Podcasts about vypl

Minister pôdohospodárstva hovorí o historicky najlepších výsledkoch. Slovensko už tretí rok po sebe vypláca priame podpory bez sankcií zo strany Európskej komisie. Do toho však neutícha kauza Fafokan a ostávajú otázniky najmä zo strany opozície o fungovaní platobnej agentúry. A Európska komisia preveruje plnenie jej akreditačných kritérií vrátane opatrení proti podvodom. A farmárov trápia problémy bez ohľadu na politické tričká. Slovensko zažíva jednu z najskorších žatiev, regióny zápasia so suchom a vinohradníci bojujú so žltnutím viniča. Na to sa pozreli v relácii Analýzy 24 minister pôdohospodárstva Richard Takáč zo strany Smer-SD a poslanec za SaS Alojz Hlina.

Schodek veřejných financí by měl v příštím roce dosáhnout 2,8 procenta HDP a do roku 2030 postupně klesnout na 1,3 procenta HDP. Vyplývá to z nového fiskálně-strukturálního plánu, který musí vláda ještě dostat posvěcený od Evropské komise. V každém případě platí slib ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že by deficit měl zůstat pod evropskou hranicí tří procent HDP. V tomto kontextu možná stojí za připomenutí, že původní plán počítal s deficitem ve výši 0,9 procenta

Schodek veřejných financí by měl v příštím roce dosáhnout 2,8 procenta HDP a do roku 2030 postupně klesnout na 1,3 procenta HDP. Vyplývá to z nového fiskálně-strukturálního plánu, který musí vláda ještě dostat posvěcený od Evropské komise. V každém případě platí slib ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že by deficit měl zůstat pod evropskou hranicí tří procent HDP. V tomto kontextu možná stojí za připomenutí, že původní plán počítal s deficitem ve výši 0,9 procentaVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tejto epizóde sa Naďa Kacera rozpráva s podnikateľom, konzultantom a zakladateľom Double Academy Janom “Johnym” Vašourkom. Spoločne otvárajú tému rastu firiem v čase ekonomickej neistoty, budovania dopytu a podnikateľského mindsetu.Johny vysvetľuje, prečo väčšina podnikateľov nemá problém s produktom, ale s tým, ako ho predávať a komunikovať zákazníkom. Dozviete sa viac aj o tom, prečo sa firmy nemajú vnímať ako výrobcovia produktov či poskytovatelia služieb, ale ako marketingovo-obchodné organizácie, ktoré vytvárajú dopyt a budujú rast.V epizóde sa rozprávame aj o tom:prečo dobrý produkt nestačí na úspešný biznis,ako rásť aj v čase, keď sa trh spomaľuje,prečo sú marketing a obchod najdôležitejšie zručnosti podnikateľa,ako predávať viac bez znižovania cien,čo odlišuje firmy, ktoré rastú, od tých, ktoré stagnujú.Viac informácií na levosphere.sk.Prevádzkujete e-shop a robíte rozhodnutia na základe dát? Zapojte sa do Radaru Prieskumu slovenského e-commerce 2026. Vyplňte dotazník (prelinkovať na https://www.upterdam.sk/e-commerce-prieskum?ref=levosphere) a zistite kde stojíte práve vy.Odmenou za vyplnenie je 30% zľava na vstupenku na konferenciu Upterdam alebo vyhrajte  jeden z 20 voľných vstupov.RŮST V NEJISTOTĚ: Které firmy vydělají a které čeká pád?V této epizodě si Naďa Kacera povídá s podnikatelem, konzultantem a zakladatelem Double Academy Janem „Johnnym“ Vašourkem. Společně otevírají téma růstu firem v době ekonomické nejistoty, budování poptávky a podnikatelského mindsetu.Johnny vysvětluje, proč většina podnikatelů nemá problém s produktem, ale s tím, jak ho prodávat a komunikovat zákazníkům. Dozvíte se také více o tom, proč by se firmy neměly vnímat jako výrobci produktů či poskytovatelé služeb, ale jako marketingově-obchodní organizace, které vytvářejí poptávku a budují růst.V epizodě se bavíme také o tom:proč dobrý produkt nestačí k úspěšnému byznysu,jak růst i v době, kdy se trh zpomaluje,proč jsou marketing a obchod nejdůležitějšími dovednostmi podnikatele,jak prodávat více bez snižování cen,co odlišuje firmy, které rostou, od těch, které stagnují.Více informací na levosphere.sk.

Výtah Respektu: Duševní zdraví dětí v Česku se zhoršuje. Šťastně se cítí pouze polovina z nich. Vyplývá to z výzkumu Mladé hlasy, který letos poosmé realizoval UNICEF, a to ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Ukázalo se také, že šedesát procent dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem nebo že více než šedesát procent tráví online více času, než by chtěly. K čemu získaná data slouží? Jak stát získává data o duševní pohodě dětí a mladistvých? Mají se na koho obrátit, pokud potřebují pomoc? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Markéta Plíhalová.

Sucho má riešenie a je bližšie, než sa zdá. Ivana Némethová z hnutia Znepokojené matky opisuje, ako premeniť mestá na chladnejšie a vodu šetriace.Sucho je dlhodobý problém, ktorý sa bude len zhoršovať, pokiaľ nezačneme konať. Dobrou správou však je, že riešenia existujú a máme ich na dosah ruky. Od zelených striech a retenčných jazierok v mestách až po obnovu prirodzených korýt riek a záchranu rašelinísk na vidieku. A to všetko môžeme zanechať aj našim deťom. O tom, ako vrátiť vodu nielen do mestskej krajiny, sme sa porozprávali s Ivanou Nemethovou z hnutia Znepokojené matky.V rozhovore sa dozviete:- Ako v hnutí spájajú klimatickú krízu s materstvom a čo znamená sucho pre budúcnosť detí;- kedy si uvedomila zmenu vo vnímaní horúceho leta a kde v mestách robíme chyby;- čo znamená koncept takzvaných špongiových miest.

