Forbes Česko

Moc výrobních firem, které McKinsey označí za globální benchmark, v Česku není. Výjimkou je Panasonic Automotive Systems, do kterého se jezdí učit lidé ze sesterských továren. Pardubický závod dnes ukazuje, jak může vypadat moderní automotive výroba, když se spojí silná firemní kultura, technologická vyspělost a odvaha měnit zaběhnuté fungování. Právě změna je přitom klíčové slovo. Panasonic prochází zásadní transformací, jejímž jádrem je nový systém od SAP. Nejde ale pouze o „upgrade IT“. Jde o přestavbu nervového systému celé firmy, od výroby přes logistiku až po rozhodování managementu.„Najednou máte data na jednom místě a vidíte věci, které jste dřív vidět nemohli,“ popisuje Martin Srdínko, šéf výrobního inženýringu. Právě práce s daty byla jedním z hlavníchimpulzů ke změně. Panasonic sice generoval obrovské množství informací, ale kvůli několika odděleným systémům je nedokázal efektivně propojovat, číst v nich souvislosti areagovat v reálném čase.

Na rok zastavil stavby nových projektů a o českých stavebních normách říká, že jsou přísnější než v Německu. Developer a třináctý nejbohatší Čech Dušan Kunovský byl hostem nového vydání podcastu The Forbes Show.Jeho firma je aktuálně největším stavitelem bytů v tuzemsku a podle čísel prodaných bytů by mohla slavit rekordní rok. Zároveň za víc než třicetiletou historii Central Group nakoupila vůbec nejvíc pozemků v sedmi lokalitách. Jenže na oslavy to vzhledem k přehřátému stavebnímu trhu není ani náhodou. „Ten rok je velmi paradoxní, protože jsme na jednu stranu prodali rekordních zhruba 1200 bytů. Ale zároveň vidíme obrovské tlaky dané přehřátostí a předražeností trhu. Ceny stavebních dodávek se za poslední dva roky zvýšily o 27 procent,“ popisuje v podcastu Dušan Kunovský.Partnerem podcastu The Forbes Show je Raiffeisenbank.https://www.rb.cz

Jak přemýšlí lidé, kteří investují desítky nebo stovky milionů korun? Jak přemýšlí lidé, kteří investují desítky nebo stovky milionů korun? Podle ředitele Wealth Managementu WOOD & Company Petra Beneše se oproti drobnějším investorům liší v řadě věcí. „Velcí investoři obvykle nemají tak silný tlak na likviditu, investují s delším horizontem a jsou ochotní podstupovat větší riziko výměnou za vyšší výnos,“ popisuje. Zároveň častěji diverzifikují a drží investiční disciplínu, která je podle něj jedním z klíčových faktorů úspěchu.Podle Davida Kuboně z KLB Legal je totiž největším rizikem sám investor. „Vy často bojujete se svou vlastní psychikou. I velmi inteligentní člověk může v investování selhat,“ říká. Jako příklad zmiňuje i Isaaca Newtona, který přišel o značné peníze během spekulační bubliny.Pokud vás zajímá víc o tom, jak přemýšlí velcí investoři, jak investují například sportovci nebo kdy a jak se vyplatí vybudovat si vlastní family office, vše se dozvíte v podcastu BrandVoice časopisu Forbes.

Umělá inteligence dnes patří mezi hlavní priority firem, její zavádění ale často naráží na limity podnikové infrastruktury. „Firmy na adopci AI často nejsou připravené z pohledu technologického základu,“ říká Veronika Brázdilová, viceprezidentka pro firemní zákazníky Vodafonu. Podle ní firmy stále často vnímají AI jako izolovaný nástroj a podceňují základní předpoklady pro její fungování a integraci. Chybí jim kvalitní data, dostatečná konektivita, bezpečnostní architektura nebo jasná pravidla práce s technologiemi. Výsledkem je, že AI zůstává řešením bez reálného dopadu na byznys.Jednou z hlavní příčin tohoto stavu je zmíněný technologický dluh. Mnoho firem pracuje v IT prostředí, které postupně stárne, ale jeho modernizaci odkládá. „Čím déle tu změnu odkládáte, tím náročnější a dražší potom je,“ upozorňuje Brázdilová. Právě umělá inteligence přitom klade vysoké nároky na robustní technologický základ, který v řadě organizací jednoduše chybí.

Marek Španěl stojí za jedním z nejprodávanějších počinů v historii českého herního průmyslu. Spoluzakladatel skupiny SPM Invest a podle žebříčku Forbesu 63. nejbohatší Čech v nebývale otevřeném rozhovoru pro The Forbes Show vysvětluje, proč se štěstí v digitálním světě hledá jen těžko. „Na našich hrách mám rád, že v nich můžete hledět na hvězdy nebo sedět u ohně,“ říká spolutvůrce globálního byznysového úspěchu jménem Bohemia Interactive, studia, které si z Česka vydobylo sedmnáctimilionovou hráčskou základnu ve všech koutech planety. Z jejich produkce pochází například úspěšná Operace Flashpoint i aktuální trháky DayZ Frostline nebo vojenský simulátor Arma Reforger. Nejvíc tržeb „Bohemka“ generuje na americkém trhu, za nímž následuje Evropa. Podle aktuálních čísel největší české herní studio dokázalo akcelerovat obrat o víc než třetinu na 1,4 miliardy korun. Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

