Podcasts about elektr

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Naučné stezky, výstupy na rozhledny, procházky lesem, nic z toho nemusíme nechávat jen na období od jara do podzimu. Rozhledna na Pekelném kopci u Třebíče na Vysočině je otevřená celoročně a vede k ní i nová interaktivní naučná stezka. Potkáte na ní obří mravence i včely.

Gada pēdējās dienās, kas aizvien tumšas, parunāsim par elektrību. Bez tās šodien nav iedomājama dzīve, jo īpaši ziemā un svētku laikā, kad bez mākslīgā apgaismojuma un svētku gaismiņām grūti būtu pārciest gada tumšākos mēnešus. Elektrība mūsdienās ir kļuvusi par absolūtu ikdienas nepieciešamību un tāpēc raidījumā lūkojam, kurā brīdī tā ienāca pasaulē un Latvijā un kā mainīja sabiedrību. No Bendžamina Frenklina pūķa atgadījuma negaisa laikā līdz pirmajām Volta baterijām un Edisona spuldzītēm. Cilvēce ir pieradinājusi šo neprognozējamo dabas spēku, ielikusi to slēdžos un vados, iemācījusies saražot un naski patērēt - elektrības atklājumi ir viens no lielākajiem stāstiem civilizācijas vēsturē. Bez tās nebūtu iespējams teju nekas no tā, ko baudām šodien. Kā elektrība aizsāka savu ceļu līdz mūsu mājām? Raidījumā Zināmais nezināmajā skaidro vēsturnieks, Latvijas Nacionālās bibliotēkas vadošais pētnieks Mārtiņš Mintaurs un Latvijas Universitātes profesors, Eksperimentālās fizikas katedras un Lāzeru centra vadītājs Mārcis Auziņš. -- Laiks starp Ziemassvētkiem un Jaunā gada sagaidīšanu ir brīdis gadā, kad daudz tiek runāts un domāts par to, kas no visa, kas nonāk mūsu rīcībā un apkārtējā vidē, ir bīstams vai traucējošs. Jaungada tradīcija ir ne tikai svētku uguņošana un dažādi gaismu šovi. Arī laimīšu liešana ir kas tāds, kas vismaz vidējai un vecākajai paaudzei labi palicis atmiņā. Taču pēdējos gados izskan ziņas, ka veikalos nopērkamās alvas “laimītes” patiesībā ir bīstami svina sakausējumi. Vai tiesa un kāpēc svina kausēšana un pārnēšana nav droša cilvēkam? Par to stāsta RSU Darba drošības un vides veselības institūta direktors Ivars Vanadziņš. Savukārt Patērētāju Tiesību aizsardzības centrs atgādina, ka r aizliegts piedāvāt tirgū preces, kur svina koncentrācija ir 0,05% no masas vai vairāk; vismaz pagājušajā gadā pircēji bija atraduši tādu laimīšu liešanas komplektus, kur svina sastāvs bija gandrīz visi 100%.  -- Arī cilvēka organismā mājo elektrība Elektrības atklāšana ir radījusi revolūciju cilvēku sadzīvē - tā atvieglojusi ikdienas soli, pavērusi ceļu tālākiem zinātnes sasniegumiem un arī izklaides industrijai. Bet līdztekus centieniem saprast elektrības rašanos, ir notikuši cilvēka ķermeņa pētījumi, un vienā brīdī tapis skaidrs - elektrība rodama arī mūsu organismā. Tieši kā un kur tā veidojas, stāsta Tukuma valsts ģimnāzijas fizikas skolotājs Valdis Zuters. Apjausma, ka arī cilvēka organismā mājo elektrība, atklājusies pamazām.

„Jsem pro. Když to šetří energii,“ vysvětluje paní Hana. „Čím by to mohlo vadit? Hlukem. Tiché to není, ale jestli to stojí za to...“ uvažuje nahlas další z obyvatel.

