Podcasts about majitel

Pardubické Automatické mlýny dva roky vypadají jinak a staly se středobodem kulturního a společenského dění ve městě. Za proměnou stojí i Lukáš Smetana.

Pardubické Automatické mlýny dva roky vypadají jinak a staly se středobodem kulturního a společenského dění ve městě. Za proměnou stojí i Lukáš Smetana.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, co se tam nacházelo, nebylo vhodné na stavbu rodinného domu,“ říká Radek Toman. Majitelé pozemků teď chtějí vrátit peníze a na radnici podali předžalobní výzvu.

Na zámku v Bílovci mají raritu. V tamní zámecké obrazárně je třicítka portrétů někdejších majitelů zámku z rodu Sedlnických a dalších spřízněných šlechticů. Všechny namalované současnou umělkyní.

Provozuje konspirační web Tadesco, na kterém píše bludy o vakcínách proti covidu-19 a adoruje Rusko. René Koukal své přívržence v minulosti také léčil a vybíral od nich za to i stovky tisíc. V minulosti se ho snažila neúspěšně vypátrat česká policie, marně. Reportérce Seznam Zpráv Kristině Cirokové se to ale podařilo. A mluvila také s lidmi, kteří dřív do komunity kolem konspiračního webu patřili.Hostka: Kristina Ciroková - investigativní reportérka Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Motorové tříkolky zvané Velorex se vyráběly na míru. Žádost musel tehdy schválit Svaz československých invalidů. Dnes je o ně mezi fanoušky veteránů velký zájem. Jeden zajímavý exemplář vystavují v muzeu v Kácově. Jeho původní majitel nosil 12 dioptrií. Přesto najel tolik, jako by 2 x objel Zeměkouli.

Již dvanáct let popularizuje pití dobrého vína skrze svou značku Winegeek. Marko Jelič studoval vinařství na vysoké škole v Itálii. Start firmy byl propojen i s dodavateli z řad tehdejších spolužáků a díky stážím na vinicích v Jihoafrické republice a Italských vinařstvích si uvědomil nutnost vztahu vinaře a zemědělců k půdě. Jeho kurátorství přesahuje hranice "dobrého vína" ale hledá a doporučuje značky, které pracují s kvalitou půdy a udržitelnosti. Tenhle rozhovor utekl rychleji než byste řekli "naturální víno" a my si ho nejen kvůli ochutnávce, kterou nám Marko do studia přinesl moc užili. Doufáme že si k němu dáte dobrou kávu, nebo právě skleničku nějakého kvalitního vína a těšíme se na Vaše reakce a postřehy. Jak se liší chuť a projev organických a naturálních vín od těch konvenčních?Jak se vyvíjí trh s organickými víny, když alkoholový průmysl obecně je v krizi?Co gen z a alkohol?Vize pro organická vína v budoucnosti - kam to vše směřuje?odebírejte prosím: ⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/candycanecoffee⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.candycane.coffee/https://www.facebook.com/candycanecoffee⁠⁠⁠⁠------ music: Dotan Negrin & Prismatic Mantis - Pure Imagination (Future James Trap Remix) Listen on Spotify: ⁠⁠⁠⁠https://spoti.fi/2Yl7BPO⁠⁠⁠⁠ subscribe to Dotan: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://bit.ly/Sub2Dotan⁠⁠⁠⁠ Follow Dotan Negrin ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.pianoaround.com/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/dotan-negrin/⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://facebook.com/dotannegrin⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://www.youtube.com/user/pianoaround⁠⁠⁠⁠Follow Prismatic Mantis ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://instagram.com/prismaticmantis/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/prismaticmantis⁠⁠⁠⁠ Follow Future James: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://soundcloud.com/futurejames⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/ohhhitsjames/