O byznysu říká, že je stejně barevný jako geologická mapa. Vybudoval průmyslovou skupinu Wikov Group a díky němu znovu ožily sklárny Bomma a Rückl. Teď má ale před sebou další americké dobrodružství. Byznysmen Martin Wichterle byl hostem nového vydání The Forbes Show. "Baví mě to čím dál víc. Je to možná dané tím, že mě na byznysu baví právě ta obrovská barevnost podnikání. A samozřejmě s tím, jak rosteme a dostáváme se víc do světa, tak je to o to víc barevnější a zajímavější," říká muž, který si kdysi plánoval, že bude geologem. Co nám ještě chybí k tomu, abychom byli v zahraničí dobrou značkou? Kam půjde očekávaný hrubý zisk ve výši jedné miliardy korun? A jak se v rodině Wichterleových dědí talent pro byznys? Sledujte The Forbes Show z našeho karlínského studia.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

Online akvizice 60 tisíc klientů, čtvrt milionu uživatelů aplikace a ambice propojit svět moderních technologií s osobním finančním poradenstvím. Lada Kičmerová, místopředsedkyně představenstva Partners Banky, v novém Forbes BrandVoice podcastu vysvětluje, proč si banka i po dvou letech dravého růstu zachovává startupovou přísnost. Jak se mladé bance daří konkurovat zavedeným hráčům? Proč je pro Čechy důležitá česká bankovní licence i v digitální době? A jaké novinky v oblasti investic do kryptoměn banka chystá? Dozvíte se v podcastu Forbes BrandVoice.

Jana Kremlová udělala z moravské rodinné pražírny ořechů největšího hráče na trhu ve střední Evropě. Každý den firma naplní kamion až po okraj. Jak se jí to povedlo? A proč je spokojená s tím, že už není generální ředitelkou? I o tom mluví v novém díle The Forbes Show. Jak se stalo, že v nejvyšším vedení Aliky jsou teď samé ženy? V které zemi v Evropě se určují trendy v potravinářství, a kde na světě pěstují ty nejkvalitnější arašídy? Proč je z její zkušenosti lepší dělat klíčová byznysová rozhodnutí ráno? A kdy si ona sama připadala skutečně vlivná? Poslechněte si celý rozhovor s Janou Kremlovou. Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank

Bezobslužný prodej v Česku už dávno není jen instantní káva z nádražního automatu. Železářství, maso či květiny. To vše dostupné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, bez jediného prodavače. Jsou ale situace, kdy je obsluha pro zákazníka nenahraditelná? A co úskalí z pohledu podnikatelů jako náklady na údržbu nebo strach z krádeží? Nejen o tom byla řeč v nejnovějším vydání videopodcastu Money Movements.Hosty nejnovější epizody podcastu připravovaného Forbesem ve spolupráci se společností Visa jsou David Plíva, odborník na automatizované prodejní systémy ze společnosti Global Payments, a Dominika Husáková ze společnosti Tyradosti, která provozuje síť květinových automatů.

Jannis Samaras dokázal vybudovat lokální brand, který odolal tlaku velkých globálních hráčů a stal se fenoménem. A kolem něj také mimořádně úspěšnou, miliardovou nápojářskou skupinu stejného jména. Co řekl v prvním díle nového podcastu The Forbes Show?Umí být prý pěkně tvrdohlavý. Zároveň však Jannis Samaras, muž stojící za ikonickou nápojářskou skupinou Kofola, dodává, že v byznysu je to někdy třeba. Věděli jste například, že nebýt tvrdohlavosti, Kofolu byste si dnes asi nikde nedali čepovanou?„Když jsme Kofolu koupili, byla čepovaná. Jenže tady se čepovalo kdeco a říkalo se tomu Kofola. A my jsme říkali, že to je přece blbý, že když přinesou černý nápoj, tak nejsme schopni ho identifikovat. Chtěli jsme ji utlumit a mít ji jenom ve skle. Jenže trh se nedal,“ říká v podcastu The Forbes Show Jannis Samaras.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

Zvídavost, schopnost spolupracovat a emoční odolnost. To nejsou jen moderní hesla, ale pilíře, na kterých stojí vzdělávací strategie Prague British International School (PBIS). Ředitelé Paul Baker a David Lawlor v novém Forbes BrandVoice podcastu vysvětlují, proč cesta k úspěšné kariéře a pozicím budoucích lídrů nezačíná u mezinárodní maturity, ale u budování správných návyků už v raném věku. Kde se nejčastěji láme vzdělávací trajektorie dítěte? Jak souvisí sebevědomí v pěti letech s akademickou odolností v patnácti? Jak podporovat samostatnost dítěte bez zbytečného tlaku na výkon? Dozvíte se v podcastu Forbes BrandVoice.

