Podcasts about elektr

Plynovou energetiku teď chtějí všichni - Češi, Němci, Poláci a další. Evropa postupně mění své uhelné elektrárny a teplárny za plynové, což ještě před začátkem stavby naráží na jeden problém - kvůli vysoké poptávce výrobci technologií pro plynové zdroje nestíhají. Česká společnost 2JCP z fondu Jet Investment, která se zaměřuje na vývoj a výrobu technologií pro průmysl a energetiku, zažívá díky vysoké poptávce zlaté časy. „Celý trh s plynovou energetikou zažívá silnou konjunkturu. Nemyslím si, že úplně tím hlavním, ale významným driverem je přechod od uhlí k plynu v Evropě. Ten hlavní driver je hlavně masivní výstavba datových center ve Spojených státech, samozřejmě umocněná všeobecnou globální elektrifikací v energetice,“ říká generální ředitel společnosti 2JCP Vojtěch Křenovský. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně shání víc než sto nových zaměstnanců. Nechybí jim jaderní inženýři, naopak poptávají lidi, kteří umí řemeslo. Například elektrikáře, svářeče nebo strojaře.

Celou rekonstrukci zajistí dodavatelská firma formou Design-Build. Zařizuje tedy projektovou dokumentaci, externí dodavatele a podobně.

Pochází z Loučné nad Desnou, stavbu přečerpávací elektrárny tak vnímal zblízka od dětství. Pracovat v ní začal v roce 1993 jako elektrikář. Vypadala prý v podstatě stejně jako dnes. „Samozřejmě nějaké zásahy jsme provedli, např. oběžná kola jsou vylepšená a mají větší účinnost. Dělali jsme převíjení statorového vinutí, a taky dost vyrostly stromy okolo,“ vzpomíná vedoucí provozu Ludvík Štrobl.

Pochází z Loučné nad Desnou, stavbu přečerpávací elektrárny tak vnímal zblízka od dětství. Pracovat v ní začal v roce 1993 jako elektrikář. Vypadala prý v podstatě stejně jako dnes. „Samozřejmě nějaké zásahy jsme provedli, např. oběžná kola jsou vylepšená a mají větší účinnost. Dělali jsme převíjení statorového vinutí, a taky dost vyrostly stromy okolo,“ vzpomíná vedoucí provozu Ludvík Štrobl.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po březnovém představení prvních návrhů se začaly objevovat nesouhlasné názory obyvatel Andělky a okolí. Vedení obce se proto rozhodlo uspořádat nezávaznou anketu.

Proč se skupina ČEZ rozhodla vybudovat čtvrtou velkou přečerpávací vodní elektrárnu v Česku právě na Orlické přehradě? Jaké dozvuky má vlna násilností, kterou v noci na středu rozpoutali v severoirském Belfastu protiimigrační radikálové? A co všechno posuzovala mezinárodní expertní skupina, která podpořila plán na rekonstrukci historicky cenného železničního mostu na pražské Výtoni?

Proč se skupina ČEZ rozhodla vybudovat čtvrtou velkou přečerpávací vodní elektrárnu v Česku právě na Orlické přehradě? Jaké dozvuky má vlna násilností, kterou v noci na středu rozpoutali v severoirském Belfastu protiimigrační radikálové? A co všechno posuzovala mezinárodní expertní skupina, která podpořila plán na rekonstrukci historicky cenného železničního mostu na pražské Výtoni?

Proč se skupina ČEZ rozhodla vybudovat čtvrtou velkou přečerpávací vodní elektrárnu v Česku právě na Orlické přehradě? Jaké dozvuky má vlna násilností, kterou v noci na středu rozpoutali v severoirském Belfastu protiimigrační radikálové? A co všechno posuzovala mezinárodní expertní skupina, která podpořila plán na rekonstrukci historicky cenného železničního mostu na pražské Výtoni?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Díky celkové modernizaci původní elektrárny za osm miliard korun bude možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 MWh energie.

„V první řadě je mi líto, že organizátoři vyhlášení referenda na výstavbu větrných elektráren nepřišli s touto iniciativou již dříve,“ říká starosta Miroslav Kladníček.

„V průměru to šetří od 50 do 70 procent spotřeby elektrické energie za rok. Návratnost u těchto fotovoltaických elektráren, vzhledem k tomu, že jsme získali dotace, je do čtyř roků,“ říká starosta.

