Forbes Česko

STRV je technologická firma, která se z Česka prosadila ve světě a Lubo Smid je jejím majitelem i CEO. Kde teď uzavírají ty nejlepší obchody? A proč chce projet Ameriku na kole? Lubo Smid byl hostem podcastu The Forbes Show. A jak to všechno stíháte? To je jedna z nejčastějších otázek, kterou dostává Lubo Smid v posledních dvou letech, kdy vyplatil podíly dalších spolumajitelů a stal se jediným vlastníkem technologické společnosti STRV.„Člověk musí vzít osud do vlastních rukou a na nic se s prominutím nevymlouvat,“ odpověděl na úvodní otázku Lubo Smid. „Nevnímám to tak, že můj život je teď náročnější. Designuji si ho tak, aby mě všechno, co dělám, bavilo a naplňovalo. Byznys, cestování, sport i vztahy, to všechno je čistě v tom, jak si to člověk nastaví v hlavě.“ Je pro STRV díky tomu jednodušší získávat klientelu ve fitness segmentu, když ji vlastní aktivní sportovec? Bude mít v budoucnu firma i nějaký produkt mimo digitální svět? A jak dlouhé volno teď Lubo Smid plánuje a proč?Partnerem podcastu je Raiffeisenbank.https://www.rb.cz/

Když mluví Radim Jančura, majitel a CEO skupiny RegioJet o byznysu, rozhodně nepoužívá korporátní hantýrku. Spíš odzbrojující upřímnost, která občas hraničí s provokací. V novém díle podcastu The Forbes Show poodhalil zákulisí tvrdého konkurenčního boje na železnici, vysvětlil, proč musel odpískat expanzi v Polsku, a popsal svůj osobitý přístup k leadershipu, rodině i technologiím.Před rokem RegioJet jmenoval novou šéfku, Janu Skalickou, která se však po čase vrátila na svou původní pozici personální ředitelky. Jančura nyní firmu opět řídí sám jako generální ředitel.Kdy se Radim Jančura ve svém životě ocitl v ohrožení? Co by poradil začínajícím podnikatelům? Proč už nevozí do zahraničí au-pair? Od koho si nechá radit? A v čem podle něj spočívá největší nebezpečí umělé inteligence? Nejen to zazní v dalším díle podcastu The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank. ⁠⁠https://www.rb.cz⁠⁠

Je technologickým šéfem v české společnosti Mews, která vyvíjí software pro správu hotelů a loni pronikl do výběru Forbesu 30 pod 30. Josef Starýchfojtů tvrdí, že většina lidí dnes používá umělou inteligenci špatně. Místo aby ji trpělivě naučili, jak za ně dělat jejich práci, neustále technologii dokazují, že jsou chytřejší než ona. V Mews ale podle něj zvolili opačný přístup.„Tvoji práci za tebe teď bude dělat AI, ty ji dělat nebudeš,“ je jeden z principů, který jednorožci Mews pomáhá k vysoké produktivitě, popisuje Josef Starýchfojtů ve Faktoru AI, podcastu Forbesu o umělé inteligenci v byznysu.Proč podle Josefa Starýchfojtů patří budoucnost lidem, kteří milují problémy? Co vidí jako největší limit v implementaci umělé inteligence a v růstu firem? Proč nemá zábrany v tom, kam všude by ve svém životě technologii pustil? A čeho se na poli vývoje AI bojí? To vše se dozvíte ve videopodcastu výše.

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talk, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Bar tentokrát přijal pozvání generální ředitel skupiny Allwyn Robert Chvátal.Firma, kterou většina Čechů stále spojuje především se Sazkou, dnes podniká od Řecka přes Velkou Británii až po Spojené státy americké. Český trh přitom představuje přibližně šest procent celého byznysu skupiny.Letos v lednu zároveň přišla symbolická změna. Po sedmdesáti letech se Sazka změnila v Allwyn. Z někdejší národní loterijní společnosti se mezitím stal jeden z největších světových hráčů v herním průmyslu.

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talk, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Bar tentokrát přijala pozvání herečka Anna Geislerová, jedna z nejrespektovanějších osobností tuzemské kinematografie.Pět Českých lvů, desítky filmových rolí, několik vydaných knih a před několika lety také metál od prezidenta republiky. Přesto se Anna brání představě, že by měla představovat nějakou instituci českého filmu nebo naplňovat očekávání, která si o ní postupně vytvořilo okolí.„Jsou to pasti. Člověk má být hlavně zrcadlem sám sobě a nevycházet vstříc tomu, co od něj lidé očekávají,“ říká.

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talk, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Bar tentokrát přijala pozvání česká basketbalová hvězda Tomáš Satoranský.Během šesti let v NBA si splnil dětský sen, zahrál si proti největším hvězdám světa a vydělal peníze, o kterých většina sportovců jen sní. Přesto dnes bez váhání říká, že šťastnější byl v Evropě. A největší výzvou jeho života už dávno není basketbal.Do Karlových Varů se vrací pravidelně už patnáct let. Festival se pro něj a jeho manželku stal každoročním rituálem.„Když se vracíme do Česka, jsou Vary jedna z prvních věcí, které chceme stihnout. Potkáváme se tady s kamarády, které celý rok nevidíme. Je to takový náš tradiční bod léta,“ říká Satoranský.

