Podcasts about pojem

Najprv výkrik „Robo, poď sem”, potom päť výstrelov. Štyri z nich zasiahli cieľ. Presne takto pred rokom sa stal premiér Robert Fico terčom atentátu počas výjazdového rokovania vlády v Handlovej.Útočiacim bol dôchodca Juraj Cintula, ktorého hneď na mieste spacifikovala polícia a odvtedy čaká na prvé súdne pojednávanie vo väzbe. Premiér sa z toho najhoršieho dostal a spoločnosť? Tá je podľa mnohých ešte rozdelenejšia než pred atentátom.Čo sa dialo v prvých minútach po atentáte medzi politikmi koalície, aký posun vo vyšetrovaní nastal za jeden rok, nakoľko voliči veria Ficovmu naratívu o atentátnikovi, ktorý konal na pokyn opozície a stane sa atentát na Fica hlavným bodom jeho štvrtej vlády ?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Michala Katušku a Matúša Burčíka z domácej redakcie denníka SME.Zdroj zvukov: TA3, JOJ, Markíza, Aktuality, BBC, Plu Jeden Deň, YouTube/SMER-SDOdporúčanie:Švédsky antisemitizmus tridsiatych rokov nie je žiadnym tajomstvom, ale až kniha Elisabeth Asbrink A vo Viedenskom lese stále stoja stromy, ktorá je mojím dnešným odporúčaním, ukázala, akými samozrejmými, všeobecne necitlivými a krutými činmi sa prejavoval. Poukazuje taktiež na to, do akej miery sa švédskej, ale nielen švédskej spoločnosti podarilo vytlačiť z povedomia zodpovednosť za holokaust. A ukazuje tiež na mnohé paralely so súčasnosťou. Pretože rasizmus neumrel, len zmenil jazyk. Pojem horšej rasy nahradila cudzia kultúra.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Filozof Arthur Schopenhauer považuje pojem důstojnosti za bezvadnou věc pro vyšperkování řečí. Člověk, který má plná ústa důstojnosti, působí hned lidštěji. Horší je, když po dotyčném chceme, aby nám vysvětlil, cože to je, ta důstojnost. Pak se prý ukáže, jak je to mlhavý pojem. Možná nemá žádný obsah, jen falešně prohlubuje řeč.To vše nelze vyloučit, lecjaký filozof by i dnes souhlasil. Ale také je pravda, že tenhle pojem bývá označován za sám princip poválečných ústav, třeba ta německá na tom pojmu stojí a stala se v tomto ohledu vzorem. Ostatně i v Listině základních práv a svobod čteme hned v prvním článku: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“Ale z toho, jak se pojem užívá, nemůžeme než nabýt dojmu, že možná opravdu nevíme, o co jde. Třeba v knize Důstojnost od Petra Třešňáka se dočteme o rozsudku soudkyně městského soudu, v němž se píše, že důstojnost lidí se sníženou inteligencí „je v jiné úrovni“. Jindy se někdo ve veřejném prostoru nechá slyšet, že důstojnost si člověk musí zasloužit.Autorka podcastu se na tento sporný pojem zaměří vycházejíc ze dvou knih: z knihy Důstojnost (2024) od novináře Petra Třešňáka a knihy Jeden způsob, jak žít. O rozmanitosti lidské důstojnosti (2013) od švýcarského myslitele Petera Bieriho. Druhý zmíněný definoval důstojnost jako něco, co neexistuje přirozeně, bez našeho přispění, o co však stojí za to usilovat. Víme-li o důstojnosti – té své i druhých – a chováme-li se tak, jako by skutečně byla nezcizitelná, chrání nás to před mnohdy fatálními selháním, ale i bolestí a utrpením.Společné je přístupu Třešňáka i Bieriho, že nechápou důstojnost jako objektivní danou vlastnost člověka, ale výkon ve vztahu k sobě i k druhým. Je-li to pravda, znamená to, že důstojnost musíme v sobě i v druhých aktivně rozvíjet a odhalovat. Co konkrétně to znamená? Pro oba autory je důstojnost spjatá s určitou mírou nezávislosti, s touhou život jen „nemít“, ale vést jej. U většiny lidí to problém nebývá. Ale právě u lidí třeba se sníženým intelektem zapomínáme, jak ukazuje Petr Třešňák ve své mimořádné knize, že i oni chtějí svůj život vést, nejen mít: třeba si určit to, jak budou trávit svůj čas, co budou jíst, co si obléknou. Důstojnost nespočívá jen v tom, že v tom nebudeme bránit, ale že naopak budeme hledat možnosti, jak to umožnit. Jejich – ale i naše – důstojnost tkví rovněž v tom, že vlastní představivostí budeme v druhých tuto schopnost rozvíjet, případně i učit ji nacházet.Fakt sníženého intelektu není z tohoto hlediska nepřekročitelnou daností; i intelekt je něco, co v závislosti na představivosti okolí a ošetřovatelů můžeme lépe nebo více rozvíjet. To nakonec platí pro všechny. I lidé s „nesníženým“, ba třeba vysokým intelektem potřebují, aby druzí svou představivostí k jejich myšlení přispívali. A všichni také potřebujeme, aby nám druzí připisovali důstojnost. Je to základní pojem západního ústavního pořádku, ale především dobrého života, jak ukazuje Peter Bieri. A také je to jeden z těch pojmů, na které nemáme data. Jakmile si důstojnost vzájemně přestaneme připisovat, budeme ji ztrácet.KapitolyI. Soudkyně: Ne všichni mají důstojnost na stejné úrovni [úvod až 10:00]II. Dějiny důstojnosti [10:00 až 26:40]III. „Pojem důstojnosti nám umožňuje v životě lépe obstát.“ [26:40 až 42:35]IV. „Nikdy nezapomeň, že jsi královská dcera.“ [42:35 až konec]

