POPULARITY
V piatok sme boli svedkami prvých priamych rokovaní medzi Ukrajinou a Ruskom. Namiesto minimálne 30-dňového okamžitého prímeria z nich však vzišla dohoda na výmene väzňov a akési pripustenie budúceho stretnutia medzi Volodymyrom Zelenskym a Vladimirom Putinom.Práve Putin pritom priame rokovania navrhol, no keď ich ukrajinský prezident akceptoval a povedal mu, nech príde do Istanbulu, Putin poslal za seba náhradu. Svoju prítomnosť si preto rozmyslel aj Donald Trump, no priamo s Putinom sa zase už v pondelok spojil telefonicky.Čo sa nám to v rokovaniach vlastne deje, hýbeme sa smerom k mieru a aká je dnes pozícia Ameriky a samotného Trumpa? Čo bude ďalej?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s bývalým veľvyslancom Slovenska vo Veľkej Británii Róbertom Ondrejcsákom.Zdroje zvukov: Reuters, CBS News, CGTN Europe, MSNBCOdporúčanie:Dnes je mojím odporúčaním seriál This is us. Nejde o žiadnu novinku, poslednú sériu dotočili v roku 2022, no ja som sa k nemu vrátila po istom čase. Baví ma hlavne kvôli tomu, akým iným spôsobom zachytáva problémy bežných rodín, vzájomné vzťahy medzi súrodencami, rodičmi, či v rámci komunity. Vyskúšajte!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
V Bratislave študovala fyziku a chémiu na vysokej škole. V júli 1968 odišla na stáž do Frankfurtu a v roku 1968 emigrovala s rodinou do Ameriky. Pokračovala v štúdiu na Columbia University odbor fyzika, neskôr biológia. Postdoktorandské štúdium absolvovala v Oxforde a druhú polovicu v The Rockefeller University v New Yorku. Výskumu sa venovala do roku 2003. Na dôchodku sa venuje písaniu komentárov o konferenciách alebo knižným recenziám do The New York Academy of Sciences. Od roku 2010 sa stala predsedníčkou Spoločnosti pre históriu československých Židov.
Desítky evropských horských průsmyků nebo čtyři tisíce kilometrů od západu k východu Ameriky na kole zdolal František Šesták z Blatné na Strakonicku. Cyklistice, která je jeho celoživotní vášní, se věnuje i ve svých 84 letech. S dálkovými trasami začal až jako padesátník, když se po sametové revoluci otevřely hranice.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, KDE NAJDETE VŠECHNY DÍLY. „Lev XIV. mým favoritem nebyl, ale myslím, že je to muž pro tuto dobu,“ říká ve Studiu N katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Nového papeže označuje za pokračovatele Františkovy cesty, byť ho prý nebude kopírovat. „Nebude tak impulzivní a nepůjde do kontroverzních věcí,“ tvrdí Halík, během jehož života se na Svatém stolci vystřídalo osm římských biskupů. „Papežem mého života byl František, s ním jsem se nejvíc ztotožnil,“ přiznává. Konkláve v rozhovoru přirovnává k reality show: „Je to exotická, tajemná, esteticky fascinující a historií prosycená událost, která v sobě nese něco transcendentního. Je to atraktivní i pro lidi, kteří stojí mimo církev, pro mě potom dvojnásob,“ směje se. A všímá si i reakce zvenčí: „Trump z něj velkou radost nemá – prezidentovi odpůrci v něm totiž vidí světový symbol Ameriky.“ Jak se bude Lev XIV. angažovat v mírových snahách na Ukrajině? Jaký boj se odehrává uvnitř církve? A co Halíkovi napsal v osobním dopise papež František? Podívejte se na celý rozhovor.
