Podcasts about ameriky

Jóga je tisíce let stará praktika, kterou dodnes využívá mnoho lidí. Z východu se postupně dostala do Ameriky a Evropy. Vlivem času a prostředí se některé její aspekty proměnily. Podle jogínky Romany Martincové je důležité hledat původní východní zdroje.

Jóga je tisíce let stará praktika, kterou dodnes využívá mnoho lidí. Z východu se postupně dostala do Ameriky a Evropy. Vlivem času a prostředí se některé její aspekty proměnily. Podle jogínky Romany Martincové je důležité hledat původní východní zdroje.

Jóga je tisíce let stará praktika, kterou dodnes využívá mnoho lidí. Z východu se postupně dostala do Ameriky a Evropy. Vlivem času a prostředí se některé její aspekty proměnily. Podle jogínky Romany Martincové je důležité hledat původní východní zdroje.Všechny díly podcastu Kdo umí, ten umí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slabnúci dolár, rastúce dlhy a nervózni investori

Zimná olympiáda je v plnom prúde a celé Slovensko momentálne dýcha hokejom. Nečakaný a o to cennejší triumf našich reprezentantov nad favorizovaným Fínskom hneď v úvode turnaja vyvolal v krajine obrovskú vlnu eufórie. Práve táto hokejová horúčka bola ideálnym impulzom, aby si Julo a Muťo do novej časti podcastu Striedame! pozvali hosťa, ktorý o emóciách, národnej hrdosti a tvrdej hokejovej drine vie svoje - Michal Hudec.Michal Hudec, ktorý je štvornásobný majster republiky a ikona bratislavského Slovana, prináša pohľad človeka, ktorý zažil hokej v jeho najrýdzejšej podobe.Výsledkom je strhujúca jazda jeho kariérou, ktorá vás zoberie priamo do útrob šatne počas slávnej výlukovej sezóny, ale aj k mantinelom, kde lietali päste a emócie ďaleko za hranicu pravidiel. Michal Hudec v rozhovore s ľahkosťou a jemu vlastným vtipom spomína na časy, kedy sa hokej na Slovane „rezal a mlel” od prvej minúty a súperi chodili do Bratislavy s rešpektom už len kvôli menu domáceho tímu.Ústrednou témou, ktorá dodnes rezonuje medzi fanúšikmi, je jeho legendárny konflikt s košickým brankárom Miroslavom Šimonovičom. Michal Hudec v podcaste detailne opisuje genézu tejto rivality, ktorá nevyvrcholila len na ľade, ale mala dohru aj v chodbách štadióna. „Zrazu, keď dostane ‚kraula' od Šimonoviča po hlave, tak... Ja nemám rád nespravodlivosť,” spomínal Michal Hudec na momenty, kedy emócie definitívne pretiekli.S úsmevom však dodal, že po zisku titulu v Košiciach ho museli k autobusu sprevádzať policajti: „Došli štyria po mňa, odprevadili ma k autobusu, lebo som vedel, že ma ľudia čakajú vonku.”Rozhovor sa však netočí len okolo bitiek. Michal Hudec s obrovským rešpektom vyzdvihuje osobnosti ako Zdeno Cíger či Richard Kapuš, ktorí formovali jeho hokejovú identitu. Pripomína nezabudnuteľnú éru, kedy sa hviezdy z NHL vracali na slovenské klziská a priniesli so sebou moderný hokej, ktorý fanúšikov dvíhal zo sedadiel.Dnes sa Michal Hudec nachádza v úplne inej pozícii – ako regionálny manažér buduje hokejové zázemie v Malackách. S rovnakou vášňou, s akou kedysi strieľal góly, teraz bojuje za správnu výchovu mládeže a snaží sa vrátiť hokeju komunitný rozmer. „Chcem, aby sa moje deti hrali,” hovorí o svojej filozofii, pričom otvorene kritizuje nezdravý tlak niektorých rodičov na výsledky.Ak chcete vedieť, ako sa z „gangstra z Ameriky” stal vizionár, ktorý chce zmeniť mentalitu slovenského športu, tento rozhovor si nemôžete nechať ujsť.