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.

Spasení. Pojem, který má většina lidí matně spojený s křesťanstvím, je poměrně snadno vysvětlitelný. Záchrana. Klíčový biblický verš, který provázel první tři části seriálu Základy, který sepsala Lucie Zídková, nabízí vysvětlení, proč je záchrana aktuální pro každého z lidí. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Hrozba, před kterou potřebujeme zachránit, spasit, je smrt. A to ne jen konec pozemského života, ale smrt věčná. Také z tohoto verše vyplývá, jaká je role Božího syna Ježíše Krista v této záchraně. Je možné, že podivuhodné dílo spásy bude po poslechnutí těchto Základů o něco srozumitelnější a aktuálnější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Rok 1620 – bitva na Bílé hoře. Pojem, který zná snad každý Čech. Spojuje v sobě hrdinný odpor protestantského Českého obyvatelstva proti německé katolické moci – zjednodušeně řečeno. Jenže historie bývá složitější.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Pojem babka kořenářka je celkem běžný. Zkušené dámy v letech, které se vyznají v bylinkách, nežijí jen v pohádkách. Ale slyšeli jste někdy o nějakém dědkovi kořenáři? V Pardubicích ho znají skoro všichni, stejně jako vyhlášené dubové kapky Dědka kořenáře Břetislava Nového.

Jeden může získat dojem, že máme odpověď na vše: na osobní potíže, zdravotní i psychické, i na těžkosti sociální. Ta odpověď zní resilience. Dnes se s tímto pojmem setkáváme v self-help literatuře, stal se z něho evergreen akademických grantů, politiky, ekologie, psychologie, obrany. Nevýhoda super-pojmů je zjevná: sugeruje se, že na mnoho otázek máme jednu odpověď a hrozí, že nám jeden pojem bude diktovat i jedno hledisko na mnoho různých těžkostí. Navzdory skepticismu vůči podobným super-pojmům je třeba říct, že přinejmenším jedna linie pojmové kapitoly jménem resilience je plodná. Mnozí psychologové, psychiatři i filozofové ukazují, jak díky tomuto pojmu nově přemýšlet o tradičních dualismech. Vezměme si třeba pojmy zdraví a nemoci, které byly mnohdy užívány jako vylučující se kategorie. Německý psychiatr Henrik Walter ukazuje ve své nedávné knize Resilience (2024), jak vadné je myslet si, že zdravý člověk má automaticky kvalitnější život než ten nemocný. Na věc se lze dívat i jinak. Tomu nemocnému mnohdy nezbývá než se učit snášet strázeň a aktivněji hledat zdroje smyslu, což mu leckdy prospívá i v jiných oblastech. Výsledkem je, že tomu, co označujeme třeba jako dobrý život, může být nemocný člověk blíže než ten zdravý. Boris Cyrulnik, současný francouzský neuropsychiatr, zas ukazuje, jak lze vycházeje z pojmu resilience prolomit dualitu moci a bezmoci. Umožňuje mu to pohlížet na člověka nikoli jako determinovaného svým osobním příběhem. Ostatně sám o tom něco ví. Jako malý chlapec přežil holocaust a výzkumy o tom, kterak je jednou ztraumatizovaný člověk provždy ztraumatizovaným, mu naháněly hrůzu. Jenže jde prý o kognitivní zkreslení, které vychází z toho, že se výzkumníci příliš často zabývají těmi, kteří se trápí. Není však výjimečné, že lidé zakusí trauma, a přesto žijí dobrý život, občas udávají i větší spokojenost než ti, kteří by pro štěstí měli lepší podmínky. Jak je to možné?  Tereza Matějčková, autorka podcastu, ukazuje, že Boris Cyrulnik nachází odpověď nejen ve vlastním výzkumu, ale i v díle německé myslitelky Hannah Arendtové. Jedna z odpovědí míří k představivosti. Kdo hodně trpí, začne se bránit – a jedním z prvních obranných mechanismů je představivost. Ta nám umožňuje uniknout absolutismu skutečnosti.  Lecjaká strázeň přitom stimuluje právě představivost, která je také nezbytná pro to, abychom žili dobrý život. Kapitoly I. Nedostatečná odolnost původem nespokojenosti? (Začátek až 17:50) II. Štěstí: Aspoň jeden blízký, inteligence, prvorození (17:50 až 37:00] III. „Jakmile se ocitneme v průšvihu, hloupost si nemůžeme dovolit.“ (37:00 až 59:40) IV. Zbrojení v resilienci (59:40 až konec) Bibliografie Yves Bossart, „Boris Cyrulnik: Wie werden wir resilienter?“, in: Sternstunde der Philosophie, 22. 5. 2023, https://www.youtube.com/watch?v=pM-oBGH3OXA Boris Cyrulnik, Les Deux Visages de la résilience: Contre la récupération d'un concept, Paris: Odile Jacob, 2024.  Boris Cyrulnik, Resilience: How your inner strength can set you free from the past, London: Penguin Books, 2009. Eva Kalbheim, Resilienz für Dummies, Weinheim: Wiley, 2023. Alice Koubová, Barbora Baronova, Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií, Praha: One Woman Press, 2023. Ondřej Kundra, „Otakar Foltýn: Na vyjádření o sviních si trvám“, in: Respekt, 17. 1. 2025, https://www.respekt.cz/rozhovor/otakar-foltyn-na-vyjadreni-o-svinich-si-trvam-jsem-chybujici-ale-ne-v-tomto-pripade?srsltid=AfmBOoqu3OwV9ZSQneMhAVMoXkMxIUdKCfa32HSTTKB-5ADXUPEjqz7H Barbary Schmitzové, Jaký život je hoden žití, přel. Barbara Schmitzová, Praha: Karolinum, 2023. Henrik Walter, Resilienz. Zwischen Coach und Couch: Wie wir heute noch psychisch gesund bleiben können und warum Ratgeber bisher enttäuscht haben, Düsseldorf: Becker Joest Volk Verlag, 2024.

Piše Marija Švajncer, bereta Sanja Rejc in Renato Horvat. Joseph Heath je, kot je navedeno na zadnji platnici, kanadski filozof in predavatelj na Univerzi v Torontu. V času študija sta bila njegova mentorja znana filozofa Charles Taylor in Jürgen Habermas. Raziskovalno se ukvarja s politično in moralno filozofijo, kritično družbeno teorijo in ekonomskimi vedami. Objavil je vrsto odmevnih knjig, za delo Razsvetljenstvo 2.0 je leta 2014 prejel kanadsko nagrado za politično pisanje Shaughnessy Cohen. Elizabeth Shaughnessy Cohen, po kateri se nagrada imenuje, je bila kanadska liberalna političarka. Joseph Heath je knjigo posvetil filozofu Andrewu Potterju. Pisanja sta se namreč lotila skupaj, kaj kmalu pa je sodelavec dobil drugo nalogo in postal odgovorni urednik časnika Ottawa Citizen. Heathu torej ni preostalo nič drugega, kot da je načrt uresničil sam. V knjigi predstavlja program za drugo razsvetljenstvo ali razsvetljenstvo 2.0. Oznaka 2.0 se nanaša na splet. Uvedli so jo leta 2003, opisuje pa številne pomembne spremembe v razvoju medmrežja. Heath jo v naslovu navaja zato, ker pomeni premik, ki bi ga rad priporočil pri razmišljanju o racionalnosti. Pri tem pojasnjuje, zakaj je razum nepogrešljiv, kako se je izoblikovalo okolje iracionalizma in kaj bi bilo treba še storiti. Vse skupaj se začne s kritiko ameriške politike, sčasoma pa pisec namenja čedalje več pozornosti delovanju, učinku in zmožnostim tako razuma kot tudi intuicije, se pravi racionalnim in iracionalnim postopkom. Že res, da je razsvetljenstvo zanj prizadevanje, ki pomeni velik izziv, toda dvomi tako o razumu kot tudi o intuitivnih in čustvenih vidikih. Naslanja se na spoznanja psihologije in v nasprotju s kakim Kantom enači izraza razum in um. Pojem razuma se, kot pravi, tradicionalno nanaša na posebno duševno sposobnost, ki je povezana s prepoznavnim načinom razmišljanja. Posebna lastnost razumskega mišljenja je, da ga je mogoče skoraj v celoti izraziti ter navajati argumentacijo in utemeljevanje. Intuitivne presoje pa povedo tisto, kar bi bilo mogoče imeti za rezultate kognitivnih procesov. Intuicija je koristna pri razmišljanju o resničnem svetu in odzivanju nanj, medtem ko razmišljanje o možnem svetu in tudi negaciji resničnega sveta zahteva uporabo racionalnega dela možganov. Razum sklepa tudi hipotetično. Morda bi si celo zastavili vprašanje, ali je Razsvetljenstvo 2.0 sploh knjiga s filozofsko vsebino. Pisec namenja veliko besed človekovemu ravnanju, njegovim zmotam, sprenevedanju in odzivanju na delovanje v skupini. Heath je sicer velik poznavalec filozofije, omenja kar nekaj filozofov, med njimi Aristotela, Nietzscheja, Heideggerja in Marxa ter tudi utemeljitelja psihoanalize Freuda, toda svoja poglavitna spoznanja podkrepi s številnimi slikovitimi primeri iz javnega življenja, politike, medijev in gospodarstva. Naslanja se na sodobno psihologijo in navaja njeno novejšo terminologijo, saj je prav psihologija pokazala, da je nekatere probleme mogoče rešiti samo z razumom. Čeprav razum ni popoln, nam ne preostane drugega, kot da delamo s tem, kar imamo. Od njega je odvisna civilizacija. Najbolj očitne slabosti razuma naj bi bile v tem, da je počasen in zato zahteva veliko napora, trpi pa tudi zaradi omejene pozornosti, ozkega delovnega spomina in nezanesljivega dolgoročnega spomina. Vse skupaj dobi tudi politične razsežnosti. Težava ni v tem, da je levica zamudila svojo priložnost in bila neartikulirana ali da so bili njeni voditelji strahopetni, temveč je razlog pravzaprav temeljna asimetrija med desnico in levico, torej nesomernost, ki se v takšnih časih izrazi. Heath poudarja, da je prav to osrednja trditev njegove knjige. Progresivne družbene spremembe so že po naravi zapletene, težko dosegljive in zahtevajo kompromis, zaupanje in kolektivno delovanje. Zato jih ni mogoče doseči samo s »srcem« – zanje potrebujemo tudi veliko »glave«. Avtor je ironičen in tudi duhovit. Priznava, da je racionalno razmišljanje težavno in se mu ljudje radi izognejo. Razum ni naraven, temveč je, prav nasprotno, globoko nenaraven. Hkrati je edina stvar, ki nam omogoča, da se izvijemo iz prisilnega jopiča animalističnih umov. Joseph Heath je kdaj pa kdaj tudi oseben. Predstavi se kot univerzitetni profesor na oddelku za filozofijo, pred tem je študiral in poučeval logiko, analizo argumentacije in teorijo verjetnosti. Po značaju je nekoliko racionalističen. Otroci so ga v tretjem razredu začeli klicati »gospod Spock«. Benjamin Spock je bil pediater, ki je spodbujal bolj strpno vzgojo otrok. Knjiga Razsvetljenstvo 2.0 je zakladnica idej in kopičenje domiselno izbranih primerov. Avtor sega na različna področja in je izvedenec v kognitivni znanosti. S številnimi opombami, v katerih navaja različne vire, od knjižnih do spletnih, širi vednost o predmetu svoje knjige. Pomembno je zavedanje, predlaga, da racionalnost ni niz pravil, ki bi bila vsiljena od zgoraj, temveč je temelj človekove svobode in avtonomije. Prav dobro ve, kako je »iracionalna desnica« doživela velik volilni uspeh, toda prijatelji in zavezniki razsvetljenstva, med katere se uvršča tudi sam, morajo spremeniti svojo taktiko in poskusiti znova. Racionalno politiko bo omogočilo kolektivno delovanje. Ideal je svet, v katerem si skupaj prizadevamo ustvariti okolja, ki nas delajo pametnejše, namesto okolij, ki nas delajo neumnejše, ne le s predmeti, ki jih upravljamo, temveč tudi z institucijami, s katerimi sodelujemo. Heath verjame, da se je k zdravemu svetu mogoče pomikati z majhnimi koraki, zato na koncu ponudi tako imenovani manifest počasne politike. Avtorica poglobljene spremne besede slovenska sociologinja Ksenija Vidmar Horvat Josepha Heatha uvršča na seznam avtorjev, ki obujajo idejo razsvetljenstva in pozivajo k razumu. Pogosto so na nasprotnih bregovih, za razum in proti njemu, Heath pa je tisti, je prepričana, ki o razsvetljenstvu nima vselej najboljšega mnenja in razsvetljenstvu očita predvsem njegovo individualističnost in ošaben odnos do tradicije. Ksenija Vidmar Horvat meni, da Heathovo delo kljub temu prinaša pomembno razsvetljenje glede razsvetljenstva samega. Poudarja, da je treba v načrt obnove razuma vključiti tudi politiko čustev, in med drugim zapiše: »Vsesplošna krepitev kulture zasmehovanja na eni strani in vzpon brezsramne politične kulture na drugi strani sta resno opozorilo o omejitvah, ki jih ima na razum oprt razsvetljenski projekt v našem stoletju.«

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Danes obeležujemo svetovni dan boja proti odvisnosti, ponavljanju določenega vedenja, ki ima za posameznika škodljive posledice, prav tako pa negativno vpliva na njegove bližnje in družbo kot celoto. Pojem odvisnosti oziroma zasvojenosti že dolgo ne zajema zgolj kemične odvisnosti, torej od alkohola in prepovedanih drog, pač pa tudi nekemične, kot so zasvojenost od ekranov, socialnih omrežij, videoiger ali pornografije. Kako prepoznamo, da je posameznik odvisen od nečesa oziroma zasvojen z nečim, kako uspešni smo na področju preprečevanja različnih vrst odvisnosti, kako je s strokovnimi smernicami in protokoli ustreznega delovanja. Gostje Studia ob 17-ih so bile: Mateja Jandl, NIJZ, dr. med., specialistka javnega zdravja, ki pokriva področje drog Manca Kozlovič, predsednica Mladinske zveze Brez izgovora Slovenija (No Excuse) Natalija Kašman, predstavnica Centra Šteker, kjer se ukvarjajo s podporo in pomočjo pri prekomerni rabi digitalnih tehnologij Anica Pišl, predsednica društva Svetla pot, ki nudi pomoč in podporo pri odvisnostih ter rehabilitaciji

Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech StB neoprávněně evidován, jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval. Toto ministerstvo vede Matúš Šutaj Eštok, předseda strany HLAS – SD. Ve funkci nahradil Petera Pellegriniho poté, co se stal slovenským prezidentem. Pellegriniho před prezidentskou volbou podpořil Andrej Babiš. O půl roku dříve také doporučil v Bratislavě Slovákům, aby volili Ficovu stranu Smer-SD.

Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech StB neoprávněně evidován, jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval. Toto ministerstvo vede Matúš Šutaj Eštok, předseda strany HLAS - sociálna demokracia. Ve funkci nahradil Petera Pellegriniho poté, co se stal slovenským prezidentem. Pellegriniho před prezidentskou volbou podpořil Andrej Babiš. O půl roku dříve také doporučil v Bratislavě Slovákům, aby volili Ficovu stranu Smer-SD.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

26. května 1958 měl na mezinárodní výstavě EXPO 58 v Bruselu premiéru program s původním názvem Nonstoprevue, pro který se brzy vžil název Laterna magika. Bylo to první multimediální divadlo na světě.

26. května 1958 měl na mezinárodní výstavě EXPO 58 v Bruselu premiéru program s původním názvem Nonstoprevue, pro který se brzy vžil název Laterna magika. Bylo to první multimediální divadlo na světě.

Současný důchodový systém je nespravedlivý. Podle nejnovějších výsledků průzkumu společnosti STEM si to myslí zhruba 60 procent dotázaných. Zároveň většina respondentů požaduje zachovat výpočet výše důchodu navázaného na příjmy konkrétního člověka.

Současný důchodový systém je nespravedlivý. Podle nejnovějších výsledků průzkumu společnosti STEM si to myslí zhruba 60 procent dotázaných. Zároveň většina respondentů požaduje zachovat výpočet výše důchodu navázaného na příjmy konkrétního člověka.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč hledáme ideální stav věcí zrovna v paměti? A co když nám do toho hodí vidle vědecký výzkum, anebo dokonce přímé vzpomínky pamětníků a pamětnic? Proč by vlastně „přirozené“ mělo být „správné“? Kdo všechno z takového předpokladu těží a jaké to má reálné dopady? Dokáže se naše společnost obejít bez hierarchie a nerovnosti, anebo jsou její nedílnou součástí? A jak se můžeme bavit o přirozenosti v kontextu všeho „více než lidského“, co nás dávno obklopuje? Autor páté řady Screenshotu, novinář Matouš Hrdina, diskutoval v živém nahrávání speciálního dílu v rámci festivalu Academia Film Olomouc s aktivistou Eljou Plíhalem, filozofkou Katarínou Podušelovou a historikem Bohumilem Melicharem o tom, proč jsou některá společenská uspořádání od „tradiční” nukleární rodiny po stát a národ vnímána jako „přirozená“. 

Pojem fast fashion alebo rýchla móda je v súčasnosti veľmi spomínaný. Ide o výrobu oblečenia, ktorá nie je nákladná a rovnako aj vyhotovené kúsky sa v obchodoch predávajú za nízke ceny. Vďaka tomu sa nám v šatníkoch často hromadia kúsky oblečenia, ktoré by sme za normálnych okolností nekúpili, no zlákala nás ich cena. Okrem toho, že fast fashion nie je humánna, škodí aj životnému prostrediu. Ako inak sa dá pristupovať k móde porozprávala blogerka a popularizátorka upcyklácie Katarína Peterová alias La Florita. V rozhovore sa dozviete: -ako sa Katarína dostala k blogovaniu a čo ju viedlo k upcyklácii (1:14) -prečo vzniklo hnutie Fashion Revolution, ktorého je Katarína členkou (4:44) -ako začať s upcykláciou (11:19) -ako zodpovedne nakupovať (18:38) -ako prebieha swapovanie (24:53)

Hynek Medřický je uznávaným expertom na svetlo, ktorému sa venuje 30 rokov, je ochrancom prírody a vynálezca prokognitívneho osvetlenia a biodynamickej žiarovky. Do širokého povedomia dostal problematiku pôsobenia modrého svetla na naše každodenné životy.  Pojem svetelné znečistenie sa chápe ako súhrn všetkých negatívnych javov, ktoré so sebou prináša umelé osvetlenie. Medzi hlavné prejavy patria prenikanie svetla do našich domov, osvetlenie miest, kde to nie je žiaduce, a závojový jas oblohy označovaný aj ako tzv. svetelný smog.  Negatívne vplyvy umelého osvetlenia môžu byť rozmanité a istým spôsobom sa týkajú takmer všetkých obyvateľov vyspelého sveta, hoci si to väčšinou ani neuvedomujú. Svetelné znečistenie predstavuje riziko zdravotné, ale aj ekologické. Väčšina svetelného znečistenia však vzniká úplne zbytočne. Dodržiavaním niekoľkých jednoduchých zásad pri osvetľovaní možno jeho nežiaduce dôsledky do značnej miery obmedziť. Svetlo v noci zásadne škodí nielen nám ľuďom, ale aj voľne žijúcim druhom živočíchov. Rozdiel je, že my si v spálni zatiahneme závesy a zhasneme, ale hmyz, vtáky, stromy a ostatné druhy spia pri bielom osvetlení. 

Pojem „konstruktivní opozice“ zní lehce utopisticky, jako přání otcem myšlenky, nebo čirý protimluv. A v praxi lze pozorovat loajální chování opozice vůči vládě spíš jen v obecně vypjatých situacích.

Pojem masmédiá označuje celý rad mediálnych technológií, ktoré oslovujú veľké publikum prostredníctvom masovej komunikácie. Masmédia sa stávajú bežnou súčasťou našich životov. Kým kedysi sme využívali najmä tlačené média, postupom času ich nahrádzajú už len elektronické. S masovými médiami sa stretávame neustále. Či už ráno, keď sa zobudíme a pripojíme sa na wifi, aby sme sa pozreli na aktuálne novinky. Popri raňajkách či ceste autom si zas zapneme rádio, z minúty na minútu sa vďaka nemu dozvieme informácie o dopravných situáciách. Chceš sa dozvedieť o masovej komunikácii viac? Pozri si náš nový podcast. Túto epizódu Schooltagu ti prináša slovenský operátor 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa v škole nebude mrzieť. Mimochodom, vieš, čo ťa čaká po vydarenej maturite? Sloboda. No slobodu si môžeš vyskúšať aj dnes. V 4ke môžeš skúsiť ktorýkoľvek paušál SLOBODA na prvých 30 dní len za symbolické 4 eurá a vybrať si tak podľa seba - je štyri, či potrebuješ nekonečné dáta, alebo kopec minút na telefonovanie. Stačí si ho objednať cez e-shop na https://www.4ka.sk/sloboda-za-4. 4ka myslí na všetkých - štvorkárov aj jednotkárov. Choď na https://www.4ka.sk/sloboda-za-4, kde nájdeš pre seba a tvojich kamošov ďalšie výhodné ponuky. Kľúčové slová: mass media, Schooltag, angličtina, maturita