POPULARITY
Categories
Majitelé veteránů přivezli do Kostelce nad Černými lesy to nejlepší ze svých garáží. Místní motoklub uspořádal už 4. setkání historických vozidel. U kostela na náměstí parkovala stařičká auta, traktory, moped zvaný „kozí dech“ i naleštěné motocykly.
Majitelé veteránů přivezli do Kostelce nad Černými lesy to nejlepší ze svých garáží. Místní motoklub uspořádal už 4. setkání historických vozidel. U kostela na náměstí parkovala stařičká auta, traktory, moped zvaný „kozí dech“ i naleštěné motocykly.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Zámek v Nových Hradech v Pardubickém kraji si nechal po vzoru letních francouzských sídel postavit hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. V roce 1997 ho koupili manželé Petr a Magda Kučerovi. Stavbu ve stylu čistého rokoka opravili a zpřístupnili veřejnosti. Zámecké zahrady a park zaujímají plochu okolo 20 hektarů a patří k největším soukromým zahradám v Česku. Svou energii majitelé vkládají zejména do úprav exteriéru. Každý rok tak v areálu uvidíte něco nového.
Boom pronájmu chalup letos trochu polevil. Majitelé vyšroubovali ceny příliš vysoko, míní Marek Meitner z portálu Chatyachalupy.cz. Objekty s dobrým vybavením jsou ale plné i na rok dopředu a majiteli mohou vynést i miliony.„Všechno začalo s covidem, kdy zájem vyskočil obrovsky a hodně ubytovatelů si tehdy myslelo, že můžou jít s cenami výš, což udělali, a potom se to někde prostě přešvihlo,“ říká Meitner, který se v oblasti zprostředkování rekreačního ubytování pohybuje už 35 let.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.
Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.
Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.
Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.
Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.
Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.
Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.
Zámek v jihočeské Blatné je jedním ze tří vodních zámků v Čechách. První zmínka o stavbě na ostrově uprostřed zámeckého rybníka pochází ze 13. století. Během věků hrad, později přestavěný na zámek, mnohokrát změnil majitele. Za třicetileté války byl dokonce vydrancován, ale přesto do dnešních dnů přečkal v podstatě bez úhony a patří mezi skvosty hradozámecké architektury.
Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas, byl hostem Pavla Štrunce a říká: „COVID a válka na Ukrajině nás změnily. Dnes čelíme úplně jinému světu. COVID přetvořil vztah lidí k financím. Najednou jsme začali očekávat více od státu a čím dál víc přemýšlíme, co nám může poskytnout.“ Po krizi přišly miliardové deficity a rostoucí státní zadlužení. „Energetická krize a válka na Ukrajině odhalily slabiny. Energie budou drahé, a to se jen tak nezmění,“ říká Dufek. Problém je podle něj i zelená politika, která přispěla k vyšším cenám. „Válka to jen zrychlila,“ dodává. Evropská unie si podle ekonoma energetickou krizi do značné míry způsobila vlastními rozhodnutími v oblasti zelené politiky. Podle něj přechod na obnovitelné zdroje a omezování fosilních paliv vedly k vyšší závislosti na drahých energiích. Dufek také upozorňuje, že vysoké náklady na zelenou transformaci se promítnou do života domácností a podniků. „Majitelé nemovitostí se připravují na obrovské investice do rekonstrukcí. Bude to pro ně obrovská zátěž,“ dodává.„Na začátku byla ta zelená politika plná nadšení, že svět bude hezčí a lepší. Ale při realizaci se zapomnělo na některé fyzikální zákony, které prostě platí. Je to, jako kdyby ti, kdo rozhodují, vůbec nečetli vědecké studie nebo nebrali v úvahu praktické důsledky,“ říká Dufek.
Jemniště je barokní zámek, který se nachází uprostřed zelených kopců nedaleko Benešova ve středních Čechách. Elegantní letní sídlo si nechali na začátku 18. století postavit Trauttmansdorffové podle projektu českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky.
