Podcasts about elektr

Pašvaldībās veidot noturības punktus, uzlabot informācijas apmaiņu starp dienestiem, laikus gādāt ģeneratorus – tā nolemts valdībā, apspriežot vētras raisīto krīzi. Vienlaikus arī iedzīvotāji aicināti paši vairāk gatavoties ārkārtas situācijām.  Elektrības traucējumiem nav īsti bijuši gatavi mobilo sakaru operatori un degvielas uzpildes stacijas – kādus uzlabojumus tagad sola, lai iedzīvotāji nepaliktu bez šiem pakalpojumiem? Un sazināmies ar Kijivu, kur šodien Latvijas valdības pārstāvji ar prezidentu Zelenski pārrunājuši dronu vienošanos.

„Neohříváme vodu v řece – už i z toho důvodu, že v Česku nemáme tak velké řeky, abychom mohli tímto způsobem chladit. U nás chlazení probíhá uzavřeným cyklem,“ vysvětluje jaderný vědec Radek Škoda, který působí na Českém vysokém učení technickém Technické univerzity v Liberci a Západočeské univerzitě v Plzni. Bude Maďarsko muset začít šetřit energiemi? Kolik vody potřebují ke svému chlazení tzv. malé modulární reaktory? A proč je v Česku nedostatek jaderných vědců?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Neohříváme vodu v řece – už i z toho důvodu, že v Česku nemáme tak velké řeky, abychom mohli tímto způsobem chladit. U nás chlazení probíhá uzavřeným cyklem,“ vysvětluje jaderný vědec Radek Škoda, který působí na Českém vysokém učení technickém Technické univerzity v Liberci a Západočeské univerzitě v Plzni. Bude Maďarsko muset začít šetřit energiemi? Kolik vody potřebují ke svému chlazení tzv. malé modulární reaktory? A proč je v Česku nedostatek jaderných vědců?

„V září to vezmu do zastupitelstva a budu navrhovat soudní žalobu, dáme to našemu právníkovi,“ říká nezávislý starosta obce Jiří Chaloupecký.

Jak vlny veder a sucha ovlivňují chod jaderných elektráren? Je česká společnost tolerantnější vůči lidem s menšinovou sexuální orientací? Jak moc se zrychluje tání ledovců?

Jak vlny veder a sucha ovlivňují chod jaderných elektráren? Je česká společnost tolerantnější vůči lidem s menšinovou sexuální orientací? Jak moc se zrychluje tání ledovců?

Jak vlny veder a sucha ovlivňují chod jaderných elektráren? Je česká společnost tolerantnější vůči lidem s menšinovou sexuální orientací? Jak moc se zrychluje tání ledovců? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za jakých podmínek byl v Česku naplno spuštěn systém takzvané superdávky? Jaký dopad na energetickou síť by mohla mít úplná odstávka maďarské jaderné elektrárny Paks? A jaký přínos mají mít nová ustanovení v rámci unijního Aktu o umělé inteligenci, která začínají platit od dnešního dne?

Za jakých podmínek byl v Česku naplno spuštěn systém takzvané superdávky? Jaký dopad na energetickou síť by mohla mít úplná odstávka maďarské jaderné elektrárny Paks? A jaký přínos mají mít nová ustanovení v rámci unijního Aktu o umělé inteligenci, která začínají platit od dnešního dne?

Za jakých podmínek byl v Česku naplno spuštěn systém takzvané superdávky? Jaký dopad na energetickou síť by mohla mít úplná odstávka maďarské jaderné elektrárny Paks? A jaký přínos mají mít nová ustanovení v rámci unijního Aktu o umělé inteligenci, která začínají platit od dnešního dne?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda rozhodla o vymezení tzv. akceleračních zón, ve kterých má být jednodušší stavět větrné a solární elektrárny. Co to bude znamenat pro jejich další rozvoj v Česku? Má pravdu vicepremiér Karel Havlíček, když říká, že Česko nemá pro větrnou energetiku vhodné povětrnostní podmínky? Jaký je zájem investorů o větrné elektrárny? A nebude paradoxně výhodnější stavět je mimo vymezené akcelerační zóny? Tomáš Pancíř se ptal ředitele organizace Fakta o klimatu Ondráše Přibyly.