Evropská unie řeší podezření, že některé elektrárny zkreslují údaje o svých emisích CO₂. Mohou tak ušetřit i stovky milionů ročně na emisních povolenkách. Redakce investigace.cz ve spolupráci s novinářkami a novináři OCCRP zjišťovala, jestli údaje o emisích mohou podhodnocovat i české firmy. Konkrétně se touto otázkou už přes rok a půl zabývá reportérka investigace.cz Barbora Šturmová. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Papadimitriu Athina színművész, énekes, aki fáradhatatlan energiával járja az országot, és most a Nemzeti Lovas Színház színpadán készül új bemutatóra. A Kincsem Park új épületében látható Az unikornis legendája című előadás a színház egyik legkülönlegesebb vállalása, ahol a zenés játék, a mozgás és a lovak látványa egyetlen egységgé olvad. Athina a próbák közti pihenés helyett inkább tréningezik, mert – ahogy meséli – az állandó mozgás élteti. Az interjúnkról is Burucs Borbála díjugratóhoz sietett, aki a premierre készíti őt fel lovas edzésekkel. Az évek alatt a lovas színház számára nemcsak munkahely, hanem lelki otthon lett számára, ahol a közönség szeretete és az állatok jelenléte feltölti minden alkalommal. A Kincsem Parkban található teátrum a műfajt tekintve világszinten is egyedülálló: olyan komplex színházi forma, ahol a történet, a zene és a ló mozdulatai egyaránt szereplővé válnak. Athina számára ez az alkotói tér szinte szanatórium. Azt mondja, bármilyen fáradtan érkezik is a próbára, a lovak közelségében újra megtelik élettel. Az előadások után még órákig nem tud elaludni, annyira feltöltik az élmények. Az Unikornis legendája is ezt az összhangot idézi meg, a csodák és az emberi hit találkozását, ahol a fantázia és a valóság határai elmosódnak. A színésznő közben az Erkel Színházban is játszik, az Apácashow című produkcióban, valamint az Operettszínházban a Szegény Dzsoni és Árnika boszorkányaként is látható. Ahogy ő fogalmaz, a folyamatos munkát áldásnak tartja, mert a mozgás, a tanulás és a közönséggel való találkozás tartja fiatalon a lelkét. Szakmai elhivatottsága mellett Athina a színpadon kívül is aktív, jótékonysági esteken vesz részt, legutóbb adventi műsorral lépett fel legkisebb lányával, Elektrával. Az est bevételét beteg gyermekek megsegítésére ajánlották fel. A művésznő vallja, hogy az élet legfontosabb törvénye a derű és a hála. A görög gyökerekből fakadó életszeretet és pozitív szemlélet a mindennapokban is átsegíti a nehezebb időszakokon. „Aki a jót keresi, azt az élet is visszamosolyogja” – mondja, miközben újabb próbára indul a Kincsem Parkba. A Sláger FM-en minden este 22 órakor a kultúráé a főszerep S. Miller András az egyik oldalon, a másikon pedig a térség kiemelkedő színházi kulturális, zenei szcena résztvevői Egy óra Budapest és Pest megye aktuális kult történeteivel. Sláger KULT – A természetes emberi hangok műsora.

Lietuvai vis susiduriant su iš Baltarusijos leidžiamais kontrabandiniais balionais ir jų sukeliamais trikdžiais oro uostų darbui, opozicijos politikai negaili kritikos Vyriausybės reakcijai, pasigenda aiškaus veiksmų plano. Premjerė Inga Ruginienė teigia, kad Vyriausybė turi ir trumpalaikį, ir ilgalaikį planą, kaip kovoti.Keli vežėjų įmonių vadovų lankėsi Baltarusijoje ir aiškinosi situaciją su jų vilkikais, neišleidžiamais iš kaimyninės šalies. Premjerė Inga Ruginienė praėjusią savaitę sakė, kad Baltarusijoje yra įstrigę apie 280 sunkvežimių, "Linava" pateikia kartais didesnius skaičius - apie 1880 Lietuvos vilkikų, o puspriekabių be vilkikų skaičius gali siekti 3000.Protesto rengėjai žurnalistai sako, kad labai svarbu, jog visuomenė suprastų, dėl ko kovojama. Valdžios atstovai teigia, kad įstatymo pataisa dar keisis. Ekspertai sako, kad diskusija įmanoma.Kretingos, Elektrėnų ligoninės ir Klaipėdos Jūrininkų poliklinikoje laikinai stabdomos planinės operacijos bei konsultacijos. Ligonių kasa aiškina, kad gydymo įstaigos viršijo sutartinius įsipareigojimus ir pacientams paslaugų suteikė gerokai daugiau.Ved. A. Skamarakaitė