Zimná olympiáda je v plnom prúde a celé Slovensko momentálne dýcha hokejom. Nečakaný a o to cennejší triumf našich reprezentantov nad favorizovaným Fínskom hneď v úvode turnaja vyvolal v krajine obrovskú vlnu eufórie. Práve táto hokejová horúčka bola ideálnym impulzom, aby si Julo a Muťo do novej časti podcastu Striedame! pozvali hosťa, ktorý o emóciách, národnej hrdosti a tvrdej hokejovej drine vie svoje - Michal Hudec.Michal Hudec, ktorý je štvornásobný majster republiky a ikona bratislavského Slovana, prináša pohľad človeka, ktorý zažil hokej v jeho najrýdzejšej podobe.Výsledkom je strhujúca jazda jeho kariérou, ktorá vás zoberie priamo do útrob šatne počas slávnej výlukovej sezóny, ale aj k mantinelom, kde lietali päste a emócie ďaleko za hranicu pravidiel. Michal Hudec v rozhovore s ľahkosťou a jemu vlastným vtipom spomína na časy, kedy sa hokej na Slovane „rezal a mlel” od prvej minúty a súperi chodili do Bratislavy s rešpektom už len kvôli menu domáceho tímu.Ústrednou témou, ktorá dodnes rezonuje medzi fanúšikmi, je jeho legendárny konflikt s košickým brankárom Miroslavom Šimonovičom. Michal Hudec v podcaste detailne opisuje genézu tejto rivality, ktorá nevyvrcholila len na ľade, ale mala dohru aj v chodbách štadióna. „Zrazu, keď dostane ‚kraula' od Šimonoviča po hlave, tak... Ja nemám rád nespravodlivosť,” spomínal Michal Hudec na momenty, kedy emócie definitívne pretiekli.S úsmevom však dodal, že po zisku titulu v Košiciach ho museli k autobusu sprevádzať policajti: „Došli štyria po mňa, odprevadili ma k autobusu, lebo som vedel, že ma ľudia čakajú vonku.”Rozhovor sa však netočí len okolo bitiek. Michal Hudec s obrovským rešpektom vyzdvihuje osobnosti ako Zdeno Cíger či Richard Kapuš, ktorí formovali jeho hokejovú identitu. Pripomína nezabudnuteľnú éru, kedy sa hviezdy z NHL vracali na slovenské klziská a priniesli so sebou moderný hokej, ktorý fanúšikov dvíhal zo sedadiel.Dnes sa Michal Hudec nachádza v úplne inej pozícii – ako regionálny manažér buduje hokejové zázemie v Malackách. S rovnakou vášňou, s akou kedysi strieľal góly, teraz bojuje za správnu výchovu mládeže a snaží sa vrátiť hokeju komunitný rozmer. „Chcem, aby sa moje deti hrali,” hovorí o svojej filozofii, pričom otvorene kritizuje nezdravý tlak niektorých rodičov na výsledky.Ak chcete vedieť, ako sa z „gangstra z Ameriky” stal vizionár, ktorý chce zmeniť mentalitu slovenského športu, tento rozhovor si nemôžete nechať ujsť.

Deň po ukončení mierových rokovaní Ukrajiny, Ruska a Spojených štátov vystúpil prezident Volodymyr Zelenskyj s informáciou, že bojujúce strany dostali od Ameriky čas na ukončenie vojny do júna tohto roka. Rokovania ako také však priniesli len veľmi malý pokrok, keďže obe krajiny trvajú na svojich požiadavkách. Ako blízko ku koncu takmer štvorročnej vojny teda naozaj sme? Čo sa stane, ak sa termín nedodrží a kto vlastne túto vojnu vyhrá? Aj to sa Nikola Šuliková Bajánová pýta reportéra zahraničnej redakcie denníka SME Daniela Hoťku. Zdroje zvukov: ČT, YouTube/Zelenskyj, AFP News Agency Odporúčanie: Seriál Clarkson's Farm sa už v odporúčaní tohto podcastu vyskytol, ale to neprekáža. Bolo to dávno a teraz sa dá pozerať jeho štvrtá séria. Opäť je to mimoriadne vtipné, Jeremy Clarkson vymýšľa ďalšie projekty, vďaka ktorým sa ani náhodou nenudí a my sa nenudíme s ním. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Víc než 8 tisíc lyžařů nastoupí do 59. ročníku slavného závodu Jizerská 50. Její tradice začala v roce 1968, kdy liberečtí horolezci v Jizerských horách trénovali na expedici do Jižní Ameriky. Na výpravě všichni zemřeli pod lavinou, závod pokračuje na jejich počest. Začátky Jizerské 50 připomínají někteří pamětníci.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může se Evropa dál spoléhat na Ameriku jako na hlavního spojence? „Všechny spojenecké smlouvy i přes nehorázné výhružky Donalda Trumpa ohledně Grónska platí. Máme si co vyčítat, ale máme si to odpustit,“ je přesvědčený v Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch. Politolog a poradce prezidenta Jiří Pehe pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že s příštím americkým prezidentem se situace může změnit: „Určitý odklon Ameriky od Evropy je ale dlouhodobý trend.“ Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud chce Evropa přežít v tomto rozkomíhaném světě, musí stát mocností, ať se jí to líbí nebo nelíbí,“ říká Petr Kolář, když mluví o současném světě, ve kterém se podle něj rozpadá představa stability, na kterou jsme byli zvyklí. Bývalý velvyslanec v USA i Rusku a poradce prezidenta Petra Pavla sleduje americkou politiku s otevřeným znepokojením a bez iluzí. O Donaldu Trumpovi mluví jako o politikovi, který uvažuje v logice, kde jeden vyhrává a druhý prohrává a opakuje, že podlézání a lichocení na něj neplatí. Když mluví o NATO, říká, že Trump se chová, jako kdyby Spojené státy nebyly jeho součástí a označuje to za znepokojivé. Silným tématem rozhovoru je i Grónsko. Kolář připomíná, že Trump z něj neslevil a že jeho jednání není jen rétorika, ale součást snahy „vstoupit do dějin“ skrze mocenská gesta a rozšiřování vlivu. Mluví o nejistotě, kterou tento styl politiky přináší. „My vlastně nemůžeme teď v klidu spát, že bylo něco řečeno a že to tak bude,“ vysvětluje exdiplomat. Výrazně se zastavuje také u Venezuely a únosu Nicoláse Madura. Připomíná porušení mezinárodního práva, ale zároveň otevřeně říká, že mu to přišlo „docela sympatické”, protože šlo o diktátora, který „ukradl volby“. Zásadní zlom ale vidí v tom, co přišlo potom - místo nastolení pořádku, práva a svobodných voleb podle něj nastupuje logika moci, vazalství a zájmů. „To jde mimo rámec toho, jak doposud ten tzv. globální západ, vedený Amerikou, fungoval,“ říká Kolář. V debatě o roli Spojených států dodává: „To není Amerika, kterou já znám a kterou jsem pokládal za svůj druhý domov.“ Mluví o proměně společnosti, tlaku na instituce i o atmosféře nejistoty. Trumpův styl politiky podle něj není jen problémem USA, ale zásadní výzvou pro Evropu. „Musí se mu ukázat síla. To je jediné, na co je schopen reagovat nějak konstruktivně,“ dodává. Kolář zároveň vysvětluje, proč Evropa nemůže zůstat jen „peněženkou světa“, ale musí být i politickou a vojenskou mocností. Připomíná staré pravidlo „chceš-li mír, připravuj se na válku“ a opakuje, že solidarita s Ukrajinou není charita, ale investicí do naší bezpečnosti. Jak se podle Koláře mění logika západního světa? Co znamená Trumpova politika pro Evropu? A proč bez vlastní síly nemůže Evropa obstát? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Kolářem.

