozhodli pro ještě větší sousto a v červnu pořádají v letňanském veletržním areálu konferenci Prague BTC. Ta má ambici být a asi také bude největší bitcoinovou konferencí v Evropě. Trochu bere radost jen to, že takzvané kryptoměny dnes neprožívají úplně veselé a optimistické časy.Jak je to konkrétně s bitcoinem? O tom se bude mluvit v Praze. Hvězdným řečníkem je byznmen a velký bitcoinový evangelizátor, Američan Michael Saylor. Konkrétně o něm, ale obecně o bitcoinu jsem samozřejmě mluvil s Martinem Kuchařem v podcastu.Stane se bitcoin v budoucnu skutečnou měnou? A jsou země, kde tak funguje už dnes? Uslyšíte. A taky proč kryptoměny vadí vládám, a to jak autoritářských, tak i demokratických zemí. Kolik bitcoinů se v jeho nedlouhé historii definitivně ztratilo? A kolik je utajených bitcoinových miliardářů, jejichž jméno jsme nikdy neslyšeli?Ne na všechny tyto otázky se dozvíte odpověď. Ale zeptal jsem se. Přeju příjemný poslech.

Čokoládu poprvé ochutnal asi před deseti lety po jednom divočejším večírku. Myšleno řemeslně vyrobenou, pravou čokoládu dovezenou z Guatemaly. V té době už věděl, že se nechce živit jako manažer v marketingu, a hledal novou náplň života. Takže si Filip Teplý řekl: proč by to nemohla být čokoláda?Nastudovali si s dnes již bývalou manželkou teorii v knížkách a hlavně na webu, nakoupili základní vybavení a začali čokoládu vyrábět doma. První ochutnávka pro přátele nedopadla stoprocentně úspěšně. Vzorky se nepovedly na jedničku. Ale jak říkají Američané, nejlepším učitelem jsou vlastní chyby, a tak se kvalita rapidně zlepšovala. Začátečníci se rychle stali profesionály, a po pár letech dokonce získali za svou čokoládu první mezinárodní cenu.Dnes je značka Ajala, což v mayském jazyce prý znamená probuzení, dobře známá všem milovníkům čokolády. Je jich méně než milovníků kávy nebo vína, ale postupně jich přibývá. Čokoláda vlastně následuje trend, kterým prochází spousta potravin: část trhu se odklání od velkých výrobců a korporací, a místo si hledají malé, někdy domácí nebo garážové firmy. Ajala je s 16 zaměstnanci a zhruba patnáctimiliónovým obratem už nepřehlédnutelnou firmou, byť parametry je to stále malý byznys. Co při jeho budování způsobilo Filipu Teplému největší starosti? A co naopak největší radost? Mluvili jsme o tom.A taky samozřejmé párování, což je magie milovníků jídla. Samozřejmě je řeč o párování chutí. Náš podcast jsme zpárovali se stoprocentní čokoládou z Ekvádoru. Ale dozvěděl  jsem se, že se čokolády dají skvěle párovat s naturálními víny či belgickými lambiky, což je pivo, ale také … a to nebudete věřit … třeba i s plesnivými sýry. Výsledná chuť je prý famózní.Přeju nejen dobrou chuť, ale samozřejmě taky dobrý poslech.

