Vědátor

Antibiotika míří do Valhally – a studentka mikrobiologie Anna Mansfeldová z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové nám popíše víc o tom, jak to řešit jinými metodami, než jen antibiotiky! Krom svého výzkumu měla totiž na tohle téma i výstup v rámci popularizační soutěže FameLab!

Biodiverzita mizí rychleji, než ji stíháme mapovat — a právě tady nastupuje citizen science. Hostem je Mgr. Stanislav Ožana, Ph.D. z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který se věnuje ekologii, entomologii a výzkumu vážek (Odonata) v rámci týmu ODOLAB.V rozhovoru řešíme, jak se dnes dělá moderní ekologie, proč jsou vážky skvělý indikátor stavu přírody, jak se sbírají data v terénu a co se dá zjistit z pozorování veřejnosti. Probereme i to, jak funguje věda mimo laboratoř — v mokřadech, rybnících, lužních lesích a krajině, která se mění před očima.

Nekonečný leden je za námi! Odměňte se některými pozitivnějšími zprávami stran nápadů k léčbě rakoviny, historie dřevnictví i spánku bez mozku… Stejně jako některými zprávami z lehce dystopičtějšího ranku, jak se sluší a patří na 20. léta 21. století!

Máme za sebou 568. týden tohoto roku (aspoň mentálně) a s ním přichází i další příval novinek! Od prospěšných bakterek přes dobré zprávy z Marsu až po motivaci k čištění zubů je tu další porce objevů, kterými si můžete mírně zvýšit dopamin!O tom všem a dalších vědeckých novinkách JaRonus I. a Ladislavus II.

Sucho, láva a epidemie se na vás řítí v novém týdnu ve vědě – jak se ostatně sluší na jinými podobnými zprávami bohatý rok 2026!⁠Američané čím dál víc věří, že nás navštívili mimozemšťané⁠. Nové průzkumy ukazují, že téměř polovina Američanů si dnes myslí, že mimozemšťané Zemi skutečně navštívili – a dramaticky ubývá těch, kteří si „nejsou jistí“. Důvody nejsou jednoduché ani jednorozměrné.⁠Nedostatek vody v Íránu zhoršily paradoxně i přehrady⁠. Írán čelí jedné z nejvážnějších vodních krizí v moderní historii, vyvolané kombinací dlouhodobého sucha, rekordně nízkého srážkového úhrnu a špatného řízení vodních zdrojů.⁠Evoluční rekvalifikace – řasinkový gen získal novou funkci⁠. Původní gen pro „pohyb” se u nepohyblivých buněk stal šéfem jiného buněčného úkonu.⁠Europa možná není tak živá, jak jsme doufali⁠. Nový model naznačuje, že Europě chybí významná geologická aktivita na dně oceánu. Bez ní si lze výrazně hůř představit, že pod ledovou krustou existují život…⁠Česko patří mezi rekordmany v neočkování proti chřipce⁠. Virus chřipky nám hackuje buňky a u toho rychle mutuje. Přestože jsme vynalezli geniální protichřipkovou zbraň, moc ji nevyužíváme – v Česku se proti chřipce očkovuje jen 7 % lidí, ať se vakcína do kmene trefé či nikoliv… ⁠Život kolonizuje i lávu, co sotva vychladla⁠. Stačí hodiny až dny a bakterie kolonizují horninu sterilizovanou sopečnými teplotami. Ukazuje to tzv. primární sukcesi v reálném čase. 

Rok 2025 přinesl i pozitivní vědecké zprávy. S Vendulou Lužnou a Vítem Svobodou ze Zeptej se vědce jsme probrali dvě témata, která potěší tělo i hlavu: spánek a kvantové počítače.Vít Svoboda představuje svůj vítězný projekt soutěže Dream Chemistry Award (organizované ÚOCHB AV ČR a polským Ústavem fyzikální chemie), který míří k kvantovým počítačům fungujícím při pokojové teplotě. Pokud se podobný přístup prosadí, může výrazně zjednodušit hardware a urychlit praktické nasazení kvantových technologií.Vendula Lužná jako chronobioložka pak uklidňuje noční sovy: pokud máme flexibilní režim, pozdní usínání samo o sobě nemusí být škodlivé. Klíčová je pravidelnost, dostatek spánku a sladění s vlastním chronotypem — ne univerzální budíček v šest.V dnešním videu se podíváme, proč nejsou kvantové počítače jen vzdálená budoucnost a kdy se noční sova nemusí cítit provinile.