Už 3/4 roku pražíme na technologii Loring. Jak se změna objemu a technologie projeví do práce pražiče? Jaké jsou rozdíly mezi běžnou technologií pražení a technologií Loring?Jak jsme novou pražičku vybírali?Jak se praží v Americe?odebírejte prosím: https://www.instagram.com/candycanecoffeehttps://www.candycane.coffee/https://twitter.com/candycaneczhttps://www.facebook.com/candycanecoffee------ music: Dotan Negrin & Prismatic Mantis - Pure Imagination (Future James Trap Remix) Listen on Spotify: https://spoti.fi/2Yl7BPO subscribe to Dotan: http://bit.ly/Sub2Dotan Follow Dotan Negrin http://www.pianoaround.com/https://soundcloud.com/dotan-negrin/ https://facebook.com/dotannegrin https://www.youtube.com/user/pianoaroundFollow Prismatic Mantis https://twitter.com/prismaticmantishttps://instagram.com/prismaticmantis/https://soundcloud.com/prismaticmantis Follow Future James: https://twitter.com/ohhhitsjameshttps://soundcloud.com/futurejames https://www.instagram.com/ohhhitsjames/
V premiérovej publicistickej relácii Mariany Jaremkovej Fenomény rozprával Ján Klíma o jazzovej klaviristke Jutte Hipp, ktorá sa do jazzu zamilovala počas 2. svetovej vojny. Prežila ju v Lipsku. Nacistický režim jazzovú hudbu neschvaľoval, a tak ju počúvala na zakázaných rozhlasových staniciach v krytoch počas bombových náletov a na tajných stretnutiach. A nielen počúvala, ale aj prepisovala jazzové melódie. Paradoxne utečenkyňou sa stala až po vojne, v roku 1946 po okupácii Lipska Ruskom sa presťahovala do západnej časti Nemecka a potom emigrovala do Ameriky. Tam ju prijal vtedy takmer výlučne mužský jazzový svet.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Amerika nikdy nebyla můj celoživotní sen. Chtěla jsem někam daleko, kde to neznám,“ říká fotografka Marie Tomanová, která pro prestižní americké časopisy zvěčnila například herce Stanleyho Tucciho nebo Jeremyho Allena Whitea. Svou cestu za úspěchem vidí spíš jako náhodu a podle ní je často lepší nejít za konkrétním cílem, ale prostě „někam jít“ a věci se pak mohou dát do pohybu. Že by se mohla stát umělkyní, Tomanová dříve vůbec nečekala – na vysoké škole v Brně se totiž setkala s přístupem, který demotivoval nejen ji, ale je přesvědčena, že vytvořil i spoustu dalších zlomených lidí. „Byla jsem v ateliéru, kam pedagog vždycky přijel, ubalil se nějaký joint, pilo se pivo a třeba si vás posadil na klín, a když se vám to nelíbilo, všichni se smáli a bylo to hrozně nepříjemné,“ popisuje svoji zkušenost fotografka s tím, že jí až po letech došlo, jak špatný takový přístup byl. O to víc si cení iniciativ, které proti podobným tlakům v akademickém prostředí bojují. Proti čemu se ale dá asi těžko bojovat, je podle fotografky změna, kterou procházejí Spojené státy americké se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem. Amerika Tomanovou podle jejích slov zklamala a neví, jestli chce být její občankou. Kvůli obavě z toho, co čeká držitele tzv. zelených karet, si ale bude muset fotografka občanství nejspíš brzy zařídit. „Když Donalda Trumpa zvolili prezidentem poprvé, hrozně jsem to obrečela. Byla jsem tehdy v Kalifornii jako nelegální migrant. Pracovala jsem jako chůva a přivydělávala si stříháním konopí na farmě,“ vzpomíná Tomanová na dobu, kdy se ještě nemohla živit čistě fotografií. Tehdy začal ohromný strach, že nebude moci ze země vycestovat, protože by se do ní nemusela vrátit. Znovuzvolení Trumpa prezidentem loni na podzim dnes vůbec nechápe – hodnoty, které prosazuje, vnímá jako pro společnost jedovaté. Proč ve Spojených státech nechce zestárnout a dokáže si fotografka představit svůj umělecký život třeba v Evropě? Jak by podle ní vypadal svět, kdyby nezáleželo na penězích? A nebojí se, že ji jednou nahradí umělá inteligence? I o tom mluvila fotografka Marie Tomanová.
Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.
Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vojna, ktorú chcel Donald Trump ukončiť za prvých dvadsaťštyri hodín od nástupu do funkcie prezidenta, stále trvá a zatiaľ, čo jeho vyslanec chodí do Kremľa rokovať pomaly každý týždeň, ruské rakety stále dopadajú na ukrajinské mestá.Putin pritom opakovane hovorí, ako mu ide o zastavenie bojov, no na stôl dáva podmienky, ktoré by pre žiaden suverénny štát neboli prijateľné. V posledných dňoch sa však objavil aj mierový plán samotnej Ameriky, ktorý sa od toho ruského až tak veľmi nelíši.Čo teda navrhuje Trump Moskve a Kyjevu, prečo tlačí hlavne na Ukrajinu, aká bude budúcnosť Krymu a nakoľko sa vôbec pohli celé mierové rokovania?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s politológom, univerzitným profesorom a analytikom Alexandrom Dulebom.Zdroje zvukov: The Wall Street Journal, The TelegraphOdporúčanie:Už som ho raz odporúčala, ale dnes mi to vzhľadom na tému opäť nedá. Ak sa chcete o Trumpovej politike dozvedieť viac, zapnite si podcast Sky News Trump 100. Reportéri v ňom sledujú prvých sto dní Trumpovej administratívy. Pre mňa je to každodenná dávka absolútneho bizáru spojená s insightmi priamo z Bieleho domu. Navyše, práve dnes je to presne sto dní, čo je Trump v úrade a podcast bude pokračovať aj ďalej. Skúste ho!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Jaká byla latinskoamerická linka pontifikátu papeže Františka? Jaký byl jeho život před papežstvím? Jak jeho zkušenosti z Jižní Ameriky ovlivnily jeho postoje a kroky v papežském úřadu? Ptáme se publicisty Františka Kalendy. Osobní vzpomínku na papeže přinese i plzeňský biskup Tomáš Holub. Také se dozvíte, co čeká církev ve dnech po pohřbu hlavy církve.