Latvijas mājsaimniecību un tautsaimniecības nozaru elektrības patēriņš vidēji pieaug par 3% gadā. Līdz ar patēriņu aug arī rēķini. Vai šobrīd ir vēl kādas iespējas samazināt elektrības patēriņu un izmaksas? Par to spriežam raidījumā Kā labāk dzīvot. Analizē "Alexela Latvija" vadītājs Māris Avotiņš, Elektrum Enerģijas centra projektu vadītāja Inga Liene Sanžerevska un uzņēmuma "Altero" pārstāvis Andrejs Kombecovs.

Adéla Chalupová je první ženskou operátorkou Jaderné elektrárny Temelín po zhruba patnácti letech. Mladá jaderná inženýrka navíc patří k nejznámějším propagátorům oboru v Česku. Na sociálních sítích ji sledují desetitisíce lidí, o jádru také přednáší na školách. Její osvěta má teď i konkrétní výsledky. Na práci v elektrárně se připravují další uchazečky.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává Česko v rámci Evropské unie hned za Maltou. Z klimatické změny se u nás mezitím stala kulturní válka a větrné elektrárny doprovází dezinformace. Expert na akcelerační zóny Martin Abel a vědec Daniel Kortus, který se na sociálních sítích snaží vyvracet mýty o klimatu, mluvili v Podhoubí na festivalu AFO v Olomouci o tom, proč u nás transformace energetiky drhne a jakou roli v ní hrají vědci, politici a média.

V produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává Česko v rámci Evropské unie hned za Maltou. Z klimatické změny se u nás mezitím stala kulturní válka a větrné elektrárny doprovází dezinformace. Expert na akcelerační zóny Martin Abel a vědec Daniel Kortus, který se na sociálních sítích snaží vyvracet mýty o klimatu, mluvili v Podhoubí na festivalu AFO v Olomouci o tom, proč u nás transformace energetiky drhne a jakou roli v ní hrají vědci, politici a média.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slyšeli jste někdy o tak zvané vltavské kaskádě? Jde o soubor elektráren na řece Vltavě, jehož součástí je i vodní dílo Štěchovice nedaleko Prahy, které tvoří hned dvě elektrárny. Zdejší betonová přehrada je 22,5 metru vysoká a 120 metrů dlouhá. Do míst, kde vzniká elektřina, se můžete vydat na prohlídku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Větrné elektrárny mohou pokrýt velkou část spotřeby v Česku. Jen se jich lidé bojí, čemuž přispívají i dezinformace, které popisuje Viktor Votruba, redaktor HN specializující se na obnovitelné zdroje energie. Podle něj většina fake news je dávno vyvrácena studiemi v zahraničí, ale do Česka přicházejí ze Slovenska a pomáhají jim i Motoristé v čele ministerstva životního prostředí.

Ranní brífink Martina Ehla: Větrné elektrárny mohou pokrýt velkou část spotřeby v Česku. Jen se jich lidé bojí, čemuž přispívají i dezinformace, které popisuje Viktor Votruba, redaktor HN specializující se na obnovitelné zdroje energie. Podle něj většina fake news je dávno vyvrácena studiemi v zahraničí, ale do Česka přicházejí ze Slovenska a pomáhají jim i Motoristé v čele ministerstva životního prostředí.

Na první pohled nenápadná budova, uvnitř technologie za desítky milionů korun. Laboratoř čisté energetiky v Českých Budějovicích je jednou ze tří v Česku, vznikla před pěti lety s rozmachem domácích solárních elektráren. Odborníci tu posuzují, jestli budou nové fotovoltaiky bezpečné pro českou elektrickou síť.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lietuvos Raudonasis Kryžius kviečia gyventojus dalyvauti nemokamose civilinės saugos ekskursijose, kurios vyks Vilniuje, Kaune, Klaipėdoje, Šiauliuose, Panevėžyje, Alytuje, Elektrėnuose. Ekskursijų tikslas – stiprinti visuomenės pasirengimą veikti krizės metu bei padėti įgyti žinių, kaip elgtis skirtingų ekstremaliųjų situacijų metu bei kokius namų darbus su šeima svarbu atlikti jau dabar.   

