Podcasts about vypl

Evropa za posledních pět let zvýšila dovoz zbraní o téměř 10 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.

Muži v zemích s vysokými příjmy páchají sebevraždy v průměru třikrát častěji než ženy. Vyplývá to ze statistik Světové zdravotnické organizace. Česká data dokonce mluví o poměru čtyři ku jedné. Praxe terapeutů zase ukazuje, že si muži často neříkají o pomoc a o svých problémech nemluví ani s nejbližšími. Co to vypovídá o duševním zdraví mužské populace? A co se v této oblasti mění během posledních let? Téma pro Lenku Pištěkovou.

Podcastu Kecy a politika se dostal do rukou dokument s názvem Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou. Vyplývá z něj, že premiéři Fico a Babiš chtějí koordinovat energetickou politiku obou států a zároveň vytvořit blízký tandem při hlasování na úrovni různých evropských institucí a spolků. Navzdory tomu, že Slovensko jde podle vzoru orbánovského Maďarska cestou budování autoritativní demokracie.Ptáme se: čím je z hlediska českých národních zájmů výhodné takto prohlubovat spolupráci s ficovským Slovenskem? O důvod víc, že Slovensko je v rámci EU i NATO v absolutní izolaci a rozhodlo se svou energetickou a zahraniční politiku orientovat na Rusko. Pěkně se to ukázalo během diplomatické roztržky s novou nizozemskou vládou, která si do svého programového prohlášení dala, že Slovensko a Maďarsko aktivně podkopávají jednotu Evropy, a proto je nutné se takovým státům postavit.Otázka zní: je v českém národním zájmu pomáhat Slovensku z izolace? Co tím jako stát získáme? A jaké zájmy Andreje Babiše za tím stojí? Souvisí to se znečištěným územím po bratislavské chemičce Istrochem, které vlastní Andrej Babiš? Když tuto oblast v roce 2002 privatizoval, měl vynaložit více než pět miliard korun na její vyčištění po komunistické éře.Krátce po volbách v říjnu 2025 jednal se slovenským ministrem životního prostředí Tarabou, který mu chce na tyto účely dát dotaci v řádu 8–17 miliard. Jde o tyto a jiné byznysové zájmy lidí kolem Babiše, které vedou novou českou vládu k prohlubování spolupráce? A proč si Babiš do své vlády vzal Ivana Bednárika, který většinu své profesní dráhy dělal pro lidi napojené na Rusko?Z těchto a dalších věcí, které v podcastu rozebíráme, vyvozujeme, že v Česku pomalu, ale jistě začal pochod k autoritativnímu státu. Kdy začne útok na soudy, bezpečnostní složky a média? V řadě věcí už k tomu došlo. A jak zareaguje nebabišovská část české společnosti?

Ranní brífink Julie Hrstkové: Petr Pavel je tři roky ve funkci. Aktuálně se těší podpoře 57 procent občanů. Nejvíc Pavlovi věří mladí lidé a podpora stoupá také s vyšším dosaženým vzděláním. Přesto ale v posledním roce narostl dojem, že až příliš zasahuje do vnitropolitického dění. Vyplývá to z dat analytického ústavu STEM. Jaký je prezident Petr Pavel? O tom se bavíme v Ranním brífinku HN s hlavním politickým analytikem Hospodářských novin a zástupcem šéfredaktora Petrem Honzejkem.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Petr Pavel je tři roky ve funkci. Aktuálně se těší podpoře 57 procent občanů. Nejvíc Pavlovi věří mladí lidé a podpora stoupá také s vyšším dosaženým vzděláním. Přesto ale v posledním roce narostl dojem, že až příliš zasahuje do vnitropolitického dění. Vyplývá to z dat analytického ústavu STEM. Jaký je prezident Petr Pavel? O tom se bavíme v Ranním brífinku HN s hlavním politickým analytikem Hospodářských novin a zástupcem šéfredaktora Petrem Honzejkem.

Ako je na tom slovenský e-commerce, čo hovoria dáta z e-shopov a kto má šancu rásť? Mária Auxtová (Shoptet), Ivan Cingel (CREATIVE sites) a Naďa Kacera (Levosphere) reagujú na výsledky exkluzívneho e-commerce prieskumu z roku 2025. Vypočujte si rozhovor postavený na reálnych dátach z takmer 200 slovenských e-shopov, skúsenostiach z praxe a pomenovaní vecí bez prikrášľovania.V epizóde sa dozviete aj: prečo trh na pohľad stagnuje a kto rastie vďaka expanzii,ako e-shopy reálne (ne)využívajú AI a aké príležitosti im unikajú,prečo bez značky a jasnej pridanej hodnoty e-shop nedokáže prežiť,čo odlišuje e-shopy, ktoré odolávajú tlaku nízkych cien a marketplaceov,čo si musí ujasniť každý, kto chce „vybudovať ďalšiu veľkú značku“.

Náklady na pořízení bytu tam loni meziročně vzrostly téměř o 30 procent. Vyplývá to z bleskového průzkumu Českého rozhlasu. Celorepublikový průměr přitom činil jen okolo 13 procent.

Výtah Respektu: Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí Ústavního soudu, který tak zamítl návrh víc než dvou desítek senátorů na zrušení právní úpravy. Vadilo jim, že je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná. Kritizovali také, že šlo o protiústavní přílepek. Paragraf chce navíc zrušit i vládní koalice, která to má i v programovém prohlášení. Podle Ústavního soudu však o přílepek nejde a zdůraznil navíc, že jde o obranu demokracie. V Česku navíc v lednu došlo k prvnímu využití paragrafu, kdy policie obvinila muže z neoprávněné činnosti pro cizí moc, konkrétně pro čínskou zpravodajskou službu. Nevyužívají ale stejný argument i v autoritářských zemích? Proč má vlastně vládní koalice s tímto paragrafem takový problém? A v čem je verdikt klíčový? V další epizodě Výtahu Respektu odpovídá Jaroslav Spurný.

