Podcasts about velkou

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím být sám se sebou, a skrz hudbu je to jediný moment, kdy to zvládnu,“ říká herec, muzikant a student režie Tomas Sean Pšenička. Je mu 21 let, má za sebou filmy, seriály, vlastní album, práci na desce Marie April oceněné Andělem, čeká ho StarDance i muzikál Klan Baťa, ale sám říká, že nejvíc hrdý je na režii. „Byl to takový můj největší sen od patnácti,“ říká a vrací se k Amerikánce Viktora Tauše, kde poprvé viděl, že by jednou chtěl být na místě člověka, který může dělat svoje věci. Hudba je pro něj intimnější než herectví a otevřenost nebere jako pózu. Naopak říká, že mu bylo nepříjemné hrát v prvních rozhovorech na „bezproblémového a milého člověka“. „Já se tak strašně často stydím,“ přiznává a na rovinu mluví i o herectví. Už kdysi o sobě totiž řekl, že je údajně „fakt špatný herec“. Ve skutečnosti tím podle ale myslí, že věci neumí jen „zahrát“, ale musí si je fyzicky vytvořit. Když má být udýchaný, běhá před akcí na místě, když má přijít vztek nebo pláč, chodí do kruhu a vytváří v těle „přetlak“. Velkou výzvou pro něj bude StarDance, kde ho stresuje srovnávání s předchozími mladými vítězi. „Nejsem Oskar Hes,“ říká, ale zároveň přiznává, že vyhrát by chtěl. „Ten, kdo říká, že ne, tak samozřejmě lže,“ dodává. Důležité pro něj ale je hlavně to, aby na sebe zpětně nebyl naštvaný, že něco podcenil. V rozhovoru mluví i o připravovaném filmu Rychlý prachy s Adamem Sedlákem, který podle něj otevírá téma toxické maskulinity. „Je to pro mě silné téma v momentě, kdy vidím moje vrstevníky adorovat lidi jako Nick Fuentes nebo Andrew Tate,“ říká. Vzpomíná, jak na konzervatoři slyšel sedmnáctileté kluky mluvit o Tateovi jako o lídrovi a o tom, „že musí být minimálně čtyři holky naráz“. „Je to vlastně strašný,“ říká k tomu. Sám ale odmítá vystupovat jako vzor. Přesto připouští, že citlivost a otevřenost považuje za důležité. Mluví i o politice a atmosféře kolem České televize, kterou při návštěvách kvůli StarDance vnímá jako zvláštní a smutnou. A když dojde na režii, připouští, že je to úplně jiný typ stresu než herectví, protože u ní jde všechno za režisérem. „Když to bude blbý, tak za to může on,“ říká. Jak se vyrovnává s očekáváním, že bude další mladou hvězdou StarDance? Proč ho děsí manosféra a co podle něj dělá s kluky jeho generace? A proč se bojí, že jeho jméno Tomas Sean Pšenička může působit jako póza, i když se tak opravdu jmenuje? Pusťte si celý rozhovor.