Jana Thomas Cílková dobře ví, že rozhodující jsou příběhy. Coby gymnazistka se jimi zaobírala skrz literaturu, chtěla studovat bohemistiku. K tomu však nedošlo, a usměvavá dáma je nakonec s příběhy svázána jinak: v roli generální ředitelky zdravotnické skupiny EUC se podílí zejména na příbězích pacientů. Snaží se, aby mělo co nejvíce osudů svůj happy end. Být v čele největšího poskytovatele ambulantní lékařské péče v Česku je přitom, co se příběhů týče, v jistém ohledu kreativnější než se do nich nořit prostřednictvím románů. Psané slovo člověku umožňuje příběhy konzumovat a pozorovat, avšak Jana Thomas Cílková je ze své pozice může tvořit či spoluvytvářet, může je ovlivňovat. Na jaké úrovni v Česku telemedicína je? V jakém stavu je podle Jany Thomas Cílkové celé české zdravotnictví a jaké problémy bude muset řešit? Je podle manažerky zdravotnictví podfinancované? Co chce ve funkci dokázat? A jak vnímá skutečnost, že je historicky první ženou v čele EUC? To vše se dozvíte v tomto videocastu.

Jana Thomas Cílková dobře ví, že rozhodující jsou příběhy. Coby gymnazistka se jimi zaobírala skrz literaturu, chtěla studovat bohemistiku. K tomu však nedošlo, a usměvavá dáma je nakonec s příběhy svázána jinak: v roli generální ředitelky zdravotnické skupiny EUC se podílí zejména na příbězích pacientů. Snaží se, aby mělo co nejvíce osudů svůj happy end. Být v čele největšího poskytovatele ambulantní lékařské péče v Česku je přitom, co se příběhů týče, v jistém ohledu kreativnější než se do nich nořit prostřednictvím románů. Psané slovo člověku umožňuje příběhy konzumovat a pozorovat, avšak Jana Thomas Cílková je ze své pozice může tvořit či spoluvytvářet, může je ovlivňovat. Na jaké úrovni v Česku telemedicína je? V jakém stavu je podle Jany Thomas Cílkové celé české zdravotnictví a jaké problémy bude muset řešit? Je podle manažerky zdravotnictví podfinancované? Co chce ve funkci dokázat? A jak vnímá skutečnost, že je historicky první ženou v čele EUC? To vše se dozvíte v tomto videocastu.

Působil jako „brandový hitman“. Jenže jeho práce neměla optikou Milana Šemeláka dlouhodobé dopady. A tak přišel s abstraktním konceptem Stage on Mars, kam špičky českého byznysu chodí zkoumat duše svých firem. O tom, jak vypadá lidský simulátor budoucnosti, si povídáme ve Forbes Byznys podcastu. Milan Šemelák se dekády živil tím, že brandům dával duši, identitu, občas je resuscitoval. Jenže zjistil, že jakmile prvotní nadšení z nových idejí u jeho zaměstnavatelů opadlo, vše zapadlo do starých kolejí. A to mu přišlo zbytečné. Teď ho živí brand vlastní tvorby, který pomáhá firmám a jejich vedení dojít si k prozření sami. Šemelák tomu říká „lidský simulátor budoucnosti“. Manažerské týmy chodí do podzemí paláce Dunaj, kde Šemelák vybudoval unikátní kruhové podium, především klást otázky. Jak zdesetinásobit firmu? Jak chceme dobýt Evropu? Potřebujeme investora? Dává náš byznys vůbec smysl?

Působil jako „brandový hitman“. Jenže jeho práce neměla optikou Milana Šemeláka dlouhodobé dopady. A tak přišel s abstraktním konceptem Stage on Mars, kam špičky českého byznysu chodí zkoumat duše svých firem. O tom, jak vypadá lidský simulátor budoucnosti, si povídáme ve Forbes Byznys podcastu. Milan Šemelák se dekády živil tím, že brandům dával duši, identitu, občas je resuscitoval. Jenže zjistil, že jakmile prvotní nadšení z nových idejí u jeho zaměstnavatelů opadlo, vše zapadlo do starých kolejí. A to mu přišlo zbytečné. Teď ho živí brand vlastní tvorby, který pomáhá firmám a jejich vedení dojít si k prozření sami. Šemelák tomu říká „lidský simulátor budoucnosti“. Manažerské týmy chodí do podzemí paláce Dunaj, kde Šemelák vybudoval unikátní kruhové podium, především klást otázky. Jak zdesetinásobit firmu? Jak chceme dobýt Evropu? Potřebujeme investora? Dává náš byznys vůbec smysl?