„Výše finanční rezervy odpovídá předpokládaným důlním škodám až do doby doznění vlivu z dobývání a činí 570 milionů korun,“ říká pro Český rozhlas Ostrava mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.

Letošní únor je teprve druhým měsícem, kdy podnikatelé, kteří zaměstnávají lidi v tzv. náročných profesích třetí rizikové kategorie, kam spadají povolání, jako jsou například skladníci či stavební dělníci, za ně musí (po splnění podmínek) odvádět povinný příspěvek na stáří ve výši 4 procent vyměřovacího základu. Vyplývá to z penzijních změn, které přijala vláda Petra Fialy (ODS).Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může odložení vyplácení tzv. superdávky způsobit problémy příjemcům dávek? Stává se z Kyjeva v současných mrazech město duchů? A jak může vypadat pololetní hodnocení žáků? Rozšiřuje se na školách tzv. slovní hodnocení?

Může odložení vyplácení tzv. superdávky způsobit problémy příjemcům dávek? Stává se z Kyjeva v současných mrazech město duchů? A jak může vypadat pololetní hodnocení žáků? Rozšiřuje se na školách tzv. slovní hodnocení?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

MÁTE DOTAZ NEBO POTŘEBUJETE RADU? Vyplňte Koťákovi a Honzovi formulář zde: https://forms.gle/2M4vHYULcDrtudzb7Bachelor speciál Koťák castu je zpátky a tentokrát jedeme rozdělený díl – zvlášť Kačí, zvlášť Marta

Dluhopisy v Česku dál ztrácejí pověst bezpečné investice. Zatímco pro mnoho drobných investorů zůstávají symbolem jistého výnosu, data ukazují jiný obrázek. Každá sedmá dluhopisová emise prodaná neregulovanou cestou skončila za posledních 13 let v insolvenci. A počet problémových emitentů dál poroste, říká šéfka Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Jana Brodani v pořadu Agenda. Vyplývá to z nové analýzy iniciativy Druhá ekonomická transformace, která mapovala vývoj českého dluhopisového trhu od roku 2011. Právě tato skupina byznysmenů teď navrhuje radikální krok – zakázat neregulovanou distribuci dluhopisů široké veřejnosti. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Zhruba patnáct miliard korun zbývá do roku 2027 dočerpat Ústeckému kraji z operačního programu Spravedlivá transformace. Vyplývá to ze statistik Státního fondu životního prostředí.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

I díky dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který Česko reprezentuje na Oscarech, má už měsíce nabitý diář. Jako dítě toužila být spisovatelkou, teď píše své paměti a taky detektivku. Stále se ale snaží být aktivní fotografkou a i pedagožkou. „Fotografický obraz se velmi uvolnil, to je také důvod, proč se moje fotky víc líbí, doba mě dohnala,“ říká ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhruba dvě procenta Čechů si plánují vzít kvůli zvýšeným výdajům na Vánoce půjčku. Půjčky chtějí využít hlavně na nákup dárků. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který si od agentury Ipsos nechala zpracovat Česká bankovní asociace.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I díky dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který Česko reprezentuje na Oscarech, má už měsíce nabitý diář. Jako dítě toužila být spisovatelkou, teď píše své paměti a taky detektivku. Stále se ale snaží být aktivní fotografkou a i pedagožkou. „Fotografický obraz se velmi uvolnil, to je také důvod, proč se moje fotky víc líbí, doba mě dohnala,“ říká ve Vizitce.

Zhruba dvě procenta Čechů si plánují vzít kvůli zvýšeným výdajům na Vánoce půjčku. Půjčky chtějí využít hlavně na nákup dárků. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který si od agentury Ipsos nechala zpracovat Česká bankovní asociace.

