Podcasts about Ladislav

Hostem pořadu K věci byl ředitel Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi Ladislav Řípa.

Ladislav Martoník sa narodil 5. októbra 1968 v Košiciach – dva mesiace po tom, ako okupanti rozstrieľali jeho otca na ulici. Bolo to iba dva dni po jeho návrate zo štúdií v Gratzi, kam sa dostal vďaka jeho hudobnému nadaniu.

Dnes nás zajímá, jak jíst zdánlivě obyčejné makaróny. Radí odborník na stolování Ladislav Špaček.

Dnes nás zajímá, jak jíst zdánlivě obyčejné makaróny. Radí odborník na stolování Ladislav Špaček.

Dnes nás zajímá, jak jíst zdánlivě obyčejné makaróny. Radí odborník na stolování Ladislav Špaček.

"Strany nesmí udělat při kampani zásadní chybu, aby si získaly voliče, a záleží i na typu oslovení potencionálních volících, ať už jde o papírový programový leták, volební mítinky v ulicích nebo informace na sociálních sítích", řekl moderátorce Romaně Navarové Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity. Celý pořad si poslechněte v následujícím odkazu.

V pondělí ráno dorazil herec Ladislav Ondřej. Jak je na tom s ranním vstáváním? A měla jako maminka zdravotní sestra radost, když začal hrát v Ordinaci a jaké to bylo, když dospíval a znala ho celá republika? Jak je na tom s vařením a šel by někdy do jakékoliv televizní soutěže? Lákala by ho režie a bylo něco, čeho se musel kvůli roli zřeknout nebo naopak naučit? Poslechněte si celý rozhovor.

Truchlivá historie staropražské putyky, poslední štace všech ztroskotanců. Vyprávění z knihy rozmarných obrázků Ze všech koutů staré Prahy.

David Hudec pôsobí v Regionálnom osvetovom stredisku v Leviciach, kde má na starosti tradičnú ľudovú kultúru regiónu. Sám je folkloristom a etnografom, zaujíma sa o ľudový odev a architektúru a našli by ste uňho aj zbierku krojov. Ladislav Vincze je archivár zo Štátneho archívu v Nitre, s pracoviskom v Leviciach a je autorom viacerých monografií, ktoré mapujú regionálne dejiny Tekova, Hontu či Nitry. Našich dnešných hostí však spája zaujímavé spoločné dielo. V priebehu niekoľkých mesiacov navštívili viac ako deväťdesiat obcí v levickom okrese, hľadali typické ľudové motívy našich predkov a najväčší súbor ornamentov a vzorov spracovali v publikácií Naším krajom maľovaným, ktoré vydalo Regionálne osvetové stredisko v Leviciach. Viac povedali Jurajovi Turisovi.

Něco mrňavého, něco kosmického, něco zdravotního – 19. týden ve vědě tohoto roku nám přinesl od každého kousek! Želvuščí tetování slibuje nové možnosti studia mikroorganismů, potenciální planeta 9 je možná o kus blíže odhalení, a těšit se můžeme i na návrat mnoha preventabilních nemocí! Žijeme v těch nejlepších časech, žijeme v těch nejhorších časech…

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

„Při dolévání vína záleží na tom, jestli jsme na banketu, kde je jednotné menu a řízené servírování, nebo jsme v domácím prostředí nebo v restauraci s přáteli,“ říká Ladislav Špaček.

Náš dnešný hosť patrí k najvýraznejším osobnostiam súčasného umeleckoremeselného drotárstva a je majstrom detailu. Ladislav Jurovatý po svojom otcovi nezdedil len meno, ale aj cit pre umenie a techniku práce – náročný viazaný slučkový výplet. O svojej práci povedal viac Michalovi Hercegovi, ktorý sa ho spýtal i na to, ako je spätý s púchovskou dolinou, s umením svojho otca – „priekopníka moderného drotárstva“, aké miesto v jeho tvorbe si našlo šperkárstvo a tvorba sakrálnych diel, čo ho spojilo s Jozefom Krónerom, či Melom Gibsonom?

Různé způsoby držení vidličky si můžeme dopřát v restauraci, ale i doma u stolu. Podle odborníka na etiketu, Ladislava Špačka, záleží na tom, co jíme.

Různé způsoby držení vidličky si můžeme dopřát v restauraci, ale i doma u stolu. Podle odborníka na etiketu, Ladislava Špačka, záleží na tom, co jíme.

Různé způsoby držení vidličky si můžeme dopřát v restauraci, ale i doma u stolu. Podle odborníka na etiketu, Ladislava Špačka, záleží na tom, co jíme.

Různé způsoby držení vidličky si můžeme dopřát v restauraci, ale i doma u stolu. Podle odborníka na etiketu, Ladislava Špačka, záleží na tom, co jíme.

Různé způsoby držení vidličky si můžeme dopřát v restauraci, ale i doma u stolu. Podle odborníka na etiketu, Ladislava Špačka, záleží na tom, co jíme.

