Podcasts about ameriky

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.

Když nastupoval Donald Trump do druhého funkčního období, nesliboval jen tak ledajakou změnu, ale rovnou nástup zlaté éry Ameriky. A také návrat ochrany, kontroly a síly, což řadě lidí imponovalo. Co slíbil, splnil: Stát v jeho rukou přestal být autonomní entitou a stal se instrumentem politické vůle. První rok v roli byl ukázkovou mocenskou hrou. Což má hluboké důsledky na domácí i geopolitické scéně.

Aj keď sa Štefan Zora narodil v roku 1949, jeho život bol poznačený holokaustom a tragickými rodinnými príbehmi. Mal však v sebe dostatok energie, aby sa stal hercom v detskej dramatickej skupine, absolvoval v Rakúsku medicínu a odišiel do Ameriky, kde sa stal psychológom. Tragédia holokaustu nebola len záležitosťou generácie, ktorá ho zažila ale aj tých, čo sa narodili po vojne. Potvrdzuje to aj príbeh Štefana Zoru.

Ten, kdo nejvíc prohrál, podle řady evropských komentářů ve věci finanční podpory Ukrajině a urychleného podepsání smlouvy o volném obchodu s Mercosurem, tedy klíčovými státy Jižní Ameriky, představujícími sedmisetmiliónový trh, je německý kancléř Merz, přední hybatel obou záležitostí. To proto, že v obou případech nakonec Evropa připomínala Werichovu princeznu Koloběžku První.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když nastupoval Donald Trump do druhého funkčního období, nesliboval jen tak ledajakou změnu, ale rovnou nástup zlaté éry Ameriky. A také návrat ochrany, kontroly a síly, což řadě lidí imponovalo. Co slíbil, splnil: Stát v jeho rukou přestal být autonomní entitou a stal se instrumentem politické vůle. První rok v roli byl ukázkovou mocenskou hrou. Což má hluboké důsledky na domácí i geopolitické scéně. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

Jozef Golonka, jedna z najväčších legiend slovenského hokeja, sa v podcaste Góly z bufetu s Tomášom Prokopom a Marekom Marušiakom rozhovoril o neuveriteľných príbehoch zo svojej kariéry. Od ponúk z NHL cez stretnutia so svetovými lídrami až po takmer smrteľný úraz – rozhovor je plný momentov, o ktorých málokto vie.Jozef Golonka na úvod odhalil svoj vzťah k Nitre, kde strávil detstvo počas vojny a kde neskôr pomáhal budovať hokej. Spomína, ako s krompáčom v ruke stál pri stavbe prvej ľadovej plochy a ako neskôr vybojoval v Prahe 365 miliónov korún na postavenie krytej haly vo Zvolene. „Za to som dostal župan od Zvolena. To je pre mňa väčšia pocta ako niektoré iné veci,” povedal dojato.Najšokujúcejšie sú jeho spomienky na rok 1960, keď dostal ponuku z Toronta Maple Leafs. „Bol som prvý Európan, ktorý sa mal dostať do NHL, keď bolo len 6 klubov,” vysvetlil s tým, že v hokejovej Sieni slávy v Toronte má dodnes dres s číslom 19. Režim ho však nepustil a táto situácia sa opakovala každý rok. Jozef Golonka vtipne spomínal na kanadských „skautov”, ktorí mu dávali podpisovať prázdne papiere len preto, aby mali zaplatený výlet do Československa.Legendárny útočník otvorene hovoril aj o najtemnejšom momente kariéry – v roku 1962 sa po zákroku švédskeho hráča ocitol na pokraji smrti. „Mal som 34 kg, všetci ma odpísali,” spomína na 3,5 mesiaca v nemocnici, kde ho liečili na tuberkulózu, hoci išlo o zápal pohrudnice. Zachránilo ho až radikálne rozhodnutie lekárov. O rok neskôr už hral na olympiáde v Innsbrucku a Rusom dal 2 góly.Zaujímavé sú aj príbehy z medzinárodnej scény. Jozef Golonka rozprával, ako potriasol rukou anglickej kráľovnej, švédskeho kráľa aj prezidenta Richarda Nixona, ktorého musel opraviť, že nie je Slovinec, ale Slovák. „Tieto zážitky mi nikto nezoberie. Ľudia ponúkajú peniaze za tieto memorabílie, ale ja ich nepredám,” skonštatoval s hrdosťou.Kriticky sa vyjadril k aktuálnej situácii v slovenskom športe: „Protekcionizmus v športe neexistuje – buď vyhráš, alebo prehráš. A u nás sme sa naučili niečo iné.” Mrzí ho, že slovenské médiá nedostatočne pripomínajú velikánov hokeja a návštevnosť na zápasoch klesá.Jozef Golonka odhalil aj príbeh o neuznanom góle v Štokholme, ktorý mu neuznal legendárny rozhodca Josef Kompalla. „Ak by mi ten gól uznal, mal by som zlatú medailu,” povedal o stretnutí s Josefom Kompallom po rokoch v Garmisch-Partenkirchene.Dojemné sú spomienky na spoluhráčov – Jardu Holíka, Gusta Havla či Stana Mikitu, ktorý ho priamo na ľade prehovával, aby utiekol do Kanady. „Hovoril mi: ‚Budeme hrať spolu, budeme najlepší.' Ale ja som mal len pás na pančuchy a niečo k tomu,” spomína so smiechom na ich tajné stretnutie za zatvorenými dverami.„Žiletka”, ako znie prezývka Jozefa Golonka, chystá aj štvrtú knihu, v ktorej by chcel napísať veci, o ktorých doposiaľ mlčal. „Teraz už môžem povedať to, čo som predtým nemohol,” avizuje ďalšie šokujúce odhalenia.