Výkupní cena mléka meziročně vzrostla o téměř dvacet procent. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Investice do chovu dojnic se proto zemědělcům začínají vyplácet. Například zemědělská společnost v Pivkovicích na Strakonicku postavila novou farmu za téměř 200 milionů korun a postupně navyšuje počet krav.Všechny díly podcastu Dobré odpoledne z Českých Budějovic můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ústí nad Labem by se v budoucnu nemělo dál rozrůstat. Město by naopak mělo využívat proluk. Vyplývá to z návrhu nového územního plánu. Veřejné projednání je ve čtvrtek 27. listopadu od 17:00 v Domě kultury. Tam se lidé dovědí podrobnosti a mohou také podávat připomínky.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Český slavík má už řadu let mnohem blíže k televizním estrádám než k hudebním výročním cenám,“ říká ve Studiu N hudební publicista Pavel Klusák. Z ankety se podle něj stala vzrušující národní hra se slavnými podvody, kterou publikum sleduje ze setrvačnosti, nostalgie a zvědavosti, kdo svým názorem přetlačí ty druhé. „Možností, jak zjišťovat popularitu, dnes ale máme mnohem víc,“ tvrdí Klusák. „V televizní anketě se zas a znova umisťují ti, kteří debutovali před víc než třiceti lety, jako jsou Lucie Bílá, Chinaski nebo Kabát. Český slavík se týká jen určité skupiny, která má vůli, čas a náturu se této ankety zúčastnit, což zdaleka nejsou všichni konzumenti hudby.“ S nápadem jednou ročně oceňovat nejoblíbenější zpěváky a zpěvačky přišel na začátku šedesátých let Ladislav Smoljak. Vítězné příčky měly sloužit jako argument, aby byla nová hudba méně potlačovaná. „V době, kdy Slavík začínal, u nás nejenom že neexistovala podobná anketa, ale ani svobodné volby nebo ústav pro výzkum veřejného mínění – protože proč by komunisté chtěli zveřejňovat, co si myslí lidé… V prvních letech tedy velmi užitečně a jedinečně vyplňoval tuto mezeru,“ připomíná Klusák. Od roku 1969 až do pádu komunismu pak režim výsledky z politických důvodů falšoval. Dnes v otázce popularity Český slavík podle hudebního publicisty reflektuje jen část reality. „Mainstream se atomizoval víc než dřív. Máme jich několik. Vidím přinejmenším dva proudy: Ten konzervativnější, který je docela dobře reprezentovaný Českým slavíkem, a pak ten druhý, který se týká hiphoperů a jejž lze spočíst přes streamovací služby a internetové platformy. Kvantitativně to rozhodně lze za mainstream považovat,“ říká. V rozhovoru také apeluje, aby lidé nerezignovali na kontakt s tím, co se v hudbě aktuálně děje. „Nová tvorba je neustále překvapivá. Je to skutečný zdroj naděje, že na současnost se dá reagovat konstruktivně, nápaditě a bez přílišné temnoty. A i temné projekty jsou často velmi katarzní. Vyplácí se to. Být v kontaktu s lidmi, kteří tak dobře reagují na dnešek, je velká satisfakce,“ míní Klusák. Jak streamovací služby ovlivňují, co se nám bude líbit? Proč Spotify nedává všem hudebníkům stejné šance? Dá se popsat a pojmenovat český hudební vkus? A kdo dnes určuje, co se stane populárním? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Verejnoprávna STVR tento týždeň neodvysielala reportáž o podnikateľovi, ktorý kvôli seychelským schránkovým firmám prišiel o peniaze. Deň po tom dostala na zvyšok tohto roka stopku celá investigatívna relácia Reportéri. Kým vedenie televízie tento krok zdôvodňuje pochybnosťami o právnych či etických aspektoch obsahu, autor akékoľvek právne následky vylúčil.Neodvysielanie reportáže však nie je jedinou indíciou, ktorá naznačuje, že verejnoprávna STVR sa pod súčasným vedením od základov mení. Dôkazom je analýza, s ktorou pred pár dňami prišla organizácia Transparency International Slovensko. Vyplýva z nej, že spravodajstvo STVR ovládli koaliční politici, pričom najväčší priestor dostali ministri strany Hlas.O súčasnom dianí a ďalšom smerovaní verejnoprávnej televízie sme sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávali s politickou reportérkou Aktuality.sk Frederikou Lodovou a senior analytikom Transparency International Slovensko Ľubošom Kostelanským. Nahrávala Katarína Runnová

Verejnoprávna STVR tento týždeň neodvysielala reportáž o podnikateľovi, ktorý kvôli seychelským schránkovým firmám prišiel o peniaze. Deň po tom dostala na zvyšok tohto roka stopku celá investigatívna relácia Reportéri. Kým vedenie televízie tento krok zdôvodňuje pochybnosťami o právnych či etických aspektoch obsahu, autor akékoľvek právne následky vylúčil.Neodvysielanie reportáže však nie je jedinou indíciou, ktorá naznačuje, že verejnoprávna STVR sa pod súčasným vedením od základov mení. Dôkazom je analýza, s ktorou pred pár dňami prišla organizácia Transparency International Slovensko. Vyplýva z nej, že spravodajstvo STVR ovládli koaliční politici, pričom najväčší priestor dostali ministri strany Hlas.O súčasnom dianí a ďalšom smerovaní verejnoprávnej televízie sme sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávali s politickou reportérkou Aktuality.sk Frederikou Lodovou a senior analytikom Transparency International Slovensko Ľubošom Kostelanským. Nahrávala Katarína Runnová

Minister financií má v rozpočte viac než polmiliardovú dieru. To znamená, že aj v budúcnosti budú potrebné ďalšie konsolidácie - až kým to niektorá vláda neurobí poriadne. Vyplýva to z údajov štátneho orgánu, ktorý dohliada na rozpočet - Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Platíme teda všetci vyššiu DPH a budeme platiť aj vyššie odvody, celkom zbytočne? Kde končia všetky tieto peniaze? Robert Fico nehovorí pravdu, keď sľubuje odovzdanie ozdravených verejných financií. Deficit bude mať takmer rovnaký ako pred tromi kolami konsolidácií. Na čo presne sa teda všetci skladáme zvýšeným daňovým a odvodovým zaťažením? V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas budete počuť ministra financií Ladislava Kamenického zo Smeru, poslanca za PS Štefana Kišša, člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera, a ekonomického redaktora Aktualít Vladimíra Amricha.Nahrával Peter Hanák.

Minister financií má v rozpočte viac než polmiliardovú dieru. To znamená, že aj v budúcnosti budú potrebné ďalšie konsolidácie - až kým to niektorá vláda neurobí poriadne. Vyplýva to z údajov štátneho orgánu, ktorý dohliada na rozpočet - Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Platíme teda všetci vyššiu DPH a budeme platiť aj vyššie odvody, celkom zbytočne? Kde končia všetky tieto peniaze? Robert Fico nehovorí pravdu, keď sľubuje odovzdanie ozdravených verejných financií. Deficit bude mať takmer rovnaký ako pred tromi kolami konsolidácií. Na čo presne sa teda všetci skladáme zvýšeným daňovým a odvodovým zaťažením? V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas budete počuť ministra financií Ladislava Kamenického zo Smeru, poslanca za PS Štefana Kišša, člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera, a ekonomického redaktora Aktualít Vladimíra Amricha.Nahrával Peter Hanák.

