Podcasts about pojem

„Věk je určitý související faktor. Na druhou stranu si musíme říct, že máme čtyřicátníky, kteří mají potvrzenou diagnózu časného nástupu Alzheimerovy nemoci,“ upozorňuje Lucie Hájková z České alzheimerovské společnosti. „Pojem stařecká demence je strašně nepřesný,“ dodává. Jak poznat, že je vhodné vyhledat odbornou pomoc? A co je účelem právě probíhajícího Týdne paměti? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

V letních měsících si rádi dopřejeme svěží nápoj nebo koktejl. A nejlépe s ledem. Můžeme si během pití led doplňovat? Jak si s tím umí poradit v lepších restauracích a barech, radí Ladislav Špaček.

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Dnešní ženy se v boji s pomerančovou kůží balí do potravinářské fólie a utrácejí tisíce korun za všemožné přípravky. Proč muži tento problém nemají?

Někdo si svůj den bez ranní kávy nedokáže představit, další si lahodný šálek vychutnává po obědě a jsou i tací, co kávu pijí i v podvečer. Svět kávy je rozmanitý. A to jak v druzích, tak i v způsobu přípravy. O kávě ví nejvíce náš host Dopoledního expresu majitel pražírny Michal Ptáček. Dozvíte se o historii kávy, poradí jak si kávu vybrat a jak ji správě připravit. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdo si svůj den bez ranní kávy nedokáže představit, další si lahodný šálek vychutnává po obědě a jsou i tací, co kávu pijí i v podvečer. Svět kávy je rozmanitý. A to jak v druzích, tak i v způsobu přípravy. O kávě ví nejvíce náš host Dopoledního expresu majitel pražírny Michal Ptáček. Dozvíte se o historii kávy, poradí jak si kávu vybrat a jak ji správě připravit. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.

„Právě jsem se vrátil z večírku, kde jsem byl za lva salonu; z mých úst se linul vtip, všichni se smáli a obdivovali mě – já odešel, a chtěl jsem se zastřelit,“ píše si do deníku dánský spisovatel, který se teprve posmrtně proslavil jako filozof. Tahle věta v sobě skrývá klíč k celé jeho existenciální dráze: člověk je rozporuplný, je vztahem – nikoli pevností.Zaznívá tu i polemika s klišé, že Kierkegaard byl temný, uzavřený solitér. Z biografií víme, že to je jen část pravdy uměl být výřečný, teatrální, vtipný. Nikdy nepracoval pro peníze, zato s velkorysostí utrácel dědictví po otci. Z dnešního pohledu by nejspíš dostal nálepku depresivní osobnosti. Jenže právě on ukazuje, že se na těžké duševní a duchovní stavy možná díváme špatně.Úzkost pro něj není patologie, ale znak lidství, stav, který není třeba léčit, spíše je třeba si jej dobře uvědomit. V přelomovém spise Pojem úzkosti tento fenomén líčí jako existenciální otevřenost: v bibli se úzkost prý objevuje ještě před hříchem – v okamžiku, kdy člověk pozná, že má na výběr. Zákaz jíst ze stromu poznání totiž zároveň poukazuje na svobodu. A ta je dvojčetem úzkosti.Nejenže jsou úzkost a svoboda dvě strany téže mince; úzkost je navíc jiným jménem pro naději. Je totiž zkušeností nezajištěnosti, ale i možnosti, tedy budoucnosti. Dokud žijeme, nic není definitivní. Sice je to víra, která je pro Kierkegaarda nejvyšším stadiem existence, ale občas přiznává, že sám „to dotáhl“ jen k filozofii. Kdo nevěří v Boha, může naději najít právě v úzkosti. Úzkost směřuje k životu; naopak zoufalství k umrtvení.Když zoufáme, obyčejně si namlouváme falešné jistoty. Jednou prožíváme depresivní stránku zoufalství a pak si říkáme, že je všechno ztraceno, jindy manickou a pak máme za to, že nás nic nesvazuje. Obojí je omyl, přímo zoufalý. Člověk nemá právo pronášet tak absolutní soudy nad sebou ani nad světem. Proč? Zrazuje tím úzkost – a ztrácí svobodu.KapitolyI. Trigger Warning: Bůh chce oběť Izáka! [úvod až 20:20]II. Proto lituj. A to je podstata veškeré moudrosti [20:20 až 40:50]III. Cože je úzkost? Zítřek. [40:50 až 1:00:10]IV. Nejvyšší forma existence: Naučit se vzpomínat vpřed. [1:00:10 až konec]BibliografieOmri Boehm, The Binding of Isaac: A Religious Model of Disobedience, New York/London: Bloomsbury, 2007.Omri Boehm, Radikaler Universalismus. Jenseits von Identität. Universalismus als rettende Alternative, Berlin: Propyläen Verlag, 2022.Alastair Hannay, Kierkegaard, New York: Bloomsbury Publishing, 2020.Søren Kierkegaard, Současnost, přel. M. Žilina, Praha: Mladá fronta, 1969.Søren Kierkegaard, Bázeň a chvění; Nemoc ke smrti, přel. M. Mikulová-Thulstrupová, Praha 1993.Søren Kierkegaard, Opakování: pokus v oblasti experimentující psychologie od Constantina Constantia, přel. Zdeněk Zacpal, Praha: Vyšehrad, 2006.Peter Sloterdijk, Philosophische Temperamente: Von Platon bis Foucault, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2009.

Najprv výkrik „Robo, poď sem”, potom päť výstrelov. Štyri z nich zasiahli cieľ. Presne takto pred rokom sa stal premiér Robert Fico terčom atentátu počas výjazdového rokovania vlády v Handlovej.Útočiacim bol dôchodca Juraj Cintula, ktorého hneď na mieste spacifikovala polícia a odvtedy čaká na prvé súdne pojednávanie vo väzbe. Premiér sa z toho najhoršieho dostal a spoločnosť? Tá je podľa mnohých ešte rozdelenejšia než pred atentátom.Čo sa dialo v prvých minútach po atentáte medzi politikmi koalície, aký posun vo vyšetrovaní nastal za jeden rok, nakoľko voliči veria Ficovmu naratívu o atentátnikovi, ktorý konal na pokyn opozície a stane sa atentát na Fica hlavným bodom jeho štvrtej vlády ?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Michala Katušku a Matúša Burčíka z domácej redakcie denníka SME.Zdroj zvukov: TA3, JOJ, Markíza, Aktuality, BBC, Plu Jeden Deň, YouTube/SMER-SDOdporúčanie:Švédsky antisemitizmus tridsiatych rokov nie je žiadnym tajomstvom, ale až kniha Elisabeth Asbrink A vo Viedenskom lese stále stoja stromy, ktorá je mojím dnešným odporúčaním, ukázala, akými samozrejmými, všeobecne necitlivými a krutými činmi sa prejavoval. Poukazuje taktiež na to, do akej miery sa švédskej, ale nielen švédskej spoločnosti podarilo vytlačiť z povedomia zodpovednosť za holokaust. A ukazuje tiež na mnohé paralely so súčasnosťou. Pretože rasizmus neumrel, len zmenil jazyk. Pojem horšej rasy nahradila cudzia kultúra.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Filozof Arthur Schopenhauer považuje pojem důstojnosti za bezvadnou věc pro vyšperkování řečí. Člověk, který má plná ústa důstojnosti, působí hned lidštěji. Horší je, když po dotyčném chceme, aby nám vysvětlil, cože to je, ta důstojnost. Pak se prý ukáže, jak je to mlhavý pojem. Možná nemá žádný obsah, jen falešně prohlubuje řeč.To vše nelze vyloučit, lecjaký filozof by i dnes souhlasil. Ale také je pravda, že tenhle pojem bývá označován za sám princip poválečných ústav, třeba ta německá na tom pojmu stojí a stala se v tomto ohledu vzorem. Ostatně i v Listině základních práv a svobod čteme hned v prvním článku: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“Ale z toho, jak se pojem užívá, nemůžeme než nabýt dojmu, že možná opravdu nevíme, o co jde. Třeba v knize Důstojnost od Petra Třešňáka se dočteme o rozsudku soudkyně městského soudu, v němž se píše, že důstojnost lidí se sníženou inteligencí „je v jiné úrovni“. Jindy se někdo ve veřejném prostoru nechá slyšet, že důstojnost si člověk musí zasloužit.Autorka podcastu se na tento sporný pojem zaměří vycházejíc ze dvou knih: z knihy Důstojnost (2024) od novináře Petra Třešňáka a knihy Jeden způsob, jak žít. O rozmanitosti lidské důstojnosti (2013) od švýcarského myslitele Petera Bieriho. Druhý zmíněný definoval důstojnost jako něco, co neexistuje přirozeně, bez našeho přispění, o co však stojí za to usilovat. Víme-li o důstojnosti – té své i druhých – a chováme-li se tak, jako by skutečně byla nezcizitelná, chrání nás to před mnohdy fatálními selháním, ale i bolestí a utrpením.Společné je přístupu Třešňáka i Bieriho, že nechápou důstojnost jako objektivní danou vlastnost člověka, ale výkon ve vztahu k sobě i k druhým. Je-li to pravda, znamená to, že důstojnost musíme v sobě i v druhých aktivně rozvíjet a odhalovat. Co konkrétně to znamená? Pro oba autory je důstojnost spjatá s určitou mírou nezávislosti, s touhou život jen „nemít“, ale vést jej. U většiny lidí to problém nebývá. Ale právě u lidí třeba se sníženým intelektem zapomínáme, jak ukazuje Petr Třešňák ve své mimořádné knize, že i oni chtějí svůj život vést, nejen mít: třeba si určit to, jak budou trávit svůj čas, co budou jíst, co si obléknou. Důstojnost nespočívá jen v tom, že v tom nebudeme bránit, ale že naopak budeme hledat možnosti, jak to umožnit. Jejich – ale i naše – důstojnost tkví rovněž v tom, že vlastní představivostí budeme v druhých tuto schopnost rozvíjet, případně i učit ji nacházet.Fakt sníženého intelektu není z tohoto hlediska nepřekročitelnou daností; i intelekt je něco, co v závislosti na představivosti okolí a ošetřovatelů můžeme lépe nebo více rozvíjet. To nakonec platí pro všechny. I lidé s „nesníženým“, ba třeba vysokým intelektem potřebují, aby druzí svou představivostí k jejich myšlení přispívali. A všichni také potřebujeme, aby nám druzí připisovali důstojnost. Je to základní pojem západního ústavního pořádku, ale především dobrého života, jak ukazuje Peter Bieri. A také je to jeden z těch pojmů, na které nemáme data. Jakmile si důstojnost vzájemně přestaneme připisovat, budeme ji ztrácet.KapitolyI. Soudkyně: Ne všichni mají důstojnost na stejné úrovni [úvod až 10:00]II. Dějiny důstojnosti [10:00 až 26:40]III. „Pojem důstojnosti nám umožňuje v životě lépe obstát.“ [26:40 až 42:35]IV. „Nikdy nezapomeň, že jsi královská dcera.“ [42:35 až konec]

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.

Spasení. Pojem, který má většina lidí matně spojený s křesťanstvím, je poměrně snadno vysvětlitelný. Záchrana. Klíčový biblický verš, který provázel první tři části seriálu Základy, který sepsala Lucie Zídková, nabízí vysvětlení, proč je záchrana aktuální pro každého z lidí. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Hrozba, před kterou potřebujeme zachránit, spasit, je smrt. A to ne jen konec pozemského života, ale smrt věčná. Také z tohoto verše vyplývá, jaká je role Božího syna Ježíše Krista v této záchraně. Je možné, že podivuhodné dílo spásy bude po poslechnutí těchto Základů o něco srozumitelnější a aktuálnější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Danes obeležujemo svetovni dan boja proti odvisnosti, ponavljanju določenega vedenja, ki ima za posameznika škodljive posledice, prav tako pa negativno vpliva na njegove bližnje in družbo kot celoto. Pojem odvisnosti oziroma zasvojenosti že dolgo ne zajema zgolj kemične odvisnosti, torej od alkohola in prepovedanih drog, pač pa tudi nekemične, kot so zasvojenost od ekranov, socialnih omrežij, videoiger ali pornografije. Kako prepoznamo, da je posameznik odvisen od nečesa oziroma zasvojen z nečim, kako uspešni smo na področju preprečevanja različnih vrst odvisnosti, kako je s strokovnimi smernicami in protokoli ustreznega delovanja. Gostje Studia ob 17-ih so bile: Mateja Jandl, NIJZ, dr. med., specialistka javnega zdravja, ki pokriva področje drog Manca Kozlovič, predsednica Mladinske zveze Brez izgovora Slovenija (No Excuse) Natalija Kašman, predstavnica Centra Šteker, kjer se ukvarjajo s podporo in pomočjo pri prekomerni rabi digitalnih tehnologij Anica Pišl, predsednica društva Svetla pot, ki nudi pomoč in podporo pri odvisnostih ter rehabilitaciji

Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech StB neoprávněně evidován, jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval. Toto ministerstvo vede Matúš Šutaj Eštok, předseda strany HLAS – SD. Ve funkci nahradil Petera Pellegriniho poté, co se stal slovenským prezidentem. Pellegriniho před prezidentskou volbou podpořil Andrej Babiš. O půl roku dříve také doporučil v Bratislavě Slovákům, aby volili Ficovu stranu Smer-SD.

Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech StB neoprávněně evidován, jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval. Toto ministerstvo vede Matúš Šutaj Eštok, předseda strany HLAS - sociálna demokracia. Ve funkci nahradil Petera Pellegriniho poté, co se stal slovenským prezidentem. Pellegriniho před prezidentskou volbou podpořil Andrej Babiš. O půl roku dříve také doporučil v Bratislavě Slovákům, aby volili Ficovu stranu Smer-SD.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

26. května 1958 měl na mezinárodní výstavě EXPO 58 v Bruselu premiéru program s původním názvem Nonstoprevue, pro který se brzy vžil název Laterna magika. Bylo to první multimediální divadlo na světě.

26. května 1958 měl na mezinárodní výstavě EXPO 58 v Bruselu premiéru program s původním názvem Nonstoprevue, pro který se brzy vžil název Laterna magika. Bylo to první multimediální divadlo na světě.

Současný důchodový systém je nespravedlivý. Podle nejnovějších výsledků průzkumu společnosti STEM si to myslí zhruba 60 procent dotázaných. Zároveň většina respondentů požaduje zachovat výpočet výše důchodu navázaného na příjmy konkrétního člověka.

Pojem „konstruktivní opozice“ zní lehce utopisticky, jako přání otcem myšlenky, nebo čirý protimluv. A v praxi lze pozorovat loajální chování opozice vůči vládě spíš jen v obecně vypjatých situacích.