V tejto epizóde sa Naďa Kacera rozpráva s brand stratégom Jakubom Kantorom. Otvorene hovoria o tom, ako vzniká emočné spojenie medzi ľuďmi a značkami, prečo firmy stále podceňujú strategický branding a aké riziká prináša slepé spoliehanie sa na AI pri tvorbe stratégie. Jakub v rozhovore zdieľa svoje skúsenosti z Ameriky, e-commerce aj B2B segmentu a vysvetľuje, prečo je brand jedným z najcennejších biznisových aktív firmy.V epizóde sa rozprávame aj o tom:ako vzniká emočné spojenie medzi ľuďmi a značkou,čo odlišuje branding od marketingovej komunikácie,prečo AI nevie nahradiť skúseného stratéga,ako silná značka pomáha rásť aj B2B firmám a e-shopom,prečo Amerika chápe branding úplne inak než Európa.Viac informácií na levosphere.sk.Prevádzkujete e-shop a robíte rozhodnutia na základe dát? Zapojte sa do Radaru Prieskumu slovenského e-commerce 2026. Vyplňte dotazník (prelinkovať na https://www.upterdam.sk/e-commerce-prieskum?ref=levosphere) a zistite kde stojíte práve vy.Odmenou za vyplnenie je 30% zľava na vstupenku na konferenciu Upterdam alebo vyhrajte  jeden z 20 voľných vstupov.JAK (NE)DĚLAT ZNAČKU: Nepleťte si AI se stratégemV této epizodě si Naďa Kacera povídá s brand stratégem Jakubem Kantorem. Otevřeně mluví o tom, jak vzniká emoční spojení mezi lidmi a značkami, proč firmy stále podceňují strategický branding a jaká rizika přináší slepé spoléhání na AI při tvorbě strategie. Jakub v rozhovoru sdílí své zkušenosti z Ameriky, e-commerce i B2B segmentu a vysvětluje, proč je brand jedním z nejcennějších byznysových aktiv firmy. V epizodě se bavíme také o tom:jak vzniká emoční spojení mezi lidmi a značkou,co odlišuje branding od marketingové komunikace,proč AI nedokáže nahradit zkušeného stratéga,jak silná značka pomáhá růst i B2B firmám a e-shopům,proč Amerika chápe branding úplně jinak než Evropa.Více informací na levosphere.sk.

Některé věci Češi o EU chápou dokonale. A uvědomují si, že jim politici často neříkají pravdu. Vyplývá to z velkého průzkumu agentury Ipsos exkluzivně pro Bruselský diktát. Přinášíme spoustu dat a čísel, která ale odhalují i některé „díry“ v našem chápání EU: většina lidí nechce euro, ale chtěla by být v eurozóně… A který politik jako jediný pochopil, že o evropských tématech se Češi běžně baví doma nebo v hospodě?Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform?usp=preview Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Téměř 70 procent Čechů si myslí, že se dnes můžeme vyjadřovat svobodně jako před deseti lety, nebo ještě svobodněji. Podle čtvrtiny lidí se situace zhoršila. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. „Díky bohu je svoboda stejná, jaká byla,“ souhlasí v Pro a proti Roman Joch, ředitel Občanského institutu. „Od otevřeného urážení se přechází k vykreslování skupin jako hrozby,“ tvrdí filozof Tomáš Koblížek z Akademie věd v debatě z konference Křehká bezpečnost.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Superdávka sebrala většině lidí pobírajících státní podporu peníze. Nejvíc si pohoršili senioři a samoživitelé. Alespoň podle analýzy ministerstva práce, které slibuje rychlé úpravy. Jak by měla změna vypadat? A co bude s důchody?Hostem Ptám se já byl ředitel výzkumné organizace PAQ Research, sociolog Daniel Prokop. Ministerstvo práce a sociálních by mělo urychleně upravit výpočet nově zaváděné superdávky. Vyplývá to z interní analýzy rezortu, na kterou tento týden upozornily Seznam Zprávy. Na příkladu téměř 160 tisíc reálných příjemců nové superdávky se ukazuje, že většina domácností si pohorší. Nejvíce senioři, kritický dopad bude mít reforma i na samoživitele. Podle sociologa a ředitele PAQ Research Daniela Prokopa může vláda změnit parametry superdávky poměrně jednoduše. Nevyřeší to ale její další problémy: „Jeden z hlavních problémů superdávky mimo těch parametrů je, že polovina lidí, kteří jsou v Česku úplně nejchudší, ji nečerpá. A ne, že by ji nepotřebovali, ale nevyznají se v tom systému, jestli mají nárok, na co a jak žádat,“ uvedl Prokop s tím, že stát by se teď měl zaměřit na informační kampaň. „Když se to zabrzdí, když se o tom lidem neřekne, když se nevyužije hlavní přednost, což je jednoduchost, tak bylo zbytečné to sjednocovat.“V rozhovoru pro Ptám se já Daniel Prokop také hodnotil plány vlády Andreje Babiše (ANO) s důchodovým systémem. Podle sociologa by se kabinet neměl soustředit na boření toho, co změnila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v rámci prvního pilíře, ale vylepšit podmínky spoření na stáří ve třetím pilíři. „V tom je v Česku nevyužitý potenciál, že čtyři miliony lidí si nějak spoří na důchod. A díky špatným fondům, vysokým poplatkům a podobně to nemá na důchody efekt. A tady fakt vláda může zachránit důchodový systém a udělat něco, na co se ani Fialova vláda nezmohla,“ dodal Prokop s odkazem na nedávné vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že její rezort úpravy třetího důchodového pilíře brzy předloží.  Má superdávka kritické chyby, nebo jen startovací nedokonalosti? Jaké úpravy důchodového systému stát chystá? A mají mít žáci s 50 body z jednotné přijímací zkoušky nárok na přijetí na střední školu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Podezření detektivové získali poté, co moravskoslezský fotbalový klub Vratimov na jaře 2022 několikrát po sobě prohrál nejméně o pět gólů. Vyplývá to z dokumentů, do kterých Radiožurnál nahlédl. „Podezření začali mít po utkání mezi Vratimovem a Otrokovicemi, které se hrálo 13. května 2022. Oba týmy hrály třetí ligu. Utkání ale přineslo nečekaný zvrat. V první půli vedl Vratimov 1:0, po poločase ale dostal pět gólů a prohrál,“ přibližuje redaktor Martin Štorkán.