Väčšina Slovákov a Sloveniek má ľavicovú politickú orientáciu, neznamená to však, že sú za otvorené hranice voči migrantom alebo že by schvaľovali manželstvá párov rovnakého pohlavia.Veľkej časti sa nepáči ani miera európskej integrácie. Hodnotovo je naša spoločnosť ukotvená najmä konzervatívne a chce, aby štát do ekonomiky zasahoval výrazne.Vyplýva to z prieskumu a následnej analýzy agentúry NMS Market Research, ktoré mapujú ideologické a programové pozície politických strán v Európe. Ako na túto orientáciu ľudí na Slovensku reagujú strany? Kopírujú svojimi programami to, čo ľudia žiadajú alebo sa voliči prispôsobujú ponuke strán?Aj o tom sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva so spoluautorom analýzy a politickým analytikom Mikulášom Hanesom z agentúry NMS Market Research.Zdroj zvukov: Youtube/ SMER - Sociálna Demokracia, Facebook/ Matúš Šutaj Eštok, STVROdporúčanie:Je október, mesiac pozerania hororových filmov a čítania hororových kníh, a tak mám pre vás tip na filmy, ktoré podľa mňa stoja za to – napríklad Oddity, Weapons, Bring Her Back alebo Late Night With The Devil.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Živnostníci, umelci, herci, športovci. Tieto skupiny by od nového roka mali byť oslobodené od platenia kontroverznej transakčnej dane. Vyplýva to z pozmeňujúceho návrhu, ktorý v pondelok predstavil poslanec SNS Adam Lučanský, a ktorý sa v utorok chystá odklepnúť parlament. Národniari sa snažili zmeny v transakčnej dani presadiť už v apríli tohto roka. Jej šéf Andrej Danko sa niekoľkokrát verejne vyjadril, že ju považuje za hlúpu, neefektívnu a diskriminačnú. Volal dokonca po jej zrušení. Šéf rezortu financií Ladislav Kamenický však v tom čase tvrdil, že ak by vláda zrušila transakčnú daň, išlo by o štvrtinu celej konsolidácie a v roku 2026 by následne museli namiesto dvoch miliárd konsolidovať 2,6 miliardy eur. Bude pripravovaná zmena pre živnostníkov skutočne prínosná, alebo je pre nich vo svetle nových konsolidačných opatrení bezvýznamná? Máme očakávať jej negatívny vplyv na ozdravovanie verejných financií? Aj o tom sme diskutovali s generálnou sekretárkou Slovenského živnostenského zväzu Miriam Bellušovou a daňovou poradkyňou a prezidentkou Daňového fóra Slovenska Alicou Orda Oravcovou.

Živnostníci, umelci, herci, športovci. Tieto skupiny by od nového roka mali byť oslobodené od platenia kontroverznej transakčnej dane. Vyplýva to z pozmeňujúceho návrhu, ktorý v pondelok predstavil poslanec SNS Adam Lučanský, a ktorý sa v utorok chystá odklepnúť parlament. Národniari sa snažili zmeny v transakčnej dani presadiť už v apríli tohto roka. Jej šéf Andrej Danko sa niekoľkokrát verejne vyjadril, že ju považuje za hlúpu, neefektívnu a diskriminačnú. Volal dokonca po jej zrušení. Šéf rezortu financií Ladislav Kamenický však v tom čase tvrdil, že ak by vláda zrušila transakčnú daň, išlo by o štvrtinu celej konsolidácie a v roku 2026 by následne museli namiesto dvoch miliárd konsolidovať 2,6 miliardy eur. Bude pripravovaná zmena pre živnostníkov skutočne prínosná, alebo je pre nich vo svetle nových konsolidačných opatrení bezvýznamná? Máme očakávať jej negatívny vplyv na ozdravovanie verejných financií? Aj o tom sme diskutovali s generálnou sekretárkou Slovenského živnostenského zväzu Miriam Bellušovou a daňovou poradkyňou a prezidentkou Daňového fóra Slovenska Alicou Orda Oravcovou.

Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy odejít do zahraničí. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů. Optimisticky vidí budoucnost své vlasti 52 procent mladých. Vyplývá to z nedávného průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy odejít do zahraničí. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů. Optimisticky vidí budoucnost své vlasti 52 procent mladých. Vyplývá to z nedávného průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rodiče tříletých dětí, které se v místě svého trvalého bydliště nedostaly do školky, budou mít nově od zřizovatele nárok na kompenzaci. Ať už ve formě místa v dětské skupině, nebo finančního obnosu, za nějž bude možné předškolní péči zajistit vlastními silami. Jedná se o dobrý krok, shodují se hosté v pořadu Reparát. Nástup do předškolního zařízení posiluje samostatnost dětí, umožňuje včas diagnostikovat speciální potřeby a může nastartovat zájem o vzdělávání a osobní růst.