Od informací o kolapsů klasického věku Mayů přes nové vedení NASA až po potenciálně významný pokrok v léčbě Alzheimera (u myšek) nám přelom let 2025 a 2026 dal víc než jen důvody k panice!

Rok 2025 se zařadil mezi tři nejteplejší v historii měření, což znovu připomíná, jak rychle se klima mění. Zatímco data o teplotách nejsou zrovna povzbudivá, věda má i světlejší stránku: nový teleskop Vera C. Rubin Observatory, který právě vstupuje do provozu a slibuje revoluci v astronomii.S Farkym a Jiřím Dobrým jsme probrali, co tenhle unikátní teleskop dokáže — od mapování miliard galaxií přes sledování proměnné oblohy až po hledání temné hmoty, temné energie a nebezpečných asteroidů. Rubinův teleskop nebude koukat na vesmír „staticky“, ale bude ho nepřetržitě monitorovat, čímž otevře úplně nový způsob, jak oblohu studovat.V dnešním videu se podíváme, jak špatně (a dobře) na tom planeta v roce 2025 byla, proč je Vera Rubin jedním z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti a co všechno díky němu můžeme objevit.

mRNA technologie si kvůli covidové pandemii odnesla rozporuplnou pověst, ale rok 2025 jasně ukazuje, že její potenciál sahá daleko za očkování proti virům. mRNA terapeutika dnes míří i do onkologie, kde pomáhají aktivovat imunitní systém proti nádorovým buňkám nebo přímo instruují tělo k výrobě cílených léčivých proteinů.S Filipem Šlapalem z Ostravské univerzity a Ninou Kadášovou z našeho týmu biochemiků jsme rozebrali, jak mRNA léky fungují, proč dávají smysl právě v boji s rakovinou a v čem se zásadně liší od klasické chemoterapie. Ukazuje se, že mRNA není jednorázová pandemická technologie, ale univerzální platforma pro moderní medicínu.V dnešním videu se podíváme, jak mRNA terapeutika posilují imunitu, jaké typy nádorů už se testují a proč může jít o jednu z nejdůležitějších lékařských inovací posledních let.

Jak vážný je odklon USA od vědy a co to znamená pro zbytek světa? S Patrikem Kořenářem, Martinem Rotou a Jaroslavem Zoulou jsme v RVV proobrali aktuální dění za oceánem — od osekávání rozpočtů na vědu, politických tlaků symbolizovaných jmény jako Kennedy, až po odchod špičkových odborníků z akademického i státního sektoru.Druhou linkou debaty je návrat jádra na scénu. Nejen jako bezemisního zdroje energie v podobě jaderných elektráren, ale i jako bezpečnostního a geopolitického faktoru — včetně jaderných zbraní a nové rovnováhy moci. Ukazuje se, že technologie, které jsme považovali za „vyřešené“, se znovu stávají klíčovými.V dalším kousku Roku ve vědě 2025 se podíváme, proč se věda stává politickým terčem, jaké důsledky to má pro globální výzkum a proč se jádro — dobré i zlé — vrací do centra dění.

