Podcasts about elektr

Povolit či nepovolit výstavbu větrných elektráren, to je otázka, kterou teď řeší obce na Svitavsku. Obří vrtule vysoké 250 metrů tam chce postavit společnost S&M Jevíčko.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Necelý kilometr od městyse Nový Hrádek na okraji Orlických hor v Královéhradeckém kraji stojí připomínka někdejšího větrného parku. Z jednoho tubusu větrné elektrárny vznikla totiž rozhledna. Stojí na vrchu Šibeníku, podle kterého dostala i své jméno. V České knize rekordů je zapsaná jako první svého druhu u nás. Navíc k ní patří i nevšední infocentrum, které bylo otevřeno v bývalé trafostanici.

Šī ir tāda ziema, kāda nav bijusi vairākus gadus, gan temperatūras, gan ilguma dēļ. Daudziem tas nozīmē nepatīkami augstus rēķinus jau janvārī, un februāris, visticamāk, neatpaliks. Arī elektrības cena biržā šajās nedēļās ir salīdzinoši augsta. Un tieši šīs svārstības ir tās, kas zināmā mērā kavē attīstīt enerģijas ražošanas projektus. 

Jaderná energie. Dvě slova, která vyvolávají řadu emocí. Od obav z bezpečnosti až po radost ze zachráněných životů. S jaderným fyzikem a velkým popularizátorem vědy Ondřejem Kořistkou jsme probrali, zda potřebujeme jaderné elektrárny nebo už máme lepší zdroje energie. Také nám vysvětlil, co to jsou malé modulární reaktory a kde všude pomáhá ionizační záření v medicíně.

Simulátor zabírá celou místnost. Je věrnou kopií elektrárenského velína, kde se neustále cvičí zdejší pracovníci.

Nuo Lietuvos įstojimo į Europos Sąjungą ekologinės gamybos plotai išaugo beveik septynis kartus. 2025-ieji išsiskiria kaip vienas ryškiausių augimo šuolių per visą laikotarpį. Ekologinės gamybos plotai 2025 m. sudarė kone 10 proc. nuo deklaruoto žemės ūkio naudmenų ploto. Kas lėmė tokį augimą, komentuos VšĮ „Ekoagros“ direktorė Virginija Andrulė, savo įžvalgomis dalinsis ir ūkininkai.Pagrindinius darbus Laimutės ir Mindaugo Jakaičių šeima derina su ūkininkavimu. Elektrėnų savivaldybėje esančiame ūkyje šeima laiko bites, augina moliūgus ir šitaki grybus. Produkciją realizuoja ir savitarnos kioskelyje. Džiaugiasi, kad didžioji dalis žmonių – sąžiningi.Rubrika „Užsienio naujienos“. Nors klimato pokyčiai kelia savų iššūkių, dėl kurių apelsinų derlius šiemet kiek menkesnis, Pakistano ūkininkai ieško naujų būdų kaip pasiekti kitus pirkėjus. Apelsinų augintojas Sabir Shah ėmė kurti trumpus vaizdo įrašus apie jo ūkyje augančius vaisius. Klientai dabar plūsta ir iš užsienio.Ved. Rūta Simanavičienė