Muž periferie, chudých a menšin. Učitel zbožnosti s hlubokým vhledem do biblické teologie a následovník svatého Františka. 266. papežem se stal 13. března 2013 jako vůbec první kardinál z Jižní Ameriky. Zemřel na Velikonoční pondělí ve věku 88 let v Domu svaté Marty.
Jaká byla latinskoamerická linka pontifikátu papeže Františka? Jaký byl jeho život před papežstvím? Jak jeho zkušenosti z Jižní Ameriky ovlivnily jeho postoje a kroky v papežském úřadu? Ptáme se publicisty Františka Kalendy. Osobní vzpomínku na papeže přinese i plzeňský biskup Tomáš Holub. Také se dozvíte, co čeká církev ve dnech po pohřbu hlavy církve.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Florida, Washington a odtiaľ smer Uzbekistan, Nemecko, Japonsko, Taliansko, Švajčiarsko a späť do Ameriky. V týchto krajinách mal či bude mať v priebehu roka výstavu výtvarník Luka Brase, náš dnešný hosť, ktorý o sebe hovorí, že žije a pracuje po celej Európe. Počas rozprávania a cestovania si urobíme prestávku v Holandsku, zistíme, čím je táto krajina preňho výnimočná, zájdeme si - a to vlakom - na aktuálnu výstavu v Bratislave, kde vystavuje jeho mama a on spolu s ňou, no a podebatujeme aj o galériách. Počas dvoch rokov otvoril tri a hovorí, že chce, aby bolo umenie bližšie k ľuďom. Zhovára sa s ním Hana Rapantová.
Na veľkonočný pondelok zomrel 88-ročný Pápež František. Bol prvým pápežom z južnej Ameriky, narodil sa ako Jorge Mario Bergoglio v Argentínskom Buenos Aires. Jeho pontifikát bol iný ako predchádzajúce. Odmietal luxus Vatikánu, žil skromne, pomáhal chorým a chudobným a zastával sa aj ľudí z LGBTI komunity. Za 266. pápeža katolíckej cirkvi bol zvolený konkláve biskupov v marci 2013.Aký bol teda Františkov pontifikát? Ako jeho vedenie ovplyvnilo katolícku cirkev aj svetovú politiku? Aký bol jeho politický, kultúrny a ľudský vplyv na veriacich aj neveriacich? Aký bol vzťah pápeža Františka ku Slovensku, ktoré aj nedávno navštívil a bol sa pozrieť aj na Košickom Luníku?Čo nasleduje teraz? Ako bude vyzerať voľba nového pápeža a kto sú favoriti? Alebo sa znovu dočkáme prekvapenia ako pri Františkovi? Môže mať jeho smrť a zvolenie nového pápeža vplyv aj na vyriešenie kríz vo svete, alebo sa naopak všetko vrátane vojny na Ukrajine či situácie na Strednom východe ešte viac zauzlí?Braňo Závodský sa rozprával s emeritným trnavským arcibiskupom Robertom Bezákom a bývalým ministrom zahraničných vzťahov Pavlom Demešom.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se při svém razantním postupu vůči imigraci uchýlila i k deportacím bez možnosti soudního přezkumu. Symbolem se stal osud Kilmara Abrega Garcii, který protiprávně skončil v Salvadoru v jednom z nejtvrdších vězení světa. Jak se jeho příběh odehrál? A jak zapadá do Trumpova protiimigračního tažení?Host: Jana Ciglerová - zpravodajka Deníku N ve Spojených státechČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Na chvíli zapomeňte na trhy, řekl Donald Trump novinářům v neděli večer. Tím myslel, že pády akcií jsou přirozeným důsledkem jeho hospodářské politiky, při které byla uvalena 25procentní cla na automobily, 10procentní cla na veškerý dovoz do Ameriky a reciproční cla na některé státy včetně Číny a členů Evropské unie.