Realistický pohled je v podnikání naprosto zásadní, ale podle Jana Kodytka z JPF jej řada majitelů firem postupně ztrácí. Děje se to především v obdobích stagnace nebo krize, kdy se podnikatelé uzavírají do vlastního světa a okolí jim přestává poskytovat objektivní zpětnou vazbu. Chybějící komunikace napříč firmou, protežování nevhodných lidí ve vedoucích rolích a nedostatek důvěry mezi vedením a zaměstnanci pak vytváří prostředí, které blokuje změnu a ohrožuje samotné fungování firmy. Kodytek upozorňuje, že každý podnik je do značné míry odrazem svého majitele a bez jeho rozhodnutí věci měnit, se žádný posun nestane. Klíčem je otevřenost, transparentní sdílení informací a aktivní zapojení zaměstnanců do budování budoucnosti firmy. Majitel by si měl pravidelně ověřovat, zda lidé rozumí aktuální situaci firmy, zda na klíčových pozicích sedí správní lidé a zda odměňování podporuje žádoucí chování. Pokud si není jistý, měl by se obrátit na nezávislý pohled zvenčí. Změna neznamená, že se majitel musí sám proměnit – stačí, když si přizná, že je čas jednat jinak. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Legendární česká stavebnice Merkur letos slaví 100 let. Šroubky, matičky a perforované plíšky, ze kterých se dá postavit cokoliv, znají generace dětí i dospělých. „Merkur byl součástí mnoha domácností. Nesloužil jenom k hraní, občas dokázal přidržet třeba i poličku,“ říká majitel společnosti Merkur Toys Richard Hrbáč a dodává, že šroubování zkrátka máme v krvi. Jak se dnes Merkuru daří? A jak probíhají oslavy kulatého výročí?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Připomíná to tu scénu z legendárního filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Jindřichohradecké úzkokolejky se pomalu probouzejí k novému životu pod novým majitelem. Jen se jim mezitím stala taková nepříjemná věc: někdo jim sebral několik artefaktů. Cedule s názvy stanic, odlévaná čísla z lokomotiv nebo takzvané hektametrovníky - kameny s vyrytou kilometráží.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Připomíná to tu scénu z legendárního filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Jindřichohradecké úzkokolejky se pomalu probouzejí k novému životu pod novým majitelem. Jen se jim mezitím stala taková nepříjemná věc: někdo jim sebral několik artefaktů. Cedule s názvy stanic, odlévaná čísla z lokomotiv nebo takzvané hektametrovníky - kameny s vyrytou kilometráží.

Z kontaktního zooparku ve Zvoli u Prahy utekl v sobotu večer lev a zranil ošetřovatele. Přivolaní policisté zvíře zastřelili. Park podle starosty obce nemá povolení k provozu, zvířata už mu v minulosti utekla. Majitel se k incidentu nechce vyjadřovat.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Majitelé areálu bývalého železnorudného dolu Václav Řezáč v Měděnci na Chomutovsku plánují obnovit těžbu. Tentokrát chtějí zpracovat už vytěženou zeminu, která zůstala v prostoru odkaliště. Podle jejich rozborů je stále využitelná v průmyslu.

Prázdninové pobyty v psích hotelech jsou často rezervované už od února. Majitelé zvířat je obvykle zamlouvají hned, jak objednají dovolenou pro sebe. Třeba hotel v Břevnici u Havlíčkova Brodu se zvládá postarat o skoro čtyřicet psů najednou. Často jde už o stálé klienty, kteří vědí, co je čeká.

Zámek v Novém Městě nad Metují ukrývá světově unikátní interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco, rondokubismu a funkcionalismu. Jako své hlavní sídlo si ho zvolila na začátku 20. století rodina textilních průmyslníků, kteří byli povýšeni do rytířského stavu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek v Novém Městě nad Metují ukrývá světově unikátní interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco, rondokubismu a funkcionalismu. Jako své hlavní sídlo si ho zvolila na začátku 20. století rodina textilních průmyslníků, kteří byli povýšeni do rytířského stavu.

Zámek v Novém Městě nad Metují ukrývá světově unikátní interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco, rondokubismu a funkcionalismu. Jako své hlavní sídlo si ho zvolila na začátku 20. století rodina textilních průmyslníků, kteří byli povýšeni do rytířského stavu.

Zámek v Novém Městě nad Metují ukrývá světově unikátní interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco, rondokubismu a funkcionalismu. Jako své hlavní sídlo si ho zvolila na začátku 20. století rodina textilních průmyslníků, kteří byli povýšeni do rytířského stavu.

Majitelé veteránů přivezli do Kostelce nad Černými lesy to nejlepší ze svých garáží. Místní motoklub uspořádal už 4. setkání historických vozidel. U kostela na náměstí parkovala stařičká auta, traktory, moped zvaný „kozí dech“ i naleštěné motocykly.