Due to the internet blackout in Kobani, we were unable to reach anyone for a live interview, including the journalists we attempted to contact. As a result, Mr Umer Menla Yusif, a pharmacist based in Kobani, sent us voice messages via WhatsApp. We asked him about the latest developments regarding the humanitarian situation in the city, as well as the reasons behind the ongoing lack of water, electricity, and internet access. - Ji ber qutbûna înternetê li Kobaniyê, me nikaribû bi kesî re hevpeyvîneke zindî bikin, di nav de rojnamevanên ku me hewl da pêwendiyê bi wan re deynin. Di encamê de, birêz Umer Menla Yusif, dermansazekî li Kobaniyê, bi rêya WhatsAppê peyamên dengî ji me re şandin. Me jê li ser pêşketinên dawî yên derbarê rewşa mirovî ya li bajêr, û her weha sedemên kêmbûna av, elektrîkê û nebûna înternetê pirsî.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Stát se rozhodl udržet v provozu část uhelné Elektrárny Chvaletice ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS jsou dva ze čtyř bloků této elektrárny nezbytné pro zachování stability české elektrické sítě – konkrétně kvůli regulaci napětí a schopnosti „startu ze tmy“ v případě blackoutu. Ostatní Tykačovy elektrárny, Počerady i teplárna Kladno, může Sev.en bez ohrožení systému zavřít. Co to znamená pro energetickou politiku, kdo z toho může těžit a jakou roli v tom může hrát ČEZ nebo Sokolovská uhelná? V podcastu HN Ranní brífink to vysvětluje redaktor Hospodářských novin Jan Brož.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Stát se rozhodl udržet v provozu část uhelné Elektrárny Chvaletice ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS jsou dva ze čtyř bloků této elektrárny nezbytné pro zachování stability české elektrické sítě – konkrétně kvůli regulaci napětí a schopnosti „startu ze tmy“ v případě blackoutu. Ostatní Tykačovy elektrárny, Počerady i teplárna Kladno, může Sev.en bez ohrožení systému zavřít. Co to znamená pro energetickou politiku, kdo z toho může těžit a jakou roli v tom může hrát ČEZ nebo Sokolovská uhelná? V podcastu HN Ranní brífink to vysvětluje redaktor Hospodářských novin Jan Brož.

Česko to bez Tykačova uhlí zvládne, ale dva provozy chvaletické elektrárny musejí zůstat v provozu kvůli riziku blackoutu. „Cena elektřiny je jedna věc. Myslíme si, že to nějaký výrazný dopad mít nebude. Chceme ale říct, že my udržujeme bezpečnost soustavy a tady si proti tomu, kolik to stojí, musíme postavit, kolik by stálo, kdyby soustava v pořádku nebyla a docházelo k poruchám a výpadkům. Tam by ty náklady byly daleko větší,“ říká v pořadu Inside Talks Martin Durčák, šéf státní společnosti ČEPS zodpovídající za stabilitu elektrické sítě v Česku. Jak se klíčová otázka energetické bezpečnosti vlastně počítala? Pro jaké období? A v jakém režimu bude od roku 2027 chvaletická elektrárna fungovat? Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V novej epizóde relácie What the Fakt sme privítali Milana Ilčíka, riaditeľa vodných elektrární, ktorý nám poodhalil zákulisie slovenskej energetiky. Dozviete sa, ako je možné, že jediná prečerpávacia vodná elektráreň dokáže ročne zásobovať energiou až 130 000 domácností. Milan Ilčík vysvetľuje fascinujúce detaily o sieti 31 elektrární a 74 turbogenerátorov, ktoré tvoria chrbticu našej zelenej energie. Prečo sú prečerpávacie elektrárne považované za obrie „batérie“ Slovenska a ako dokážu vyrovnávať výkyvy v sieti?

2026- uosius metus Jungtinių Tautų Maisto ir žemės ūkio organizacija (FAO) paskelbė Tarptautiniais ūkininkių metais. Kone 9 dešimtmečius moterys ūkininkės vienijasi ir Lietuvoje. Algimanta Pabedinskienė, Lietuvos ūkininkių draugijos pirmininkė, sako, kad didžiausias iššūkis prikviesti jaunosios kartos ūkininkes. Apie pasaulines tendencijas ir moterų svarbą žemės ūkio sektoriuje kalba ir Lietuvos socialinių mokslų centro Ekonomikos ir kaimo vystymo instituto mokslo darbuotoja Vida Mieliauskaitė- Dabkienė.Drąsus moters ūkininkės pavyzdys yra Roberta Ruffino. Gyvenusi įvairiose pasaulio šalyse moteris visgi nusprendė grįžti į Lietuvą ir kurti čia šeimos ūkį. Elektrėnų savivaldybėje įkurtame „Strėvos ūkyje“ moteris su šeima augina bulves, uogas ir naminius paukščius.Rubrikoje „Verta žinoti“ aktuali informacija apie tai, kaip galima gauti paramą, norint sumažinti invazinių rūšių populiaciją savo gyvenamoje vietovėje.Ved. Rūta Simanavičienė