Pětikoalice už měsíce chystá balíček opatření, která mají zlepšit historicky nejhorší bilanci státního rozpočtu. Oficiálně teď mlčí, do médií ale neustále unikají dílčí návrhy. Vzmůže se koalice na zásadní změny? Koho se dotknou?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).Státní kasa skončila v dubnu ve schodku 200 miliard korun, což je nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Například loni byl ve stejnou dobu o sto miliard menší. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takový meziroční propad způsobily hlavně rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií, ale i státní investice.Analytici upozorňují, že vzhledem k vývoji plnění rozpočtu bude pro vládu obtížné udržet schválený celoroční schodek 295 miliard korun. S ozdravením státních financí by měl pomoci i takzvaný konsolidační balíček, na kterém vláda Petra Fialy (ODS) pracuje už několik měsíců. Nová opatření slibuje představit ještě v květnu. Stejně jako návrh na reformu neudržitelného penzijního systému.Podle Pirátů by přitom bylo nejlepší příjmy do státní kasy posílit lepším výběrem daní, účinnějším řízením státní správy a pozitivní podporou domácností, zejména rodin s malými dětmi, jejíž součástí by mělo být mimo jiné i zvyšování rodičovského příspěvku.Jak zásadní opatření vládní koalice nakonec představí? Mají Piráti šanci prosadit svoje vize včetně vyšší podpory rodin? A jakou budoucnost mají v české politice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Píše každý den na Twitter a někdy i minutu po minutě detailně popisuje, co prožívá. Třeba dnes: jídlo k obědu je dobré. Fazole, maso a brambory. Následuje podrobný program odpoledne.Co je na tom divného? Nepíše něco podobného na sociálních sítích víc lidí? Ne tak docela. Všechny tyto události se totiž odehrály přesně před čtyřiceti lety. Dnes padesátiletý Petr Kocian byl v roce 1983 mezi Čechoslováky, kteří se v Angole stali oběťmi únosu. Povstalecké hnutí UNITA, bojující proti tehdejší komunistické vládě, uneslo Čechoslováky, většinou pracující v tamní papírně, s jejich rodinami. Celkem to bylo 66 lidí. Ušli pěšky 1300 kilometrů, jeden zemřel. Ženy, děti a část mužů byla propuštěna v červnu 1983, zbytek mužů až o rok později.Jak to prožíval desetiletý kluk, který byl v Angole od prosince předešlého roku, společně s mladším bratrem a rodiči? Samozřejmě jsme o tom s Petrem Kocianem mluvili, byť právě podrobný popis včetně fotografií či map najdete na jeho twitterovém účtu.Zajímalo mě, jaké zážitky byly ty nejhorší, a co všechno se dělo po návratu zpátky do tehdy socialistického Československa. Události se samozřejmě věnovala tehdejší normalizační média, na základě příběhu angolských rukojmí vznikl i televizní film.Ptal jsem se na to, co taková událost v životě člověku vezme a co mu naopak dá. A jestli mu to nějak pomohlo v úspěšné kariéře, zahájené vlastně náhodou po roce 1990. P etr Kocian dnes patří k nejúspěšnějším manažerům a podnikatelům ve zdravotnictví. Založil a řídí oční kliniku Neovize a další společnosti. Je také spoluzakladatelem startupu AireenAI.Přeju příjemný poslech. 

„Povědomí lidí a představitelů měst o bikesharingu se dnes výrazně změnilo. Poptávka po něm je. Magistráty začínají slyšet na snahy odlehčit dopravě. Chtějí také nabídnout občanům alternativu v pohybu po městském prostoru i na podporu zdravého životního stylu,“ říká Lukáš Luňák, jeden z českých šéfů společnosti Nextbike. Během letošního roku bude služba dostupná už ve 35 městech. „Věřím, že řada měst se ještě přidá,“ doplňuje host byznysového magazínu na Rádiu ZET.

Hodně o něm vím: že založil úspěšnou firmu, která “prodává” řečníky firmám a korporacím. Že vymyslel akci “Týden inovací”, která by Česku mohla pomoct do elitního klubu malých zemí, které pochopily, že velkým můžou konkurovat jen tím, že budou chytré. Nebo že je mladším bratrem ekonoma a spisovatele Tomáše Sedláčka.Ale co jsem nevěděl, je to, že kromě podnikání či psaní taky dělá sochy. Ta poslední ztvárňuje rodící ženu, která má mezi roztaženýma nohama vyplazený jazyk, po němž jede tank. Značka je nejistá, mohl by to být německý Leopard nebo americký Abrams, říká Lukáš Sedláček.Mluvili jsme mimo jiné o jeho novém projektu, lépe řečeno novějším než již dva zmíněné, a tím je firma Poetizer. Založil ji s manželkou někdy v roce 2017, a to s globálními ambicemi. Chce dobývat trh, na který se ovšem obvykle technologické startupy nesoustředí. Tedy na sdílení a vydávání poesie.Ano, v 21. století se stále čte a píše poesie, a Lukáš Sedláček má k dispozici průzkumy, které říkají, že tenhle zájem nemá zas tak málo lidí. Ve Francii je to skoro každý pátý dospělý, v Americe každý osmý. A spousta těchto lidí má ambici vydat svou vlastní poezii na papíře. Poetizer jim to dnes už umožňuje.Lukáš Sedláček napsal svou první báseň v devíti. Byla pro spolužačku, a jestli to byl plán, jak se jí zalíbit, tak nevyšel. Já si svou první báseň nepamatuju, ale tu momentálně poslední jsem napsal cestou do studia na rozhovor právě se zakladatelem Poetizeru.Zdálo se mi to vhodné. Je to limerik, má oblíbená básnická forma, zcela nevážná a bez literárních ambicí. I tak jsem svůj limerik Lukášovi v podcastu na začátku zarecitoval. Byl ostatně o něm. Všem opravdovým milovníkům poesie se předem omlouvám.A samozřejmě, přeju dobrou zábavu.