Jak vážně máme brát dosud nejslibnější nález z Marsu, který zachytil rover Perseverance v oblasti Sapphire Canyon? A co znamenají vzorky planetky Bennu obsahující základní stavební kameny života? Právě na tyto otázky odpovídají chemička Olga Ryparová (Olinum Chemistry) a popularizátor vědy Jirka „Co vysvětluje věci“ Burýšek.V rozhovoru rozebíráme, co Perseverance skutečně našel, proč jsou některé struktury považovány za nejvážnější kandidáty biosignatur na Marsu a kde stále leží hranice mezi geologií a biologií. Dostáváme se ale i k objektům, které obsahují aminokyseliny a další klíčové molekuly, a k otázce, zda mohl mít život na Zemi – i jinde – kosmický původ.V dnešním videu se podíváme, jak vědci hodnotí důkazy, proč je opatrnost na místě a co by se změnilo, kdyby se existence mimozemského života skutečně potvrdila.

Rok 2025 nabídl i pár momentů, na které se už stihlo pozapomenout – ne všechny se dostaly do hlavních titulků. Zeptali jsme se proto Richarda Nikela (Vědeckého Ferina) z týmu LASAR a Martina „Polar Andy“ Luláka z vědecké redakce ČT24, co oni sami považují za nejdůležitější události uplynulého roku.Richard Nikel popisuje pokroky v misi satelitu LASARsat, který nabízí nové možnosti deorbitace satelitů, ale také představuje nový radioamatérský projekt pro školy, jenž má přivést mladé lidi k technice, fyzice a kosmonautice. Martin Lulák se naopak vrací k velkým kosmickým misím – od polární mise Fram2 až po problematický let lodi Starliner, který ukázal, že ani pilotovaná kosmonautika není bez rizik.

Zatímco veřejný prostor zaplavily nesmysly kolem komety 3I/ATLAS, skutečně zajímavé výsledky zůstaly stranou. S Petrem Brožem jsme probrali jeho nejzásadnější vědecké postřehy roku 2025 — jednak detekci a detailní sledování komety 3I/ATLAS (ano, komety, nikoli „objektu neznámého původu“), ale také málo diskutovaný objev tzv. „leopardích skvrn“ na povrchu Marsu.Tyto struktury mohou představovat dosud nejvážnější kandidáty na biosignatury — tedy chemické či geologické stopy dávného života. Problém? Vzorky z Marsu zůstanou prozatím na místě. Kvůli rozpočtovým škrtům NASA v režii Trumpovy administrativy je program návratu vzorků na Zemi pozastaven, a potvrzení (či vyvrácení) tak zůstává otevřené.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, co „leopardí skvrny“ vlastně jsou, proč jsou vědecky zajímavější než většina virálních spekulací a jak politická rozhodnutí brzdí odpovědi na jedny z největších otázek lidstva.

Kvantová teorie je základem celého moderního světa – od počítačů přes lasery až po navigaci GPS. Přesto nový výzkum ukazuje paradoxní skutečnost: přední experti na kvantovou fyziku se ani po sto letech neshodnou na tom, co vlastně kvantová teorie říká o realitě. Nejde o detaily, ale o samotné základy a interpretaci toho, co se v mikrosvětě děje.Zatímco do počátku 20. století působil vesmír jako složitý, ale pochopitelný mechanický stroj, nástup kvantové teorie v roce 1925 tento obraz rozbil. Částice se začaly chovat jako vlny, měření ovlivňuje výsledek a pojem „objektivní reality“ se stal problematickým. Různé interpretace – od kodaňské přes mnohasvětovou až po objektivní kolaps – si navzájem odporují, ale všechny zatím fungují matematicky stejně dobře.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, proč se fyzici nedokážou shodnout, co kvantová teorie vlastně znamená, jaké jsou hlavní interpretační spory a proč tahle nejistota trvá už celé století.

Vývoj Starship v posledním roce přinejlepším stagnoval. SpaceX se potýkala se sérií technických problémů a výbuchů, které program výrazně zpomalily. Až poslední dva lety na konci roku konečně splnily základní cíle mise a naplnily očekávání — po dlouhé době bez dramatických selhání.Mezitím se ale objevila reálná konkurence. Blue Origin dokázal se svým nosičem New Glenn dvakrát úspěšně odstartovat, přičemž druhý let už nesl skutečný náklad — a to bez vážných incidentů. Zatímco SpaceX stále ladí extrémně ambiciózní systém, Blue Origin postupuje pomaleji, ale stabilněji.V dalším kousku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, zda Starship opravdu ztrácí tempo, jak si vedou oba programy technicky i strategicky a jestli se z Blue Origin stává první vážný soupeř SpaceX v těžké kosmonautice.

