Podcasts about starosta

Praha 4 nesouhlasí s výstavbou přes sedmdesát metrů vysokého mrakodrapu na rohu ulic Budějovická a Vyskočilova. Důvody vysvětluje starosta Ondřej Kubín z ODS. Městskou část také čeká otevření Dvoreckého mostu a zavádí krizové karty pro školy.

Praha 4 nesouhlasí s výstavbou přes sedmdesát metrů vysokého mrakodrapu na rohu ulic Budějovická a Vyskočilova. Důvody vysvětluje starosta Ondřej Kubín z ODS. Městskou část také čeká otevření Dvoreckého mostu a zavádí krizové karty pro školy.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masopustní veselí si připomněli v Bžanech na Teplicku. Povoz za traktorem projel spolu s maškarami a muzikou i okolní obce. Návštěvníci hodovali a užívali si pohoštění, které připravili místní.

Starosta Českého Dubu Jiří Miler (Nezávislé sdružení občanů). Dvacet kilometrů jižně od Liberce leží město s bohatou historií Český Dub, ve kterém žije necelých tři tisíce obyvatel. Do života tohoto města nahlédneme společně se starostou Jiřím Milerem. Dozvíme se, co se povedlo v uplynulém roce, a co město plánuje v následujících měsících.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gościem Rozmowy Dnia był Tomasz Pleban, starosta kielecki.

Heinlein, Stefan www.deutschlandfunk.de, Interviews

„Je to velmi pozitivní krok – je to i jasný signál pro obyvatele dotčených měst a obcí,“ komentoval rozhodnutí vedení Ústeckého kraje starosta Dubí na Teplicku, kde má být důlní závod.

K vidění je například Laurin a Klement SD, Škoda Favorit 2 000 OHV, Škoda Rapid II nebo Škoda kabriolet Monte Carlo.

Vypravíme se do Blešna, což je obec, kterou najdeme na rušné silnici první třídy číslo 11 kousek za Hradcem Králové směrem na Třebechovice pod Orebem nebo Týniště nad Orlicí, kudy denně projede podle posledních měření až 17 000 aut, což je ohromující číslo. V obci žije přes 400 obyvatel a letos slaví 630 let od první písemné zmínky. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vypravíme se do Blešna, což je obec, kterou najdeme na rušné silnici první třídy číslo 11 kousek za Hradcem Králové směrem na Třebechovice pod Orebem nebo Týniště nad Orlicí, kudy denně projede podle posledních měření až 17 000 aut, což je ohromující číslo. V obci žije přes 400 obyvatel a letos slaví 630 let od první písemné zmínky.

Sedm a půl metru vysoký strom má úplně holé větve, zbyly na něm pouze šišky. Původně byl určený k likvidaci.

Tradice ochotnického divadla ve Vysokém nad Jizerou trvá od roku 1786. V roce 1925 se divadelní spolek přestěhoval z radnice do vlastní kamenné budovy, kde se hraje „velké“ i loutkové divadlo. Vysocký divadelní spolek Krakonoš se stará i o provoz a údržbu stoleté budovy.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ralské pahorkatině na soutoku Ploučnice a Panenského potoka, nedaleko hranice Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj, leží město Mimoň. Do běžného života jeho obyvatel jsme nahlédli s nezávislým starostou města Petrem Králem, zvoleným za hnutí ANO.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha 2 plánuje výrazné úpravy v Riegrových sadech, výstavbu sportoviště a také rozšíření obecního bytového fondu. Jaké konkrétní kroky učiní? A kdy se změny projeví? Nejen na to odpovídal starosta Jan Korseska z ODS, tentokrát byl moderátorem pořadu K věci Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha 2 plánuje výrazné úpravy v Riegrových sadech, výstavbu sportoviště a také rozšíření obecního bytového fondu. Jaké konkrétní kroky učiní? A kdy se změny projeví? Nejen na to odpovídal starosta Jan Korseska z ODS, tentokrát byl moderátorem pořadu K věci Tomáš Pancíř.

Starosta obce Jaroslav Kerpl ze Sdružení pro Lužec by rád, aby se vlaky na trať vrátily. „Na kruháčích u D8 stojíte minimálně dvacet minut cestou do práce a z práce,“ říká.