Prírastky do nehmotného kultúrneho dedičstva za rok 2025. Combain Stana Petrova. Vodná elektráreň Čierny Váh

S Ondrášem Přibylou o výsledcích nového modelování elektrické soustavy bez Chvaletic a Počerad od Fakt o klimatu, zbavování závilosti na fosilních zdrojích, světové elektrotechnické revoluci, roli petrostátů i třetím nejteplejším roce v historii měření. Moderuje Štěpán Sedláček.Minulá vláda stanovila odklon od spalování uhlí na rok 2033. Ale potvrzují se odhady řady analytiků, kteří tvrdili, že k tomu může dojí významně dřív mimo jiné pod tlakem rostoucí ceny emisních povolenek a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Při aktuální ceně povolenky, která přesahuje 90 €/MWh, je levnější vyrábět energii v plynových elektrárnách. České uhelné zdroje tak přijdou na řadu, jen když jaderné elektrárny a OZE nepokryjí spotřebu a po většinu roku by bylo levnější elektřinu do Česka dovážet než ji získávat ze spalování hnědého uhlí. CNa sklonku loňského roku oznámila firma Sev.en Pavla Tykače plán ukončit hnědouhelných elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno, jejichž provoz se přestává vyplácet. Nová analýza organizace Fakta o klimatu ukazuje, že vypnutí uvedených elektráren by nemělo v Česku ohrozit dodávky elektřiny a na její ceně se podepsat jen minimálně. To vyplynulo na základě modelování české a evropské energetické soustavy. Podle zakladatele a vedoucího Fakt o klimatu Ondřáše Přibyly tak ekonomicky nedává smysl chod Tykačových elektráren dotovat. Jak rychle Česko může odpojit dalších uhelné zdroje a čím je nahradí? A jak zásadní roli mají v kontextu všech českých emisí skleníkových plynů? A jak se jeví postupující vývoj ohřívání planety a snahy ho zastavit s ohledem na dění ve světě? Nejen o tom mluví nad novou knihou Atlas dekarbonizace Česka (Fakta o klimatu, 2025) Ondráš Přibyla v dalším čtení s Respektem.K poslechu doporučujeme také: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřinyDiskutovaná analýza: Konec uhlí v ČeskuJe soustava připravena na uzavření zdrojů skupiny Sev.en a co zbývá vyřešit pro bezpečný útlum uhelné energetiky?Odkaz na Atlas v pdf a související online kurz: Atlas dekarbonizace ČeskaDoporučený zdroj s dalšími informacemi k tématu od Ondráše Přibyly: The Electrotech Revolution | Ember