Zbrojársky priemysel prežíva zlaté časy a vnímajú to aj investori. Výdavky na obranu a bezpečnosť rastú najrýchlejšie za posledných 40 rokov a tento trend bude pokračovať aj ďalej. Akcie zbrojárskych firiem rastú raketovým tempom. Napríklad nemecký Rheinmetall očakáva nárast hodnoty akcií v tomto roku až 200 % a švédsky Saab by sa mal zhodnotiť o 20%. Investičný expert zo spoločnosti Finax Ján Jursa potvrdzuje, že obranný priemysel patrí medzi aktuálne investičné hity. Index S&P Aerospace & Defense ETF (XAR) vzrástol o 30 % v roku 2024, čo výrazne prekonalo širší trh. Takéto trendy sa však na trhu objavujú pravidelne a nie raz končia prasknutím bubliny. „Máme za sebou v tomto sektore masívny rast a je otázne, či to bude takto pokračovať aj ďalej,“ hovorí Jursa. „Tie firmy sú z pohľadu hodnoty a tržieb nadhodnotené a spoliehajú sa na politické sľuby, o ktorých nevieme s istotou, či sa naplnia. Preto by som odporúčal byť opatrný, pretože doterajší raketový rast nie je zárukou aj ďalšieho raketového rastu.“ Zbrojovky rastú pod vplyvom napätej geopolitickej situácie a hrozby rozšírenia vojny ďalej do Európy. To mení aj nálady niektorých investorov, čo potvrdzuje prieskum investičnej platformy eToro v roku 2025. Vyplýva z neho, že až 39 % investorov upriamuje svoje portfólio na geopolitickú stabilitu a 62 % mladších investorov (18–35 r.) uprednostňuje akcie zo sektora obrany, energetiky a „zlaté ETF.“ Ján Jursa potvrdzuje, že sú to trendy, kam dnes mladí ľudia tlačia peniaze, ale to nevyhnutne neznamená, že je to tá najlepšia stratégia. „Ak by ste ten prieskum urobili pred štyrmi rokmi, zasa by tam boli iné sektory. Nie sú to zlé investície, ale trendy sa menia.“ Dodáva, že investovanie sa pre mladú generáciu v poslednej dobe zmenilo zo snahy budovať majetok k snahe skôr zabávať sa tým a chcú si to okoreniť aj trendovými hitmi. Dlhodobé skúsenosti však varujú, že najlepším riešením je vždy diverzifikovať svoje portfólio a nespoliehať sa na aktuálne hity. Ako umelá inteligencia mení svet investovania, aké sú vyhliadky ESG fondov a je dobré investovať časť úspor v II. pilieri do nájomných bytov a diaľnic? Odpovede ponúka Ján Jursa zo spoločnosti Finax. Moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: 02:19 Ako vyrástli zbrojovky za posledné obdobie 3:31 Či budú akcie zbrojoviek rásť aj v budúcnosti 07:01 Ako si nastaviť investičný horizont pri kúpe akcií zbrojoviek 08:15 Prečo nefungujú trendy v investovaní 10:19 Oplatí sa nakúpiť akcie individuálnych firiem? 11:20 Ako indexy porážajú aktívne riadené fondy 13:36 Ako obavy z vojny menia investičné správanie ľudí 18:15 Kde sa dnes oplatí investovať? 24:30 Oplatí sa ešte investovať do OZE? 31:22 Je dobré investovať časť úspor v II. plieri do nájomných bytov a diaľnic? 35:04 Môže AI riadiť naše investičné portfólio? – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V piatok by sa mali stretnúť Vladimir Putin a Donald Trump a mali by sa rozprávať o osude Ukrajiny.Prvé správy pritom naznačujú, že Rusko vlastne nechce mier, ale skôr získať územia bez boja a dostať čas na oddych a prezbrojenie.Čo sa teda deje, či USA zradili Ukrajinu, čo na to Európa a aká nás čaká budúcnosť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Krátky prehľad správRobert Fico odkázal, že je po záchrankovom tendri. Zároveň však zaútočil na koaličného partnera a strane Hlas vyčítal, že svojou komunikačnou nešikovnosťou v prípade dvojmiliardového tendra pomáhala prekryť takzvaný britský škandál.Najvyšší správny súd potvrdil nezákonnosť názvu ulice pomenovanej po Jozefovi Tisovi vo Varíne. Obec musí ulicu premenovať. Podľa prokuratúry názvom ulice obec porušovala zákon o obecnom zriadení, zároveň tým urážala náboženské alebo národnostné cítenie, a ešte išlo aj o jazykovo nesprávny názov.Slovensko sa ocitlo na varovnom zozname a situácia je horšia ako za Mečiara. Naša spoločnosť bola zároveň podobne rozdelená a napätá naposledy v 90. rokoch. Vyplýva to zo správy projektu V-Dem za rok 2025, ktorý funguje na švédskej Univerzite v Goteborgu.Zásoby krvných skupín 0, A, B a AB s negatívnym Rh faktorom sú hraničné, Národná transfúzna služby vyzýva ľudí, aby prišli darovať krv. Hovorí tiež, že ak sa situácia nezlepší, môže byť ohrozené plynulé zásobovanie nemocníc.Rusko sa snaží rozvrátiť vzťahy medzi Kyjevom a Varšavou. Povedal to poľský premiér Donald Tusk. Podľa neho sú protipoľské gestá zo strany Ukrajincov aj podnecovanie protiukrajinských nálad v Poľsku súčasťou scenára Vladimira Putina. Dodal tiež, že takéto kroky organizujú zahraniční agenti a „domáci idioti“.Odporúčanie:Na Netflix sa s druhou sériou vrátila Wednesday a je ešte zábavnejšia, temnejšia a tajomnejšia. Ak ste mali radi prvú sériu alebo milujete Tima Burtona, ktorý si tentoraz neodpustil množstvo odkazov na iné svoje diela, odporúčam.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠ SME.sk⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Je vrchol leta a čas dovoleniek, prázdninovú idylu nám však už o pár týždňov môže poriadne schladiť minister financií. Ten by mal totiž koncom mesiaca priniesť podrobný plán ďalšieho kola vládnej konsolidácie, tentoraz za takmer 2 miliardy eur. Koho a ako presne sa ďalšia vlna vládneho uťahovania opaskov dotkne zatiaľ nevieme, no v hre je okrem zvyšovania daní či prepúšťania v štátnom aparáte aj redukcia sociálneho štátu, teda okresanie aktuálnych sociálnych benefitov. No a to je veľký problém.Slovákom sa na sebe - a na vlastných sociálnych benefitoch - totiž vôbec šetriť nechce. Ak by sme aj súhlasili s redukciou sociálnych výhod a iných hmotných vymožeností, tak iba u tých druhých, teda tam, kde máme pocit, že sa nás to netýka, ale na sebe samých sa nám šetriť nechce. Mladí by tak podporili okresanie trinástych dôchodkov a starí zasa škrty v prorodinnej politike. No a väčšinovo nemá redukcia sociálneho štátu voličskú podporu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry AKO pre Televíziu JOJ.No a tu je hamletovsky povedané ten povestný „háčik“, v