Mají vlastní domov pro seniory, silné komunitní zázemí a celkově velmi komplexní infrastrukturu. I proto se Čestice na Strakonicku staly jihočeskou Vesnicí roku 2025. Pro vedení městysu byl zisk titulu obrovským překvapením. Podle nezávislého starosty Jana Zábranského soutěž tamní obyvatele spojila.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podíváme se do města Albrechta z Valdštejna, kde se také pravidelně jednou v roce ujímají vlády děti na festivalu Jičín - město pohádky. V roce 2023 se tohle město stalo také historickým městem roku v našem Královéhradeckém kraji. Nyní se zde opravuje zámek i knihovna.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podíváme se do města Albrechta z Valdštejna, kde se také pravidelně jednou v roce ujímají vlády děti na festivalu Jičín - město pohádky. V roce 2023 se tohle město stalo také historickým městem roku v našem Královéhradeckém kraji. Nyní se zde opravuje zámek i knihovna.

„Kulaťák není ve svém základu úplně funkční, protože kombinuje tramvaje, průjezd autobusů a obrovské množství individuální automobilové dopravy,“ říká starosta Prahy 6 Jakub Stárek z ODS. Lze nějak řešit objezd Vítězného náměstí? A jak to vypadá s přípravou rekonstrukce ulice Československé armády?Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kulaťák není ve svém základu úplně funkční, protože kombinuje tramvaje, průjezd autobusů a obrovské množství individuální automobilové dopravy,“ říká starosta Prahy 6 Jakub Stárek z ODS. Lze nějak řešit objezd Vítězného náměstí? A jak to vypadá s přípravou rekonstrukce ulice Československé armády?

Teď se podíváme do Jaroměře. Zeptáme se, čím tam teď aktuálně žijí, jaký byl rok 2025 a co všechno plánují do roku příštího. Jaroměř je druhé největší město na Náchodsku a potkávají se tam řeky Labe, Úpa a Metuje. A jde o jedno z historických královských věnných měst, protože císař Zikmund věnoval tohle město roku 1437 své ženě královně Barboře. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď se podíváme do Jaroměře. Zeptáme se, čím tam teď aktuálně žijí, jaký byl rok 2025 a co všechno plánují do roku příštího. Jaroměř je druhé největší město na Náchodsku a potkávají se tam řeky Labe, Úpa a Metuje. A jde o jedno z historických královských věnných měst, protože císař Zikmund věnoval tohle město roku 1437 své ženě královně Barboře.

Každý, kdo někdy jel po dálnici z Prahy do Brna, míjel těsně před příjezdem do cíle Ostopovice. Obec s necelými dvěma tisíci obyvatel však dokáže i v sousedství rušné dopravní tepny zajistit svým občanům kvalitní život, což ocenila i porota soutěže Zelená obec roku. Tu pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami a Ostopovice v letošním ročníku skončily druhé v kategorii sídel nad 1000 obyvatel, k tomu získaly také ocenění za sociální počin roku. Proč se vyplatí být slyšet při plánovaní velkých projektů a jaké jsou výhody toho, když práci zadáte kvalitním architektům, nejen o tom mluví v podcastu starosta Ostopovic Jan Symon. Právě sousedství dálnice D1 a plánované vysokorychlostní železnice s sebou v Ostopovicích nese potřebu často komunikovat s velkými státními organizacemi. „Postupně se to lepší. Snažíme se navrhovat věci, o kterých si myslíme, že přispějí k lepšímu řešení, tak proč nám nenaslouchat, když se snažíme pomoci,“ říká Symon k tomu, jak se v čase kontakt mezi obcí a státem zlepšuje. Přesto třeba zřízení zastávky na železniční trati, která vede okolo obce od 19. století, znamenalo nemalé úsilí. „Chce to hlavně trpělivost. Když jsme ten požadavek zvedli poprvé, tak se nám smáli, pak už se smáli míň a poté, co jsme to opakovali dostatečně dlouho, se z toho stala samozřejmost a už to nikomu nepřišlo divné,“ vzpomíná starosta.

Vezmeme vás na Jičínsko, do Chotče, což je obec s přibližně 200obyvateli. V posledních letech tam například hodně investovali do výsadby nových stromů, které vedle přirozeného zadržování vody v krajině pomáhají i mnoha živočichům. A navíc jsou krásné.