Majitelé veteránů přivezli do Kostelce nad Černými lesy to nejlepší ze svých garáží. Místní motoklub uspořádal už 4. setkání historických vozidel. U kostela na náměstí parkovala stařičká auta, traktory, moped zvaný „kozí dech“ i naleštěné motocykly.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.

Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.

Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.

V Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku nadále platí stav nebezpečí, který byl vládou prodloužen o další měsíc. Důvodem je únorová havárie vlaku s toxickým benzenem, který kontaminoval půdu a spodní vodu v okolí železniční trati. Sanace území sice pokračuje, ale podle odborníků potrvá úplné vyčištění několik let.

Do konce července musí firmy, které nabízejí obchody s kryptoměnami, podat žádost o vydání licence u České národní banky (ČNB). Směnárnám a burzám tak už nebude stačit jen živnostenský list. Nová povinnost vyplývá z evropské regulace MiCA, kterou přijalo v zákoně o digitalizaci finančního trhu letos také Česko.

Vlastní jednu z největších rodinných stavebních firem v Česku, je duší i tělem sportovec a ví, jaké to je překonávat velké výzvy. Do Forbes byznys podcastu jsme tentokrát pozvali Juraje Suroviče. Mluvil nejenom o tom, jak se z manažera firmy stal jejím majitelem, ale i o stoleté historii firmy a jak mu záleží na tom, aby PSG prosperovalo. „Beru to jako osobní závazek i vůči regionu a zaměstnancům. Ta tíha je velká. Kdyby to byl podnik, který vznikl před pár lety, tak by člověk asi neváhal a na to sanování stamiliony nevynakládal,“ dodává. Jak se staví na Antarktidě? Co mu vytrvalostní cyklistika a stokilometrový běžecký závod daly do světa byznysu? A jak ho napadlo pustit se do developmentu budovy Prospect ve Zlíně, do které investuje miliardu korun?

Co je největší slabinou tuzemských podniků? Proč je pro podnikatele tak těžké delegovat pravomoci a důvěřovat svým lidem? Jak by se s růstem firmy měla proměňovat role jejího majitele? Co je interim management a pro jaké firmy je vhodný? Jak probíhá analýza a diagnostika firmy, tvorba strategie a akčního plánu? A jak rychle lze očekávat první viditelné výsledky? Se zakladatelem a jednatelem firmy JPF Czech Jiřím Jemelkou o těchto tématech mluvil Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Každý majitel dříve nebo později narazí na limit, kdy už firmu neutáhne sám. Denně řeší provoz, přestává mít nadhled, nemá prostor přemýšlet, co bude za rok nebo za tři. A v tu chvíli je třeba si přiznat, že začíná být žábou na prameni. „V určitý moment už majitel firmu nedokáže posunout dál. Ale protože je to jeho firma, kterou vybudoval, tak ji pořád chce mít pod kontrolou. A tam začíná problém. Ego ho začne brzdit,“ popisuje situaci Arnošt Čáp, výkonný ředitel společnosti JPF Czech, která už pomohla desítkám firem dostat se z podobné situace. Stejně otevřeně o své osobní zkušenosti mluví i David Vladyka z DIPLO. Majitel české speditérské a logistické firmy ví, jak těžké může být pustit otěže. Dodnes sám jezdí kamionem, i když firma, kterou vybudoval od píky, má obrat přes tři sta milionů. Jak rozpoznat, kdy ego převezme otěže nad rozumem? A co se s tím dá dělat? Poslechněte si celý podcast Forbes BrandVoice s Arnoštem Čápem a Davidem Vladykou o růstu, odpovědnosti a taky o tom, proč někdy majitel nejvíc brzdí to, co sám vybudoval.