Katrs ceturtais Latvijas iedzīvotājs atzīst, ka ir saskāries ar elektroierīču izraisītu negadījumu vai arī zina kādu, kas tādu ir pieredzējis. Tomēr vecas un bojātas elektroierīces turpina krāties teju katrā Latvijas mājsaimniecībā. Kā pārstāt veidot nevajadzīgu krāmu kolekciju, spriežam raidījumā Kā labāk dzīvot. Vērtē AAS "Balta" risku vadības konsultants Jānis Vaivods, "AJ Power Recycling" pārstāvis Uldis Skrebs, inženieris, "Gjensidige Latvija" risku eksperts Juris Puriņš un "Latvijas zaļā punkta" vadītājs Kaspars Zakulis. "Svarīgi mājās neturēt vecu elektrotehniku vai bojātu elektrotehniku, tā var apdraudēt pašu, apkārtējos vai īpašumu," norāda Uldis Skrebs. Juris Puriņš atgādina, ka noveco ne tikai pati ierīce, bet arī vads. Pieslēdzot iekārtu elektrības tīklam, arī tam jāpievērš uzmanība. Parādās bojātās elektroinstalācijas riski. "Vienkārši notīt ar izolācijas lentu ir īslaicīgs risinājums. Elektrības pievadvads jāmaina, ja grib lietot, piemēram, veco tējkannu," atzīst Juris Puriņš. Jānis Vaivods atzīst, ka no bojātu elektroierīču radītu ugunsgrēku skaits tikai pieaug. Šobrīd jau katrs trešais ugunsgrēks ir no bojātām elektroinstalācijām vai elektroierīcēm. "Ja elektrības tīklam pieslēdz ilgstoši nelietotu elektroierīci, tas var radīt neparedzētu pārslodzi," norāda Jānis Vaivods. Iekārtās uzkrājas putekļi, metāliskās detaļas var sarūsēt. Ja elektrotīklam nav atbilstošu drošinātāju, tas var izraisīt ugunsgrēku elektroinstalācijās. Raidījuma viesi arī mudina utilizēt vecos telefonus, jo tajos ir litija jona baterijas, kuras izraisītu ugunsgrēku, ja tā sprāgst, ir neiespējami nodzēst ar ūdeni. Tad mājās jābūt ugunsdzēšamajam aparātam. Nevajag sevi pakļaut nevajadzīgam riskam. Kaspars Zakulis mudina aizdomāties jau par nākotnes riskiem. Šobrīd daudzi mājās uzstāda elektrības uzkrāšanas baterijas, kas ražoti no litija un kas varētu būt potenciāli bīstami.

Elektrą patys sau pasigaminantys vartotojai tampa rakštimi elektros tiekėjams. Šiems vietoje pelno iš saulės ir vėjo – nuostolis. Energetikos ministerija parengusi koncepciją, pagal kurią nuostolius tiekėjams padengtų ne tik elektrą sau pasigaminantys vartotojai, bet ir visi kiti elektros vartotojai. Rinkos reguliuotojas sako, kad toks modelis – labiausiai subalansuotas visų pusių atžvilgiu. Laidos dalyvai: Energetikos reguliavimo tarybos pirmininkas Renatas Pocius ir Atsinaujinančių išteklių energetikos konfederacijos vadovas Martynas Nagevičius.Ved. Irma Janauskaitė.

Jaderná elektrárna je ohromný a opravdu složitý kolos. Nezměrná energie, se kterou pracuje a všichni ji využíváme, však potřebuje neustálou kontrolu. A právě tomu, jak takový stroj řídit a kontrolovat, se věnuje Adéla Chalupová. Je operátorkou jaderné elektrárny v Temelíně a taky člověk, který o jádru mluví srozumitelně na sociálních sítích i pro děti ve školách. Co ji k energetice vedlo a v čem vidí i její budoucnost?

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?

Jak si Motoristé poradí s výhradami prezidenta Pavla vůči ministerské nominaci Filipa Turka? Mohlo by se plánované uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en odrazit i na cenách energií? A podařilo se vědcům vůbec poprvé zachytit signály vesmírné temné hmoty?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odborníci začali s prací v srpnu a pokračují i za deště, mrazu a sněhu. Aktuálně je v zápřahu pět vrtacích strojů. Každý z nich za den odebere v průměru deset metrů vzorků.

Jak velký problém bude mít Česko, pokud firma Pavla Tykače do roku 2027 zavře své uhelné elektrárny? Ponese zítra Andrej Babiš na Hrad také jméno Filipa Turka jako nominanta na ministra zahraničí? A jak se dá odhalit 80 let stará justiční vražda?