Vezmeme vás na Jičínsko, do Chotče, což je obec s přibližně 200obyvateli. V posledních letech tam například hodně investovali do výsadby nových stromů, které vedle přirozeného zadržování vody v krajině pomáhají i mnoha živočichům. A navíc jsou krásné.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během Dušiček bude hřbitov otevřený, pak ho ale město nechá zavřít. Kromě odstranění staré dlažby a srovnání cestiček mezi hroby dělníci na hřbitově kácí také vzrostlé túje a osazují nové osvětlení.

W Poranku Wnet prof. Agata Starosta, biolog molekularny, oceniła projekt finansowania nauki na 2026 r. jako niespełniający oczekiwań środowiska i grożący dalszym odpływem talentów. Jak podkreśla, to opinia szeroko podzielana.To był konsensus, wszyscy się zgadzali, że to nie jest budżet, który jest zadowalający– mówi.„60 proc. ludzi jest tylko na grantach”Prof. Starosta opisuje realia w instytutach naukowych.Niemal 60 proc. osób zatrudnionych jest tylko na granty, ponieważ subwencje nie starczają na to, żeby zaproponować ludziom pensję. I to jest absolutnie nieakceptowalne– wskazuje. I dodaje, że jeżeli nie otrzyma kolejnego grantu, będzie musiała rozwiązać swoją grupę.Prof. Starosta przypomina, że subwencje ledwo pokrywają podstawowe koszty instytutów.Niektóre instytuty mają problem, żeby wypłacić pensję etatowym pracownikom, pojawił się problem, żeby zapłacić rachunki za prąd– wylicza.Na pytanie o porównanie do roku bieżącego, badaczka odpowiada, że „nominalnie jest odrobinę więcej, ale w stosunku do PKB jest mniej”. Sama nazywa to „budżetem przetrwania”, podczas gdy – jak relacjonuje – przedstawiciele resortu nauki mówili o „budżecie marzeń”.Prof. Starosta zwróciła uwagę, że polityka państwa wobec naukowców sprowadza się dziś do niepisanego przekazu: jeśli chcesz prowadzić badania, szukaj środków za granicą, bo w kraju ich nie znajdziesz. Jej zdaniem to wynik braku długofalowego myślenia o rozwoju. W jej ocenie państwo reaguje na bieżące problemy zamiast budować stabilny system wsparcia – działa doraźnie, jakby „nakładało plaster”, zamiast planować procesy, które przynoszą efekty po latach.6 tysięcy podpisów pod apelemJestem tutaj w imieniu ponad sześciu tysięcy osób, które podpisały apel do rządzących o to, żeby zwiększyć finansowanie nauki– mówi prof. Starosta, dodając, że po wystąpieniu na komisji sejmowej „chwilowo jest cisza”, ale liczy na refleksję i korektę w gabinetach.Apeluje do rządzących o plan. Nie oczekuje rewolucji z dnia na dzień, ale przewidywalnej ścieżki wzrostu nakładów i zasad, które stabilizują kadry. Bez tego – jak podsumowuje – zagraża nam rozpad zespołów i utrata przewag, które budowaliśmy latami.To jest budżet utrzymujący patologie… asystentów pracujących za 19 złotych powyżej płacy minimalnej– mówi.

„První ples by tu měl být koncem ledna, zájem o to je. Teď z Poruby už zaznívají hlasy, jestli by tu nemohly být i maturitní večírky,“ říká nezávislý starosta Pustkovce Rudolf Kondula.

Domažlice se mohou pochlubit bohatou historií a silnou tradicí. Zdaleka ale nežijí jen z minulosti. Vedení města hledí kupředu a investuje do rozvoje i turistických lákadel.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vezmeme vás do Libňatova, což je malebná vesnice nedaleko Havlovic, kousek od Úpice i Rtyně v Podkrkonoší. Historie obce s příjemnou a poklidnou atmosféru sahá až do 13. století, protéká jí potok Maršovka. Je tam kulturní dům, obchod i mateřská školka. A dominantou obce je zvonice z roku 1835. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám opravdu velkého borce. Starosta Žacléře Aleš Vaníček je totiž sportovec a ultracyklista. Letos se mu povedlo ujet neskutečný, téměř 5 000 km dlouhý závod, který vedl od Atlantského oceánu ze Španělska přes Francii, Itálii, Albánii, Makedonii, Srbsko a Bulharsko až k Černému moři v Rumunsku. Aleš Vaníček to zvládl za 17 dní, 19 hodin a 43 minut. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedení městské části chce ale nechat parcely prozkoumat znovu. Starosta, který ve stejné lokalitě sám bydlí, trvá na tom, že o odpadech na pozemcích nevěděl.