Na hřebeni Krkonoš zuří boj mezi podnikateli a správou národního parku. Zkraje června své dveře pro turisty uzavřela Luční bouda - její prostory mohou nyní používat jen ubytování hosté. Majitelé k opatření sáhli kvůli pokutám, které národní park vyměřuje jejich dodavatelům a třeba i řemeslníkům, kteří k horské boudě autem jezdí. Správa krkonošského parku argumentuje, že pravidla jsou stále stejná. Máme jako společnost jasno v tom, jakou míru ochrany mají nejcennější kusy přírody mít?Hosté:Tomáš Klézl - reportér Seznam ZprávJakub Hruška - přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Investigativní pořad Ve stínu rozplétá případ zasílání fotografií s dětskou pornografií prostřednictvím největší erotické seznamky v Česku – Amatéři.com. Její spolumajitel Pavel Vtelenský patří mezi velké sponzory vládní strany.Muž ve středním věku již několik měsíců čelí trestnímu stíhání a obžalobě za držení fotografií s dětskou pornografií, které mu přišly právě od anonymních odesílatelů na seznamce Amatéři.com. Identitu muže známe, ale kvůli citlivosti tématu ji nezveřejňujeme – říkáme mu „pan P“.Jeho případem, kdy mu za neohlášení těchto fotografií hrozí až dva roky vězení, se detailně věnovala první část speciální podcastové série Ve stínu erotické seznamky.V druhé části zkoumáme, co se na webu Amatéři.com opravdu děje. Tedy kromě často anonymního „povídání“ o sexu či možnosti seznámení. Od majitele seznamky Pavla Vtelenského víme, že účet si zde založilo na jeden a půl milionu uživatelů z Česka a Slovenska. „Veškerý obsah, který je uživatelům zvenku zpřístupněný, je jakoby kontrolovaný, než se vůbec dostane ven, případně ještě dokontrolovávaný – uživatelé mají možnost nějakého nahlášení, to už se pak řeší nějakými našimi postupy,“ říká Pavel Vtelenský.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Oranžerie v Habrovanech na Vyškovsku je dokladem toho, jak starý zámecký skleník v havarijním stavu ožije a rozkvete v moderní době.

Majitelé pozemků nutných pro stavbu protipovodňové ochrany Troubek na Přerovsku jsou v posledních měsících ochotnější k jejich prodeji nebo směně. Podle samosprávy je to díky povodním, které loni v září ohrožovaly i Troubky. Lidem se prý připomněly katastrovální záplavy v roce 1997, kdy řeka Bečva smetla v obci několik desítek domů a způsobila smrt devíti lidí.

Prohlédnout si známé akty fotografa Jana Saudka nebo si třeba zakoupit jeho kontroverzní knihu mohou návštěvníci Západočeského muzea v Plzni. Majitel jedné z pražských galerií totiž muzeu zapůjčil svou soukromou sbírku.

Josef Zajíček celý svůj profesní život spojil s auty. Vybudoval a prodal úspěšné firmy, které dodávaly díly do automobilového průmyslu. Před jedenácti lety k nim přidal ještě Autodrom Most a v byznys přetavil i zálibu do letitých veteránů na čtyřech kolech. “Všechno je na prodej. Pokud přijde nabídka, každý správný podnikatel se s ní musí seznámit a vyhodnotit, jestli je zajímavá, nebo ne,” říká Josef Zajíček když během rozhovoru pro podcast Forbes Byznys dojdeme k tématu mosteckého závodního okruhu, který mu v posledních dnech přidal několik vrásek na čele. Je provozování druhého závodního okruhu v Česku poblíž německých hranic dobrý byznys? Vzchopí se ještě automobilové odvětví v Česku? Proč se s Tatrou 603 vydává na šestnáct tisíc dlouhou cestu do Japonska? Nejen tyto odpovědi najdete v dalším díle Forbes Byznys podcastu.

Šternberský dvůr u Nepomuku našel po letech chátrání nového majitele. Objekty opustila před rokem 1989 armáda, pak převzala odpovědnost obec Klášter, ale nic se s areálem nedělo. Teď se snad Šternberskému dvoru blýská na lepší časy.