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talks, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Baru tentokrát přijal pozvání režisér Viktor Horák, který předloni získal za Česko studentského Oscara (Student Academy Awards) v kategorii hraného filmu.Česká kinematografie už podobné úspěchy zná. Jan Svěrák uspěl s Ropáky v dokumentární kategorii, Darja Kaščejeva získala prestižní ocenění za animovaný film a čeští tvůrci uspěli také v experimentální tvorbě. Hraný film ale dosud chyběl. Právě tuhle mezeru zaplnil Viktor Horák se snímkem, který natočil společně s režisérem Pavlem Sýkorou.

Podílí se na řízení největšího moravského výrobce vína a vybudoval první vinný négociant v Česku. O tom, jak dnes funguje masový byznys s vínem, hovoří v The Forbes Show Miroslav Majer.„Češi vínu rozumějí,“ tvrdí Miroslav Majer, velice nenápadná a přitom důležitá postava českého vinařského byznysu. „A každým dnem je to lepší a lepší. Jsme národ, který má svoje oblíbené vinaře, má své oblíběné odrůdy. Ale nebylo to tak vždy, pamatuji si doby, kdy Češi v průzkumech o nejznámějších vinařstvích uváděli jména odrůd. Dnes se to hodně změnilo.“Kolik procent trendy nealkoholických vín považuje Miroslav Majer za skutečně dobrá? Dá se vyrobit kvalitní víno a prodávat ho za 80 korun? Jaktože vinaři v Česku pokryjí jen třetinu domácí spotřeby a přesto neprodají všechno? To vše se dozvíte v novém díle podcastu The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank. ⁠⁠https://www.rb.cz⁠⁠

Fotografka, normalizační Praha, polo tajné prostředí gay klubů osmdesátých let a otázka, jestli vůbec existuje objektivní pravda. Režisérka Klára Tasovská a producent Lukáš Kokeš po mezinárodním úspěchu snímku Ještě nejsem, kým chci být připravují nový celovečerní projekt Exponovaná.A právě o něm mluví v prvním díle speciální podcastové série ⁠Forbes Life⁠ KVIFF Talents, která letos vzniká přímo z místa dění , z Císařských lázní v Karlových Varech, kde se projekty KVIFF Talents představují filmovým profesionálům, producentům, partnerům i investorům.Proč se i tak zkušení tvůrci jako Klára Tasovská a Lukáš Kokeš hlásí do programu KVIFF Talents? Co jim může dát platforma určená pro rozvoj nových projektů? A vyhrává Oscara ten, kdo má víc peněz na kampaň? Dozvíte se v nejnovějším díle podcastu Forbes x KVIFF talents.

Na letošním Forbes Misfits Night, který během Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech představuje podnikatele a osobnosti s odvahou dělat věci jinak, vystoupil také David Piškanin, který po svém otci převzal rodinnou skupinu Hopi.Dnes vedle dopravy a skladování rozvíjí také potravinářství, zemědělství i další projekty. Jedna věc se ale podle něj nesmí změnit nikdy. Firma nesmí nikdy získat pocit, že je hotová. Jakmile prý totiž přestane hledat nové příležitosti a spokojí se s tím, co už vybudovala, začíná pomalu ztrácet náskok.„Je třeba se nikdy nevzdávat. Každý projekt narazí na chvíle, kdy to nejde podle představ. Právě tehdy se ukáže, jestli to člověk myslí vážně, nebo jestli hledal jen rychlý úspěch,“ uvedl Piškanin.

Otec z Libanonu a život s rodinou v Řecku. Ale byznys jednoznačně v Česku. Miliardář a zakladatel developerské společnosti Crestyl Omar Koleilat má sice vystudovanou - vedle investic do nemovitostí - také architekturu, ale “architekt Koleilat” prý do projektů neprobublává.“To by byl průšvih,” usmívá se úspěšný developer s tím, že ale přece jen velice rád vede s architekty, kteří za jeho projekty stojí, dlouhé diskuze.Kromě více než tisícovky bytů se v plánech Crestylu vyjímá také mimořádně prestižní palác Savarin na Václavském náměstí. Podle Koleilata přispěje i ten k výrazné obměně Václavského náměstí.Opravdu se v Česku tak špatně cokoliv staví? Jsou vysoké teploty důvodem přemýšlet o developmentu jinak? A proč Češi milují cihlu? Od Omara Koleilata se to vše dozvíte v podcastu The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank. https://www.rb.cz

V nové epizodě Forbes BrandVoice podcastu rozebírají EY Podnikatel roku Dušan Šenkypl a vedoucí partnerka EY Česká republika Martina Kneiflová limity českého byznysu. Zjistíte, jak zahraničí vnímá tuzemské úspěchy a proč se naše firmy nesmí bát růst za hranice. Rozhovor ukazuje smysl investic do vzdělání a přibližuje fungování velkých společností v éře umělé inteligence.

Jak vypadá „boj zlé AI proti hodné AI“? O tom něco ví Martin Rehák, zakladatel firmy Resistant AI, která pomocí umělé inteligence chytá zločince v kyberprostoru a chrání peníze bank a pojišťoven ve válce algoritmů. „Statisticky benefitují zločinci z nástupu AI mnohem více než finanční instituce nebo firmy. Poslední dva roky radikálně stoupá úspěšnost a sofistikovanost podvodníků. Zvládli přechod k byznysu poháněnému umělou inteligencí podstatně lépe, než většina českých podniků,“ popisuje drsnou realitu Rehák v podcastu Faktor AI.

Jubilejní šedesátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary bude pravděpodobně poslední, kde se dá platit hotovostí. Cashless festivaly přinášejí větší pohodlí bez front návštěvníkům a vyšší tržby obchodníkům, říkají v podcastu Money Movements Petr Lintimer, ředitel produkce festivalu, a Petr Polák, country manažer společnosti Visa pro Česko.

Není voják jako voják, křičí v Pelíškách Jiří Kodet. To platí i pro Jiřího Panušku, spolumajitele investiční skupiny RCBG, ale také záložáka na velitelství informačních a kybernetických sil. Panuška pomáhá firmám implementovat AI stejně efektivně, jako se to povedlo v Červeném Jelenovi, jedné z největších pražských restaurací. „Pak začnou mít strach, že umělá inteligence tu dekády fungující firmu rozbije zevnitř,“ popisuje v podcastu Faktor AI, novém pořadu Forbesu o umělé inteligenci ve světě byznysu.

„Na počátku jsou data. Ale kreativita se s nimi při tvorbě neustále prolíná,“ popisuje kreativní ředitelka Manufaktury Bára Čechová. Jak sama dodává, vývoj úspěšné kosmetiky v jejich firmě dnes startuje komplexní analýzou dat včetně vytíženosti výrobních kapacit. I podle nich právě nyní rýsují produktové portfolio pro rok 2028. Rozhodování o inovacích v Manufaktuře  nesnese náhodu.Výkonný ředitel Tomáš Kratochvíl upozorňuje na jasné limity. „Portfoliově máme přes tři sta kosmetických položek, a pokud chceme něco nového přidat, tak se s něčím musíme rozloučit,“ přibližuje nutnost ekonomického uvažování. Do procesu částečně zapojují také umělou inteligenci, DNA značky je však založeno na lidskosti a autenticitě.Nový Forbes BrandVoice podcast odhaluje detaily vývoje produktů za pomoci dat a umělé inteligence. Bára Čechová a Tomáš Kratochvíl v rozhovoru popisují technologickou transformaci tradiční firmy i důvody, proč hodnota lidského úsudku v digitalizovaném byznysu neustále roste.

Jako nejmladší český finanční dům těží Partners Banka z toho, že je stavěna čistě na mobilní aplikaci. „Dává nám to možnosti rychlé škálovatelnosti novinek, naši klienti tak nemusejí dlouho čekat na produkty, které chtějí. Budujeme platformu, která obsáhne celý finanční život člověka,“ říká ředitelka denního bankovnictví Klára Bulířová v podcastu Money Movements magazínu Forbes a společnosti Visa.Čím by se Partners Banka chtěla prosadit v segmentu malých podnikatelů? Kam se dívá za možnostmi expanze banky? Jak platby do budoucna ovlivní nástroje umělé inteligence? Nejen o tom je řeč v novém díle videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa.

„Příběh naší rodinné firmy je takový americký sen, ale na český způsob.“ Nshan Avetisjan je nejmladší syn v rodině podnikatele arménského původu Gevorga Avetisjana, který v Česku vyrábí medové dorty pod značkou Marlenka. Letos čekají obrat už 1,5 miliardy. Když jeho rodiče poprvé vystoupili z vlaku na české půdě, byly mu necelé dva roky. „Bylo to na nádraží v Ostravě a odtud jsme se vydali hledat první volnou ubytovnu. Tím začal náš český příběh,“ vzpomíná Nshan Avetisjan, který má dnes v Marlence na starosti obchod a marketing. Proč má vedle práce v rodinné firmě i vlastní byznys a jaký sport mu pomáhá vypnout hlavu? Nejen o tom je řeč v našem podcastu.Partnerem tohoto podcastu je Raiffeisenbank.

V první polovině června otevře Jaroslav Strnad kvalifikovaným investorům fond CE Industries & Aerospace. Během prvního roku chce vybrat až 200 milionů eur na akvizice a rozvoj firem z jeho skupiny. „Zaměříme se na průmyslová aktiva, perspektivní restrukturalizace a dlouhodobou tvorbu hodnoty,“ říká Jiří Rabiec, finanční ředitel skupiny CE Industries.

Monika Nebeská řídí a spoluvlastní zemědělskou skupinu Všestary Agriculture group. Ta je známá nejen pěstováním slavné Všestarské cibule, ale taky chovem holštýnského skotu. „Jedinou jistotou zemědělství je nejistota,“ říká v novém vydání podcastu The Forbes Show. „Gumáky jsou pořád nedílnou součástí mého vozového vybavení,“ usmívá se žena, kterou média už před lety titulovala jako první dámu českého zemědělství. Skupinu, v jejímž čele stojí přes dvacet let, tvoří sedm firem, rozkročených mezi rostlinnou a živočišnou výrobu, zemědělskou technikou i vlastní bioplynovou stanicí.Jak se dělá byznys, když do poslední chvíle neznají konečnou cenu vypěstované zeleniny? Jak nahlíží na horké téma dovozů z jiných kontinentů? A jaké nastavení v hlavě jí pomáhá dělat těžká rozhodnutí? Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank.https://www.rb.cz

Co má společného prvorepublikový švec a současný finanční lídr? Oba moc dobře vědí, že tou vůbec nejlepší investicí nejsou stroje, ale lidé. Manuál slavného podnikatele tak dnes úspěšně slouží jako návod pro budování sebevědomého byznysu 21. století, z něhož naplno čerpá i finanční skupina Partners. „Není možné vést druhé lidi jinak než osobním příkladem,“ připomíná sto let staré pravidlo Tomáše Bati Gabriela Končitíková, ředitelka nadace, která nese jeho jméno.Jak překonat paralyzující strach z vlastního podnikání, proč dokáže tvrdá disciplína přinést nečekanou svobodu a co by dnes Tomáš Baťa poradil lidem na startu kariéry? Poslechněte si nový Forbes BrandVoice podcast s Gabrielou Končitíkovou, ředitelkou Nadace Tomáše Bati a Zdeňkem Hromem, senior ředitelem sítě Partners.

Dalibor Dědek je nejen majitel skupiny Jablotron, ale také velký mecenáš a podporovatel vědy. Podle žebříčku Forbesu 72. nejbohatší muž Česka razí heslo, že úspěšný podnikatel by měl část peněz, které vydělá, do společnosti zase vracet. Už čtvrtým rokem se navíc dělí se svými zaměstnanci o zisk. V otevřeném rozhovoru pro The Forbes Show vysvětluje, proč.Proč před pěti lety zaparkoval svou firmu ve svěřeneckém fondu? Proč nemá rád slovo filantropie a proč by se podle něj neměli politici montovat do byznysu? Proč je podle něj důležité i nadále podporovat Ukrajinu, co mu dělá radost v Neuronu a proč je Česko země blahobytu? Dozvíte se v podcastu!Partnerem podcastu The Forbes Show je Raiffeisenbank.https://www.rb.cz

Petr Borkovec se svým parťákem Radimem Lukešem buduje skupinu Partners už téměř dvacet let. Za tu dobu ji dovedli k více než šestimilardovým tržbám a před dvěma lety vedle ní spustili Partners Banku, která už zaujala přes sto šedesát tisíc klientů. Vize má ale daleko ambicióznější.„Naše vize je sto milionů klientů. Do svých sedmdesáti nebo pětasedmdesáti let chci mít sto milionů klientů, kterým se ideálně postaráme o celý finanční život,“ říká v dalším díle videopodcastu The Forbes Show Petr Borkovec, který je v první stovce nejbohatších Čechů s odhadovaným jměním téměř šest miliard korun.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank.

Moc výrobních firem, které McKinsey označí za globální benchmark, v Česku není. Výjimkou je Panasonic Automotive Systems, do kterého se jezdí učit lidé ze sesterských továren. Pardubický závod dnes ukazuje, jak může vypadat moderní automotive výroba, když se spojí silná firemní kultura, technologická vyspělost a odvaha měnit zaběhnuté fungování. Právě změna je přitom klíčové slovo. Panasonic prochází zásadní transformací, jejímž jádrem je nový systém od SAP. Nejde ale pouze o „upgrade IT“. Jde o přestavbu nervového systému celé firmy, od výroby přes logistiku až po rozhodování managementu.„Najednou máte data na jednom místě a vidíte věci, které jste dřív vidět nemohli,“ popisuje Martin Srdínko, šéf výrobního inženýringu. Právě práce s daty byla jedním z hlavníchimpulzů ke změně. Panasonic sice generoval obrovské množství informací, ale kvůli několika odděleným systémům je nedokázal efektivně propojovat, číst v nich souvislosti areagovat v reálném čase.

Na rok zastavil stavby nových projektů a o českých stavebních normách říká, že jsou přísnější než v Německu. Developer a třináctý nejbohatší Čech Dušan Kunovský byl hostem nového vydání podcastu The Forbes Show.Jeho firma je aktuálně největším stavitelem bytů v tuzemsku a podle čísel prodaných bytů by mohla slavit rekordní rok. Zároveň za víc než třicetiletou historii Central Group nakoupila vůbec nejvíc pozemků v sedmi lokalitách. Jenže na oslavy to vzhledem k přehřátému stavebnímu trhu není ani náhodou. „Ten rok je velmi paradoxní, protože jsme na jednu stranu prodali rekordních zhruba 1200 bytů. Ale zároveň vidíme obrovské tlaky dané přehřátostí a předražeností trhu. Ceny stavebních dodávek se za poslední dva roky zvýšily o 27 procent,“ popisuje v podcastu Dušan Kunovský.Partnerem podcastu The Forbes Show je Raiffeisenbank.https://www.rb.cz

Jak přemýšlí lidé, kteří investují desítky nebo stovky milionů korun? Jak přemýšlí lidé, kteří investují desítky nebo stovky milionů korun? Podle ředitele Wealth Managementu WOOD & Company Petra Beneše se oproti drobnějším investorům liší v řadě věcí. „Velcí investoři obvykle nemají tak silný tlak na likviditu, investují s delším horizontem a jsou ochotní podstupovat větší riziko výměnou za vyšší výnos,“ popisuje. Zároveň častěji diverzifikují a drží investiční disciplínu, která je podle něj jedním z klíčových faktorů úspěchu.Podle Davida Kuboně z KLB Legal je totiž největším rizikem sám investor. „Vy často bojujete se svou vlastní psychikou. I velmi inteligentní člověk může v investování selhat,“ říká. Jako příklad zmiňuje i Isaaca Newtona, který přišel o značné peníze během spekulační bubliny.Pokud vás zajímá víc o tom, jak přemýšlí velcí investoři, jak investují například sportovci nebo kdy a jak se vyplatí vybudovat si vlastní family office, vše se dozvíte v podcastu BrandVoice časopisu Forbes.

Umělá inteligence dnes patří mezi hlavní priority firem, její zavádění ale často naráží na limity podnikové infrastruktury. „Firmy na adopci AI často nejsou připravené z pohledu technologického základu,“ říká Veronika Brázdilová, viceprezidentka pro firemní zákazníky Vodafonu. Podle ní firmy stále často vnímají AI jako izolovaný nástroj a podceňují základní předpoklady pro její fungování a integraci. Chybí jim kvalitní data, dostatečná konektivita, bezpečnostní architektura nebo jasná pravidla práce s technologiemi. Výsledkem je, že AI zůstává řešením bez reálného dopadu na byznys.Jednou z hlavní příčin tohoto stavu je zmíněný technologický dluh. Mnoho firem pracuje v IT prostředí, které postupně stárne, ale jeho modernizaci odkládá. „Čím déle tu změnu odkládáte, tím náročnější a dražší potom je,“ upozorňuje Brázdilová. Právě umělá inteligence přitom klade vysoké nároky na robustní technologický základ, který v řadě organizací jednoduše chybí.

Marek Španěl stojí za jedním z nejprodávanějších počinů v historii českého herního průmyslu. Spoluzakladatel skupiny SPM Invest a podle žebříčku Forbesu 63. nejbohatší Čech v nebývale otevřeném rozhovoru pro The Forbes Show vysvětluje, proč se štěstí v digitálním světě hledá jen těžko. „Na našich hrách mám rád, že v nich můžete hledět na hvězdy nebo sedět u ohně,“ říká spolutvůrce globálního byznysového úspěchu jménem Bohemia Interactive, studia, které si z Česka vydobylo sedmnáctimilionovou hráčskou základnu ve všech koutech planety. Z jejich produkce pochází například úspěšná Operace Flashpoint i aktuální trháky DayZ Frostline nebo vojenský simulátor Arma Reforger. Nejvíc tržeb „Bohemka“ generuje na americkém trhu, za nímž následuje Evropa. Podle aktuálních čísel největší české herní studio dokázalo akcelerovat obrat o víc než třetinu na 1,4 miliardy korun. Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

O byznysu říká, že je stejně barevný jako geologická mapa. Vybudoval průmyslovou skupinu Wikov Group a díky němu znovu ožily sklárny Bomma a Rückl. Teď má ale před sebou další americké dobrodružství. Byznysmen Martin Wichterle byl hostem nového vydání The Forbes Show. "Baví mě to čím dál víc. Je to možná dané tím, že mě na byznysu baví právě ta obrovská barevnost podnikání. A samozřejmě s tím, jak rosteme a dostáváme se víc do světa, tak je to o to víc barevnější a zajímavější," říká muž, který si kdysi plánoval, že bude geologem. Co nám ještě chybí k tomu, abychom byli v zahraničí dobrou značkou? Kam půjde očekávaný hrubý zisk ve výši jedné miliardy korun? A jak se v rodině Wichterleových dědí talent pro byznys? Sledujte The Forbes Show z našeho karlínského studia.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

Online akvizice 60 tisíc klientů, čtvrt milionu uživatelů aplikace a ambice propojit svět moderních technologií s osobním finančním poradenstvím. Lada Kičmerová, místopředsedkyně představenstva Partners Banky, v novém Forbes BrandVoice podcastu vysvětluje, proč si banka i po dvou letech dravého růstu zachovává startupovou přísnost. Jak se mladé bance daří konkurovat zavedeným hráčům? Proč je pro Čechy důležitá česká bankovní licence i v digitální době? A jaké novinky v oblasti investic do kryptoměn banka chystá? Dozvíte se v podcastu Forbes BrandVoice.

Jana Kremlová udělala z moravské rodinné pražírny ořechů největšího hráče na trhu ve střední Evropě. Každý den firma naplní kamion až po okraj. Jak se jí to povedlo? A proč je spokojená s tím, že už není generální ředitelkou? I o tom mluví v novém díle The Forbes Show. Jak se stalo, že v nejvyšším vedení Aliky jsou teď samé ženy? V které zemi v Evropě se určují trendy v potravinářství, a kde na světě pěstují ty nejkvalitnější arašídy? Proč je z její zkušenosti lepší dělat klíčová byznysová rozhodnutí ráno? A kdy si ona sama připadala skutečně vlivná? Poslechněte si celý rozhovor s Janou Kremlovou. Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank

Bezobslužný prodej v Česku už dávno není jen instantní káva z nádražního automatu. Železářství, maso či květiny. To vše dostupné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, bez jediného prodavače. Jsou ale situace, kdy je obsluha pro zákazníka nenahraditelná? A co úskalí z pohledu podnikatelů jako náklady na údržbu nebo strach z krádeží? Nejen o tom byla řeč v nejnovějším vydání videopodcastu Money Movements.Hosty nejnovější epizody podcastu připravovaného Forbesem ve spolupráci se společností Visa jsou David Plíva, odborník na automatizované prodejní systémy ze společnosti Global Payments, a Dominika Husáková ze společnosti Tyradosti, která provozuje síť květinových automatů.

Jannis Samaras dokázal vybudovat lokální brand, který odolal tlaku velkých globálních hráčů a stal se fenoménem. A kolem něj také mimořádně úspěšnou, miliardovou nápojářskou skupinu stejného jména. Co řekl v prvním díle nového podcastu The Forbes Show?Umí být prý pěkně tvrdohlavý. Zároveň však Jannis Samaras, muž stojící za ikonickou nápojářskou skupinou Kofola, dodává, že v byznysu je to někdy třeba. Věděli jste například, že nebýt tvrdohlavosti, Kofolu byste si dnes asi nikde nedali čepovanou?„Když jsme Kofolu koupili, byla čepovaná. Jenže tady se čepovalo kdeco a říkalo se tomu Kofola. A my jsme říkali, že to je přece blbý, že když přinesou černý nápoj, tak nejsme schopni ho identifikovat. Chtěli jsme ji utlumit a mít ji jenom ve skle. Jenže trh se nedal,“ říká v podcastu The Forbes Show Jannis Samaras.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank⁠https://www.rb.cz

Zvídavost, schopnost spolupracovat a emoční odolnost. To nejsou jen moderní hesla, ale pilíře, na kterých stojí vzdělávací strategie Prague British International School (PBIS). Ředitelé Paul Baker a David Lawlor v novém Forbes BrandVoice podcastu vysvětlují, proč cesta k úspěšné kariéře a pozicím budoucích lídrů nezačíná u mezinárodní maturity, ale u budování správných návyků už v raném věku. Kde se nejčastěji láme vzdělávací trajektorie dítěte? Jak souvisí sebevědomí v pěti letech s akademickou odolností v patnácti? Jak podporovat samostatnost dítěte bez zbytečného tlaku na výkon? Dozvíte se v podcastu Forbes BrandVoice.

Jana Thomas Cílková dobře ví, že rozhodující jsou příběhy. Coby gymnazistka se jimi zaobírala skrz literaturu, chtěla studovat bohemistiku. K tomu však nedošlo, a usměvavá dáma je nakonec s příběhy svázána jinak: v roli generální ředitelky zdravotnické skupiny EUC se podílí zejména na příbězích pacientů. Snaží se, aby mělo co nejvíce osudů svůj happy end. Být v čele největšího poskytovatele ambulantní lékařské péče v Česku je přitom, co se příběhů týče, v jistém ohledu kreativnější než se do nich nořit prostřednictvím románů. Psané slovo člověku umožňuje příběhy konzumovat a pozorovat, avšak Jana Thomas Cílková je ze své pozice může tvořit či spoluvytvářet, může je ovlivňovat. Na jaké úrovni v Česku telemedicína je? V jakém stavu je podle Jany Thomas Cílkové celé české zdravotnictví a jaké problémy bude muset řešit? Je podle manažerky zdravotnictví podfinancované? Co chce ve funkci dokázat? A jak vnímá skutečnost, že je historicky první ženou v čele EUC? To vše se dozvíte v tomto videocastu.

Jana Thomas Cílková dobře ví, že rozhodující jsou příběhy. Coby gymnazistka se jimi zaobírala skrz literaturu, chtěla studovat bohemistiku. K tomu však nedošlo, a usměvavá dáma je nakonec s příběhy svázána jinak: v roli generální ředitelky zdravotnické skupiny EUC se podílí zejména na příbězích pacientů. Snaží se, aby mělo co nejvíce osudů svůj happy end. Být v čele největšího poskytovatele ambulantní lékařské péče v Česku je přitom, co se příběhů týče, v jistém ohledu kreativnější než se do nich nořit prostřednictvím románů. Psané slovo člověku umožňuje příběhy konzumovat a pozorovat, avšak Jana Thomas Cílková je ze své pozice může tvořit či spoluvytvářet, může je ovlivňovat. Na jaké úrovni v Česku telemedicína je? V jakém stavu je podle Jany Thomas Cílkové celé české zdravotnictví a jaké problémy bude muset řešit? Je podle manažerky zdravotnictví podfinancované? Co chce ve funkci dokázat? A jak vnímá skutečnost, že je historicky první ženou v čele EUC? To vše se dozvíte v tomto videocastu.

Působil jako „brandový hitman“. Jenže jeho práce neměla optikou Milana Šemeláka dlouhodobé dopady. A tak přišel s abstraktním konceptem Stage on Mars, kam špičky českého byznysu chodí zkoumat duše svých firem. O tom, jak vypadá lidský simulátor budoucnosti, si povídáme ve Forbes Byznys podcastu. Milan Šemelák se dekády živil tím, že brandům dával duši, identitu, občas je resuscitoval. Jenže zjistil, že jakmile prvotní nadšení z nových idejí u jeho zaměstnavatelů opadlo, vše zapadlo do starých kolejí. A to mu přišlo zbytečné. Teď ho živí brand vlastní tvorby, který pomáhá firmám a jejich vedení dojít si k prozření sami. Šemelák tomu říká „lidský simulátor budoucnosti“. Manažerské týmy chodí do podzemí paláce Dunaj, kde Šemelák vybudoval unikátní kruhové podium, především klást otázky. Jak zdesetinásobit firmu? Jak chceme dobýt Evropu? Potřebujeme investora? Dává náš byznys vůbec smysl?

Působil jako „brandový hitman“. Jenže jeho práce neměla optikou Milana Šemeláka dlouhodobé dopady. A tak přišel s abstraktním konceptem Stage on Mars, kam špičky českého byznysu chodí zkoumat duše svých firem. O tom, jak vypadá lidský simulátor budoucnosti, si povídáme ve Forbes Byznys podcastu. Milan Šemelák se dekády živil tím, že brandům dával duši, identitu, občas je resuscitoval. Jenže zjistil, že jakmile prvotní nadšení z nových idejí u jeho zaměstnavatelů opadlo, vše zapadlo do starých kolejí. A to mu přišlo zbytečné. Teď ho živí brand vlastní tvorby, který pomáhá firmám a jejich vedení dojít si k prozření sami. Šemelák tomu říká „lidský simulátor budoucnosti“. Manažerské týmy chodí do podzemí paláce Dunaj, kde Šemelák vybudoval unikátní kruhové podium, především klást otázky. Jak zdesetinásobit firmu? Jak chceme dobýt Evropu? Potřebujeme investora? Dává náš byznys vůbec smysl?

Umělá inteligence už dokáže na pár kliků generovat vizuály, videa nebo celé kampaně. Jan Urbanec, creative director agentury Proboston ale upozorňuje, že nejde o nástroj, který by kreativní práci nahradil. „Neexistuje magic button, který prostě zmáčknete a máte hotovo.“ Technologie zásadně mění způsob, jak lidé o marketingu přemýšlejí. „Primárně je to o uvažování lidí. Nejen kreativců, ale i klientů a marketérů. Ti si musí ten domeček, kterému říkají marketing, přestavět celý znova,“ vysvětluje. Jak se mění role kreativních agentur v době AI? Může generativní technologie snížit hodnotu reklamy? A kam se marketing posune v příštích letech? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Umělá inteligence už dokáže na pár kliků generovat vizuály, videa nebo celé kampaně. Jan Urbanec, creative director agentury Proboston ale upozorňuje, že nejde o nástroj, který by kreativní práci nahradil. „Neexistuje magic button, který prostě zmáčknete a máte hotovo.“ Technologie zásadně mění způsob, jak lidé o marketingu přemýšlejí. „Primárně je to o uvažování lidí. Nejen kreativců, ale i klientů a marketérů. Ti si musí ten domeček, kterému říkají marketing, přestavět celý znova,“ vysvětluje. Jak se mění role kreativních agentur v době AI? Může generativní technologie snížit hodnotu reklamy? A kam se marketing posune v příštích letech? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy. „Právo nestíhá vývoj a stíhat ho ani nemůže. V asistované reprodukci je velmi strohé. Příslušný předpis má asi devět paragrafů a spoustu věcí opomíjí,“ přiznává advokát Lukáš Mach. Jedna z nejčastějších otázek zní: komu embryo patří? „Nepatří nikomu,“ říká Lukáš Mach, který se dlouhodobě věnuje právu ve zdravotnictví a reprodukční medicíně. „Právo na něj nenahlíží jako na osobu. Jedná se o genetický materiál s potenciálem stát se lidskou bytostí. Nejde ani o věc v právním smyslu, nelze s ním obchodovat, vlastnit ho ani darovat,“ doplňuje. Co se stane, když se pár během procesu rozejde? Může žena použít embryo po smrti partnera? Co je největší právní riziko, které si páry dnes neuvědomují? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy. „Právo nestíhá vývoj a stíhat ho ani nemůže. V asistované reprodukci je velmi strohé. Příslušný předpis má asi devět paragrafů a spoustu věcí opomíjí,“ přiznává advokát Lukáš Mach. Jedna z nejčastějších otázek zní: komu embryo patří? „Nepatří nikomu,“ říká Lukáš Mach, který se dlouhodobě věnuje právu ve zdravotnictví a reprodukční medicíně. „Právo na něj nenahlíží jako na osobu. Jedná se o genetický materiál s potenciálem stát se lidskou bytostí. Nejde ani o věc v právním smyslu, nelze s ním obchodovat, vlastnit ho ani darovat,“ doplňuje. Co se stane, když se pár během procesu rozejde? Může žena použít embryo po smrti partnera? Co je největší právní riziko, které si páry dnes neuvědomují? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Odchod syna z firmy, těžká nemoc, ale také rekordní tržby. Největší česká mlékárna Madeta a její šéf a majitel Milan Teplý mají za sebou turbulentní rok. Jenže – ač podle předběžných odhadů utržila v loňském roce 8,4 miliardy korun, na ziskovosti se to prý neprojevilo. Ta meziročně poklesla a hospodářský výsledek po zdanění očekává společnost pod sto milionů korun. Důvodem byly jak vyšší investice do rozvoje a technologií firmy, tak nadbytek mléka. „V Evropě je mléka moc. My ho zpracujeme půl miliardy litrů ročně a máme kvalitu alpského mléka. Ale je to také tím, že máme prověřené dodavatele, kteří udělali za ta léta obrovský pokrok. Jenže cena za něj letí dolů,“ podotýká Milan Teplý, jenž patří mezi sto nejbohatších Čechů. Bude někdy Madeta na prodej? Do jakých technologií v posledních letech společnost investovala? Proč nepůjde nikdy cestou výroby alternativního mléka a které výrobky momentálně trendují? Poslechněte si další díl Byznys podcastu.

Odchod syna z firmy, těžká nemoc, ale také rekordní tržby. Největší česká mlékárna Madeta a její šéf a majitel Milan Teplý mají za sebou turbulentní rok. Jenže – ač podle předběžných odhadů utržila v loňském roce 8,4 miliardy korun, na ziskovosti se to prý neprojevilo. Ta meziročně poklesla a hospodářský výsledek po zdanění očekává společnost pod sto milionů korun. Důvodem byly jak vyšší investice do rozvoje a technologií firmy, tak nadbytek mléka. „V Evropě je mléka moc. My ho zpracujeme půl miliardy litrů ročně a máme kvalitu alpského mléka. Ale je to také tím, že máme prověřené dodavatele, kteří udělali za ta léta obrovský pokrok. Jenže cena za něj letí dolů,“ podotýká Milan Teplý, jenž patří mezi sto nejbohatších Čechů. Bude někdy Madeta na prodej? Do jakých technologií v posledních letech společnost investovala? Proč nepůjde nikdy cestou výroby alternativního mléka a které výrobky momentálně trendují? Poslechněte si další díl Byznys podcastu.

Když se bavíme o medicíně, inovacích a zavádění nových technologií do nemocnic, patří náš host mezi nejpovolanější lékaře v Česku. Ondřej Volný, neurolog a jeden z nejmladších tuzemských docentů, je totiž předsedou České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Je potřeba, aby AI nástroje byly bezpečné. Aby byly vysvětlitelné, aby neznevýhodňovaly určité skupiny pacientů, aby nedošlo k porušení ochrany citlivých dat… spousta důležitých podmínek. Ale i když je všechny splníte, ještě to neznamená, že vám zdravotnická zařízení otevřou dveře,“ říká. Jaké všechny AI nástroje už dnes používají české nemocnice? Měl by mít pacient možnost si vybrat, jestli ho v nemocnici bude „léčit AI“? Kdy je umělá inteligence lepší než průměrný lékař? Jak by si přál, aby vypadala česká medicína v roce 2050? A proč by se dobrovolně postavil do první řady na testování senzorů implantovaných do podkoží, které by uživatele informovaly o tom, jak se jeho tělu daří?

Když se bavíme o medicíně, inovacích a zavádění nových technologií do nemocnic, patří náš host mezi nejpovolanější lékaře v Česku. Ondřej Volný, neurolog a jeden z nejmladších tuzemských docentů, je totiž předsedou České společnosti pro AI a inovativní digitální technologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Je potřeba, aby AI nástroje byly bezpečné. Aby byly vysvětlitelné, aby neznevýhodňovaly určité skupiny pacientů, aby nedošlo k porušení ochrany citlivých dat… spousta důležitých podmínek. Ale i když je všechny splníte, ještě to neznamená, že vám zdravotnická zařízení otevřou dveře,“ říká. Jaké všechny AI nástroje už dnes používají české nemocnice? Měl by mít pacient možnost si vybrat, jestli ho v nemocnici bude „léčit AI“? Kdy je umělá inteligence lepší než průměrný lékař? Jak by si přál, aby vypadala česká medicína v roce 2050? A proč by se dobrovolně postavil do první řady na testování senzorů implantovaných do podkoží, které by uživatele informovaly o tom, jak se jeho tělu daří?

Zchátralé nádražní budovy v Liberci a Raspenavě se proměnily v prosperující podniky DOK Nordbeans a Raspenava Distillery, které staví nejen na silném vztahu k místu. Produkty obou značek navíc získaly ocenění Regionální potravina, značku udělovanou nejkvalitnějším lokálním výrobkům, která potvrzuje jejich čerstvost, kvalitu a regionální význam. Tyto příběhy ukazují, že i na okraji města lze budovat udržitelný a autentický byznys, který obstojí v konkurenci i mimo centra dění. Právě na těchto principech stojí také příběhy podnikatelů z Libereckého kraje, kteří se rozhodli budovat značky tam, kde většina vidí periferii. „Jsem rád, že můžu žít tam, kde chci, a díky podnikání přispívat k lepšímu životu ostatních lidí v Liberci,“ říká Martin Kozel z pražírny Nordbeans. Podobně mluví i Miroslav Rýdzi z palírny Raspenava Distillery, který své podnikání pevně spojil s rodným městem Raspenava. „Říkali mi, že je název Raspenava Distillery dlouhý, ale narodil jsem se tam a chci se k tomu hlásit,“ vysvětluje. Jak udržet podnikání lokální, aniž by ztratilo ambici růst, a kam až se mohou značky z Libereckého kraje dostat, rozebírá celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Zchátralé nádražní budovy v Liberci a Raspenavě se proměnily v prosperující podniky DOK Nordbeans a Raspenava Distillery, které staví nejen na silném vztahu k místu. Produkty obou značek navíc získaly ocenění Regionální potravina, značku udělovanou nejkvalitnějším lokálním výrobkům, která potvrzuje jejich čerstvost, kvalitu a regionální význam. Tyto příběhy ukazují, že i na okraji města lze budovat udržitelný a autentický byznys, který obstojí v konkurenci i mimo centra dění. Právě na těchto principech stojí také příběhy podnikatelů z Libereckého kraje, kteří se rozhodli budovat značky tam, kde většina vidí periferii. „Jsem rád, že můžu žít tam, kde chci, a díky podnikání přispívat k lepšímu životu ostatních lidí v Liberci,“ říká Martin Kozel z pražírny Nordbeans. Podobně mluví i Miroslav Rýdzi z palírny Raspenava Distillery, který své podnikání pevně spojil s rodným městem Raspenava. „Říkali mi, že je název Raspenava Distillery dlouhý, ale narodil jsem se tam a chci se k tomu hlásit,“ vysvětluje. Jak udržet podnikání lokální, aniž by ztratilo ambici růst, a kam až se mohou značky z Libereckého kraje dostat, rozebírá celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.