Jesteśmy przyzwyczajeni do funkcjonowania w stanie podwyższonej gotowości. Kluczowa jest ścisła współpraca między samorządem, władzami centralnymi i służbami - mówi Mariusz Zańko.  W nocy z 9 na 10 września 2025 r. doszło do poważnego naruszenia polskiej przestrzeni powietrznej przez Federację Rosyjską. Jednym ze skutków incydentu było uderzenie niezidentyfikowanego obiektu w dom jednorodzinny w Wyrykach k/Włodawy.  Starosta powiatu włodawskiego zapewnia, że poszkodowanej rodzinie została udzielona niezbędna pomoc.  Jest przekonany, że władze wojewódzkie pomogą w dalszych działaniach na rzecz uzyskania przez mieszkańców zniszczonego domu adekwatnej rekompensaty. Jak podkreśla, dom był ubezpieczony. 

Záhorská Bystrica je na prvý pohľad málo významná okrajová mestská časť Bratislavy. Svoju identitu stavia na zachovaní vidieckeho charakteru. Jej význam ale rastie - a nie je to len kvôli nevydarenému festivalu Rubicon. O obrovskom rozvoji, ktorý ju čaká, hovoril v najnovšej relácii Metropola starosta Jozef Krúpa.

Starosta bratislavskej mestskej časti Vajnory Michal Vlček (nezávislý) v rozhovore s Veronikou Folentovou hovorí o novej nemocnici, ktorú tam chce štát postaviť. Rozpráva o tom, že treba posilniť dopravu a rozšíriť cestu pri nemocnici aj o riziku vysokej spodnej vody.

Starosta jihočeského Protivína Jaromír Hlaváč (ODS) čelí podezření, že si dlouhodobě  přihrává milionové zakázky od města, které od roku 2002 vede. Politik ale tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopouští a střet zájmů vylučuje.Jaromír Hlaváč z ODS sedí v křesle starosty Protivína už 23 let a místní opozice varuje, že jeho postupy jsou často na hraně zákona. Vedení pětitisícového města v čele s Hlaváčem prý vypisuje velké množství veřejných zakázek, které pak dostávají lidé z okolí starosty, nebo dokonce starosta sám.Starostova firma LEKO dosud pro město Protivín provedla stavební zakázky za bezmála 30 milionů korun. Jednalo se například o opravy radnice a kaple na hřbitově, rekonstrukci obecních bytů a dopravní infrastruktury či stavební úpravy domova s pečovatelskou službou.Většina zakázek nesla definici takzvaných zakázek malého rozsahu. Právník z Transparency International Kryštof Doležal pro pořad Ve stínu vysvětluje, že je to elegantní cesta, jak vybrat někoho, koho zadavatel, v tomto případě město, vybrat chce.Redakce pořadu Ve stínu několikrát starostu Jaromíra Hlaváče oslovila. Osobní rozhovor rázně odmítl, reagoval jen písemně. Tvrdí, že má svědomí čisté, zakázky získával řádně a vylučuje, že by byl ve střetu zájmu. Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Jen obtížně bychom hledali dějinné období bez špionů, získávání informací, vytváření dezinformací a snahy ovládat dění. Za studené války vygradovaly špionské operace do neobyčejných výšin. A některé později vyplynuly na povrch. Takový byl i skandál z října 1998. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva měl obdržet zasloužilý rakouský politik a podporovatel česko-rakouských vztahů Helmut Zilk, o kterém v té době média psala, že spolupracoval se Státní bezpečností.

