Podcasts about elektr

Jaderná elektrárna Dukovany slaví 40 let od spuštění svého prvního bloku. Při této příležitosti jsme dnes vysílali přímo z místa, které je už čtyři desetiletí symbolem české energetiky, bezpečnosti a technologického pokroku.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obyvatelia na Podpoľaní aj naďalej odmietajú výstavbu prečerpávacej elektrárne Málinec. Obávajú sa najmä ohrozenia pitnej vody pre celý región. Vodohospodárska výstavba už začala s ohlasovanou kampaňou. Rezort hovorí o strategickej investícii, ktorá by mala regiónu zarobiť a zlepšiť cestovný ruch. Pozvanie do relácie prijali Igor Lacko, starosta obce Málinec a Peter Molda, generálny riaditeľ Vodohospodárskej výstavby.  

„Ne tik didžiuosiuose miestuose galima užsikrėsti menu“, – tiki festivalio „Ars Nova“ vadovė Greta Garnašaitė-Balienė ir kviečia miestelėnus ir miesto svečius į visą gegužę vykstantį festivalį Elektrėnuose, kuris, žada, bus dar stipresnis nei ankstesni.Panevėžio Juozo Miltinio dramos teatre – paskutinė sezono premjera – Aleksandro Špilevojaus „Arrivederci“. Režisierius spektaklį stato pagal savo paties parašytą pjesę, joje analizuojamos atsisveikinimo ir išėjimo temos, kurios ne visada būna susijusios su mirtimi. Šiuo spektakliu Špilevojus atsisveikina ir su Juozo Miltinio dramos teatru bei palieka meno vadovo pareigas. Iš Panevėžio pasakoja Tomas Mizgirdas.Sekmadienį Vilniaus Senajame teatre – mamoms skirtas koncertas „Suvenyrai Mamai. Mozartas“, kuriame susitiks aukščiausio lygio profesionalai, susipins meistriškumas, autentiškas skambesys ir ypatinga teatro akustika.Legendinė soulo ir ritmenbliuzo grupė iš Čikagos „The Five Stairsteps“ šiandien iš traškančio vinilo tampa atradimu smalsuoliams, siekiantiems naujų muzikos patirčių. Anuomet šeimos kolektyvas klausytojus traukė jausmingomis dainomis ir savitu vokaliniu – instrumentiniu skambesiu. Nors šiandien grupės narių jau nėra tarp mūsų, jų muzika tebeskamba filmuose, reklamose, ir, žinoma, mūsų laidoje. Pasakoja Ignas Gudelevičius.Lietuvos kompozitorių sąjunga paskelbė Lietuvos kompozitorių 2024 metų kūrinių penkioliktuką. Šiandien kviečiame susipažinti su kompozitoriaus Mariaus Baranausko kūriniu „Supernova“ simfoniniam orkestrui.Rubrikoje „Be kaukių“ – Energetikos ir technikos muziejaus vadovas Mykolas Bistrickas.Ved. Gabija Narušytė

Balandžio viduryje prasidėjęs pasėlių ir žemės ūkio naudmenų deklaravimas įsibėgėja lėtai. Rokiškio rajono Kamajų seniūnijoje per pirmas dvi savaites dokumentus pateikė tik 20 ūkininkų iš 350 deklaravusiųjų pernai. Seniūnijos specialistė Vida Venslovienė mano, kad ūkininkai suskubs įprastai gegužės pabaigoje, kai baigs sėją ir bus aiškūs pasėlių plotai. Tačiau šiemet savaite sutrumpintą deklaracijų teikimo laikotarpįreikėtų pakoreguoti.Alvydas Čižius vaikystės vasaras leisdavo pas senelį kaime ir labai mėgo senelio keptą ruginę duoną. Dabar pats kepa rupią ruginę duoną ir parduoda ją sostinės turguose. Duona tapo tikra jų šeimos maitintoja, mat abu atsisakė samdomų darbų ir ėmėsi nedidelio duonkepių verslo Elektrėnuose.Verslo planas Gamtiniam ūkiui. Ryžtis rinktis gamtinį ūkininkavimą gali tik patys ištvermingiausi. Įkurti ūkį reikės daugiau investicijų, ūkininkauti teks be paramos, teks susidurti su gamtos nenuspėjamumu, susitaikyti, kad dalį derliaus teks atiduoti kenkėjams, o sunkiausia užduotis - rasti pirkėjų. Lietuvoje norinčių mokėti didesnę kainą už daržoves nėra daug.Ved. Kristina Toleikienė

V Polné na Jihlavský se rozhořela debata o možném vzniku větrného parku. Soukromníci plánují v okolí města vybudovat až sedm větrných elektráren.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Česko má dvě jaderné elektrárny – v Dukovanech a v Temelíně. Přestože jsou v té první čtyři reaktory a ve druhé pouze dva, jejich výkon je v součtu prakticky totožný. V roce 2024 však patřilo prvenství Temelínu, který dodal do sítě 15 terawatthodin elektřiny.