ktorom je pes zakopaný - teda, prečo sa nikomu z politikov do zoštíhľovania štátu veľmi nechce. Výsledky prieskumu totiž potvrdzujú, že samotní voliči po odobratí sociálnych výhod vôbec netúžia a väčšinovo táto téma podporu rozhodne nemá. Redukcia sociálnych benefitov je preto politicky mimoriadne neatraktívna - ak nie rovno sebevražedná téma. Prípadné škrty by totiž voliči politikom zrejme poriadne - a po zlom - zrátali.Téma dnešného denného podcastu so šéfom agentúry AKO Václavom Hříchom. No a ako je to s tou rastúcou frustráciou s údajne spiacej opozície a čo sa skrýva za očakávaniami stredového voliča? O čom hovorí vývoj preferencií politických strán, ako uspokojí politická scéna rastúcu tekutosť stredového voliča a kopírujú politici názory voličov, či sa skôr voliči riadia témami diktovanými politikmi? No a prečo sa politici - s ambíciou byť lídrami - tak boja hovoriť voličom tvrdú pravdu?Do diskusie sa v dnešnom podcaste zapojí aj redaktor Aktualít Marek Biro. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Je vrchol leta a čas dovoleniek, prázdninovú idylu nám však už o pár týždňov môže poriadne schladiť minister financií. Ten by mal totiž koncom mesiaca priniesť podrobný plán ďalšieho kola vládnej konsolidácie, tentoraz za takmer 2 miliardy eur. Koho a ako presne sa ďalšia vlna vládneho uťahovania opaskov dotkne zatiaľ nevieme, no v hre je okrem zvyšovania daní či prepúšťania v štátnom aparáte aj redukcia sociálneho štátu, teda okresanie aktuálnych sociálnych benefitov. No a to je veľký problém.Slovákom sa na sebe - a na vlastných sociálnych benefitoch - totiž vôbec šetriť nechce. Ak by sme aj súhlasili s redukciou sociálnych výhod a iných hmotných vymožeností, tak iba u tých druhých, teda tam, kde máme pocit, že sa nás to netýka, ale na sebe samých sa nám šetriť nechce. Mladí by tak podporili okresanie trinástych dôchodkov a starí zasa škrty v prorodinnej politike. No a väčšinovo nemá redukcia sociálneho štátu voličskú podporu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry AKO pre Televíziu JOJ.No a tu je hamletovsky povedané ten povestný „háčik“, v ktorom je pes zakopaný - teda, prečo sa nikomu z politikov do zoštíhľovania štátu veľmi nechce. Výsledky prieskumu totiž potvrdzujú, že samotní voliči po odobratí sociálnych výhod vôbec netúžia a väčšinovo táto téma podporu rozhodne nemá. Redukcia sociálnych benefitov je preto politicky mimoriadne neatraktívna - ak nie rovno sebevražedná téma. Prípadné škrty by totiž voliči politikom zrejme poriadne - a po zlom - zrátali.Téma dnešného denného podcastu so šéfom agentúry AKO Václavom Hříchom. No a ako je to s tou rastúcou frustráciou s údajne spiacej opozície a čo sa skrýva za očakávaniami stredového voliča? O čom hovorí vývoj preferencií politických strán, ako uspokojí politická scéna rastúcu tekutosť stredového voliča a kopírujú politici názory voličov, či sa skôr voliči riadia témami diktovanými politikmi? No a prečo sa politici - s ambíciou byť lídrami - tak boja hovoriť voličom tvrdú pravdu?Do diskusie sa v dnešnom podcaste zapojí aj redaktor Aktualít Marek Biro. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Je vrchol leta a čas dovoleniek, prázdninovú idylu nám však už o pár týždňov môže poriadne schladiť minister financií. Ten by mal totiž koncom mesiaca priniesť podrobný plán ďalšieho kola vládnej konsolidácie, tentoraz za takmer 2 miliardy eur. Koho a ako presne sa ďalšia vlna vládneho uťahovania opaskov dotkne zatiaľ nevieme, no v hre je okrem zvyšovania daní či prepúšťania v štátnom aparáte aj redukcia sociálneho štátu, teda okresanie aktuálnych sociálnych benefitov. No a to je veľký problém.Slovákom sa na sebe - a na vlastných sociálnych benefitoch - totiž vôbec šetriť nechce. Ak by sme aj súhlasili s redukciou sociálnych výhod a iných hmotných vymožeností, tak iba u tých druhých, teda tam, kde máme pocit, že sa nás to netýka, ale na sebe samých sa nám šetriť nechce. Mladí by tak podporili okresanie trinástych dôchodkov a starí zasa škrty v prorodinnej politike. No a väčšinovo nemá redukcia sociálneho štátu voličskú podporu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry AKO pre Televíziu JOJ.No a tu je hamletovsky povedané ten povestný „háčik“, v ktorom je pes zakopaný - teda, prečo sa nikomu z politikov do zoštíhľovania štátu veľmi nechce. Výsledky prieskumu totiž potvrdzujú, že samotní voliči po odobratí sociálnych výhod vôbec netúžia a väčšinovo táto téma podporu rozhodne nemá. Redukcia sociálnych benefitov je preto politicky mimoriadne neatraktívna - ak nie rovno sebevražedná téma. Prípadné škrty by totiž voliči politikom zrejme poriadne - a po zlom - zrátali.Téma dnešného denného podcastu so šéfom agentúry AKO Václavom Hříchom. No a ako je to s tou rastúcou frustráciou s údajne spiacej opozície a čo sa skrýva za očakávaniami stredového voliča? O čom hovorí vývoj preferencií politických strán, ako uspokojí politická scéna rastúcu tekutosť stredového voliča a kopírujú politici názory voličov, či sa skôr voliči riadia témami diktovanými politikmi? No a prečo sa politici - s ambíciou byť lídrami - tak boja hovoriť voličom tvrdú pravdu?Do diskusie sa v dnešnom podcaste zapojí aj redaktor Aktualít Marek Biro. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Slavomír Surový bol vodičom a ochrankárom Mikuláša Černáka a v istom období dokonca černákovcom rozdeľoval výplaty, videl aj vraždy. Čomu sa bystrický boss venoval celý deň? A z čoho mala jeho skupina miliónové príjmy? V podcaste Mafiánsky štát – po prihlásení sa do vám prinášame rozhovor s členom černákovcov, ktorý si odsedel svoj trest, za skutok, ktorý zrejme nespáchal.Dnes vám prinášame prvú časť rozhovoru so Slavomírom Surovým. Opisuje v nej, koľko zarobil ako člen černákovskej skupiny za mesiac, ako o aký násobok priemernej mzdy išlo.Ako fungovalo vymáhanie dlhov?Rozhovor viedol Peter Hanák.Vypočujte si aj minulú epizódu – o prípade, v ktorom bol Slavomír Surový odsúdený. O dva týždne vám prinesieme druhú polovicu tohto rozhovoru.