Den D „recipročních cel“ amerického prezidenta Donalda Trumpa je tu. Od středy Spojené státy začínají vybírat - nebo to alespoň do poslední chvíle avizovaly - nové vysoké dovozní tarify, které míří také na Evropskou unii nebo Čínu. Jde ale jen o část nových cel. Akciové trhy nahlodává nervozita, rozjíždějí se celní války a znějí i obavy z globální recese. Kdo prodělá?Host: Filip Matějka - ekonom z institutu CERGE-EIČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Hovorí o návrate spravodlivosti, o záchrane Ameriky a amerických pracovných miest, o žiarivej budúcnosti.Donald Trump sa najnovšie vrhol do colnej vojny aj s Európu, plánuje totiž 25-percentné clá na zahraničné automobily. To je však problém špeciálne pre Slovensko, kde automotive zamestnáva státisíce ľudí.Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno rozpráva o Trumpových clách na autá s reportérom Indexu Jozefom Tvardzíkom.Zdroj zvukov: Fox News, CBC News, Youtube/Smer-SDOdporúčanie:Zmeniť niečí názor býva občas tá najťažšia vec na svete. No jestvujú aspoň základné pravidlá, ktoré by pri tomto úsilí mohli pomôcť. Tieto konverzačné techniky opisuje BBC v texte Jednoduchý trik, ako zmeniť niekoho názor, tak odporúčam.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Farmári z viacerých krajín sa spojili, aby upozornili na riziká dovozu lacných potravín z krajín mimo EÚ. Predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Andrej Gajdoš hovorí o dôsledkoch liberalizácie obchodu a nerovných podmienkach pre európskych poľnohospodárov Nedávne protesty farmárov, do ktorých sa zapojili aj slovenskí poľnohospodári, poukázali na problémy, ktoré prináša dovoz lacných potravín z tretích krajín. Protesty sa niesli v pokojnom duchu, no jasne zdôrazňovali obavy farmárov. Slovenskí poľnohospodári sa na hraniciach spojili s českými kolegami a pridali sa k nim aj farmári z Rakúska, Maďarska, Poľska či Nemecka. „Protest nebol len československou záležitosťou. Mal širší európsky rozmer a signalizoval, že poľnohospodári čelia podobným problémom v rôznych krajinách,“ uviedol Andrej Gajdoš. Hlavným problémom, na ktorý farmári upozornili, je dovoz potravín z krajín, ktoré nemajú také prísne bezpečnostné a environmentálne štandardy ako Európska únia (EÚ). To podľa nich vytvára nerovné podmienky na trhu a poškodzuje domácu výrobu. Kľúčovou témou protestov bola aj obchodná dohoda Mercosur, ktorá by mala uľahčiť dovoz poľnohospodárskych produktov z Južnej Ameriky. Podľa A. Gajdoša sa proti tejto dohode formuje takzvaná blokujúca menšina, ktorú vedie Francúzsko a podporujú ju aj Írsko, Taliansko či Poľsko. Rokovania o dohode ešte pokračujú a konečné rozhodnutie sa očakáva v lete. Farmári sa obávajú, že dohoda umožní vstup produktov, ktoré boli vyrobené za oveľa miernejších podmienok, než aké musia dodržiavať európski poľnohospodári. „Kým my musíme prísne evidovať používanie pesticídov, v krajinách Mercosuru sa bežne používajú látky, ktoré sú v EÚ zakázané. Takáto konkurencia nie je zdravá ani férová,“ upozornil A. Gajdoš. Okrem Mercosuru farmári sledujú aj dohodu EÚ s Ukrajinou, ktorá umožnila dočasné uvoľnenie obchodu s agrokomoditami. Táto dohoda však vyprší v júni, a preto je otázne, aké budú jej ďalšie podmienky. Jedným z hlavných problémov podľa farmárov je aj nedostatočná informovanosť spotrebiteľov o pôvode potravín. Často sa totiž stáva, že napríklad kuracie mäso z Ukrajiny sa na Slovensku iba spracuje a následne predáva ako produkt z EÚ. Podobne sa môže čínska paradajka stať súčasťou európskeho paradajkového pretlaku bez jasného označenia pôvodu. „Chceme, aby spotrebitelia vedeli, čo si kupujú. Aj preto sme spustili petíciu za transparentné označovanie potravín, do ktorej sa môže zapojiť každý občan,“ dodal A. Gajdoš. Farmári preto žiadajú sprísnenie kontrol a ochranu domácej výroby pred nekalou konkurenciou. Podľa nich nejde len o ekonomický problém, ale aj o otázku bezpečnosti potravín a udržateľnosti európskeho poľnohospodárstva. Ako by mala EÚ zabezpečiť rovnováhu medzi ekológiou a ekonomikou? Stále častejšie sa upozorňuje na potravinovú sebestačnosť. V čom sme na Slovensku potravinovo sebestační – v ktorých oblastiach naopak nie a spoliehame sa na dovoz? A do akej miery je možná potravinová sebestačnosť v dnešnej dobe? Na tieto a ďalšie otázky sa odpovede dozviete vo videopodcaste: https://www.trend.sk/ekonomika/sef-sppk-protest-farmarov-vyslal-signal-dovoz-lacnych-potravin-ohrozuje-domacu-vyrobu?itm_brand=trend&itm_template=hp&itm_modul=trend_topbox&itm_position=2
Tvůrci National Geographic postavili Arethu Franklin do řady géniů vedle Einsteina a Picassa. Narodila se 25. března 1942. Podle Baracka Obamy se v jejím hlase odrážely dějiny Ameriky. Každé písni dokázala vtisknout osobitost a vytvořit z ní nové dílo. K slzám dojala prezidenta, papeže i malého chlapce. Ještě dřív, než se stala slavnou zpěvačkou, stala se maminkou. Prvního dva syny porodila před svými 18. narozeninami.