Podezření detektivové získali poté, co moravskoslezský fotbalový klub Vratimov na jaře 2022 několikrát po sobě prohrál nejméně o pět gólů. Vyplývá to z dokumentů, do kterých Radiožurnál nahlédl. „Podezření začali mít po utkání mezi Vratimovem a Otrokovicemi, které se hrálo 13. května 2022. Oba týmy hrály třetí ligu. Utkání ale přineslo nečekaný zvrat. V první půli vedl Vratimov 1:0, po poločase ale dostal pět gólů a prohrál,“ přibližuje redaktor Martin Štorkán.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř čtyři z deseti patentů, které vytvoří čeští vynálezci, vlastní zahraniční firmy. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat Technologická agentura České republiky. Takzvaný patentový offshoring podle autorů studie ukazuje, že Česko sice dokáže vytvářet technologicky hodnotné inovace, často je ale neumí dlouhodobě udržet doma a ekonomicky využít.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Primátor Karviné Jan Wolf (nestr., dříve SOCDEM) podle zjištění Radiožurnálu pověřil svého řidiče sháněním osobních informací o novináři, který napsal článek o karvinském fotbalovém klubu, jemuž Wolf šéfoval. Vyplývá to z policejních záznamů ke korupční a sázkařské kauze v českém fotbale, v níž kriminalisté označili Wolfovo jednání za „mafiánské“. Politik obvinění odmítá stejně jako podezření z podplácení při manipulaci fotbalových zápasů.

Primátor Karviné Jan Wolf (nestr., dříve SOCDEM) podle zjištění Radiožurnálu pověřil svého řidiče sháněním osobních informací o novináři, který napsal článek o karvinském fotbalovém klubu, jemuž Wolf šéfoval. Vyplývá to z policejních záznamů ke korupční a sázkařské kauze v českém fotbale, v níž kriminalisté označili Wolfovo jednání za „mafiánské“. Politik obvinění odmítá stejně jako podezření z podplácení při manipulaci fotbalových zápasů. Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V najnovšej epizóde podcastu sa hokejová legenda Ľubomír Višňovský podelil o jeho cestu po skončení aktívnej kariéry. V otvorenom rozhovore hovorí o zodpovednosti, ktorú pociťoval ako vzor pre mladú generáciu, ale aj o negatívnych stránkach verejnej známosti, ako je strata súkromia či skreslené informácie v médiách.V epizóde rozoberáme aj koncept tzv. „Athlete-turned-investor“, kedy sa z úspešného reprezentanta stáva podnikateľ. Dotýkame sa aj toho, že hoci mu hokej dal známe meno a kapitál, prechod do reality slovenského podnikania aj tak priniesol mnohé výzvy.V epizóde sa rozprávame aj o tom:ako prežíval výhru na majstrovstvach sveta v hokeji prečo sa ako obranca preslávilkedy si prvýkrát uvedomil, že je verejne známa osobnosťaký tlak prináša slávaprečo sa vedome dištancuje od médií a sociálnych sietíčomu sa venuje dnes a ako preniesol športové princípy do biznisuprečo je tímovosť kľúčová nielen v športe, ale aj v podnikaníViac informácií na levosphere.sk.Prevádzkujete e-shop a robíte rozhodnutia na základe dát? Zapojte sa do Radaru Prieskumu slovenského e-commerce 2026. Vyplňte dotazník (prelinkovať na https://www.upterdam.sk/e-commerce-prieskum?ref=levosphere) a zistite kde stojíte práve vy.Odmenou za vyplnenie je 30% zľava na vstupenku na konferenciu Upterdam alebo vyhrajte  jeden z 20 voľných vstupov.