Dokument o Melanii Trumpovej nie je len portrétom prvej dámy, ale výpoveďou o premene Ameriky. Od Jackie Kennedyovej až po súčasnosť boli prvé dámy zrkadlom moci a médií. V ére Donalda Trumpa, najkontroverznejšieho prezidenta modernej doby, sa z tejto roly podľa amerikanistu Tomáša Klvaňu stáva kontrolovaný mediálny produkt a súčasť celebrity politiky. Uviedol to v relácii Pravda vo svete.

Znal jsem íránského šáha. V nevěstincích za jeho časů ženy diskriminovaly muže, vzpomíná Atapana„Do Íránu jsem se pracovně dostal spíše náhodou díky mistru Fričovi, ale byla to nádherná zkušenost.“ Těmito slovy začíná v dalším díle podcastu Host Reportéra oprašovat vzpomínky na polovinu sedmdesátých let etnograf Mnislav Zelený, známý též pod indiánským jménem Atapana.I když se vždy zabýval hlavně Jižní Amerikou, byl v mládí zároveň zaměstnancem společnosti Art Centrum, která se úspěšně snažila prodávat českou kulturu do zahraničí: „Šlo vlastně o ostrůvek kapitalismu v tehdejším Československu, které díky Art Centru získávalo devizy.“Zvlášť z Íránu jich přicházela spousta, a proto komunisté přimhouřili oči nad faktem, že pomáháme ideologickému protivníkovi. Za vlády šáha, tedy do roku 1979, Írán patřil pod vlivem USA a ubíral se západním směrem. „Se mnou tenhle politický paradox nikdo neřešil,“ vzpomíná Atapana: „Jaroslav Frič byl čaroděj, který komunistům v čele se Štrougalem všechno vysvětlil tak chytře a elegantně, že blízkou kulturní spolupráci s tehdejším Íránem vlastně podporovali.“Váže se k tomu historka z období světové výstavy v Montrealu roku 1967, kdy do československého pavilonu nečekaně zavítala šáhova vzdělaná manželka, císařovna Farah. Oslovila přítomného audiovizuálního umělce Jaroslava Friče, zamilovala se do jeho stylu práce a požádala, ať udělá podobnou audiovizuální prezentaci pro tehdy vznikající monumentální památník Šáhjád v Teheránu a další íránské památky.Atapana v podcastu vzpomíná na první přílet do země, kde městské slečny nosily minisukně a alkohol byl běžnou součástí života. „Do islámské revoluce země dýchala svobodou, všichni byli usměvaví, ženy komunikativní, jenom málokterá zahalená. Duchovní a velmi konzervativní muslimové byli zalezlí v mešitách, kde nejspíš bědovali nad stavem světa, ale já si absolutně nepřipouštěl, že by se mohli z roku na rok zmátořit a naprosto změnit směřování země.“V podcastu Atapana hovoří i o tom, jak se osobně seznámil se šáhem a jeho rodinou: „I přes různé kontroverze mám pocit, že byl šáh Muhammad Rezá Pahlaví pro Írán pozitivní postavou a výrazně zemi pozvedl. Za jeho vlády se země stala mnohem vzdělanější a rovnoprávnější.“Atapana si dokonce vzpomene na jedno místo, kde měly ženy navrch. „Brzy jsem se dozvěděl, že jsou v Teheránu bordely, tak jsem tam ze studijních důvodů zašel. Bylo to vlastně město ve městě. Za vysokými hradbami stály desítky domečků, v každém jedna nebo dvě prostitutky a před vstupem vždy dlouhá fronta chlapů. Nešlo si nevšimnout, že někteří z nich občas přebíhají z fronty do fronty, a brzy jsem pochopil důvod. Když prostitutka otevřela dveře, změřila si potenciální zákazníky pohledem a některé rovnou odmítla s tím, že se jí nelíbí. Tihle nešťastníci potom přebíhali a zkoušeli štěstí vedle.“Na závěr podcastu vysloví Atapana napůl žertem, ale taky trochu vážně, jeden svůj sen. „Nedávno jsem viděl v televizi následníka trůnu, kterého jsem osobně potkal jako puberťáka. Šokovalo mě, jak se tenhle klouček Kýros vizuálně změnil a jak moc se dnes podobá šáhovi, svému otci. Docela bych mu přál, aby se mohl z Ameriky vrátit do Teheránu a ujmout se moci. Zajel bych tam taky a zkusil si s ním v Šáhjádu zopakovat to naše půlstoletí staré setkání.“

Náš kolega a písniřkář Petr Lüftner odjíždí na měsíc do Jižní Ameriky. Na co se těší, co od této cesty očekává a proč cestu za čajem podniká?Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko prežíva zlé ekonomické časy, vláde sa nedarí vytiahnuť z firiem viac peňazí na daniach a rast HDP v tomto roku môže podľa NBS klesnúť na 0,6%, hoci ministerstvo financií verí, že to bude aspoň 1,3%. Juraj Karpiš, finančný analytik INESS a autor kníh o investovaní, analyzuje nepredvídateľný ekonomický vývoj doma aj v USA. Donald Trump stupňuje agresivitu a colnú vojnu, ale prudký prepad finančných trhov by ho vedel zastaviť v jeho deštruktívnej politike. „Má to svoje rácio, veď už sme to raz zažili,“ hovorí Karpiš. „Keď Trump ohlásil v apríli obrovské clá najmä na Činu, trhy sa prepadli o 20%. Americký minister financií vtedy Trumpovi vysvetlil, že to spolu súvisí a tak rýchlo oznámil 90-dňovú pauzu. Vtedy sa trhy spamätali, lebo pochopili, že Trump je slabý a ustúpil.“ Na trhoch sa už skutočne začal fenomén „debasement trade“, keď sa investori odkláňajú od dolára a preferujú aktíva odolné voči devalvácii. „Ľudia sa začali báť Ameriky a kapitál sa sťahuje z dolárových dlhopisov a aktív, tie strácajú na sile a hore letí zlato,“ upozorňuje analytik. Zlato skutočne za minulý rok zvýšilo svoju hodnotu o 70%, čo najprudší rast za posledných 50 rokov. Podľa Karpiša je to varovný signál, že je zle. „Za posledné dva roky vidíme najväčší nárast hodnoty zlata v modernej histórii. Je to indikátor, že prežívame zlé ekonomické a politické scenáre.“ Aktuálne dianie skresľuje pohľad investorov. „Ľudia sa často pozerajú na svoje výnosy a vravia si, že americké akcie im zarobili 20%. Ale v skutočnosti sledujú len oslabenie amerického dolára. Ak si to premenia na eurá, tak sú na nule a v českých korunách sú v mínuse,“ vysvetľuje analytik. Dodáva, že stále sme len na začiatku tohto procesu a naplno sa môže prejaviť po máji 2026, keď sa skončí mandát súčasnému šéfovi FEDu a ukáže sa, či Donald Trump dokáže presadiť svoju politiku nízkych úrokových sadzieb. Juraj Karpiš zároveň približuje, ako funguje kryptomena stablecoin, ktorá má potenciál vytvoriť celý nový sektor a vziať bankám veľkú časť trhu. „Ak ho nezakážu, môže vyvolať revolúciu v platobnom styku.“ Ako sa v tomto svete má zachovať slovenský investor? Pozrite si celý diel relácie Index s Jurajom Karpišom. Moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: Vyhýbajú sa firmy plateniu daní, alebo už skrátka nevládzu? Môžu Donalda Trumpa zastaviť finančné trhy? Prečo sa investori začali báť amerických dlhopisov Prečo zlato narástlo o 70% Ako Amerika ničí sama seba a postavenie dolára Ako sa dajú využiť stablecoiny See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Nějací maskovaní agenti v neoznačených vozidlech unáší lidi tmavé pleti jenom proto, že jsou tmavé pleti? To jsou scény, které vidíme z USA! To je, nechci říct neamerické, ale mělo by to znepokojovat i tradiční voliče Republikánské strany,“ říká amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštof Kozák. Daří se Donaldu Trumpovi plnit předvolební sliby? Jak číst jeho poslední kroky směrem k Rusku? A má jeho mírový plán pro Blízký východ šanci na úspěch?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Spojených štátoch premiér podpísal medzivládnu dohodu, ktorá má okrem iného otvoriť cestu k výstavbe novej jadrovej elektrárne. Opozícia ju už stihla označiť za najdrahšiu fotografiu premiéra v histórii Slovenska. Ide o rozumnú a strategickú investíciu do našej energetickej budúcnosti, alebo o 15-miliardovú zbytočnosť? A kým doma riešime, kto nám postaví nový jadrový blok a kto ho zaplatí, Brusel otvára dvere dovozu z Južnej Ameriky – z krajín, kde platia úplne iné pravidlá než v Európskej únii. Európski farmári musia dodržiavať prísne normy, ich nová konkurencia však nie. Je to ešte voľný obchod, alebo už nerovná hra? V Téme dňa diskutovali poslanec NR SR Igor Šimko (Hlas-SD) a poslanec NR SR Ivan Štefunko (PS).

Ještě před nějakými 10–15 lety se mohlo zdát, že studená válka je fenoménem, který nevratně odešel do historie. Dnes se k ní ale historici nebo politologové vrací nejen z čistě profesionálního zájmu, ale i kvůli tomu, že samotný pojem studená válka je relevantnější než kdy dřív od začátku 90. let minulého století.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2026 sa začal dramaticky. Donald Trump vyhlásil, že nepotrebuje medzinárodné právo a hrozí anexiou Grónska. To však patrí Dánsku, ktoré je členom NATO. Rusi ďalej zabíjajú ľudí na Ukrajine, no od Zelenského žiadajú celý Donbas. Čína sa vyhráža Taiwanu.Slovenský premiér Fico sa medzitým chváli rokovaním a fotkami s Trumpom z jeho súkromnej luxusnej floridskej rezidencie a vyhlasuje, že nie sme bruselskí papagáji. Naše peňaženky ale majú po jeho troch konsolidáciách vážny problém. A koalícia chce po kajúcnikoch ďalšou novelou trestného zákona oslabiť aj postihovanie extrémizmu.Mení sa nám pred očami svetový poriadok a stáva sa z Ameriky namiesto svetového ochrancu, svetový problém? Kam sa teraz zaradí Slovensko, ak náš premiér cestuje do Moskvy, Pekingu či Washingtonu, no útočí na Európsku úniu, hovorí o jej kríze a kríze demokracie? Aký rok má za sebou Slovensko a svet a čo nás čaká v roku 2026?Braňo Závodský sa rozprával s politickým komentátorom a šéfredaktorom časopisu .týždeň Štefanom Hríbom.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Donald Trump sám o sobě říká, že potřebuje věci psychologicky vlastnit. On je člověk, který rád dává na věci své jméno. Grónsko vidí jako území, o které rozšíří Spojené státy,“ říká ve Studiu N zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Jana Ciglerová. „Sledujeme jeho klasickou metodu. Dělá velké bub bu, přehání své nároky do nehorázna a pak z nich bude ustupovat. Když skončí na polovině, Dánům se uleví a on bude mít víc než na začátku,“ popisuje. Jaký je pravý důvod Trumpovy snahy o převzetí Grónska? Má nějakou šanci obejít Dánské království a dohodnout se s ostrovany bez něj? A jak se k celé krizi postaví Evropa? Ve Studiu N rozebíráme také zastřelení sedmatřicetileté Renee Nicole Good, kterou zabil agent Úřadu pro migraci a cla. Jak v USA operují agenti ICE? Vytvořil Trump z Ameriky nebezpečný systém? A může to být rozbuška, která vyvolá masivní reakci? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Slovensko a Česko obnovili po stretnutí premiérov medzivládne rokovania. Sú naše vzťahy opäť na dobrej ceste? A ako by sa mala postaviť Európska únia ku krokom Donalda Trumpa po napadnutí Venezuely a chúťkam na Grónsko? O téme diskutoval politický komentátor, historik, exporadca R. Fica Eduard Chmelár.

Dnes za námi do studia dorazil malíř Otto Placht, který o sobě s nadsázkou říká, že je typický produkt socialistického školství. Zásadním obdobím pro něj byla devadesátá léta, když odletěl do Ameriky a potkal se zde s indiány. Kdy to bylo poprvé a jak na to vzpomíná? A jak se změnil po setkání s nimi? A proč si sám vaří barvy a která je nejtěžší? Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Původní obyvatelé jižní Ameriky velmi dobře věděli, jaké bohatství poskytuje kakaovník pravý. Kakaové boby dokonce používali jako platidlo a vyvažovali je zlatem.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před soudem v New Yorku stane sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová. Americké komando je uneslo z jejich rezidence v Caracasu v sobotu a americké úřady je viní mimo jiné z pašování drog. Kdo teď vede Venezuelu? A jak to v zemi vypadá? Poslechněte si speciál Radiožurnálu s odborníky a redaktory Českého rozhlasu.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tanec, konkrétně balet, a víra v Boha se pojí v životě Jiřího Voborského, který se dostal až so Ameriky, kde donedávna vedl soubor Ballet Magnificat.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Černohorský narkobaron Darko Šarič vydělával miliardu dolarů ročně dovozem kokainu z Jižní Ameriky. Co přesně vynášelo další miliony dolarů Sergeji Michajlovovi, ruskému „podnikateli“, který souvislost s organizovaným zločinem popírá, se neví dodnes. Příběh obou bossů přibližuje v Portrétech historik Jan Adamec. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v září 2025.)