Jozef Golonka, jedna z najväčších legiend slovenského hokeja, sa v podcaste Góly z bufetu s Tomášom Prokopom a Marekom Marušiakom rozhovoril o neuveriteľných príbehoch zo svojej kariéry. Od ponúk z NHL cez stretnutia so svetovými lídrami až po takmer smrteľný úraz – rozhovor je plný momentov, o ktorých málokto vie.Jozef Golonka na úvod odhalil svoj vzťah k Nitre, kde strávil detstvo počas vojny a kde neskôr pomáhal budovať hokej. Spomína, ako s krompáčom v ruke stál pri stavbe prvej ľadovej plochy a ako neskôr vybojoval v Prahe 365 miliónov korún na postavenie krytej haly vo Zvolene. „Za to som dostal župan od Zvolena. To je pre mňa väčšia pocta ako niektoré iné veci,” povedal dojato.Najšokujúcejšie sú jeho spomienky na rok 1960, keď dostal ponuku z Toronta Maple Leafs. „Bol som prvý Európan, ktorý sa mal dostať do NHL, keď bolo len 6 klubov,” vysvetlil s tým, že v hokejovej Sieni slávy v Toronte má dodnes dres s číslom 19. Režim ho však nepustil a táto situácia sa opakovala každý rok. Jozef Golonka vtipne spomínal na kanadských „skautov”, ktorí mu dávali podpisovať prázdne papiere len preto, aby mali zaplatený výlet do Československa.Legendárny útočník otvorene hovoril aj o najtemnejšom momente kariéry – v roku 1962 sa po zákroku švédskeho hráča ocitol na pokraji smrti. „Mal som 34 kg, všetci ma odpísali,” spomína na 3,5 mesiaca v nemocnici, kde ho liečili na tuberkulózu, hoci išlo o zápal pohrudnice. Zachránilo ho až radikálne rozhodnutie lekárov. O rok neskôr už hral na olympiáde v Innsbrucku a Rusom dal 2 góly.Zaujímavé sú aj príbehy z medzinárodnej scény. Jozef Golonka rozprával, ako potriasol rukou anglickej kráľovnej, švédskeho kráľa aj prezidenta Richarda Nixona, ktorého musel opraviť, že nie je Slovinec, ale Slovák. „Tieto zážitky mi nikto nezoberie. Ľudia ponúkajú peniaze za tieto memorabílie, ale ja ich nepredám,” skonštatoval s hrdosťou.Kriticky sa vyjadril k aktuálnej situácii v slovenskom športe: „Protekcionizmus v športe neexistuje – buď vyhráš, alebo prehráš. A u nás sme sa naučili niečo iné.” Mrzí ho, že slovenské médiá nedostatočne pripomínajú velikánov hokeja a návštevnosť na zápasoch klesá.Jozef Golonka odhalil aj príbeh o neuznanom góle v Štokholme, ktorý mu neuznal legendárny rozhodca Josef Kompalla. „Ak by mi ten gól uznal, mal by som zlatú medailu,” povedal o stretnutí s Josefom Kompallom po rokoch v Garmisch-Partenkirchene.Dojemné sú spomienky na spoluhráčov – Jardu Holíka, Gusta Havla či Stana Mikitu, ktorý ho priamo na ľade prehovával, aby utiekol do Kanady. „Hovoril mi: ‚Budeme hrať spolu, budeme najlepší.' Ale ja som mal len pás na pančuchy a niečo k tomu,” spomína so smiechom na ich tajné stretnutie za zatvorenými dverami.„Žiletka”, ako znie prezývka Jozefa Golonka, chystá aj štvrtú knihu, v ktorej by chcel napísať veci, o ktorých doposiaľ mlčal. „Teraz už môžem povedať to, čo som predtým nemohol,” avizuje ďalšie šokujúce odhalenia.

Hostem Pátečního finiše Kateřiny Neumannové byla krasobruslařka Natálie Taschlerová. Kdy už společně s bratrem Filipem začnou pořádně žít olympijskými hrami? Kdy se budou přesouvat do Milána? Nosí si problematiku sportu i domů? Je bratr ochráncem mladší sestry? Jaké rozdíly byly prožily při stěhování do Finska, Ameriky nebo Itálie? Kolik času běžně v přípravě tráví na ledě? Jak skládají tance dohromady a kdo nejvíc řeší choreografii a sestavy? Poslechněte si celý rozhovor.

Today's episode is about traditions of gingerbread houses in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my short essay. You will also learn how to ask “Do you build gingerbread houses?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short history of gingerbread houses.Episode notesIn today's episode, I'm talking about transitions of gingerbread houses in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my short essay. You will also learn how to ask “Do you build gingerbread houses?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short history of gingerbread houses.Slovak lesson1.    medovník (gingerbread cookie)2.    domček (little house)3.    poleva (icing)4.    čipka (lace)5.    rozprávka (fairy tale)6.    remeslo (craft)7.    vôňa (scent, aroma)8.    zdobiť (to decorate)9.    stredoveký (medieval)10. fantázia (imagination)11. ozdoba (decoration)12. chalúpka (little cottage house)13. medovníková chalúpka (gingerbread house)14. Staviate perníkové chalúpky? (Do you build gingerbread houses?)My short history of building gingerbread houses:Medovníkové domčeky sa stali jednou z najsladších vianočných tradícií. Ich história siaha do stredovekej Európy, kde sa medovníky tvarovali do ozdobných koláčikov a dávali ako darčeky. Myšlienka stavať celé domčeky sa objavila po rozprávke o Jankovi a Marienke, ktorej perníková chalúpka inšpirovala nemeckých pekárov vytvárať jedlé domy.Keď sa tradícia rozšírila po Európe a neskôr do Ameriky, každá krajina pridala vlastný štýl. Na Slovensku sa medovníky zdobili jemnou bielou polevou pripomínajúcou čipku. Hoci medovníkové domčeky nepatrili medzi pôvodné slovenské zvyky, postupne sa stali súčasťou adventu, často zdobené folklórnymi vzormi a jednoduchým, milým dizajnom typickým pre miestne remeslo.Dnes sú medovníkové domčeky spojením rozprávkovej fantázie, sladkej vône a rodinnej zábavy. Či už vám strecha spadne alebo ostane rovná, radosť je v spoločnom tvorení — a možno aj v ochutnávaní ozdôb, keď sa nikto nepozerá.Timestamps00:35 Introduction to the episode02:30 Traditions of gingerbread houses in Slovakia03:32 Fun fact15:00 Short history of building gingerbread houses in Slovak16:46 Translation of short history in English18:21 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

Hmyz už naši planetu obývá přes 400 milionů let. V dnešní době nejenže mnohé užitečné hmyzí druhy ztrácíme, ale zároveň se našem území vyskytují nepůvodní invazní druhy, kterým se v novém prostředí výborně daří. Přesně takové už více než 30 let zkoumá entomolog Aleš Bezděk, místopředseda České společnosti entomologické a pracovník Entomologického ústavu Akademie věd.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Olga Černá se věnuje historii jihočeské emigrace do Ameriky v 19. století. Je totiž rodačkou z vísky Kojákovice, ze které za Rakouska-Uherska odešla do takzvaného Nového světa velká část obyvatel. Pracovala v třeboňském archivu, založila Venkovské muzeum v Kojákovicích a také nevládní organizaci Rožmberk, která pomáhá lidem najít a pochopit rodové kořeny.Všechny díly podcastu Jihočeši můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S amerikanisty Kryštofem Kozákem a Jakubem Lepšem o tom, jak Donald Trump posouvá hranice americké demokracie i kritiku Evropy. Moderuje Dominika Perlínová.Trump byl na svůj druhý prezidentský mandát připraven a hned v lednu začal měnit zajeté instituce od základů. Republikáni v Kongresu se raději vzdali své kontrolní funkce a i Nejvyšší soud nechtěl jít s prezidentem do přímého střetu. Ačkoliv zprávy z Ameriky v posledních měsících mohou působit děsivě, přiznali amerikanisti v debatě Respektu v Knihovně Václava Havla, že stále vidí i důvod k optimismu. Mimo jiné i proto, že se Trumpovi nedaří zlepšovat ekonomickou situaci. Diskusi s Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakubem Lepšem z University of New York moderovala Dominika Perlínová.

O nemohúcnosti novinárov a agresivite politikov. Nová bezpečnostná stratégia USA a čo do Ameriky odkazuje Rastislav Káčer.

Z Turca do Ameriky, srdcom stále doma: život Maríny Paulíny. Prozaička píšuca po francúzsky: Andrea Salajova

Je to sportovec? Zloděj unikající před zákonem? Ne! Je to Arnold Schwarzenegger ve vrcholné formě v další kultovní sci-fi klasice z roku 1987.Tentokrát se vžije do kůže nedobrovolného účastníka reality show, kde jde o holý život. Jenže to by nebyl náš oblíbený Rakušan, aby film, i když volně inspirovaný thrillerem od Stephena Kinga (alias Richarda Bachmana), nebyl nabitý kultovními hláškami a špičkovou akcí tak typickou pro divoká osmdesátá léta. Jako Ben Richards, bývalý voják a trestanec, se Arnie nedobrovolně stává soutěžícím v nejpopulárnější show Ameriky.Co mu je slíbeno? Odpuštění trestu a zbytek života strávený na pláži, kde si každý den dá zmrzlinu. Zní to skvěle, že? Vždyť se to i několika předchozím účastníkům údajně povedlo, tak proč ne i jemu? Pojďme si popovídat o tom, jak funguje kouzlo střihu v dystopické reality show, jak je ovlivnitelný dav manipulovaný médii a co dokáže jeden zlomyslný moderátor v podání Richarda Dawsona. Vše probereme v nové epizodě podcastu Naše filmy!Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

Manželka prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka se narodila 20. listopadu 1850 v New Yorku. Její rodina měla francouzské kořeny a další předkové připluli do Ameriky na lodi Mayflower. Charlotta byla hudebně nadaná, proto se vydala do Lipska na tamní konzervatoř studovat hru na klavír. Přehnaným cvičením si však zranila ruku a z profesionální dráhy sešlo. V Lipsku poznala Tomáše Masaryka, kterého si 15. března 1878 v New Yorku vzala.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Správy Jeffreyho Epsteina len minulý týždeň uzreli svetlo sveta a už ich zneužívajú domáci politici na vlastnú kampaň. Premiér Robert Fico sa k nim vrátil aj na pondelkovom mítingu Smeru, keď vďaka Epstein files oživil svoju skoršiu konšpiračnú teóriu. Tvrdil, že za pádom jeho tretej vlády stáli sily z Ameriky.Vo zverejnenej dokumentácii komunikácie sexuálneho predátora Jeffreyho Epsteina väčšina sveta hľadala zmienku o súčasnom americkom prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Slovenské médiá však prišli s informáciou o komunikácii s akýmsi Mirom. Ukázalo sa, že ide o úspešného diplomata a bývalého ministra zahraničia Miroslava Lajčáka, ktorý dnes pôsobí ako poradca premiéra Fica. Čo všetko vieme o vzťahu Jeffreyho Epsteina s Miroslavom Lajčákom? A ako sa ku škandálnym zisteniam stavia vládna koalícia na čele s Robertom Ficom? Aj o týchto témach sa v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas rozprávala Kristína Braxatorová so šéfom zahraničného oddelenia Paľom Štrbom a so šéfom domácej redakcie Martinom Slizom.

Správy Jeffreyho Epsteina len minulý týždeň uzreli svetlo sveta a už ich zneužívajú domáci politici na vlastnú kampaň. Premiér Robert Fico sa k nim vrátil aj na pondelkovom mítingu Smeru, keď vďaka Epstein files oživil svoju skoršiu konšpiračnú teóriu. Tvrdil, že za pádom jeho tretej vlády stáli sily z Ameriky.Vo zverejnenej dokumentácii komunikácie sexuálneho predátora Jeffreyho Epsteina väčšina sveta hľadala zmienku o súčasnom americkom prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Slovenské médiá však prišli s informáciou o komunikácii s akýmsi Mirom. Ukázalo sa, že ide o úspešného diplomata a bývalého ministra zahraničia Miroslava Lajčáka, ktorý dnes pôsobí ako poradca premiéra Fica. Čo všetko vieme o vzťahu Jeffreyho Epsteina s Miroslavom Lajčákom? A ako sa ku škandálnym zisteniam stavia vládna koalícia na čele s Robertom Ficom? Aj o týchto témach sa v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas rozprávala Kristína Braxatorová so šéfom zahraničného oddelenia Paľom Štrbom a so šéfom domácej redakcie Martinom Slizom.

Sochař Albín Polášek. Slavné jméno a osobnost známá v regionu i v zámoří. Jaké měl frenštátský rodák dětství a mládí? Co ho odvedlo do Ameriky, proč je tam tolik slavný a kde po světě zanechal stopy v podobě sochařských děl? Ve frenštátském muzeu mají o Poláškovi část expozice, prohlédli jsme si ji společně s s vedoucí Alenou Figarovou.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sochař Albín Polášek. Slavné jméno a osobnost známá v regionu i v zámoří. Jaké měl frenštátský rodák dětství a mládí? Co ho odvedlo do Ameriky, proč je tam tolik slavný a kde po světě zanechal stopy v podobě sochařských děl? Ve frenštátském muzeu mají o Poláškovi část expozice, prohlédli jsme si ji společně s s vedoucí Alenou Figarovou.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Černohorský narkobaron Darko Šarič vydělával miliardu dolarů ročně dovozem kokainu z Jižní Ameriky. Co přesně vynášelo další miliony dolarů Sergeji Michajlovovi, ruskému „podnikateli“, který souvislost s organizovaným zločinem popírá, se neví dodnes. Příběh obou bossů přibližuje v Portrétech historik Jan Adamec.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak oživit spící indiánské jazyky - a proč? (4:37) – Astronomie: Rušno u Alfy i Proximy Centauri (23:56) – LISA na lovu gravitačních vln, 1. část: Jak chytit vlnu (29:28)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čelistní trio Aleš Vítek a Tomák muselo nejprve pohřbít obyčejného člověka a zároveň největšího kovboje Roberta Redforda. Tomák se rozněžnil při vzpomínce na návštěvu utažského města Park City, kde se koná slavný festival Sundance a kde Redford vybudoval jakousi utopii uprostřed skutečné Ameriky. Ale pak už přišel na řadu naopak velmi dystopický americký příběh, syrový thriller Dlouhý pochod.

Čelistní trio Aleš Vítek a Tomák muselo nejprve pohřbít obyčejného člověka a zároveň největšího kovboje Roberta Redforda. Tomák se rozněžnil při vzpomínce na návštěvu utažského města Park City, kde se koná slavný festival Sundance a kde Redford vybudoval jakousi utopii uprostřed skutečné Ameriky. Ale pak už přišel na řadu naopak velmi dystopický americký příběh, syrový thriller Dlouhý pochod.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Normalizační šeď ji dusila natolik, že se ve svých dvaceti letech rozhodla emigrovat. Nejprve do Francie a potom do Ameriky, kde zakotvila na dobrých 30 let. O své cestě za svobodou teď sepsala román s autobiografickými prvky Klub kamzíků. Musela někdy stejně jako hrdinka její nové knihy opustit, co nejvíc miluje? Kde je teď její domov? A jak se seznámila s Milošem Formanem? Poslechněte si Blízká setkání s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Normalizační šeď ji dusila natolik, že se ve svých dvaceti letech rozhodla emigrovat. Nejprve do Francie a potom do Ameriky, kde zakotvila na dobrých 30 let. O své cestě za svobodou teď sepsala román s autobiografickými prvky Klub kamzíků. Musela někdy stejně jako hrdinka její nové knihy opustit, co nejvíc miluje? Kde je teď její domov? A jak se seznámila s Milošem Formanem? Poslechněte si Blízká setkání s Terezou Kostkovou.

Datum, které se zapíše do dějin lidstva. 11. září 2001. Teroristé napadli USA a 4 unesenými letadly se rozhodli zaútočit na symboly Ameriky. Dvě zasáhla věže Světového obchodního centra, třetí narazilo do Pentagonu. Čtvrté mířilo na Washington, zřítilo se však, když se pasažéři pokusili únosce zpacifikovat. Letecké útoky poškodily ikonická newyorská Dvojčata natolik, že se oba mrakodrapy brzy po útoku zřítily. Sčítání obětí teroristických útoků skončilo na počtu 2 977.

Z jedné Ameriky do druhé. Na sever jde kokain, na jih peníze. Jak fungují drogové kartely? Jak vypadá superpřísný režim ve vězení v Salvadoru? A proč se zločinci tetují? Téma pro Martina Reye, odborníka na Latinskou Ameriku. Ptá se Matěj Skalický.

Z jedné Ameriky do druhé. Na sever jde kokain, na jih peníze. Jak fungují drogové kartely? Jak vypadá superpřísný režim ve vězení v Salvadoru? A proč se zločinci tetují? Téma pro Martina Reye, odborníka na Latinskou Ameriku. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do sveta modelingu bola vhodená už ako malé dievča. Musela sa vyrovnať s tlakom okolia a profesionálneho sveta na svoje telo. Naučila sa, ako svoje telo milovať, ako získať sebavedomie. Hoci prešla svet, Slovensko ju spoznalo najmä cez seriál Sľub ako Danu. Ženu na druhej koľaji. Aká je Adri, keď sa vypnú kamery? Otvorene o ženskom tele, hereckom prostredí na Slovensku aj súkromí sme sa porozprávali pre náš podcast Ženy ako my.Instagram je už taký “dokonalý“, že ju to často nudí. Pretvarovať sa nevie a vie zdieľať aj smutné a ťažké momenty, pretože ako hovorí „je to súčasť života“. Hoci vďaka joge si svoje myšlienky aj emócie dokáže behom dňa upratať. „Ľudia sú často prekvapení, že niekedy som až príliš otvorená“, priznáva.V dnešnom podcaste Ženy ako my sme sa rozprávali s herečkou a modelkou Adri Novakov.Miami bolo pozlátko, prednosť dostala rodina„Odišla som z USA do Hamburgu a tam som strávila tri utrápené týždne a premýšľala, čo mi v živote chýba. Tikali mi už biologické hodiny, tak som si naplánovala rodinu.“ Adri už dva týždne po pôrode išla na prvý casting, dva mesiace po ňom cestovala a fotila aj s bábätkom.„Druhé bábätko by som si ale už užila viac,“ priznáva otvorene.Negatívne postavy odhalili jej vlastné temné stránky„Keď príde na pľac unudený herec alebo herečka, ktorí to už chcú mať rýchlo za sebou a nevedia sa do toho vložiť, emócie zo seba nevydolujem ani ja,“ priznáva otvorene Adri. Niektorí profesionálni či vyštudovaní herci sa totiž na nehercov a neherečky pozerajú krivým okom s pocitom neférovosti. Ona by však príležitosti dávala všetkým, pretože podľa nej často na Slovensku fungujú známosti a šancu dostanú najmä tí z hereckých rodín.„Danu som ľutovala a súčasne som sa snažila naučiť mať ju rada, pretože sama bola nešťastná“, priznáva Adri, ako sa stotožňovala s negatívnou postavu, ktorú hrala.Súčasne sa jej stalo aj to, že ju nedokázala pustiť z hlavy a brala si ju, aj jej emócie domov.V rozhovore prezrádza, ako sa s temnou stránkou Dany vyrovnávala, keď sa jej dostala pod kožu až príliš.V podcaste sa okrem iného dozviete:Ako sa jej podarilo vybudovať si nezlomné sebavedomiePrečo nemôže byť každá modelka “typ Versace“Skutočne dnes svet modelingu akceptuje aj plnoštíhle ženy?Prečo ju zlákalo herectvo a ako sa jej podarilo získať jednu z hlavných úloh v seriáli Sľub?Aký bol návrat z Ameriky na Slovensko?Vníma nevraživosť zo strany vyštudovaných hercov?Vyplavujú negatívne postavy v hercoch ich vlastné temné stránky?Či musí niekedy hrať aj v bežnom životeČi si trúfa na divadlo?Čo by odkázala ženám, ktoré sa cítia neviditeľné a nedocenené?Aké ženské dedičstvo by zanechala svojej malej dcérkeČi verí na veľkú lásku alebo skôr pokojný život po boku partnera

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

Poslechněte si:01:05 Nesmrtelná medúza08:12 Nebezpečné křížení jelenů17:51 Objev Ameriky od západu23:24 Proč v Polynésii stavěli sochy?BONUS: Sherlock Holmes a expert – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Luděk Bartoš nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jména jako Vanderbilt, Rockefeller nebo Carnegie vám jsou určitě povědomý. Jsou to tři z těch nejbohatších "new money" mužů, kteří pohádkově zbohatli během industrializace Ameriky a vládli jako oligarchové celé zemi. Na druhé straně byly miliony chudých lidí, kteří bydleli ve slumech a neměli co jíst. Zlatý věk přinesl Americe status velmoci a technologický pokrok a nakonec taky nějaká práva a narovnání příležitostí.

Lovci mamutů z ústeckého Bukova, 1. část: Sprašová návěj (4:47) – Historické souvislosti: O červeném keři (17:17) – Od podrostu k horám: Žáby Jižní Ameriky (22:29)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zveme vás na Keltský den na Radyni, na Bylinkové panství na zámku Rochlov nebo na písně Karla Kryla do hartmanické synagogy. Podívejte se na naše tipy a pozvánky.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance v úterý na večerním zasedání Rady NATO-Ukrajina v Haagu potvrdili trvalou podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Setkání, na kterém byl i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, trvalo asi tři hodiny. Vrcholné setkání NATO v Haagu by mělo končit až ve čtvrtek, a tak se tentokrát soustředíme na úskalí, která jednotu největšího vojenského paktu světa ohrožují.