Umělá inteligence už dokáže na pár kliků generovat vizuály, videa nebo celé kampaně. Jan Urbanec, creative director agentury Proboston ale upozorňuje, že nejde o nástroj, který by kreativní práci nahradil. „Neexistuje magic button, který prostě zmáčknete a máte hotovo.“ Technologie zásadně mění způsob, jak lidé o marketingu přemýšlejí. „Primárně je to o uvažování lidí. Nejen kreativců, ale i klientů a marketérů. Ti si musí ten domeček, kterému říkají marketing, přestavět celý znova,“ vysvětluje. Jak se mění role kreativních agentur v době AI? Může generativní technologie snížit hodnotu reklamy? A kam se marketing posune v příštích letech? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Umělá inteligence už dokáže na pár kliků generovat vizuály, videa nebo celé kampaně. Jan Urbanec, creative director agentury Proboston ale upozorňuje, že nejde o nástroj, který by kreativní práci nahradil. „Neexistuje magic button, který prostě zmáčknete a máte hotovo.“ Technologie zásadně mění způsob, jak lidé o marketingu přemýšlejí. „Primárně je to o uvažování lidí. Nejen kreativců, ale i klientů a marketérů. Ti si musí ten domeček, kterému říkají marketing, přestavět celý znova,“ vysvětluje. Jak se mění role kreativních agentur v době AI? Může generativní technologie snížit hodnotu reklamy? A kam se marketing posune v příštích letech? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy. „Právo nestíhá vývoj a stíhat ho ani nemůže. V asistované reprodukci je velmi strohé. Příslušný předpis má asi devět paragrafů a spoustu věcí opomíjí,“ přiznává advokát Lukáš Mach. Jedna z nejčastějších otázek zní: komu embryo patří? „Nepatří nikomu,“ říká Lukáš Mach, který se dlouhodobě věnuje právu ve zdravotnictví a reprodukční medicíně. „Právo na něj nenahlíží jako na osobu. Jedná se o genetický materiál s potenciálem stát se lidskou bytostí. Nejde ani o věc v právním smyslu, nelze s ním obchodovat, vlastnit ho ani darovat,“ doplňuje. Co se stane, když se pár během procesu rozejde? Může žena použít embryo po smrti partnera? Co je největší právní riziko, které si páry dnes neuvědomují? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy. „Právo nestíhá vývoj a stíhat ho ani nemůže. V asistované reprodukci je velmi strohé. Příslušný předpis má asi devět paragrafů a spoustu věcí opomíjí,“ přiznává advokát Lukáš Mach. Jedna z nejčastějších otázek zní: komu embryo patří? „Nepatří nikomu,“ říká Lukáš Mach, který se dlouhodobě věnuje právu ve zdravotnictví a reprodukční medicíně. „Právo na něj nenahlíží jako na osobu. Jedná se o genetický materiál s potenciálem stát se lidskou bytostí. Nejde ani o věc v právním smyslu, nelze s ním obchodovat, vlastnit ho ani darovat,“ doplňuje. Co se stane, když se pár během procesu rozejde? Může žena použít embryo po smrti partnera? Co je největší právní riziko, které si páry dnes neuvědomují? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Odchod syna z firmy, těžká nemoc, ale také rekordní tržby. Největší česká mlékárna Madeta a její šéf a majitel Milan Teplý mají za sebou turbulentní rok. Jenže – ač podle předběžných odhadů utržila v loňském roce 8,4 miliardy korun, na ziskovosti se to prý neprojevilo. Ta meziročně poklesla a hospodářský výsledek po zdanění očekává společnost pod sto milionů korun. Důvodem byly jak vyšší investice do rozvoje a technologií firmy, tak nadbytek mléka. „V Evropě je mléka moc. My ho zpracujeme půl miliardy litrů ročně a máme kvalitu alpského mléka. Ale je to také tím, že máme prověřené dodavatele, kteří udělali za ta léta obrovský pokrok. Jenže cena za něj letí dolů,“ podotýká Milan Teplý, jenž patří mezi sto nejbohatších Čechů. Bude někdy Madeta na prodej? Do jakých technologií v posledních letech společnost investovala? Proč nepůjde nikdy cestou výroby alternativního mléka a které výrobky momentálně trendují? Poslechněte si další díl Byznys podcastu.

Odchod syna z firmy, těžká nemoc, ale také rekordní tržby. Největší česká mlékárna Madeta a její šéf a majitel Milan Teplý mají za sebou turbulentní rok. Jenže – ač podle předběžných odhadů utržila v loňském roce 8,4 miliardy korun, na ziskovosti se to prý neprojevilo. Ta meziročně poklesla a hospodářský výsledek po zdanění očekává společnost pod sto milionů korun. Důvodem byly jak vyšší investice do rozvoje a technologií firmy, tak nadbytek mléka. „V Evropě je mléka moc. My ho zpracujeme půl miliardy litrů ročně a máme kvalitu alpského mléka. Ale je to také tím, že máme prověřené dodavatele, kteří udělali za ta léta obrovský pokrok. Jenže cena za něj letí dolů,“ podotýká Milan Teplý, jenž patří mezi sto nejbohatších Čechů. Bude někdy Madeta na prodej? Do jakých technologií v posledních letech společnost investovala? Proč nepůjde nikdy cestou výroby alternativního mléka a které výrobky momentálně trendují? Poslechněte si další díl Byznys podcastu.

Když se bavíme o medicíně, inovacích a zavádění nových technologií do nemocnic, patří náš host mezi nejpovolanější lékaře v Česku. Ondřej Volný, neurolog a jeden z nejmladších tuzemských docentů, je totiž předsedou České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Je potřeba, aby AI nástroje byly bezpečné. Aby byly vysvětlitelné, aby neznevýhodňovaly určité skupiny pacientů, aby nedošlo k porušení ochrany citlivých dat… spousta důležitých podmínek. Ale i když je všechny splníte, ještě to neznamená, že vám zdravotnická zařízení otevřou dveře,“ říká. Jaké všechny AI nástroje už dnes používají české nemocnice? Měl by mít pacient možnost si vybrat, jestli ho v nemocnici bude „léčit AI“? Kdy je umělá inteligence lepší než průměrný lékař? Jak by si přál, aby vypadala česká medicína v roce 2050? A proč by se dobrovolně postavil do první řady na testování senzorů implantovaných do podkoží, které by uživatele informovaly o tom, jak se jeho tělu daří?