Jen obtížně bychom hledali dějinné období bez špionů, získávání informací, vytváření dezinformací a snahy ovládat dění. Za studené války vygradovaly špionské operace do neobyčejných výšin. A některé později vyplynuly na povrch. Takový byl i skandál z října 1998. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva měl obdržet zasloužilý rakouský politik a podporovatel česko-rakouských vztahů Helmut Zilk, o kterém v té době média psala, že spolupracoval se Státní bezpečností. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká obec sokolská bude o víkendu vybírat nové vedení. Do čela přitom kandiduje pouze současný starosta Martin Chlumský. Proč není více zájemců? Jak fungování a ekonomiku Sokola poznamenala kauza zpronevěry za desítky milionů korun? Daří se lákat nové členy? A co nabízí dnešní Noc sokoloven? Tomáš Pancíř se zeptal současného starosty sokolské obce Martina Chlumského. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Monika Tódová vyberá 10 dôležitých udalostí týždňa z oblasti korupcie, transparentnosti a právneho štátu.

Naším dnešným hosťom bol komunálny politik, ktorý pôsobí ako starosta najväčšej bratislavskej mestskej časti Petržalka od roku 2018. Počas svojho pôsobenia sa profiloval ako zodpovedný hospodár, ktorý dokázal výrazne znížiť zadlženosť mestskej časti a zlepšiť jej finančné zdravie. Bol známy aj svojimi spormi s primátorom Bratislavy Matúšom Vallom, najmä v otázkach hospodárenia a priorít samosprávy.K 31. máju 2025 oznámil svoje odstúpenie z funkcie po odhalení 2,7-miliónového podvodu na petržalskom úrade. A práve o tom sme dnes v relácii Zo zákulisia politiky hovorili so starostom Jánom Hrčkom.

V Kojetíně na Přerovsku dělníci dokončují stavbu zastřešené ledové plochy za 100 milionů korun. Zájemci ji najdou v Chytilově ulici vedle sportovní haly a víceúčelového hřiště. Sloužit má školám, sportovním oddílům i veřejnosti.

Starosta Stříbra na Tachovsku Martin Záhoř (ANO) upozorňuje na problém, který stále častěji trápí obyvatele města. V okolí průmyslových zón podle něj selhává vymahatelnost práva především ve spojitosti se zahraničními agenturními pracovníky.

Dr Matthew Wilson, Postdoctoral Fellow at the Centre for Human Genetics, KU Leuven, joins hosts Silvia Radenkovic and Rodrigo Starosta to discuss a scintillating selection of CDG papers in our first ever research round-up. The papers discussed include: A pseudoautosomal glycosylation disorder prompts the revision of dolichol biosynthesis. Wilson et al Clinical and biochemical footprints of congenital disorders of glycosylation: Proposed nosology. Ng et al Rft1 catalyzes lipid-linked oligosaccharide translocation across the ER membrane. Chen et al Molecular characterization of Rft1, an ER membrane protein associated with congenital disorder of glycosylation RFT1-CDG. Hirata et al Genome and RNA sequencing were essential to reveal cryptic intronic variants associated to defective ATP6AP1 mRNA processing. Morales-Romero et al N-glycoproteomic and proteomic alterations in SRD5A3-deficient fibroblasts. Garapati et al In vitro treatment with liposome-encapsulated Mannose-1-phosphate restores N-glycosylation in PMM2-CDG patient-derived fibroblasts. Shirakura et al Liposome-encapsulated mannose-1-phosphate therapy improves global N-glycosylation in different congenital disorders of glycosylation. Budhraja et al D-mannose as a new therapy for fucokinase deficiency-related congenital disorder of glycosylation (FCSK-CDG). Starosta et al Glycoproteomics in Cerebrospinal Fluid Reveals Brain-Specific Glycosylation Changes. Baerenfaenger et al Neural and metabolic dysregulation in PMM2-deficient human in vitro neural models. Radenkovic et al

Lidem, kteří byli v minulosti odsouzení za zneužívání mladistvých, se po výmazu z trestního rejstříku nedá zakázat práce s dětmi. Politici už se ale dohodli, že se bude muset prokazovat bezúhonnost.  Před dvěma a půl lety se starosta západočeského Chodova Patrik Pizinger díky podcastové sérii Seznam Zpráv Nejlepší kamarád dozvěděl, že jedna ze základních škol ve městě zaměstnává učitele, který byl dříve odsouzený za zneužívání žáka. Starosta se rozhodl, že to tak nenechá a požádal ředitelku, aby dala tomuto pedagogovi výpověď. Jenže narazil. Učitel už měl čistý trestní rejstřík a úřadům chyběl zákonný způsob, jak ho s odkazem na rozsudek odstřihnout od dětí.„Dokonce jsem požádal i o prověření Českou školní inspekci, zda ředitelka postupovala správně a zda ho vůbec můžeme zaměstnávat. A z toho vzešlo, že ano. Dokonce i dvě právní kanceláře mi daly právní názor, že v našem státě je tahle situace možná,“ popisuje starosta Pizinger v pořadu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Obec Horní Lideč loni vešla ve známost jako místo, kde obyvatelé v referendu odmítli stavbu domova pro seniory. Zaznívaly i argumenty mířící proti myšlence mezigeneračního soužití. Seznam Zprávy ale nově nasvítily jiný zdroj odporu - velkou nespokojenost části místních s postupem starosty Josefa Tkadlece. Do jakých problémů svou obec dovedl?Host: Jiří Kubík - reportér Seznam Zpráv, spoluautor investigativního a reportážního pořadu Ve stínuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ani odmítavý hlas většiny občanů v referendu nepřiměl starostu Horní Lidče, aby se vzdal svých plánů na stavbu domova pro seniory. Teď musí doufat, že neprohraje soud.Starosta Horní Lidče Josef Tkadlec (KDU-ČSL) chystal přes dva roky stavbu nového domova seniorů za více než 130 milionů korun. Díky své obratnosti při shánění dotací na něj dokázal zajistit peníze. Podcenil však  sílící odpor mezi občany, kterým došla trpělivost s jeho neoblomným zaujetím pro velké investice.V místním referendu na konci loňského září se proti stavbě domova pro seniory nedaleko školy, kde byl park a dětské hřiště, vyslovilo více než 62 procent hornolidečských voličů. Starosta a obecní zastupitelstvo se přesto odmítli podvolit. Navzdory vůli většiny se rozhodli, že se stavět bude. I sám starosta Tkadlec uznává, že v případě prohry a zastavení stavby by se obec dostala do „velkých finančních problémů“. A jak poznamenal autor posudku ministerstva vnitra,  vzniklé škody by mohly navíc dolehnout i na jednotlivé zastupitele.„Zhotovitel by v případě, že nedojde k naplnění té smlouvy, požadoval úhradu nákladů nebo vzniklé škody. Ta škoda může být poměrně vysoká. A samozřejmě se pak můžeme bavit o tom, zda je tady nějaká občanskoprávní odpovědnost členů zastupitelstva, kteří hlasovali pro přijetí nebo uzavření takové smlouvy,“ řekl vysoký úředník ministerstva vnitra Miroslav Veselý. Podle něj mohla obec postupovat mnohem obezřetněji a vyhnout se tak svízelné situaci.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Referendum v Horní Lidči nemířilo proti seniorům, jak se dosud jevilo ze zpráv části médií. Podle zjištění pořadu Ve stínu se místní lidé v referendu postavili proti politice starosty, který „umí chodit v dotacích“.Na konci loňského září se lidé z východomoravské Horní Lidče v referendu vyslovili proti výstavbě nového domova pro seniory. Odmítavý postoj skoro dvou třetin hlasujících se tehdy dočkal odsouzení v médiích, valašská obec dostala ostudnou nálepku místa, kde se obyvatelům příčí spolužití se staršími občany.Podrobnější vhled do poměrů v obci, který přináší nová epizoda pořadu Ve stínu, však ukazuje, že kritika odpůrců stavby domova seniorů nebyla úplně fér. Ve skutečnosti v Horní Lidči nejde o averzi vůči seniorům.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Horní Lideč na Vsetínsku bude pokračovat v započaté stavbě domova pro seniory, přestože ho obyvatelé v místním referendu odmítli. Starosta obce Josef Kadlec za KDU-ČSL řekl, že je potřebné výstavbu domova strpět. Jak jsme na tom s mezigenerační solidaritou? Gerontoložka Iva Holmerová ještě vysvětlí, čemu se říká dekáda zdravého stárnutí i jaká může být prevence demence.