Sprievodca a cestovateľ Marek Duranský má za sebou množstvo dobrodružných expedícií po celom svete. Tentoraz sa vydal do srdca Južnej Ameriky – do Peru. Spoločne sa pozrieme na ostrovy Ballestas, často prezývané Galapágy Peru, dotkneme sa tajomných obrazcov Nazca, a necháme sa uniesť architektúrou aj gastronómiou bieleho mesta Arequipa, ležiaceho v tieni sopiek. Našu cestu však začneme tam, kde pulzuje život celej krajiny – v hlavnom meste Lima.

Když nastupoval Donald Trump do druhého funkčního období, nesliboval jen tak ledajakou změnu, ale rovnou nástup zlaté éry Ameriky. A také návrat ochrany, kontroly a síly, což řadě lidí imponovalo. Co slíbil, splnil: Stát v jeho rukou přestal být autonomní entitou a stal se instrumentem politické vůle. První rok v roli byl ukázkovou mocenskou hrou. Což má hluboké důsledky na domácí i geopolitické scéně.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.

Aj keď sa Štefan Zora narodil v roku 1949, jeho život bol poznačený holokaustom a tragickými rodinnými príbehmi. Mal však v sebe dostatok energie, aby sa stal hercom v detskej dramatickej skupine, absolvoval v Rakúsku medicínu a odišiel do Ameriky, kde sa stal psychológom. Tragédia holokaustu nebola len záležitosťou generácie, ktorá ho zažila ale aj tých, čo sa narodili po vojne. Potvrdzuje to aj príbeh Štefana Zoru.

Když nastupoval Donald Trump do druhého funkčního období, nesliboval jen tak ledajakou změnu, ale rovnou nástup zlaté éry Ameriky. A také návrat ochrany, kontroly a síly, což řadě lidí imponovalo. Co slíbil, splnil: Stát v jeho rukou přestal být autonomní entitou a stal se instrumentem politické vůle. První rok v roli byl ukázkovou mocenskou hrou. Což má hluboké důsledky na domácí i geopolitické scéně. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

Jozef Golonka, jedna z najväčších legiend slovenského hokeja, sa v podcaste Góly z bufetu s Tomášom Prokopom a Marekom Marušiakom rozhovoril o neuveriteľných príbehoch zo svojej kariéry. Od ponúk z NHL cez stretnutia so svetovými lídrami až po takmer smrteľný úraz – rozhovor je plný momentov, o ktorých málokto vie.Jozef Golonka na úvod odhalil svoj vzťah k Nitre, kde strávil detstvo počas vojny a kde neskôr pomáhal budovať hokej. Spomína, ako s krompáčom v ruke stál pri stavbe prvej ľadovej plochy a ako neskôr vybojoval v Prahe 365 miliónov korún na postavenie krytej haly vo Zvolene. „Za to som dostal župan od Zvolena. To je pre mňa väčšia pocta ako niektoré iné veci,” povedal dojato.Najšokujúcejšie sú jeho spomienky na rok 1960, keď dostal ponuku z Toronta Maple Leafs. „Bol som prvý Európan, ktorý sa mal dostať do NHL, keď bolo len 6 klubov,” vysvetlil s tým, že v hokejovej Sieni slávy v Toronte má dodnes dres s číslom 19. Režim ho však nepustil a táto situácia sa opakovala každý rok. Jozef Golonka vtipne spomínal na kanadských „skautov”, ktorí mu dávali podpisovať prázdne papiere len preto, aby mali zaplatený výlet do Československa.Legendárny útočník otvorene hovoril aj o najtemnejšom momente kariéry – v roku 1962 sa po zákroku švédskeho hráča ocitol na pokraji smrti. „Mal som 34 kg, všetci ma odpísali,” spomína na 3,5 mesiaca v nemocnici, kde ho liečili na tuberkulózu, hoci išlo o zápal pohrudnice. Zachránilo ho až radikálne rozhodnutie lekárov. O rok neskôr už hral na olympiáde v Innsbrucku a Rusom dal 2 góly.Zaujímavé sú aj príbehy z medzinárodnej scény. Jozef Golonka rozprával, ako potriasol rukou anglickej kráľovnej, švédskeho kráľa aj prezidenta Richarda Nixona, ktorého musel opraviť, že nie je Slovinec, ale Slovák. „Tieto zážitky mi nikto nezoberie. Ľudia ponúkajú peniaze za tieto memorabílie, ale ja ich nepredám,” skonštatoval s hrdosťou.Kriticky sa vyjadril k aktuálnej situácii v slovenskom športe: „Protekcionizmus v športe neexistuje – buď vyhráš, alebo prehráš. A u nás sme sa naučili niečo iné.” Mrzí ho, že slovenské médiá nedostatočne pripomínajú velikánov hokeja a návštevnosť na zápasoch klesá.Jozef Golonka odhalil aj príbeh o neuznanom góle v Štokholme, ktorý mu neuznal legendárny rozhodca Josef Kompalla. „Ak by mi ten gól uznal, mal by som zlatú medailu,” povedal o stretnutí s Josefom Kompallom po rokoch v Garmisch-Partenkirchene.Dojemné sú spomienky na spoluhráčov – Jardu Holíka, Gusta Havla či Stana Mikitu, ktorý ho priamo na ľade prehovával, aby utiekol do Kanady. „Hovoril mi: ‚Budeme hrať spolu, budeme najlepší.' Ale ja som mal len pás na pančuchy a niečo k tomu,” spomína so smiechom na ich tajné stretnutie za zatvorenými dverami.„Žiletka”, ako znie prezývka Jozefa Golonka, chystá aj štvrtú knihu, v ktorej by chcel napísať veci, o ktorých doposiaľ mlčal. „Teraz už môžem povedať to, čo som predtým nemohol,” avizuje ďalšie šokujúce odhalenia.

Hostem Pátečního finiše Kateřiny Neumannové byla krasobruslařka Natálie Taschlerová. Kdy už společně s bratrem Filipem začnou pořádně žít olympijskými hrami? Kdy se budou přesouvat do Milána? Nosí si problematiku sportu i domů? Je bratr ochráncem mladší sestry? Jaké rozdíly byly prožily při stěhování do Finska, Ameriky nebo Itálie? Kolik času běžně v přípravě tráví na ledě? Jak skládají tance dohromady a kdo nejvíc řeší choreografii a sestavy? Poslechněte si celý rozhovor.

Today's episode is about traditions of gingerbread houses in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my short essay. You will also learn how to ask “Do you build gingerbread houses?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short history of gingerbread houses.Episode notesIn today's episode, I'm talking about transitions of gingerbread houses in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my short essay. You will also learn how to ask “Do you build gingerbread houses?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short history of gingerbread houses.Slovak lesson1.    medovník (gingerbread cookie)2.    domček (little house)3.    poleva (icing)4.    čipka (lace)5.    rozprávka (fairy tale)6.    remeslo (craft)7.    vôňa (scent, aroma)8.    zdobiť (to decorate)9.    stredoveký (medieval)10. fantázia (imagination)11. ozdoba (decoration)12. chalúpka (little cottage house)13. medovníková chalúpka (gingerbread house)14. Staviate perníkové chalúpky? (Do you build gingerbread houses?)My short history of building gingerbread houses:Medovníkové domčeky sa stali jednou z najsladších vianočných tradícií. Ich história siaha do stredovekej Európy, kde sa medovníky tvarovali do ozdobných koláčikov a dávali ako darčeky. Myšlienka stavať celé domčeky sa objavila po rozprávke o Jankovi a Marienke, ktorej perníková chalúpka inšpirovala nemeckých pekárov vytvárať jedlé domy.Keď sa tradícia rozšírila po Európe a neskôr do Ameriky, každá krajina pridala vlastný štýl. Na Slovensku sa medovníky zdobili jemnou bielou polevou pripomínajúcou čipku. Hoci medovníkové domčeky nepatrili medzi pôvodné slovenské zvyky, postupne sa stali súčasťou adventu, často zdobené folklórnymi vzormi a jednoduchým, milým dizajnom typickým pre miestne remeslo.Dnes sú medovníkové domčeky spojením rozprávkovej fantázie, sladkej vône a rodinnej zábavy. Či už vám strecha spadne alebo ostane rovná, radosť je v spoločnom tvorení — a možno aj v ochutnávaní ozdôb, keď sa nikto nepozerá.Timestamps00:35 Introduction to the episode02:30 Traditions of gingerbread houses in Slovakia03:32 Fun fact15:00 Short history of building gingerbread houses in Slovak16:46 Translation of short history in English18:21 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

S amerikanisty Kryštofem Kozákem a Jakubem Lepšem o tom, jak Donald Trump posouvá hranice americké demokracie i kritiku Evropy. Moderuje Dominika Perlínová.Trump byl na svůj druhý prezidentský mandát připraven a hned v lednu začal měnit zajeté instituce od základů. Republikáni v Kongresu se raději vzdali své kontrolní funkce a i Nejvyšší soud nechtěl jít s prezidentem do přímého střetu. Ačkoliv zprávy z Ameriky v posledních měsících mohou působit děsivě, přiznali amerikanisti v debatě Respektu v Knihovně Václava Havla, že stále vidí i důvod k optimismu. Mimo jiné i proto, že se Trumpovi nedaří zlepšovat ekonomickou situaci. Diskusi s Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakubem Lepšem z University of New York moderovala Dominika Perlínová.

O nemohúcnosti novinárov a agresivite politikov. Nová bezpečnostná stratégia USA a čo do Ameriky odkazuje Rastislav Káčer.