Vláda rozhodla o vymezení tzv. akceleračních zón, ve kterých má být jednodušší stavět větrné a solární elektrárny. Co to bude znamenat pro jejich další rozvoj v Česku? Má pravdu vicepremiér Karel Havlíček, když říká, že Česko nemá pro větrnou energetiku vhodné povětrnostní podmínky? Jaký je zájem investorů o větrné elektrárny? A nebude paradoxně výhodnější stavět je mimo vymezené akcelerační zóny? Tomáš Pancíř se ptal ředitele organizace Fakta o klimatu Ondráše Přibyly.

Vláda rozhodla o vymezení tzv. akceleračních zón, ve kterých má být jednodušší stavět větrné a solární elektrárny. Co to bude znamenat pro jejich další rozvoj v Česku? Má pravdu vicepremiér Karel Havlíček, když říká, že Česko nemá pro větrnou energetiku vhodné povětrnostní podmínky? Jaký je zájem investorů o větrné elektrárny? A nebude paradoxně výhodnější stavět je mimo vymezené akcelerační zóny? Tomáš Pancíř se ptal ředitele organizace Fakta o klimatu Ondráše Přibyly.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bude teď složitější plánovat stavby větrných elektráren, když vláda výrazně omezila tzv. akcelerační zóny? Co si o návrhu zrušit devátou třídu myslí ředitelé základních škol? A budou muset obyvatelé francouzského Bordeaux opustit kvůli nebývale velkému lesnímu požáru své domovy?

Bude teď složitější plánovat stavby větrných elektráren, když vláda výrazně omezila tzv. akcelerační zóny? Co si o návrhu zrušit devátou třídu myslí ředitelé základních škol? A budou muset obyvatelé francouzského Bordeaux opustit kvůli nebývale velkému lesnímu požáru své domovy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ryto garsai šiandien iš Elektrėnų. Kaip jaunimas vasarą žengia pirmuosius žingsnius darbo rinkoje? Kodėl Elektrėnai tampa vis patrauklesni logistikos verslui? Kaip bendruomenė ruošiasi galimoms krizėms ir moko gyventojus elgtis ekstremalių situacijų metu. O taip pat apie besitęsiančią atliekų tvarkymo krizę Vilniaus regione, Kazokiškių sąvartyno veiklą ir šalia jo gyvenančių žmonių problemas.Ved. Rūta Kupetytė

Elektrėnų savivaldybėje, Vievio pašonėje ūkininkauja jauniausias balandininkas Lietuvoje – Taironas Bliujus. Jam – 14 metų, bet jis jau perpratęs karvelių auginimo bei treniravimo subtilybes. Paragintas senelio augina ir dekoratyvines vištas.Pasėliai tik pradedami kulti, o į draudimo įmones dėl stichijų padarytų žalų jau kreipėsi dešimtys ūkininkų. Žala fiksuojama 43 kaimiškuose rajonuose iš 51 Lietuvoje. „Galutinis šių metų gamtos stichijų poveikis derliui paaiškės tik jam patekus į aruodus“, - sako „VH Lietuva“ vadovas dr. Martynas Rusteika.Kroatijoje bitininkai ūkininkams nuomoja ne bičių šeimas, bet pavienius vabzdžius. Pasakojimas, apie populiarėjantį vienišų bičių auginimą.Ved. Arneta Spaičė

1. Mochovce 4 konečne štartujú. Elektrárne získajú miliardový zdroj zisku, no dlh ich drží pri zemi 2. Európska komisia vidí na Slovensku úpadok boja proti korupcii 3. Sucho ničí Slovensko, problémom sú aj obrovské straty vody v potrubiach 4. Stručne o nespokojnosti zamestnancov Kauflandu, novom biznis pláne prezidenta USA a vývoji na slovenskom trhu krátkodobých prenájmov

ZEVO, zařízení na energetické využití odpadu, přispěje výrobou tepla do horkovodů výkonem 66 megawattů, dalších až 35 megawattů půjde do elektrické sítě.

Šéfredaktor Denníka N Matúš Kostolný a jeho zástupca Marek Chorvatovič hovoria v podcaste s Mirom Kernom o tom, prečo neboli na referende, čo si myslia o štátnych oslavách svätých Cyrila a Metoda, aj o vražde v Gelnici a generálnom prokurátorovi Marošovi Žilinkovi.