Když se bavíme o medicíně, inovacích a zavádění nových technologií do nemocnic, patří náš host mezi nejpovolanější lékaře v Česku. Ondřej Volný, neurolog a jeden z nejmladších tuzemských docentů, je totiž předsedou České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Je potřeba, aby AI nástroje byly bezpečné. Aby byly vysvětlitelné, aby neznevýhodňovaly určité skupiny pacientů, aby nedošlo k porušení ochrany citlivých dat… spousta důležitých podmínek. Ale i když je všechny splníte, ještě to neznamená, že vám zdravotnická zařízení otevřou dveře,“ říká. Jaké všechny AI nástroje už dnes používají české nemocnice? Měl by mít pacient možnost si vybrat, jestli ho v nemocnici bude „léčit AI“? Kdy je umělá inteligence lepší než průměrný lékař? Jak by si přál, aby vypadala česká medicína v roce 2050? A proč by se dobrovolně postavil do první řady na testování senzorů implantovaných do podkoží, které by uživatele informovaly o tom, jak se jeho tělu daří?

Zchátralé nádražní budovy v Liberci a Raspenavě se proměnily v prosperující podniky DOK Nordbeans a Raspenava Distillery, které staví nejen na silném vztahu k místu. Produkty obou značek navíc získaly ocenění Regionální potravina, značku udělovanou nejkvalitnějším lokálním výrobkům, která potvrzuje jejich čerstvost, kvalitu a regionální význam. Tyto příběhy ukazují, že i na okraji města lze budovat udržitelný a autentický byznys, který obstojí v konkurenci i mimo centra dění. Právě na těchto principech stojí také příběhy podnikatelů z Libereckého kraje, kteří se rozhodli budovat značky tam, kde většina vidí periferii. „Jsem rád, že můžu žít tam, kde chci, a díky podnikání přispívat k lepšímu životu ostatních lidí v Liberci,“ říká Martin Kozel z pražírny Nordbeans. Podobně mluví i Miroslav Rýdzi z palírny Raspenava Distillery, který své podnikání pevně spojil s rodným městem Raspenava. „Říkali mi, že je název Raspenava Distillery dlouhý, ale narodil jsem se tam a chci se k tomu hlásit,“ vysvětluje. Jak udržet podnikání lokální, aniž by ztratilo ambici růst, a kam až se mohou značky z Libereckého kraje dostat, rozebírá celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Zchátralé nádražní budovy v Liberci a Raspenavě se proměnily v prosperující podniky DOK Nordbeans a Raspenava Distillery, které staví nejen na silném vztahu k místu. Produkty obou značek navíc získaly ocenění Regionální potravina, značku udělovanou nejkvalitnějším lokálním výrobkům, která potvrzuje jejich čerstvost, kvalitu a regionální význam. Tyto příběhy ukazují, že i na okraji města lze budovat udržitelný a autentický byznys, který obstojí v konkurenci i mimo centra dění. Právě na těchto principech stojí také příběhy podnikatelů z Libereckého kraje, kteří se rozhodli budovat značky tam, kde většina vidí periferii. „Jsem rád, že můžu žít tam, kde chci, a díky podnikání přispívat k lepšímu životu ostatních lidí v Liberci,“ říká Martin Kozel z pražírny Nordbeans. Podobně mluví i Miroslav Rýdzi z palírny Raspenava Distillery, který své podnikání pevně spojil s rodným městem Raspenava. „Říkali mi, že je název Raspenava Distillery dlouhý, ale narodil jsem se tam a chci se k tomu hlásit,“ vysvětluje. Jak udržet podnikání lokální, aniž by ztratilo ambici růst, a kam až se mohou značky z Libereckého kraje dostat, rozebírá celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.

Longevity se rychle posunula do mainstreamu, zároveň ale přibývá zjednodušení a marketingových zkratek, které se s dlouhodobým zdravím a dlouhověkostí míjejí. „O longevity se mluví hodně, ale často velmi zjednodušeně. Otázka je, co z toho má reálný smysl a co už je jen nahodilé zkoušení bez systému,“ říká doktorka přírodních věd Bohumila Zimáková, která má na starosti vývoj a regulace v české firmě WeCare. Jak je byznys WeCare propojený s daty a vědou? Existuje něco jako skutečně komplexní doplněk stravy? A proč většina rychlých řešení selhává? Poslechněte si v podcastu!

Longevity se rychle posunula do mainstreamu, zároveň ale přibývá zjednodušení a marketingových zkratek, které se s dlouhodobým zdravím a dlouhověkostí míjejí. „O longevity se mluví hodně, ale často velmi zjednodušeně. Otázka je, co z toho má reálný smysl a co už je jen nahodilé zkoušení bez systému,“ říká doktorka přírodních věd Bohumila Zimáková, která má na starosti vývoj a regulace v české firmě WeCare. Jak je byznys WeCare propojený s daty a vědou? Existuje něco jako skutečně komplexní doplněk stravy? A proč většina rychlých řešení selhává? Poslechněte si v podcastu!