Česká boxerka Johana Rajmontová byla hostem podcastu Men's Factor. Rajmontová patří mezi úspěšné české boxerky, zároveň ale pracuje s problémovou mládeží v diagnostickém ústavu, kde se denně setkává s příběhy zanedbávání, závislostí i psychických problémů. Raimontová se k boxu dostala až ve 25 letech, začínala jen rekreačně, ale trenér v ní rozpoznal talent a motivoval ji k prvním zápasům. „Mě to hrozně začalo bavit,“ vzpomíná.Dnes boxuje na mezinárodní úrovni a přiznává, že nejtěžší soupeřky potkala především v Irsku a Velké Británii. Podle ní jsou tamní boxerky profesionálněji připravené a mohou se sportu věnovat naplno, zatímco většina českých sportovců musí vedle tréninku chodit do zaměstnání.Velkou část podcastu věnovala své práci v diagnostickém ústavu. Podle Raimontové veřejnost často vnímá tamní klienty jen jako problémové děti, realita je ale mnohem složitější. Mnozí pocházejí z rodin poznamenaných závislostmi, násilím nebo zanedbáváním. „To jsou tak strašně silné příběhy,“ říká boxerka. Připomíná, že řada mladistvých potřebuje především podporu, stabilitu a někoho, kdo jim ukáže jinou životní cestu. „Ty děti v nás často hledají mámu. Přijdou za vámi, chtějí si povídat, chtějí pochválit za něco, co se jim povedlo. Když vidíte, z jakých rodin některé přicházejí, není těžké pochopit proč. Často jim nechybí jen pravidla nebo dohled. Chybí jim někdo, kdo by jim ukázal cestu, věnoval pozornost a dal jim pocit, že na nich někomu záleží.“Raimontová zároveň upozorňuje na rostoucí počet mladých lidí s psychickými problémy, sebepoškozováním nebo závislostmi na lécích a nových psychoaktivních látkách. Vedle rodinného prostředí hraje podle ní významnou roli i parta vrstevníků a vliv sociálních sítí. Přesto věří, že řada příběhů může skončit dobře. Sama zná bývalé klienty, kteří dnes pracují, mají rodiny a dokázali se zařadit do běžného života.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Důležitá součást naší práce je nebrat se vážně a neustále přemýšlet, kde to máme špatně,“ říká biochemik Jan Konvalinka o vědě, která podle něj nestojí jen na odpovědích, ale hlavně na pochybnostech. Mluví o boji s virem HIV, Antonínu Holém i o tom, proč ho po pár letech baví měnit téma a dělat něco úplně jiného. Velkou část rozhovoru ale věnuje i Česku. „V našem zájmu je co nejvyšší vzdělanost,“ říká a varuje, že regiony ztrácejí talenty a malá země si nemůže dovolit nechat talentované děti propadnout systémem. Z Litvínova si nese citlivost k Sudetům a odsunu Němců, o němž říká, že to není problém Němců, ale „náš vnitřní problém“. „Sami jsme si hrozně ublížili,“ říká a varuje, že se dnes „průmyslově rozdmýchává nenávist“, protože vystrašit lidi a ukázat jim nepřítele je nejjednodušší způsob, jak je ovládnout. Slušná země je podle něj taková, kde se dodržují nepsaná pravidla, kde platí zákon, kde je justice nezávislá a kde můžete veřejně říkat svoje názory. A i když si nemyslí, že už je z Česka „orbánovská země“, nebezpečí podle něj hrozí. „Možná ještě i naši generaci čeká pár důležitých morálních rozhodnutí,“ říká. Jako člověk spojený s covidovou debatou trvá na tom, že vakcíny zachránily miliony životů a u nás pravděpodobně několik desítek tisíc. Očkování označuje za nejlevnější, nejjednodušší a vlastně přírodní způsob, jak podpořit vlastní imunitu, zatímco homeopatii považuje za placebo a šarlatánství. „V ordinaci lékaře, kterému věřím, bych nechtěl vidět homeopatika,“ říká. Zároveň zůstává technooptimistou. Umělá inteligence je podle něj ve vědě famózní nástroj, který už pomáhá navrhovat proteiny a nové léky. „To je revoluce v medicíně,“ hodnotí. Jenže stejně jako u internetu přiznává, že tehdy nedohlédl rizika a dnes mezi mladšími kolegy pozoruje něco, co by skoro nazval „epidemií osamělosti“. Konvalinka mluví také o editování genů, embryích a hranici, za kterou už věda nesmí jen proto, že něco umí. „Život je něco víc než jen soubor buněk,“ říká a dodává, že víra pro něj není učebnice geologie ani astronomie, ale text o vztahu člověka a smyslu života. V závěru vysvětluje i to, proč jako ředitel instituce váží slova, proč po 7. říjnu vyvěsili izraelskou vlajku a proč mu bojkot izraelských akademických institucí připadá absurdní. Proč podle Jana Konvalinky Česko potřebuje zůstat trochu nudnou a slušnou zemí? Co jsme se z covidu nenaučili a proč je důvěra v instituce důležitější než nové léky? Kde může AI zachraňovat životy a kde je pro člověka nebezpečná? A jak se má věda rozhodovat ve chvíli, kdy už dokáže zasahovat do samotných základů života? Poslechněte si celý rozhovor.