Kyšininkavimo byloje įtariamas Seimo narys Saulius Skvernelis sako, kad apykojės uždėjimas jam yra neteisėtas, šį sprendimą apskundė teismui.Nusprendus į Kazokiškių sąvartyną vežti nerūšiuotas Vilniaus atliekas, Elektrėnų savivaldybė tam priešinasi, šaukiasi institucijų pagalbos ir prašo Vyriausybės visos šalies mastu paskelbti ekstremaliąją padėtį.Biologijos egzamino rezultatai šiemet yra prasčiausi šalies istorijoje. Šis egzaminas nėra privalomas, tad jį renkasi tie, kurie savo ateitį sieti su medicina, biotechnologijų mokslais. Tačiau iš beveik 10 tūkstančių kandidatų šiemet biologijos egzamino neišlaikė kas šeštas abiturientas, o šimtukus gavo vos 11 moksleivių.Poilsiautojai skundžiasi, kad tūkstančius poilsiautojų vasarą sutraukiančioje Palangoje nėra galimybės gauti skubios medicininės pagalbos vaikams. Su sveikatos problemomis susidūrę vaikai bei jų tėvai yra siunčiami į Klaipėdos vaikų ligoninę, tačiau poilsiautojai piktinasi, kad nepilnamečiai, atvežti į ligoninę, net nėra apžiūrimi ir neužtikrinama, kad jų gyvybei pavojus negresia.Ved. Liepa Želnienė

Panevėžio apylinkės teismas paramediko Manto Sadausko nužudymo tyrime sulaikytą Egidijų Gaigalą leido suimti vienam mėnesiui. Gaigalas yra įtariamosios tėvas.NSGK svarsto vyriausybės programą. Kokius opozicija kelia klausimus, ką atsako valdantieji?Elektrėnų valdžia grasina nepriimti į Kazokiškių sąvartyną gabenamų nerūšiuotų buitinių atliekų iš Vilniaus.Pabradės poligone rugpjūtį tarnybą pradėti turėję beveik šimtas šauktinių nebus priimti. Jaunuoliams dėl to tarnybai reikia rinktis kitą vietą ir laukti kelis mėnesius. Kodėl Generolo Adolfo Ramanausko kovinis centras nepriims šauktinių?Ved. Madona Lučkaitė

Lenkijos interneto portalas „Onet" remdamasis savo šaltiniais, artimais Lenkijos prezidentui Karoliui Nawrockiui, rašo, kad JAV įspėjo, jog Rusija prieš Lenkiją planuoja surengti ginkluotą provokaciją. Kaimynės premjeras Donaldas Tuskas sako, kad artimiausi mėnesiai gali tapti lemiami rytinio NATO flango saugumui.Paskirtasis premjeras Mindaugas Sinkevičius pateikė prezidentui tvirtinti savąjį ministrų kabinetą. Turėtų pasikeisti daugiau nei pusė ministrų, užsienio reikalų ministro pareigas toliau eitų Kęstutis Budrys.Dalis Elektrėnų savivaldybės gyventojų skundžiasi iš Kazokišių sąvartyno sklindančia smarve. Aplinkosaugininkai nuolat fiksuoja taršos padidėjimus, skiria privalomus nurodymus, tačiau tarša toliau viršija normas. Dėl sąvartyno taršos Elektrėnų savivaldybėje paskelbta ekstremalioji situacija.Lietuvos vardą už Atlanto garsina 9-metis imtynininkas - į Lietuvos rekordų knygą įsirašęs Eljotas Zaremba Jungtinėse Valstijose tapo šalies vaikų graikų-romėnų imtynių čempionu. Iš Šilutės kilęs jaunuolis išgarsėjo ir socialiniuose tinkluose - jį stebi daugiau nei 138-i tūkstančiai sekėjų. Eljoto treneris sako, kad jis ir talentas, ir fenomenas.Pernai skelbęs, kad Jungtinės valstijos turi tapti kriptovaliutų sostine Donaldas Trumpas pats gerokai papildė savo aruodą iš šio verslo. Pranešama, kad pernai iš kriptovaliutų Jungtinių valstijų prezidentas uždirbo milijardą dolerių. Milijonus Donaldui Trumpui uždirbo ir nekilnojamojo turto sandoriai ir prekyba savo vardo Biblijomis, sportbačiais ir laikrodžiais. Kritikai sako, kad prezidentas taip uždarbiaudamas prezidentas galimai painioja viešus ir privačius interesus.Jungtinėms Valstijoms rengiantis minėti lygiai 250 metų nuo šalies nepriklausomybės paskelbimo, šalį skaldo aštrūs nesutarimai dėl prezidento Donaldo Trumpo valdymo. Atsiminimais apie Amerikos praeitį ir mintimis apie dabartį su LRT dalijasi Amerikos lietuvė, niujorkietė dokumentinių filmų kūrėja Marytė Kavaliauskas.Ved. Agnė Skamarakaitė