Do digitalizace plateb v roce 2026 ještě výrazněji promluví umělá inteligence, která bude při správném nastavení lidem pomáhat s nakupováním, shodují se Marcel Gajdoš, generální ředitel společnosti Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko, a David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Co ještě ovlivní způsoby nakupování v roce 2026? Jaké jsou další příklady využívání AI nákupních agentů? Jak bude dál postupovat digitalizace plateb? Směřuje Česko k bezhotovostní ekonomice? Chtějí vůbec lidé žít bez hotovosti? To všechno a mnohem víc si poslechněte v nejnovějším díle videopodcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Do digitalizace plateb v roce 2026 ještě výrazněji promluví umělá inteligence, která bude při správném nastavení lidem pomáhat s nakupováním, shodují se Marcel Gajdoš, generální ředitel společnosti Visa pro Česko, Maďarsko a Slovensko, a David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Co ještě ovlivní způsoby nakupování v roce 2026? Jaké jsou další příklady využívání AI nákupních agentů? Jak bude dál postupovat digitalizace plateb? Směřuje Česko k bezhotovostní ekonomice? Chtějí vůbec lidé žít bez hotovosti? To všechno a mnohem víc si poslechněte v nejnovějším díle videopodcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Kamionové dopravě se z pohledu objemu přepravovaného zboží v Česku daří. A to nejen díky tomu, že Česko je tranzitní zemí, přes kterou proudí zboží do jiných států, ale i kvůli růstu tuzemských výkonů. ”V našich číslech vidíme, že loňský rok byl minimálně stejně dobrý jako rok 2024. A to jak v růstu objemů, tak i v profitabilitě,” říká v novém vydání Forbes Byznys podcastu šéf miliardového holdingu C.S. Cargo rozkročeného do několika zemí Evropy Aleš Willert. Willert v podcastu vyjmenovává s jakými výzvami se dnes kamionová doprava v Česku potýká a mluví také o příchodu emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2), které poprvé dopadnou i na silniční dopravu a měli by litr benzinu a nafty zvýšit o řád nižších korun. Kolik řidičů kamionů dnes chybí českým dopravcům a z jakých zemích je mohou české firmy dnes brát? Jaké největší výzvy řeší dopravci na českých silnicích? Jak funguje byznys C.S. Cargo na Ukrajině? To vše si poslechněte v novém podcastu.

Kamionové dopravě se z pohledu objemu přepravovaného zboží v Česku daří. A to nejen díky tomu, že Česko je tranzitní zemí, přes kterou proudí zboží do jiných států, ale i kvůli růstu tuzemských výkonů. ”V našich číslech vidíme, že loňský rok byl minimálně stejně dobrý jako rok 2024. A to jak v růstu objemů, tak i v profitabilitě,” říká v novém vydání Forbes Byznys podcastu šéf miliardového holdingu C.S. Cargo rozkročeného do několika zemí Evropy Aleš Willert. Willert v podcastu vyjmenovává s jakými výzvami se dnes kamionová doprava v Česku potýká a mluví také o příchodu emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2), které poprvé dopadnou i na silniční dopravu a měli by litr benzinu a nafty zvýšit o řád nižších korun. Kolik řidičů kamionů dnes chybí českým dopravcům a z jakých zemích je mohou české firmy dnes brát? Jaké největší výzvy řeší dopravci na českých silnicích? Jak funguje byznys C.S. Cargo na Ukrajině? To vše si poslechněte v novém podcastu.

Rozhodně to nelze brát na lehkou váhu. Lehkých vah se ostatně obezita netýká, jde o těžké téma. Přesto je podcast o obezitě a současných možnostech její léčby svým způsobem podcastem o štěstí. Jeho hosty jsou vedoucí lékařka Centra léčby obezity při FN Motol Dita Pichlerová a doktor Jakub Mitro z obezitologické poradny v Plzni. Ve podcastu se dozvíte, jaký profit přinášejí léky na hubnutí orgánům, kolik tyto léky stojí a jak se k jejich hrazení staví zdravotní pojišťovny. A také uslyšíte příběhy konkrétních pacientů.

Rozhodně to nelze brát na lehkou váhu. Lehkých vah se ostatně obezita netýká, jde o těžké téma. Přesto je podcast o obezitě a současných možnostech její léčby svým způsobem podcastem o štěstí. Jeho hosty jsou vedoucí lékařka Centra léčby obezity při FN Motol Dita Pichlerová a doktor Jakub Mitro z obezitologické poradny v Plzni. Ve podcastu se dozvíte, jaký profit přinášejí léky na hubnutí orgánům, kolik tyto léky stojí a jak se k jejich hrazení staví zdravotní pojišťovny. A také uslyšíte příběhy konkrétních pacientů.

Rodila se v době, kdy po Praze visely plakáty s hesly Pomozte české vědě a kdy vládní dotace do výzkumu stopla hospodářská krize. Nadace Neuron, u jejichž začátků stála Monika Řasa Vondráková, chtěla zastavit odliv vědeckých mozků ze země a přilákat je zpět. „Tehdy jsem působila jako studentka přes rok v Izraeli, kde jsem viděla, jak si tam talenty hýčkají, podporují a snaží se je udržet ve své zemi. Přemýšlela jsem, jak něčeho podobného docílit i u nás,“ vzpomíná. Věděla, že věda je drahá, zároveň si ale před sedmnácti lety lidé pod slovem vědec představovali podivného mužíčka v bílém plášti zavřeného v laboratoři. V čem byla pro Nadaci Neuron inspirací Nobelova cena? Kdo vybírá laureáty cen? Kde leží jezero, jež objevili čeští vědci a pojmenovali Neuron? Jaký sen plní nadace sedmnáctileté vědkyni? A jak chtějí k vědě nalákat mladé lidi? Nejen o tom je další díl Forbes byznys podcastu.