Různé způsoby držení vidličky si můžeme dopřát v restauraci, ale i doma u stolu. Podle odborníka na etiketu, Ladislava Špačka, záleží na tom, co jíme.

Různé způsoby držení vidličky si můžeme dopřát v restauraci, ale i doma u stolu. Podle odborníka na etiketu, Ladislava Špačka, záleží na tom, co jíme.

Zlatá medaile umí hřát dlouho. Ale ke každému úspěchu patři i analýza, jestli je možné ho opakovat. Podcast Nosiči ledu se zaměřil na roli trenéra při MS. Trenéři Ladislav Čihák a Michal Mikeska rozebírají vliv kouče na výsledek.První věty trenéra Radima Rulíka po MS v Praze zněly možná méně euforicky, než by se dalo v jeho pozici čekat: „Je to velká věc, ale patří hráčům. Oni byli na ledě.“ Velkou část šampionátu se kouč spíš kabonil, tady z něj spadl tlak, napětí zmizelo. Rozhodně zaujalo, že bezprostředně po turnaji nesklouzl k větám, co udělal na jaře 2024 dobře. Kredit dal hráčům, chtěl mluvit mnohem víc o nich než o sobě.Slušnost, nebo čirá upřímnost? „Pozice trenéra je v naší společnosti přeceňovaná. To je holý fakt,“ vypálí kouč Ladislav Čihák, který vede v extralize České Budějovice a dřív trénoval Plzeň.Jaký vliv na výsledky má trenér? Jakou konkrétní práci odvádí? A proč je Rulíkova "superschopnost" vybrat správné hráče? Poslechněte si druhý díl druhé řady Nosičů ledu. Pořadem vás provázejí Pavel Ryšavý, Martin Vait a Michal Mikeska, kteří zpovídají hosty ve studiu a chystají i díly přímo z Dánska a ze Švédska, kde se hraje MS 2025. Od 17. dubna vyjde každý týden minimálně jeden díl.

Mazanec je řekněme přímo rituální pokrm, stejně jako vánočka. Je to slavnostní pečivo Velikonoc. Mazanec krájí hostitelka na jednotlivé krajíčky a ty si hosté pokládají na svůj dezertní talířek.

Mazanec je řekněme přímo rituální pokrm, stejně jako vánočka. Je to slavnostní pečivo Velikonoc. Mazanec krájí hostitelka na jednotlivé krajíčky a ty si hosté pokládají na svůj dezertní talířek.

Mazanec je řekněme přímo rituální pokrm, stejně jako vánočka. Je to slavnostní pečivo Velikonoc. Mazanec krájí hostitelka na jednotlivé krajíčky a ty si hosté pokládají na svůj dezertní talířek.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

„V Indii se rukama jí dodnes. I na státní večeři v Dillí, kde jsme byli s prezidentem a večeřeli v prezidentském paláci, mnozí hosté jedli rukama,“ vzpomíná Ladislav Špaček.

„V Indii se rukama jí dodnes. I na státní večeři v Dillí, kde jsme byli s prezidentem a večeřeli v prezidentském paláci, mnozí hosté jedli rukama,“ vzpomíná Ladislav Špaček.

„V Indii se rukama jí dodnes. I na státní večeři v Dillí, kde jsme byli s prezidentem a večeřeli v prezidentském paláci, mnozí hosté jedli rukama,“ vzpomíná Ladislav Špaček.

Dřív se hodovalo převážně pomocí rukou. Kusy masa si stolující brali podle libosti a trhali nebo krájeli dýkou dle chuti. Ani dnes se neostýcháme vzít kuřecí křidýlka do ruky. K dispozici máme ubrousky různých typů. Do čeho si utírali mastné ruce naši předci?

Dřív se hodovalo převážně pomocí rukou. Kusy masa si stolující brali podle libosti a trhali nebo krájeli dýkou dle chuti. Ani dnes se neostýcháme vzít kuřecí křidýlka do ruky. K dispozici máme ubrousky různých typů. Do čeho si utírali mastné ruce naši předci?

Dřív se hodovalo převážně pomocí rukou. Kusy masa si stolující brali podle libosti a trhali nebo krájeli dýkou dle chuti. Ani dnes se neostýcháme vzít kuřecí křidýlka do ruky. K dispozici máme ubrousky různých typů. Do čeho si utírali mastné ruce naši předci?

Soutěžní recept: Dýňovo-mrkvové taštičky plněné jablky od Evy Růžičkové. Ladislav Špaček: Úroveň restaurace poznáte podle toho, jak servíruje cukr a mléko ke kávě. Historie pivních lahví.

Existují pravidla, jak si sladit čaj nebo kávu v restauraci? Máme po obsluze vyžadovat určitý styl servírování cukru, nebo si jen tak roztrhneme pytlík s cukrem a neřešíme to?