Pieno perdirbėjams mažųjų pieno ūkių nebereikia. Jie atsisako pirkti smulkiųjų ūkių pieną, o iš tų, kurių dar perka, moka itin mažą kainą. Dėl to smulkieji ūkiai nepajėgia atlaikyti konkurencijos ir yra išstumiami iš rinkos. Per pastaruosius penkerius metus pieno ūkių skaičius Lietuvoje sumažėjo beveik perpus – nuo 16 tūkstančių 2021 metais iki 9,5 tūkstančio šiemet. Vien per šiuos metus iš pienininkystės pasitraukė apie 2 tūkstančius ūkių. Tuo pat metu karvių skaičius sumažėjo gerokai lėčiau – nuo 205 tūkstančių iki 188 tūkstančių. Tai rodo, kad pieno gamyba koncentruojasi stambesniuose ūkiuose – jie plečiasi ir perima rinką.Kaip batsiuvys be batų - dažnai palydime posakiu, kai žmogui nelieka pačiam laiko pasirūpinti savimi. Elektrėnų savivaldybėje šeimos įkurtame Obenių medelyne rožėmis besirūpinanti Jūratė Kriaučiūnienė yra išimtis. Ji puoselėja ir puikų rožyną savo sodyboje.Lietuvos etnografijos muziejaus paveldo specialistė, architektė dr. Rasa Bertašiūtė sako, kad šiuolaikinėje kaimo ir miestelio architektūroje įsivyravo egoizmas.Ved. Kristina Toleikienė

Pavasaris – sėjos metas. Sėjai naudojami beicuoti grūdai, kurie jokiu būdu negali patekti tarp maistui ar pašarams skirtų grūdų. Valstybinė maisto ir veterinarijos tarnyba teigia sulaukianti pranešimų apie įtarimus apie supirkėjams pristatomus užterštus grūdus. Ar pasitvirtino tokie faktai, atsakys šios tarnybos Priežiūros departamento direktorius Gediminas Gvazdaitis ir Lietuvos grūdų augintojų asociacijos pirmininkas Audrius Vanagas.Šiemet vėliau pavasario sezonas prasideda ir medelynuose. Po šios žiemos tenka skaičiuoti ir nuostolius. Labai nukentėjo spygliuočiai, o kodėl taip nutiko, pasakoja dešimt metų Elektrėnų savivaldybėje veikiančio „Obenių medelyno“ vadovė Ieva Kriaučiūnaitė.„Prilėtink. Kelyje varlės“. Šį ženklą Kaišiadorių rajono Guronių kaime pastatė Vaiva Naruševičienė, jau aštuonerius metus išdrįsusi gelbėti varliagyvius nuo žūties ant kelio. Orams šylant netrukus prasidės varliagyvių migracija ir reikės savanorių, pasiryžusių rupūžes perkelti iš vienos kelio pusės į kitą, pagalbos. Tikimasi vėl išgelbėti kelis tūkstančius rupūžių.Ved. Kristina Toleikienė

V České republice v roce 2025 proběhl rekordní počet obecních referend, ve kterých se obyvatelé vyjadřovali k výstavbě větrných elektráren na území své obce. Březnový průzkum agentury STEM/MARK pak ukázal, že přibližně polovině Čechů by větrná elektrárna vzdálená několik kilometrů od jejich bydliště nevadila. Na druhou stranu Česká republika nadále patří mezi země s nejpomalejším rozvojem větrné energie v Evropě.Všechny díly podcastu O čem se mluví v Plzeňském kraji můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokrok si vyžaduje obete. Tak nám to aspoň desaťročia opakovali pri výstavbe priehrad, ktoré dnes považujeme za samozrejmosť. Lenže čo ak je tou obeťou váš vlastný dvor, vaše súkromné právo a možno aj európska legislatíva?V lokalite Málinec a Látky to dnes vrie. Štát tam chce postaviť prečerpávaciu vodnú elektráreň – projekt, ktorý má byť slovami Tomáša Tarabu pilierom našej energetiky. Štátny podnik hovorí o ,významnej investícii‘ a o ‚verejnom záujme‘, no miestni aktivisti z občianskeho združenia Čechánky hovoria o niečom inom: o arogancii moci, nelegálnych meraniach na cudzích pozemkoch a obchádzaní Bruselu.Čo sa v Málinci deje, si povieme s Renátou Endrodyovou z Občianskeho Združenie Čechánky.Podcast pripravila Kristína Braxatorová.

Pokrok si vyžaduje obete. Tak nám to aspoň desaťročia opakovali pri výstavbe priehrad, ktoré dnes považujeme za samozrejmosť. Lenže čo ak je tou obeťou váš vlastný dvor, vaše súkromné právo a možno aj európska legislatíva?V lokalite Málinec a Látky to dnes vrie. Štát tam chce postaviť prečerpávaciu vodnú elektráreň – projekt, ktorý má byť slovami Tomáša Tarabu pilierom našej energetiky. Štátny podnik hovorí o ,významnej investícii‘ a o ‚verejnom záujme‘, no miestni aktivisti z občianskeho združenia Čechánky hovoria o niečom inom: o arogancii moci, nelegálnych meraniach na cudzích pozemkoch a obchádzaní Bruselu.Čo sa v Málinci deje, si povieme s Renátou Endrodyovou z Občianskeho Združenie Čechánky.Podcast pripravila Kristína Braxatorová.

Otevřete Hormuzský průliv, jinak zničíme vaše elektrárny – tak zní prodloužené ultimátum Spojených států vůči Íránu. Teherán vzkázal, že by odpověděl úplným uzavřením průlivu. „Nedivím se, že se nikdo v Evropě do konfliktu nežene,“ říká v Osobnosti Plus politolog Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů „Bombardování elektráren je válečný zločin. Žádné porušování mezinárodního práva nedává druhé straně právo porušovat ho taky,“ dodává. Írán a USA pokračují v jednání.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: „Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti", řekl v úterý na pařížském summitu francouzský prezident Emmanuel Macron. Na podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico. A třeba šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen označila evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Přitom jen před pár dny Respekt publikoval text, který začíná větou: „Čím blíže žijí lidé k jaderné elektrárně, tím vyšší může být riziko, že zemřou na rakovinu," s tím, že to naznačuje studie vědců z Harvardovy univerzity, která mapovala jednotlivé okresy USA, a která byla zveřejněna koncem února v časopise Nature Communications. Čím se poznatky liší od těch, které jsme měli doposud? Jak autoři studie reagují na kritiku? A vylučuje to výroky zmíněných politiků a političek? I o tom mluví ve středeční epizodě Martin Uhlíř.

Laidoje - naujausia informacija apie trečiąjį iš Dubajaus parskridusį lėktuvą su lietuviais. Jis Vilniuje nusileido penktadienio vakare.Edvino Kučinsko rengiama rubrika „Praeiviai“ iš Elektrėnų.Kaune pradėta tiesti gatvę, kurios niekas neprašė ir nenorėjo, bendruomenė prieš ją protestavo 6 metus.Lietuvos ir užsienio policija surengė operaciją prieš automobilių ir jų dalių vagių grupuotes. Pokalbis apie tokių prekių paklausą ir kaip nenusipirkti vogtos detalės.Sporto rubrikoje - interviu su Ukrainos paralimpinio komiteto prezidentu apie penktadienį prasidėjusias paralimpines žaidynes, kurių atidarymą boikotavo įvairios šalys, taip pat ir Lietuva.Vos atšilus orams daržininkai mėgėjai pradėjo sėjos sezoną, ir daugelio palanges jau nuklojo daigyklos su pasėtom daržovėm, gėlėm ar prieskoniais. Neretai daržininkai susiburia ir į pokalbių grupes socialiniuose tinkluose, kur vieni kitų klausia įvairių patarimų. Ir čia specialistai pastebi tendenciją, kad plinta patarimai augalus „gydyti“ ar tręšti vaistais bei antiseptikais. Ar verta klausyti tokių patarimų?Ryto garsai. Ved. Liuda Kudinova

V posledních letech se stále častěji v některých obcích Olomouckého kraje debatuje o tématu obnovitelných zdrojů, často přímo stavbách větrných elektráren. Jaký je o ně zájem? Jaké jsou obavy obyvatel? Co chystaná státní regulaci, která má vycházet z takzvaných akceleračních zón? O tom všem byl další díl rubriky O čem se mluví.

Je jen málo témat, které by v poslední době zástupci všech tří vládních stran skloňovaly častěji. Proti větrným elektrárnám se nejdříve začal stavět poslanec Libor Vondráček (za SPD) a později třeba také vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristé sobě) nebo premiér Andrej Babiš (ANO). Politici varují před zaplavením české krajiny větrnými monstry. Hrozí skutečně českým obcím podobné nebezpečí?Host: Petr Vidomus - publicista, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a sociolog z Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Teismas Eriką Švenčionienę už SSRS nusikaltimų neigimą pripažino kalta ir skyrė 3750 eurų baudą. Ji nuteista už pasisakymą apie Medininkų žudynes. „Medininkų tragedija yra tamsioji Lietuvos spec. tarnybų veiklos pasekmė. Daug faktų bylojo apie tai, kad žudikai buvo iš savų tarpo. Tiesa paslėpta, liudininkai nutyla“, – socialiniame tinkle rašė moteris.Vilniaus saugumo forumas 2026: geriausias būdas užkardyti karą – parodyti, jog esi pasirengęs.Padaugėjo virusinių žarnyno infekcijų: kokie yra pagrindiniai simptomai, kam jos pavojingiausios? Kaip apsisaugoti?Ukrainoje daugėja atvejų, kai įvyksta konfliktai tarp šaukiamųjų tarnauti ir karinių komisariatų darbuotojų.Vievyje teikiamas slaugos ir palaikomojo gydymo paslaugas ketinama perkelti į Elektrėnų ligoninę. Įspėjimus apie atleidimą jau gavo 24 skyriaus darbuotojai. Anot savivaldybės toks sprendimas priimtas siekiant užtikrinti kokybiškesnes paslaugas pacientams ir taupyti išlaidas savivaldybei. Tačiau gyventojai nerimauja, kad uždarius skyrių Vievyje, slaugos paslaugos taps sunkiai prieinamos.Vakarų Lenkijoje užfiksuotas staigus vandens lygio kilimas: gyventojai brenda per užlietas gatves, o ugniagesiai dirba be pertraukų. Žadant oro atšilimą iki 17 laipsnių, perspėjama apie didelio potvynio riziką.Lietuvos vyrų krepšinio rinktinė išvyko į Islandiją, kur žais trečiąsias pasaulio čempionato atrankos rungtynes. Prie Rimo Kurtinaičio treniruojamos komandos šiandien prisijungė ir keli Kauno Žalgirio krepšininkai.Ved. Agnė Skamarakaitė

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Jaderná energie. Dvě slova, která vyvolávají řadu emocí. Od obav z bezpečnosti až po radost ze zachráněných životů. S jaderným fyzikem a velkým popularizátorem vědy Ondřejem Kořistkou jsme probrali, zda potřebujeme jaderné elektrárny nebo už máme lepší zdroje energie. Také nám vysvětlil, co to jsou malé modulární reaktory a kde všude pomáhá ionizační záření v medicíně.

Due to the internet blackout in Kobani, we were unable to reach anyone for a live interview, including the journalists we attempted to contact. As a result, Mr Umer Menla Yusif, a pharmacist based in Kobani, sent us voice messages via WhatsApp. We asked him about the latest developments regarding the humanitarian situation in the city, as well as the reasons behind the ongoing lack of water, electricity, and internet access. - Ji ber qutbûna înternetê li Kobaniyê, me nikaribû bi kesî re hevpeyvîneke zindî bikin, di nav de rojnamevanên ku me hewl da pêwendiyê bi wan re deynin. Di encamê de, birêz Umer Menla Yusif, dermansazekî li Kobaniyê, bi rêya WhatsAppê peyamên dengî ji me re şandin. Me jê li ser pêşketinên dawî yên derbarê rewşa mirovî ya li bajêr, û her weha sedemên kêmbûna av, elektrîkê û nebûna înternetê pirsî.

V novej epizóde relácie What the Fakt sme privítali Milana Ilčíka, riaditeľa vodných elektrární, ktorý nám poodhalil zákulisie slovenskej energetiky. Dozviete sa, ako je možné, že jediná prečerpávacia vodná elektráreň dokáže ročne zásobovať energiou až 130 000 domácností. Milan Ilčík vysvetľuje fascinujúce detaily o sieti 31 elektrární a 74 turbogenerátorov, ktoré tvoria chrbticu našej zelenej energie. Prečo sú prečerpávacie elektrárne považované za obrie „batérie“ Slovenska a ako dokážu vyrovnávať výkyvy v sieti?

S Ondrášem Přibylou o výsledcích nového modelování elektrické soustavy bez Chvaletic a Počerad od Fakt o klimatu, zbavování závilosti na fosilních zdrojích, světové elektrotechnické revoluci, roli petrostátů i třetím nejteplejším roce v historii měření. Moderuje Štěpán Sedláček.Minulá vláda stanovila odklon od spalování uhlí na rok 2033. Ale potvrzují se odhady řady analytiků, kteří tvrdili, že k tomu může dojí významně dřív mimo jiné pod tlakem rostoucí ceny emisních povolenek a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Při aktuální ceně povolenky, která přesahuje 90 €/MWh, je levnější vyrábět energii v plynových elektrárnách. České uhelné zdroje tak přijdou na řadu, jen když jaderné elektrárny a OZE nepokryjí spotřebu a po většinu roku by bylo levnější elektřinu do Česka dovážet než ji získávat ze spalování hnědého uhlí. CNa sklonku loňského roku oznámila firma Sev.en Pavla Tykače plán ukončit hnědouhelných elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno, jejichž provoz se přestává vyplácet. Nová analýza organizace Fakta o klimatu ukazuje, že vypnutí uvedených elektráren by nemělo v Česku ohrozit dodávky elektřiny a na její ceně se podepsat jen minimálně. To vyplynulo na základě modelování české a evropské energetické soustavy. Podle zakladatele a vedoucího Fakt o klimatu Ondřáše Přibyly tak ekonomicky nedává smysl chod Tykačových elektráren dotovat. Jak rychle Česko může odpojit dalších uhelné zdroje a čím je nahradí? A jak zásadní roli mají v kontextu všech českých emisí skleníkových plynů? A jak se jeví postupující vývoj ohřívání planety a snahy ho zastavit s ohledem na dění ve světě? Nejen o tom mluví nad novou knihou Atlas dekarbonizace Česka (Fakta o klimatu, 2025) Ondráš Přibyla v dalším čtení s Respektem.K poslechu doporučujeme také: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřinyDiskutovaná analýza: Konec uhlí v ČeskuJe soustava připravena na uzavření zdrojů skupiny Sev.en a co zbývá vyřešit pro bezpečný útlum uhelné energetiky?Odkaz na Atlas v pdf a související online kurz: Atlas dekarbonizace ČeskaDoporučený zdroj s dalšími informacemi k tématu od Ondráše Přibyly: The Electrotech Revolution | Ember

Apie vis šaltėjančius orus - pokalbis su sinoptiku.Užsienio naujienos, pasaulio kultūros naujienų apžvalga.Radijo dokumentikos anonse: pasakojimas apie Lietuvos musulmonų bendruomenę, kasmet po Naujų metų šventimo Vilniuje sutvarkančią Katedros aikštę.Gidas iš Kaišiadorių Rolandas Kriugžda per penkerius metus ketina visose 60-yje savivaldybių suorganizuoti po žygį ir taip būti aplankęs visą Lietuvą. Pirmasis žygis šiandien Elektrėnuose. Daugiau apie tai rubrikoje „Savaitgalis už Vilniaus“.Rubrikoje „Smegenų DNR“ neuromokslininkė Laura Bojarskaitė pasakos, kaip mokslas aiškina dėmesingumą ir jo praktikas.Pokalbis medikais ir pareigūnais apie tai, kiek šalčiai jau pridarė bėdų ir kaip elgtis, kad jų nepridarytų.„Olimpinio dienoraščio“ autorius Tautvydas Meškonis tęsia pokalbį su pirmuoju lietuviu, tapusiu žiemos olimpinių žaidynių čempionu – biatlonininku Algimantu Šalna.Kodėl Elono Musko kompanijos sukurta dirbtinio intelekto platforma Grok šią savaitę sukosi skandaluose?Dar viena tema Ryto garsuose - skiepai nuo žmogaus papilomos viruso. Kai kurie tėvai socialinių tinklų grupėse dalijasi sprendimu neskiepyti savo vaikų, bet medikai primena, kad šis virusas gali sukelti vėžinius susirgimus tiek moterims, tiek vyrams. M. Kalinauskaitės reportažas.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Gada pēdējās dienās, kas aizvien tumšas, parunāsim par elektrību. Bez tās šodien nav iedomājama dzīve, jo īpaši ziemā un svētku laikā, kad bez mākslīgā apgaismojuma un svētku gaismiņām grūti būtu pārciest gada tumšākos mēnešus. Elektrība mūsdienās ir kļuvusi par absolūtu ikdienas nepieciešamību un tāpēc raidījumā lūkojam, kurā brīdī tā ienāca pasaulē un Latvijā un kā mainīja sabiedrību. No Bendžamina Frenklina pūķa atgadījuma negaisa laikā līdz pirmajām Volta baterijām un Edisona spuldzītēm. Cilvēce ir pieradinājusi šo neprognozējamo dabas spēku, ielikusi to slēdžos un vados, iemācījusies saražot un naski patērēt - elektrības atklājumi ir viens no lielākajiem stāstiem civilizācijas vēsturē. Bez tās nebūtu iespējams teju nekas no tā, ko baudām šodien. Kā elektrība aizsāka savu ceļu līdz mūsu mājām? Raidījumā Zināmais nezināmajā skaidro vēsturnieks, Latvijas Nacionālās bibliotēkas vadošais pētnieks Mārtiņš Mintaurs un Latvijas Universitātes profesors, Eksperimentālās fizikas katedras un Lāzeru centra vadītājs Mārcis Auziņš. -- Laiks starp Ziemassvētkiem un Jaunā gada sagaidīšanu ir brīdis gadā, kad daudz tiek runāts un domāts par to, kas no visa, kas nonāk mūsu rīcībā un apkārtējā vidē, ir bīstams vai traucējošs. Jaungada tradīcija ir ne tikai svētku uguņošana un dažādi gaismu šovi. Arī laimīšu liešana ir kas tāds, kas vismaz vidējai un vecākajai paaudzei labi palicis atmiņā. Taču pēdējos gados izskan ziņas, ka veikalos nopērkamās alvas “laimītes” patiesībā ir bīstami svina sakausējumi. Vai tiesa un kāpēc svina kausēšana un pārnēšana nav droša cilvēkam? Par to stāsta RSU Darba drošības un vides veselības institūta direktors Ivars Vanadziņš. Savukārt Patērētāju Tiesību aizsardzības centrs atgādina, ka r aizliegts piedāvāt tirgū preces, kur svina koncentrācija ir 0,05% no masas vai vairāk; vismaz pagājušajā gadā pircēji bija atraduši tādu laimīšu liešanas komplektus, kur svina sastāvs bija gandrīz visi 100%.  -- Arī cilvēka organismā mājo elektrība Elektrības atklāšana ir radījusi revolūciju cilvēku sadzīvē - tā atvieglojusi ikdienas soli, pavērusi ceļu tālākiem zinātnes sasniegumiem un arī izklaides industrijai. Bet līdztekus centieniem saprast elektrības rašanos, ir notikuši cilvēka ķermeņa pētījumi, un vienā brīdī tapis skaidrs - elektrība rodama arī mūsu organismā. Tieši kā un kur tā veidojas, stāsta Tukuma valsts ģimnāzijas fizikas skolotājs Valdis Zuters. Apjausma, ka arī cilvēka organismā mājo elektrība, atklājusies pamazām.

Evropská unie řeší podezření, že některé elektrárny zkreslují údaje o svých emisích CO₂. Mohou tak ušetřit i stovky milionů ročně na emisních povolenkách. Redakce investigace.cz ve spolupráci s novinářkami a novináři OCCRP zjišťovala, jestli údaje o emisích mohou podhodnocovat i české firmy. Konkrétně se touto otázkou už přes rok a půl zabývá reportérka investigace.cz Barbora Šturmová. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?

Jak velký problém bude mít Česko, pokud firma Pavla Tykače do roku 2027 zavře své uhelné elektrárny? Ponese zítra Andrej Babiš na Hrad také jméno Filipa Turka jako nominanta na ministra zahraničí? A jak se dá odhalit 80 let stará justiční vražda?

Společně s volbami do Sněmovny se v sedmnácti obcích konala referenda o větrných elektrárnách. Voliči jejich výstavbu v devíti případech odmítli. „Hlavním argumentem byl samozřejmě krajinný ráz,” poukazuje v Pro a proti Martin Bohdálek (Nezávislí pro Polnou), místostarosta města Polná. „Je tu podpora i od sousedních obcí,” přibližuje naopak starosta Stonařova Ivan Šulc (Sdružení nezávislých kandidátů), kde obyvatelé výstavbu větrných elektráren podpořili.

Úřady práce přijímají první žádosti o tzv. superdávku. Jak je celý systém připravený na statisíce žadatelů? Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je už sedm dní bez dodávek elektřiny, zajišťují ji jen generátory. Jaká rizika hrozí? A kolik se toho namluvilo v končící Poslanecké sněmovně?