Želvušky jsou známé svou extrémní odolností vůči radiaci – a nová studie ukazuje, že jejich schopnosti nemusí být jen jejich výsadou. Vědci dokázali, že lidské buňky mohou vyrábět antiradiační protein Dsup, pokud dostanou jeho genetický „plán“ pomocí mRNA.Experiment byl zatím otestován na hlodavcích, kde se ukázalo, že buňky s Dsupem lépe chrání DNA před poškozením. Nejde o hotovou terapii, ale o důkaz principu, který by mohl mít využití v onkologii, radioterapii, kosmickém výzkumu nebo ochraně buněk při extrémních podmínkách.V prvním výstřižku ze speciálu Rok ve vědě 2025 se podíváme, jak protein Dsup funguje, proč je želvuščí biologie tak výjimečná a co by znamenalo, kdybychom podobnou ochranu dokázali bezpečně využít u lidí.A nad to mrkneme i na vznik chirality. Život na Zemi používá jen jednu orientaci chirality: levotočivé aminokyseliny a pravotočivé cukry. Proč právě tuto kombinaci, zůstávalo dlouho záhadou. Loňská studie ale naznačuje překvapivě jednoduché vysvětlení: čistou náhodu při krystalizaci.Stačilo, aby se roztok na rané Zemi mírně ochladil nebo částečně odpařil. V přesyceném prostředí se spontánně vytvořily první krystaly jedné chirality, které se pak začaly samy „množit“ a vytlačily opačnou variantu. Tenhle proces mohl probíhat zcela bez biologických mechanismů, jen díky fyzice a chemii běžného prostředí.

Původně jsme to zapínat nechtěli, ...ale pak nám přišlo - škoda dobého okna, ...a jelikož nemáme zpracované na REELSY nějaké zajímavé a vědecky vtipné témata, tak hurá do toho. Podíváme se na superrychlého, možná nadsvětelného Ježíška, nebo mrkneme na vrtání do sopek. To vše s klasickou sestavou Vědátora JaRon a Ladislav.

Sotva jsme se dvakrát dobře vyspali – a rok 2025 je skoro za námi! Je tu poslední týden ve vědě tohoto roku a nese samé vypečené novinky, po kterých taky budete mít problém do pěti napočítat! Odpočinek ale vědu nečeká: příští dva týdny si dáme výběr toho nej z uplynulého roku!

Předposlední Týden ve vědě tohoto roku je tu! Krom traumat nám třetí adventní týden dal možné kurýrování úzkosti, odhalení kolem epidemie moru nebo třeba statistiku toho, že makáme jak urvaní ze řetězů…

Navzdory technickým obtížím je tu konečně Týden ve vědě! Od vzniku života přes Batmanův efekt až po šílený svět sociálních sítí tu je dost zajímavostí, které můžete vytáhnout na kemy v hospodě!

Blahopřeji – přežili jste další týden! Za odměnu nesu info o domestikaci mývalů, dávných masakrech, detekci temné hmoty nebo třeba elektrickém bogaloo na Rudoplanetě!

Rovnou s porcí pravděpodobného sněžení přichází i závěje objevů! Z novinek kolem 3I/Atlas, antirakovinných bakterek, thoriových reaktorů nebo objevu živé fosilie… mrazí v zádech!

Nový Týden ve vědě přináší nadupanou dávku objevů od raket po dávné rituály. Čeká vás první úspěšné přistání rakety New Glenn, studie naznačující zpomalování expanze vesmíru, i fascinační experimenty dokazující, že šimpanzi umí měnit názor na základě nových důkazů. K tomu přidejte římské libace s pivem a vínem potvrzené v terénu po 1700 letech a máte úvod týdne, který rozhodně nenudí. A na Velikonočním ostrově se znovu vyjevují potkani jako hlavní sabotéři ekosystému.Jako bonus si dáme taky „mysteriózní lejno“ z Apolla 10!