Ako ďaleko sme od reálneho zastavenia eurofondov pre Slovensko? Vedúci Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku Peter Stano vysvetľuje, že na hlasovanie Európskeho parlamentu z minulého týždňa komisia bude reagovať, ale nijako to neovplyvní už prebiehajúce vyšetrovanie problematických eurofondov, napríklad na haciendy. Ešte väčší problém pre Slovensko môže nastať pri nedodržiavaní pravidiel právneho štátu, kde komisia opakovane konštatovala nedostatky. Podľa Petra Stana by sme všetci boli bohatší, keby sa zjednotili niektoré odlišné právne režimy členských štátov.Keby sa odstránili niektoré národné bariéry voľného obchodu medzi štátmi a zjednotili by sa právne režimy, Európa by bola výrazne bohatšia. Vyplýva to z už dávnejšie známej správy Maria Draghiho, bývalého prezidenta Európskej centrálnej banky. Prečo teda štáty EÚ nerobia to, čo im zaručí prosperitu?Vedúci zastúpenia EK na Slovensku Peter Stano vysvetľuje, čo sa bude diať po minulotýždňovom hlasovaní Európskeho parlamentu, ktorý vyzval komisiu na začatie procedúry zastavenia eurofondov Slovensku.V podcaste sa dozviete:– od 1. minúty – či hlasovanie Európskeho parlamentu má alebo nemá dôsledky;– po 3:00 – kto kontroluje haciendy, a čo sa dá na takej jasnej veci vyšetrovať tak dlho;– po 5:00 – že ak niekto spreneveril eurofondy, bude ich musieť vrátiť a čaká ho trest;– okolo 6:30 – čo sa stane, ak sa preukáže systematické rozkrádanie fondov skupinami blízkymi vláde;– po 7:30 – že zastavenie eurofondov Slovensku je možné, ale nestane sa to zajtra;– od 9:30 – či to nemôže byť Robrtovi Ficovi jedno, keď fondy zastavia neskoro;– po 11:00 – čo dobromyseľnosť EÚ nezneužívajú zlomyseľníci;– od 13:00 – že EK už vie, v akom stave máme právny štát;– po 15:00 – či sa u nás porušovali pravidlá právneho štátu aj v rokoch 2020 - 23, alebo až po príchode Fica;– po 16:00 – či platby z Plánu obnovy sa osvedčili ako tlak na vládu;– od 17:00 – ako Plán obnovy nie je univerzálny sankčný nástroj;– po 18:00 – že po skončení Plánu obnovy sa podobné pravidlá zastavovania uplatnia aj na eurofondy;– od 19:00 – ako EK interným tlakom na vládu už odstránila problémy;– po 20:00 – či majú problém nemocnice z Plánu obnovy;– od 22:00 – či EK slúži na brzdenie neprávostí štátu;– po 23:45 – že Slovensko má až 59 bežiacich infringementov a či je to veľa alebo málo;– od 26:40 – či Slovensku hrozí stíhanie aj za porušovanie európskeho práva pri STVR;– po 28:00 – či novinárom STVR pomôže, ak EK vyčkáva a nekoná;– od 32:00 – čo všetko robí Európska komisia namiesto európskej armády;– po 35:00 – čo sa stane, ak sa jedna krajina pridá na stranu nepriateľa;– od 36:00 – či právo veta nie je systematický problém, ktorý brzdí Európu;– okolo 39:00 – že od Draghiho správy všetci vieme, ako zvýšiť HDP a prečo to nikto nerobí;– od 40:00 – že by sme všetci boli bohatší, keby sa členské štáty rozhýbali k činom.

Ako ďaleko sme od reálneho zastavenia eurofondov pre Slovensko? Vedúci Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku Peter Stano vysvetľuje, že na hlasovanie Európskeho parlamentu z minulého týždňa komisia bude reagovať, ale nijako to neovplyvní už prebiehajúce vyšetrovanie problematických eurofondov, napríklad na haciendy. Ešte väčší problém pre Slovensko môže nastať pri nedodržiavaní pravidiel právneho štátu, kde komisia opakovane konštatovala nedostatky. Podľa Petra Stana by sme všetci boli bohatší, keby sa zjednotili niektoré odlišné právne režimy členských štátov.Keby sa odstránili niektoré národné bariéry voľného obchodu medzi štátmi a zjednotili by sa právne režimy, Európa by bola výrazne bohatšia. Vyplýva to z už dávnejšie známej správy Maria Draghiho, bývalého prezidenta Európskej centrálnej banky. Prečo teda štáty EÚ nerobia to, čo im zaručí prosperitu?Vedúci zastúpenia EK na Slovensku Peter Stano vysvetľuje, čo sa bude diať po minulotýždňovom hlasovaní Európskeho parlamentu, ktorý vyzval komisiu na začatie procedúry zastavenia eurofondov Slovensku.V podcaste sa dozviete:– od 1. minúty – či hlasovanie Európskeho parlamentu má alebo nemá dôsledky;– po 3:00 – kto kontroluje haciendy, a čo sa dá na takej jasnej veci vyšetrovať tak dlho;– po 5:00 – že ak niekto spreneveril eurofondy, bude ich musieť vrátiť a čaká ho trest;– okolo 6:30 – čo sa stane, ak sa preukáže systematické rozkrádanie fondov skupinami blízkymi vláde;– po 7:30 – že zastavenie eurofondov Slovensku je možné, ale nestane sa to zajtra;– od 9:30 – či to nemôže byť Robrtovi Ficovi jedno, keď fondy zastavia neskoro;– po 11:00 – čo dobromyseľnosť EÚ nezneužívajú zlomyseľníci;– od 13:00 – že EK už vie, v akom stave máme právny štát;– po 15:00 – či sa u nás porušovali pravidlá právneho štátu aj v rokoch 2020 - 23, alebo až po príchode Fica;– po 16:00 – či platby z Plánu obnovy sa osvedčili ako tlak na vládu;– od 17:00 – ako Plán obnovy nie je univerzálny sankčný nástroj;– po 18:00 – že po skončení Plánu obnovy sa podobné pravidlá zastavovania uplatnia aj na eurofondy;– od 19:00 – ako EK interným tlakom na vládu už odstránila problémy;– po 20:00 – či majú problém nemocnice z Plánu obnovy;– od 22:00 – či EK slúži na brzdenie neprávostí štátu;– po 23:45 – že Slovensko má až 59 bežiacich infringementov a či je to veľa alebo málo;– od 26:40 – či Slovensku hrozí stíhanie aj za porušovanie európskeho práva pri STVR;– po 28:00 – či novinárom STVR pomôže, ak EK vyčkáva a nekoná;– od 32:00 – čo všetko robí Európska komisia namiesto európskej armády;– po 35:00 – čo sa stane, ak sa jedna krajina pridá na stranu nepriateľa;– od 36:00 – či právo veta nie je systematický problém, ktorý brzdí Európu;– okolo 39:00 – že od Draghiho správy všetci vieme, ako zvýšiť HDP a prečo to nikto nerobí;– od 40:00 – že by sme všetci boli bohatší, keby sa členské štáty rozhýbali k činom.