Ako sa zmenil svet od odchodu Václava Havla? Sú dnešné výzvy svojou váhou porovnateľné s rokom 1989? Udrží sa spojenectvo Európy a Ameriky? Skončí Putin v histórii ako porazený? Prežije Európa svoju krízu posilnená? Hosť: - Michael Žantovský, diplomat, bývalý hovorca Václava Havla

„Žít v bytě s cizím nájemníkem bylo zvláštní. Měla jsem si ale s kým povídat o Hemingwayovi.“ Tak vzpomíná pedagožka Zuzana Wienerová na rodící se lásku k letci RAF Janu Wienerovi, který byl o 24 let starší než ona. V rozhovoru s Adélou Gondíkovou v pořadu Blízká setkání mluvila i o těžkém rozhodnutí emigrovat do Ameriky, o výuce indiánů v Arizoně i o tom, jaké to je učit v požehnaném věku studenty z Hongkongu.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V piatok sme boli svedkami prvých priamych rokovaní medzi Ukrajinou a Ruskom. Namiesto minimálne 30-dňového okamžitého prímeria z nich však vzišla dohoda na výmene väzňov a akési pripustenie budúceho stretnutia medzi Volodymyrom Zelenskym a Vladimirom Putinom.Práve Putin pritom priame rokovania navrhol, no keď ich ukrajinský prezident akceptoval a povedal mu, nech príde do Istanbulu, Putin poslal za seba náhradu. Svoju prítomnosť si preto rozmyslel aj Donald Trump, no priamo s Putinom sa zase už v pondelok spojil telefonicky.Čo sa nám to v rokovaniach vlastne deje, hýbeme sa smerom k mieru a aká je dnes pozícia Ameriky a samotného Trumpa? Čo bude ďalej?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s bývalým veľvyslancom Slovenska vo Veľkej Británii Róbertom Ondrejcsákom.Zdroje zvukov: Reuters, CBS News, CGTN Europe, MSNBCOdporúčanie:Dnes je mojím odporúčaním seriál This is us. Nejde o žiadnu novinku, poslednú sériu dotočili v roku 2022, no ja som sa k nemu vrátila po istom čase. Baví ma hlavne kvôli tomu, akým iným spôsobom zachytáva problémy bežných rodín, vzájomné vzťahy medzi súrodencami, rodičmi, či v rámci komunity. Vyskúšajte!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, KDE NAJDETE VŠECHNY DÍLY. „Lev XIV. mým favoritem nebyl, ale myslím, že je to muž pro tuto dobu,“ říká ve Studiu N katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Nového papeže označuje za pokračovatele Františkovy cesty, byť ho prý nebude kopírovat. „Nebude tak impulzivní a nepůjde do kontroverzních věcí,“ tvrdí Halík, během jehož života se na Svatém stolci vystřídalo osm římských biskupů. „Papežem mého života byl František, s ním jsem se nejvíc ztotožnil,“ přiznává. Konkláve v rozhovoru přirovnává k reality show: „Je to exotická, tajemná, esteticky fascinující a historií prosycená událost, která v sobě nese něco transcendentního. Je to atraktivní i pro lidi, kteří stojí mimo církev, pro mě potom dvojnásob,“ směje se. A všímá si i reakce zvenčí: „Trump z něj velkou radost nemá – prezidentovi odpůrci v něm totiž vidí světový symbol Ameriky.“ Jak se bude Lev XIV. angažovat v mírových snahách na Ukrajině? Jaký boj se odehrává uvnitř církve? A co Halíkovi napsal v osobním dopise papež František? Podívejte se na celý rozhovor.

Na jazyk svých předků nedají dopustit. V kavárně v ukrajinském Charkově si možná víc uvědomíme cenu tak obyčejných věcí - jako je šálek kávy. V Polsku uslyšíme o méně známých dějinách Osvětimi - o dobách, kdy se jí říkalo "brána do Ameriky". V norském Bergenu navštívíme muzeum lepry a ve francouzském Lille rodný dům generála a bývalého prezidenta Charlese de Gaulla. Moderuje Helena Berková.

Jaká byla latinskoamerická linka pontifikátu papeže Františka? Jaký byl jeho život před papežstvím? Jak jeho zkušenosti z Jižní Ameriky ovlivnily jeho postoje a kroky v papežském úřadu? Ptáme se publicisty Františka Kalendy. Osobní vzpomínku na papeže přinese i plzeňský biskup Tomáš Holub. Také se dozvíte, co čeká církev ve dnech po pohřbu hlavy církve.