Větší než malou porci doomerismu přináší dnešní Týden ve vědě – a nejen kvůli tomu, že máme na FB zase další shadowban! Přečtěte si o jaderných střelách, dýchání konečníkem, ztrátě štěstí a vlivu insomnie na mozek v dnešní edici Život na houno!

Čas je nekončící déšť, a já říkám: tak nešť! Další neděle nese příval nových objevů (a špatných rýmů… protože mám rýmu!), mezi nimi první let potenciálně revolučního aera, možný příchod kvantové dominance – ale i protinádorový vliv mRNA vakcín či třeba zjištění, že dobu železnou mohla odstartovat prostě lidská zvědavost!

Všechno se to stalo již kdysi – a stane se to znovu! Je tu opět pozdní neděle a s ní informace o kolonizačních kvasinkách, léčbě slepoty, české cestě do kosmu & naprosto nekontroverzní mezihvězdné kometě!

Další týdne v ráji je za námi! Já momentálně ležím s chorobou v posteli, ale jsem si jistý, že i vy si užíváte – užijte si i novinky ohledně umělých neuronů, dějin planety nebo vznikající vakcíny proti salmonele! To vše poví JaRon a Věrka Schrenková

Týden je mrtvý, ať žije týden! Máme za sebou sérii nobelovských ocenění, ale krom nich dorazily i novinky ohledně návyků hafanů, českého 3D tisku nebo třeba pokusná univerzální ledvinka!

Nic nestíhám, ale opožděně je tu minulý dvojitý TVV. RFK Jr. a Trump označují paracetamol za možný spouštěč autismu, ale velké studie (včetně švédské analýzy 2,5 milionu dětí) ukazují, že kauzální vliv nebyl prokázán. Autismus je výsledkem kombinace genetiky a prostředí – žádný jeden viník neexistuje.Že bych tento týden stíhal, co se úplně říct nedá! Přesto si v úplném závěru týdne prosvištíme, co významného se stalo – od novinek kolem chování Slunce přes paracetamol až po novou léčbu Huntingtona!

Podzim je na spadnutí, ale ještě před tím sem spadnou i nové objevy! Zjistili jsme víc o tom, proč si v zimě zlomíte nohu, jak vznikají planetární systémy nebo třeba, že další slyšení kolem UAP/UFO odhalilo opět velké prd!

Týden plný hektických světových událostí je konečně u konce! Jednou z těch do učebnic bude dost možná i objev možných mikrofosilií života na Marsu – ale spolu s nimi se našel i kandidát na primordiální černodíru se popsalo riziko přílišného sezení na záchodě

Máme tu zprávy o původu signálu Wow, středověké kriminalitě nebo třeba prvním úspěšném vykurýrování poškozené páteře… u krysáků!

Jak souvisí statistická fyzika s dnešní umělou inteligencí? Jak zjednodušené modely umožňují sledovat fáze učení, formulovat obecné principy a hledat odpovědi na otázku, proč a kdy systémy jako ChatGPT fungují, nám ale řekne v pokecu Lenka Zdeborová – profesorka fyziky a informatiky na EPFL.

V ošatce objevů leží biopočítače, Starship, český neoječmen nebo třeba „ideální” počet sexuálních zářezů!

Facebook nás sice tento týden potrestal za psaní o výzkumu houbiček, ale jinak bylo uplynulých 7 dní plných dobrých zpráv! Máme tu novinky o marťanské vodě, lovecraftovských králících, výzkumu Slunce i nápadu na univerzální očkování proti všem virům široko daleko!

Mladé a neklidné novinky z vědy míří mezí vás! Dneska si povíme víc o rekordním neutrinu, potenciální terapii pro léčbu diabetu 1. typu nebo třeba zajímavém zjištění, co psilocybin dělá s myškama!