Americká vláda zastavila financování ikonických stanic Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda a Hlasu Ameriky. „Nepřekvapilo mě to, ale cítil jsem smutek,“ říká Jolyon Naegele, bývalý reportér Hlasu Ameriky z komunistického Československa.Financování rádií, která se soustředí na vysílání zejména do nesvobodných a nedemokratických států, zastavil prezident Donald Trump s odkazem na to, že jeho administrativa šetří a propouští úřednický aparát.Třeba čínská státní média pak tento krok oslavovala a glosovala s tím, že skončila továrna na lži, která měla odpudivou pověst.„Tahle média v Číně vysílala hlavně v tibetštině a to nikdo jiný nedělá,“ říká už zmíněný bývalý novinář Jolyon Naegele, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.„Svobodná Evropa/Radio Svoboda je pořád potřeba rozhodně v Rusku, protože tam svoboda není. Svobodná média vůbec nejsou ani v Bělorusku, ani ve velké části střední Asie a Kavkazska. A co se týče Hlasu Ameriky, tak oni vysílali do velké míry do Afriky, kde taky není volný tok informací, kde je cenzura. Svobodná Evropa začala nedávno znovu vysílat do Maďarska, protože tam už neexistují svobodná média,“ dodává Naegele.Rozený Newyorčan Naegele žije v Evropě od 80. let, vazbu k ní měl přes rodiče, zejména otce pocházejícího z Německa. Už během studií se začal učit česky. Ucházel se o práci ve Svobodné Evropě, nakonec ale o pár let později uspěl právě v Hlasu Ameriky. Zpravodajem ze zemí za železnou oponou byl od poloviny 80. let. A jeho příběh a vyprávění dobře ilustruje to, jak klíčovou roli tahle média sehrála při pádu komunistického bloku v Evropě.„Měl jsem zpětnou vazbu na svoji práci od Václava Havla, od Jiřího Dienstbiera, Petra Uhla, Anny Šabatové a dalších chartistů, mluvčích Charty, lidí z Vonsu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, pozn. red.), od aktivistů z Jazzové sekce. Všichni byli strašně vděční a dodnes jsou, že jsem šel na jejich procesy a referoval o nich. Už tehdy na chodbách soudních síní mi děkovali,“ vypráví Naegele, který si do detailu pamatuje snad každou reportáž, kterou za Železnou oponou natáčel a která vždy v devět večer zněla z éteru Hlasu Ameriky.Co byla jeho nejlepší reportáž z Československa? Posílal rozhovory s lidmi jako Václav Havel hned do éteru, nebo je vozil na pásce do Vídně? A v čem jsou podle něj dodnes nenahraditelná média jako je Radio Svobodná Evropa/Radio svoboda a Hlas Ameriky?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Lapacho je čaj z kůry stromu pocházejícího z amazonských oblastí Jižní Ameriky, kterému se přezdívá strom života. Indiáni také věřili, že je lapacho prostředkem k dlouhověkosti a silnému imunitnímu systému.
Lapacho je čaj z kůry stromu pocházejícího z amazonských oblastí Jižní Ameriky, kterému se přezdívá strom života. Indiáni také věřili, že je lapacho prostředkem k dlouhověkosti a silnému imunitnímu systému.
Bylo to rychlejší, než kdo čekal. Od počátku extrémního zvyšování celních tarifů novou administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa mainstreamoví ekonomové tvrdili, že je to hloupost. Ale v Americe byli oslyšeni. Trump uspěl ve volbách s emocionálním příběhem, že vyšší cla ztrestají nečestné zahraniční importéry a obnoví znovu americkou produkci, což povede k více pracovním místům a bohatství. Obecně pak k tomu, co Donald Trump nazývá „zlatým věkem Ameriky“. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nazval ho najkrajším slovom v slovníku a používa ho skutočne požehnane. Donald Trump hovorí o clách ako o zázračnom nástroji na prinavrátenie zlatého veku Ameriky a od svojho nástupu ich zaviedol, dočasne pozastavil a znovu zaviedol na krajiny od Číny až po Európsku úniu.Jeho tím hovorí o vyjednávacej stratégii, finančné trhy si však, vzhľadom na ich prepad, myslia niečo iné.Čo prináša Trumpova obchodná vojna Amerike, ale aj Európe a konkrétne Slovensku? Kto z nej vyjde ako porazený a dá sa Trumpove konanie vôbec považovať za strategické?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta makroekonomického analytika Slovenskej sporiteľne Mateja Horňáka.Zdroje zvukov: BBC News, Fox News, Guardian NewsOdporúčanie:Magazín Closer prichádza za svojimi čitateľmi. V spolupráci s podnikom Temný Ost Block spúšťa novú sériu živých diskusií Closer Talks Offline. Prvým hosťom bude Michal "YAKSHA" Novotný, ktorý porozpráva o svojej kariére, životnom štýle aj motivácii. Diskusia bude v utorok 18.marca o šiestej večer v Ost Blocku na Kamennom námestí v Bratislave. Tím magazínu Closer sa na vás teší.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Proč americká administrativa omezila na minimum činnost agentury, která financuje stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda? Mohlo by být do budoucna vysílání Svobodné Evropy zajištěno z jiných unijních zdrojů? A co vyplývá z nového rozsáhlého průzkumu, který podnikla sociologická agentura na Ukrajině a zaměřila se především na pohled respondentů na působení prezidenta Zelenského?