Velkou pozornost v posledních týdnech vzbudil transport hrošíka liberijského z jihlavské zoologické zahrady do Izraele. Mnozí návštěvníci se proto začali ptát, zda se v budoucnu v Jihlavě objeví klasický hroch.

Velkou událostí v Českém rozhlase Liberec byl v půli května Den otevřených dveří. Kromě regionálních kapel a tanečních souborů tam vystoupil i zpěvák a herec Pavel Vítek. A takového hosta do Setkání u mikrofonu si Pavel Kudrna nemohl nechat ujít. Řeč byla nejen o počátcích jeho kariéry popového zpěváka, ale i slavné éře muzikálů či koncertu 4 tenorů v Carnegie Hall.

Díky celkové modernizaci původní elektrárny za osm miliard korun bude možné čerpat vodu do Orlíku z níže položené přehrady Kamýk a uložit jednorázově až 750 MWh energie.

Členové jičínského Klubu kaktusářů se jako každý rok vrátili na Valdštejnovo náměstí v Jičíně s týdenní výstavou, aby se pochlubili svými pichlavými výpěstky a rozšířili povědomí o své práci, i koníčku.

Výtah Respektu: Izrael se podle agentury Reuters přiblížil k předčasným volbám. Poslanci totiž ve středu předběžně schválili rozpuštění parlamentu. Návrh zákona předložila většina podporující premiéra Benjamina Netanjahua. Vzhledem k tomu, že krok má širokou podporu jak u kabinetu, tak i u opozice, je téměř jisté, že dojde i k finálnímu schválení. Izraelci a Izraelky by tak mohli hlasovat o několik dní dříve. Původně to mělo být koncem října. Proč k rozpuštění vyzvali Netanjahuovi spojenci? Jaká témata budou rozhodující? Má co nabídnout opozice? A budou volby referendem o současném premiérovi? Ve středeční epizodě odpovídá Magdaléna Fajtová.

Michal Král z Pricemania popisuje, že slovenský e-commerce trh je menší než český, a proto firmy mnohem dřív tlačí k expanzi do zahraničí. Za nejzajímavější slovenské příběhy považuje značky jako GymBeam, Be Lenka nebo Shapen, které staví na vlastním produktu a značce. Velkou změnu trhu podle něj přinesly marketplace platformy typu Temu a Allegro, které výrazně změnily podmínky pro menší e-shopy. V rozhovoru vysvětluje i to, proč je podle něj správně zvolený brand a vlastní produkt zásadní pro dlouhodobý růst firmy. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Žádná velká demokracie světa nezažila v posledních letech tak prudký propad růstu životní úrovně jako Británie. Vrátí se do EU a bylo by to řešení? Z Ukrajiny naopak proudí dobré zprávy, Rusku se vůbec nedaří. Situace kolem Filipa Turka je ještě komičtější než jste si mysleli. A jedna česká europoslankyně chystá zajímavý přestup. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej rozšířeného vydání naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/897-bruselsky-diktat-houska-pur-2-vydani

Libor Novák, který odcházel do důchodu jako šéf finančního odboru Vítkovic, si před časem vytvořil pro radost knížku s fotografiemi osobností motoristického sportu, které na svých cestách po Evropě potkal.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsme svědky fatálního nesouhlasu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem. Tak zhodnotil dění kolem delegace na summit NATO bývalý prezident Václav Klaus v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Scénář kompetenční žaloby, který Pavel nevyloučil, považuje Klaus za velkou chybu a volá po politické dohodě mezi aktéry. Obavám vládních činitelů, že by se Pavel na summitu odkláněl od jejich postojů týkajících se obrany, prý exprezident rozumí, nicméně varuje, že sporem trpí především Česko jako takové.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové a kulturního redaktora Marka Gregora, který je dlouhá léta spjatý s časopisem Reflex. Benátky hostí bienále. Přehlídku ale provázejí spory a konflikty: některé země odmítly přijet, umělci byli odvoláváni, výstavy rušeny a mizelo financování. Velkou roli hraje politika, před zahájením odstoupila porota, Rusko (ne)zavřelo svůj pavilon. Kde zůstalo umění? S čím letos přijely jednotlivé země? A s čím Česko?