Rodila se v době, kdy po Praze visely plakáty s hesly Pomozte české vědě a kdy vládní dotace do výzkumu stopla hospodářská krize. Nadace Neuron, u jejichž začátků stála Monika Řasa Vondráková, chtěla zastavit odliv vědeckých mozků ze země a přilákat je zpět. „Tehdy jsem působila jako studentka přes rok v Izraeli, kde jsem viděla, jak si tam talenty hýčkají, podporují a snaží se je udržet ve své zemi. Přemýšlela jsem, jak něčeho podobného docílit i u nás,“ vzpomíná. Věděla, že věda je drahá, zároveň si ale před sedmnácti lety lidé pod slovem vědec představovali podivného mužíčka v bílém plášti zavřeného v laboratoři. V čem byla pro Nadaci Neuron inspirací Nobelova cena? Kdo vybírá laureáty cen? Kde leží jezero, jež objevili čeští vědci a pojmenovali Neuron? Jaký sen plní nadace sedmnáctileté vědkyni? A jak chtějí k vědě nalákat mladé lidi? Nejen o tom je další díl Forbes byznys podcastu.

V Česku začala fungovat první biobanka zaměřená na uchovávání kmenových buněk ze zubní dřeně dětských zubů. Biotechnologická společnost Bioinova rodičům nabízí možnost uchovat biologický materiál, který by v budoucnu mohl sehrát roli při léčbě závažných onemocnění. Kmenové buňky se dnes nejčastěji získávají z kostní dřeně nebo pupečníkové tkáně, zubní dřeň je ale podle vědců méně známým, zato velice bohatým zdrojem. Jak se zubní dřeň odebírá, komu se uchovávání buněk doporučuje a kam až léčba pomocí kmenových buněk směřuje? Dozvíte se v podcastu!

V Česku začala fungovat první biobanka zaměřená na uchovávání kmenových buněk ze zubní dřeně dětských zubů. Biotechnologická společnost Bioinova rodičům nabízí možnost uchovat biologický materiál, který by v budoucnu mohl sehrát roli při léčbě závažných onemocnění. Kmenové buňky se dnes nejčastěji získávají z kostní dřeně nebo pupečníkové tkáně, zubní dřeň je ale podle vědců méně známým, zato velice bohatým zdrojem. Jak se zubní dřeň odebírá, komu se uchovávání buněk doporučuje a kam až léčba pomocí kmenových buněk směřuje? Dozvíte se v podcastu!

Podnikatel s vietnamskými kořeny Nguyen Manh Tung stojící za skupinou Investman už téměř dvě dekády podniká a také propojuje českou a vietnamskou komunitu prostřednictvím dalších projektů jako je Czech Viet nebo dříve Asociace mladých vietnamských podnikatelů (AMVP). Patří mezi takzvané banánové děti, tedy druhou generaci Vietnamců, kteří se v Česku rozhodli jít za horizont toho, než jen provozovat večerku. Kteří podnikatelé s vietnamskými kořeny by se mohli brzy zařadit do žebříčku nejbohatších lidí Česka? Jaké chyby Nguyen Manh Tung na své dosavadní byznysové cestě udělal a jak se z nich poučil? A proč jsou podle něj Vietnamci líní? To vše si poslechněte v podcastu.

Podnikatel s vietnamskými kořeny Nguyen Manh Tung stojící za skupinou Investman už téměř dvě dekády podniká a také propojuje českou a vietnamskou komunitu prostřednictvím dalších projektů jako je Czech Viet nebo dříve Asociace mladých vietnamských podnikatelů (AMVP). Patří mezi takzvané banánové děti, tedy druhou generaci Vietnamců, kteří se v Česku rozhodli jít za horizont toho, než jen provozovat večerku. Kteří podnikatelé s vietnamskými kořeny by se mohli brzy zařadit do žebříčku nejbohatších lidí Česka? Jaké chyby Nguyen Manh Tung na své dosavadní byznysové cestě udělal a jak se z nich poučil? A proč jsou podle něj Vietnamci líní? To vše si poslechněte v podcastu.

I když se daří zastavit asi devadesát procent kyberútoků, Češi kvůli nim ročně přicházejí celkem o sedm miliard korun. Jak se podvodníci snaží na lidi vyzrát a jak se před nimi chránit? Nejen to proberou v podcastu vedoucí produktového oddělení společnosti Visa František Jungr a Pavel Šašek, manažer karetního servisu a prevence podvodů z Komerční banky. Jak o obezřetnosti před kyberpodvody mluvit s dětmi, rodiči i prarodiči? Proč je důležité po útoku s bankou jednat na rovinu? Kolik do zvýšení bezpečnosti investují banky a karetní společnosti? Jak k tomu využívají AI? Jaké jsou trendy vývoje hrozeb i kyberbezpečnosti do budoucna? To všechno si poslechněte v nejnovějším díle podcastu Money Movements.