Hlasujte pro Ptám se já  v anketě roku Podcast roku.--Válka v Íránu a s ní spojené narušení dodavatelských řetězců už trvá přes dva měsíce. Už za duben se objevila varovná čísla ohledně inflace, která zrychlila. Jaké dopady nás čekají?Hostem Ptám se já byl exministr průmysl a místopředseda STAN Lukáš Vlček.Inflace v dubnu zrychlila na 2,5 procenta. Ve srovnání s březnem byly ceny o 0,5 procenta vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků stálo za zrychlením inflace zdražení pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě. Konflikt v Íránu mimo jiné vedl k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Pokud zůstane i nadále uzavřený, analytici očekávají, že se krize postupně odrazí v ekonomice a celková inflace ještě poroste.Vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli prudkému zdražování pohonných hmot v dubnu spustila balíček opatření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude v Česku pokračovat i v květnu.„Vláda dodnes nepředstavila nějaký jasný plán, co s tím chce dělat. A všem je jasné, že ta krize prostě pokračovat bude. A i kdyby se zastavila zítra, tak to negativní dopad na nás mít bude,“ řekl v Ptám se já bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Zatím jsou kroky vlády podle mě velmi rozpačité a možná velmi naivní.“„Vláda by měla před lidi předstoupit a říct: ‚Takový máme plán a jenom samotné daňové úlevy stačit nebudou‘,“ dodal.Jak zafungovaly cenové stropy? Jaká opatření by vláda měla dál udělat? A stane se hnutí STAN nejsilnější stranou opozice?Hlasujte pro náš pořad v anketě roku Podcast roku.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Naďa Kacera rozpráva o vzťahu medzi osobnou a firemnou značkou – o téme, ktorá je pre mnohých majiteľov firiem kľúčová, no často nesprávne uchopená. Spolu s Milanom Juniorom Zimnýkovalom a Marekom Kolenom odhaľuje, prečo by osobná značka nemala byť jediným pilierom firmy, ale skôr strategickým motorom, ktorý poháňa tú firemnú vpred.Epizóda zároveň ponúka pohľad na cestu Levosphere, ktorej sa v konkurencii viac ako 4 000 spoločností podarilo dostať do prestížneho rebríčka Top 10 Forbes Growclub v kategórii marketing.V epizóde sa rozprávame aj o tom:ako si môže majiteľ budovať osobnú značku tak, aby podporovala firemnú značku,aký je reálny vzťah medzi osobnou a firemnou značkou,ako sa nám podarilo dostať do Top 10 Forbes Growclub v kategórii marketing,ako firemná značka pomáha firme zvládať zmeny,ako sa osobná aj firemná značka vyvíjajú v čase.Viac informácií na levosphere.sk.Prevádzkujete e-shop a robíte rozhodnutia na základe dát? Zapojte sa do Radaru Prieskumu slovenského e-commerce 2026. Vyplňte dotazník (prelinkovať na https://www.upterdam.sk/e-commerce-prieskum?ref=levosphere) a zistite kde stojíte práve vy.Odmenou za vyplnenie je 30% zľava na vstupenku na konferenciu Upterdam alebo vyhrajte  jeden z 20 voľných vstupov.

Viktor Kostický rozpráva o vyjednávaní – zručnosti, ktorá v mnohých ľuďoch vyvoláva rešpekt, obdiv, ale aj strach. Elitný medzinárodný vyjednávač odhaľuje, čo sa naozaj skrýva za úspešnými dohodami a ako sa buduje dôvera v situáciách, kedy ide o veľké peniaze, reputáciu či budúcnosť firmy.Epizóda zároveň prináša pohľad do zákulisia profesie, ktorá na našom trhu ešte donedávna prakticky neexistovala a ktorú si Viktor musel doslova vybudovať od nuly.V epizóde sa rozprávame aj o tom:či je vyjednávanie manipulácia a kde je hranica etikyprečo agresívne vyjednávanie nefunguje tak, ako si mnohí myslia,ako sa buduje dôvera v kritických biznis situáciách,ako vzniká osobná značka postavená na expertíze a dôveryhodnosti,prečo si Viktor vyberá, koho bude zastupovať a koho nie.Viac informácií na levosphere.sk.Prevádzkujete e-shop a robíte rozhodnutia na základe dát? Zapojte sa do Radaru Prieskumu slovenského e-commerce 2026. Vyplňte dotazník (prelinkovať na https://www.upterdam.sk/e-commerce-prieskum?ref=levosphere) a zistite kde stojíte práve vy.Odmenou za vyplnenie je 30% zľava na vstupenku na konferenciu Upterdam alebo vyhrajte  jeden z 20 voľných vstupov.