Úřad pro víru při Bílém domě má novou šéfku Paulu White Cainovou. Floridskou evangelickou kazatelku prezident Donald Trump totiž obdivuje. Tvrdí o ní, že je největší obhájkyní víry, jakou kdy prezident Ameriky měl. Jak je s Trumpem propojena? A jak se na její „evangelium prosprity“ dívají křesťanské církve ve Spojených státech? V další části si povídáme s farmářem, který hospodaří na pozemcích plzeňského biskupství a získal prestižní ocenění Pestrá krajina.
Baseball patří v USA k národním sportům, a tak do Ameriky vyrazil před pár dny nabrat zkušenosti také český reprezentační tým. Tréninkového soustředění se zúčastnilo 23 hráčů a 7 trenérů. Zakotvili na Floridě, kde v příjemných skoro 30 stupních během 8 dnů sehráli 5 zápasů s profesionálními týmy nižší Minor League. Na hřiště vybíhali v modrých dresech s nápisem Česko, které navíc pomohou financovat výjezd českého baseballového dorostu na mistrovství světa na Tchaj-wanu.
Proč americká administrativa omezila na minimum činnost agentury, která financuje stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda? Mohlo by být do budoucna vysílání Svobodné Evropy zajištěno z jiných unijních zdrojů? A co vyplývá z nového rozsáhlého průzkumu, který podnikla sociologická agentura na Ukrajině a zaměřila se především na pohled respondentů na působení prezidenta Zelenského?
Baseball patří v USA k národním sportům, a tak do Ameriky vyrazil před pár dny nabrat zkušenosti také český reprezentační tým. Tréninkového soustředění se zúčastnilo 23 hráčů a 7 trenérů. Zakotvili na Floridě, kde v příjemných skoro 30 stupních během 8 dnů sehráli 5 zápasů s profesionálními týmy nižší Minor League. Na hřiště vybíhali v modrých dresech s nápisem Česko, které navíc pomohou financovat výjezd českého baseballového dorostu na mistrovství světa na Tchaj-wanu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zažíváme zvláštní historický paradox, kdy prezident Trump záměrně oslabuje pověst Ameriky jako spolehlivého partnera, a současně roste potřeba dosavadních spojenců setrvat s Amerikou v pevné alianci. Platí to pro Ukrajinu i Izrael, obě země ale v poslední době udělaly odlišnou zkušenost.
Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.
Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dostali jsme facku jak zleva, tak zprava. Dostali jsme jednu facku z Ruska – takovou opravdu odpornou, válečnou. A druhou facku, verbální, teď dostáváme ze strany Ameriky. Jako by obě facky měly posloužit k tomu, abychom se probrali,“ zamýšlí se ekonom a nový ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Jak tuto instituci plánuje proměnit? A proč podle něj i ve světové politice dobro nutně vítězí nad zlem? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dostali jsme facku jak zleva, tak zprava. Dostali jsme jednu facku z Ruska – takovou opravdu odpornou, válečnou. A druhou facku, verbální, teď dostáváme ze strany Ameriky. Jako by obě facky měly posloužit k tomu, abychom se probrali,“ zamýšlí se ekonom a nový ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Jak tuto instituci plánuje proměnit? A proč podle něj i ve světové politice dobro nutně vítězí nad zlem? Poslechněte si rozhovor.
Po setkání ruské a americké delegace v Rijádu musel prezident Trump nutně dospět k závěru, že míru na Ukrajině nedosáhne ani za 24 hodin, ani za sto dní, a pokud jej vůbec dosáhne, pak ne v podobě, s níž by se mohl před svými stoupenci opětovného zveličení Ameriky nějak zvlášť pochlubit.
V tejto časti sme sa rozprávali so šéfom Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory, ktorý hovorí o tom, ako môže dohoda EÚ s Latinskou Amerikou poškodiť domáci trh a ako môže byť lokálna výroba potravín nahradená lacnejšími alternatívami. Ako to ovplyvní domáci trh a ako zistiť, ktoré mäso kupovať? To všetko v novej časti LTB.
S Pavlem Žáčkem, předsedou výboru pro bezpečnost Sněmovny, o bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě po nástupu Donalda Trumpa.Chce Trump zničit NATO, nebo ho chce naopak posílit? Proč nefunguje Reverzní Kissinger? Dá se Rusko odloupnout od Číny? Je zápletkou všech Trumpových aktivit strach Ameriky z Číny? Jaká by měla být strategie Evropy vůči Trumpovi a jaká strategie České republiky? A jak bychom si měli plnit domácí úkoly?
Ještě před několika týdny měl americký prezident Donald Trump po Evropě davy příznivců, a to i v establishmentu. Po jeho brutálním bezpečnostním, vojenském i ekonomickém odstřižení od Evropy a speciálně pak od Ukrajiny, je to minulost. Jedna věc se ale nepochybně Trumpovi povedla. Opuštěná Evropa až dosud spoléhající na bezpečnostní záruky Ameriky musí urychleně zbrojit a posilovat svoji a v ideálním případě i ukrajinskou vojenskou sílu.