Uhelné elektrárny přestávají být ekonomicky rentabilní a druhý největší výrobce elektřiny v Česku Sev.en už oznámil záměr ukončit provoz zdrojů v Počeradech a Chvaleticích. Pokud se rozhodne, že má smysl tyto elektrárny udržovat při životě, i když nevydělávají, bude muset jejich provoz někdo dotovat. A s tím se pojí i riziko zvýšení cen elektřiny. Elektrárny fungující na uhlí jsou totiž důležité pro stabilitu sítě. Zdroje jako soláry nebo větrníky totiž pracují nárazově podle počasí, ale energetická soustava potřebuje určité množství proudu, které je dodáváno stabilně bez výkyvů, ale přitom je jde podle rozhodnutí usměrňovat. A to umí právě uhelné elektrárny. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Apie vis šaltėjančius orus - pokalbis su sinoptiku.Užsienio naujienos, pasaulio kultūros naujienų apžvalga.Radijo dokumentikos anonse: pasakojimas apie Lietuvos musulmonų bendruomenę, kasmet po Naujų metų šventimo Vilniuje sutvarkančią Katedros aikštę.Gidas iš Kaišiadorių Rolandas Kriugžda per penkerius metus ketina visose 60-yje savivaldybių suorganizuoti po žygį ir taip būti aplankęs visą Lietuvą. Pirmasis žygis šiandien Elektrėnuose. Daugiau apie tai rubrikoje „Savaitgalis už Vilniaus“.Rubrikoje „Smegenų DNR“ neuromokslininkė Laura Bojarskaitė pasakos, kaip mokslas aiškina dėmesingumą ir jo praktikas.Pokalbis medikais ir pareigūnais apie tai, kiek šalčiai jau pridarė bėdų ir kaip elgtis, kad jų nepridarytų.„Olimpinio dienoraščio“ autorius Tautvydas Meškonis tęsia pokalbį su pirmuoju lietuviu, tapusiu žiemos olimpinių žaidynių čempionu – biatlonininku Algimantu Šalna.Kodėl Elono Musko kompanijos sukurta dirbtinio intelekto platforma Grok šią savaitę sukosi skandaluose?Dar viena tema Ryto garsuose - skiepai nuo žmogaus papilomos viruso. Kai kurie tėvai socialinių tinklų grupėse dalijasi sprendimu neskiepyti savo vaikų, bet medikai primena, kad šis virusas gali sukelti vėžinius susirgimus tiek moterims, tiek vyrams. M. Kalinauskaitės reportažas.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Vítejte u prvního letošního Ranního brífinku Hospodářských novin, dnes v něm probereme očekávané změny v energetice a u jeho mikrofonu měl tu čest zasednout i v šestém roce od jeho prvního dílu - Jaroslav Mašek. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: Vítejte u prvního letošního Ranního brífinku Hospodářských novin, dnes v něm probereme očekávané změny v energetice a u jeho mikrofonu měl tu čest zasednout i v šestém roce od jeho prvního dílu - Jaroslav Mašek. 

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gada pēdējās dienās, kas aizvien tumšas, parunāsim par elektrību. Bez tās šodien nav iedomājama dzīve, jo īpaši ziemā un svētku laikā, kad bez mākslīgā apgaismojuma un svētku gaismiņām grūti būtu pārciest gada tumšākos mēnešus. Elektrība mūsdienās ir kļuvusi par absolūtu ikdienas nepieciešamību un tāpēc raidījumā lūkojam, kurā brīdī tā ienāca pasaulē un Latvijā un kā mainīja sabiedrību. No Bendžamina Frenklina pūķa atgadījuma negaisa laikā līdz pirmajām Volta baterijām un Edisona spuldzītēm. Cilvēce ir pieradinājusi šo neprognozējamo dabas spēku, ielikusi to slēdžos un vados, iemācījusies saražot un naski patērēt - elektrības atklājumi ir viens no lielākajiem stāstiem civilizācijas vēsturē. Bez tās nebūtu iespējams teju nekas no tā, ko baudām šodien. Kā elektrība aizsāka savu ceļu līdz mūsu mājām? Raidījumā Zināmais nezināmajā skaidro vēsturnieks, Latvijas Nacionālās bibliotēkas vadošais pētnieks Mārtiņš Mintaurs un Latvijas Universitātes profesors, Eksperimentālās fizikas katedras un Lāzeru centra vadītājs Mārcis Auziņš. -- Laiks starp Ziemassvētkiem un Jaunā gada sagaidīšanu ir brīdis gadā, kad daudz tiek runāts un domāts par to, kas no visa, kas nonāk mūsu rīcībā un apkārtējā vidē, ir bīstams vai traucējošs. Jaungada tradīcija ir ne tikai svētku uguņošana un dažādi gaismu šovi. Arī laimīšu liešana ir kas tāds, kas vismaz vidējai un vecākajai paaudzei labi palicis atmiņā. Taču pēdējos gados izskan ziņas, ka veikalos nopērkamās alvas “laimītes” patiesībā ir bīstami svina sakausējumi. Vai tiesa un kāpēc svina kausēšana un pārnēšana nav droša cilvēkam? Par to stāsta RSU Darba drošības un vides veselības institūta direktors Ivars Vanadziņš. Savukārt Patērētāju Tiesību aizsardzības centrs atgādina, ka r aizliegts piedāvāt tirgū preces, kur svina koncentrācija ir 0,05% no masas vai vairāk; vismaz pagājušajā gadā pircēji bija atraduši tādu laimīšu liešanas komplektus, kur svina sastāvs bija gandrīz visi 100%.  -- Arī cilvēka organismā mājo elektrība Elektrības atklāšana ir radījusi revolūciju cilvēku sadzīvē - tā atvieglojusi ikdienas soli, pavērusi ceļu tālākiem zinātnes sasniegumiem un arī izklaides industrijai. Bet līdztekus centieniem saprast elektrības rašanos, ir notikuši cilvēka ķermeņa pētījumi, un vienā brīdī tapis skaidrs - elektrība rodama arī mūsu organismā. Tieši kā un kur tā veidojas, stāsta Tukuma valsts ģimnāzijas fizikas skolotājs Valdis Zuters. Apjausma, ka arī cilvēka organismā mājo elektrība, atklājusies pamazām.

Evropská unie řeší podezření, že některé elektrárny zkreslují údaje o svých emisích CO₂. Mohou tak ušetřit i stovky milionů ročně na emisních povolenkách. Redakce investigace.cz ve spolupráci s novinářkami a novináři OCCRP zjišťovala, jestli údaje o emisích mohou podhodnocovat i české firmy. Konkrétně se touto otázkou už přes rok a půl zabývá reportérka investigace.cz Barbora Šturmová. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Lietuvai vis susiduriant su iš Baltarusijos leidžiamais kontrabandiniais balionais ir jų sukeliamais trikdžiais oro uostų darbui, opozicijos politikai negaili kritikos Vyriausybės reakcijai, pasigenda aiškaus veiksmų plano. Premjerė Inga Ruginienė teigia, kad Vyriausybė turi ir trumpalaikį, ir ilgalaikį planą, kaip kovoti.Keli vežėjų įmonių vadovų lankėsi Baltarusijoje ir aiškinosi situaciją su jų vilkikais, neišleidžiamais iš kaimyninės šalies. Premjerė Inga Ruginienė praėjusią savaitę sakė, kad Baltarusijoje yra įstrigę apie 280 sunkvežimių, "Linava" pateikia kartais didesnius skaičius - apie 1880 Lietuvos vilkikų, o puspriekabių be vilkikų skaičius gali siekti 3000.Protesto rengėjai žurnalistai sako, kad labai svarbu, jog visuomenė suprastų, dėl ko kovojama. Valdžios atstovai teigia, kad įstatymo pataisa dar keisis. Ekspertai sako, kad diskusija įmanoma.Kretingos, Elektrėnų ligoninės ir Klaipėdos Jūrininkų poliklinikoje laikinai stabdomos planinės operacijos bei konsultacijos. Ligonių kasa aiškina, kad gydymo įstaigos viršijo sutartinius įsipareigojimus ir pacientams paslaugų suteikė gerokai daugiau.Ved. A. Skamarakaitė

Katrs ceturtais Latvijas iedzīvotājs atzīst, ka ir saskāries ar elektroierīču izraisītu negadījumu vai arī zina kādu, kas tādu ir pieredzējis. Tomēr vecas un bojātas elektroierīces turpina krāties teju katrā Latvijas mājsaimniecībā. Kā pārstāt veidot nevajadzīgu krāmu kolekciju, spriežam raidījumā Kā labāk dzīvot. Vērtē AAS "Balta" risku vadības konsultants Jānis Vaivods, "AJ Power Recycling" pārstāvis Uldis Skrebs, inženieris, "Gjensidige Latvija" risku eksperts Juris Puriņš un "Latvijas zaļā punkta" vadītājs Kaspars Zakulis. "Svarīgi mājās neturēt vecu elektrotehniku vai bojātu elektrotehniku, tā var apdraudēt pašu, apkārtējos vai īpašumu," norāda Uldis Skrebs. Juris Puriņš atgādina, ka noveco ne tikai pati ierīce, bet arī vads. Pieslēdzot iekārtu elektrības tīklam, arī tam jāpievērš uzmanība. Parādās bojātās elektroinstalācijas riski. "Vienkārši notīt ar izolācijas lentu ir īslaicīgs risinājums. Elektrības pievadvads jāmaina, ja grib lietot, piemēram, veco tējkannu," atzīst Juris Puriņš. Jānis Vaivods atzīst, ka no bojātu elektroierīču radītu ugunsgrēku skaits tikai pieaug. Šobrīd jau katrs trešais ugunsgrēks ir no bojātām elektroinstalācijām vai elektroierīcēm. "Ja elektrības tīklam pieslēdz ilgstoši nelietotu elektroierīci, tas var radīt neparedzētu pārslodzi," norāda Jānis Vaivods. Iekārtās uzkrājas putekļi, metāliskās detaļas var sarūsēt. Ja elektrotīklam nav atbilstošu drošinātāju, tas var izraisīt ugunsgrēku elektroinstalācijās. Raidījuma viesi arī mudina utilizēt vecos telefonus, jo tajos ir litija jona baterijas, kuras izraisītu ugunsgrēku, ja tā sprāgst, ir neiespējami nodzēst ar ūdeni. Tad mājās jābūt ugunsdzēšamajam aparātam. Nevajag sevi pakļaut nevajadzīgam riskam. Kaspars Zakulis mudina aizdomāties jau par nākotnes riskiem. Šobrīd daudzi mājās uzstāda elektrības uzkrāšanas baterijas, kas ražoti no litija un kas varētu būt potenciāli bīstami.

Jaderná elektrárna je ohromný a opravdu složitý kolos. Nezměrná energie, se kterou pracuje a všichni ji využíváme, však potřebuje neustálou kontrolu. A právě tomu, jak takový stroj řídit a kontrolovat, se věnuje Adéla Chalupová. Je operátorkou jaderné elektrárny v Temelíně a taky člověk, který o jádru mluví srozumitelně na sociálních sítích i pro děti ve školách. Co ji k energetice vedlo a v čem vidí i její budoucnost?

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak velký problém bude mít Česko, pokud firma Pavla Tykače do roku 2027 zavře své uhelné elektrárny? Ponese zítra Andrej Babiš na Hrad také jméno Filipa Turka jako nominanta na ministra zahraničí? A jak se dá odhalit 80 let stará justiční vražda?

Latvijā un Baltijā kopumā arvien pieaug atjaunīgo energoresursu īpatsvars. Pirmais, kas nāk prātā, atminoties aizgājušo vasaru, – slapjš un vēss. Varētu būt, ka vairāk saražots elektrības hidroelektrostacijās, bet mazāk – saules parkos. Tapēc arī skaidrojam, kā šī gada laikapstākļi ietekmējuši gan enerģijas ražošanu, gan patēriņu. Pievērsties šim tematam rosināja kāda klausītāja jautājums, kurš norādīja, ka "Latvenergo" savā pirmā pusgada pārskatā minējis, ka Daugavas hidroelektrostacijās saražots mazāk elektrības, nekā attiecīgajā laika periodā pērn un tas disonēja ar slapjo vasaru. Izrādījās gan, ka lielās lietavas uz elektrības ražošanu iespaidu vairāk atstāja vasarā, savukārt pavasara mēneši šogad bija sausāki nekā pērn, sniega, kam kust, bija maz.  Protams, lietavu ietekme ir ļoti labi redzama vasaras hidroelektrostaciju datos, bet saules enerģiju ir grūtāk novērtēt, jo gan lielo saules enerģijas parku, gan mājsaimniecību skaits, kas izvēlas uzstādīt saules paneļus, pieaug tik strauji, ka kopējo saražoto elektrību no saules nav iespējams korekti salīdzināt pat ar pagājušā gada datiem. Uzņēmuma “Augstprieguma tīkls”, kas nodrošina savienojumu un pārvadi starp ražotājiem un patērētājiem un uzrauga visu mūsu energosistēmu, valdes loceklis Gatis Junghāns uzsver, ka ne tikai Latvijā, bet arī Baltijā, jo esam cieši vienots energotīkls, atjaunīgo resursu ģenerācijas jaudas ir tik lielas, ka laikapstākļi atstāj ļoti būtisku ietekmi uz tiem. Baltijā pērn 68 % no visas saražotās enerģijas bija no atjaunīgajiem resursiem, bet šī gada pirmajos 10 mēnešos, tātad līdz oktobrim ieskaitot, 77 %. Tieši Latvijā šis rādītājs ir mazliet zemāks - pērn no ūdens, saules un vēja saražoja 60 % no visas enerģijas, protams, lielākais ražotājs ir Daugavas HESi. Baltijas mērogā raugoties, pērn no visiem atjaunīgajiem resursiem visvairāk saražoja no vēja. Un tas lielākoties pateicoties Lietuvā uzstādītajiem vēja ģenrātoriem, kas saražo pat vairāk, nekā Daugavas HESi.  “Augstsprieguma tīkla” dati rāda, ka lietavas vasarā ietekmējušas arī saražotās elektrības daudzumu. Jūnijā un jūlija Daugavas HESos saražots lielākais elektrības apjoms pēdējos 10 gadu laikā. Jūnijā, kad lietavas bija vispamatīgākās, šis rekords ir pat ar krietnu atrāvienu. Ja iepriekšējos 10 gados jūnijā saražoja pārsvarā 100-200 gigavatstunu elektroenerģijas, tad šogad jūnijā tās bija ap 350 gigavatstundām. Un tā kā pavasarī nebija sniega, kam kust, šis bijis ražīgāgais mēnēsis, kas nav pārāk laba ziņa. Šogad marts un aprīlis, kad vēsturiski var saražot vairāk elektrības, bija pēdējos 10 gados vieni no sliktākajiem mēnešiem. Turklāt iepriekšējos gados, kad ir bijis mazāk ražīgs marts, tam sekoja krietni ražīgāks aprīlis, savukārt sliktākais aprīlis bija 2020. gadā, pirms kura ne tikai marts, bet arī februāris bija ļoti ražīgi. Sanāk, ka šogad Daugavas HES kaskāde ir saražojusi aptuveni 1,8 tūkstošus gigavarstundu elektroenerģijas, vēl atlicis decembris, bet skaidrs, ka šis būs viens no neražīgākajiem gadiem pēdējo 45 gadu laikā. Dati kopš 1980. gada rāda, ka sliktākajos gados saražots mazliet zem 2000 gigavatstundu, bet ražīgākajos ap 4500. Tā tas bija 2017., 1998. un 1990. gadā. 

Jak velký problém bude mít Česko, pokud firma Pavla Tykače do roku 2027 zavře své uhelné elektrárny? Ponese zítra Andrej Babiš na Hrad také jméno Filipa Turka jako nominanta na ministra zahraničí? A jak se dá odhalit 80 let stará justiční vražda?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obyvatelé obcí, kde by se měly stavět, se příliš neshodnou, jak ukázala nedávná referenda v sedmnácti z nich. Jaké argumenty mají zastánci i odpůrci větrníků? Zeptáme se v starosty obce Stonařov Ivana Šulce a místostarosty města Polná Martina Bohdálka. Moderuje Lukáš Matoška.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Společně s volbami do Sněmovny se v sedmnácti obcích konala referenda o větrných elektrárnách. Voliči jejich výstavbu v devíti případech odmítli. „Hlavním argumentem byl samozřejmě krajinný ráz,” poukazuje v Pro a proti Martin Bohdálek (Nezávislí pro Polnou), místostarosta města Polná. „Je tu podpora i od sousedních obcí,” přibližuje naopak starosta Stonařova Ivan Šulc (Sdružení nezávislých kandidátů), kde obyvatelé výstavbu větrných elektráren podpořili.

Úřady práce přijímají první žádosti o tzv. superdávku. Jak je celý systém připravený na statisíce žadatelů? Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je už sedm dní bez dodávek elektřiny, zajišťují ji jen generátory. Jaká rizika hrozí? A kolik se toho namluvilo v končící Poslanecké sněmovně?

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?