Jemniště je barokní zámek, který se nachází uprostřed zelených kopců nedaleko Benešova ve středních Čechách. Elegantní letní sídlo si nechali na začátku 18. století postavit Trauttmansdorffové podle projektu českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Saša Michailidis se ptá generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové a prezidenta Asociace majitelů hradů a zámků Michala Farníka. Šestnáct nových objektů přijala Asociace majitelů hradů a zámků. Co znamená zvyšující se počet soukromých památek? Jak náročná je péče o ně ve srovnání se státními památkami, které jsou ve správě Národního památkového ústavu? Jak mohou spolupracovat? Repríza ze 17. 2. 2025.
Slavomír Pavlíček je oficiálně novým většinovým vlastníkem hokejové Dukly Jihlava, smlouvu o nákupu 80 % podílu podepsal v pondělí dopoledne.
V Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku nadále platí stav nebezpečí, který byl vládou prodloužen o další měsíc. Důvodem je únorová havárie vlaku s toxickým benzenem, který kontaminoval půdu a spodní vodu v okolí železniční trati. Sanace území sice pokračuje, ale podle odborníků potrvá úplné vyčištění několik let.
Dnes k nám dorazil youtuber OGY. Probrali jsme jak vypadali naše první setupy na natáčení, práci před youtubem, co by dělal, kdyby youtube nebyl, jak žil jako bezdomovec na ulici, jaký bylo jezdit celý den na vozíčku, jak měl z jedné challenge halucinace, jakou největší kravinu kdy natočil, o malých dětech a jejich fontanelách, o divných fanouškách, jak žije se svým střihačem a majitel bytu si myslí, že natáčí gay porno, jak si libuje bydlet v nejhorších hotelech, jaká byla jeho nejhorší spolupráce a jaký je to natáčet videa s Morrym.
Do konce července musí firmy, které nabízejí obchody s kryptoměnami, podat žádost o vydání licence u České národní banky (ČNB). Směnárnám a burzám tak už nebude stačit jen živnostenský list. Nová povinnost vyplývá z evropské regulace MiCA, kterou přijalo v zákoně o digitalizaci finančního trhu letos také Česko.
Majitelé elektromobilů v Praze budou ještě do konce roku moct parkovat v zónách placeného stání zadarmo. Radní zvýhodnění pro bezemisní auta prodloužili, původně mělo skončit příští týden. Od příštího roku už řidiči budou muset platit, zároveň by ale měla vzniknout i možnost celoměstské karty pro elektrická auta.
Vlastní jednu z největších rodinných stavebních firem v Česku, je duší i tělem sportovec a ví, jaké to je překonávat velké výzvy. Do Forbes byznys podcastu jsme tentokrát pozvali Juraje Suroviče. Mluvil nejenom o tom, jak se z manažera firmy stal jejím majitelem, ale i o stoleté historii firmy a jak mu záleží na tom, aby PSG prosperovalo. „Beru to jako osobní závazek i vůči regionu a zaměstnancům. Ta tíha je velká. Kdyby to byl podnik, který vznikl před pár lety, tak by člověk asi neváhal a na to sanování stamiliony nevynakládal,“ dodává. Jak se staví na Antarktidě? Co mu vytrvalostní cyklistika a stokilometrový běžecký závod daly do světa byznysu? A jak ho napadlo pustit se do developmentu budovy Prospect ve Zlíně, do které investuje miliardu korun?
I natolik praktická věc, jako je obyčejná žárovka, se může proměnit v objekt zájmu sběratelů. Pozoruhodnou přehlídku světelných zdrojů během svého života shromáždil Stanislav Slabihoudek z Kralup nad Vltavou. Majitel druhé největší sbírky tohoto druhu na světě, který je zapsaný v České knize rekordů, zemřel 4. června 2025.
Co je největší slabinou tuzemských podniků? Proč je pro podnikatele tak těžké delegovat pravomoci a důvěřovat svým lidem? Jak by se s růstem firmy měla proměňovat role jejího majitele? Co je interim management a pro jaké firmy je vhodný? Jak probíhá analýza a diagnostika firmy, tvorba strategie a akčního plánu? A jak rychle lze očekávat první viditelné výsledky? Se zakladatelem a jednatelem firmy JPF Czech Jiřím Jemelkou o těchto tématech mluvil Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.
Každý majitel dříve nebo později narazí na limit, kdy už firmu neutáhne sám. Denně řeší provoz, přestává mít nadhled, nemá prostor přemýšlet, co bude za rok nebo za tři. A v tu chvíli je třeba si přiznat, že začíná být žábou na prameni. „V určitý moment už majitel firmu nedokáže posunout dál. Ale protože je to jeho firma, kterou vybudoval, tak ji pořád chce mít pod kontrolou. A tam začíná problém. Ego ho začne brzdit,“ popisuje situaci Arnošt Čáp, výkonný ředitel společnosti JPF Czech, která už pomohla desítkám firem dostat se z podobné situace. Stejně otevřeně o své osobní zkušenosti mluví i David Vladyka z DIPLO. Majitel české speditérské a logistické firmy ví, jak těžké může být pustit otěže. Dodnes sám jezdí kamionem, i když firma, kterou vybudoval od píky, má obrat přes tři sta milionů. Jak rozpoznat, kdy ego převezme otěže nad rozumem? A co se s tím dá dělat? Poslechněte si celý podcast Forbes BrandVoice s Arnoštem Čápem a Davidem Vladykou o růstu, odpovědnosti a taky o tom, proč někdy majitel nejvíc brzdí to, co sám vybudoval.
Řada malých a středních firem v Česku rozhoduje o investicích, náborech nebo růstu naslepo. Místo čísel spoléhají na intuici a aktuální stav na účtu. Podle Václava Nedvídka z My Value Officer, která poskytuje firmám externí finanční řízení, jde o častou chybu, která podniky ohrožuje ve chvíli, kdy dojde na krizi, pokles ziskovosti nebo snahu oslovit investora.„Já jsem byl relativně v šoku, když jsem přišel do prostředí malých a středních firem,“ říká Václav Nedvídek. „Firmy velmi často neřídí svoje společnosti přes čísla. Mají externí účetní, která vede účetnictví jen pro účely státu – aby se odvedlo DPH. Ale majitel nemá přehled o tom, jak mu podnikání běží. Neví, jak mu roste obrat, neví, jaká je ziskovost ani marže,“ popisuje realitu podnikatel v pořadu Agenda.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Na hřebeni Krkonoš zuří boj mezi podnikateli a správou národního parku. Zkraje června své dveře pro turisty uzavřela Luční bouda - její prostory mohou nyní používat jen ubytování hosté. Majitelé k opatření sáhli kvůli pokutám, které národní park vyměřuje jejich dodavatelům a třeba i řemeslníkům, kteří k horské boudě autem jezdí. Správa krkonošského parku argumentuje, že pravidla jsou stále stejná. Máme jako společnost jasno v tom, jakou míru ochrany mají nejcennější kusy přírody mít?Hosté:Tomáš Klézl - reportér Seznam ZprávJakub Hruška - přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Bývalé lázně Jánské Koupele na Opavsku mají další šanci na obnovení provozu. Majitelé zchátralého areálu potvrdili, že voda, která v okolí vyvěrá, je pořád léčivá. Kdysi věhlasné lázně bude ale nutné kompletně přestavět, protože se doslova rozpadají.
Investigativní pořad Ve stínu rozplétá případ zasílání fotografií s dětskou pornografií prostřednictvím největší erotické seznamky v Česku – Amatéři.com. Její spolumajitel Pavel Vtelenský patří mezi velké sponzory vládní strany.Muž ve středním věku již několik měsíců čelí trestnímu stíhání a obžalobě za držení fotografií s dětskou pornografií, které mu přišly právě od anonymních odesílatelů na seznamce Amatéři.com. Identitu muže známe, ale kvůli citlivosti tématu ji nezveřejňujeme – říkáme mu „pan P“.Jeho případem, kdy mu za neohlášení těchto fotografií hrozí až dva roky vězení, se detailně věnovala první část speciální podcastové série Ve stínu erotické seznamky.V druhé části zkoumáme, co se na webu Amatéři.com opravdu děje. Tedy kromě často anonymního „povídání“ o sexu či možnosti seznámení. Od majitele seznamky Pavla Vtelenského víme, že účet si zde založilo na jeden a půl milionu uživatelů z Česka a Slovenska. „Veškerý obsah, který je uživatelům zvenku zpřístupněný, je jakoby kontrolovaný, než se vůbec dostane ven, případně ještě dokontrolovávaný – uživatelé mají možnost nějakého nahlášení, to už se pak řeší nějakými našimi postupy,“ říká Pavel Vtelenský.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Oranžerie v Habrovanech na Vyškovsku je dokladem toho, jak starý zámecký skleník v havarijním stavu ožije a rozkvete v moderní době.
Oranžerie v Habrovanech na Vyškovsku je dokladem toho, jak starý zámecký skleník v havarijním stavu ožije a rozkvete v moderní době.
Oranžerie v Habrovanech na Vyškovsku je dokladem toho, jak starý zámecký skleník v havarijním stavu ožije a rozkvete v moderní době.
Oranžerie v Habrovanech na Vyškovsku je dokladem toho, jak starý zámecký skleník v havarijním stavu ožije a rozkvete v moderní době.
Zlaté české – a levné - ručičky. Laciné energie. Investice ze zahraničí. Poloha v srdci Evropy. To je model, na který naše země najela po roce 1989, jenže ten se už vyčerpal. Třeba letos česká ekonomika neporoste ani o dvě procenta, předpovídá ve svém výhledu Evropská komise.Řada tuzemských firem stále funguje na principu: vyrobím součástku, vyvezu do ciziny, kde ji pod svou vlastní značkou s vyšší marží prodají. Pár let s ním ještě budeme muset vydržet, dramatická změna toho, co naši ekonomiku živí, není totiž reálná.Jak to změnit? Poslechněte si třetí díl ze série předvolebních debat Ladíme Česko.
Majitelé pozemků nutných pro stavbu protipovodňové ochrany Troubek na Přerovsku jsou v posledních měsících ochotnější k jejich prodeji nebo směně. Podle samosprávy je to díky povodním, které loni v září ohrožovaly i Troubky. Lidem se prý připomněly katastrovální záplavy v roce 1997, kdy řeka Bečva smetla v obci několik desítek domů a způsobila smrt devíti lidí.
Prohlédnout si známé akty fotografa Jana Saudka nebo si třeba zakoupit jeho kontroverzní knihu mohou návštěvníci Západočeského muzea v Plzni. Majitel jedné z pražských galerií totiž muzeu zapůjčil svou soukromou sbírku.
Josef Zajíček celý svůj profesní život spojil s auty. Vybudoval a prodal úspěšné firmy, které dodávaly díly do automobilového průmyslu. Před jedenácti lety k nim přidal ještě Autodrom Most a v byznys přetavil i zálibu do letitých veteránů na čtyřech kolech. “Všechno je na prodej. Pokud přijde nabídka, každý správný podnikatel se s ní musí seznámit a vyhodnotit, jestli je zajímavá, nebo ne,” říká Josef Zajíček když během rozhovoru pro podcast Forbes Byznys dojdeme k tématu mosteckého závodního okruhu, který mu v posledních dnech přidal několik vrásek na čele. Je provozování druhého závodního okruhu v Česku poblíž německých hranic dobrý byznys? Vzchopí se ještě automobilové odvětví v Česku? Proč se s Tatrou 603 vydává na šestnáct tisíc dlouhou cestu do Japonska? Nejen tyto odpovědi najdete v dalším díle Forbes Byznys podcastu.
Šternberský dvůr u Nepomuku našel po letech chátrání nového majitele. Objekty opustila před rokem 1989 armáda, pak převzala odpovědnost obec Klášter, ale nic se s areálem nedělo. Teď se snad Šternberskému dvoru blýská na lepší časy.
„Většinou vás jeden úřad odkáže na druhý,“ říká spolumajitelka řadového domu, která se dlouhá léta marně domáhala ráznějšího zásahu proti sousední restauraci. Druhá strana se hájí, že je všechno v pořádku.Problémy s hlukem se podle Radky Velitšové z Litoměřic táhnou už od roku 1995. Majitel přilehlého domu tehdy začal ve sklepě budovat hospodu. Když začala fungovat, stavební rachot nahradilo dunění z reproduktorů. „Bydlíme v řadovce, řadovky samozřejmě mají společné zdi a pokud na jedné straně pustím repráky, tak je to samozřejmě na druhé straně slyšet a nese se to celou tou zdí. Můžete být u nás ve sklepě, zrovna tak můžete být u nás v podkroví a slyšíte to všude. Chodíme do práce, děti chodí do školy, samozřejmě se chceme vyspat,“ líčí Radka Velitšová pro pořad Ve stínu, který můžete na webu Seznam Zpráv sledovat také jako video.Majitel budovy s restaurací Eduard Svoboda se hájí, že je všechno v pořádku a zdůrazňuje, že nikdy nedostal pokutu. Také současný provozovatel podniku, synovec vlastníka budovy Petr Svoboda odmítá, že by se porušovaly nějaké předpisy. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Jen zhruba 6 % tuzemských domů je zrekonstruováno kvalitně a komplet, tedy od podlahy po střechu, odhaduje Centrum pasivního domu. Nízký standard při rekonstrukcích je vidět třeba na jednom typickém nešvaru. Češi masivně zateplují, ale větrání už řeší málokdo.„Zateplíte, vyměníte okna, utěsníte si ten barák, ale tím eliminujete výměnu čerstvého vzduchu. Zašpuntujete se tam. Lidi nevětrají, žijou si v tom smrádečku, mají tam teplíčko, jsou spokojení,“ popisuje Vítězslav Malý, šéf Centra pasivního domu, v podcastu Ve vatě.Ze zhruba 2,3 miliony rodinných domů vznikla více než než čtvrtina před válkou. A dalších zhruba 800 tisíc do konce minulého století, kdy se na energetickou efektivitu budov zvlášť nehledělo.S unijní směrnicí o eneregetické účinnosti budov se to ale změní. Norma, která bude závazná i pro Česko, má za cíl postupně snížit spotřebu energie v rodinných i bytových domech. Majitelé budou muset zvážit, kolik peněz mohou do rekonstrukcí alokovat. A nechat si propočítat, jakou úspory jim to přinese.Renovace za 2,5 milionuKompletní renovace menšího domku může spolknout dva až 2,5 milionu korun. Izolace, lepší okna a výměna zdroje vytápění ale uspoří běžně 60 % energie, vychází z propočtů Centra pasivního domu. „V menším domě přijde spotřeba energií obvykle na deset tisíc měsíčně. Pokud udělám renovaci kvalitně, tak můžu uspořit 6000 korun,“ říká Libor Ostatek, expert na financování bydlení z Golem Finance a Broker Trust.Při použití financování z hypotéky a dotací vychází návratnost na 15 let, spočítal. „Pokud budu šťastlivec a načerpám dotaci, která může dělat až polovinu, počítejme s nějakým jedním milionem nebo 1,2 milionu. Úvěr v hodnotě 1,2 milionu úvěr mě bude zatěžovat 6500 měsíčně.“V případě pouze částečné renovace bude úspora energií zhruba poloviční, bude činit kolem tří tisíc. A vynaložené náklady pak úspora nepokryje, propočítal Ostatek. I když finančně vychází nejlépe komplexní renovace, smysl podle experta z Centra pasivního domu dává renovovat po částech, s ohledem na finanční možnosti.Pod palbou prodejcůInvestor je ale při takovém scénáři podle Malého často pod palbou nabídek prodejců fotovoltaiky, tepelných čerpadel či zateplení, a ve výsledku se nerozhodne pro nejefektivnější variantu, ale nakoupí technologii, kterou mu nabídnou nejdříve a ti nejvíce neodbytní.„Musí se omezit boj jednotlivých technologických hráčů - fotovoltaika, tepelné čerpadlo, zateplení okna - o ten první půlmilion, který klient má. Když se ten první půlmilion investuje blbě, nepřináší žádnou úsporu,“ míní Vítězslav Malý.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Bývalá eurokomisařka Věra Jourová v loňském rozhovoru pro server Politico sdělila, že ze všech šéfů, které zná, je „Elon Musk jediný, který není schopen rozlišovat dobro a zlo“. Majitel sítě X ji na oplátku nazval „ztělesněním banálního byrokratického zla.“
Česko si za posledních 16 let od vzniku nejznámější kryptoměny bitcoin vydobylo ve světě v této oblasti výjimečné postavení. Kryptosvět přilákal softwarové nadšence, kteří vyvinuli unikátní nové technologie, jako je třeba hardwarová peněženka na kryptoměny, bitcoinové bankomaty nebo těžební pool. Jak se bude toto odvětví dál vyvíjet, je ale otázka. „Regulace je překážkou pro ty, kteří na trh teprve míří,“ říká zakladatel směnárny Anycoin Marek Kyrsch pro Český rozhlas Plus.