Paskirtasis premjeras Mindaugas Sinkevičius paskelbė sudaręs Vyriausybę ir pateikęs prezidentui Gitanui Nausėdai ją patvirtinti.Dalis Elektrėnų savivaldybės gyventojų skundžiasi iš Kazokišių sąvartyno sklindančia smarve. Aplinkosaugininkai nuolat fiksuoja taršos padidėjimus, skiria privalomus nurodymus, tačiau tarša toliau viršija normas. Dėl sąvartyno taršos Elektrėnų savivaldybėje paskelbta ekstremalioji situacija.Šiandien - paskutinė Lietuvos oro uostų vadovo Simono Bartkaus darbo diena, su kuriuo atsisveikinama anksčiau nei planuota. Kodėl taip nutiko, kai keleivių skaičiai muša rekordus, Simoną Bartkų kalbina kolega Marius Jokūbaitis.Kinijoje įsigaliojo tarptautinės bendruomenės smerkiamas „etninės vienybės“ įstatymas. Tai padaryta nepaisant Taivano, Jungtinių Tautų ir žmogaus teisių organizacijų įspėjimų, kad jis gali kelti grėsmę gyventojų, ypač mažumų, laisvėms.Ved. D. Matas

Snaha o verejné prerokovanie návrhu strategického dokumentu o akceleračných zónach pre veterné elektrárne sa v júni skončila fiaskom. Verejné prerokovanie bolo plné kriku a zástupcovia ministerstva životného prostredia ho predčasne ukončili bez toho, aby sa vôbec dostali k slovu. „Bola to mimoriadne napätá situácia, akú sme tu ešte nevideli, ale myslím si, že štát si za to môže do značnej miery aj sám,“ hovorí Ján Karaba, riaditeľ Slovenskej asociácie udržateľnej energetiky (SAPI). Dôvodom je podľa neho veľmi zlý spôsob prípravy celého návrhu akceleračných zón, ktorému chýbala riadna komunikácia s verejnosťou a dotknutými obcami. „Ministerstvo tu zlyhalo a podcenilo situáciu, ktorá je nabitá emóciami. Od začiatku mali komunikovať, čo budú robiť, a podrobiť návrh riadnemu pripomienkovaniu ešte skôr, ako zorganizovali verejnú diskusiu.“ Mimoriadny odpor časti verejnosti proti veternej energii je spôsobený aj tým, že samotná vláda na čele s premiérom majú rozporné vyjadrenia. Na jednej strane vláda napĺňa plán obnovy, kde sa zaviazala budovať veterné parky ako čistý a bezpečný obnoviteľný zdroj energie, a na druhej strane premiér Fico vyhlásil, že veterné elektrárne nepotrebujeme. „Zrejme je tu záujem, aby sme boli odkázaní len na ruský plyn a jadro.“ Slovenská vláda sa snaží naštartovať ekonomický rast a hľadá spôsoby, ako zabezpečiť firmám lacnejšiu elektrinu. Podľa Karabu by aj tu mohli pomôcť práve veterné elektrárne, pretože predstavujú jeden z najlacnejších zdrojov. „Veterný park sa dá postaviť za pár mesiacov. Elektrina z vetra stojí 50 - 60 eur za MW/h, pričom súčasná cena elektriny na trhu je viac ako 100 eur za MW/h.“ Odpor časti verejnosti proti veterným elektrárňam sa spája s obavami z ich vplyvu na ľudské zdravie a životné prostredie. Ľudia sa najčastejšie boja hluku a škodlivých vibrácií turbín. Karaba priznáva, že v ich blízkosti človek skutočne môže počuť svišťanie. Zdôrazňuje však, že na Slovensku platí veľmi prísna legislatíva, podľa ktorej je minimálna odstupová vzdialenosť turbín od obydlí jeden kilometer. „V takejto vzdialenosti už nemáte šancu počuť ani cítiť vôbec nič.“ Vďaka moderným technológiám sú tiež dnešné turbíny väčšie a ekologickejšie ako pred dvadsiatimi rokmi, keď sa začali stavať v susednom Rakúsku. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: ako by mala vyzerať debata o akceleračných zónach, prečo je elektrina z vetra vhodným doplnkom k jadru, ako k veterným elektrárňam pristupujú v iných krajinách, aký je vplyv veterných turbín na ľudské zdravie a životné prostredie. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Plynovou energetiku teď chtějí všichni - Češi, Němci, Poláci a další. Evropa postupně mění své uhelné elektrárny a teplárny za plynové, což ještě před začátkem stavby naráží na jeden problém - kvůli vysoké poptávce výrobci technologií pro plynové zdroje nestíhají. Česká společnost 2JCP z fondu Jet Investment, která se zaměřuje na vývoj a výrobu technologií pro průmysl a energetiku, zažívá díky vysoké poptávce zlaté časy. „Celý trh s plynovou energetikou zažívá silnou konjunkturu. Nemyslím si, že úplně tím hlavním, ale významným driverem je přechod od uhlí k plynu v Evropě. Ten hlavní driver je hlavně masivní výstavba datových center ve Spojených státech, samozřejmě umocněná všeobecnou globální elektrifikací v energetice,“ říká generální ředitel společnosti 2JCP Vojtěch Křenovský. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně shání víc než sto nových zaměstnanců. Nechybí jim jaderní inženýři, naopak poptávají lidi, kteří umí řemeslo. Například elektrikáře, svářeče nebo strojaře.

