Podcasts about ovocn

Příjemné jarní počasí vystřídá podle předpovědi už zítra studená fronta a teploty klesnou pod bod mrazu. Neobávají se ovocnáři, že mráz poškodí úrodu? „Je zcela běžné, že tato vlna mrazů může přijít kdykoliv do poloviny května. To tady bylo historicky a příroda si s tím nějak musela poradit. Novou věcí ovšem je, že máme velmi teplé zimy,“ zdůrazňuje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Jak se mohou pěstitelé připravit? A jak daleko jsou plány na zavádění odolnějších odrůd?

Příjemné jarní počasí vystřídá podle předpovědi už zítra studená fronta a teploty klesnou pod bod mrazu. Neobávají se ovocnáři, že mráz poškodí úrodu? „Je zcela běžné, že tato vlna mrazů může přijít kdykoliv do poloviny května. To tady bylo historicky a příroda si s tím nějak musela poradit. Novou věcí ovšem je, že máme velmi teplé zimy,“ zdůrazňuje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Jak se mohou pěstitelé připravit? A jak daleko jsou plány na zavádění odolnějších odrůd?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⚡ Jirkův úspěšný videokurz Staň se videomakerem na volné noze, který zmiňujeme v rozhovoru: https://navolnenoze.cz/jv Jiří Vacek je mladý videomaker, který stojí za produkcí výpravných videokurzů FreeMe a jako freelancer natáčí pro značky jako Mercedes či DJI. Za svůj krátkometrážní dokument Cruel Beautiful i další krátké filmy získal několik ocenění na mezinárodních filmových festivalech. 5 let studoval v Dánsku, kde také rozjel svůj první úspěšný startup s ovocným suši.

Jabloně, hrušně nebo jedlé jeřabiny. To jsou ovocné stromy, které právě teď vyžadují jarní ořez větví. Kurz ořezu ovocných stromů se konal v sobotu ve Vísce ve Frýdlantském výběžku.

Poměrně vysoké teploty, které se v minulých dnech pohybovaly i kolem 20 stupňů nad nulou, zatím sadařům starosti nedělají. Na rozdíl od loňského brzkého nástupu jara, který se později podepsal i na nejslabší úrodě jablek za několik let, je zatím všechno v normálu.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

V předjaří je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové. Proto při průklestů ovocných stromů nevyhazujte větvičky s rašícími pupeny. Budou se vám hodit v kuchyni při přípravě zdravého čaje.

Právě v těchto dnech je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové.

Právě v těchto dnech je vhodná doba pro gemmoterapii. Podle bylinkářky Radky Svatošové je to osvědčená metoda, kterou využívali pro lepší zdraví naši dávní předkové.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.

V obci Holovousy nedaleko Hořic na Jičínsku stojí původně renesanční zámek. Později byl přestavěn v secesním slohu s romantickými prvky. Donedávna o něm, i kvůli vysoké hradbě stříbrných smrků, věděli spíš jen místní. Od roku 1951 do roku 2015 v něm totiž sídlil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský. Dnes už do něj čas od času mohu nahlédnout i návštěvníci.

Státní pozemkový úřad v Česku ročně vysadí přes 50 000 stromů. Kromě alejí přibývá i takzvaných biocenter a biokoridorů, které slouží například k úkrytu zvěře, zvýšení druhové rozmanitosti nebo k zadržování vody v krajině. Konkrétně v Ústeckém kraji se nejčastěji vysazují ovocné stromy.

Co jíst, když se chceme co nejdřív uzdravit? Prospívá tělu nižší příjem? Je k něčemu nadopovat se vitaminem C? Hraje roli stravitelnost jídla? Mění se nějak při nemoci fungování organizmu? A co vydatný vývar? Jak je to při redukci hmotnosti? Tereza Bebarová se ptá nutriční poradkyně Veroniky Pourové.

I v čase pozdního podzimu je čas na výsadbu. Rostliny, stromy a keře získají dostatek času vytvořit si silný kořenový systém před nástupem zimy a vegetačního období.

I v čase pozdního podzimu je čas na výsadbu. Rostliny, stromy a keře získají dostatek času vytvořit si silný kořenový systém před nástupem zimy a vegetačního období.

Ovocnáři hlásí, že letošní úroda ovoce bude velmi slabá. Jablka, hrušky i švestky ve východních Čechách doplatily na jarní mráz a následné kroupy. Někteří pěstitelé nemají co prodávat.

Ovocnáři hlásí, že letošní úroda ovoce bude velmi slabá. Jablka, hrušky i švestky ve východních Čechách doplatily na jarní mráz a následné kroupy. Někteří pěstitelé nemají co prodávat.

Ovocnáři hlásí, že letošní úroda ovoce bude velmi slabá. Jablka, hrušky i švestky ve východních Čechách doplatily na jarní mráz a následné kroupy. Někteří pěstitelé nemají co prodávat.

Ovocnáři sklízejí letošní úrodu, přesněji to, co z ní zbylo. Velkou část sadů totiž poničily dubnové mrazy. Někde nemají na stromě ani jablko, jinde se jich pár najde.

Jako o katastrofě mluví někteří sadaři v Česku o sklizni jablek. Kvůli jarním mrazům přišli o velkou část úrody.

Jsme zvyklí, že včelíny a úly stávají daleko za městy, blízko u lesů, luk a polí. Včelám se ale může dařit i v centru města nebo v zahrádce u rodinného domku. Je jen třeba myslet na to, aby měly pro co létat.

Jsme zvyklí, že včelíny a úly stávají daleko za městy, blízko u lesů, luk a polí. Včelám se ale může dařit i v centru města nebo v zahrádce u rodinného domku. Je jen třeba myslet na to, aby měly pro co létat.

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Pomoc ve středu schválila vláda. Dostanou ji i nepojištění. Proč má stát soukromým podnikatelům pomáhat? Hostem Ptám se já byl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Ovocnáři letošní škody na úrodě způsobené mrazem označují na jedny z nejhorších za sto let (a odhadují je na 1,3 miliardy korun). Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka podpora schválená vládou umožní sadařům založit novou úrodu, přežít a vyhnout se kvůli ztrátám kácení sadů. Peníze by měly pokrýt asi jednu třetinu faktických škod. Mimořádnou podporu ve výši téměř půl miliardy korun schválila vláda ve středu. Státní zemědělský intervenční fond mezi ovocnáře rozdělí 15 milionů eur (tedy zhruba 378 milionů korun) z unijního rozpočtu a 100 milionů korun, které přidá Česko (ty nepůjdou jen ovocnářům, ale i na zmírnění škod do lesních školek). Zemědělci by měli peníze dostat nejpozději do konce ledna příštího roku. „Ty peníze bychom stejně odvedli do Evropské unie, vyčerpal by je jiný stát. My jsme na ně měli nárok, splnili jsme parametry a s českým rozpočtem to nesouvisí. Ovocnáři budou čerpat z českého rozpočtu 50 milionů. A díky tomu, že nebudou sklízet normální úrodu, nebudou moct čerpat jiné zdroje, které v podstatě zase v rozpočtu zůstanou, tak ovocnáři nestáli státní rozpočet přímo ani korunu,“ bránil odkoškodné Ludvík.  Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) dostanou podporu pěstitelé, kteří evidují minimálně padesát procent škod. Celkem by mělo jít o zhruba 600 subjektů. Při vyplácení kompenzací stát zvýhodní ovocnáře se sjednaným pojištěním. Nepojistění dostanou podporu poloviční. Jak se letošní mrazy promítnou do tuzemského trhu s ovocem? Je fér, aby peníze dostali i nepojištění? A jak výnosné dnes je v Česku dělat byznys s ovocem?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak podstatné jsou podle ovocnářů kompenzace za mráz, které ve středu schválila vláda? Může Západ v dalších měsících přispět účinněji k protivzdušné obraně Ukrajiny? A proč se někteří poslanci rozhodli regulovat nákup energetických nápojů dětmi? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak podstatné jsou podle ovocnářů kompenzace za mráz, které ve středu schválila vláda? Může Západ v dalších měsících přispět účinněji k protivzdušné obraně Ukrajiny? A proč se někteří poslanci rozhodli regulovat nákup energetických nápojů dětmi? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak podstatné jsou podle ovocnářů kompenzace za mráz, které ve středu schválila vláda? Může Západ v dalších měsících přispět účinněji k protivzdušné obraně Ukrajiny? A proč se někteří poslanci rozhodli regulovat nákup energetických nápojů dětmi? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč zatím zaměstnanci letiště Václava Havla nebudou stávkovat a proč končí předseda představenstva Czech Airlines Handling Tomáš Svoboda? Jsou kompenzace Evropské komise pro poškozené unijní pěstitele včetně českých dostatečné a nehrozí kvůli neúrodě zdražení cen ovoce a zeleniny? A co nabídne výstava fotografa a bývalého velvyslance v Itálii Pavla Kopa Chvilky v Palermu, která bude k vidění v Českém rozhlasu? Poslechněte si odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Role „nastřelené“ moderátorky Radky Vrbíkové v komediálním seriálu Dobré ráno, Brno! vnesla její představitelce do života kromě odpočinku od dětí také nevítaný zájem bulvárních médií. „Bulvár skutečně použil jen moje vlastní jméno – ne jméno postavy – a říkali tam, že Zuzana Zlatohlávková každé ráno šňupe koks. Pro mě to byl šok,“ vzpomíná herečka na křivdu. Jak ji bulváru oplatila? A jaké pro Zuzanu Zlatohlávkovou bylo posléze bulvární novinářku hrát?

Co si představit pod pojmem červené peckoviny? Do této skupiny řadíme višně a třešně, nenechte se zmást, patří sem i třešně barvy žluté. A právě teď v létě je potřeba koruny těchto stromů prostřihat.

Co si představit pod pojmem červené peckoviny? Do této skupiny řadíme višně a třešně, nenechte se zmást, patří sem i třešně barvy žluté. A právě teď v létě je potřeba koruny těchto stromů prostřihat.

Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. „Naším cílem je poskytnout široké veřejnosti to, co máme k dispozici,“ uvádí bioklimatolog Miroslav Trnka.

Pomoc z Evropské unie i rozpočtu ministerstva zemědělství slibuje ministr Výborný /KDU-ČSL/ ovocnářům, kterým úrodu zničily dubnové mrazy. Mnohým z nich hrozí bankroty, podle Ovocnářské unie existenční problémy má na pět stovek pěstitelů. Pořadem provázel Jiří Václavek. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130502/

Stamiliónové škody napáchaly mrazy v sadech českých a moravských ovocnářů. Přijdou tak skoro o 100 % příjmu z prodeje ovoce, zůstanou jim ale minimálně dvě třetiny nákladů. Ovocnáři nemají na rozdíl od jiných podnikatelských oborů možnost ochránit se pojištěním pro případ poškození mrazem. Ministerstvo zemědělství pěstitelům slíbilo finanční pomoc. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130425/

V Pittsburgu se vydáte po stopách Andy Warhola. Vezmeme vás i na výstavu českých hraček do Paříže. Jaký úspěch mají české stavebnice, autíčka a traktůrky ve Francii? Nejen o tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.