V sobotu 2. května budou v Trutnově zase po roce městské Dračí slavnosti Už ho nesou!, kdy vždy ožívá prastará legenda o založení města. Program bude velmi pestrý, včetně sobotního večerního rituálu vyvěšení draka na věž staré trutnovské radnice. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina domácností zvládá pokrýt své potřeby, přesto roste obava, že bude hůř. Vyplývá to z aktuálních průzkumů Centra pro studium veřejného mínění. Na čem lidé šetří nejvíc? „Typicky omezují stravování mimo domov, dovolené, cestování a luxusní zboží. Naopak koníčky a zájmové činnosti se snaží do poslední chvíle neomezovat. Stejně jako výdaje na zdravotní péči, léky a pomůcky či spoření,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí… socioložka Paulína Tabery.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nezdá se vám někdy - když čteme Bibli - že jsou ty texty zastaralé a nic nám dnes nemůžou dát? Takto na nás může působit i text pro dnešní kázání. Je to dopis o zákonu a o milosti, která apoštol Pavel psal Galatským.Jak to tedy můžeme dnes pochopit?Často se nám může stát, že podceníme schopnost starověkých autorů nám sdělit důležité a hluboké myšlenky o tom, jak svět a lidský život funguje a kdo je Bůh. Pojďme se tedy dnes ponořit hlouběji a možná uvidět nový rozměr něčeho, co nám na první dobrou nemusí dávat smysl.Gal 3:15 - 22Řeknu to po lidsku, bratři. Lidskou smlouvu po schválení také nikdo neruší ani k ní nic nepřidává. Totéž platí pro zaslíbení dané Abrahamovi a jeho semeni. Písmo tu neříká v množném čísle: „a semenům,“ ale v jednotném: „a tvému semeni,“ čímž je míněn Kristus. Chci tím říci toto: Zákon zavedený po 430 letech nemůže zrušit smlouvu předtím schválenou Bohem, a odvolat tak zaslíbení. Vyplývá-li dědictví ze Zákona, nevyplývá už ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení. K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka; prostředník ovšem není pro jednoho, a Bůh je jeden. Je tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Kdyby tu byl Zákon, který by dokázal přinést život, potom by spravedlnost opravdu vyplývala ze Zákona. Písmo ale zahrnulo všechny lidi pod hřích, aby všem věřícím nabídlo zaslíbení založené na víře v Ježíše Krista.

Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

Hostia: Martin Lazík (analytik Národnej asociácie realitných kancelárií Slovenska) a Ján Šrank (analytik portálu Finančný kompas). | Dostupnosť bývania sa na Slovensku kontinuálne zhoršuje. Tempo, akým rastú ceny bytov, násobne predbieha európsky priemer. Svetová geopolitika navyše tlačí nahor infláciu a tým aj dostupnosť úverov. Bude prudké tempo zdražovania pokračovať? Prečo na slovenský realitný trh vplýva aj vzdialená vojna v Iráne? Stalo sa vlastné bývanie na Slovensku nedostupným luxusom? Ceny domov a bytov rástli v roku 2025 v eurozóne medziročne o 5,2 až 5,4 percenta. Slovensko patrí medzi krajiny s dvojciferným rastom. V roku 2025 zdraželi domy a byty na Slovensku o asi 12,5 percenta. Vyplýva to z dát Eurostat. Aké špecifiká slovenského realitného trhu zapríčiňujú nadpriemerné tempo rastu cien? Prečo developeri napriek vysokému dopytu neprinášajú na trh dostatok nových bytov? Konflikt na Blízkom východe by podľa niektorých analytikov mohol mať tvrdé dosahy na slovenský realitný trh. Tlak drahej ropy na infláciu tlačí ECB do tvrdšej reakcie. Dôsledkom môže byť zdraženie financovania a spomalenie rastu cien nehnuteľností. Na realitný trh vplýva aj konsolidácia, keď znížená disponibilnosť príjmov zvyšuje opatrnosť záujemcov. O akej miere a tempe zdražovania úrokov môžeme hovoriť? Sú tieto trendy dostatočne silné na to, aby zmiernili tempo rastu nehnuteľností? Je trh v súčasnosti nastavený skôr v prospech kupujúceho? | Bývanie zdražuje nadpriemerným tempom. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Nejbezpečnější silnice mezi krajskými městy měl loni Liberec. Vyplývá to z výsledků GČP Indexu za rok 2025, což je ukazatel bezpečnosti silničního provozu od Generali České pojišťovny. Na podrobnosti se v ranním vysílání Martin Kolín zeptal jejího tiskového mluvčího Jana Marka.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Štát ako regulátor verejného zdravia zlyhal. V oblasti liekovej politiky či laboratórnej diagnostiky rezignoval na verejný záujem i záujmy pacientov a hru o naše zdravie i životy prenechal súkromným lobistom a ich záujmom. Vyplýva to zo záverov kontroly NKÚ, o ktorých sme vás už v Aktualitách exkluzívne informovali. Protokoly o kontrole preto kontrolóri odstupujú Generálnej prokuratúre.Pre Roberta Fica to pritom stále nie je premiérska téma, bude to teda top téma aspoň pre lídra opozície? A ako upratať tento miliardový biznis a jeho záujmy v liekovej politike tak, aby víťazil pacient a nie lobisti a ich miliardové biznisové záujmy?Bude sa vďaka zlyhaniu štátu ako regulátora verejného zdravia i naďalej zhoršovať starostlivosť o naše zdravie a namiesto silného, efektívneho a transparentného štátu budeme v kritických životných situáciách hľadať útechu v charite a milodaroch od spoluobčanov tak, ako je to dnes?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes s poslancom PS Oskarom Dvořákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Štát ako regulátor verejného zdravia zlyhal. V oblasti liekovej politiky či laboratórnej diagnostiky rezignoval na verejný záujem i záujmy pacientov a hru o naše zdravie i životy prenechal súkromným lobistom a ich záujmom. Vyplýva to zo záverov kontroly NKÚ, o ktorých sme vás už v Aktualitách exkluzívne informovali. Protokoly o kontrole preto kontrolóri odstupujú Generálnej prokuratúre.Pre Roberta Fica to pritom stále nie je premiérska téma, bude to teda top téma aspoň pre lídra opozície? A ako upratať tento miliardový biznis a jeho záujmy v liekovej politike tak, aby víťazil pacient a nie lobisti a ich miliardové biznisové záujmy?Bude sa vďaka zlyhaniu štátu ako regulátora verejného zdravia i naďalej zhoršovať starostlivosť o naše zdravie a namiesto silného, efektívneho a transparentného štátu budeme v kritických životných situáciách hľadať útechu v charite a milodaroch od spoluobčanov tak, ako je to dnes?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes s poslancom PS Oskarom Dvořákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Evropa za posledních pět let zvýšila dovoz zbraní o téměř 10 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.