Celou rekonstrukci zajistí dodavatelská firma formou Design-Build. Zařizuje tedy projektovou dokumentaci, externí dodavatele a podobně.

Pochází z Loučné nad Desnou, stavbu přečerpávací elektrárny tak vnímal zblízka od dětství. Pracovat v ní začal v roce 1993 jako elektrikář. Vypadala prý v podstatě stejně jako dnes. „Samozřejmě nějaké zásahy jsme provedli, např. oběžná kola jsou vylepšená a mají větší účinnost. Dělali jsme převíjení statorového vinutí, a taky dost vyrostly stromy okolo,“ vzpomíná vedoucí provozu Ludvík Štrobl.

Pochází z Loučné nad Desnou, stavbu přečerpávací elektrárny tak vnímal zblízka od dětství. Pracovat v ní začal v roce 1993 jako elektrikář. Vypadala prý v podstatě stejně jako dnes. „Samozřejmě nějaké zásahy jsme provedli, např. oběžná kola jsou vylepšená a mají větší účinnost. Dělali jsme převíjení statorového vinutí, a taky dost vyrostly stromy okolo,“ vzpomíná vedoucí provozu Ludvík Štrobl.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po březnovém představení prvních návrhů se začaly objevovat nesouhlasné názory obyvatel Andělky a okolí. Vedení obce se proto rozhodlo uspořádat nezávaznou anketu.

Proč se skupina ČEZ rozhodla vybudovat čtvrtou velkou přečerpávací vodní elektrárnu v Česku právě na Orlické přehradě? Jaké dozvuky má vlna násilností, kterou v noci na středu rozpoutali v severoirském Belfastu protiimigrační radikálové? A co všechno posuzovala mezinárodní expertní skupina, která podpořila plán na rekonstrukci historicky cenného železničního mostu na pražské Výtoni?

Proč se skupina ČEZ rozhodla vybudovat čtvrtou velkou přečerpávací vodní elektrárnu v Česku právě na Orlické přehradě? Jaké dozvuky má vlna násilností, kterou v noci na středu rozpoutali v severoirském Belfastu protiimigrační radikálové? A co všechno posuzovala mezinárodní expertní skupina, která podpořila plán na rekonstrukci historicky cenného železničního mostu na pražské Výtoni?

