Podcasts about ameriky

Na začiatku 60. rokov sa v hlave len päťročného dievčatka, Silvie Fishbaum, dcéry preživších holokaust, zrodil sen, že chce ísť do Ameriky. Bolo to kvôli žuvačke, ktorá vtedy na Slovensku ešte neexistovala a ktorú dostala od tety z Ameriky. Už ako dieťa bola terčom urážok a posmeškov zo strany rovesníkov pre svoj židovský pôvod a vnímala ich traumu z holokaustu. Po prvom neúspešnom pokuse opustiť Slovensko sa jej v roku 1979 podarilo natrvalo presťahovať do Ameriky.

Prečo je izraelská armáda po Gaze aj v Libanone, teda na území iného štátu? Nakoľko je to prejav obrany, a nakoľko snaha časti vedenia štátu rozširovať jeho hranice? Koľko je civilných obetí vojny s teroristickým Hizballáhom? Nestráca Izrael kvôli postupu v Libanone už aj podporu Ameriky? Hosť: Jacob Zvi Yanovsky, veľvyslanec Izraela na Slovensku

Věděli jste, že někteří pásovci se umí proměnit v kouli? Zvláštní savci, kterým se pro podobu jejich krunýře říká pásovci, žijí na území jižní i severní Ameriky.

Věděli jste, že někteří pásovci se umí proměnit v kouli? Zvláštní savci, kterým se pro podobu jejich krunýře říká pásovci, žijí na území jižní i severní Ameriky.

Věděli jste, že někteří pásovci se umí proměnit v kouli? Zvláštní savci, kterým se pro podobu jejich krunýře říká pásovci, žijí na území jižní i severní Ameriky.

Věděli jste, že někteří pásovci se umí proměnit v kouli? Zvláštní savci, kterým se pro podobu jejich krunýře říká pásovci, žijí na území jižní i severní Ameriky.

Věděli jste, že někteří pásovci se umí proměnit v kouli? Zvláštní savci, kterým se pro podobu jejich krunýře říká pásovci, žijí na území jižní i severní Ameriky.

Prvního ročníku se zúčastnilo pět hudebníků, letos už jich je kolem stovky z celého světa – z Číny, Japonska, Ameriky, Francie i z okolních evropských zemí.

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?

V Pacově se v sobotu už posedmé sešli majitelé starých amerických aut. Sraz je charitativní, letos návštěvníci i účastníci přispěli na hendikepovanou dívku.

„Spousta mladých studentů – Romů i Neromů – se mě ptá na různé otázky... že mají sen jít studovat do Ameriky a jak sehnat sponzory, jak se mi to povedlo a koho jsem tehdy oslovoval. Mám vždycky radost z toho, že můžu sdílet svoje poznatky,“ říká klavírista a skladatel Tomáš Kačo. Které vzácné hosty můžeme slyšet na jeho albech? Co bylo v jeho hudebním životě největším zlomem? A jakou kompozici představí na festivalu v Českém Krumlově? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Spousta mladých studentů – Romů i Neromů – se mě ptá na různé otázky... že mají sen jít studovat do Ameriky a jak sehnat sponzory, jak se mi to povedlo a koho jsem tehdy oslovoval. Mám vždycky radost z toho, že můžu sdílet svoje poznatky,“ říká klavírista a skladatel Tomáš Kačo. Které vzácné hosty můžeme slyšet na jeho albech? Co bylo v jeho hudebním životě největším zlomem? A jakou kompozici představí na festivalu v Českém Krumlově? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucia Tužinská miluje život plný pohybu, cestovania a dobrodružstva. Venuje sa fotografii, tancu a freedivingu a odjakživa ju priťahuje oceán. Práve láska k nepoznanému ju zaviedla na paluby deviatich rôznych plachetníc, na ktorých v priebehu štyroch rokov objavovala svet. S rôznymi posádkami preplávala Stredozemné more, Biskajský záliv, Atlantik aj Pacifik, spoznávala Karibik či pobrežie Južnej Ameriky a nazbierala množstvo nezabudnuteľných zážitkov - o ktorých dnes píše knihu. Dnes sa s ňou pozrieme na rajské súostrovie Bahamy. Ako sa tam vlastne dostala a ako sa jej príbeh na Bahamách rozvíjal, nám už prezradí sama Lucia.