Aké typy poistení domácich miláčikov môže majiteľ uzavrieť? Čo všetko sa považuje za domáce zviera? Ako je to s exotickými zvieratami, vzácnymi druhmi, prípadne, dá sa poistiť, ak má niekto na dvore koňa? Vypláca sa poistné plnenie aj v prípade, ak sa zviera stratí, ak ho ukradnú? Aké sú limity poistného krytia a od čoho závisia?  Aké sú najčastejšie poistné udalosti - sú to náklady na zranenia a choroby - teda liečba u veterinára? Čo sa deje v prípade, ak vaše zviera spôsobí niekomu ujmu na zdraví alebo škodu na majetku?  Ako je to s poistením zvieraťa pri cestách do zahraničia? Treba to robiť zvlášť? Ako sa dá poistka uzavrieť a koľko to stojí? Všetky aspekty poistenia zvierat sme prešli s Vladimírom Cvikom zo spoločnosti Superpoistenie.sk.

V horském masivu u Zlatých Hor se ukrývá mnohem bohatší ložisko zlata, než stát dosud předpokládal. Podle informací Českého rozhlasu to experti předběžně spočítali na minimálně 3,5 tuny drahého kovu. Vyplývá to z průzkumu státního podniku Diamo. Nová a přesnější data mění pohled na případnou těžbu, která se tak podle propočtů Diama může stát ziskovou. Město Zlaté Hory těžbu odmítá. Stejně tak třeba léčebna, která pečuje o děti s dýchacími obtížemi.

Těžba dřeva v Olomouckém kraji už šestým rokem klesá. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. V roce 2024 už byla nižší než před kůrovcovou kalamitou. Tedy jen třetina množství dřeva než v rekordním roce 2018.

Vyplývá to z výzkumu brněnských vědců. Co dalšího požárníkům kvůli věčným chemikáliím hrozí? A co s tím lze dělat? - Západočeská univerzita připravila pro středoškoláky placené vědecké stáže. V jakých oborech a co univerzita sleduje tím, že studentům za stáž ještě zaplatí? - Úspěšní čeští vědci pomáhají svým začínajícím kolegům prezentovat a rozvíjet nápady. O Konferenci Milovy na Vysočině je velký zájem. Jak pomáhá posouvat českou vědu dál?

Osm z deseti Čechů si myslí, že zažíváme největší období nejistoty od pádu komunismu, a pouze třetina lidí očekává, že další generace bude žít v lepším světě. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti Ipsos. „Ve chvíli, kdy už se zdálo, že covid je zvládnutý, začala válka na Ukrajině. Lidé si ani moc nevydechli,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus politolog a analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.