Proč se skupina ČEZ rozhodla vybudovat čtvrtou velkou přečerpávací vodní elektrárnu v Česku právě na Orlické přehradě? Jaké dozvuky má vlna násilností, kterou v noci na středu rozpoutali v severoirském Belfastu protiimigrační radikálové? A co všechno posuzovala mezinárodní expertní skupina, která podpořila plán na rekonstrukci historicky cenného železničního mostu na pražské Výtoni?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V první řadě je mi líto, že organizátoři vyhlášení referenda na výstavbu větrných elektráren nepřišli s touto iniciativou již dříve,“ říká starosta Miroslav Kladníček.

„V průměru to šetří od 50 do 70 procent spotřeby elektrické energie za rok. Návratnost u těchto fotovoltaických elektráren, vzhledem k tomu, že jsme získali dotace, je do čtyř roků,“ říká starosta.

Latvijas mājsaimniecību un tautsaimniecības nozaru elektrības patēriņš vidēji pieaug par 3% gadā. Līdz ar patēriņu aug arī rēķini. Vai šobrīd ir vēl kādas iespējas samazināt elektrības patēriņu un izmaksas? Par to spriežam raidījumā Kā labāk dzīvot. Analizē "Alexela Latvija" vadītājs Māris Avotiņš, Elektrum Enerģijas centra projektu vadītāja Inga Liene Sanžerevska un uzņēmuma "Altero" pārstāvis Andrejs Kombecovs.

V produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává Česko v rámci Evropské unie hned za Maltou. Z klimatické změny se u nás mezitím stala kulturní válka a větrné elektrárny doprovází dezinformace. Expert na akcelerační zóny Martin Abel a vědec Daniel Kortus, který se na sociálních sítích snaží vyvracet mýty o klimatu, mluvili v Podhoubí na festivalu AFO v Olomouci o tom, proč u nás transformace energetiky drhne a jakou roli v ní hrají vědci, politici a média.

Pokrok si vyžaduje obete. Tak nám to aspoň desaťročia opakovali pri výstavbe priehrad, ktoré dnes považujeme za samozrejmosť. Lenže čo ak je tou obeťou váš vlastný dvor, vaše súkromné právo a možno aj európska legislatíva?V lokalite Málinec a Látky to dnes vrie. Štát tam chce postaviť prečerpávaciu vodnú elektráreň – projekt, ktorý má byť slovami Tomáša Tarabu pilierom našej energetiky. Štátny podnik hovorí o ,významnej investícii‘ a o ‚verejnom záujme‘, no miestni aktivisti z občianskeho združenia Čechánky hovoria o niečom inom: o arogancii moci, nelegálnych meraniach na cudzích pozemkoch a obchádzaní Bruselu.Čo sa v Málinci deje, si povieme s Renátou Endrodyovou z Občianskeho Združenie Čechánky.Podcast pripravila Kristína Braxatorová.

Pokrok si vyžaduje obete. Tak nám to aspoň desaťročia opakovali pri výstavbe priehrad, ktoré dnes považujeme za samozrejmosť. Lenže čo ak je tou obeťou váš vlastný dvor, vaše súkromné právo a možno aj európska legislatíva?V lokalite Málinec a Látky to dnes vrie. Štát tam chce postaviť prečerpávaciu vodnú elektráreň – projekt, ktorý má byť slovami Tomáša Tarabu pilierom našej energetiky. Štátny podnik hovorí o ,významnej investícii‘ a o ‚verejnom záujme‘, no miestni aktivisti z občianskeho združenia Čechánky hovoria o niečom inom: o arogancii moci, nelegálnych meraniach na cudzích pozemkoch a obchádzaní Bruselu.Čo sa v Málinci deje, si povieme s Renátou Endrodyovou z Občianskeho Združenie Čechánky.Podcast pripravila Kristína Braxatorová.

Otevřete Hormuzský průliv, jinak zničíme vaše elektrárny – tak zní prodloužené ultimátum Spojených států vůči Íránu. Teherán vzkázal, že by odpověděl úplným uzavřením průlivu. „Nedivím se, že se nikdo v Evropě do konfliktu nežene,“ říká v Osobnosti Plus politolog Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů „Bombardování elektráren je válečný zločin. Žádné porušování mezinárodního práva nedává druhé straně právo porušovat ho taky,“ dodává. Írán a USA pokračují v jednání.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: „Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti", řekl v úterý na pařížském summitu francouzský prezident Emmanuel Macron. Na podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico. A třeba šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen označila evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Přitom jen před pár dny Respekt publikoval text, který začíná větou: „Čím blíže žijí lidé k jaderné elektrárně, tím vyšší může být riziko, že zemřou na rakovinu," s tím, že to naznačuje studie vědců z Harvardovy univerzity, která mapovala jednotlivé okresy USA, a která byla zveřejněna koncem února v časopise Nature Communications. Čím se poznatky liší od těch, které jsme měli doposud? Jak autoři studie reagují na kritiku? A vylučuje to výroky zmíněných politiků a političek? I o tom mluví ve středeční epizodě Martin Uhlíř.