Klimatický fenomén El Niño vzniká nepravidelně změnou proudění větrů nad Tichým oceánem. Když pasáty zeslábnou, teplá voda se nakumuluje v rovníkové oblasti poblíž Jižní Ameriky. V Austrálii a jihovýchodní Asii jev způsobuje sucha a požáry, zatímco Peru nebo Ekvádor trápí povodně. V Evropě dopady pociťujeme nepřímo. El Niño ovlivňuje zemědělskou produkci a u nás se odrazí např. na ceně kávy nebo kakaa. Globální oteplování jeho sílu zesiluje a samotný jev navíc krátkodobě zvyšuje průměrné teploty. Aktuální předpovědi odhadují, že by tak rok 2027 mohl být nejteplejším v historii a současné El Niño by mohlo patřit k nejsilnějším vůbec. Program pořadu 02:57 – Co je El Niño 09:48 – Super El Niño 14:41 – Dopady

číta: Kamil Mikulčík Prírodovedec a teológ Georg Wilhelm Steller sa v roku 1741 pripojí k Beringovej veľkej severnej výprave, ktorej cieľom je nájsť námornú cestu z Ázie do Ameriky a zaplniť biele miesta na mape. Steller počas plavby zaznamenáva nové živočíšne aj rastlinné druhy. Expedícia však stroskotá, členovia posádky vrátane kapitána Beringa zomierajú od hladu a na skorbut, až kým Steller neobjaví dovtedy neznámeho mierumilovného morského cicavca, vďaka ktorému sa jeho meno zapíše do dejín: Stellerovu morskú kravu. O sto rokov neskôr fínsky gubernátor ruskej Aljašky Johan Hampus Furuhjelm vyšle svojich mužov, aby pre profesora zoológie na cárskej univerzite našli kostru morskej kravy, o ktorej sa vraví, že dávno vyhynula. V roku 1952 reštaurátor John Grönvall rekonštruuje v dnešnom Fínskom prírodovednom múzeu kostru vyhubenej Stellerovej morskej kravy. Román Živé tvory je fascinujúcim dobrodružným rozprávaním o ľudskej túžbe oživiť to, čo človek nevedomky zničil. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

číta: Kamil Mikulčík Prírodovedec a teológ Georg Wilhelm Steller sa v roku 1741 pripojí k Beringovej veľkej severnej výprave, ktorej cieľom je nájsť námornú cestu z Ázie do Ameriky a zaplniť biele miesta na mape. Steller počas plavby zaznamenáva nové živočíšne aj rastlinné druhy. Expedícia však stroskotá, členovia posádky vrátane kapitána Beringa zomierajú od hladu a na skorbut, až kým Steller neobjaví dovtedy neznámeho mierumilovného morského cicavca, vďaka ktorému sa jeho meno zapíše do dejín: Stellerovu morskú kravu. O sto rokov neskôr fínsky gubernátor ruskej Aljašky Johan Hampus Furuhjelm vyšle svojich mužov, aby pre profesora zoológie na cárskej univerzite našli kostru morskej kravy, o ktorej sa vraví, že dávno vyhynula. V roku 1952 reštaurátor John Grönvall rekonštruuje v dnešnom Fínskom prírodovednom múzeu kostru vyhubenej Stellerovej morskej kravy. Román Živé tvory je fascinujúcim dobrodružným rozprávaním o ľudskej túžbe oživiť to, čo človek nevedomky zničil. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Kdyby nebylo Slunce, nebylo by života na Zemi. Výzkumu hvězdy ve středu Sluneční soustavy se dlouhodobě věnuje i katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která nedávno hostila rozsáhlou konferenci mezinárodního vědeckého projektu DynaSun. Zúčastnili se jí odborníci z Evropy nebo jižní Ameriky.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Měl jsem pocit, že ulice patří mně. A že můžu cokoliv.“ Herec Jan Cina popisuje moment, kdy poprvé vyšel ven jako drag queen - v podpatcích, paruce a kostýmu - a najednou se cítil jinak. Ne jako někdo cizí, ale jako ostřejší, odvážnější a svobodnější verze sebe sama. „Jste to pořád vy. Ale zvětšení, posílení a zvýraznění,“ říká. Drag se k němu dostal přes film Chica Checa, ve kterém hraje mladého muže vracejícího se za matkou s pravdou o tom, že je gay a že se živí jako drag queen. Jenže po natáčení v něm tahle zkušenost zůstala a dnes už dokonce mluví o své dragové personě La Chica Pala Santa i o tom, proč ho nebaví dvě hodiny líčení, ale miluje sílu, kterou mu převlek dává. V rozhovoru popisuje, že už nechce být „hodnej Honza“, který sebou nechá vláčet, ale spíš člověk, který se snaží být dobrý, otevřený a citlivý. Právě citlivost je pro něj i smyslem herectví. Umění podle něj může člověka přimět, aby se díval jinak, aby hned neodmítal to, čemu nerozumí a aby se aspoň na chvíli zastavil. Cina popisuje i cestu do New Yorku, kam odjel po rozchodu a kde chtěl být chvíli mimo všechny role, které má doma - herce, syna, známé tváře i vítěze StarDance. „Najednou tam jste trochu nikdo,“ vzpomíná. Řeč přichází i na politiku, veřejnoprávní média, Slovensko a zrušené queer představení Měsíční kámen ve Slovenském národním divadle. Cina říká, že ho současná situace ve světě spíš než k velkým gestům vede k otázce, co může udělat sám. „Jediné, na co jsem přišel, tak se snažit být dobrý člověk,“ říká. Zároveň ale nezůstává jen u bezmoci - kvůli volbě ombudsmana a dřív i kvůli manželství pro všechny dokonce psal i Andreji Babišovi. Velmi osobně mluví také o samotě, rozchodu, depresi a touze po rodičovství. Po návratu z Ameriky ho podle jeho slov dohnala těžká fáze, začal brát léky a některé věci se mu přeskládaly. Právě od té doby je pro něj silné téma rodiny a dítěte. „Je to hodně aktuální věc,“ říká a dodává, že když vidí své přátele s dětmi, vnímá obrovskou náročnost, ale i „pevný bod“, kolem kterého se život začne skládat jinak. A i když pořád hledá, jak by se k téhle touze mohl postavit, mluví o ní jako o něčem, co mu začalo dávat smysl života mnohem konkrétněji než dřív. Co mu drag dovoluje ukázat, když běžný Jan Cina ještě váhá? Proč se v něm cítí silnější a ostřejší? Jak ho proměnil New York a co mu ukázal návrat domů? A proč se mu právě teď tak silně vrací touha po dítěti? I to se dozvíte v rozhovoru s Janem Cinou.