Latvijā un Baltijā kopumā arvien pieaug atjaunīgo energoresursu īpatsvars. Pirmais, kas nāk prātā, atminoties aizgājušo vasaru, – slapjš un vēss. Varētu būt, ka vairāk saražots elektrības hidroelektrostacijās, bet mazāk – saules parkos. Tapēc arī skaidrojam, kā šī gada laikapstākļi ietekmējuši gan enerģijas ražošanu, gan patēriņu. Pievērsties šim tematam rosināja kāda klausītāja jautājums, kurš norādīja, ka "Latvenergo" savā pirmā pusgada pārskatā minējis, ka Daugavas hidroelektrostacijās saražots mazāk elektrības, nekā attiecīgajā laika periodā pērn un tas disonēja ar slapjo vasaru. Izrādījās gan, ka lielās lietavas uz elektrības ražošanu iespaidu vairāk atstāja vasarā, savukārt pavasara mēneši šogad bija sausāki nekā pērn, sniega, kam kust, bija maz.  Protams, lietavu ietekme ir ļoti labi redzama vasaras hidroelektrostaciju datos, bet saules enerģiju ir grūtāk novērtēt, jo gan lielo saules enerģijas parku, gan mājsaimniecību skaits, kas izvēlas uzstādīt saules paneļus, pieaug tik strauji, ka kopējo saražoto elektrību no saules nav iespējams korekti salīdzināt pat ar pagājušā gada datiem. Uzņēmuma “Augstprieguma tīkls”, kas nodrošina savienojumu un pārvadi starp ražotājiem un patērētājiem un uzrauga visu mūsu energosistēmu, valdes loceklis Gatis Junghāns uzsver, ka ne tikai Latvijā, bet arī Baltijā, jo esam cieši vienots energotīkls, atjaunīgo resursu ģenerācijas jaudas ir tik lielas, ka laikapstākļi atstāj ļoti būtisku ietekmi uz tiem. Baltijā pērn 68 % no visas saražotās enerģijas bija no atjaunīgajiem resursiem, bet šī gada pirmajos 10 mēnešos, tātad līdz oktobrim ieskaitot, 77 %. Tieši Latvijā šis rādītājs ir mazliet zemāks - pērn no ūdens, saules un vēja saražoja 60 % no visas enerģijas, protams, lielākais ražotājs ir Daugavas HESi. Baltijas mērogā raugoties, pērn no visiem atjaunīgajiem resursiem visvairāk saražoja no vēja. Un tas lielākoties pateicoties Lietuvā uzstādītajiem vēja ģenrātoriem, kas saražo pat vairāk, nekā Daugavas HESi.  “Augstsprieguma tīkla” dati rāda, ka lietavas vasarā ietekmējušas arī saražotās elektrības daudzumu. Jūnijā un jūlija Daugavas HESos saražots lielākais elektrības apjoms pēdējos 10 gadu laikā. Jūnijā, kad lietavas bija vispamatīgākās, šis rekords ir pat ar krietnu atrāvienu. Ja iepriekšējos 10 gados jūnijā saražoja pārsvarā 100-200 gigavatstunu elektroenerģijas, tad šogad jūnijā tās bija ap 350 gigavatstundām. Un tā kā pavasarī nebija sniega, kam kust, šis bijis ražīgāgais mēnēsis, kas nav pārāk laba ziņa. Šogad marts un aprīlis, kad vēsturiski var saražot vairāk elektrības, bija pēdējos 10 gados vieni no sliktākajiem mēnešiem. Turklāt iepriekšējos gados, kad ir bijis mazāk ražīgs marts, tam sekoja krietni ražīgāks aprīlis, savukārt sliktākais aprīlis bija 2020. gadā, pirms kura ne tikai marts, bet arī februāris bija ļoti ražīgi. Sanāk, ka šogad Daugavas HES kaskāde ir saražojusi aptuveni 1,8 tūkstošus gigavarstundu elektroenerģijas, vēl atlicis decembris, bet skaidrs, ka šis būs viens no neražīgākajiem gadiem pēdējo 45 gadu laikā. Dati kopš 1980. gada rāda, ka sliktākajos gados saražots mazliet zem 2000 gigavatstundu, bet ražīgākajos ap 4500. Tā tas bija 2017., 1998. un 1990. gadā. 

Jak velký problém bude mít Česko, pokud firma Pavla Tykače do roku 2027 zavře své uhelné elektrárny? Ponese zítra Andrej Babiš na Hrad také jméno Filipa Turka jako nominanta na ministra zahraničí? A jak se dá odhalit 80 let stará justiční vražda?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V elektrárně už vojáci odhalili místa, která jsou riziková a která bude v případě potřeby hlídat důsledněji. Areál chrání před vniknutím jednotlivců, ale i aut a dalších vozidel.

Obyvatelé obcí, kde by se měly stavět, se příliš neshodnou, jak ukázala nedávná referenda v sedmnácti z nich. Jaké argumenty mají zastánci i odpůrci větrníků? Zeptáme se v starosty obce Stonařov Ivana Šulce a místostarosty města Polná Martina Bohdálka. Moderuje Lukáš Matoška.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostka: Karolína Miková (facilitátorka verejných diskusií a konfliktov, mimovládna organizácia PDCS /Partners for Democratic Change Slovakia/). | Spaľovne, veterné elektrárne, priemyselné parky, či logistické sklady. Projekty, ktoré môžu priniesť rozvoj, no vyvolávajú aj konflikty, keďže nikto ich nechce mať v blízkosti svojho domu, obce či mesta. Z čoho pramení nedôvera ľudí? Ako sa s verejnosťou o týchto projektoch rozprávať? Sú riešením referendá, alebo verejné stretnutia a rozhovory? Aké chyby robia pri komunikácii investori, ale aj samosprávy, či štát? Počúvajte Kontakty s Michalom Čabákom. | Ako hovoriť o nepopulárnych projektoch napr. veterných elektrárňach. | Moderuje: Michal Čabák; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Společně s volbami do Sněmovny se v sedmnácti obcích konala referenda o větrných elektrárnách. Voliči jejich výstavbu v devíti případech odmítli. „Hlavním argumentem byl samozřejmě krajinný ráz,” poukazuje v Pro a proti Martin Bohdálek (Nezávislí pro Polnou), místostarosta města Polná. „Je tu podpora i od sousedních obcí,” přibližuje naopak starosta Stonařova Ivan Šulc (Sdružení nezávislých kandidátů), kde obyvatelé výstavbu větrných elektráren podpořili.

Společně s volbami do Sněmovny se v sedmnácti obcích konala referenda o větrných elektrárnách. Voliči jejich výstavbu v devíti případech odmítli. „Hlavním argumentem byl samozřejmě krajinný ráz,” poukazuje v Pro a proti Martin Bohdálek (Nezávislí pro Polnou), místostarosta města Polná. „Je tu podpora i od sousedních obcí,” přibližuje naopak starosta Stonařova Ivan Šulc (Sdružení nezávislých kandidátů), kde obyvatelé výstavbu větrných elektráren podpořili.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

SIS ukazuje, že za nepriateľov považuje svojich vlastných občanov, hovoria v podcaste V redakcii vedúci publicistiky Denníka N Roman Pataj a šéfredaktor Napunku Zoltán Szalay. Rozprávala sa s nimi Monika Tódová.

Úřady práce přijímají první žádosti o tzv. superdávku. Jak je celý systém připravený na statisíce žadatelů? Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je už sedm dní bez dodávek elektřiny, zajišťují ji jen generátory. Jaká rizika hrozí? A kolik se toho namluvilo v končící Poslanecké sněmovně?

Úřady práce přijímají první žádosti o tzv. superdávku. Jak je celý systém připravený na statisíce žadatelů? Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je už sedm dní bez dodávek elektřiny, zajišťují ji jen generátory. Jaká rizika hrozí? A kolik se toho namluvilo v končící Poslanecké sněmovně?

Úřady práce přijímají první žádosti o tzv. superdávku. Jak je celý systém připravený na statisíce žadatelů? Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je už sedm dní bez dodávek elektřiny, zajišťují ji jen generátory. Jaká rizika hrozí? A kolik se toho namluvilo v končící Poslanecké sněmovně?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K budoucímu umístění větrných elektráren se můžou vyjádřit i jednotliví občané. Na webových stránkách Plzeňského kraje můžou do pocitové mapy označit tři oblasti, kde větrníky nechtějí.

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

Wezareta Elektrîkê ragihand ku niha zêdetir ji 2.7 milyon kesên li Herêma Kurdistanê 24 saetan elektrîk hene. Herweha, di naveroka raporta Ehmed Xefûr ji Hewlêrê nûçeyeke din heye ku 2 kesên ji Bexdayê hatibûn Herêma Kurdistanê û li Hewlêrê li benzîn xaneyekê hatibûn kuştin.

Nejen Česká republika, ale také sousední Slovensko se chystá rozšiřovat své zdroje elektrické energie. Sen premiéra Roberta Fica se začíná pomalu, ale jistě realizovat, konstatuje slovenský deník SME. Šéf kabinetu už vybral pro výstavbu nové elektrárny bez soutěže americkou firmu Westinghouse a podepsal mezivládní dohodu se Spojenými státy o spolupráci při rozvoji jaderné energetiky.