Laidoje - naujausia informacija apie trečiąjį iš Dubajaus parskridusį lėktuvą su lietuviais. Jis Vilniuje nusileido penktadienio vakare.Edvino Kučinsko rengiama rubrika „Praeiviai“ iš Elektrėnų.Kaune pradėta tiesti gatvę, kurios niekas neprašė ir nenorėjo, bendruomenė prieš ją protestavo 6 metus.Lietuvos ir užsienio policija surengė operaciją prieš automobilių ir jų dalių vagių grupuotes. Pokalbis apie tokių prekių paklausą ir kaip nenusipirkti vogtos detalės.Sporto rubrikoje - interviu su Ukrainos paralimpinio komiteto prezidentu apie penktadienį prasidėjusias paralimpines žaidynes, kurių atidarymą boikotavo įvairios šalys, taip pat ir Lietuva.Vos atšilus orams daržininkai mėgėjai pradėjo sėjos sezoną, ir daugelio palanges jau nuklojo daigyklos su pasėtom daržovėm, gėlėm ar prieskoniais. Neretai daržininkai susiburia ir į pokalbių grupes socialiniuose tinkluose, kur vieni kitų klausia įvairių patarimų. Ir čia specialistai pastebi tendenciją, kad plinta patarimai augalus „gydyti“ ar tręšti vaistais bei antiseptikais. Ar verta klausyti tokių patarimų?Ryto garsai. Ved. Liuda Kudinova

V posledních letech se stále častěji v některých obcích Olomouckého kraje debatuje o tématu obnovitelných zdrojů, často přímo stavbách větrných elektráren. Jaký je o ně zájem? Jaké jsou obavy obyvatel? Co chystaná státní regulaci, která má vycházet z takzvaných akceleračních zón? O tom všem byl další díl rubriky O čem se mluví.

Je jen málo témat, které by v poslední době zástupci všech tří vládních stran skloňovaly častěji. Proti větrným elektrárnám se nejdříve začal stavět poslanec Libor Vondráček (za SPD) a později třeba také vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristé sobě) nebo premiér Andrej Babiš (ANO). Politici varují před zaplavením české krajiny větrnými monstry. Hrozí skutečně českým obcím podobné nebezpečí? Host: Petr Vidomus - publicista, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a sociolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Je jen málo témat, které by v poslední době zástupci všech tří vládních stran skloňovaly častěji. Proti větrným elektrárnám se nejdříve začal stavět poslanec Libor Vondráček (za SPD) a později třeba také vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristé sobě) nebo premiér Andrej Babiš (ANO). Politici varují před zaplavením české krajiny větrnými monstry. Hrozí skutečně českým obcím podobné nebezpečí?Host: Petr Vidomus - publicista, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a sociolog z Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Due to the internet blackout in Kobani, we were unable to reach anyone for a live interview, including the journalists we attempted to contact. As a result, Mr Umer Menla Yusif, a pharmacist based in Kobani, sent us voice messages via WhatsApp. We asked him about the latest developments regarding the humanitarian situation in the city, as well as the reasons behind the ongoing lack of water, electricity, and internet access. - Ji ber qutbûna înternetê li Kobaniyê, me nikaribû bi kesî re hevpeyvîneke zindî bikin, di nav de rojnamevanên ku me hewl da pêwendiyê bi wan re deynin. Di encamê de, birêz Umer Menla Yusif, dermansazekî li Kobaniyê, bi rêya WhatsAppê peyamên dengî ji me re şandin. Me jê li ser pêşketinên dawî yên derbarê rewşa mirovî ya li bajêr, û her weha sedemên kêmbûna av, elektrîkê û nebûna înternetê pirsî.