Existují pravidla, jak si sladit čaj nebo kávu v restauraci? Máme po obsluze vyžadovat určitý styl servírování cukru, nebo si jen tak roztrhneme pytlík s cukrem a neřešíme to?

Soutěžní recept: Dýňovo-mrkvové taštičky plněné jablky od Evy Růžičkové. Ladislav Špaček: Úroveň restaurace poznáte podle toho, jak servíruje cukr a mléko ke kávě. Historie pivních lahví.

Chystáte se na návštěvu a přemýšlíte, jestli se hodí vzít s sebou něco dobrého na zub nebo něco k pití? Radí mistr bontonu, Ladislav Špaček.

Námestia sú perspektívnejšie pre túto krajinu ako aktuálny parlament, vidím v nich nádej, tvrdí dramaturg Novembra'89 Ladislav Snopko (podcast)„Problém námestí nie je odchod krajiny z Európskej únie. Problém námestí je o mentálnom odchode Slovenska z prostredia civilizovaných krajín“, tvrdí Ladislav Snopko, disident, zakladateľ Verejnosti proti násiliu, jeden z dramaturgov námestí Novembra'89. „To, čo sa tu momentálne deje, je o strate ambícií fungovať civilizovane v civilizovanom svete“, vysvetľuje. Dnešné Slovensko má podľa neho okrem volebných miestností dva typy miest, kde sa rozhoduje o jeho budúcnosti. Tým prvým, oficiálnym, ale bez dobrej povesti – ako podčiarkuje - je parlament a druhým sú tu už tridsaťšesť rokov námestia našich miest. Námestia ako pamäť úsilia občanov Slovenska o slobodnú a demokraticky spravovanú krajinu. To sú slová jedného zo zakladajúcich členov Verejnosti proti násiliu, dramaturga námestí z Novembra'89, človeka disentu, neskoršieho trojnásobného ministra kultúry Ladislava Snopka. Už krátko po predčasných voľbách, ktoré poslali Roberta Fica opäť na úrad vlády, hovoril, že „boj za slobodu sa neskončil Novembrom'89. Dnes musíme pokračovať“. Písal sa prvý február 2024. Máme tu február 2025 a námestia sa opäť plnia a opäť z nich zaznieva obava o osud krajiny a odhodlanie brániť jej demokratické smerovanie. Ak Snopko ako pamätník a protagonista Novembra pripomína, že námestia v roku 1989 zrušili komunistickú totalitu, v roku 2018 zas odrazili prvý pokus o Ficovu autokraciu, ako vidí ich aktuálny rádius? „Problém námestí nie je odchod krajiny z Európskej únie. Problém námestí je o mentálnom odchode Slovenska z prostredia civilizovaných krajín“, tvrdí. „To, čo sa tu momentálne deje, je o strate ambícií fungovať civilizovane v civilizovanom svete“, vysvetľuje Ladislav Snopko. Spôsoby mocných tu podľa niekdajšieho dramaturga Novembrových námestí nabrali „negustióznu podobu“. „Sludujeme tu, zjednodušene povedané, boj dvoch zúfalstiev. Jedno reprezentujú námestia, plné zúfalý ľudí, lebo im uteká svet pod rukami a chcú to zastaviť. Druhé reprezentuje zúfalstvo mocných, s premiérom na čele, ktorí vidia, že im uteká moc spod rúk a chcú si ju zúfalo udržať“, hovorí. Kritickým je podľa neho fakt, že boj týchto zúfalstiev sa deje nad priepasťou, do ktorej sa rúti krajina. „Problémom už nie len to, či uspejú námestia. Problém je aj to, ako bude potom“. Ladislav Snopko tu naráža na fakt, že krajina sa podľa neho nachádza hospodársky i politicky „nad priepasťou“. Sebakriticky – a tu myslí na aktérov Novembra'89 a prvých ponovembrových vlád – hovorí o zanedbaní investícií do vzdelania. „Krajina, ktorá podporuje vzdelanie a kultúru na prvom mieste, podporuje mentálne zdravie svojich občanov. Vzdelaný a múdry, rozhľadený občan vie, ako má fungovať jedna spoločnosť. Takých občanov sme nevychovali“, uvažuje Snopko. „Vzdelanie a kultúra hovorí – nie všetko sú peniaze, nie všetko je plný válov, nie všetko je nové auto každé tri roky atď. A toto nám odišlo. To je tá bieda, ktorú cítim v tejto krajine“, hovorí. Chýba tu podľa neho „pamäť“, „úvahy o hodnotovej nadstavbe“, „svetonázorová polemika“. A príčinou toho stavu nie je podľa Ladislava Snopka aktuálna politická garnitúra, je len dôsledkom rezignácie na vzdelanie a kultúru.„Robert Fico je len dôsledkom toho, že sme rezignovali na vzdelanie a kultúru v tejto krajine“Podcast pripravil Jaroslav Barborák.