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové a kulturního redaktora Marka Gregora, který je dlouhá léta spjatý s časopisem Reflex. Benátky hostí bienále. Přehlídku ale provázejí spory a konflikty: některé země odmítly přijet, umělci byli odvoláváni, výstavy rušeny a mizelo financování. Velkou roli hraje politika, před zahájením odstoupila porota, Rusko (ne)zavřelo svůj pavilon. Kde zůstalo umění? S čím letos přijely jednotlivé země? A s čím Česko?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Echo Prime Time byl ministr obrany za SPD a generál ve výslužbě Jaromír Zůna. V rozhovoru mluvil i o očekávané schůzce premiéra Andreje Babiše s prezidentem Petrem Pavlem kvůli summitu NATO a složení české delegace. Věří v dohodu mezi oběma politiky. „Já si myslím, že se domluví. Konec konců jde o dva mimořádně významné činitele.“ Zároveň zdůraznil, že odpovědnost za zastoupení Česka na summitu nese vláda a premiér.Podle ministra se Evropa musí připravit na to, že Spojené státy budou postupně přesouvat větší část odpovědnosti za obranu právě na evropské členy NATO. „Vidíme to už dnes. Americká administrativa jasně říká, že evropské státy musí převzít větší díl odpovědnosti,“ uvedl. Zůna zároveň hájil plán vlády zvýšit obranné výdaje a naznačil, že Česko by ještě letos mohlo skutečně dosáhnout hranice dvou procent HDP na obranu. „Současná vláda může být první vládou, která dvě procenta splní bez nestandardních účetních manévrů,“ prohlásil.Velkou změnou podle něj projde i samotná armáda. České ozbrojené síly se podle Zůny musí vrátit více k obraně vlastního území a posilování schopností pro případ velkého konfliktu v Evropě. „Po roce 2022 se Aliance jednoznačně vrací k obraně teritoria. Vidíme to na posilování východního křídla NATO i na nových požadavcích na logistiku, protivzdušnou obranu nebo vojenské zdravotnictví,“ řekl.V rozhovoru se vyjádřil také k roli budoucího náčelníka Generálního štábu. Podle něj musí jít o člověka, který bude „nositelem změny“ a dokáže se podívat za rámec dosavadního fungování armády.

Příští rok v červnu oslaví Helena Vondráčková 80. narozeniny. Fotografka Lenka Hatašová sleduje legendu české pop music na každém kroku a vzniká tak unikátní projekt. „Chci, aby ty fotografie byly trošku zvláštní a jiné, aby ukázaly Helenu ve světle, v jakém ji úplně nejsme zvyklí vidět,“ říká.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příští rok v červnu oslaví Helena Vondráčková 80. narozeniny. Fotografka Lenka Hatašová sleduje legendu české pop music na každém kroku a vzniká tak unikátní projekt. „Chci, aby ty fotografie byly trošku zvláštní a jiné, aby ukázaly Helenu ve světle, v jakém ji úplně nejsme zvyklí vidět,“ říká.

Dnešním hostem podcastu Vše o průmyslu je Michal Šmída. Možná si ho pamatujete jako zakladatele fintechového projektu Twisto, dnes ale zastupuje investiční RockawayQ, která se zaměřuje na digitalizaci a transformaci průmyslových firem.Videorozhovor naleznete na: https://youtu.be/Og7BO95MPU8 

To byla zase divočina, přerušované nahrávání, nepovedené nahrávání, divoké nahrávání. Padesát podcastů a projektů Lukáše Hejlík, který tím řeší jenom tvůrčí přetlak přináší ohlédnutí za uplynulým týdnem, kde přejížděl 2500 km. Jsou sněhové vločky vlastně tak neodolné, nepoužitelné? Nebo to spíš vypovídá něco o nás? Můžete s nimi v gastru počítat? Proč by jinak otevíralo tolik mladých podniků? A hledá se fotograf pro Velkou žranici o pizze na 30. dubna v Brně. A těch inspekcí teda bylo. Tak slyšte a mějte se!