Obec Hlušice na Novobydžovsku jedná se společností ČEZ o pronájmu pozemku na zvažovanou fotovoltaickou elektrárnu. Podle nezávislého starosty Jaroslava Trejbala počítá projekt s areálem o rozloze patnácti hektarů.

Větrné elektrárny – Ano nebo ne? - Tři obce na Svitavsku ukončily anketu pro občany právě na toto téma. Dotazování v Janově, Čisté a Karli trvalo celý minulý týden a včerejší večer patřil sčítání hlasů.

Zástupci Moravskoslezského kraje dnes míří na Osoblažsko, kde roste zájem firem o stavbu větrných elektráren. Jednoho z možných investorů přitom podle zjištění Českého rozhlasu ovládá kyperská společnost. Proti záměru se bouří část obyvatel. A to i v sousedním Polsku, kde v obci Równe už proti větrným elektrárnám lidé založili sdružení.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Tušimická elektrárna na Chomutovsku ve svém areálu ukrývá i obří skleníky na pěstování rajčat. Do roku 2005 tam stála uhelná elektrárna. Dnes průmyslový brownfield přímo nabízí skleníkové zemědělství a ročně se tady vypěstuje 6,5 tisíce tuny rajčat a pokryje téměř 10 % roční spotřeby této zeleniny v České republice.

Energetici chtějí v mělnické elektrárně do tří let začít vyrábět elektřinu i pomocí oxidu uhličitého. Připravují zařízení, které bude CO2 zahřívat a následně roztáčet turbínu vyrábějící energii. Půjde o další bezemisní zdroj v elektrárně, který podle energetiků zatím nikdo v Evropě nepoužívá.

Energetické společnosti mají stále větší zájem stavět větrné elektrárny na Osoblažsku. Právě dnes o tom bude veřejná debata v Jindřichově ve Slezsku. Část místních se bouří kvůli obavám ze změny krajiny. Podle zjištění Českého rozhlasu je přitom jedna z firem ovládaná kyperskou společností.

Dalešická přečerpávací vodní elektrárna opět otevřela své brány pro veřejnost, a to v rámci oslav světového dne vody. Návštěvníci si tak mohli elektrárnu prohlédnout a dozvědět se více o její historii a fungování.

Olomoučtí radní nevyhověli žádostem soukromých investorů o umístění větrných elektráren na pozemcích městských lesů v katastrech obcí Huzová a Domašov nad Bystřicí.

Turpinām runāt par vēja enerģiju, tās sniegtajām priekšrocībām un izaicinājumiem. Pēc klausītāju lūguma raidījumā skaidrojam, kā darbojas vēja turbīnas, kāpēc tās sasniedz pat vairāku simtu metru augstumu un kā tās saražo elektrību? Skaidrojam arī, cik tālu Latvija ir tikusi vēja enerģijas izmantošanas ziņā. Stāsta vēja turbīnu tehniķis Dainars Zolmans un biedrības "Zaļā brīvība" pārstāvis Maksis Rūdolfs Apinis. Raidījumā arī Zinātnes ziņas. Centieni atjaunot mamutus ar ģenētiski modificētu peļu palīdzību. Vēsts, kas priekšplānā izvirzījusies ne vienā vien zinātnes jaunumiem veltītā vietnē, ir par iespēju atjaunot ziloņu senču jeb mamutu eksistenci. Ļoti iespējams, to izdzirdot, daudzi varētu saraukt pieri, bet amerikāņu uzņēmums “Colossal Biosciences” pilnā nopietnībā ir izvirzījis sasniegt šādu mērķi līdz 2028. gadam.  Dānijā atklātais neparastais koka aplis ir aptuveni tikpat vecs kā Stounhendža. Kamēr amerikāņi mēģina panākt seno mamutu atdzimšanu, Dānijā atrastas kādas citas senas liecības. Arheologi Dānijas ziemeļos ir atklājuši liela koka apļa paliekas, kas ir tūkstošiem gadu senas un kurām ir paralēles ar Anglijas Stounhendžu. Šī brīvdabas struktūra, iespējams, bijusi daļa no lielākas "rituāla ainavas", ko izmantojuši vēlā neolīta jeb jaunā akmens laikmeta un agrā bronzas laikmeta cilvēki. Kā mājas strazdi lidojumā spēj radīt skaistas formas? Zinātnieki guvuši labāku sapratni. Bet “Nacionālās ģeogrāfijas” raksts ieved lasītājus putnu pasaulē.