Natočit podcast ve sklepě z 14. století, pod michelinskou restaurací přímo naproti orloji, kde si denně dělají vlastní uzeniny a pečou chleba je buď geniální nápad, nebo jen další důkaz, že nám je fuk, kde sedíme (omluvte kvalitu zvuku, závada není na vašem přijímači). Tentokrát tedy ne z Břevnova, ale gotického sklepa restaurace 420 od Radka Kašpárka.Začali jsme tam, kde každý správný středověkář začít musí, zbavováním se věcí a životem nalehko. Pak přišel na paškál Disclosure Day od Stevena Spielberga, kde to scénárista taky pojal nalehko. Jako fakt nalehko. A od Spielberga je to ke Kanyemu, Jacksonovi nebo nadcházejícímu filmu o Muskovi jen kousek.Divný, zase jsme narazili na AI. Tentokrát s evropským přesahem, Mythos a to, jak se k němu staví Evropa versus americká garnitura, víte, jak to myslíme. Spoiler alert! V případě Evropy opatrně, pomalu a s hodně dokumenty. V případě Ameriky rychle, hlasitě a s někým, kdo to celé radši zařízne a omylem oznámí na Signalu.Nechyběl ani Petrův výlet do New Yorku a klasické čtecí okénko Martina, který teď frčí na The Black Book of Power od Stana Taylora. Chytlo ho to tak, že se najednou marně snaží přeprogramovat vlastní návyky. Mno a jde to hůř, než jakýkoli projekt, který si navibecodujete za víkend v Cursoru. Za nás taková letní, středověká paráda.

Slavný náčelník Josef z kmene Nez Perce byl legendárním vůdcem severoamerického indiánského kmene. Do historie se zapsal jako trpělivý diplomat, obránce práv svého lidu a symbol houževnatého odporu původních obyvatel Ameriky proti nucenému přesídlení.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát na putování světem platidel napříč kontinenty vyrazíme na rozhlasových vlnách s profesorem Petrem Vorlem z Univerzity Pardubice, historikem a numismatikem. Zastavíme se třeba nejen v Mexiku a pochopitelně ve Spojených státech. Tolar ale zamířil do Ameriky i přes Španělsko.

Tentokrát na putování světem platidel napříč kontinenty vyrazíme na rozhlasových vlnách s profesorem Petrem Vorlem z Univerzity Pardubice, historikem a numismatikem. Zastavíme se třeba nejen v Mexiku a pochopitelně ve Spojených státech. Tolar ale zamířil do Ameriky i přes Španělsko.

Tentokrát na putování světem platidel napříč kontinenty vyrazíme na rozhlasových vlnách s profesorem Petrem Vorlem z Univerzity Pardubice, historikem a numismatikem. Zastavíme se třeba nejen v Mexiku a pochopitelně ve Spojených státech. Tolar ale zamířil do Ameriky i přes Španělsko.

Po Mexiku si čeští fotbalisté tentokrát vyzkoušejí stadion ve Spojených státech, tedy v další pořadatelské zemi letošního světového šampionátu. V 18 h našeho času nastoupí v Atlantě proti Jihoafrické republice. Náš zvláštní zpravodaj na turnaji se vydal do amerického státu Nebraska, kde se sedm procent populace hlásí k českému původu. Dalo to práci, ale nakonec v českém hlavním městě Ameriky, jak si říká obec Wilber, našel jednoho fanouška, který fotbal a český tým sleduje.