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ženy po třicítce jsou se single životem spokojenější než muži a odpovídá to i zkušenosti s terapií,“ říká psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová, když popisuje jeden z trendů, který dnes podle dat i praxe stále víc vystupuje do popředí. Přibývá lidí, kteří zůstávají single déle a pro část z nich to není nutně problém, ale vědomá nebo alespoň přijatá životní situace. Zároveň se podle ní zásadně proměnilo samotné seznamování. Online prostředí se stalo hlavním místem, kde lidé navazují vztahy, ale zkušenost s ním bývá často vyčerpávající a plná odmítnutí. „Píšu si s někým, mám z toho dobrý pocit a najednou si mě ten člověk zablokuje,“ popisuje expertka typickou dynamiku dnešních randění. Seznamování přitom podle ní nikdy nebylo jednoduché, jen dnes probíhá v jiném prostředí. Změny se ale výrazně dotýkají i mladé generace, u které ubývá vztahů i intimity. Část mladých lidí vztahy odkládá, jiní do nich vůbec nevstupují, často i proto, že si nejsou jistí, jak na to. Do toho vstupují nové nároky na to, jak má vztah vypadat a co všechno má partner naplnit. „Máme obrovskou svobodu, ale zároveň zodpovědnost si vybrat, co nám bude dělat dobře,“ říká Šetinová. Velkou roli podle ní hrají i sociální sítě, které posilují extrémní představy o vztazích a vytvářejí tlak na výkon, vzhled i chování. Zároveň ale zkreslují realitu a prohlubují pocit, že vztahy jsou buď dokonalé, nebo nefungují vůbec. Přitom ve skutečnosti většina lidí hledá velmi podobné věci - blízkost, porozumění a bezpečí. V dlouhodobých vztazích pak podle psychoterapeutky narážíme na limity vlastních očekávání. Na jednoho partnera dnes často klademe množství rolí, které dřív zastávalo širší okolí. „Láska začíná ve chvíli, kdy se milujeme i přes rozdíly,“ popisuje Šetinová moment, kdy vztah přestává být idealizovaný a začíná být skutečný. Proč jsou dnes ženy spokojenější single než muži? Jak moc proměnily seznamování technologie a sociální sítě? A učíme se dnes vztahy hůř než dřív? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět je v pohybu a my vůbec netušíme, kam se dostane,“ říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery, když mluví o tom, že dějiny jdou kolem nás v míře, jakou nešly hodně dlouho. Vysvětluje, proč je pro něj jako novináře klíčové „být u toho, sledovat věci a popisovat je“, ale zároveň si držet odstup od emocí a vlastního prožívání. „Chladný jazyk v médiích je dnes podezřelý,“ říká a hájí věcnost jako základní princip novinářské práce. Podle něj se ale prostředí zásadně proměnilo - sociální sítě úplně zásadně mění všechno a nutí média reagovat na politiky, kteří pracují se šokem, konfliktem a pozorností. „My nemáme být jenom přenašeči hejtu z jednoho místa na druhé,“ varuje. Popisuje i proměnu politiky, kterou podle něj zosobňuje Donald Trump. „Lež je dnes úplně běžný nástroj komunikace,“ říká a upozorňuje, že velká část voličů se k jiným informacím ani nedostane. Podle něj se tím posouvají hranice toho, co je ještě přijatelné a vzniká prostředí, ve kterém obhájíte úplně cokoliv. Velkou část rozhovoru věnuje Maďarsku, které podle něj ukazuje, kam až může zajít koncentrace moci. Mluví o zneužívání tajných služeb, o systematickém oslabování médií i o tom, jak dlouho může takový systém fungovat. Přesto považuje vítězství Pétera Maďara za zásadní moment. „Nebál bych se to srovnat s nějakou formou revoluce,“ říká a připomíná, že Orbánova moc byla v míře, kterou jsme po roce 1989 u nikoho neměli. Zároveň ale varuje, že žádná změna není zárukou lepšího vývoje: „Nikdo nemá jistotu, že tu moc nezneužije.“ Český kontext vidí jako méně vyhrocený, ale ne bez rizik. Mluví o tom, že se mění stranický systém, že přibývá tlak na veřejnoprávní média a že část politiků přebírá styl komunikace založený na konfliktu a záměrném provokování. „Lidé jako Petr Macinka nebo Filip Turek, to je vlastně druh nějaké trollí politiky,“ říká. Kriticky se vyjadřuje i k Andreji Babišovi, u kterého nechápe snahu oslabovat média. „On to vlastně vůbec nepotřebuje,“ dodává s tím, že právě tyto kroky mohou naopak společnost mobilizovat. Jak moc se proměnila role médií v době sociálních sítí? Proč dnes lež funguje jako legitimní politický nástroj? Co přesně ukazuje maďarská zkušenost - varování, nebo naději? A má česká společnost a opozice sílu na to, aby podobnému vývoji čelila? I to se dozvíte v rozhovoru.

I hvězdy palubovek musely někde začínat. Kdyby jejich první krůčky šly špatným směrem, fanoušci by je dnes neznali.

I hvězdy palubovek musely někde začínat. Kdyby jejich první krůčky šly špatným směrem, fanoušci by je dnes neznali.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⚽

V této epizodě Roman Zelenka Podcast jsme si s Deni sedli trochu jinak než obvykle.Vracíme se k myšlenkám, které zazněly v podcastu za poslední roky a které nás osobně nejvíc ovlivnily. Velkou inspirací je pro nás i filosofka Anna Hogenová, ale nesnažíme se ji vysvětlovat. Spíš ji žít a hledat v ní vlastní zkušenost.

Jiří Boudal v rozhovoru popisuje, jak Behavio vzniklo z původní snahy pěti zakladatelů vybudovat technologickou firmu, která nebude stát jen na agenturní práci, ale na vlastních nástrojích pro měření trhu, značky a reklam. Vysvětluje, že přechod od projektového byznysu k předplatnému firmě pomohl růst, ale zároveň přinesl nové nároky na onboarding, práci s klienty, snižování odchodovosti a přesnější výběr firem, pro které mají jejich produkty dlouhodobou hodnotu. Velkou část rozhovoru věnujeme tomu, jak Behavio získává klienty v Česku i v zahraničí, proč vsadilo na Nizozemsko a proč je podle Jiřího pro růst zásadní značka, dobrý positioning a obsah, který má pro trh skutečnou hodnotu. Závěr patří dopadu AI, kterou Behavio aktivně zapojuje do svých produktů, ale zároveň počítá s tím, že vývoj trhu je nejistý a že firma musí zůstat velmi blízko produktu, zákazníkům i rychlému testování nových scénářů. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/uspesny-agenturni-byznys-jak-vyrostlo-behavio-jiri-boudal-t57837 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

„Bude-li poptávka u občanů a bude-li dostatečná podpora pro případné zvolení, k tomu samozřejmě zdraví moje a rodiny, tak účast v dalších volbách velice silně zvážím,“ prohlásil ve vysílání České televize prezident republiky Petr Pavel. Reagoval tím na dotaz, zda za dva roky bude obhajovat mandát.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem uražený na svět a takhle přiuražený jsem se propotácel řadou let,“ říká herec a moderátor Václav Kopta, když se ohlíží za obdobím, kdy měl pocit, že svět přehlíží jeho talent a možnosti. Zásadní proměna podle něj přišla až s rodinou. „To skutečně je jediný a opravdový milník v mém osobním životě, narození dětí,“ říká o chvíli, kdy začal svůj život vnímat jinak a hledat v něm nový smysl. Velkou roli v jeho životě ale sehrála i zkušenost s rodiči, kteří oba zemřeli velmi brzy. „Mám pořád memento té neočekávané vteřiny, která vám může změnit život,“ říká o tom, jak ho jejich odchod přiměl přemýšlet o čase úplně jinak. Právě tehdy si podle svých slov uvědomil, že čas je nejcennější kapitál života. Když mluví o svém otci, textaři Pavlu Koptovi, přiznává, jak složitý jejich vztah byl. „Těch nedořešených věcí. To je všechno před náma teprve, co si snad jednou někde řeknem,“ říká o věcech, které mezi nimi zůstaly nevyslovené a které si podle něj člověk začne uvědomovat často až příliš pozdě. Velký vliv na něj měl i strýc, který podle něj navzdory těžkému osudu dokázal zůstat optimistou. Právě od něj si odnesl slovo, které dnes používá jako vlastní životní program: „Koptimismus.“ A také přístup, jak se vyrovnávat se slabostmi. „My tomu říkáme, že to je čert. A toho čerta je třeba pojmenovat, nasadit mu nějakou šaškovskou čepici, ale hlavně ho dát na řetěz,“ popisuje herec a moderátor, jak se naučil bojovat s temnými stránkami, které si podle svých slov nese v genech. Kopta mluví také o tom, proč se vyhýbá veřejným politickým postojům, přestože sám za komunismu podepsal například Několik vět a skončil na výslechu StB. „Vím moc dobře, co to znamená nést kůži na trh,“ říká. Dnešní veřejné debaty podle něj často víc rozdělují než spojují. „My jsme si tím vynálezem sociálních sítí tu cestu do pekel pěkně vydláždili,“ dodává. Vedle herectví a moderování mluví i o překvapivých vášních - třeba o své celoživotní fascinaci autobusy, kvůli které si během covidu splnil sen a zkusil si práci řidiče. A také popisuje, jak si dnes už nenechá kazit radost ze života ničím a nikým. Jak se smiřuje s vlastní minulostí? Co znamená „koptimismus“ a proč je podle něj důležité pojmenovat svého vnitřního „čerta“? Proč se vyhýbá politickým postojům ve veřejném prostoru? A jakou roli v jeho životě hrají rodina, humor nebo třeba autobusy? Poslechněte si celý rozhovor.

S investorem Jiřím Hlavenkou jsem v podcastu řešil, jak dnes podnikatelé mají přemýšlet o firmách v době AI, nejistoty a rychlých změn. Podle něj už saasové firmy nejsou automaticky sázkou na jistotu, protože trh je přeplněný a uspějí spíš silné produkty se značkou a jasnou hodnotou pro zákazníka. Velkou příležitost dnes vidí i ve firmách s vlastním produktem, ve zdravotnictví a v oborech, kde technologie teprve mění zažité fungování. Podnikatelé se podle něj musí víc zastavovat, sledovat změny kolem sebe a reagovat rychle, ale nepodléhat ani panice, ani bezhlavému nadšení. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/jak-budovat-uspesny-byznys-v-dobe-ai-jiri-hlavenka-t57699 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

V pátek začínají v Itálii zimní paralympijské hry. Poslední medaili ze zimních paralympijských her pro Česko získala Anna Pešková, a to bronzovou medaili v Super G ve Vancouveru v roce 2010. Velkou nadějí letošní paralympiády je Simona Bubeníčková. Sedmnáctiletá sportovkyně, která se původně věnovala plavání, se představí hned ve dvou disciplínách – v běhu na lyžích a parabiatlonu. Jak probíhá při sjezdu navigace trasérem?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátek začínají v Itálii zimní paralympijské hry. Poslední medaili ze zimních paralympijských her pro Česko získala Anna Pešková, a to bronzovou medaili v Super G ve Vancouveru v roce 2010. Velkou nadějí letošní paralympiády je Simona Bubeníčková. Sedmnáctiletá sportovkyně, která se původně věnovala plavání, se představí hned ve dvou disciplínách – v běhu na lyžích a parabiatlonu. Jak probíhá při sjezdu navigace trasérem?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátek začínají v Itálii zimní paralympijské hry. Poslední medaili ze zimních paralympijských her pro Česko získala Anna Pešková, a to bronzovou medaili v Super G ve Vancouveru v roce 2010. Velkou nadějí letošní paralympiády je Simona Bubeníčková. Sedmnáctiletá sportovkyně, která se původně věnovala plavání, se představí hned ve dvou disciplínách – v běhu na lyžích a parabiatlonu. Jak probíhá při sjezdu navigace trasérem?