"Slovensko dnes hrá lokaja Kremľa. Fico vedie Slovensko do izolácie. Ani Berlín, Londýn či Paríž nebudú čakať ako sa vyspí slovenský premiér. Tá voľba je dnes úplne jednoduchá - klub slobodných krajín alebo prokremeľské lokajstvo," tvrdí expremiér Mikuláš Dzurinda. Podľa neho EÚ v jej súčasnej podobe zrejme končí, NATO však mŕtve nie je. A čo zastaví Putina a jeho agresiu?"Neverím, že ľudia okolo Trumpa sú tak naivní, že si vážne myslia, že USA si v novom geopolitickom priestore dokážu dať rady úplne sami. Treba im to pripomínať, ale hlavne treba dobehnúť to, na čo Európa celé desaťročia kašlala. Postaviť sa na vlastné nohy a investovať do našej bezpečnosti. Potom si nás budú vážiť aj vo Washingtone," hovorí pre Aktuality bývalý premiér Mikuláš Dzurinda a dodáva, že Amerika nie je len Trump a hnutie Maga a preto transatlantické partnerstvo netreba zahadzovať.Na bezpečnostné záruky trumpovej Ameriky sa Európa dnes spoliehať zjavne nemôže. Namiesto maľovania čiernych scénárov si však podľa premiéra, ktorý doviedol Slovensko do NATO, treba vyhrnúť rukávy a začať intenzívne pracovať na zabezpečení bezpečnosti Európy z vlastných zdrojov a kapacít. "Máme na to, treba len chcieť a mať odvahu aj k nepopulárnym a ráznym riešeniam," myslí si Dzurinda."Osobne pochybujem, že NATO formálne skončí, ale že sa dostane do akéhosi latentného a spiaceho stavu, to si predstaviť viem veľmi živo," hovorí bývalý dvojnásobný premiér.Európska únia tak v jej súčasnej podobe zrejme končí, nahradiť ju môže takzvaná koalícia ochotných - teda krajín, ktoré chcú spraviť z Európy skutočnú a sebestačnú mocnosť schopnú - i ochotnú, sa brániť. Slovensko tam však pod Ficovým vedením zjavne patriť nebude."Európa sa zariadi, či už s Ficom a Orbánom alebo bez Slovenska a Maďarska, ale zariadi sa. Ak to títo páni nechápu, tak sú hlupáci," poznamenal pre Aktuality Nahlas expremiér.Ako napokon skončí Ruská agresia na Ukrajine, bude nevyhnutné, aby prípadný mier zabezpečoval ozbrojený kontingent krajín EÚ a máme sa obávať eskalácie konfliktu do akejsi "Veľkej vojny", a to i priamo na území štátov EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes bude témou aktuálna geopolitická situácia, ktorú podrobne rozoberieme s bývalým premiérom slovenskej vlády Mikulášom Dzurindom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
"Slovensko dnes hrá lokaja Kremľa. Fico vedie Slovensko do izolácie. Ani Berlín, Londýn či Paríž nebudú čakať ako sa vyspí slovenský premiér. Tá voľba je dnes úplne jednoduchá - klub slobodných krajín alebo prokremeľské lokajstvo," tvrdí expremiér Mikuláš Dzurinda. Podľa neho EÚ v jej súčasnej podobe zrejme končí, NATO však mŕtve nie je. A čo zastaví Putina a jeho agresiu?"Neverím, že ľudia okolo Trumpa sú tak naivní, že si vážne myslia, že USA si v novom geopolitickom priestore dokážu dať rady úplne sami. Treba im to pripomínať, ale hlavne treba dobehnúť to, na čo Európa celé desaťročia kašlala. Postaviť sa na vlastné nohy a investovať do našej bezpečnosti. Potom si nás budú vážiť aj vo Washingtone," hovorí pre Aktuality bývalý premiér Mikuláš Dzurinda a dodáva, že amerika nie je len Trump a hnutie Maga a preto transatlantické partnerstvo netreba zahadzovať.Na bezpečnostné záruky trumpovej Ameriky sa Európa dnes spoliehať zjavne nemôže. Namiesto maľovania čiernych scenárov si však podľa premiéra, ktorý doviedol Slovensko do NATO, treba vyhrnúť rukávy a začať intenzívne pracovať na zabezpečení bezpečnosti Európy z vlastných zdrojov a kapacít. "Máme na to, treba len chcieť a mať odvahu aj k nepopulárnym a ráznym riešeniam," myslí si Dzurinda."Osobne pochybujem, že NATO formálne skončí, ale že sa dostane do akéhosi latentného a spiaceho stavu, to si predstaviť viem veľmi živo," hovorí bývalý dvojnásobný premiér.Európska únia tak v jej súčasnej podobe zrejme končí, nahradiť ju môže takzvaná koalícia ochotných - teda krajín, ktoré chcú spraviť z Európy skutočnú a sebestačnú mocnosť schopnú - i ochotnú, sa brániť. Slovensko tam však pod Ficovým vedením zjavne patriť nebude."Európa sa zariadi, či už s Ficom a Orbánom alebo bez Slovenska a Maďarska, ale zariadi sa. Ak to títo páni nechápu, tak sú hlupáci," poznamenal pre Aktuality Nahlas expremiér.Ako napokon skončí Ruska agresia na Ukrajine, bude nevyhnutné, aby prípadný mier zabezpečoval ozbrojený kontingent krajín EÚ a máme sa obávať eskalácie konfliktu do akejsi "Veľkej vojny", a to i priamo na území štátov EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes bude témou aktuálna geopolitická situácia, ktorú podrobne rozoberieme s bývalým premiérom slovenskej vlády Mikulášom Dzurindom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Vztahy Evropy a Ameriky se dostaly na jeden z nejkrizovejších bodů od druhé světové války. Musíme k tomu přistupovat rozumně, chladnokrevně, s rozmyslem - a snažit se, aby k další eskalaci nedošlo, myslí si Tomáš Pojar.Hostem speciálního vysílání Ptám se já k aktuálním vztahům Evropy a USA byl i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.