Muži v zemích s vysokými příjmy páchají sebevraždy v průměru třikrát častěji než ženy. Vyplývá to ze statistik Světové zdravotnické organizace. Česká data dokonce mluví o poměru čtyři ku jedné. Praxe terapeutů zase ukazuje, že si muži často neříkají o pomoc a o svých problémech nemluví ani s nejbližšími. Co to vypovídá o duševním zdraví mužské populace? A co se v této oblasti mění během posledních let? Téma pro Lenku Pištěkovou.

Podcastu Kecy a politika se dostal do rukou dokument s názvem Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou. Vyplývá z něj, že premiéři Fico a Babiš chtějí koordinovat energetickou politiku obou států a zároveň vytvořit blízký tandem při hlasování na úrovni různých evropských institucí a spolků. Navzdory tomu, že Slovensko jde podle vzoru orbánovského Maďarska cestou budování autoritativní demokracie.Ptáme se: čím je z hlediska českých národních zájmů výhodné takto prohlubovat spolupráci s ficovským Slovenskem? O důvod víc, že Slovensko je v rámci EU i NATO v absolutní izolaci a rozhodlo se svou energetickou a zahraniční politiku orientovat na Rusko. Pěkně se to ukázalo během diplomatické roztržky s novou nizozemskou vládou, která si do svého programového prohlášení dala, že Slovensko a Maďarsko aktivně podkopávají jednotu Evropy, a proto je nutné se takovým státům postavit.Otázka zní: je v českém národním zájmu pomáhat Slovensku z izolace? Co tím jako stát získáme? A jaké zájmy Andreje Babiše za tím stojí? Souvisí to se znečištěným územím po bratislavské chemičce Istrochem, které vlastní Andrej Babiš? Když tuto oblast v roce 2002 privatizoval, měl vynaložit více než pět miliard korun na její vyčištění po komunistické éře.Krátce po volbách v říjnu 2025 jednal se slovenským ministrem životního prostředí Tarabou, který mu chce na tyto účely dát dotaci v řádu 8–17 miliard. Jde o tyto a jiné byznysové zájmy lidí kolem Babiše, které vedou novou českou vládu k prohlubování spolupráce? A proč si Babiš do své vlády vzal Ivana Bednárika, který většinu své profesní dráhy dělal pro lidi napojené na Rusko?Z těchto a dalších věcí, které v podcastu rozebíráme, vyvozujeme, že v Česku pomalu, ale jistě začal pochod k autoritativnímu státu. Kdy začne útok na soudy, bezpečnostní složky a média? V řadě věcí už k tomu došlo. A jak zareaguje nebabišovská část české společnosti?

Výtah Respektu: Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí Ústavního soudu, který tak zamítl návrh víc než dvou desítek senátorů na zrušení právní úpravy. Vadilo jim, že je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná. Kritizovali také, že šlo o protiústavní přílepek. Paragraf chce navíc zrušit i vládní koalice, která to má i v programovém prohlášení. Podle Ústavního soudu však o přílepek nejde a zdůraznil navíc, že jde o obranu demokracie. V Česku navíc v lednu došlo k prvnímu využití paragrafu, kdy policie obvinila muže z neoprávněné činnosti pro cizí moc, konkrétně pro čínskou zpravodajskou službu. Nevyužívají ale stejný argument i v autoritářských zemích? Proč má vlastně vládní koalice s tímto paragrafem takový problém? A v čem je verdikt klíčový? V další epizodě Výtahu Respektu odpovídá Jaroslav Spurný.

Letošní únor je teprve druhým měsícem, kdy podnikatelé, kteří zaměstnávají lidi v tzv. náročných profesích třetí rizikové kategorie, kam spadají povolání, jako jsou například skladníci či stavební dělníci, za ně musí (po splnění podmínek) odvádět povinný příspěvek na stáří ve výši 4 procent vyměřovacího základu. Vyplývá to z penzijních změn, které přijala vláda Petra Fialy (ODS).Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může odložení vyplácení tzv. superdávky způsobit problémy příjemcům dávek? Stává se z Kyjeva v současných mrazech město duchů? A jak může vypadat pololetní hodnocení žáků? Rozšiřuje se na školách tzv. slovní hodnocení?