Jaký bude osud novely energetického zákona? Přehlasují poslanci Senát, anebo poslechnou doporučení a vypustí z předlohy vlastní přílepky? Jakým tempem roste podíl obnovitelných zdrojů? A skutečně u nás přibývá tzv. mařičů energie? Vladimír Kroc se ptal Pavla Douchy, advokáta a člena představenstva Svazu moderní energetiky.

Jaký bude osud novely energetického zákona? Přehlasují poslanci Senát, anebo poslechnou doporučení a vypustí z předlohy vlastní přílepky? Jakým tempem roste podíl obnovitelných zdrojů? A skutečně u nás přibývá tzv. mařičů energie? Vladimír Kroc se ptal Pavla Douchy, advokáta a člena představenstva Svazu moderní energetiky.

Jaký bude osud novely energetického zákona? Přehlasují poslanci Senát, anebo poslechnou doporučení a vypustí z předlohy vlastní přílepky? Jakým tempem roste podíl obnovitelných zdrojů? A skutečně u nás přibývá tzv. mařičů energie? Vladimír Kroc se ptal Pavla Douchy, advokáta a člena představenstva Svazu moderní energetiky.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seit 2011 veröffentlichen Elizabeth Pich und Jonathan Kunz sonntags online einen «War and Peas»-Comic. Lachen soll man dabei – und ins Nachdenken kommen. – Vor 100 Jahren verbesserten technische Neuerungen schlagartig die Musikaufnahmen. Die elektrische Studiotechnik hat die Musik revolutioniert. «Ohne Comic-Zeichnen würde ich wahrscheinlich im Knast sitzen!» – das sagt die deutsche Graphic-Novel Autorin Elizabeth Pich. Zusammen mit dem Comic-Autoren Jonathan Kunz kreiert sie seit 13 Jahren den Webcomic «War and Peas», mit dem die beiden knapp zwei Millionen Follower im Netz erreichen. Darin halten uns etwa sprechende Bäume, Gottesanbeterinnen oder gar der Planet Erde persönlich einen unangenehmen Spiegel vor. Auch im neusten Band «Liebe Erde» bewältigen sie mit Sarkasmus und Zeichenstift ihre eigene Ohnmacht gegenüber den grossen ökologischen Herausforderungen der Gegenwart. Im Februar 1925 wurde die erste elektrische Aufnahme eines Musikstücks gemacht – «Feelin' Kind O' Blue» des Pianisten und Sängers Jack Hylton. Diese neue Technik löste das bis dahin mechanische Aufnahmeverfahren schlagartig ab. Der Einsatz von Mikrofonen und Verstärkern brachte nicht nur entscheidende Vorteile bezüglich der Klangqualität, sondern veränderte auch die Art und Weise der Musikproduktion grundlegend – mit massivem Einfluss auf die gesamte Musikindustrie. SRF-Tonmeister Lars Dölle teilt in diesem Beitrag seine feinen Ohren und sein Wissen mit uns.

Obyvatelia obcí Látky a Málinec sa pred časom zobudili do zvláštnej reality. Rezort životného prostredia na čele s Tomášom Tarabom zverejnil svoj zámer, postaviť na ich pozemkoch prečerpávaciu elektráreň. Bez diskusie so starostami či s krajom, bez prezentovania zámeru či bez varovania.Mnohí sa boja, že prídu o majetok, ktorý skončí buď na okraji vodného diela alebo rovno pod jeho hladinou.Čo sa to teda na Podpoľaní má diať, ako zámer prezentuje Taraba a sú jeho argumenty o turizme a veľkej príležitosti vôbec relevantné?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Michala Katušku z domácej redakcie denníka SME.Zdroje zvukov: TA3,Startitup, MarkízaOdporúčanie:Dnes vám odporúčam knihu Jakuba Ptačina, 53 pohľadov ako byť lepší. Jakub v nej oslovil 53 ľudí tých najrôznejších profesií s prosbou, aby napísali ich pohľady a pokusy na to, ako byť lepší. Výsledkom je táto knižka, v ktorej okrem mnohých príležitostí na zamyslenie nájdete aj kopec odporúčaní na ďalšie skvelé knihy.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Elektrības cenas atkal aug. Kādi vaino atslēgšanos no Krievijas elektrības tīkliem, citiem nepatīk vēja parki un aktīvi aģitē pret to būvniecību. Par enerģētikas politiku un nākotnes stratēģiju Krustpunktā lielā intervija ar uzņēmēju SIA "RCG LightHouse" dibinātāju un padomes locekli, enerģētikas ekspertu Kasparu Osi. Pagājušajā nedēļā kolēģis Jānis Domburs Latvijas Televīzijas raidījumā „Kas notiek Latvijā?” mēģināja meklēt risinājumu, kā salāgot vajadzību pēc elektroenerģijas pieņemamā cenā ar ļaužu iebildēm būvēt jaunas elektrostacijas. Raidījuma beigās secināju, ka tas izskatās pēc tādas neiespējamās misijas, jo katram bija savi argumenti, kāpēc kaut ko darīt vai nedarīt, un kopsaucēju atrast likās praktiski neiespējami. Bet kaut kā taču salāgot visu nāksies, jo diez vai mēs būsim gatavi atgriezties akmens laikmetā. Jautājums tikai, kā tas notiks?  Arī manā sociālo mediju burbulī faktiski jeb lokā šis temats burbuļo - vieni pārliecināti, ka neko jaunu nevajag, mums ir jāmācās iztikt ar esošo, mums pietiek, citi grib darboties, attīstīt biznesu, tad spriež, ko vajadzētu atļaut, ko - nē. Vēloties šo jautājumu izzināt arī intervijā  Krustpunktā, meklēju cilvēku, kurš pēdējā laikā publiskajā telpā ir mazāk pozicionējies, bet ir zinošs, turklāt šobrīd nedarbojas kādā konkrētā elektrības ražošanas biznesā.   

Na jednej strane nová prečerpávacia vodná elektráreň s vidinou tučných ziskov z predaja elektrickej energie, na strane druhej osudy stoviek ľudí, ktorým jej výstavba zásadne zmení celé ich doterajšie životy. V dnešnom podcaste vám prinášame príbehy farmárov, ktorých sa zámer ministra Tarabu bytostne dotýka, no ktorých sa na to nik nepýtal a o všetkom sa dozvedeli iba z médií. Peniaze nie sú všetko, odkazujú farmári ministrovi Tarabovi.Zámer postaviť úplne novú prečerpávaciu elektráreň na rieke Ipeľ, s ktorým prišiel minister životného prostredia miestnych obyvateľov zaskočil a doslova šokoval. Elektráreň Málinec - Detvianska Huta totiž nie sú iba obrovské investičné náklady a prípadné tučné zisky z predaja elektrickej energie, to sú aj konkrétne ľudské osudy ľudí, ktorí v mieste budúcej vodnej nádrže žijú a ktorí si toto miesto v samom srdci Slovenska vybrali pre jeho krásu, pokoj a relatívnu nedotknutosť. Boli sme sa preto pozrieť priamo na miesto potenciálnej vodnej nádrže v lokalite Čechánky - Detvianska Huta.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Na jednej strane nová prečerpávacia vodná elektráreň s vidinou tučných ziskov z predaja elektrickej energie, na strane druhej osudy stoviek ľudí, ktorým jej výstavba zásadne zmení celé ich doterajšie životy. V dnešnom podcaste vám prinášame príbehy farmárov, ktorých sa zámer ministra Tarabu bytostne dotýka, no ktorých sa na to nik nepýtal a o všetkom sa dozvedeli iba z médií. Peniaze nie sú všetko, odkazujú farmári ministrovi Tarabovi.Zámer postaviť úplne novú prečerpávaciu elektráreň na rieke Ipeľ, s ktorým prišiel minister životného prostredia miestnych obyvateľov zaskočil a doslova šokoval. Elektráreň Málinec - Detvianska Huta totiž nie sú iba obrovské investičné náklady a prípadné tučné zisky z predaja elektrickej energie, to sú aj konkrétne ľudské osudy ľudí, ktorí v mieste budúcej vodnej nádrže žijú a ktorí si toto miesto v samom srdci Slovenska vybrali pre jeho krásu, pokoj a relatívnu nedotknutosť. Boli sme sa preto pozrieť priamo na miesto potenciálnej vodnej nádrže v lokalite Čechánky - Detvianska Huta.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Po dar vieno „Žalgirio” pralaimėjimo Eurolygoje ir istorinės moterų rinktinės pergalės Lukas Malinauskas, Tomas Purlys ir Karolis Tiškevičius prisėdo pasikalbėti. Išsamiai aptartas ir didžiausias „Snaiperio” konkursas nelaimėlis Lietuvos istorijoje. Gal šįkart pasiseks? Tinklalaidės partneriai: – Kai turi Telia Play – turi viską! Dabar ir Netflix. Pasirink planą https://www.telia.lt/privatiems/telev... ir mėgaukis visu turiniu vienoje vietoje! – Su Telia 5G ramu visur, nes jis veikia visur. Net ir užpustytoje sodyboje su židiniu. ​Tik Telia 5G dengia 99% Lietuvos. Galingas 5G modemas už pusę kainos, užsisakius Telia 5G internetą. Užsisakyk dabar: https://www.telia.lt/privatiems/internetas/nesiojamas?24-men-sutartisRyšių reguliavimo tarnybos 2024-12-19 duomenimis, „Telia“ 5G dengia 95 % Lietuvos teritorijos ir 99,7 % namų ūkių, plačiau – www.rrt.lt/judriojo-rysio-tinklu-tiketinos-aprepties-zonos/. RRT 2024 m. mobilaus ryšio greičio matavimų duomenimis „Telia“ mobilus ryšys yra greičiausias Lietuvoje: https://matavimai.rrt.lt – Sodyba “Aktyvi Ramybė” - tai privatus sodybos kompleksas ant ežero kranto Elektrėnų savivaldybėje. Nuo šiol Sodyba "Aktyvi Ramybė" priima ir mažesnes žmonių kompanijas darbo dienomis. Daugiau: https://www.facebook.com/AktyviRamybe ir https://www.instagram.com/aktyvi_ramybe/ – Nealkoholinis alus „Gubernija”, daugiau informacijos: https://gubernija.lt/ Temos: Istorinis moterų rinktinės pasiekimas (0:00); Kovingas, bet lengvai nuspėjamas „Žalgiris” (13:26); Baudų nemetantis „Žalgiris” ir teisėjų klaidos (25:02); Zacho LeDay pagarba Lietuvai (29:50); Žiūrovus užvedęs Francisco (32:24); Liūdna dėl Smailagičiaus ir kodėl dingo Manekas? (37:11); LKL Snaiperio konkurso nelaimėlis ir favoritai (43:22); Vilniaus „Wolves” pasiekimai (53:34); Ačiū BN+ nariams (1:01:46).