Po Mexiku si čeští fotbalisté tentokrát vyzkoušejí stadion ve Spojených státech, tedy v další pořadatelské zemi letošního světového šampionátu. V 18 h našeho času nastoupí v Atlantě proti Jihoafrické republice. Náš zvláštní zpravodaj na turnaji se vydal do amerického státu Nebraska, kde se sedm procent populace hlásí k českému původu. Dalo to práci, ale nakonec v českém hlavním městě Ameriky, jak si říká obec Wilber, našel jednoho fanouška, který fotbal a český tým sleduje.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najväčšou výzvou pre každú rodinu je situácia, keď ochorie dieťa. A tie najťažšie chvíle prichádzajú vtedy, keď musí byť hospitalizované v nemocnici. V takých momentoch chceme jediné - byť mu nablízku, držať ho za ruku a dodať mu pocit bezpečia.Aj preto sa dnes budeme v najnovšej časti Pre mamy s Babsy rozprávať o tom, ako sa na Slovensku aj vo svete rozvíja rodinne orientovaná zdravotná starostlivosť. V diskusii Babsy Jagušák privíta dve hostky - prvou je Eva Konečná, výkonná riaditeľka organizácie Ronald McDonald House Slovakia a druhou hostkou je Veronika Silva Maljačková, ktorá si prešla nesmierne náročným obdobím a so svojím synčekom osobne využila služby Ronald McDonald House v zahraničí.V ich spoločnej odbornej diskusii sa dozviete:príbeh Veroniky a jej synčeka, ktorému diagnostikovali zriedkavú anomáliu srdca,čím všetkým si prešla, kým sa jej podarilo dostať syna do Ameriky na dôležitú operáciu, a ako jej v tom pomohol Ronald McDonald House,ako vďaka tejto organizácii môžu zostať rodiny pokope počas hospitalizácie na Slovensku aj v zahraničí,čím si slovenskí rodičia a ich deti prechádzajú počas hospitalizácie,kde a prečo vznikne na Slovensku prvý reálny Ronald McDonald House a koľko ich funguje vo svete,ako sa Veronika cítila v nemocnici v Amerike v porovnaní so slovenskými prístupmi; spomína aj na obdobie, keď musela pri svojom synovi spať na záhradnom lehátku,aké sú pozitívne skúsenosti, ale aj najčastejšie mýty o tom, či by mal byť rodič počas hospitalizácie vítaný pri svojom dieťati,s čím Ronald McDonald House aktuálne pomáha slovenským rodinám a nemocniciam a aké bariéry musia dnes prekonávať,čo rodičom najviac pomáha zvládať náročné chvíle, aby mohli byť oporou svojmu dieťaťu a tiež viac o tom, čo znamená dôležitý pojem „ekosystém pomoci“ - v našom podcaste dnes nájdete naozaj všetko dôležité o rodinne orientovanej zdravotnej starostlivosti u nás i vo svete. Počúvajte s nami podcast Pre mamy s Babsy.

„Československo jsem měla procestované od drátů k drátům a toužila jsem vidět i zbytek světa,“ vypráví spisovatelka Iva Pekárková, která v roce 1985 odešla do emigrace. Cesta do vysněné Ameriky vedla přes uprchlický tábor v Rakousku, kde přišlo vystřízlivění a ztráta iluzí o svobodě a lidech. Palčivé téma migrace otevírá i ve své poslední knize Pepřové pocity. Jak se žije mezi pravidly několika světů?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S experty Lenkou Martínkovou, Zuzanou Ringlerovou a Filipem Černochem o íránské současnosti, amerických vyhlídkám a hledání nové energie. Moderuje Tomáš Brolík.Spojené státy vězí vězí až po uši ve válce s Íránem - slovům washingtonského vedení navzdory. Jak americko-izraelský útok změnil íránský režim? Co od něj teď čekat? Jakou roli bude dosavadní blízkovýchodní neúspěch hrát v Trumpově snaze ovládnout americkou politiku a mohla se vůbec Evropa na další energetický karambol připravit?