„Většinou vás jeden úřad odkáže na druhý,“ říká spolumajitelka řadového domu, která se dlouhá léta marně domáhala ráznějšího zásahu proti sousední restauraci. Druhá strana se hájí, že je všechno v pořádku.Problémy s hlukem se podle Radky Velitšové z Litoměřic táhnou už od roku 1995. Majitel přilehlého domu tehdy začal ve sklepě budovat hospodu. Když začala fungovat, stavební rachot nahradilo dunění z reproduktorů. „Bydlíme v řadovce, řadovky samozřejmě mají společné zdi a pokud na jedné straně pustím repráky, tak je to samozřejmě na druhé straně slyšet a nese se to celou tou zdí. Můžete být u nás ve sklepě, zrovna tak můžete být u nás v podkroví a slyšíte to všude. Chodíme do práce, děti chodí do školy, samozřejmě se chceme vyspat,“ líčí Radka Velitšová pro pořad Ve stínu, který můžete na webu Seznam Zpráv sledovat také jako video.Majitel budovy s restaurací Eduard Svoboda se hájí, že je všechno v pořádku a zdůrazňuje, že nikdy nedostal pokutu. Také současný provozovatel podniku, synovec vlastníka budovy Petr Svoboda odmítá, že by se porušovaly nějaké předpisy. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Jen zhruba 6 % tuzemských domů je zrekonstruováno kvalitně a komplet, tedy od podlahy po střechu, odhaduje Centrum pasivního domu. Nízký standard při rekonstrukcích je vidět třeba na jednom typickém nešvaru. Češi masivně zateplují, ale větrání už řeší málokdo.„Zateplíte, vyměníte okna, utěsníte si ten barák, ale tím  eliminujete výměnu čerstvého vzduchu. Zašpuntujete se tam. Lidi nevětrají, žijou si v tom smrádečku, mají tam teplíčko, jsou spokojení,“ popisuje Vítězslav Malý, šéf Centra pasivního domu, v podcastu Ve vatě.Ze zhruba 2,3 miliony rodinných domů vznikla více než než čtvrtina před válkou.  A dalších zhruba 800 tisíc do konce minulého století, kdy se na energetickou efektivitu budov zvlášť nehledělo.S unijní směrnicí o eneregetické účinnosti budov se to ale změní. Norma, která bude závazná i pro Česko, má za cíl postupně snížit spotřebu energie v rodinných i bytových domech. Majitelé budou muset zvážit, kolik peněz mohou do rekonstrukcí alokovat. A nechat si propočítat, jakou úspory jim to přinese.Renovace za 2,5 milionuKompletní renovace menšího domku může spolknout dva až 2,5 milionu korun. Izolace, lepší okna a výměna zdroje vytápění ale uspoří běžně 60 % energie, vychází z propočtů Centra pasivního domu. „V menším domě přijde spotřeba energií obvykle na deset tisíc měsíčně. Pokud udělám renovaci kvalitně, tak můžu uspořit 6000 korun,“ říká Libor Ostatek, expert na financování bydlení z Golem Finance a Broker Trust.Při použití financování z hypotéky a dotací vychází návratnost na 15 let, spočítal. „Pokud budu šťastlivec a načerpám dotaci, která může dělat až polovinu, počítejme s nějakým jedním milionem nebo 1,2 milionu. Úvěr v hodnotě 1,2 milionu úvěr mě bude zatěžovat 6500 měsíčně.“V případě pouze částečné renovace bude úspora energií zhruba poloviční, bude činit kolem tří tisíc. A vynaložené náklady pak úspora nepokryje, propočítal Ostatek. I když finančně vychází nejlépe komplexní renovace, smysl podle experta z Centra pasivního domu dává renovovat po částech, s ohledem na finanční možnosti.Pod palbou prodejcůInvestor je ale při takovém scénáři podle Malého často pod palbou nabídek prodejců fotovoltaiky, tepelných čerpadel či zateplení, a ve výsledku se nerozhodne pro nejefektivnější variantu, ale nakoupí technologii, kterou mu nabídnou nejdříve a ti nejvíce neodbytní.„Musí se omezit  boj jednotlivých technologických hráčů - fotovoltaika, tepelné čerpadlo, zateplení okna - o ten první půlmilion, který klient má.  Když se ten první půlmilion investuje blbě, nepřináší žádnou úsporu,“ míní Vítězslav Malý.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Bývalá eurokomisařka Věra Jourová v loňském rozhovoru pro server Politico sdělila, že ze všech šéfů, které zná, je „Elon Musk jediný, který není schopen rozlišovat dobro a zlo“. Majitel sítě X ji na oplátku nazval „ztělesněním banálního byrokratického zla.“

Česko si za posledních 16 let od vzniku nejznámější kryptoměny bitcoin vydobylo ve světě v této oblasti výjimečné postavení. Kryptosvět přilákal softwarové nadšence, kteří vyvinuli unikátní nové technologie, jako je třeba hardwarová peněženka na kryptoměny, bitcoinové bankomaty nebo těžební pool. Jak se bude toto odvětví dál vyvíjet, je ale otázka. „Regulace je překážkou pro ty, kteří na trh teprve míří,“ říká zakladatel směnárny Anycoin Marek Kyrsch pro Český rozhlas Plus.