Donaldui Trumpui tvirtinant, kad Grenlandija turi tapti Jungtinių Amerikos valstijų dalimi, 85 proc. salos gyventojų apklausoje pasisakė prieš Grenlandijos ateitį Jungtinėse valstijose. Danija prašo Europos paramos ir vienybės. Prancūzija jau pareiškė, kad Amerikai Grenlandija niekada nepriklausys. Lietuva savo ruožtu kol kas bando laikytis neužtralumo.Į Vilnių atvykęs ginkluotės gamybos giganto „Rheinmetall“ valdybos pirmininkas ir prezidentas Arminas Papergeris žadėjo, kad artilerijos gamykla Baisogaloje bus pastatyta per 16-18 mėnesių. Tačiau kyla klausimas, ar bus spėta įrengti infrastruktūrą.Turtingiausiu tituluojamo Seimo nario Dainoro Bradausko įmonei prašoma sumažinti valstybinės žemės nuomos mokestį. Toks prašymas pateiktas Elektrėnų savivaldybei. Specialistai nustatė,. kad politikui kartu su dar vienu akcininku priklausanti įmonė tokios teisės pagal nustatytus kriterijus neturi, tačiau projektas vis tiek nešamas į tarybą. Vienas iš tarybos narių pasiūlė turtingiausio seimo nario įmonė išvis atleisti nuo valstybinės žemės nuomos mokesčio.Beveik septyni šimtai Baltarusijos ir Rusijos piliečių pernai pripažinti keliantys grėsmę Lietuvos valstybės saugumui.Paskyra socialiniame tinkle Vkonatkte kainavo postą Finansų viceministrui Valentinui Gavrilovui. Čia jis dalijosi sovietinę praeitį ir rusijos galybę šlovinančia muzika. Kaip veikia ir kokiais dar rusiškais socialiniais tinklais naudojasi Lietuvos gyventojai.Ved. Liepa Želnienė

Češi – mírně řečeno – větrné energii nefandí. Česko je totiž spolu s Maltou na naprostém chvostu žebříčku zemí Evropské unie v oblasti jejího využití. Zatímco v Německu pokrývají větrníky skoro třetinu produkce elektrické energie, v Rakousku je to asi 12 procent a rychle je staví i Polsko, kde vítr vyrábí asi desetinu spotřeby elektřiny. U nás je to ale jen pouhé procento.