„Je škoda, jak to celé dopadlo a je potřeba tu situaci napravit a pokud možno neprohlubovat roztržku napříč Atlantikem. Musíme začít chodit s pozitivní agendou. A tu má teď na starosti dát dohromady dvojice prezident Macron a premiér Starmer s podporou zemí, které se v Londýně sešly. A já myslím, že to je správná cesta,“ řekl Pojar k hádce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským a následnému summitu v Londýně.Podle něj je čas jednat: „Nemáme fňukat, že jsme nebyli přizváni k jednání mezi Ruskem a Amerikou, ale máme přijít s pozitivní agendou toho, jakým způsobem tu válku zastavit. A to za podmínek, že nebude prostě další kolo válčení brzy poté, co bude toto zastaveno a ještě ve větší míře.“Nutnost navyšování výdajů na obranu je podle Pojara věc v podstatě bez diskuze. „Každý rozumně uvažující člověk ví, že se mění situace ve světě, že se mění situace v Evropě, a to poměrně dramaticky. A že musíme být silní ekonomicky, silní v obraně. A kdo bude silný ekonomicky a kdo bude silný v obraně, ten bude se moci lépe bránit a nakonec bude bohatší,“ řekl premiérův poradce.Česko je podle něj schopno i nadále nabízet posilování obranyschopnosti ukrajinské armády: „Na tom děláme již tři roky. A nejlepší a největší pilíř těch bezpečnostních garancí je a bude silná ukrajinská armáda. Protože když nebude silná ukrajinská armáda, žádné další bezpečnostní garance nemají smysl.“--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Žijeme ešte v slobodnom svete pod líderstvo Ameriky? Prečo prezident Trump pomáha Moskve? Čo sa stalo v Rijáde? Dokáže Európa nahradiť Ameriku v pomoci Ukrajine? A dokážeme sa postaviť za vlastnú slobodu?
Sedm pramenů, které dokázaly léčit neduhy ledvin, jater, zažívacího ústrojí i revmatismus, vyvěrá na úpatí Apalačských hor v Pensylvánii. Na konci 18. století tam vznikly lázně, které byly po 200 let vyhledávaným místem pacientů z vyšších společenských vrstev. O blaho těla se v Bedford Springs pečuje dodnes, i když už se tamní minerálka nepije.
V úrade je len pár týždňov, no jeho rozhodnutia už teraz hýbu zahraničnou politikou. Donald Trump sa cez víkend rozhodol uvaliť clá na svojich najbližších spojencov a následne ich pozdržať o jeden mesiac. Reakcie trhov, ale aj dotknutých krajín na seba nenechali dlho čakať. Čo teda Donald Trump zavádza, prípadne plánuje zaviesť, ako reagujú dotknuté krajiny, čo to znamená pre Američanov, a čo hrozí Slovensku či Európskej únii? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku zo zahraničnej redakcie denníka SME a Jozefa Tvardzíka, ekonomického redaktora denníka SME a magazínu INDEX. Zdroj zvukov: BBC News, ČT24, Associated Press, NBC News, Washington Post, The Times Odporúčanie: Videli ste už tretiu sériu Clarkson's Farm? Ja som sa k nej dostala až tento víkend a neskutočne som sa zabavila. Jeremy Clarkson sa opäť snaží spravovať svoju vyše 400-hektárovú farmu s tým, že tentokrát sa okrem obrábanej pôdy pustí aj do bežne neobrábaných častí a pokúsi sa získať profit. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Nový americký prezident začal své druhé období rázně. Mimo jiné zavedením cel na import ze zemí, jako je Kanada, Mexiko nebo Čína. Tento krok odráží možná hlubší posun Ameriky, než jen momentální rozpoložení Donalda Trumpa.
Bylo jaro roku 1986. Zrovna jsem přijela do Ameriky jako politický uprchlík a agentura, která pečovala o uprchlické blaho, mě poslala do Bostonu a ubytovala na jednom předměstí. S Láďou, mým známým z Prahy, který taky zrovna získal azyl v USA, jsme si užívali amerických začátků a učili se žít ve fungl novém světě.
1. Na clá Donalda Trumpa doplatia voliči Roberta Fica 2. Slovensko bude vynechané 3. Zabili človeka, ktorý kradol v OC Nivy