I když se daří zastavit asi devadesát procent kyberútoků, Češi kvůli nim ročně přicházejí celkem o sedm miliard korun. Jak se podvodníci snaží na lidi vyzrát a jak se před nimi chránit? Nejen to proberou v podcastu vedoucí produktového oddělení společnosti Visa František Jungr a Pavel Šašek, manažer karetního servisu a prevence podvodů z Komerční banky. Jak o obezřetnosti před kyberpodvody mluvit s dětmi, rodiči i prarodiči? Proč je důležité po útoku s bankou jednat na rovinu? Kolik do zvýšení bezpečnosti investují banky a karetní společnosti? Jak k tomu využívají AI? Jaké jsou trendy vývoje hrozeb i kyberbezpečnosti do budoucna? To všechno si poslechněte v nejnovějším díle podcastu Money Movements.

Stabilní růst hrubého domácího produktu v rozmezí od dvou do dvou a půl procenta, nízká inflace, posilování koruny i vládních investic. Tak vidí vývoj ekonomiky bývalý ministr financí, ekonom a dnes vysokoškolský učitel na Unicorn University v Praze Pavel Mertlík. „Dá se říci, že z krátkodobého ročního pohledu bude ten vývoj poměrně příznivý,“ říká v posledním letošním Forbes Byznys podcastu Pavel Mertlík. Jak si podle ekonoma Pavla Mertlíka vedla česká ekonomika v letošním roce a jaké hlavní výzvy ji čekají v tom novém? Mění se Česko na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou? A budeme mít díky vývoji koruny levnější dovolené v zahraničí v příštím roce? To vše si poslechněte v nejnovějším Forbes byznys podcastu.

Stabilní růst hrubého domácího produktu v rozmezí od dvou do dvou a půl procenta, nízká inflace, posilování koruny i vládních investic. Tak vidí vývoj ekonomiky bývalý ministr financí, ekonom a dnes vysokoškolský učitel na Unicorn University v Praze Pavel Mertlík. „Dá se říci, že z krátkodobého ročního pohledu bude ten vývoj poměrně příznivý,“ říká v posledním letošním Forbes Byznys podcastu Pavel Mertlík. Jak si podle ekonoma Pavla Mertlíka vedla česká ekonomika v letošním roce a jaké hlavní výzvy ji čekají v tom novém? Mění se Česko na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou? A budeme mít díky vývoji koruny levnější dovolené v zahraničí v příštím roce? To vše si poslechněte v nejnovějším Forbes byznys podcastu.

Stabilní růst hrubého domácího produktu v rozmezí od dvou do dvou a půl procenta, nízká inflace, posilování koruny i vládních investic. Tak vidí vývoj ekonomiky bývalý ministr financí, ekonom a dnes vysokoškolský učitel na Unicorn University v Praze Pavel Mertlík. „Dá se říci, že z krátkodobého ročního pohledu bude ten vývoj poměrně příznivý,“ říká v posledním letošním Forbes Byznys podcastu Pavel Mertlík. Jak si podle ekonoma Pavla Mertlíka vedla česká ekonomika v letošním roce a jaké hlavní výzvy ji čekají v tom novém? Mění se Česko na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou? A budeme mít díky vývoji koruny levnější dovolené v zahraničí v příštím roce? To vše si poslechněte v podcastu.

Jaká bude letošní zimní sezona? Podle Igora Rattaje, majitele firmy TMR, která spravuje několik lyžařských areálů, prý výborná. K prognóze mu stačil první sníh, který napadl už v listopadu. I když, jak sám přiznává, jen ten přírodní už v dnešní době na lyžování nestačí, jako reklamní moment je ale dostačující. Proč jsou ceny na českých sjezdovkách už téměř srovnatelné s těmi alpskými? Setrvá TMR na Ještědu? Do jakých středisek ještě plánuje investovat? A čím ho uchvátilo lyžování v Americe? Poslouchejte nejnovější Forbes Byznys podcast a třeba dostanete chuť vyrazit na lyže.

Jaká bude letošní zimní sezona? Podle Igora Rattaje, majitele firmy TMR, která spravuje několik lyžařských areálů, prý výborná. K prognóze mu stačil první sníh, který napadl už v listopadu. I když, jak sám přiznává, jen ten přírodní už v dnešní době na lyžování nestačí, jako reklamní moment je ale dostačující. Proč jsou ceny na českých sjezdovkách už téměř srovnatelné s těmi alpskými? Setrvá TMR na Ještědu? Do jakých středisek ještě plánuje investovat? A čím ho uchvátilo lyžování v Americe? Poslouchejte nejnovější Forbes Byznys podcast a třeba dostanete chuť vyrazit na lyže.

Jaká bude letošní zimní sezona? Podle Igora Rattaje, majitele firmy TMR, která spravuje několik lyžařských areálů, prý výborná. K prognóze mu stačil první sníh, který napadl už v listopadu. I když, jak sám přiznává, jen ten přírodní už v dnešní době na lyžování nestačí, jako reklamní moment je ale dostačující. Proč jsou ceny na českých sjezdovkách už téměř srovnatelné s těmi alpskými? Setrvá TMR na Ještědu? Do jakých středisek ještě plánuje investovat? A čím ho uchvátilo lyžování v Americe? Poslouchejte Forbes Byznys podcast a třeba dostanete chuť vyrazit na lyže.