Že věk v podnikání není překážkou dokazuje i protagonista dnešního podcastu Honza Sláma. S podnikáním začal už ve 12 letech, kdy poprvé investoval na akciovém trhu. O rok později už měl rozjetou aplikaci Taháky do kapsy, kterou využívalo přes stotisíc jeho spolužáků. Kromě podnikání se věnuje investování, vývoji aplikací a neziskovým projektům. Pro Honzu je ale úspěch mnohem víc než jen úspěšné projekty a počet rozhovorů. Důležité pro něj je, aby jeho projekty pomáhaly lidem, což ho vedlo k založení firmy FaceUp. Ta spojuje byznys a společenský přesah - spolu s Davidem Špunarem a Pavlem Ihmem vytvořili projekt, který původně sloužil k boji proti šikaně ve školách. Později se projekt NNTB (v zahraničí FaceUP), stal nástrojem, který pomáhá bojovat proti neetickému jednaní ve firmách a dává zaměstnancům možnost se volně vyjádřit. Dnes aplikaci používá více jak 2200 organizací v devíti státech světa, včetně 150 klientů v Africe. Co všechno jsme probrali? - Inspiraci k podnikání - dětství a zkušenosti se šikanou - Jak si NNTB stojí dnes a expanze do zahraničí - Typ firem co NNTB používají - Jak aplikaci používají firmy pro boj s korupcí a zpronevěrou - Co jsou hlavní interní problémy v českých firmách - Hledání správného investora - Investování s Jiřím Hlavenkou - Jaké je podnikání v sedmnácti - Úspěch v mladém věku - Proč je důležité se odlišovat - Jak definovat úspěch Kam dál? Sleduj Honzu na Linkedinu - https://cz.linkedin.com/in/janslama Pokračuj na stránky NNTB - https://www.nntb.cz/

„Pandemie zastavila pohyb peněz v oběhu. Banky hlásily přebytek likvidity a zvykly si na to, že mohou dobře půjčovat peníze,“ říká podnikatel v oblasti investic Filip Mikulec. „Když dnes Česká národní banka zvedá úrokové sazby, hypotéky se stávají nedostupnými a z přebytku likvidity se stává velký problém,“ dodává host Byznysu Rádia ZET.

Narodil se ve Zlíně, v devadesátých letech vystudoval v Praze Vysokou školu ekonomickou. V roce 2000 založil se společníkem firmu Fincentrum. Když v ní v roce 2013 prodali majoritní podíl dalším investorům, stal se Petr Stuchlík bohatým člověkem. Dnes mimo jiné spoluvlastní investiční fond Quant a rozjíždí startupovou firmu Corrency.V roce 2018 ho Andrej Babiš oslovil s nabídkou, aby kandidoval na pražského primátora. Osobně mu zavolal a sešli se u tehdejšího premiéra v Průhonicích. Po krátkém přemýšlení Petr Stuchlík nabídku přijal. Samotné komunální volby byly shodou okolností ve stejné době, kdy vrcholil prodej Fincentra novému majiteli. Ten proběhl úspěšně, ve volbách však Petr Stuchlík neuspěl.Proč Babišovu nabídku přijal? Jaké si dával šance? A bylo pro něj těžké, když to nevyšlo? I  tom všem jsme spolu mluvili. A samozřejmě i o tom, jak se stalo, že je dnes jeho spolupracovnící ve společnosti Corrency Adriana Krnáčová, žena, která primátorkou Prahy naopak byla.Zeptal jsem se i na další neúspěchy, i když v byznyse žádné velké nebyly. Snad s výjimkou investice do zakázkového krejčovství Le Premiere, o níž přišel poté, co se firma dostala do potíží v době covidu. A bavili jsme se také o soukromém životě. V roce 2018 měl jako politický kandidát v životopise hrdou zmínku o tom, že žije v dlouhém a šťastném registrovaném partnerství. Ale i to je dnes jinak.Petr Stuchlík dnes bydlí v centru Prahy. Do studia na Smíchově přijel na sdíleném kole Rekola, do rodného Zlína se vrací černým mercedesem s pražskou poznávací značkou. Občas tam na něj jeho rodáci podrážděně zatroubí.Přeju příjemný poslech.