Může odložení vyplácení tzv. superdávky způsobit problémy příjemcům dávek? Stává se z Kyjeva v současných mrazech město duchů? A jak může vypadat pololetní hodnocení žáků? Rozšiřuje se na školách tzv. slovní hodnocení?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Český slavík má už řadu let mnohem blíže k televizním estrádám než k hudebním výročním cenám,“ říká ve Studiu N hudební publicista Pavel Klusák. Z ankety se podle něj stala vzrušující národní hra se slavnými podvody, kterou publikum sleduje ze setrvačnosti, nostalgie a zvědavosti, kdo svým názorem přetlačí ty druhé. „Možností, jak zjišťovat popularitu, dnes ale máme mnohem víc,“ tvrdí Klusák. „V televizní anketě se zas a znova umisťují ti, kteří debutovali před víc než třiceti lety, jako jsou Lucie Bílá, Chinaski nebo Kabát. Český slavík se týká jen určité skupiny, která má vůli, čas a náturu se této ankety zúčastnit, což zdaleka nejsou všichni konzumenti hudby.“ S nápadem jednou ročně oceňovat nejoblíbenější zpěváky a zpěvačky přišel na začátku šedesátých let Ladislav Smoljak. Vítězné příčky měly sloužit jako argument, aby byla nová hudba méně potlačovaná. „V době, kdy Slavík začínal, u nás nejenom že neexistovala podobná anketa, ale ani svobodné volby nebo ústav pro výzkum veřejného mínění – protože proč by komunisté chtěli zveřejňovat, co si myslí lidé… V prvních letech tedy velmi užitečně a jedinečně vyplňoval tuto mezeru,“ připomíná Klusák. Od roku 1969 až do pádu komunismu pak režim výsledky z politických důvodů falšoval. Dnes v otázce popularity Český slavík podle hudebního publicisty reflektuje jen část reality. „Mainstream se atomizoval víc než dřív. Máme jich několik. Vidím přinejmenším dva proudy: Ten konzervativnější, který je docela dobře reprezentovaný Českým slavíkem, a pak ten druhý, který se týká hiphoperů a jejž lze spočíst přes streamovací služby a internetové platformy. Kvantitativně to rozhodně lze za mainstream považovat,“ říká. V rozhovoru také apeluje, aby lidé nerezignovali na kontakt s tím, co se v hudbě aktuálně děje. „Nová tvorba je neustále překvapivá. Je to skutečný zdroj naděje, že na současnost se dá reagovat konstruktivně, nápaditě a bez přílišné temnoty. A i temné projekty jsou často velmi katarzní. Vyplácí se to. Být v kontaktu s lidmi, kteří tak dobře reagují na dnešek, je velká satisfakce,“ míní Klusák. Jak streamovací služby ovlivňují, co se nám bude líbit? Proč Spotify nedává všem hudebníkům stejné šance? Dá se popsat a pojmenovat český hudební vkus? A kdo dnes určuje, co se stane populárním? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Verejnoprávna STVR tento týždeň neodvysielala reportáž o podnikateľovi, ktorý kvôli seychelským schránkovým firmám prišiel o peniaze. Deň po tom dostala na zvyšok tohto roka stopku celá investigatívna relácia Reportéri. Kým vedenie televízie tento krok zdôvodňuje pochybnosťami o právnych či etických aspektoch obsahu, autor akékoľvek právne následky vylúčil.Neodvysielanie reportáže však nie je jedinou indíciou, ktorá naznačuje, že verejnoprávna STVR sa pod súčasným vedením od základov mení. Dôkazom je analýza, s ktorou pred pár dňami prišla organizácia Transparency International Slovensko. Vyplýva z nej, že spravodajstvo STVR ovládli koaliční politici, pričom najväčší priestor dostali ministri strany Hlas.O súčasnom dianí a ďalšom smerovaní verejnoprávnej televízie sme sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávali s politickou reportérkou Aktuality.sk Frederikou Lodovou a senior analytikom Transparency International Slovensko Ľubošom Kostelanským. Nahrávala Katarína Runnová

Minister financií má v rozpočte viac než polmiliardovú dieru. To znamená, že aj v budúcnosti budú potrebné ďalšie konsolidácie - až kým to niektorá vláda neurobí poriadne. Vyplýva to z údajov štátneho orgánu, ktorý dohliada na rozpočet - Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Platíme teda všetci vyššiu DPH a budeme platiť aj vyššie odvody, celkom zbytočne? Kde končia všetky tieto peniaze? Robert Fico nehovorí pravdu, keď sľubuje odovzdanie ozdravených verejných financií. Deficit bude mať takmer rovnaký ako pred tromi kolami konsolidácií. Na čo presne sa teda všetci skladáme zvýšeným daňovým a odvodovým zaťažením? V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas budete počuť ministra financií Ladislava Kamenického zo Smeru, poslanca za PS Štefana Kišša, člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera, a ekonomického redaktora Aktualít Vladimíra Amricha.Nahrával Peter Hanák.

Väčšina Slovákov a Sloveniek má ľavicovú politickú orientáciu, neznamená to však, že sú za otvorené hranice voči migrantom alebo že by schvaľovali manželstvá párov rovnakého pohlavia.Veľkej časti sa nepáči ani miera európskej integrácie. Hodnotovo je naša spoločnosť ukotvená najmä konzervatívne a chce, aby štát do ekonomiky zasahoval výrazne.Vyplýva to z prieskumu a následnej analýzy agentúry NMS Market Research, ktoré mapujú ideologické a programové pozície politických strán v Európe. Ako na túto orientáciu ľudí na Slovensku reagujú strany? Kopírujú svojimi programami to, čo ľudia žiadajú alebo sa voliči prispôsobujú ponuke strán?Aj o tom sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva so spoluautorom analýzy a politickým analytikom Mikulášom Hanesom z agentúry NMS Market Research.Zdroj zvukov: Youtube/ SMER - Sociálna Demokracia, Facebook/ Matúš Šutaj Eštok, STVROdporúčanie:Je október, mesiac pozerania hororových filmov a čítania hororových kníh, a tak mám pre vás tip na filmy, ktoré podľa mňa stoja za to – napríklad Oddity, Weapons, Bring Her Back alebo Late Night With The Devil.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy odejít do zahraničí. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů. Optimisticky vidí budoucnost své vlasti 52 procent mladých. Vyplývá to z nedávného průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi.