Nejlepší byznysový magazín v Česku přináší sérii podcastů (dříve pod názvem Forbes Radio). Pravidelná inspirace, příběhy úspěšných, technologie, budoucnost, startupy, fuckupy...
Nespořit, ale investovat. Kudy vede cesta, jak se připravit na nevyhnutelně nízký státní důchod? Téma nového Forbes BrandVoice podcastu – jeho hosty byli zakladatel investiční platformy Portu Radim Krejčí a ekonom Dominik Stroukal. Že se bez individuálních úspor ve stáří neobejdeme, je asi jasné všem. Jenže všechna data ukazují, že Češi jsou velmi konzervativní a od investování si drží odstup. Problém tak není ani tak v tom, že by lidé nespořili, ale spíše v tom, že mají peníze uložené s velmi nízkým, nebo dokonce nulovým výnosem, shodují se Radim Krejčí a Dominik Stroukal. Proč jsou Češi takovými milovníky běžných a spořicích účtů? Má smysl odkládat jen stovku? Jak vybrat solidního poskytovatele finančních produktů? A co poplatky? Odpovědi najdete v tomto Forbes Bradvoice podcastu!
Česká firma Greenbuddies orientující se na development a výstavbu komerčních fotovoltaických elektráren (FVE) je známá především v zahraničí, odkud ji plyne většina jejího loňského více než třičtvrtě miliardového obratu. V posledních letech ale o sobě dává vědět i v Česku. Kromě běžných fotovoltaických elektráren na průmyslových halách nebo loukách vidí příležitost i v rozvoji tzv. agrovoltaiky nebo carportů, tedy parkovišť zastíněných solárními panely. “Máme za sebou výstavbu prvního největšího carportu v Rakousku. A teď definitivně dokončujeme ještě větší rakouský carport. Myslíme si, že do budoucna je toto je oblast, kde se máme rozvíjet,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu spolumajitel a šéf firmy Greenbuddies Aleš Spáčil s tím, že podobný carport staví i v Česku u zdejšího sídla Coca-Coly. Jak výnosný je byznys s výstavbou fotovoltaických elektráren? Jak plníme své cíle v OZE a kde všude FVE v Česku vyrostou? To vše a více si poslechněte v podcastu.
Kdo alespoň trochu sleduje dnešní automobilový svět, může mít pocit, že automobilky s ničím jiným než s elektromobily nepřichází. Marcel Archleb, který od roku 2018 vede české Audi, to ale rozporuje. Je to právě Audi procházející modelovou ofenzivou, při níž v následujících měsících na trh postupně vrhne dvacítku nových modelů. Víc než polovina jich bude mít spalovací motor. Naštěstí pro české zákazníky. Ty totiž elektromobily dvakrát nelákají. „Čistě elektrifikovaných vozů a plug-in hybridů prodáváme pět procent. Devadesát pět procent jsou auta se spalovacími naftovými a benzínovými motory. Poptávka po elektromobilech je poměrně malá,” připouští Archleb. Elektromobilita ale stálé hýbe celým automobilovým trhem a i Audi se s tím musí vypořádat. Tedy pokud se nezmění už schválená legislativa, která v Evropě říká, že od roku 2035 už se žádné spalovací auto nepůjde koupit. „Přizpůsobujeme tomu strategii a počítáme s tím, že nejpozději na konci roku 2034 přestaneme prodávat auta se spalovacím motorem. Jediný, kdo to může změnit, je v rámci Evropy politická reprezentace,” říká Archleb, jenž si jako služební vůz vybral skoro pětisetkoňové elektrické Audi e-tron GT. Proč už Audi nenabízí kabriolety? Je víc než devítisetkoňový elektromobil Audi RS e-tron GT Performance ideální náhradou za desetiválcové Audi R8? Jak jsou čeští zákazníci ve srovnání s ostatními státy Evropy ochotni připlácet například za exkluzivní doplňky? A o jaké modely je mezi zákazníky značky Audi největší zájem? Na to odpovídá Marcel Archleb v novém díle BrandVoice podcastu.
Ze sedmi stovek vstupního kapitálu udělali miliardový byznys. Vladimír Velebný je vědec a zároveň letošní nováčkem v našem žebříčku nejbohatších Čechů. Zuzana Bubnová je jeho nadřízená, ředitelka jeho firmy – a zároveň manželka. Jakou mezi sebou mají dynamiku? A jaké ambiciózní plány společně spřádají? Česká biotechnologická společnost Contipro patří mezi globální špičky ve výrobě kyseliny hyaluronové. Už příští rok začne stavět novou linka na výrobu hyaluronanu ve farmaceutické kvalitě, která přijde na 1,2 miliardy korun. Contipro přitom začínalo jako firma o sedmi lidech a sedmi stovkách korun československých startovacího kapitálu. Z toho Velebný vybudoval miliardovou firmu, kde je dnes jediným vlastníkem. Contipro pravidelně dosahuje půlmiliardového zisku EBITDA, díky čemuž Forbes hodnotu firmy odhaduje na 5,5 miliardy korun. Čím vědce a miliardáře Velebného fascinuje kyselina hyaluronová i po desítkách let, co ji studuje? Proč je její výroba tak skvělý byznys? Kam všude kyselinu hyaluronovou Contipro prodává a kolik na tom vydělává? Vyplatí se víc vyrábět do kosmetiky nebo do medicínských aplikací? To se dozvíte v dalším Forbes Byznys podcastu!
Učaroval mu svět AI. Nejen proto se Lukáš Benzl rozhodl před rokem založit Českou asociaci umělé inteligence. Má se stát místem, kam se budou obracet firmy i jednotlivci v momentech, kdy budou potřebovat cokoli kolem AI vyřešit. Asociace už má dnes 235 členů, mezi nimi jsou takové firmy jako třeba Penta, Škoda Auto, Google nebo i Zoo Praha. Vzdělávat ale plánuje i veřejnost, protože vnímá, že ve společnosti není umělá inteligenci ještě stále přijímaná tak, jak by si možná zasloužila. Přitom může život v mnohém zjednodušit. Proč varuje před nástroji umělé inteligence, která dokáže odhalit fake news? V čem je pro firmy výhodné být členem asociace umělé inteligence? Jaké dopady může mít AI na společnost? A kde může AI zachránit život? Poslechněte si další díl Forbes Byznys podcastu.
Festival Let It Roll a parta kolem firmy Beatworx, která jej a i další hudební akce jako Imagination pořádá, má před sebou zlomový rok. Největší drum and bassový festival na světě se rozloučil se svou tradiční lokací z posledních let, s letištěm v Milovicích, a v příštím roce se bude konat na zcela novém místě. “Je to blíž města, takže i vybavenost pro naše návštěvníky bude mnohem lepší a zároveň na tom místě je voda, kanalizace, je tam elektřina, takže i pro nás je to určitě jednodušší,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu organizátor Let It Rollu Zdeněk Souček, který je na scéně znám jako DJ Suki. “Drum and bass má teďka po pandemii skvělý roky celosvětově. Dokonce i ta Amerika, kam se snažíme už několik let dostat, teďka hodně ožila a spousta umělců tam začíná jezdit na vlastní tours,” popisuje dnešní situaci. Kolik se na letním Let It Rollu protočí celkem peněz? Ovlivnila nějak inflace chuť k útratám návštěvníků? A jaké má Suki další plány s festivalem i dalším byznysem. To vše si poslechněte v podcastu.
Legacy startupista. To jest pojem, který není, pravda, všední, avšak který se mi zcela sám od sebe ocitl v hlavě v momentě, kdy jsme tento podcast domlouvali. Jana Řežába asi netřeba sáhodlouze představovat, tak jen ve stručnosti. Podnikat začal ve dvanácti letech, první peníze vydělal na obsahu pro mobilní telefony. Nejvýrazněji o sobě dal vědět počinem Socialbakers. Společnost, která se zabývala analýzou sociálních sítí, vyústila v roce 2020 v miliardový exit. V roce 2019 Řežáb společně s Cyrilem Hoschlem mladším založili startup Time is Ltd. Ten se zabýval produktivitou v korporacích, nicméně po pěti letech jej Řežáb letos na podzim zavřel. „Z osobních peněz mě to stálo 1,3 milionu eur… Jsem schopný relativně dlouhou dobu jít hlavou skrz zdi, ale i kdybych do toho dal všechno, čekala tam zeď ocelová,“ popisuje osmatřicetiletý podnikatel. Poslední rok nicméně v naprosté tichosti budoval nový projekt – startup Ravineo. O čem je? S jakou motivací se do něho pouští? Proč si myslí, že může být násobně větší než Socialbakers? Proč pěstuje pokojové květiny? Proč má v domě, který vlastní kavárnu? Dozvíte se v dnešním Forbes Byznys podcastu.
Čeští ovocnáři mají před sebou složitý rok, který mnohde rozhodne o jejich další existenci. A to zejména kvůli letošním mrazům, které na jaře v několika oblastech republiky spálily fakticky celou úrodu. Jednou z takto poškozených firem je i největší producent jablek v Česku Bohemia Apple, který má sady v okolí středočeské Tuchorazy. „Ročně vypěstujeme okolo čtrnácti až patnácti milionů kilo jablek a při prvních odhadech v dubnu jsme očekávali osmdesáti až stoprocentní poškození, což se nakonec potvrdilo,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu šéf Bohemia Apple Štěpán Chára. Podle něj se dopady mrazů začnou v českých obchodech projevovat během nadcházejícího jara, kdy čeští producenti včetně Bohemia Apple doprodají své zásoby z loňské sezóny. Jaká je budoucnost sadařství konkrétně v Tuchorazy? Na jaké cenové úrovně jablek se má český zákazník připravit? To vše i více si poslechněte v podcastu.
Dvě největší komerční televizní skupiny Česku zažívají z pohledu inzerentů úspěšný rok, když obě skupiny Prima a Nova se letos shodně přiblížily plné reklamní vyprodanosti. “Myslím, že letos je to poprvé v historii českého televizního trhu, kdy obě komerční televizní skupiny byly blízko vyprodanosti. Obě. Nejenom jedna,” říká šéf skupiny Prima Marek Singer, který byl hostem dalšího Forbes Byznys podcastu. I proto ostřílený manažer, který sedí v čele Primy už šestnáct let, očekává, že letos se jeho televizi zvednou o pár procent tržby, které loni dosáhly na 4,17 miliardy korun. Před jakými výzvami dnešní televize stojí? Kdy lidé přestanou vnímat rozdíl mezi televizí a videoslužbou? Proč si myslí, že se reklama začne místo věkových skupin cílit na sociální bubliny? To vše si poslechněte v podcastu.
„Trh je živý a jsme za to rádi,“ říká Petr Manda, vrchní ředitel Korporátního a institucionálního bankovnictví v ČSOB, podle něhož se česká ekonomika po delší době začíná nadechovat k růstu. Mluvil o tom v novém dílu Forbes BrandVoice podcastu. Optimismus vládne napříč celou ekonomikou, vidí následující období muž, který v jedné z největších bank v zemi rozhoduje o financování v řádech stovek miliard korun pro ty největší české i zahraniční korporace. Jako jeden z prvních tak Petr Manda obvykle ví, jaké plány a projekty se v českém byznysu rodí. „Pro příští rok vidíme zajímavou dynamiku i na straně vlády v oblasti infrastrukturních staveb. Firmy také investují do energetické transformace ve směru od uhlí k obnovitelným zdrojům energie,“ uvedl vrchní ředitel Korporátního a institucionálního bankovnictví. Mění byznysmeni názor na GreenDeal? Jak banka nahlíží na financování obranného průmyslu? A jaký úvěr by on sám nikdy nepodpořil? To vše se dozvíte v našem podcastu.
Americký výrobce polovodičů a čipů Onsemi právě nyní dojednává detaily pro doposud největší zahraniční investici v Česku v objemu 46 miliard korun. V současnosti se mezi zástupci státu a firmy řeší zejména konkrétní parametry investiční pobídky. “Nejsou jasné termíny, kdy přesně k podepsání smluv dojde. Dá se to očekávat během příštího roku,” uvádí v dalším Forbes Byznys podcastu viceprezident společnosti Onsemi a jednatel ON Semiconductor Czech Republic Aleš Cáb. “Je to obrovské PR pro Česko, které se tím dostane na radar světových firem, protože těch zemí, které umí čipy vyrábět, je málo,” říká k tomu Cáb, podle kterého se světová poptávka po čipech do konce této dekády zdvojnásobí. V rožnovské továrně vznikly už zhruba tři stovky technologických patentů, do kterých průběžně tečou miliardy. “V posledních třech letech jsme například do technologií karbidu křemíku investovali zhruba dvanáct miliard korun. Je to technologie, v které jsme ve světě na špici,” dodává v podcastu Cáb. O jakou technologii, se kterou chce české Onsemi ve světě prorazit, konkrétně jde? Kdy do Rožnova opravdu začnou téct slíbené miliardy? A co to bude znamenat pro samotné město? O tom všem jsme se bavili v podcastu.
Americký výrobce polovodičů a čipů Onsemi právě nyní dojednává detaily pro doposud největší zahraniční investici v Česku v objemu 46 miliard korun. V současnosti se mezi zástupci státu a firmy řeší zejména konkrétní parametry investiční pobídky. “Nejsou jasné termíny, kdy přesně k podepsání smluv dojde. Dá se to očekávat během příštího roku,” uvádí v dalším Forbes Byznys podcastu viceprezident společnosti Onsemi a jednatel ON Semiconductor Czech Republic Aleš Cáb. “Je to obrovské PR pro Česko, které se tím dostane na radar světových firem, protože těch zemí, které umí čipy vyrábět, je málo,” říká k tomu Cáb, podle kterého se světová poptávka po čipech do konce této dekády zdvojnásobí. V rožnovské továrně vznikly už zhruba tři stovky technologických patentů, do kterých průběžně tečou miliardy. “V posledních třech letech jsme například do technologií karbidu křemíku investovali zhruba dvanáct miliard korun. Je to technologie, v které jsme ve světě na špici,” dodává v podcastu Cáb. O jakou technologii, se kterou chce české Onsemi ve světě prorazit, konkrétně jde? Kdy do Rožnova opravdu začnou téct slíbené miliardy? A co to bude znamenat pro samotné město? O tom všem jsme se bavili v podcastu.
Sdílené koloběžky a kola Lime po celém světě najezdily dohromady už přes 700 milionů kilometrů, jen v Praze to loni bylo přes tři miliony kilometrů. Americký startup pohybující se v segmentu sdílené mobility má v české metropoli dnes dva a půl tisíce koloběžek a několik stovek elektrokol. V ulicích budou i přes zimu. A v případě kol Lime do Prahy během podzimu rozmístí kola novější elektrokola, konkrétně čtvrté generace. Sdílená kola a koloběžky zaparkované v ulicích rozdělují společnost a úkolem Václava Petra je domluvit s jednotlivými městy či jejich částmi zejména na porušování zákazu jízdy na chodníku a systému parkování. V tom už se podle Petra situace zlepšuje i díky tomu, že se Praha vydala cestou systému parkovacích míst. “Vyznačená parkovací infrastruktura parkovací je to hlavní,” říká. Jaká maximální vzdálenost mezi parkovacími místy musí být, aby je uživatelé využívali? Jezdí na Limu více zahraniční turisti, nebo Češi? Bude někdy Lime integrovaný do Lítačky? To vše si poslechněte v podcastu.
Česko se zlepší, až se změní přemýšlení úředníků. Alespoň podle Milana Kratiny, spolumajitele mnohamiliardového kolosu Accolade, který v sedmi evropských zemích investuje do výstavby průmyslových nemovitostí. „Motivací úředníků by mělo být podporuj, povoluj. My chceme po státní správě jen to, aby se chovala v mezích zákona,“ prohlásil Kratina na čtvrteční konferenci Lepší Česko v Karlových Varech a své tvrzení doložil příběhem z nedávné doby, který dostal nečekanou, až absurdní zápletku.
Česko zastupovala na misi ve Světové bance a nyní nabízí recept na vyšší prosperitu. Podle renomované ekonomky Jany Matesové se skrývá v reformě státní správy a hlavně přemýšlení jejích zaměstnanců. „Nesmějí mluvit do toho, co jim nepřísluší,“ řekla na konferenci českého Forbesu Lepší Česko. „I když do Strakovy akademie přijdou politici se spoustu plánů, padne na ně brzy deka. A to je státní správa, zažila jsem si to sama,“ vzpomínala Matesová. „Úředníci vám už během prvních dnů dokážou ukázat, co vše nejde. Já bych pro Česko použila právě slogan – ,To nejde‘. Případně – ,Takhle to stačí. Vždycky se to tak dělalo, tak proč to budeme měnit?‘“ Dalšími hosty v politickém bloku z konference Lepší Česko byli hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, předseda stínové vlády Karel Havlíček a ministr dopravy Martin Kupka.
Do čela ČSOB usedl Aleš Blažek před více než dvěma lety. V době, kdy se ekonomika teprve vzpamatovávala z pandemie, jen několik týdnů po vypuknutí války na Ukrajině a krátce před energetickou krizí a dvojcifernou inflací. Turbulentní časy však největší tuzemská bankovní skupina ustála a spolu s dalšími bankovními domy na trhu sehrála zásadní roli ve stabilizaci hospodářství. Nyní se podle Blažka tuzemská ekonomika zotavuje, a pozitivní trend odrážejí také samotné výsledky banky. Čistý zisk skupiny ČSOB stoupl v prvním pololetí meziročně o dvě procenta na 9,5 miliardy korun, objem jí spravovaných aktiv vzrostl o patnáct procent na 390 miliard korun. „V této chvíli má česká ekonomika našlápnuto k jednoprocentnímu růstu HDP a samozřejmě bychom si všichni přáli, aby to bylo vyšší,“ říká generální ředitel banky. „Na druhou stranu vidíme, že se zvyšuje aktivita našich klientů, jak soukromých, tak korporátních, a věříme tomu, že příští rok přinese větší ekonomické oživení. Zásadní však je, jak budou fungovat ekonomiky kolem nás,“ přibližuje v podcastu. Jak je na tom dnes tuzemská ekonomika a co přinesou příští měsíce? Jak jsou na tom Češi s investicemi a proč geopolitická situace nutí banky přehodnocovat své priority? To vše jsme probírali v nejnovějším Byznys podcastu.
Mezigenerační konflikt v oblasti názorů, životních postojů, hodnot a životního stylu tady byl vždy. Současné mladé generaci to ovšem není lhostejné. „Rádi bychom to změnili. Když ale mladí lidé mluví, starší odcházejí,“ posteskl si za mladou generaci producent a zakladatel platformy Impakt Šimon Šebek na konferenci Forbes Lepší Česko. Podle Šebka je největším problémem to, že spolu mladá a starší generace nekomunikují. „Pokud nějaký dialog probíhá, tak se děje izolovaně. V tomhle směru jsme proti Evropě hodně zaostalí,“ rozvíjí svou myšlenku Šebek. Důležité je podle něj mít prostředí, kde se generace setkávají. A pokud je to prostředí, kde se obě generace cítí dobře, tak je větší šance na vznik dialogu. „Mezigenerační diskuse musí být víc a je třeba ji podporovat,“ přidává se student, podnikatel a člen Impaktu Jakub Čech, podle kterého je největším problémem dnešních mladých lidí nedostupné bydlení. „S tím souvisí i neochota politiků dívat se do budoucnosti nad rámec svého politického období,“ konstatuje mladý podnikatel. Oba řečníci se dostali také k mladým lidem a práci. „Generace mezi dvaceti a třiceti lety vyžaduje jiný přístup. Někteří manažeři si na to ale ještě nezvykli. Mladí lidé můžou i dost makat, ale zaměstnavatel jim musí vytvořit vhodné podmínky, motivovat je a musí se také naučit se k nim chovat jinak, než byly předchozí generace zvyklé,“ je přesvědčený Čech.
Více než kdokoli jiný ví, jak těžké je pro politika získat slávu i respekt a ještě si je udržet. Pravnuk československého legionáře Františka Horáka, vnuk českého novináře a disidenta Jiřího Rumla, synovec politika Jana Rumla, spisovatel a tvůrce politických kampaní, mimo jiné i té pro Piráty, Jakub Horák má na českou politickou scénu osobitý pohled. O část svých názorů se podělil i s diváky na konferenci Lepší Česko, kterou Forbes pořádal minulý týden v Císařských lázních v Karlových Varech. Tam se zabýval například otázkou, proč tradiční politické strany ztrácejí důvěru voličů a zda jsou vůbec ještě stále potřeba.
Pokud chceme, aby Česká republika měla dlouhodobou vizi a drive, musíme se primárně zaměřit na vzdělávání, řekla herečka a spisovatelka Aňa Geislerová na karlovarské konferenci Lepší Česko. „Když jsem přemýšlela nad tím, co udělat pro lepší Česko, tak mě napadlo jediné: Všechno tkví ve vzdělání. To je to, co nás nejvíc formuje, nebo deformuje. Lepší Česko je Česko, které má nový systém vzdělávání,“ uvedla herečka Aňa Geislerová. Připomněla, že jako matka tří dětí (ty navštěvují od základní po vysokou školu) pozoruje, že i přes neoddiskutovatelná zlepšení v našem vzdělávacím systému stále přetrvávají postupy, s nimiž bojovala i ona, když ještě studovala. „Vyrůstala jsem v benevolentní, svobodné rodině. Rodiče se k nám chovali s respektem, vysvětlovali nám vše, na co jsme se jich zeptali. Proto jsem nechápala, proč na mě na základní škole paní učitelka mluví jako na předmět a proč jim vadí, když se ptám,“ uvedla herečka, která se společně se svou sestrou Ester objevila před několika lety na obálce Forbesu.
Lepší Česko. To je věc, kterou chce přirozeně asi každý z nás. Tady uslyšíte hlasy nejvlivnějších lidí naší země. Úspěšní byznysmeni, umělci, vědci, politici. Na jediné téma: Co je Česko a hlavně, jak ho udělat lepším. Dalším řečníkem je Jakub Havrlant, zakladatel, CEO a jediný akcionář skupiny Rockaway Capital. Tu založil v roce 2013 s vizí vybudovat z Česka globální investiční skupinu.
Firma Meteopress je historicky známá poskytováním meteorologických dat. Teď z ní ale roste největší výrobce radarů na světě. A z majitele Michala Najmana nový miliardář. Meteopress totiž během minulé dekády vyvinul revoluční radar, který jde za hranice meteorologie. Jde o novou generaci této technologie, kterou česká firma vyvinula doslova na koleni. A kromě bouřek dokáže detekovat i kouř, požáry nebo i třeba drony. “Cenou nás nikdo neporazí,“ říká v dalším Forbes Byznys podcastu Michal Najman,“ a hned dodává: „A bohužel pro konkurenci ani tou technologií. Stále přemýšlíme, kde jsme na něco zapomněli, kde nám chybí součástka za 400 tisíc euro. Protože my jsme postavili radar, který funguje lépe než ty ostatní radary. A stojí zlomek ceny toho, co ty ostatní radary.” V čem jsou radary od Meteopressu přelomové v porovnání s konkurencí? Jak se z Meteopressu stala technologická firma? A který český miliardář si radar čerstvě pořídil? To vše si poslechněte v podcastu.
Všichni musíme začít u sebe. Ale nejen jako občané, týká se to také všech institucí a každá z nich musí přinášet výsledky. Tak pravil na konferenci Lepší Česko v Karlových Varech jeden z klíčových mužů tuzemské ekonomiky Aleš Michl, šéf České národní banky. Muž, který hlídá cenovou stabilitu v zemi, nabídl svůj recept i na řešení problémů s platy či trhem práce. V tom prvním stále zaostáváme za západní Evropou a velmi nízká nezaměstnanost rovněž brzdí českou ekonomiku. „Hned na začátku našeho mandátu jsme propustili pět procent lidí a už je nenajmeme, ta místa nikdy nevzniknou znovu. Každá instituce by měla udělat totéž,“ pronesl Aleš Michl jako jeden z řečníků na čtvrteční konferenci Forbesu Lepší Česko. „Všechny ušetřené peníze jsme dali zpět do platů. Je to výborná soutěž, lidé si začnou vážit práce. Proč takto trh práce nerozpohybovat?“ Poslechněte si další podcast, kde přínášíme to nejlepší z konference Lepší Česko!
Automatizovaně zabalit se dá úplně všechno, největší výzvou jsou potraviny, které lepí. Současným trendem pak znovu uzavíratelné sáčky, shodli se v novém BrandVoice podcastu Jiří Ostřanský, CEO Weomax Machinery, a Dominik Píchal, CEO společnosti Grizly. Dohromady je před pěti lety dala zakázka na balicí stroj. Valašskomeziříčská firma Weomax Machinery, zaměřená na projektování strojů a linek na balení potravin, a e-shop s ořechy, sušeným ovocem a zdravou výživou Grizly spolu od té doby řeší všechny zásadní výrobní inovace. Proč jsou lepivé potraviny tak náročné? Jaké technologie teď české firmy nejvíc poptávají? Díky čemu dokážou držet pořizovací náklady na uzdě? A proč se oba domnívají, že plasty v potravinářství nejsou zlo, jen je potřeba je chytře využívat?
S poměrně neotřelou prezentací přišel ve čtvrtek na pódium konference Lepší Česko v Karlových Varech podnikatel, investor a spolumajitel společnosti RSJ Václav Dejčmar. Nejdříve pohrozil, že Česko ekonomicky míří mezi rozvojové země, vzápětí ale přišel s originálním řešením, jak z toho ven – pomocí psychotropních látek, jako je například LSD. „Pokud se něco nestane, tak tato země podle mého nevyhnutelně míří mezi rozvojové země. Protože se vyčerpaly všechny věci, na kterých se její bohatství postavilo. Jako například levná práce a subdodavatelská ekonomika. A zároveň se země nijak nereformuje,“ začal Dejčmar popisovat současný stav Česka před zaplněným sálem karlovarských Císařských lázní. Jak z toho ven? Podle Dejčmara existují řešení, jak naši zemi transformovat, aniž by musela projít tzv. kreativní destrukcí, tedy celou ji zrušit a postavit na nových základech, o čemž mluvil na loňské konferenci Lepší Česko. Je třeba ale najít řešení, která jsou totálně „out of box“. A právě s jedním takovým přišel. Vidí jej v kombinaci vzdělání a psychotropních látek, jako je například LSD.
Lepší Česko. To je věc, kterou chce přirozeně asi každý z nás. Tady uslyšíte hlasy nejvlivnějších lidí naší země. Úspěšní byznysmeni, umělci, vědci, politici. Na jediné téma: Co je Česko a hlavně, jak ho udělat lepším. Dalším řečníkem je podnikatel a investor, zakladatel společností Slevomat, DameJidlo.cz a Rohlik.cz, Tomáš Čupr.
Názory elitních řečníků byly zajímavé a rozmanité jako ornamenty na novorenesanční budově Císařských lázní v Karlových Varech. Právě tam pořádal Forbes konferenci Lepší Česko, výjimečné setkání špičkových byznysmenů, manažerů, umělců a vysokých politiků, kteří nahlas přemýšleli nad tím, jak probudit spící zemi. My vám teď přinášíme sérii těch nejinspirativnějších názorů, které na konferenci zazněly. V prvním díle nás česká poněkud studená sprcha od byznysového marketéra Radima Svobody, který nám ukáže, jak lidé v zahraničí vnímají Českou republiku.
Je to tři roky, co miliardář Martin Vohánka vstoupil se svou společností Eurowag jako první ryze česká firma na londýnskou burzu. Jenže zatímco firma od té doby vyrostla dvojnásobně, její akcie se v Londýně obchodují o třetinu levněji. “Ten timing (vstupu na burzu) zkrátka nebyl správný,” říká v novém Forbes Byznys podcastu zakladatel a spolumajitel Eurowagu Martin Vohánka. Dle aktuálního žebříčku Forbes 65. nejbohatší Čech v něm přiznává, že jej vývoj na londýnském burzovním parketu příliš netěší, ale zároveň si myslí, že je to jednak tím, že Eurowag je na burze nový a tím i nepříliš známý a také to, že firmy, které prochází investiční fází jako právě Eurowag, evropské investory moc nezajímají. “Když se podíváte, čemu Evropa čelí a co nám nejvíce schází, jsou to velké transformativní ambiciózní projekty. A ty vlastně tady v Evropě nikoho nezajímají,” popisuje Vohánka náladu mezi evropskými investory. Eurowag zrovna s jedním takovým projektem přišel. Na dopravním veletrhu v Hannoveru představil super aplikaci Eurowag Office, na které pracoval několik let. Je podobná Uberu, akorát pro kamionovou dopravu. Platforma má mimo jiné za úkol propojit volné kapacity kamionů s firmami, které potřebují přepravit zboží. “Spousty kamionů jezdí u nás či v Evropě prázdných. Je to až třicet procent,” vypočítává osmačtyřicetiletý miliardář v podcastu. Co vše Eurowag Office umí a jak velký gamechanger to bude nejen pro samotnou firmu, ale i samotný trh? Jak Green Deal ovlivní evropskou dopravu? A udrží si Evropa svou konkurenceschopnost? To vše jsme probírali v podcastu.
V posledních sedmnácti letech v Brně v tichosti vyrostla skupina, jejíž tržby dnes dosahují ke dvou miliardám korun. A přestože je aktivní po celém světě, v Česku ji zná jen málokdo. Jedná se u skupinu Purple, která vyrostla na poli fintechu a svými technologiemi tak propojuje svět obchodníků a investorů v tradingovém světě. Globálně je přitom rozkročena do více než stovky zemí. “Začali jsme už na střední škole. Nebylo nám ani osmnáct,” vrací se v novém Forbes Byznys podcastu do samých počátků podnikání David Kašper, jeden z trojice zakladatelů skupiny Purple vedle Filipa Řehoře a Jakuba Nytry. “Na začátku se musí makat. Kdyby se těch prvních deset let nemakalo, tak nemůžu teď zpomalit,” radí dále v podcastu Kašper dnešním mladým podnikatelům. Skupina Purple je v oblasti tradingu velmi úspěšná v jihovýchodní Asii, David Kašper ale vizionářsky ukazuje na jiný trh, který podle něj má před sebou velký potenciál. “Next big thing následujících deseti let bude Afrika,” říká. Proč si to David Kašper o Africe myslí? Jaké má skupina další plány? A kdy se tři spoluzakladatelé podívají do klubu miliardářů? To vše si poslechněte v podcastu.
Data jsou základ, ale musejí dávat smysl. Díky nim pochopíte své zákazníky, shodli se v novém BrandVoice podcastu Hana Součková, generální ředitelka společnosti SAP ČR, a Petr Novák, místopředseda představenstva společnosti Hopi Holding. Roky předtím úspěšně podnikali v logistice, pak se ale rozhodli udělat krok do neznáma. Jen těsně před covidovou pandemií koupil Hopi Holding společnost Perfect Canteen, kterou vybudoval šéfkuchař a jeden z televizních Kluků v akci Filip Sajler. V Hopi byli přesvědčeni, že firmu dokážou dál rozvíjet a najdou na trhu nezaplněné místo. „Inspirovali jsme se zejména ve Velké Británii a asijských zemích a rozhodli jsme se nabídnout lidem něco, co tu zatím chybělo. Chlazené jídlo v kvalitním provedení, které si zákazník sám ohřeje třeba v kanceláři nebo večer doma,“ přibližuje Petr Novák z nejužšího vedení Hopi. Přiznává ale, že to ze začátku nebylo jednoduché. Na jaký údaj se oba ráno podívají jako první? Čemu se podle zkušeností SAP při zavádění nových systémů vyhnout? Jaké další plány mají v Hopi s chytrými lednicemi? A kolik srnek se pase před jejich centrálou? Celou diskusi si můžete poslechnout v novém díle Forbes BrandVoice podcastu.
Obchodník s uhlím a miliardář Petr Paukner se po byznysové stránce v posledním roce rozhodně nenudí. Loni finalizoval obchod se Sokolovskou uhelnou, ve které (i v její sesterské SUAS Group) získal desetinový podíl. Letos v září prodal třetinu fotbalové Dukly a do toho připravuje svou energetickou skupinu Carbounion Bohemia na konec těžby uhlí. “Uhlí skončí dřív, než se původně očekávalo,” tvrdí v dalším Forbes Byznys podcastu Petr Paukner, člen žebříčku nejbohatších Čechů s odhadovaným jměním ve výši 4,2 miliardy korun. Devětašedesátiletý matador uhelné energetiky se často pohybuje v zahraničí a jeho cesty pravidelně míří i do Bruselu kvůli Green Dealu, kde tato dohoda o zelené transformaci evropské ekonomiky vznikla. S její myšlenkou v zásadě souhlasí, vytyčené klimatické plány mu ale přijdou zbytečně uspěchané. Kromě energetiky hovořil český miliardář i o sportu, protože je už jedenáct let majitelem fotbalového klubu Dukla Praha. Jeho třetinu na konci léta prodal investorovi Matěji Turkovi. “Je to svěží vítr,” říká a prozrazuje, že o klub se dříve zajímal i současný majitel Slovanu Liberec Ondřej Kania. Čekají Duklu s novým investorem zásadní změny? Proč Petr Paukner investoval do Sokolovské uhelné, když se blíží konec uhlí? A co by poradil svému mladšímu já? To vše si můžete poslechnout v podcastu.
Z Ostravy začal před více než dvaceti lety budovat dealera luxusních vozů, dnes je CarTec Group Karla Kadlece největší prodejce BMW v Česku a zároveň nejlepší dealer Rolls-Royce na světě. A do řízení rodinného podniku se teď zapojuje další generace. O tom, jak se buduje jedna z největších rodinných firem v zemi, přišli do podcastu Forbes BrandVoice hovořit Karel Kadlec, zakladatel a majitel firmy CarTec Group, a jeho dcera Karin Kadlecová, která postupně usedá za volant rodinného podniku. Jak se buduje silná rodinná firma? Jaké výzvy přináší podnikání s luxusními automobily a jak těžké je firmu předat další generaci? O tom hovoří Karel Kadlec a jeho dcera Karin Kadlecová v novém díle Forbes BrandVoice podcastu.
Agentura CzechInvest letos po dvou letech „bezvládí“ získala nového generálního ředitele. V dubnu se jím stal Jan Michal, který dlouhá léta pracoval pro Českou republiku v Bruselu. A ani ne dva měsíce po jeho nástupu byla oznámena vůbec rekordní zahraniční investice v historii Česka. To, když americký výrobce čipů Onsemi ohlásil, že do rozšíření svého závodu v Rožnově pod Radhoštěm vloží více než 43 miliard korun. “Je to určitá validace toho, že se vyplatí investovat v České republice,” říká k tomu v novém Forbes Byznys podcastu generální ředitel CzechInvestu Jan Michal. Ten sice u počátků vyjednávání s americkým gigantem nebyl, v závěrečných fázích se k nim ale připojil a dnes je i u finální domluvy parametrů celé transakce. Co kromě peněz přinese Česku investice Onsemi? Dá se po vítězství KHNP v jaderném tendru očekávat příliv Jihokorejců do Česka? A jak se CzechInvest snaží do Česka lákat investory? To vše se doslechnete v podcastu.
Každý den si Milan Teplý dává k snídani Lipánka. Ostatně tradiční dezert z tvarohu patří mezi nejžádanější výrobky jihočeské Madety. V čele ryze české firmy, jejíž tržby byly loni na sedmi miliardách, stojí pětasedmdesátiletý miliardář, aktuálně 94. nejbohatší Čech l už čtyřiatřicet let. A i když se o ni postupně začíná dělit i se svým synem Janem, opustit ji nehodlá. Ani prodat, to by jí prý raději podpálil. Lipánka se prodá týdně kolem 126 tun, vůbec nejvyhledávanějším produktem Madety je ale Jihočeské máslo. Denně ho vyrobí kolem sedmdesáti tun a jeho cena byla už několikrát předmětem ostré kritiky. A vysvětlit, proč je máslo drahé, to se podle Milana Teplého stále nedaří. „Jedna cena je, kterou předává Madeta obchodu, druhá, kterou vnímá zákazník, a kterou ovlivňuje marže příslušného obchodníka,“ říká majitel. Proč majiteli Madety vadí diktát Evropské unie? A proč potřebuje dotace? Co má společného sýr niva s ruským autem? Jak snáší, že mu do podnikání mluví jeho syn a proč by si rád pořídil vlastní telátka? To a mnohem víc je v dalším díle Forbes byznys podcastu.
Před třiceti lety se na českém trhu poprvé objevila značka Emco. Stál za ní Zdeněk Jahoda, který o čtyři roky dříve firmu se stejným názvem zakládal. Fungovala a dodnes funguje částečně i jako distributor pro spoustu potravinářských značek, například zmrzlinu Häagen-Dazs nebo těstoviny Barilla. Začátky ale patřily cereáliím, které jsou pro firmu i v současnosti primárním výrobkem. Zdeněk Jahoda už v čele Emca dnes nestojí, otěže předal svému synovi Martinovi. A ten se snaží do chodu postupně zapojovat i své děti. Zatím mu pomáhají s testováním nových příchutí a výrobků, kdy mu dávají zpětnou vazbu. „Nedávno jsme uváděli Hadíky, což jsou takové ovocné proužky, výrobek zaměřený hlavně na děti. Vzaly si je do školy a pak hlásily, jak to ostatním spolužákům chutnalo,“ vypráví Martin Jahoda. Letošní rok bude pro společnost rekordní. Tržby dosáhnou téměř 2,2 miliardy korun, hospodářské výsledky však mohou negativně ovlivnit ceny surovin. „Pro nás je nejdůležitější oves, který nakupujeme od čtyřiceti českých zemědělců a ve vlastním mlýně z něj vyrábíme ovesnou vločku. A úroda v roce 2024 byla velmi špatná, což se pak promítne do výkupních cen,“ přibližuje ředitel firmy. Jaké výrobky jsou nejoblíbenější? Pro koho vyrábějí košer produkty? Jak se vede Panu Hráškovi – značce rostlinných mas? Jaké novinky letos uvedou na trh? A proč musejí rozšiřovat výrobu? A podle čeho získala firma své jméno? To se dozvíte v podcastu.
Investice už dávno nejsou jen doménou milionářů. Dnes představují „nový normál“, jak budovat majetek nebo se zajistit na důchod. Jak se však v investičním světě orientovat a jak se díky němu zajistit na budoucnost? O tom přišli do podcastu Forbes BrandVoice hovořit Petr Čížek, spoluzakladatel a předseda představenstva investiční společnost Investika, a Michal Skořepa, ekonom a makroekonomický analytik České spořitelny. K tomu, aby se člověk stal investorem, není potřeba mít na účtu miliony ani statisíce. „Je to pověra. Ve skutečnosti je to naopak, což souvisí s naší vizí, kterou je naučit Čechy investovat. Kouzlo investování je v tom, že i z malých částek můžu udělat velké. Investovat by měl každý, kdo cítí zodpovědnost za vlastní budoucnost,“ říká v podcastu Petr Čížek, který stojí v čele společnosti Investika už desátým rokem. Předstupněm samotného investování je přitom podle Michala Skořepy, makroekonomického analytika z České spořitelny, dostatečná finanční rezerva, kterou řada domácností zanedbává. „Ze statistik vidíme, že spousta lidí zatím nemá zažito odkládat část svých příjmů na nečekané události, jako je rozbitá pračka nebo ztráta zaměstnání. Tento krok je přitom zásadní a měl by být ideálně realizován prostřednictvím spořicího účtu. Teprve poté dává smysl investovat,” připomíná ekonom. Jak jsou na tom Češi s investováním a finanční gramotností? Proč se vyplatí investovat do nemovitostí a proč může mít dlouhodobý investiční produkt potenciál revoluční změny v zajištění na důchod? Poslechněte si další díl podcastu Forbes BrandVoice.
Dvojici Karlu Stolejdovi a Martinu Veselému se podařilo během patnácti let vybudovat síť čtyř autodealerství značky Volvo v Praze a v Brně dohromady s miliardovými tržbami. Tyto pobočky letos sjednotili pod jednu značku Cardion Brands. “Po 15 letech jsme si říkali, že už je na čase dát všemu nějakou štábní kulturu, protože kolikrát si naši zákazníci i mysleli, že naše jednoltivá dealerství jsou konkurenti,” vysvětluje v novém Forbes Byznys podcastu polovina z dvojice zakladatelů Karel Stolejda. K tomu ještě na českém trhu oba prodávají vozy Jaguar a Land Rover pod brandem Albion Cars a nejnověji také vozy MG, kterým patří značka Orbion cars. Podle Karla Stolejdy se trh s prodejem vozů mění, a z pohledu zisků ne příliš k lepšímu. “Každý by si mohl říkat, že na prodejích aut musí být obrovské marže. Ale nejsou. Dnes jste hrozně šťastní, když na autě máte marži dvě až tři procenta. Dříve bývaly větší, skoro deset procent,” vypočítává v novém Forbes Byznys podcastu. Na kolik vyšlo oba podnikatele nové autodealerství Cardion Cars ve Stodůlkách? Jak složité bylo rozjet síť autodealerství v době finanční krize před 15 lety? A jak se prodávají elektromobily? To vše si poslechněte v podcastu.
Už dvě dekády pravidelně pendluje Čech Paul Tesar mezi Prahou a americkou Floridou. A i když tam původně letěl studovat medicínu, osud ho navedl na zcela jinou cestu. Nakonec se stal spoluzakladatelem vývojářského studia Iguana Technologies, které stojí například za českým startupem Campiri. “V Miami jsem se dostal do okolí investorů a skupin, kteří se v tomto segmentu začali pohybovat,” vypráví svůj příběh v novém Forbes Byznys podcastu Paul Tesar. V podcastu si mimo jiné všímá i toho, že čeští programátoři v Americe už nejsou levnou pracovní silou. “Ekonomická složka už není ta hlavní motivace, proč pracovat s někým z našeho regionu,” uvádí sedmatřicetiletý Tesar v podcastu s tím, že dříve byli čeští vývojáři až o třetinu levnější. Co na Češích Američané oceňují? Jak se Paul Tesar dostal od medicíny ke startupům? Jak těžké je dnes zaujmout investora? To vše si poslechněte v podcastu.
Česko, české firmy i většina lidí se ráda dívá do minulosti. „My Češi jsme často zdatní vzpomínači. Rádi si povídáme o tom, jaké co bylo, máme rádi historii, milujeme vzpomínky na Baťu a krásné minulé časy,“ říká v podcastu Forbes BrandVoice Jiří Kastner, mentální kouč a byznysový mentor, který už pětadvacet let pomáhá manažerům i podnikatelům měnit způsob, jakým uvažují. Pokud se ale lidé příliš dívají do minulosti, chybí jim potom často tah na branku, vizionářství, touha růst, být nejlepší a dostat se co nejdál. To se Kastnerovi při jeho práci s klienty daří úspěšně měnit. A začíná s nastavením mysli. „Mindset je součástí základní trojice úspěšnosti. Pro jakékoliv řemeslo používáte vždy nějaké nástroje, to je toolset. Pro každou lidskou činnost potřebujete určité znalosti, dovednost a kompetence. Ty tvoří skillset. Ale tím nejdůležitějším, ať už ve sportu na hřišti nebo ve firmě v managementu, je mindset, to jak máte nastavenou hlavu a s jakým přístupem nástroje a dovednosti dovedete používat,“ vysvětluje. Zajímá vás, co po Jiřím Kastnerovi nejčastěji chtějí jeho klienti? Jaký je ideální věk na to začít vlastní startup? A proč někdy příliš terapie může škodit? Chcete vědět, jak transformovat firmy a nebo jak změnit mindset? Poslechněte si celý podcast Forbes BrandVoice.
Finská online platforma pro rozvoz jídel a potravin Wolt letos slaví deset let existence, v samotném Česku je přitom šest let. Za tu dobu se rozrostla do více než čtyřiceti českých měst a v expanzi hodlá pokračovat. „Určitě budeme (v Česku) nadále expandovat velmi agresivně. Možná jednoho dne budeme ve dvou stovkách měst, nemyslím si ale, že to bude v dohledné době. Důvod je jednoduchý, byznys musí být tvořen způsobem, který dává ekonomický smysl,“ říká v aktuálním Forbes Byznys podcastu šéf českého a slovenského Woltu Tomáš Beniak. Na dvou ředitelských židlích sedí od přelomu roku a z Woltu chce podle svých slov vytvořit takzvaný obchoďák v kapse. Obliba rozvážkových služeb podle něj v obou zemích roste, český trh je ale v lecčems specifický. „V České republice je vidět, že zákazník má zcela jiné nároky. Je náročnější,“ všímá si Beniak a dodává, že Češi mají vyšší frekvenci objednávek, ovšem s nižší průměrnou útratou než například Slováci. Kolik má Wolt kurýrů a kolik si za jeden den vydělají? Jak se osvědčuje služba dovozu potravin a jiného zboží Wolt Market a co vše tam lze sehnat? A kam přesně se chce Wolt posunout? To i další věci si poslechněte v podcastu.
Evropa se momentálně potýká s nedostatkem smetany, ceny vzrostly i u másla. „Na evropském trhu je momentálně nedostatek mléčného tuku, což přímo souvisí s dlouhým obdobím horkého počasí,“ říká Martin Krystián, generální ředitel mlékárny Olma, která produkuje vůbec nejvíc čerstvého mléka v Česku. Dlouhá vlna velmi teplého počasí v Evropě pak stojí za nedostatkem mléčného tuku, neboli tukové složky mléka, poptávka po ní je přitom dlouhodobě vysoká. Slouží totiž k výrobě různých druhů smetan, stejně jako másla, i dalších produktů. V celoevropském průměru ceny másla vzrostly během léta až o dvacet procent. „Co ale bude do budoucna, nedokážu takto predikovat. Trend se jeví jako zvyšující se, ale ceny určuje trh, s tím my z malé České republiky nic neuděláme a musíme je reflektovat,“ říká Martin Krystián, šéf Olmy, která je součástí zemědělsko potravinářského holdingu Agrofert.
V českém byznysu ostře sledovaná transformační story amerického praotce slevových serverů Groupon, za kterou stojí lidé z českého fondu Pale Fire Capital (PFC), se po roce a půl začíná překlápět do své druhé poloviny. V novém Forbes Byznys podcastu to říká partner PFC a dnes i šéf Grouponu Dušan Šenkypl. “S Grouponem jsme se posunuli extrémně daleko, ale zároveň realita je, že jsme stále někde v půlce. Groupon ještě není v podobě, že bychom řešili čistě růstové věci. Pořád máme ještě co opravovat,” popisuje muž, který do ředitelského křesla Grouponu usedl před rokem a půl. “Když jsem do Grouponu nastupoval, tak za posledních dvanáct měsíců bylo free cash flow na hodnotě mínus 166 milionů dolarů. A když vezmu poslední čtyři kvartály, ve kterých jsme reportovali my výsledky, tak jsme v plusu 30 milionů,” vypočítává Šenkypl, pro kterého je v Grouponu velkým vzorem i transformace českého Slevomatu. Co dalšího plánuje s Grouponem udělat v rámci probíhající transformace? Je Groupon v Americe stále love brandem? A má Dušan Šenkypl kromě Grouponu čas i na další investice v Pale Fire Capital? To vše si poslechněte v novém podcastu.
I české podniky umí být světové. Příkladem je tuzemská firma Střída Sport, prodejce hokejového vybavení, na něhož spoléhá i úspěšná hokejová reprezentace. Jak nastavit vnitřní procesy a čím technologicky vybavit byznys, aby ustál i zásadní růst? O tom v podcastu Forbes BrandVoice hovoří právník a majitel značky Střída Sport Jiří Besser s generální ředitelkou SAP ČR Hanou Součkovou. Advokát Jiří Besser tíhl k hokeji už od dětství, před třemi lety pak vztah s oblíbeným sportem stvrdil i byznysově, když koupil distributora hokejového vybavení Střída Sport. „Už tehdy šlo o velmi dobře řízenou firmu. Během následného růstu vznikla potřeba konsolidovat čísla, výkazy, řídit logistiku a procesy, a tam se ukázalo že potřebujeme nové nástroje na řízení byznysu i do budoucna,” říká Besser. Jak probíhá zavedení firemního ERP systému? Jak naučit s novými technologiemi pracovat zaměstnance a jak zajistit plynulý růst firmy? Jak budou vypadat sportovní utkání budoucnosti? Poslechněte si další díl Forbes BrandVoice podcastu.
Stavební výroba si během loňska prošla turbulentním obdobím, které bylo charakteristické poklesem poptávky a propady trhu. A svůj podíl na tom měly i drahé hypotéky. Letos se ale situace podle šéfa výrobce cihel Wienerberger ČR Kamila Jeřábka obrací k lepšímu, sám tento rok označuje jako “rok pozvolné stabilizace”. “Všichni vyhlíží, jakým způsobem se projeví snižování úrokových sazeb u hypoték,” říká v dalším Forbes Byznys podcastu Jeřábek, v kterém se dotýká i současných cen bytů, ale i materiálu. “Za první republiky se postavilo třeba 110 tisíc bytů. Dneska stavíme 35 až 40 tisíc, když je hodně dobře. Vidíte ten obrovský rozdíl, který vznikl. To vede k tomu, že v České republice máme nejdražší bydlení v Evropě,” označuje důvody drahého bydlení v Česku. Jak se do cen nemovitostí promítnou evropská pravidla, která po roce 2030 nařizují stavět jen bezemisní budovy? Jak se Wienerberg snaží snižovat uhlíkovou stopu? A nahradí někdy roboti ve stavebnictví lidskou pracovní sílu? O tom všem jsme si povídali v podcastu.
Kybernetické hrozby můžou být v blízké budoucnosti ničivější než celosvětové škody způsobené přírodními katastrofami. Jak se efektivně bránit incidentům, které mohou ohrozit citlivá data, ale i samotnou infrastrukturu vaší společnosti? O významu kybernetické bezpečnosti a jejím dopadu na byznys diskutovali v podcastu Forbes BrandVoice dva klíčoví odborníci: Martin Švéda, vedoucí Oddělení regulace soukromého sektoru v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a Robert Šefr, CTO brněnské technologické společnosti Whalebone, specializující se na pokročilé kyberbezpečnostní systémy nejen pro firmy. Jaké nové povinnosti přinese aktualizovaný zákon o kybernetické bezpečnosti a jak se na ně efektivně připravit? Jaká je skutečná zranitelnost Česka vůči kybernetickým útokům a jak se v tomto kontextu mění hrozby? Proč se Brno stává klíčovým centrem inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti? Jak mohou firmy najít rovnováhu mezi nedostatečnými a přehnanými bezpečnostními opatřeními? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v nejnovějším díle Forbes BrandVoice podcastu.
Jablonecká firma Kitl začala poprvé vyrábět své sirupy v roce 2017. Od té doby udělala velký skok, přesunula se do areálu ve Vratislavicích nad Nisou, kde před dvěma lety začala do lahví stáčet i minerálku – Vratislavickou kyselku. Její pramen byl objeven už v roce 1862. Dnes má firma tržby kolem 118 milionů korun a na trh dodala loni jeden a půl milionu lahví. Kyselka byla ve třetině z nich. „Ještě stále jsme na začátku a stále je tam nějaká míra nejistoty. Ale proč si myslím, že bychom mohli v tomto segmentu uspět je, že přicházíme z nápojového byznysu. Jsme sirupáři a minerálku jsme si vzali jako doplněk, jako bonus navíc,“ říká Jan Vokurka, majitel Kitlu. Každá minerálka je podle něj unikátní a je obrazem geologické struktury, horniny, ve které vzniká. Proč se Vratislavická minerálka nikdy neobjeví v McDonalds? Vyrovná se někdy podíl minerálky na tržbách firmy se sirupy? A proč je tak těžké obstát v Česku v konkurenci ostatních minerálek? To a ještě mnohem víc se dozvíte v dalším díle Forbes byznys podcastu.
Ze science fiction společně vytvářejí „science reality“. Výstižná zkratka: český manažer Tomáš Veit v globální firmě Asahi díky spolupráci se SAP mění to, jak si představujeme pojem nákup – za pomoci nejmodernějších technologií. Dobrá firma chce vědět, kde bude za rok, za dva, za pět let. Oni se ale dívají ještě dál. „Chceme měnit svět k lepšímu a v tom jsme se potkali. Bavíme se o horizontu příštích patnácti, dvaceti let. Společně chceme designovat budoucnost,“ říká Hana Součková, generální ředitelka SAP Česká republika. „Proto děláme ze science fiction science reality.“ Tomáš Veit se pro japonský kolos Asahi, který je nejznámější svojí pivovarnickou divizí a vlastní mimo jiné Plzeňský Prazdroj, stal globálním šéfem nákupu. Pro představu: pro letošní rok je v jeho gesci rozpočet o výši zhruba 250 miliard korun. Jak dnes nákup řeší uhlíkovou stopu? Proč v technologickém pokroku zdaleka nejde jen o AI? A čemu bychom se měli učit od Singapuru? Poslechněte si náš nejnovější Forbes BrandVoice podcast.
Domlouval jedny z největších smluv v českém sportu – ta pro Tomáše Satoranského byla téměř miliardová. Phillip Parun v našem podcastu mluví o americkém přístupu i vyjednávání s evropskými kluby.
Kolektivní investování pomáhá šikovným podnikatelům růst. Tisíce drobných investorů můžou zafungovat lépe než banka, shodli se v novém BrandVoice podcastu Ondřej Kozel, provozní ředitel crowdfundingové platformy Fingood, a Lukáš Matějček, zakladatel a CEO značky Bagind.
Česká firma Algotech patří k matadorům na tuzemské IT scéně. Firmu fungující přes dvě dekády vypiplal k dnešním více než třistamilionovým tržbám, které dnes meziročně rostou o zhruba třetinu, její většinový majitel a zároveň šéf František Zeman. Jelikož se Algotech pohybuje v segmentu B2B, mnoho spotřebitelů ji nezná. S jejími technologiemi se ale setkávají denně. Například u bank či pojišťoven na callcentrech, kde před čtvrtstoletím začínala. “Možná bude spousta posluchačů překvapená, ale i dnes je na callcentrech majorita kontaktů se zákazníky přes telefon,” naráží František Zeman v dalším Forbes Byznys podcastu na to, že lidé i přes nové technologie jako AI mají stále nejradši interakci s člověkem. Za čím vším Algotech v Česku stojí a kdo jsou jeho zákazníci? Jakou budoucnost František Zeman věští firmám založených jen na AI? A na co se zaměřuje při investicích do startupů? To vše si poslechněte v podcastu.
Z nejznámější kryptoměny bitcoin se pomalu stává standardní investice. Aktivum, u kterého výkyvy cen občas připomínají jízdu na horské dráze, má od začátku roku vlastní americké ETF fondy, nakupují ho banky i penzijní fondy a jeho největším proponentem je kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Vedle samotného nákupu ale existuje i další možnost jak zkusit vydělat – těžba kryptoměn. Jak se stát těžařem a investovat do těžby bitcoinu? Jak to vlastně funguje, kde se těží a jak moc rizikové to celé je? To a mnohem víc rozebírali v BrandVoice podcastu Jakub Hlavenka ze společnosti 2BMiner a Marek Kyrsch, spoluzakladatel směnárny Anycoin a burzy Dase.
Ve svých osmadvaceti letech stojí Matouš Syrový v čele firmy, která se během pěti let dokázala dostat z minusových čísel na obrat sto padesát milionů korun a desetimilionový zisk. Koupelny Syrový jsou dnes úspěšnou firmou, která si razí svou cestu v extrémně konkurenčním prostředí. Když ji v roce 2019 spolu se svou ženou a sestrou zakládali, přebírali do ní pohledávky ze zaniklé otcovy společnosti. A Matouš Syrový bere skutečnost, že nedostal rodinnou firmu naservírovanou na stříbrném podnose, jako nejlepší zkušenost, kterou mohl v byznysu získat. Kde chce mít Matouš Syrový svou firmu za pět let? Jaké jsou současné trendy v koupelnovém světě? A jak si stojí v konkurenci ostatních značek? To se dozvíte v dalším díle Forbes Byznys podcastu.