Ve 45 letech změnil život od základů a odletěl do Střední Ameriky. Martin Burda dnes žije mezi místními obyvateli, provází turisty džunglí a dokonce se stal členem domorodého kmene Embera v Panamě.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Prvého apríla vyplávala výletná loď Hondius z mesta Ushuaia nachádzajúceho sa na cípe Južnej Ameriky. Jedenásteho apríla zomrel na jej palube prvý pasažier – 70-ročný Holanďan. V tom čase ešte nikto nevedel, že umrel na následky nákazy hantavírusom. Loď spravila ešte dve zastávky, pričom na ostrove Sv. Heleny vystúpilo viac ako 30 ľudí vrátane manželky prvej obete. Tá o pár dní nato umrela tiež. Doposiaľ hlásia úrady tri obete a pár nakazených. O tom, akú hrozbu predstavuje tento vírus, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s virológom zo Slovenskej akadémie vied Borisom Klempom. Zdroje zvukov: STVR Odporúčanie: Viaceré kultúrne centrá a umelecké projekty odmietli grantové financie, ktoré im pridelil Fond na podporu umenia. Niektorí z obáv o hodnotiaci proces, iní pre výhrady voči fungovaniu fondu celkovo. Teraz žiadajú o pomoc nás, verejnosť, a to cez rôzne zbierky. A vlastne to robia aj tí, ktorým grant neudelili vôbec alebo len v symbolickej výške. Zoznam je dlhý, stačí si vybrať. Či už podporíte platformu o umení, detský časopis, nezávislé centrá alebo médiá, je to na vás, ale ak môžete, pomôžte. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Slovenský hokej v ňom má klenot, ktorý si poctivo brúsi svoju vlastnú cestu. Stále len 19-ročný obranca Luka Radivojevič prijal pozvanie do najnovšej epizódy podcastu suSPEAK, kde ho vyspovedala moderátorská dvojica Marek Marušiak a Rasťo Konečný.Rozhovor odhaľuje zákulisie života jedného z najväčších defenzívnych talentov našej reprezentácie a poslucháčom ponúka nevšedný pohľad do hlavy mladého športovca, ktorý musí čeliť obrovským očakávaniam. Syn slávneho otca, bývalého hokejistu Branka Radivojeviča v ňom dokazuje, že už dávno nie je len nositeľom známeho priezviska a je pripravený pobiť sa o svoje miesto vo svetovom hokeji.Ústrednou témou pútavého rozhovoru bol vlaňajší draft do zámorskej NHL, v ktorom Lukovo meno prekvapivo nezaznelo. Hoci figuroval v preddraftových rebríčkoch, nakoniec si ho nevybral žiadny klub. Mladý obranca sa s touto situáciou vyrovnal s obdivuhodnou zrelosťou a moderátorom detailne opísal, aké pocity prežíval bezprostredne po drafte, pričom za hlavný dôvod nezáujmu klubov po debatách s trénerom označil svoju nižšiu výšku.Namiesto opúšťania sa však zvolil tvrdú drinu na ľade a do novej sezóny išiel s čistou hlavou. „Zobral som tú druhú možnosť. Hneď tá letná príprava bola veľmi dobrá a tá motivácia tam ma furt posúva dodnes. Chcem ukázať všetkým, že to tak nemalo byť,“ úprimne priznal odhodlaný obranca.Poslucháči sa detailne dozvedia aj o jeho presune zo Švédska do Ameriky, kde momentálne pôsobí v univerzitnej súťaži NCAA v drese Boston College. Luka Radivojevič vysvetľuje, prečo je pre neho táto cesta ideálna a aký obrovský rozdiel je medzi európskym prostredím a americkým školským systémom či samotným hokejom.„Hokej je opäť o level vyššie v každom aspekte. Väčšina hráčov pôjde buď do AHL alebo NHL, takže sa mi páči to konkurenčné prostredie,“ prezradil na margo americkej univerzitnej ligy.Okrem hokejových tém podcast prináša aj množstvo odľahčených a úsmevných momentov. Fanúšikovia sa napríklad dozvedia, akú kurióznu zdravotnú indispozíciu musel Luka Radivojevič nedávno riešiť. S úsmevom spomína na návštevu lekára, kde zistil mimoriadne prekvapivú a nepríjemnú diagnózu: „Zistili mi, že mám alergiu na zelené jablko.“Rozprávanie plynule prechádza aj k jeho spomienkam na detstvo strávené v hokejových šatniach po boku otca, pričom najviac mu v pamäti utkveli nezabudnuteľné chvíle pri zisku majstrovského titulu s Libercom.V záverečnej časti diskusie sa Luka Radivojevič vracia k svojim skúsenostiam z „osemnástok”. Zároveň opisuje obrovskú hrdosť a stres, ktoré prežíval pri prekvapivom povolaní do seniorského „áčka” po telefonáte od asistenta trénera Petra Frühaufa.Ak chcete zistiť, aký má vzťah k negatívnym komentárom na sociálnych sieťach, prečo mu vyhovuje hra v presilovkách a ako bojuje s angličtinou i školskými povinnosťami v Spojených štátoch, najnovšia epizóda podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk je pre vás absolútnou povinnosťou.

Americký zpěvák Bruce Springsteen celý život zpívá o pracující Americe – o lidech z továren, doků a předměstí. Sám z ní vzešel. Dnes, kdy je mu skoro 77 let, o část svých fanoušků přišel. Veřejně se totiž postavil proti Donaldu Trumpovi, kterého právě ti lidé, o nichž zpívá, často volili. Svůj protest teď přijel vyzpívat na Floridu – jen kousek od místa, kde americký prezident bydlí.

Americký zpěvák Bruce Springsteen celý život zpívá o pracující Americe – o lidech z továren, doků a předměstí. Sám z ní vzešel. Dnes, kdy je mu skoro 77 let, o část svých fanoušků přišel. Veřejně se totiž postavil proti Donaldu Trumpovi, kterého právě ti lidé, o nichž zpívá, často volili. Svůj protest teď přijel vyzpívat na Floridu – jen kousek od místa, kde americký prezident bydlí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku chtěl mladý student medicíny Eddie zapůsobit na zdravotní sestřičku Joanne, která se mu líbila. Na první rande pro ni přijel autem, které jí mělo vyrazit dech – starým americkým veteránem, cadillacem z roku 1941. Jak celý příběh dopadl, zjišťovala v Muzeu klasických amerických veteránů manželů Dauerových zpravodajka Jana Ciglerová.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatelé Katka Krejčová a Petr Ptáčník si za svůj cíl nový vybrali Ojos del Salado, nejvyšší činný vulkán na světě. Vyrazili do Jižní Ameriky s cílem na něj vylézt a zároveň během aklimatizace stanout na devíti dalších kopcích. Svoje zážitky vyprávějí v novém díle cestovatelského podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatelé Katka Krejčová a Petr Ptáčník si za svůj cíl nový vybrali Ojos del Salado, nejvyšší činný vulkán na světě. Vyrazili do Jižní Ameriky s cílem na něj vylézt a zároveň během aklimatizace stanout na devíti dalších kopcích. Svoje zážitky vyprávějí v novém díle cestovatelského podcastu Casablanca.

Hádka o účast na summitu NATO mezi vládou a prezidentem každým dnem sílí. Snadno by tak mohla přerůst v sérii dalších sporů, které budou komplikovat českou zahraniční politiku. Kam to nechá vláda zajít? Hostem Ptám se já byl poradce ministra zahraničí Jan Zahradil. Spor o to, kdo bude reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře by měl prezident Petr Pavel projednat s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) na schůzce příští týden po prezidentově návratu z Jižní Ameriky.Už zítra by se přitom měl premiér setkat s generálním tajemníkem NATO. Informaci, že Mark Rutte ve čtvrtek navštíví Česko, dnes oznámila Severoatlantická aliance.Babiš v pondělí řekl, že na summit NATO určitě pojede vládní delegace. Neumí si prý představit, co by tam dělal současně i prezident. Ten opakovaně prohlásil, že má v úmyslu delegaci vést. Naposledy o tom premiéra informoval minulý týden dopisem. Podle vlády je to ale kabinet, kdo je nositelem české zahraniční politiky. Navíc se názory vlády a hlavy státu na některé zahraniční otázky liší. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Pavel by neměl jet také proto, že nemá v zemi reálný politický vliv. Šéf diplomacie prezidenta zároveň dlouhodobě označuje za součást opozice. Ostré výpady vůči hlavě státu začal Macinka stupňovat poté, co prezident odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Hrad opakovaně vyzval premiéra Babiše, aby ministra zahraničí krotil. Jde o čistou pomstu Motoristů prezidentovi, nebo něco víc? Jak vedou Motoristé resort zahraničí? A jak výsledek maďarských voleb ovlivní českou zahraniční politiku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Spojené státy nejsou jiný kontinent. Je to jiný vesmír. Žijí tam fyzicky nám podobní lidé, ale chovají se úplně jinak.“ Zahraniční zpravodaj Pavel Novák se po návratu z mise v USA ohlíží bez iluzí, ale s nadhledem. „Byla to velká srážka s realitou. Všechno tam funguje jinak.“ Překvapení přicházela i z nebe. „Washington je na úrovni jižního Španělska, takže i slunce tam svítí jinak,“ popisuje v rozhovoru pro Blízká setkání Marka Němce.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Spojené státy sice vnímáme jako našeho spojence, ale jako mnohem méně spolehlivého spojence,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana, když popisuje, jak se podle něj proměnila role Ameriky v posledních měsících. Mluví o tom, že zažíváme nejhlubší krizi transatlantických vztahů od založení NATO v roce 1949 a že důvěra v americké závazky napříč aliančními státy dramaticky klesla a dál klesá. Do rozhovoru vstupuje i válka s Íránem, kterou označuje za naprostý strategický debakl a selhání epických rozměrů. Připomíná přitom Vietnam, Irák i Afghánistán jako konflikty, ve kterých Spojené státy dokázaly vyhrávat bitvy, ale prohrát strategicky. Smetana zároveň odmítá argumenty, že útoky zastavily íránský jaderný program. „Nemáme žádnou evidenci, že by Irán nebyl schopen svůj jaderný program obnovit,“ upozorňuje a dodává, že naopak se výrazně zvýšila jeho motivace pro získání jaderné zbraně. Kritizuje i představu, že by vojenský tlak vedl ke změně režimu. „To už není seriózní analýza, to je prostě jenom roztleskávání,” dodává. Odborník mluví také o tom, jak Donald Trump pracuje s hrozbami: vykazuje vzorec velmi silných výhrůžek, které následně neplní, čímž podle něj oslabuje důvěryhodnost Spojených států. A Smetana nešetří ani jeho schopnosti: „Donald Trump není kompetentní vykonávat úřad prezidenta. Oblasti zahraniční politiky absolutně nerozumí,“ hodnotí analytik. Do širšího obrazu patří i dopady na Evropu a Ukrajinu. „Je naprosto jasné, že administrativa Donalda Trumpa nebere Ukrajinu jako prioritu,“ říká Smetana a upozorňuje, že konflikt posílil Rusko – ekonomicky, politicky i strategicky. „Pokud někdo z tohoto konfliktu skutečně benefitoval, tak je to Rusko,“ dodává. Evropa se podle něj musí připravit na scénář, kdy se na Spojené státy nebude moci plně spolehnout. „Musíme pracovat s realistickou variantou, že americké závazky jsou oslabeny,“ varuje. Jak moc je dnes NATO funkční aliance? Je Donald Trump skutečně nepředvídatelný, nebo jen důsledný ve své logice? Může konflikt s Íránem ještě eskalovat – a kdo z něj ve skutečnosti těží? A je Evropa připravená na svět, ve kterém se na USA nemůže spoléhat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Vesmírne preteky s Čínou naberajú na obrátkach a NASA reaguje radikálnou zmenou svojich plánov. Dlho plánovaná stanica na orbite Mesiaca sa ruší a do hry nečakane vstupuje loď Freedom SR1 s jadrovým pohonom, ktorá má už v decembri 2028 zamieriť k Marsu.Namiesto krúženia okolo Mesiaca sa NASA sústredí na vybudovanie trvalej základne priamo na jeho povrchu. Využije pri tom „recyklované“ moduly zo zrušenej stanice Gateway, ktoré sa namiesto orbity položia priamo na mesačnú pôdu. Do tohto ambiciózneho plánu sa zapájajú aj Japonci so svojím pretlakovaným roverom a súkromný sektor, ktorý má v budúcnosti nahradiť dosluhujúcu stanicu ISS.Zmeny v harmonograme návratu na mesiac výrazne ovplyvňuje snaha Ameriky predbehnúť Čínu. O tom, prečo je jadrový reaktor vo vesmíre efektívnejšou cestou k Marsu než chemické palivo a ako s tým súvisí politika Donalda Trumpa, sa v podcaste SHARE rozpráva Maroš Žofčin s astrofyzikom Marekom Jurčíkom.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk. TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo USA potrebujú pristáť na Mesiaci skôr ako v roku 2030.Ako sa moduly stanice Gateway zmenia na základňu na Mesiaci.Od robotických pristátí až po trvalo obývanú infraštruktúru na Mesiaci.Koniec ISS v roku 2032: Ako súkromné firmy nahradia medzinárodnú stanicu.Prečo nosič programu Artemis SLS v súčasnej podobe končí.Freedom SR1: Prečo je jadrový reaktor s iónovým motorom efektívnejší než benzín.Ako nová misia Skyfall vypustí na Marse flotilu helikoptér.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Zeitgeist #12 Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska. V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

„Manipulovať s náboženským presvedčením na dosiahnutie politických cieľov je zneužívaním náboženstva“, tvrdí Juraj Vittek, teológ a katolícky kňaz. „Problém vzniká vtedy, keď náboženský jazyk a určité gestá vyvolávajú dojem legitimizácie konkrétnych politických riešení a konkrétnej vládnej garnitúry“, ilustruje. „Keď kresťanská modlitba začne slúžiť na to, aby vytvárala dojem, že konkrétny politik má autoritu priamo od Boha, tam musíme byť veľmi opatrní a kritickí“, dopĺňa Vittek.Jún 2020. Svet obletela fotografia amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktorý pred kostolom drží v ruke Bibliu. Pre jeho priaznivcov to bol symbol obrany kresťanskej Ameriky, pre kritikov ukážka cynického politického marketingu.Marec 2025. Ten istý Donald Trump, opäť v prezidentskom úrade. Tento raz v oválnej pracovni v spoločnosti pastorov, ktorí naňho ako vyvoleného a armádu zvolávajú požehnanie Boha.V americkej politike sa čoraz častejšie objavuje jazyk viery, biblické príbehy aj kazatelia, ktorí tvrdia, že Boh si vybral konkrétneho politika, aby zachránil krajinu. Kde je hranica medzi autentickou vierou a jej zneužívaním na politickú mobilizáciu? A čo na to hovorí kresťanská teológia?Nie je to ani kresťanské, ani evanjeliové – reaguje kňaz a teológ Juraj Vittek.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru s tím, jak Spojené státy a jejich spojenci zaútočili na Írán. Teherán hrozí dlouhodobým uzavřením Hormuzského průlivu, klíčové obchodní trasy, kterou projede pětina světového obchodu s těmito komoditami. „Ukazuje se, že velmi účinný princip ve vojenských konfliktech posledních dvaceti let je asymetrie – působení poměrně velké škody s malými náklady,“ poukazuje v Řečí peněz ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Objavenie Ameriky v roku 1492 odštartovalo boje o nové územie, v ktorých sa európski kolonizátori pokúšali nadobudnúť ešte väčšie bohatstvo. Angličania sa usadili na území severnej Ameriky. Trvalo necelé tri storočia, kým sa miestnym osadám podarilo vyhlásiť nezávislosť USA. Ešte ani zďaleka ale nemali vyhraté. Rozdielnosť názorov na vykorisťovanie afrických otrokov vyústil v občiansku vojnu. O všetkých týchto udalostiach sa bližšie dozvieš v tomto podcaste. Kľúčové slová: maturita, dejepis, Schooltag, novovek, USA, vznik USA, Občianska vojna, Sever proti Juhu Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Deň po ukončení mierových rokovaní Ukrajiny, Ruska a Spojených štátov vystúpil prezident Volodymyr Zelenskyj s informáciou, že bojujúce strany dostali od Ameriky čas na ukončenie vojny do júna tohto roka. Rokovania ako také však priniesli len veľmi malý pokrok, keďže obe krajiny trvajú na svojich požiadavkách. Ako blízko ku koncu takmer štvorročnej vojny teda naozaj sme? Čo sa stane, ak sa termín nedodrží a kto vlastne túto vojnu vyhrá? Aj to sa Nikola Šuliková Bajánová pýta reportéra zahraničnej redakcie denníka SME Daniela Hoťku. Zdroje zvukov: ČT, YouTube/Zelenskyj, AFP News Agency Odporúčanie: Seriál Clarkson's Farm sa už v odporúčaní tohto podcastu vyskytol, ale to neprekáža. Bolo to dávno a teraz sa dá pozerať jeho štvrtá séria. Opäť je to mimoriadne vtipné, Jeremy Clarkson vymýšľa ďalšie projekty, vďaka ktorým sa ani náhodou nenudí a my sa nenudíme s ním. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Rok 2026 sa začal dramaticky. Donald Trump vyhlásil, že nepotrebuje medzinárodné právo a hrozí anexiou Grónska. To však patrí Dánsku, ktoré je členom NATO. Rusi ďalej zabíjajú ľudí na Ukrajine, no od Zelenského žiadajú celý Donbas. Čína sa vyhráža Taiwanu.Slovenský premiér Fico sa medzitým chváli rokovaním a fotkami s Trumpom z jeho súkromnej luxusnej floridskej rezidencie a vyhlasuje, že nie sme bruselskí papagáji. Naše peňaženky ale majú po jeho troch konsolidáciách vážny problém. A koalícia chce po kajúcnikoch ďalšou novelou trestného zákona oslabiť aj postihovanie extrémizmu.Mení sa nám pred očami svetový poriadok a stáva sa z Ameriky namiesto svetového ochrancu, svetový problém? Kam sa teraz zaradí Slovensko, ak náš premiér cestuje do Moskvy, Pekingu či Washingtonu, no útočí na Európsku úniu, hovorí o jej kríze a kríze demokracie? Aký rok má za sebou Slovensko a svet a čo nás čaká v roku 2026?Braňo Závodský sa rozprával s politickým komentátorom a šéfredaktorom časopisu .týždeň Štefanom Hríbom.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Donald Trump sám o sobě říká, že potřebuje věci psychologicky vlastnit. On je člověk, který rád dává na věci své jméno. Grónsko vidí jako území, o které rozšíří Spojené státy,“ říká ve Studiu N zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Jana Ciglerová. „Sledujeme jeho klasickou metodu. Dělá velké bub bu, přehání své nároky do nehorázna a pak z nich bude ustupovat. Když skončí na polovině, Dánům se uleví a on bude mít víc než na začátku,“ popisuje. Jaký je pravý důvod Trumpovy snahy o převzetí Grónska? Má nějakou šanci obejít Dánské království a dohodnout se s ostrovany bez něj? A jak se k celé krizi postaví Evropa? Ve Studiu N rozebíráme také zastřelení sedmatřicetileté Renee Nicole Good, kterou zabil agent Úřadu pro migraci a cla. Jak v USA operují agenti ICE? Vytvořil Trump z Ameriky nebezpečný systém? A může to být rozbuška, která vyvolá masivní reakci? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion