Podcasts about velkou

Hraje spartakiádního vraha Jiřího Straku v krimi seriálu Metoda Markovič a byla to prý zkušenost, na kterou se nedá připravit. „Měl jsem k dispozici jeho hlas, řeč těla i natočenou rekonstrukci. Bylo to děsivé,“ přiznává Maxmilián Kocek v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Při natáčení jsem se snažil napodobit jeho výraz. A byly chvíle, kdy jsem cítil i nechuť sám k sobě. Je to šílená postava, ale tu roli jsem chtěl.“ Usiloval o to se se Strakou i setkat? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkou část svého pracovního života strávila v USA. Teď se novinářka a nově také zpravodajka Českého rozhlasu Jana Ciglerová stěhuje z Floridy do Washingtonu. Co jí život v Americe dal i vzal? Jakých rozdílů mezi Američany a Čechy si nejvíce všimla? Čím je Florida pro přistěhovalce tak „dostředivá“. A na co by se zeptala Donalda Trumpa při návštěvě v Bílém domě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

V budově jsou nové interiéry, technologie, opravený je celý vstup včetně šaten. Velkou změnou prošel také hlavní sál. Mírně se snížil počet míst k sezení.

Velkou část svého profesního života strávil Bohumil Kos v divadle, ovšem nikoliv na jevišti, ale v jeho zákulisí a v kanceláři. Je jedním ze stabilních pilířů Východočeského divadla v Pardubicích a už 26 let zodpovídá za jeho technický a ekonomický provoz.

Velkou část svého profesního života strávil Bohumil Kos v divadle, ovšem nikoliv na jevišti, ale v jeho zákulisí a v kanceláři. Je jedním ze stabilních pilířů Východočeského divadla v Pardubicích a už 26 let zodpovídá za jeho technický a ekonomický provoz.Všechny díly podcastu Kdo umí, ten umí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkou část svého profesního života strávil Bohumil Kos v divadle, ovšem nikoliv na jevišti, ale v jeho zákulisí a v kanceláři. Je jedním ze stabilních pilířů Východočeského divadla v Pardubicích a už 26 let zodpovídá za jeho technický a ekonomický provoz.

Třicetiletá Michaela strávila kus života v nemocnicích, v patnácti přišla o nohu. Svému osudu čelí statečně, nestěžuje si, pracuje, snaží se šetřit na bionický kloub, s nímž by třeba zvládla něco tak běžného jako chůzi do schodů.Jednu nohu má, tak co? Nestačí jí ta současná protéza? I s takovými komentáři se setkává mladá žena, která shání peníze na novou náhradu s bionickým kloubem a cenovkou jeden milion šest set tisíc korun. Velkou část sumy už má, pomohla rodina, přátelé a některé nadace. Zbývá doplatit pár set tisíc.Chytrá protéza by Michaele mohla pomoct zmírnit bolesti, zlepšit stabilitu a také jí dát možnost neztratit obyčejnou lidskou důstojnost.„Ono to vypadá jako maličkost, ale představte si, že jste na pláži a chcete si jít zaplavat. V případě Míši to znamená: odepnout, doskákat po jedné noze k vodě a po plavání to samé - doskákat, připnout. Nechtěná pozornost celé plovárny je zaručena. Moderní bionický kloub, na který sháníme peníze, je například vodotěsný. Ale to je jen jeden z mnoha benefitů, které by Míše mohl přinést,“ říká Martin Junek, propagátor sbírky na portálu Znesnáze21. S Michaelou se před lety seznámil v práci a její životní příběh a hlavně odhodlání, s jakým se se všemi peripetiemi pere, ho nepřestává fascinovat. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Hostem středečního pořadu Na place s Pavlem Nečasem byl trenér mužské basketbalové reprezentace Luboš Bartoň. Co za pár týdnů v nové roli zažil? Jak vnímá současný stav českého týmu? Jak je připraven na to, že právě probíhá generační obměna, která ovlivňuje výkony národního týmu? „V létě jsem byl schopen trénovat třikrát denně, kdy jsem si přidával sám. Bylo to, když mi bylo dvanáct let,“ vzpomíná Bartoň. Kde se mu v zahraničí nejvíc dařilo jako hráči? Uslyšíte v rozhovoru.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco v klasickém veslování se jenom jede na klidné vodě, tady se i sprintuje na pláži. Vychází to podobně jako srovnání běhu na lyžích a biatlonu se střílením na terče.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco v klasickém veslování se jenom jede na klidné vodě, tady se i sprintuje na pláži. Vychází to podobně jako srovnání běhu na lyžích a biatlonu se střílením na terče.

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akciové trhy letos lámou rekordy, přestože svět obklopují nejistoty jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ruská agrese na Ukrajině i rostoucí zadlužení států. „Je fascinující, jak se investoři dokázali oprostit od politiky. Rizik je spousta, ale trhy rostou,“ říká v novém HrotCastu Jiří Tyleček, hlavní analytik společnosti XTB.Podle něj stojí za růstem především boom umělé inteligence. „Kdyby nebylo AI, byli bychom blízko stagnace. Tahle vlna táhne technologické firmy i celý akciový trh,“ říká. Otázkou ovšem zůstává, zda nejde o další bublinu. „Je to zdravá bublina. Tentokrát ji táhnou firmy, které mají reálné výsledky, ne jen očekávání jako na přelomu tisíciletí,“ doplňuje.Velkou výzvou podle Tylečka zůstává systém emisních povolenek ETS2. „Odsun není vítězství. Cíl dekarbonizace zůstává, jen ho budeme muset dosáhnout rychleji. To znamená větší tlak a vyšší ceny,“ říká. Podle jeho výpočtů může mít nová vlna povolenek dopad na cenu benzínu až o 3–4 koruny za litr. „Zaplatí to nejen domácnosti, ale i firmy. Všechno se promítne do cen zboží a služeb,“ varuje analytik.Tyleček se vyjadřuje i k návratu Donalda Trumpa. „Z ekonomického pohledu jeho cla nedávají smysl, brzdí růst. Ale z bezpečnostního hlediska chápu, že chce část výroby vrátit do USA. Je to daň za nezávislost,“ říká. Podle něj ale deglobalizace může ekonomicky zpomalit nejen Ameriku, ale i Evropu. „Globalizace je efektivní. Ale pokud všechnu ocel dovážím z Číny, nemám čím se bránit, když přijde konflikt. To je dilema dneška,“ uzavírá analytik.Do čeho se vyplatí investovat? I o tom v novém Hrotcastu!

Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.

Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tanzanské vsi Boko Temboni před více než čtyřmi lety vyrostla malá základní škola. Velkou zásluhu na tom mají čeští sponzoři, díky kterým ji aktuálně mohou navštěvovat už bezmála tři stovky žáků. Malí školáci se začátkem týdne scházejí na pravidelném nástupu. Jeho součástí jsou základní informace o nadcházejících dnech, ale třeba i kolektivní zpívání tanzanské národní hymny.

V tanzanské vsi Boko Temboni před více než čtyřmi lety vyrostla malá základní škola. Velkou zásluhu na tom mají čeští sponzoři, díky kterým ji aktuálně mohou navštěvovat už bezmála tři stovky žáků. Malí školáci se začátkem týdne scházejí na pravidelném nástupu. Jeho součástí jsou základní informace o nadcházejících dnech, ale třeba i kolektivní zpívání tanzanské národní hymny.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro své romány si Anna Strnadová vybírá těžká témata. Psala o jáchymovském pekle, 2. světové válce, 50. letech minulého století, o osudech Volyňských Čechů či nelehkém životě Boženy Němcové, kterou obdivuje za to, jak dokázala jít proti všem a postavit se celé společnosti.

Pro své romány si Anna Strnadová vybírá těžká témata. Psala o jáchymovském pekle, 2. světové válce, 50. letech minulého století, o osudech Volyňských Čechů či nelehkém životě Boženy Němcové, kterou obdivuje za to, jak dokázala jít proti všem a postavit se celé společnosti.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Některé výsledky aplikace minulý týden schváleného plánu už jsou vidět, dodává Kulhánek o pracích na dopravních stavbách.

Sněmovní volby jsou přede dveřmi a o vítězi voleb je plus mínus rozhodnuto. Zajímavější proto bude dolní část pomyslného pelotonu, která – paradoxně – může rozhodnout, jestli vítěz voleb bude skutečným vítězem voleb. Jinak řečeno, pokud se do sněmovny dostanou komunisté a motoristé, může to znamenat takové přerozdělení hlasů, že Babiš sice zvítězí větším počtem hlasů než v roce 2021, ale teoreticky může mít méně mandátů.I kdyby měl o pár poslanců více než před čtyřmi lety, bude se mu těžko vládnout, protože se bude muset opírat o nepřiznané koalice, které v sobě skrývají přinejmenším osm stran. Z jím haněné „pětikolky“ se přes noc může stát neřiditelná „devítikolka.“Nevíme, jestli Andrej Babiš četl volební program hnutí Stačilo nebo SPD, těchto sestav, které si hrají na Velkou říjnovou proletářskou revoluci, jak to zase ukázali během mítinku na pražském Hradčanském náměstí. Jejich Marxem je Petr Drulák, prodávající voličům obě politické strany jako komplexní vlastenecký produkt vhodný pro pravicového i levicového voliče. Leninem dezo hnutí je pak Daniel Sterzik a Stalinem, kterého se všichni bojí, ale zároveň se ho bojí i nepozvat na mítink, je Jindřich Rajchl.Svým lídrem si pak v posledních dnech udělali Miloše Zemana. Ten znovu ožil a je v té hře, která pro něj znamená skutečný obsah jeho života.

V dalším vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” budeme putovat mimo jiné až do Texasu, kde je asi nejvíc krajanů v Americe s kořeny v Česku. Jeden z nich, můj host u mikrofonu Českého rozhlasu Tadeáš Polášek, vám třeba poví podrobněji o tom, jak po spoustě návštěv ve vlasti svých předků už více jak 35 let učí zájemce nejen z řad krajanů v Texasu on sám češtinu.

Tři čtvrtiny Čechů odmítají euro. Zavedeme někdy evropskou jednotnou měnu? Proč se jí tak bojíme? Velká Británie se dnes chystá uznat Palestinu jako nezávislý stát. Jak zareaguje Izrael? A Prahou právě teď projíždí velký tramvajový průvod. Jak se změnila pražská MHD za 150 let?

Tři čtvrtiny Čechů odmítají euro. Zavedeme někdy evropskou jednotnou měnu? Proč se jí tak bojíme? Velká Británie se dnes chystá uznat Palestinu jako nezávislý stát. Jak zareaguje Izrael? A Prahou právě teď projíždí velký tramvajový průvod. Jak se změnila pražská MHD za 150 let?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátkem příštího týdne vypukne „Brownmánie“. 9. září vychází další kniha spisovatele Dana Browna s názvem Tajemství všech tajemství. Její děj se z velké části odehrává v Praze. Hlavní postavou je znovu profesor na Harvardově univerzitě a odborník na náboženskou symboliku Robert Langdon, který v předchozích dílech pátral taky v Itálii, Británii a Francii. Velkou část úspěšného filmu podle Brownovy knihy Šifra mistra Leonarda natáčeli v Paříži.

Za jakou architekturou se vydat do Plzně? Jeďte za přestavbami průmyslových areálů, radí plzeňský architekt Petr Klíma. Velkou kvalitu mají i prvorepublikové školy. „Působí na nejmladší generaci dobře i dnes,“ říká.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za jakou architekturou se vydat do Plzně? Jeďte za přestavbami průmyslových areálů, radí plzeňský architekt Petr Klíma. Velkou kvalitu mají i prvorepublikové školy. „Působí na nejmladší generaci dobře i dnes,“ říká.

Letní série Vlevo dole, kdy podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky, končí. Dnes se zabývají tím, co všechno jsou politici schopni udělat, abyste si jich všimli.V podstatě hledáme největší oběť, kterou musel někdo v předvolební kampani podstoupit, aby získal váš hlas. A vy hlasováním v anketě v článku na Seznam Zprávách rozhodnete o vítězi. Předem musíme politiky omluvit, protože v éře krátkých videií na sociálních sítích jsou i onu nuceni šaškovat, aby vůbec zaujali.Velkou odvahu projevila před volbami v roce 2010 čtveřice političek Věcí veřejných, když se svlékla do plavek a nechala se vyfotit na billboardy. Sloganem „kluky pusťte k vodě, volte naše holky“ si utahovali z plakátu ODS.Na něm zas byli lídři konzervativní strany kolem expremiéra Mirka Topolánka, rovněž v plavkách. ODS tehdy přichystala předvolební kampaň s několika billboardy podél cesty na českou riviéru – do Chorvatska. „Tady nás pusťte k vodě,“ zněl slogan.Poslechněte si celou epizodu TOP 5 Vlevo dole a vyberte vítěze ankety!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Velkou část roku tráví snowbordista Jakub Hroneš mimo Českou republiku na závodech nebo soustředěních, ale vždy se pak rád vrací do míst, kde vyrůstal. Jedna z tváří našeho projektu Olympijský rok a česká naděje pro únorové Hry v Itálii se do Krkonoš dostane až v období, kdy už na svazích není sníh.

„Je to rozhodně největší stage, na které jsme měli možnost hrát. Nejsme zvyklí na to, že na sebe potřebujeme dalekohledy, dnes to tak bude,“ říká Vojta Šňupárek, kytarista skupiny Nedivoč. Jak se kapele zpěváka Sváti Tuleje a textaře Jiřího Krhuta podařilo prorazit? Prý díky covidu i Radiožurnálu. „V covidu běžel seriál Skoro na mizině, kam zařadili naši píseň. Předtím velká čísla neměla, ale najednou se z toho stal hit,“ popisuje kytarista Šňupárek. Kdo pomohl z rozhlasu?

Černošín na Tachovsku o víkendu voněl benzínem. Konal se 4. ročník Srazu historických vozidel. Přijelo 120 vozidel a motocyklů. Největším tahákem byl asi autobus RTO s lodí.

Přípravný výbor zorganizoval petici na vyhlášení místního referenda. Velkou část získaných podpisů úředníci magistrátu označili za neplatnou kvůli chybám a znemožnili tím vyhlášení referenda. Přípravný výbor se ale obrátil na soud, který mu dal za pravdu a postup města označil za nepřiměřený. Vedení města to odmítá.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dělám to i pro vás – pro ty hatery, abyste mohli dál svobodně pičovat,“ říká herečka, moderátorka a stand-up komička Iva Pazderková o tom, proč se rozhodla moderovat setkání premiéra Petra Fialy s občany. Od začátku věděla, že to nebude snadné, ale míra agrese, kterou si tím přivodila, ji zaskočila. „Čekala jsem obrovskou míru nenávisti, ale je to třeba dvakrát horší,“ přiznává, ale dodává, že svého rozhodnutí nelituje, protože současnému předsedovi vlády věří a dělá to, čemu věří. „Stojím si za tím, že má smysl zůstávat v Evropské unii, je potřeba pomáhat Ukrajině a poslat Rusáka někam,“ vysvětluje herečka své motivace. Pazderková mluví o tom, že není naivní a nemá pocit, že by dělala „propagandu“, a proč je naopak pyšná na to, že je „spojenec slušného chování“. Jenže osobní přesvědčení a veřejné angažmá mají svou cenu – přichází výhrůžky za hranou zákona a také kritika, že si jako žena a herečka dovolila mluvit. „To je považované za hodně velkou drzost,“ říká s nadsázkou. Moderátorka, která otevřeně mluví také o svém duševním zdraví, tvrdí, že se i přes všechen aktuální tlak už dlouhou dobu cítí dobře. Přestože je její povolání někdy časově nekompromisní, naučila se už říkat ne a šťastná je i v osobním životě. Velkou změnu podle ní přineslo i to, jak se proměnilo její vnímání mateřství. „Zjistila jsem, že děti nechci. Chtěla jsem je, protože se říkalo, že je to jediné štěstí,“ říká Pazderková k tomu, že se jednoho dne probudila a jednoduše jí spadl kámen ze srdce, že děti nemá. Zpětně si uvědomuje, že rodinu chtěla ve chvíli, kdy byla paradoxně nejméně šťastná, a mluví také o vině, kterou dlouho cítila. Dnes je ale šťastně bezdětná a je navíc „profesionální“ tetou. Zásadní proměnou podle Ivy Pazderkové prošel i její pohled na humor – obzvlášť ten, který sama léta dělala. „Ten můj byl často postavený na tom, že blbá blondýna si myslí, že je lepší než ostatní,“ říká. Dnes si ale uvědomuje, že některé stereotypy, které jsou kolem nás, mohou ubližovat. „Byla jsem vychovaná v tom, že si děláme legraci z lidí, kteří jsou celý život terčem těch fórečků – třeba z Romů nebo gayů. Dneska mi to přijde necitlivé,“ dodává a přiznává, že i jí změnit přístup chvíli trvalo. Jak se proměnil její vztah k víře a proč ji „blbá blondýna“ pořád tak baví? Proč se jí dotklo, že je vnímána jako „madam Genocida“ kvůli výroku k protestujícím za Gazu, který byl podle ní vytržen z kontextu? A co znamená, když „má někdo jehličnan“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Na jaře letošního roku otřásla světem zpráva o návratu těla mladé ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny z Ruska. Více než rok byla v ruských věznicích protiprávně držena a mučena bez jakéhokoli obvinění, bez kontaktu s rodinou nebo právníky. Její případ ilustruje osudy tisíců ukrajinských civilistů. Viktoriiny ostatky jen potvrdily už dříve publikovaná svědectví o otřesných podmínkách v ruských věznicích a detenčních zařízeních na okupovaném území východní Ukrajiny i v samotném Rusku. Velkou investigativu o tom, po čem Viktoria Roščyna v okupované části Záporoží pátrala, jak byla zadržena a co si musela ve věznicích zažít, vedla ukrajinská redakce Slidstvo.info. Její šéfredaktorka Anna Babinec komentuje kauzu v rozhovoru s Petrem Gojdou.Už dvanáct let vracíme do hry příběhy, které by jinak zapadly. Oslavte s námi 12. narozeniny redakce investigace.cz tím, že podpoříte naši práci na Darujme.cz (https://www.darujme.cz/darovat/1211386). Děkujeme!

Je logické, že tak velká, mocná a bohatá země, jako jsou Spojené státy, ovlivňuje své okolí. Na příkladu Kanady a jejích parlamentních voleb jde ilustrovat, jak se jednoduché tlaky ve složité realitě mění zcela nepředvídatelným způsobem.

Nemůžete anektovat cizí zemi, vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dánská premiérka Mette Frederiksenová v reakci na jeho záměr získat pro Spojené státy americké Grónsko. Touha Washingtonu zmocnit se tohoto ostrova vyvolává otázky, zda ještě platí mezinárodní právo. „Nejde o to, že by ve světové aréně podobná slova nezazněla, ale od USA jsme tohle dosud neslýchali,“ poznamenává politický geograf Michael Romancov pro Český rozhlas Plus.

Vojsko za loňský rok eviduje asi 4600 zájemců. Přitom před pěti lety se do armády hlásilo přes sedm tisíc lidí ročně. Zdaleka ne všichni zájemci se ale k vojsku dostanou. Loni nastoupila méně než polovina z nich. Při započítání odchodu se za loňský rok armáda rozrostla jen o 176 vojáků. Celkově v posledních letech odchodů z armády přibylo. O čem tato čísla svědčí?