Je to sportovec? Zloděj unikající před zákonem? Ne! Je to Arnold Schwarzenegger ve vrcholné formě v další kultovní sci-fi klasice z roku 1987.Tentokrát se vžije do kůže nedobrovolného účastníka reality show, kde jde o holý život. Jenže to by nebyl náš oblíbený Rakušan, aby film, i když volně inspirovaný thrillerem od Stephena Kinga (alias Richarda Bachmana), nebyl nabitý kultovními hláškami a špičkovou akcí tak typickou pro divoká osmdesátá léta. Jako Ben Richards, bývalý voják a trestanec, se Arnie nedobrovolně stává soutěžícím v nejpopulárnější show Ameriky.Co mu je slíbeno? Odpuštění trestu a zbytek života strávený na pláži, kde si každý den dá zmrzlinu. Zní to skvěle, že? Vždyť se to i několika předchozím účastníkům údajně povedlo, tak proč ne i jemu? Pojďme si popovídat o tom, jak funguje kouzlo střihu v dystopické reality show, jak je ovlivnitelný dav manipulovaný médii a co dokáže jeden zlomyslný moderátor v podání Richarda Dawsona. Vše probereme v nové epizodě podcastu Naše filmy!Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

Správy Jeffreyho Epsteina len minulý týždeň uzreli svetlo sveta a už ich zneužívajú domáci politici na vlastnú kampaň. Premiér Robert Fico sa k nim vrátil aj na pondelkovom mítingu Smeru, keď vďaka Epstein files oživil svoju skoršiu konšpiračnú teóriu. Tvrdil, že za pádom jeho tretej vlády stáli sily z Ameriky.Vo zverejnenej dokumentácii komunikácie sexuálneho predátora Jeffreyho Epsteina väčšina sveta hľadala zmienku o súčasnom americkom prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Slovenské médiá však prišli s informáciou o komunikácii s akýmsi Mirom. Ukázalo sa, že ide o úspešného diplomata a bývalého ministra zahraničia Miroslava Lajčáka, ktorý dnes pôsobí ako poradca premiéra Fica. Čo všetko vieme o vzťahu Jeffreyho Epsteina s Miroslavom Lajčákom? A ako sa ku škandálnym zisteniam stavia vládna koalícia na čele s Robertom Ficom? Aj o týchto témach sa v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas rozprávala Kristína Braxatorová so šéfom zahraničného oddelenia Paľom Štrbom a so šéfom domácej redakcie Martinom Slizom.

Správy Jeffreyho Epsteina len minulý týždeň uzreli svetlo sveta a už ich zneužívajú domáci politici na vlastnú kampaň. Premiér Robert Fico sa k nim vrátil aj na pondelkovom mítingu Smeru, keď vďaka Epstein files oživil svoju skoršiu konšpiračnú teóriu. Tvrdil, že za pádom jeho tretej vlády stáli sily z Ameriky.Vo zverejnenej dokumentácii komunikácie sexuálneho predátora Jeffreyho Epsteina väčšina sveta hľadala zmienku o súčasnom americkom prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Slovenské médiá však prišli s informáciou o komunikácii s akýmsi Mirom. Ukázalo sa, že ide o úspešného diplomata a bývalého ministra zahraničia Miroslava Lajčáka, ktorý dnes pôsobí ako poradca premiéra Fica. Čo všetko vieme o vzťahu Jeffreyho Epsteina s Miroslavom Lajčákom? A ako sa ku škandálnym zisteniam stavia vládna koalícia na čele s Robertom Ficom? Aj o týchto témach sa v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas rozprávala Kristína Braxatorová so šéfom zahraničného oddelenia Paľom Štrbom a so šéfom domácej redakcie Martinom Slizom.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Černohorský narkobaron Darko Šarič vydělával miliardu dolarů ročně dovozem kokainu z Jižní Ameriky. Co přesně vynášelo další miliony dolarů Sergeji Michajlovovi, ruskému „podnikateli“, který souvislost s organizovaným zločinem popírá, se neví dodnes. Příběh obou bossů přibližuje v Portrétech historik Jan Adamec.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Normalizační šeď ji dusila natolik, že se ve svých dvaceti letech rozhodla emigrovat. Nejprve do Francie a potom do Ameriky, kde zakotvila na dobrých 30 let. O své cestě za svobodou teď sepsala román s autobiografickými prvky Klub kamzíků. Musela někdy stejně jako hrdinka její nové knihy opustit, co nejvíc miluje? Kde je teď její domov? A jak se seznámila s Milošem Formanem? Poslechněte si Blízká setkání s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z jedné Ameriky do druhé. Na sever jde kokain, na jih peníze. Jak fungují drogové kartely? Jak vypadá superpřísný režim ve vězení v Salvadoru? A proč se zločinci tetují? Téma pro Martina Reye, odborníka na Latinskou Ameriku. Ptá se Matěj Skalický.

Z jedné Ameriky do druhé. Na sever jde kokain, na jih peníze. Jak fungují drogové kartely? Jak vypadá superpřísný režim ve vězení v Salvadoru? A proč se zločinci tetují? Téma pro Martina Reye, odborníka na Latinskou Ameriku. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.