Nejlepší část neděle (tedy pondělí po ní) je zase tady! Povíme si něco o vzniku prvních černoděr, budoucnosti kávy nebo třeba o tom, proč budete muset jít brzy na kutě! Je tu týden ve vědě!

Poplácejte se při neděli po zádech – přežili jste další týden! Za odměnu neseme informace o očkování proti zubnímu kazu, možném dřívějším konci vesmíru nebo třeba sumáž toho, jak jsme se tento týden vyhnuli potenciálně obrovské katastrofě!

Prázdniny jsou skoro v polovině, věda si však odpočinek nevzala! Neseme novinky kolem rozvoje biočichů, žhavé trendy v oblékání zbrojí z bronzu – nebo třeba odhalení, že hvězdička Betelgeuse má sourozence!

Stejně jako Apollo 11 před 56 dosedlo na povrch Luny, dosedl i nový týdne ve vědě ve vašem feedu! Neseme info ohledně druhé strany Měsíce, života pod ledovci nebo třeba tom, jak AIčka ovlivňují naše vyjadřování!

Víme víc o vzniku života, původu mikroplastů i o tom, jak dlouho se budete vzpamatovávat z rozchodu. A alespoň částečně dobrých zpráv se dočkala i NASA... Neseme plejádu zpráv z vesmíru, života a vůbec!

Další týden utekl jako velká voda a přinesl sebou potopu novinek! Biologie je bohatší o jednu organelu, česká věda o recyklaci magnetů a astrofyzika o původní velikost Jupiteru!

Žhavé jako aktuální jsou vědecké novinky tohoto týdne! Máme tu potenciálně revoluční teleskop s českou účastí, studie chválící videohry za vliv proti stresu nebo třeba o fous jasnější důvod toho, proč vznikla kola! A také jednu otázku ohledně toho, jestli nás ChatGPT dělá hloupější…

Je tu první letní týden ve vědě! Povzbudit se lze schválením nového léku proti HIV, odhalením dlouho chybějících černoděr či důkazem, že kakadu mají také svou kulturu!

24. týden ve vědě v totok roku přináší nové, dosud neviděné cvaky Slunce od evropské sondy, ale i stále kyselejší oceány – a na to vše můžeme nově mrkat implantátem schopným vrátit zrak slepým (myším)!

Ani to moc nebolelo, a jet opět neděle! Spočněte po náročném týdnu připomínkou, že je lidstvo bohatší jedno e-tetování, diagnostiku mozkonádorů nebo třeba znalost, že ze srážky za 4,5 miliardy let se již nemusíme úplně stresovat!

Máme tady červen a spolu s ním i nový plutoid, nový pohled na ňadra anebo třeba nový pohled na modifikování lidské krve! Vítejte ve finiši 22. týdnu tohoto roku!

Další týden necháváme v prachu – a odnášíme si vše, co nám dal! Mimo jiné pokrok v jaderné fúzi, schválení kosmické mise Aleše Svobody nebo také potenciálně revoluční/dystopický generátor videí od Googlu.

Máme za sebou dvacátý týden roku! Ve vědě došlo na první personalizovanou léčbu CRISPRem či nový odhad (jednoho, specifického, teoretického) konce vesmíru. Čeští vědátoři také plánují užít si ISS, dokud tam nahoře ještě létá...

Od nitra černých děr až po nitro našich genů se vydáme v novém Týdnu ve vědě! Zatančete spolu se mnou na hrobu uplynulého týdne při pomyšlení, jaké objevy nám přinesl!

Něco mrňavého, něco kosmického, něco zdravotního – 19. týden ve vědě tohoto roku nám přinesl od každého kousek! Želvuščí tetování slibuje nové možnosti studia mikroorganismů, potenciální planeta 9 je možná o kus blíže odhalení, a těšit se můžeme i na návrat mnoha preventabilních nemocí! Žijeme v těch nejlepších časech, žijeme v těch nejhorších časech…