„Afrika mi nedala nic zadarmo a vždy uměla pořádně pokousat. Naučila měrespektu, i pokoře. Ale pokora není jen důležitá ctnost, ale je to esence sebezáchovy. Nutností tam je mít oči všude i na druhé straně hlavy a mít se stále na pozoru. V opačném případě to může přinést fatální konce.“Podnikatel, právník, autor několika knih, včetně úspěšné Sedm let v Africe a „český král nigerijského trůnu “, Obonete S.Ubam vypráví :•       o životě, rodinném poslání v Nigerii,•       hledání identity jako Čecho-Afričan,•       počátečních znalostech o Nigérii a střetem s realitou,•       jak porozumět místní populaci,•       jaký je manažerský styl v Nigeriji,•       proč se rozhodl žít ve Španělsku,•       srovnávat nesrovnatelné -  školský a zdravotní systém,•       co by chtěl vyřešit, kdyby měl přístup ke všem prostředkům.Užitečné a zajímavé odkazy:Kontaktní úřad České republiky AbujaPublikované knihywww.oboneteubam.comFacebook Obonete S UbamFacebook Akpaubam VenturesLinkedINBuzzsprout - Let's get your podcast launched! Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show Podpořte tvorbu krajanského podcastu přímo v Čechách na této skvělé platformě PICKEY RSS Nebo nás můžete svou podporu prokázat zakoupením kávy v zahraničí na BUYMECOFFEE Připojte se, komentujte, sdílejte a sledujte na Facebooku, Instagramu, Linkedinu, Twitteru nebo TikToku Chcete nám napsat? napište na alenaZavinaCepimoni-ac.com

Je tu 2.díl rozhovoru s Jannisem Samarasem, majitelem Kofoly a celé řady dalších firem nejen nápojových značek.V čem najít smysl a motivaci? Jak to fungovalo a funguje u Samarisů doma? Kde získat reálnou sebereflexi? A jako bonus - jakými pravidly se řídí jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů?Partnery kanálu jsou společnosti GoldenGate a Bushman.Kamera: Dominik HrubýStřih: Pavel ŠístekSupport the show

Už delší dobu nosím v hlavě plán na rozhovory, které tímto dnes začínají a mám z toho radost. Oč mi jde: pořád dost lidí si myslí, že podnikatelé jsou snad nějací pistolníci nebo že prostě měli štěstí a spadlo jim to samo do klína. Představa, že každý úspěch má v pozadí dlouhodobou práci a nejistotu, se moc nenosí. Chci představit některé velké české podnikatele jako lidi z masa a kostí, jako odborníky. Chci představit jejich vize, plány, hodnoty a myšlenky - abyste si pak mohli dělat obrázek sami a hlavně abyste se mohli nechat inspirovat.Poslechněte si rozhovor s majitelem a budovatelem jednoho z největších českých lovebrandů, s Jannisem Samarasem, majitelem Kofoly a řady dalších značek.Rozhovor má dvě části, první se věnuje současnému vedení společnosti, otázkám byznysu, přírodních zdrojů a také tomu, jestli jde skloubit udržitelnost a zisk. Druhá část, která bude pokračováním tohoto dílu, se věnuje víc osobním věcem, fungování v rodině, a také tomu, kde vidí Jannis Samaras základní podmínky potřebné pro fungování a úspěch.Jako obvykle připomínám, že každý lajk i odběr nejen potěší, ale také pomůže v internetových algoritmech. A teď už si pojďte poslechnout jak funguje jedna z největších a nejúspěšnějších českých firem.00:00 Úvod.01:45 Změnil jsem se. Ale to patří k životu.05:56 V čem jsou hodnoty firem.07:44 Co ti dává kóty?11:08 Být maximálně lidský.17:47 Zodpovědnost a udržitelnost.21:28 Fungují “vratné lahve”?22:20 Snažíš se o soběstačnost firmy?23:40 Rajecká dolina.27:14 Jak těžké bylo přesvědčit zemědělce k bio přístupu?31:59 Zdroje - voda.Support the show

Možná jste už i vy narazili na Instagramu, Facebooku nebo TikToku na muže, který vášnivě a zasvěceně mluví o tom, co všechno děláme špatně. Hlavně co se týče toho, jak na sebe svítíme. Pouličními lampami, kancelářskými zářivkami i displeji mobilních telefonů. A jak bychom měli svítit líp. Jmenuje se Hynek Medřický.Vystudoval sdělovací a zabezpečovací techniku, odmaturoval v roce 1989 a počátkem devadesátých let začal v Mostu podnikat. Otevřel si malé studio se svítidly. Od roku 2001 žije a pracuje v Praze. A přibližně od roku 2010 se intenzivně zabývá tím, jak osvětlení doma, v práci i venku ovlivňuje naše vnitřní biologické hodiny.Říká: světlo není jen od toho, abychom dobře viděli, ale je to zároveň signál pro náš organismus. Spolupracoval s profesorkou Helenou Illnerovou, bývalou předsedkyní Akademie věd, která objevila souvislost mezi tvorbou melatoninu a biologickými hodinami v mozku. Ambicí Hynka Medřického je propojovat odborníky různých profesí, aby se na problém světla v našem životě dívali z nadhledu.A to někdy doslova, to když například s radiospektrometrem leze na sloupy pouličního osvětlení a proměřuje intenzitu tam, kde v okolí lampy lét8 noční hmyz. Říká, že je tam větší intenzita světla než za jasného letního dne v poledne na slunci. Chce to změnit. O tom, jak svítit méně, chytřeji a lépe, jsme mluvili v podcastu.Ano, není akademik a nemá ani vysokou školu. Ale celkem logicky namítá, že ve většině oborů je celkem jedno, co člověk před třiceti lety vystudoval. Je třeba se vzdělávat celý život, a Hynek Medřický podle svých slov posledních víc než deset let vlastně nedělá nic jiného. Povídali jsme si i o tom, kam si mají ve školní tříde sednout vaše děti, aby měli to nejlepší světlo. Co můžeme udělat my osobně pro své zdraví a co by měla udělat společnost. A že lidi si v nejhorším můžou na oknech zatáhnout žaluzie, ale hmyz s naším veřejným osvětlením nenadělá nic. A i proto v posledních letech hmyzu v přírodě významně ubývá.Plus uklidnění pro ty, kteří podcast budou poslouchat před spaním. Pokud usnete, vězte, že zazní mimo jiné i to, že to vůbec nejlepší, co můžeme pro zdraví udělat, je mít pravidelný a vydatný spánek.Hezký poslech a ještě lepší sny!

Začíná boj o místa na středních školách, kam míří mimořádně silné populační ročníky, deváťáků je letos o 10 tisíc více než v minulém roce. „Podle toho by se mělo plánovat, my tak plánujeme. Věděli jsme, že letos bude silný ročník a příští rok také a podle toho jsme vytvořili plán. Fascinuje mě, že to vládní či komunální politická reprezentace nezvládla,“ diví se podnikatel ve školství Ondřej Kania.

Co vám visí doma na stěnách? Plakáty, reprodukce, či originály výtvarných děl? Nebo nic? “My doma ještě před třemi roky měli prázdné stěny,” říká bývalý marketér a online vydavatel, a dnes podnikatel Jakub Svoboda.Zhruba polovina Čechů dostalo někdy umělecké dílo darem, třetina ho zdědila. Jen tři lidé ze 100 si plánují nějaké dílo pořídit. Ukázal to průzkum, který si loni objednala firma s názvem 100ks. Měla k tomu velmi dobrý důvod: z prodeje umění si chce udělat vlastní byznys. Konkrétně prodává číslované reprodukce obrazů současných českých umělců, a to v maximálním počtu 100 kusů.Firmu založil před více než dvěma roky právě Jakub Svoboda. K umění nemá žádný dlouhodobý vztah. Nápad vzešel tak, jak to často bývá. Totiž z osobní potřeby. Plánoval si pověsit nějaké umění na stěny v bytě. A nechtěl, aby to byly plakáty, ale ani si netroufal na originály. A tak začal zkoumat, zda jsou k prodeji kvalitní reprodukce.Loni získala firma 100ks několikamiliónovou investici od společnosti Miton. Dnes nabízí reprodukce obrazů od více než 30 českých výtvarníků. Jednu stokusovou sérii se už podařilo celou prodat a další dvě až tří se k této metě blíží. Firma má sedm zaměstnanců a na výběr obrazů i jejich autorů dohlížejí dva kurátoři.O tom všem jsme se s Jakubem Svobodou bavili: jak si dnes české výtvarné umění stojí a zda se jím dá uživit. Jak se u originálů i u reprodukcí stanovují ceny. A jak moc samotné umělce, galerie či celý umělecký mikrokosmos ohrožuje umělá inteligence. Protože jak jsme si všimli, výtvarné umění jí jde vyloženě od ruky. Dá-li se to tak říct.Děkuji, že posloucháte, a přeji příjemnou zábavu.

Nadace rodiny Vlčkových věnuje tři a půl milionu na zahraniční stipendia pro mladé české odborníky na dětskou paliativní péči. Ondřej Vlček, odborník na kyberbezpečnost, manažer, prezident společnosti Gen Digital a mecenáš, nechce podle svých slov investovat peníze za účelem množení, ale vydělat je a smysluplně umístit.

Vystudoval klinickou farmacii, krátce pracoval v pražském IKEMu, ale od počátku devadesátých let se věnuje hlavně byznysu. I když v oboru, který vystudoval. Nejdřív zakládal české zastoupení globální farmaceutické firmy, od konce 90. let Vladimír Finsterle sám podniká.V roce 1999 založil první českou online lékárnu, i když v té době to byla spíš internetová poradna. Bylo třeba počkat na legislativní změny, které nejprve povolily prodej zdravotních doplňků a později i některých léků. Dnes je Lékárna.cz jedním ze čtyř největších hráčů na tomto online trhu.Mimochodem, když v roce 1999 zakládal svou firmu, dal do názvu anglické slovo Pears. Tedy česky hrušky. A ano, byla to reakce na jistou globální firmu, která má v názvu jablko. V té době se do ní vrátil její spoluzakladatel Steve Jobs a vedl ji zpět do první byznysové ligy.O tom všem jsme se s Vladimírem Finsterlem bavili: proč nikdy “nepustil” do firmy investora a vždycky se snažil financovat rozvoj z vlastních zdrojů. Kdy to bylo v podnikání pro něj nejtěžší a jaké výzvy vidí dnes. A zda od něj byznys převezmou jeho dva synové, dvojčata, kteří jdou částečně v jeho stopách a studují medicínu.Přeju příjemný poslech!

Ceny skipassů zdražily až o dvacet procent, lyžařů na českých sjezdovkách ale neubylo. Bude taková celá sezóna? O kolik lyžování zdražilo? A jak vidí svoji budoucnost provozovatelé lyžařských areálů a lanovek?

Pracoval pro Elona Muska i pro Jeffa Bezose. V době, kdy ještě nebyli moc známí, a ani jeden z nich ještě nebyl miliardářem. Obou si váží a považuje je za nejzajímavější lidi, které za téměř čytři desítky let života v Americe poznal. A nikoli, Tomáš Svítek není odborníkem na online retail ani na elektromobilitu. Celý život jde za svým snem. Nikdy nedělal nic jiného a patří mezi šťastlivce, kterým se povedlo dělat pouze to, co je baví. Tím je pro Tomáše Svítka kosmický výzkum.Vyrostl v komunistickém Československu a v roce 1984 emigroval i s rodiči a budoucí manželkou nejdřív do Rakouska a pak do Spojených států. Na studium pražské ČVUT navázal postgraduálním studiem na Kalifornském institutu pro technologie, který vedle bostonské MIT patří mezi nejprestižnější technické univerzity na světě. Pracoval pro různé firmy a v roce 2001 založil společnost Stellar Exploration, která dnes zaměstnává něco přes 30 lidí a patří mezi soukromé firmy, které vyvíjejí technologie pro vesmírné sondy.Tomáš Svítek má tři syny, nejstarší je pilotem Letectva Spojených států. Ani jeden z nich se už nenaučil česky. Rodina se rozhodla stát se Američany se vším všudy. Od Česka se odstřihli, a týká se to emocí i praktických vazeb. Dokumentuje to i to, že nyní je sice Tomáš Svítek na týdenní návštěvě Česka, ale už si nepamatuje, kdy tu byl naposled. Ví jen to, že se tehdy ještě stavěl v Praze tunel Blanka.Ale zároveň se teď, skoro po 40 letech, do Česka zase vrací. Ne osobně, ale jeho dávný kamarád a spolužák ho přesvědčil, aby v Praze založil pobočku své firmy Stellar Exploration. Má sedm zaměstnanců, vyvíjí se tu stejné technologie jako v mateřské části firmy v Kalifornii, a zdejším inženýrům se zatím velmi dobře daří. O tom všem jsme mluvili.Tato epizoda podcastu má pro mě i osobní rozměr: Tomáš Svítek byl společně s Tomášem Svobodou, který je jeho zmíněným dávným kamarádem a kolegou, důležitým člověkem mého dospívání. Poznal jsem je ve studentské skupině nadšenců pro kosmonautiku, fungující při pražském Planetáriu. Mně tehdy bylo šestnáct, jim skoro o deset víc. A oba za sebou měli už mezinárodní úspěchy: Tomáš Svítek vyhrál v roce 1982 v Paříži na studentské konferenci při astronautickém kongresu první místo. Za práci o sluneční plachetnici. I o tom jsme mluvili, samozřejmě.Naše setkání ve studiu bylo rovněž skoro po čtyřiceti letech. Omluvte Tomášův americký akcent a občasná anglická slova. Snad nepokazí dojem z rozhovoru, který pro mě byl radost dělat. Snad i vám přinese radost ho poslouchat.Příjemnou zábavu.

Máme pro vás další investiční speciál! Tentokrát si s Markem Odehnalem budeme povídat o tom, jak mohou nad investováním přemýšlet freelanceři a v čem jejich situace odlišná od ostatních. Podnikatelé na volné noze mají totiž jinou pozici než například manažeři, majitelé firem či běžní zaměstnanci. Musí také jinak přemýšlet nad svými penězi a jinak s nimi nakládat. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Co se vám vybaví, když se řekne slovo posed? Pokud promrzlý myslivec, čekající ráno na jelena, pak asi neznáte mého hosta. Nebo to, čemu se nyní věnuje. Ladislav Trpák zjistil, že posed může být sice minimalistickým, ale zároveň plně funkčním a romantickým místem k životu. Nebo aspoň těch momentů v životě, kdy chcete trávit čas sám se sebou nebo s někým blízkým uprostřed přírody.Více se dozvíte v našem rozhovoru. Že posedy mohou být sexy stavby, které navíc pohledem české legislativy stavbami tak úplně nejsou, nebo minimálně nepotřebují stavební povolení. A že se z toho pro firmu, kterou Ladislav Trpák před dvěma lety spoluzaložil, stal během posledního roku nadějný byznys.Že je nadějný, lze doložit čísly, tedy racionální úvahou. Ale někomu to může napovědět také jeho intuice. I o tom jsme s Ladislavem Trpákem mluvili. A jakkoli jsme se neshodli na tom, co je důležitější - jestli racionalita, anebo víra v intuici? -, padly rozhodně zajímavé argumenty. Pokud vám vaše intuice napovídá, že byste tenhle podcast měli slyšet, pak ji rozhodně poslechněte.Ladislav Trpák za sebou má, vlastními slovy, “vzlet i pád”. Tedy podnikatelský úspěch, kterým byl prodej jeho první firmy, a také podnikatelskou havárii. Nebo životní, chcete-li. Tou byl pád firmy, dlouhá snaha mu nějak zabránit, a nakonec rezignace a zapsání vloženého podílu i času za seznam životních ztrát. Včetně spojených problémů i v osobním životě.Avšak mluvili jsme i o tom, jak dopadne další firma, potýkající se s krizí. Tou firmou v uvozovkách je současný svět, a ten je prý jak roztočená káča. Jenže se v poslední době točí nějak divně, soudí Ladislav Trpák. Podle jeho názoru se svět láme. Kam se nakonec zlomí, je však otázka. Bude to úspěch a zatáčku se podaří vybrat, anebo se máme bát havárie? Malý spoiler alert: můj host je optimista. Ale jak říká, nebude to jednoduché.Přeju příjemný poslech.

Radim Jančura provozuje známé žluté autobusy a vlaky a nedávno se z něj stal hoteliér. „Přemýšlel jsem, jak provozovat hotel levně a aby byl šťastný zaměstnanec. Takže pracovní doba je 6,5 hodiny a pivo za 2 eura.“

Radim Jančura provozuje známé žluté autobusy a vlaky a nedávno se z něj stal hoteliér. „Přemýšlel jsem, jak provozovat hotel levně a aby byl šťastný zaměstnanec. Takže pracovní doba je 6,5 hodiny a pivo za 2 eura.“

Ropovodem Družba do Česka zatím žádná ropa neproudí. Pro koho by to mohl být problém a budou i dál klesat ceny pohonných hmot? Jak se problémy Donalda Trumpa mohou promítnout do jeho další politické kariéry a mohou pomoci jeho soupěřům v republikánské straně? A co trápí podnikatele v Českém Švýcarsku, kde stále hoří les? Poslechněte si polední publicistiku s Věrou Štěchrovou.

Plynovodem Nord Stream 1 nyní kvůli údržbě neproudí z Ruska do Německa prakticky žádný plyn. Němečtí politici se obávají, že se dodávky neobnoví ani po ukončení oprav. Podle podnikatele Petra Krogmana by ale právě ukončení dodávek ruského plynu mělo být naším cílem a nikoli obavou. „Pomůže nám to zachránit nejen naši ekonomiku, ale v zásadě i svobodu, protože to zastaví válku na Ukrajině,“ míní.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plynovod Nord Stream 1 podstupuje údržbu a momentálně jím neproudí z Ruska do Německa prakticky žádný plyn. Němečtí politici se obávají, že se dodávky neobnoví ani po ukončení oprav. Proč se západní země nechají vydírat a samy neoznámí, že žádný ruský plyn odebírat nebudou? Moderuje Jan Bumba.

Máme tu léto a s ním i čas dovolených. Mnoho z mých posluchačů vyráží na cesty po Česku i napříč světem. Na jednu věc by ale neměli zapomenout - na pojištění, které ochrání je i jejich podnikání. Pro firmu může být likvidační, pokud se jejímu majiteli na dovolené něco stane, případě někomu způsobí velkou škodu. Proto je důležité, abyste jako šéf firmy myslel i na svou zodpovědnost vůči firmě. Cestovní pojištění navíc nechrání jen váš byznys, ale samozřejmě i vás a vaši rodinu. Co si nechat pojistit a jak vůbec cestovní pojištění funguje? O tom je tento speciál z Jiřím Peslarem z Allrisku. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Kaple na Skalce ve Fryštáku ve Zlínském kraji byla postavená z červených cihel. Plášť válcovité stavby zdobí kříže ze stejného materiálu. Působí nenápadně a nijak neruší okolní prostředí plné skalek. Naopak je malebně doplňuje, jako by tu stála odjakživa. A přitom je tu sotva pár let. Arcibiskup Jan Graubner ji vysvětil 27. listopadu 2019.

Znám Jana Jiráska hlavně z Facebooku. Prý jsme se v devadesátých letech potkávali i v Česku, na různých akcích spojených s počátky Internetu, ale na to si už jako stárnoucí sklerotik nepamatuju. Co vím, že už mnoho let žije v Rusku. Četl jsem jeho zajímavé statusy o životě v Moskvě, a to ještě v době, kdy tam pracoval jako ajťák.Dnes je byznysmen, před čtyřmi lety si založil firmu Jablko, a pod touto značkou vyrábí a dodává na trh svoje cidery. Už nebydlí v Moskvě, ale na venkově, a poslední čtyři měsíce se stejně jako my všichni potýká s tím, co přinesla Evropě, Rusku a světu invaze na Ukrajinu.Zajímalo mě, jak západní sankce ovlivnily jeho život a taky život jeho rodiny či přátel. Zkrátka jak se v Rusku žije například bez francouzských vín, švýcarských sýrů, karet Visa či Facebooku. Ostatně tento týden se otvíraly první restaurace, které mají nahradit fastfoodový řetězec McDonald's.Domluvili jsme se, že v našem podcastu vynecháme politiku, protože mi už z jeho postů na Facebooku bylo jasné, že bychom se asi úplně neshodli. A taky si nemyslím, že i kdybychom se o politice bavili, že něco vyřešíme. Nakonec se nám to skoro povedlo, i když ne úplně, a pro mě to bylo zajímavé. Snad i pro vás.Omluvte sníženou kvalitu zvuku, jak už bylo řečeno, komunikovat s kýmkoli v Rusku dnes není snadné. Obrazně i doslova. Technicky jsme měli určité problémy, ale nakonec se nám podařilo nahrát jakž takž kvalitní rozhovor přes Zoom.Přeju dobrý poslech.

Filip Molčan, technologický inovátor, nadšenec do přírody a také dobrovolný strážce NP České Švýcarsko, se potřetí vypravil na západ Kanady a na Aljašku. Zážitky z cesty a znalost fungování narodních parků přináší do cestovatelského magazínu Radia Wave.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Papír sice ustupuje od své původní slávy, ale žít se bez něj dá jen těžko. „Teď momentálně je papíru nedostatek a vůbec se neřeší cena. To je současný problém nejen v našem oboru, ale v celkově v ekonomice,“ popisuje oborník na papír a podnikatel Matej Režný. „Reálná situace je tíživá, ne však beznadějná,“ dodává.

Vzdělanost, otevřenost, průkopnictví, pracovitost, podnikavost, vytrvalost a kreativitě. Těchto sedm vlastností prý charakterizují obyvatele Zlína, města, které si letos připomíná 700 let od první zmínky. S prezidentem Zlínského kreativního klastru a podnikatelem Čestmírem Vančurou jsme se zaměřili na tu posledně jmenovanou, tedy tvořivost. „O kreativních průmyslech se hodně mluví, ale málokdo si pod tím umí něco představit,“ přibližuje Vančura akci Sto let zlínského designu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzdělanost, otevřenost, průkopnictví, pracovitost, podnikavost, vytrvalost a kreativitě. Těchto sedm vlastností prý charakterizují obyvatele Zlína, města, které si letos připomíná 700 let od první zmínky. S prezidentem Zlínského kreativního klastru a podnikatelem Čestmírem Vančurou jsme se zaměřili na tu posledně jmenovanou, tedy tvořivost. „O kreativních průmyslech se hodně mluví, ale málokdo si pod tím umí něco představit,“ přibližuje Vančura akci Sto let zlínského designu.

Petr Krogman podniká v zemědělství na Ukrajině, farmy má i na území, které je dnes okupované. I proto je přesvědčený, že je třeba, aby se Česko odstřihlo od ruského plynu: „Máme-li dnes zásoby plynu na tři měsíce a Evropská unie teď dováží z Ruska možná jen třetinu plynu. Tak když každý měsíc přijdeme o třetinu z našich zásob, tak máme plyn na devět měsíců... Při pár opatřeních dokáže Evropa přežít i příští zimu bez ruského plynu.“

Už pětaosmdesát let uplyne od smrti prvorepublikového agrárnického senátora Josefa Vraného. Tvrdého kritika Edvarda Beneše a šéfredaktora vlivného deníku Venkov připomene historik Eduard Burget.

Host: Michail Chodorkovskij - ruský podnikatel, manažer, politik https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370316/