Český stát neoprávněně dává operátorům povinnost plošně shromažďovat údaje o tom, kdy si lidé volali, psali nebo se připojovali k internetu. Vyplývá to z rozsudku městského soudu v Praze, který rozhodl v případě žaloby novináře Českého rozhlasu Jana Cibulky. „Jsou situace, kdy novinář neprosadí svůj pohled na svět a oprávněný zájem veřejnosti, který zastupuje, jiným způsobem než tím, že se jde soudit,“ uznává v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Vek nad 65 rokov, nezamestnanosť, chudoba, dlhodobá choroba, ale aj status rodiča samoživiteľa. To všetko sú faktory, ktoré ženú ľudí do sociálnej izolácie a až k pocitu osamelosti. Vyplýva to z rozsiahleho sociologického výskumu. Podľa neho sa štvrtina Slovákov cíti osamelo a pätina je sociálne izolovaných. Dôsledkom je oslabenie súdržnosti spoločnosti. A ako to ovplyvňuje politiku?Ako spoločnosť sme čoraz viac plní ľudí v sociálnej izolácií a s pocitom nedobrovoľnej osamelosti. Výsledkom je vnímanie vlastného života ako neuspokojivého, pocitom straty kontroly nad svojim osudom, k riziku depresií, úzkostí, ale aj k zvýšenému sklonu k závislostiam, celkovému zhoršeniu zdravia či k rizikovému správaniu, hostilite alebo dokonca až k nepriateľstvu voči celej spoločnosti. Potvrdzuje to vysokú mieru nedôvery medzi nami čo vedie k oslabovaniu spoločenskej súdržnosti no a osamelosť a sociálna izolácia má vplyv aj na politické správanie. A ako? Buď je výsledkom snaha systém potrestať alebo naopak, fatalistická rezignácia na občianske či politické aktivity.Prečo sa v dobe globálnej prepojenosti i komunikácie na každej jednej úrovni cítime čoraz viac osamelí a sociálne izolovaní? Kto sú najohrozenejšie skupiny a čo vlastne stojí za dôvodmi, ktoré ženú ľudí do nedobrovoľnej izolácie? Aké fyzické, ale najmä psychické dôsledky má stav dlhodobej osamelosti a sociálnej izolácie a aké náklady to má pre celú našu spoločnosť? No a nesvedčí fakt, že medzi ohrozené skupiny patria aj rodičia samoživitelia či tí, ktorí dlhodobo ošetrujú svoje deti či rodičov o zlyhaní verejných politík a štátnych inštitúcií? A dokáže sa takáto spoločnosť plná osamelých ľudí a vzájomnej nedôvery vlastne zjednotiť na niečom ozaj podstatnom a prípadne sa i brániť?Počúvate Ráno Nahlas, so sociológom Romanom Džambazovičom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Prezident není automat, který musí vykonat, co si předseda vlády přeje.“ Zní to jako něco, co by při sestavování vlády řekl Miloš Zeman nebo Václav Klaus. Ve skutečnosti je to ale vzkaz z dnešního Hradu, konkrétně od prezidentova ředitele politického odboru Tomáše Lebedy.„Prezident se v závěru svého druhého roku probudil i na půdě domácí politiky. Přišel s nečekaným vetem, zatlačil na ministra Beka v otázce rozpočtu. Dává najevo, že vláda to s ním už nebude mít tak snadné,“ říká Lucie Stuchlíková k dvouletému výročí Pavla na Hradě.Pavla, který až dosud k domácím otázkám přistupoval spíš rezervovaně, aktivizoval předvolební rok. V něm si poprvé vyzkouší, jaké je sestavování vlády po volbách.„Hrad začal vysílat vzkazy, jak by se mohl zachovat po příštích volbách. Vyplývá z nich, že prezident by mohl mít problém s některými konkrétními jmény,“ říká Václav Dolejší. Přímo z Pavlových úst pak zaznělo, co by byl problém - například politik, který chce vystupovat z EU nebo NATO. Tedy třeba Tomio Okamura nebo Kateřina Konečná.„Myslím, že to Hrad říká takto předem, aby s podobnými jmény budoucí premiér na Hrad ani nechodil,“ myslí si Dolejší. A Stuchlíková dodává: „Jenže vynechat z vlády šéfa případné koaliční strany by byl docela problém.“Jaký byl druhý rok Petra Pavla? Věří na Hradě na mimozemšťany? A může mít rozlitá horká káva vliv na funkci podcastera? Poslechněte si v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Väčšina Slovákov má prozápadnú orientáciu, výnimkou sú najmä voliči SMERu, ktorí sa klonia viac na východ. Vyplýva to z prieskumu agentúry Focus. Prieskum však ukazuje aj našu geopolitickú nekonzistentnosť. Chceme byť neutrálni, ale aj sa viac angažovať v spoločnej euroobrane, deklarujeme členstvo v NATO, no nechceme sa v nej angažovať vojensky. Kto sme a kam smerujeme?Výrazná väčšina obyvateľov Slovenska má prozápadnú orientáciu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry Focus pre think-tank Fórum Budúcnosti Slovenska. Naopak, väčšinová orientácia voličov najväčšej vládnej strany SMER SSD preferuje príklon na východ. Väčšinovo si to však zo Slovákov želá iba necelá pätina respondentov. Takmer polovica oslovených si zároveň želá našu neutralitu a pritom viac ako 50 percent opýtaných podporuje aktívnejšiu účasť Slovenska v rámci spoločnej európskej obrany v takzvanej "koalícií ochotných." Prieskum ukazuje aj rozkol v geopolitickej orientácií voličov vládnej koalície. Kto sme a kam smerujeme, vieme to vôbec? Kde, ako spoločnosť, vidíme svoje miesto na geopolitickej šachovnici a akú veľkú úlohu dnes hrajú tieto témy pri našom politickom rozhodovaní? Trápia nás vôbec otázky zahraničnej politiky a bude ich váha so stúpajúcou nestabilitou sveta rásť? A prečo je premiér v týchto témach radikálnejší než voliči Republiky? No a napokon, čo ukazujú dlhodobejšie trendy preferencií politických strán a prečo z nich opakovane vyplývajú scenáre možného povolebného patu a riziko tzv. bulharských či talianskych krátkych a nestabilných vlád? Je kľúčovou témou volieb hrozba prepadu hlasov a teda potreba integrácie strán oscilujúcich na hrane zvoliteľnosti?Ráno Nahlas so šéfom agentúry Focus Martinom Slosiarikom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Sedmdesát procent lidí považuje spánek za jednu z největších životních radostí a téměř 60 procent jde radši spát, než ven do společnosti. Vyplývá to z velkého průzkumu, do něhož se zapojily desítky tisíc lidí z 57 zemí světa, a který si u agentury Globe Scan zadala firma IKEA.