Podcasts about elektr

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Jak v letních dnech využít energie produkované fotovoltaickou elektrárnou na maximum? S odborníkem na fotovoltaiku Vítězslavem Grygarem se budeme bavit také o sdílení této energie.Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak v letních dnech využít energie produkované fotovoltaickou elektrárnou na maximum? S odborníkem na fotovoltaiku Vítězslavem Grygarem se budeme bavit také o sdílení této energie.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Nejen Česká republika, ale také sousední Slovensko se chystá rozšiřovat své zdroje elektrické energie. Sen premiéra Roberta Fica se začíná pomalu, ale jistě realizovat, konstatuje slovenský deník SME. Šéf kabinetu už vybral pro výstavbu nové elektrárny bez soutěže americkou firmu Westinghouse a podepsal mezivládní dohodu se Spojenými státy o spolupráci při rozvoji jaderné energetiky.

Nejen Česká republika, ale také sousední Slovensko se chystá rozšiřovat své zdroje elektrické energie. Sen premiéra Roberta Fica se začíná pomalu, ale jistě realizovat, konstatuje slovenský deník SME. Šéf kabinetu už vybral pro výstavbu nové elektrárny bez soutěže americkou firmu Westinghouse a podepsal mezivládní dohodu se Spojenými státy o spolupráci při rozvoji jaderné energetiky.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Socialdemokratai ir aušriečiai bando gesinti ugnį, kurią įplieskė demokratų lyderis Saulius Skvernelis, šįryt pareiškęs, kad jo partija trauksis iš koalicijos, jei Gintautas Paluckas liks premjero poste. Pareiškęs, kad gali eiti ministro pirmininko pareigas Juozas Olekas jau susitiko su prezidento patarėju Frederiku Jansonu, tačiau Oleko kandidatūra į premjerus netinka Nemuno aušrai.Japonija ir Havajai skelbia atšaukiantys didžiąją dalį ribojimų, paskelbtų dėl cunamio pavojaus, atsiradusio po itin galingo žemės drebėjimo Kamčiatkoje. Tačiau vis dar yra vietų, kurios susiduria su padidėjusia pavojaus grėsme.Kai kuriose Lietuvos vietose pastarąją parą iškritęs kritulių kiekis beveik siekia mėnesio normą. Daugiausiai lijo Varėnos, Elektrėnų, Trakų apylinkėse. Kai kurios savivaldybės teigia planuojančios skelbti ekstremaliąją situaciją.Lietuva nesvarsto atnaujinti baltarusiškų trąšų tranzito per Lietuvą, sako ministrai, tačiau opozicija sako matanti ženklų, kurie rodo kitą situaciją. „Birių krovinių terminalo“, kurį iš dalies valdo „Belaruskalij“, vadovas kreipėsi į Vyriausybę siūlydamas mainus. Konservatoriai šiandien buvo išsikvietę susisiekimo ministrą Eugenijų Sabutį.Singapūre vykstančiame pasaulio vandens sporto šakų čempionate dalyvauja net 62 neutralūs atletai iš Rusijos. Plaukimo varžybose jų yra 30-mt. Kiti jau startavo arba dar startuose šuolių į vandenį ir sinchroninio plaukimo varžybose. Prieš metus Paryžiaus olimpinėse žaidynėse dalyvavo tik vienas neutralus atletas iš Rusijos.Ved. Liepa Želnienė

Seimo pirmininkas Saulius Skvernelis sako, kad jo vadovaujama Demokratų sąjunga „Vardan Lietuvos“ išeis iš valdančiosios koalicijos, jeigu socialdemokratas Gintautas Paluckas liks dirbti premjeru.Lietuvą pasiekė dar vieno pietinio ciklono lietaus debesys. Vietomis per naktį iškrito labai didelis kritulių kiekis. Dėl gausaus lietaus kyla kai kurių ežerų ir upių vandens lygis.Po galingo žemės drebėjimo Ramiojo vandenyno pakrantėse paskelbtas cunamio pavojus, dalyje vietovių evakuojami žmonės.Nepaisant lėtėjusios pramonės, Lietuvos ekonomika praėjusį ketvirtį palyginti su pernai augo trimis procentais.Elektrėnuose ir aplinkiniuose kaimuose gyventojai skundžiasi aitriu kvapu iš Kazokiškių sąvartyno.Ved. Darius Matas

Švietimo ministrės retorika, neva abiturientai, neišlaikę matematikos egzamino, be papildomų 10 taškų „būtų palikti likimo valiai“ ir galėtų stoti tik į profesines mokyklas, bei premjero antrinimas, esą sprendimas pridėti taškus neleidžia visai kartai „keliauti į profesines mokyklas“, sukėlė audrą.Profesinių mokyklų bendruomenė pasijuto pažeminta, girdi, tokia retorika paverčia jų įstaigas „nevykėlių rezervuaru“.O štai pramonės atstovai perspėja apie tokio politikų kalbėjimo grėsmingas pasekmes. Skirtingų pramonės šakų atstovų žodžiais, kvalifikuotų darbininkų trūksta jau dabar ir būtent profesinis mokymas gali tapti sprendimu.Ekonomistai perspėja – tokios aukščiausių šalies politikų kalbos devalvuoja švietimo standartus ir siunčia jaunimui klaidingą žinią: svarbu turėti diplomą, o ne kompetenciją.Maža to, valdančiosios daugumos atstovų replikos apie profesinį sektorių kontrastuoja ir su jų pačių kartu su kitomis šalies politinėmis partijomis dar 2020 m. pasirašytu Susitarimu dėl Lietuvos švietimo politikos 2021–2030. Šiame dokumente numatyta, kad iki 2027 metų 35 proc. vidurinį ugdymą baigusių mokinių turėtų rinktis profesinį kelią. Šiuo metu šis rodiklis siekia tik 26 proc. Tad kyla klausimas: ar valstybė iš tiesų siekia stiprinti profesinį mokymą, ar tik gražina statistiką.LRT radijo švietimo laidoje dalyvauja švietimo, mokslo ir sporto viceministras, atsakingas už profesinį mokymą, Rolandas Zuoza, Elektrėnų profesinio mokymo centro direktorė Lina Triponienė, Šiaulių Prekybos, pramonės ir amatų rūmų viceprezidentas Raimundas Vaišvilas bei Klaipėdos technologijų mokymo centro absolventė Gabija Urnaitė.Ved. Jonė Kučinskaitė.

Čistenie vody diamantovými elektródami. Na chate Brnčalka. Prebúdzanie slnečnej sily

Dvousetmetrový větrník u Krouny na Chrudimsku stát nebude. Proti stavbě někteří obyvatelé obce protestovali a zelenou dostala až v místním referendu. O zásadní obrat se ale postarala armáda. Větrná elektrárna by podle ní mohla narušit bezpečnost státu.

Blackout, který postihl Česko před více než týdnem, šetří evropský expertní panel. Podle odborníků i energetiků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo. „Neříkám, měli to blbě, ale asi by se to mohlo nastavovat lépe,“ říká v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus odborník Jan Palaščák.

Valašskomeziříčský Elektrïck Mann patří mezi nejdivočejší party na české hudební scéně. Kapela, která vznikla už v polovině 90. let, začala pod vlivem nahrávek seskupení jako Cypress Hill nebo Beastie Boys kombinovat rap s metalem a k tomu přidala i notnou dávku hodně černého humoru i vulgarit, které v té době v českém rapu ještě nebyly tolik běžné. Jejich ústřední postavou byl dlouhá léta rapper Ice-B, který však v roce 2015 zemřel. Štafetu po něm přebral jeho kolega a další zakládající člen kapely, MC Mukas. O začátcích ve Valašském Meziříčí, několika letech divokých mejdanů i novém albu hovořil v dalším On Air. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?

Valstybinė kultūros paveldo komisija įvertino Šalčininkų rajono, Trakų rajono ir Elektrėnų savivaldybėse vykdomą kultūros paveldo apsaugą. Kokia kultūros paveldo padėtis Trakuose ir koks šio miesto identitetas?Siekdami mažinti atskirtį regione muziejininkai ryžosi neįprastam sprendimui. Kudirkos Naumiestyje, Vinco Kudirkos muziejuje, įkurdino knygyną. Pasakoja kolega Andrius Baranovas.Šiemet septintą kartą Tauragėje nuo gegužės iki spalio vykstantis festivalis „Kvadratu“ kviečia pastebėti tai, kas kaimynystėje. Kokias temas analizuoja festivalio dalyviai, domėjosi Vesta Vitkutė.Rubrikoje „Be kaukių“ – menininkė Armine Hayk Sargsyan.Ved. Donatas Šukelis

Za extrémy sa (draho) platí. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a udržateľnej energetike.

„Vlastně je to podobně jako u toho Homera Simpsona: Sedím spolu s dalšími třemi kolegy v místnosti plné tlačítek, displejů v blokové dozorně, tedy na velíně jaderné elektrárny,“ popisuje Adéla Chalupová, operátorka JE Temelín a mimo jiné i atomová influencerka.

Vláda ústy ministra průmyslu slibuje, že dostavbu a provoz nových jaderných reaktorů v Dukovanech dostanou z větší části, konkrétně z 60 procent, na starost české firmy. Dodrží přitom korejská KHNP termín i cenu dostavby? „U procesů, které máme v rukou, jako je třeba povolení k výstavbě, budeme dělat všechno pro to, abychom je zkrátili i v řádu několika dnů,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.

Vláda ústy ministra průmyslu slibuje, že dostavbu a provoz nových jaderných reaktorů v Dukovanech dostanou z větší části, konkrétně z 60 procent, na starost české firmy. Dodrží přitom korejská KHNP termín i cenu dostavby? „U procesů, které máme v rukou, jako je třeba povolení k výstavbě, budeme dělat všechno pro to, abychom je zkrátili i v řádu několika dnů,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.

Vláda ústy ministra průmyslu slibuje, že dostavbu a provoz nových jaderných reaktorů v Dukovanech dostanou z větší části, konkrétně z 60 procent, na starost české firmy. Dodrží přitom korejská KHNP termín i cenu dostavby? „U procesů, které máme v rukou, jako je třeba povolení k výstavbě, budeme dělat všechno pro to, abychom je zkrátili i v řádu několika dnů,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vlastně je to podobně jako u toho Homera Simpsona: Sedím spolu s dalšími třemi kolegy v místnosti plné tlačítek, displejů v blokové dozorně, tedy na velíně jaderné elektrárny,“ popisuje Adéla Chalupová, operátorka JE Temelín a mimo jiné i atomová influencerka.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosť: Andrej Žiarovský (Výskumný ústav jadrovej energetiky; riaditeľ pre strategický rozvoj a medzinárodné projekty). Slovensko patrí k európskym lídrom vo výrobe elektriny z jadra. Kde je jadrový reaktor treba aj palivo. Ruské, americké, alebo francúzske? Do Česka už dorazila prvá dodávka amerického jadrového paliva. Na Ukrajine sa ruské palivo nevyužíva už dva roky. Je to cesta aj pre nás? V tejto epizóde Kontaktov hovorí moderátorka Petra Strižková s hosťom o jadrovom palive, aj o tom vyhorenom, ktoré potrebujeme skladovať. | Palivo pre jadrové elektrárne. | Moderuje: Petra Strižková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Ministerstvo zdravotníctva chce novelou zákona zakázať predaj ochutených nikotínových výrobkov a jednorazových elektronických cigariet. Priblížime vám tento zámer aj reakcie odborníkov naň. Predstavíme aj výsledky prieskumu o tom ako Slováci vnímajú svoje duševné zdravie alebo tiež čo im najviac chýba v krajine.

Ja privātmājā ar elektrību darbojas visas iekārtas, arī apkures un ūdens uzsildīšanas sistēma, ja uz vairākām stundām pazūd elektrība, mājā atrasties būs nekomfortabli vai pat neiespējami. Ir risinājumi, kas ne tikai glābtu no problēmas, bet varētu nest nelielu peļņu. Raidījumā Kā labāk dzīvot analizē AS "Sadales tīkls" vecākais korporatīvo klientu attiecību vadītājs Jurģis Vinniņš, Klimata un enerģētikas ministrijas Enerģijas tirgus departamenta direktors Gunārs Valdmanis un "Virši" Enerģētikas daļas vadītājs un asociācijas "Saules enerģija Latvijai" valdes loceklis Jānis Bethers. Šis ir kādas klausītājas rosināts temats, kas lūdza noskaidrot, kā pasargāt savui māju, kur siltumu nodrošina siltumsūknis, no aukstuma, ja pārtrūkst elektrības padeve.  

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Olomoučtí radní nevyhověli žádostem soukromých investorů o umístění větrných elektráren na pozemcích městských lesů v katastrech obcí Huzová a Domašov nad Bystřicí.

Turpinām runāt par vēja enerģiju, tās sniegtajām priekšrocībām un izaicinājumiem. Pēc klausītāju lūguma raidījumā skaidrojam, kā darbojas vēja turbīnas, kāpēc tās sasniedz pat vairāku simtu metru augstumu un kā tās saražo elektrību? Skaidrojam arī, cik tālu Latvija ir tikusi vēja enerģijas izmantošanas ziņā. Stāsta vēja turbīnu tehniķis Dainars Zolmans un biedrības "Zaļā brīvība" pārstāvis Maksis Rūdolfs Apinis. Raidījumā arī Zinātnes ziņas. Centieni atjaunot mamutus ar ģenētiski modificētu peļu palīdzību. Vēsts, kas priekšplānā izvirzījusies ne vienā vien zinātnes jaunumiem veltītā vietnē, ir par iespēju atjaunot ziloņu senču jeb mamutu eksistenci. Ļoti iespējams, to izdzirdot, daudzi varētu saraukt pieri, bet amerikāņu uzņēmums “Colossal Biosciences” pilnā nopietnībā ir izvirzījis sasniegt šādu mērķi līdz 2028. gadam.  Dānijā atklātais neparastais koka aplis ir aptuveni tikpat vecs kā Stounhendža. Kamēr amerikāņi mēģina panākt seno mamutu atdzimšanu, Dānijā atrastas kādas citas senas liecības. Arheologi Dānijas ziemeļos ir atklājuši liela koka apļa paliekas, kas ir tūkstošiem gadu senas un kurām ir paralēles ar Anglijas Stounhendžu. Šī brīvdabas struktūra, iespējams, bijusi daļa no lielākas "rituāla ainavas", ko izmantojuši vēlā neolīta jeb jaunā akmens laikmeta un agrā bronzas laikmeta cilvēki. Kā mājas strazdi lidojumā spēj radīt skaistas formas? Zinātnieki guvuši labāku sapratni. Bet “Nacionālās ģeogrāfijas” raksts ieved lasītājus putnu pasaulē.

Jaký bude osud novely energetického zákona? Přehlasují poslanci Senát, anebo poslechnou doporučení a vypustí z předlohy vlastní přílepky? Jakým tempem roste podíl obnovitelných zdrojů? A skutečně u nás přibývá tzv. mařičů energie? Vladimír Kroc se ptal Pavla Douchy, advokáta a člena představenstva Svazu moderní energetiky.

Jaký bude osud novely energetického zákona? Přehlasují poslanci Senát, anebo poslechnou doporučení a vypustí z předlohy vlastní přílepky? Jakým tempem roste podíl obnovitelných zdrojů? A skutečně u nás přibývá tzv. mařičů energie? Vladimír Kroc se ptal Pavla Douchy, advokáta a člena představenstva Svazu moderní energetiky.

Jaký bude osud novely energetického zákona? Přehlasují poslanci Senát, anebo poslechnou doporučení a vypustí z předlohy vlastní přílepky? Jakým tempem roste podíl obnovitelných zdrojů? A skutečně u nás přibývá tzv. mařičů energie? Vladimír Kroc se ptal Pavla Douchy, advokáta a člena představenstva Svazu moderní energetiky.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seit 2011 veröffentlichen Elizabeth Pich und Jonathan Kunz sonntags online einen «War and Peas»-Comic. Lachen soll man dabei – und ins Nachdenken kommen. – Vor 100 Jahren verbesserten technische Neuerungen schlagartig die Musikaufnahmen. Die elektrische Studiotechnik hat die Musik revolutioniert. «Ohne Comic-Zeichnen würde ich wahrscheinlich im Knast sitzen!» – das sagt die deutsche Graphic-Novel Autorin Elizabeth Pich. Zusammen mit dem Comic-Autoren Jonathan Kunz kreiert sie seit 13 Jahren den Webcomic «War and Peas», mit dem die beiden knapp zwei Millionen Follower im Netz erreichen. Darin halten uns etwa sprechende Bäume, Gottesanbeterinnen oder gar der Planet Erde persönlich einen unangenehmen Spiegel vor. Auch im neusten Band «Liebe Erde» bewältigen sie mit Sarkasmus und Zeichenstift ihre eigene Ohnmacht gegenüber den grossen ökologischen Herausforderungen der Gegenwart. Im Februar 1925 wurde die erste elektrische Aufnahme eines Musikstücks gemacht – «Feelin' Kind O' Blue» des Pianisten und Sängers Jack Hylton. Diese neue Technik löste das bis dahin mechanische Aufnahmeverfahren schlagartig ab. Der Einsatz von Mikrofonen und Verstärkern brachte nicht nur entscheidende Vorteile bezüglich der Klangqualität, sondern veränderte auch die Art und Weise der Musikproduktion grundlegend – mit massivem Einfluss auf die gesamte Musikindustrie. SRF-Tonmeister Lars Dölle teilt in diesem Beitrag seine feinen Ohren und sein Wissen mit uns.

Obyvatelia obcí Látky a Málinec sa pred časom zobudili do zvláštnej reality. Rezort životného prostredia na čele s Tomášom Tarabom zverejnil svoj zámer, postaviť na ich pozemkoch prečerpávaciu elektráreň. Bez diskusie so starostami či s krajom, bez prezentovania zámeru či bez varovania.Mnohí sa boja, že prídu o majetok, ktorý skončí buď na okraji vodného diela alebo rovno pod jeho hladinou.Čo sa to teda na Podpoľaní má diať, ako zámer prezentuje Taraba a sú jeho argumenty o turizme a veľkej príležitosti vôbec relevantné?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Michala Katušku z domácej redakcie denníka SME.Zdroje zvukov: TA3,Startitup, MarkízaOdporúčanie:Dnes vám odporúčam knihu Jakuba Ptačina, 53 pohľadov ako byť lepší. Jakub v nej oslovil 53 ľudí tých najrôznejších profesií s prosbou, aby napísali ich pohľady a pokusy na to, ako byť lepší. Výsledkom je táto knižka, v ktorej okrem mnohých príležitostí na zamyslenie nájdete aj kopec odporúčaní na ďalšie skvelé knihy.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Elektrības cenas atkal aug. Kādi vaino atslēgšanos no Krievijas elektrības tīkliem, citiem nepatīk vēja parki un aktīvi aģitē pret to būvniecību. Par enerģētikas politiku un nākotnes stratēģiju Krustpunktā lielā intervija ar uzņēmēju SIA "RCG LightHouse" dibinātāju un padomes locekli, enerģētikas ekspertu Kasparu Osi. Pagājušajā nedēļā kolēģis Jānis Domburs Latvijas Televīzijas raidījumā „Kas notiek Latvijā?” mēģināja meklēt risinājumu, kā salāgot vajadzību pēc elektroenerģijas pieņemamā cenā ar ļaužu iebildēm būvēt jaunas elektrostacijas. Raidījuma beigās secināju, ka tas izskatās pēc tādas neiespējamās misijas, jo katram bija savi argumenti, kāpēc kaut ko darīt vai nedarīt, un kopsaucēju atrast likās praktiski neiespējami. Bet kaut kā taču salāgot visu nāksies, jo diez vai mēs būsim gatavi atgriezties akmens laikmetā. Jautājums tikai, kā tas notiks?  Arī manā sociālo mediju burbulī faktiski jeb lokā šis temats burbuļo - vieni pārliecināti, ka neko jaunu nevajag, mums ir jāmācās iztikt ar esošo, mums pietiek, citi grib darboties, attīstīt biznesu, tad spriež, ko vajadzētu atļaut, ko - nē. Vēloties šo jautājumu izzināt arī intervijā  Krustpunktā, meklēju cilvēku, kurš pēdējā laikā publiskajā telpā ir mazāk pozicionējies, bet ir zinošs, turklāt šobrīd nedarbojas kādā konkrētā elektrības ražošanas biznesā.   

Na jednej strane nová prečerpávacia vodná elektráreň s vidinou tučných ziskov z predaja elektrickej energie, na strane druhej osudy stoviek ľudí, ktorým jej výstavba zásadne zmení celé ich doterajšie životy. V dnešnom podcaste vám prinášame príbehy farmárov, ktorých sa zámer ministra Tarabu bytostne dotýka, no ktorých sa na to nik nepýtal a o všetkom sa dozvedeli iba z médií. Peniaze nie sú všetko, odkazujú farmári ministrovi Tarabovi.Zámer postaviť úplne novú prečerpávaciu elektráreň na rieke Ipeľ, s ktorým prišiel minister životného prostredia miestnych obyvateľov zaskočil a doslova šokoval. Elektráreň Málinec - Detvianska Huta totiž nie sú iba obrovské investičné náklady a prípadné tučné zisky z predaja elektrickej energie, to sú aj konkrétne ľudské osudy ľudí, ktorí v mieste budúcej vodnej nádrže žijú a ktorí si toto miesto v samom srdci Slovenska vybrali pre jeho krásu, pokoj a relatívnu nedotknutosť. Boli sme sa preto pozrieť priamo na miesto potenciálnej vodnej nádrže v lokalite Čechánky - Detvianska Huta.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Na jednej strane nová prečerpávacia vodná elektráreň s vidinou tučných ziskov z predaja elektrickej energie, na strane druhej osudy stoviek ľudí, ktorým jej výstavba zásadne zmení celé ich doterajšie životy. V dnešnom podcaste vám prinášame príbehy farmárov, ktorých sa zámer ministra Tarabu bytostne dotýka, no ktorých sa na to nik nepýtal a o všetkom sa dozvedeli iba z médií. Peniaze nie sú všetko, odkazujú farmári ministrovi Tarabovi.Zámer postaviť úplne novú prečerpávaciu elektráreň na rieke Ipeľ, s ktorým prišiel minister životného prostredia miestnych obyvateľov zaskočil a doslova šokoval. Elektráreň Málinec - Detvianska Huta totiž nie sú iba obrovské investičné náklady a prípadné tučné zisky z predaja elektrickej energie, to sú aj konkrétne ľudské osudy ľudí, ktorí v mieste budúcej vodnej nádrže žijú a ktorí si toto miesto v samom srdci Slovenska vybrali pre jeho krásu, pokoj a relatívnu nedotknutosť. Boli sme sa preto pozrieť priamo na miesto potenciálnej vodnej nádrže v lokalite Čechánky - Detvianska Huta.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Po dar vieno „Žalgirio” pralaimėjimo Eurolygoje ir istorinės moterų rinktinės pergalės Lukas Malinauskas, Tomas Purlys ir Karolis Tiškevičius prisėdo pasikalbėti. Išsamiai aptartas ir didžiausias „Snaiperio” konkursas nelaimėlis Lietuvos istorijoje. Gal šįkart pasiseks? Tinklalaidės partneriai: – Kai turi Telia Play – turi viską! Dabar ir Netflix. Pasirink planą https://www.telia.lt/privatiems/telev... ir mėgaukis visu turiniu vienoje vietoje! – Su Telia 5G ramu visur, nes jis veikia visur. Net ir užpustytoje sodyboje su židiniu. ​Tik Telia 5G dengia 99% Lietuvos. Galingas 5G modemas už pusę kainos, užsisakius Telia 5G internetą. Užsisakyk dabar: https://www.telia.lt/privatiems/internetas/nesiojamas?24-men-sutartisRyšių reguliavimo tarnybos 2024-12-19 duomenimis, „Telia“ 5G dengia 95 % Lietuvos teritorijos ir 99,7 % namų ūkių, plačiau – www.rrt.lt/judriojo-rysio-tinklu-tiketinos-aprepties-zonos/. RRT 2024 m. mobilaus ryšio greičio matavimų duomenimis „Telia“ mobilus ryšys yra greičiausias Lietuvoje: https://matavimai.rrt.lt – Sodyba “Aktyvi Ramybė” - tai privatus sodybos kompleksas ant ežero kranto Elektrėnų savivaldybėje. Nuo šiol Sodyba "Aktyvi Ramybė" priima ir mažesnes žmonių kompanijas darbo dienomis. Daugiau: https://www.facebook.com/AktyviRamybe ir https://www.instagram.com/aktyvi_ramybe/ – Nealkoholinis alus „Gubernija”, daugiau informacijos: https://gubernija.lt/ Temos: Istorinis moterų rinktinės pasiekimas (0:00); Kovingas, bet lengvai nuspėjamas „Žalgiris” (13:26); Baudų nemetantis „Žalgiris” ir teisėjų klaidos (25:02); Zacho LeDay pagarba Lietuvai (29:50); Žiūrovus užvedęs Francisco (32:24); Liūdna dėl Smailagičiaus ir kodėl dingo Manekas? (37:11); LKL Snaiperio konkurso nelaimėlis ir favoritai (43:22); Vilniaus „Wolves” pasiekimai (53:34); Ačiū BN+ nariams (1:01:46).

Češi – mírně řečeno – větrné energii nefandí. Česko je totiž spolu s Maltou na naprostém chvostu žebříčku zemí Evropské unie v oblasti jejího využití. Zatímco v Německu pokrývají větrníky skoro třetinu produkce elektrické energie, v Rakousku je to asi 12 procent a rychle je staví i Polsko, kde vítr vyrábí asi desetinu spotřeby elektřiny. U nás je to ale jen pouhé procento.

Podíl elektřiny, která se v Evropské unii vyrobí z obnovitelných zdrojů, stoupl za posledních 23 let patnáctkrát. České republice to jde ale nejpomaleji ze všech, naopak na špičce je v množství elektřiny vyrobené z uhlí. „K energetické transformaci dochází už docela dlouho. Česko ale patří mezi několik málo zemí, kde neprobíhá,“ shrnuje zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.