Dobřany v posledních letech upínají pozornost mimo jiné ke kulturnímu rozvoji. Velkou novinkou ve městě je kulturní a kreativní centrum Wolfram.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Není to tak, že by tímto začala třetí světová válka,“ říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza k americko-izraelským úderům proti Íránu. Přesto podle něj nejde o izolovaný konflikt, který by se Evropy netýkal. „Nacházíme se v situaci, kterou já bych nazval mezivládí. Končí staré pořádky a ty nové se ještě neetablovaly,“ popisuje dobu, v níž podle něj padá důvěra mezi spojenci, slábne význam mezinárodního práva a svět se posouvá od multilaterálního řádu k tvrdé geopolitice. Právě v takovém světě podle něj státy často sahají k síle a proto je podle něj důležité „vybrat si stranu“. Bříza proto připomíná, že spor o íránský jaderný program není jen technický detail, ale otázka bezpečnosti celého regionu i Západu. „Není v zájmu naší civilizace, aby Írán disponoval jadernou zbraní nebo nosiči jaderných zbraní,“ říká a vysvětluje, proč podle něj Izrael dlouhodobě nemůže připustit, aby se taková hrozba přiblížila k realitě. Současná operace má podle něj jediný hlavní cíl: eliminovat íránský jaderný program a jeho raketové kapacity, nikoli nutně změnit režim v Teheránu. Velkou roli v celé krizi hraje i americký prezident Donald Trump. Bříza připomíná jeho styl politiky, který shrnuje slovy: „low cost, high impact“ - tedy jako snahu dosáhnout velkého geopolitického efektu za co nejnižší cenu. „Donald Trump není milovník válek,“ říká expert, ale zároveň připouští, že jeho kroky jsou často nevyzpytatelné a pro spojence i protivníky obtížně čitelné. Právě tato nevyzpytatelnost podle něj může působit i jako forma odstrašení vůči Rusku nebo dalším mocnostem. Rozhovor se dotýká také otázky, jestli útoky mohou Írán skutečně oslabit, co by znamenalo zhroucení režimu ajatolláhů a jak velké je riziko, že se pozornost světa odvrátí od války na Ukrajině. Bříza upozorňuje, že současná operace může mít paradoxně i nepřímý dopad na ruskou válku: Írán byl dlouho jedním z klíčových dodavatelů zbraní Moskvě a jeho oslabení tuto osu narušuje. Je útok na Írán legitimní, nebo jen další porušení mezinárodního práva? Opravdu se svět nachází v období „mezivládí“ mezi starým a novým řádem? Může současná operace zastavit íránský jaderný program - a co by přišlo potom? A proč podle Břízy dnes státy stále častěji volí sílu místo diplomacie? I o tom je rozhovor.

Proměna výuky na základních školách je nanejvýš žádoucí a nesnese odkladu. Všechny důvody, proč spěchat, by se daly shrnout do jedné věty – umělá inteligence taky nepočká. Svět, ve kterém děti žijí a v němž budou hledat uplatnění, se mění neuvěřitelně rychle. A každé zaváhání přijde draho.

Proměna výuky na základních školách je nanejvýš žádoucí a nesnese odkladu. Všechny důvody, proč spěchat, by se daly shrnout do jedné věty – umělá inteligence taky nepočká. Svět, ve kterém děti žijí a v němž budou hledat uplatnění, se mění neuvěřitelně rychle. A každé zaváhání přijde draho.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) si dal za cíl provést zásadní změny českého zdravotnictví. Zaměřit se chce na prevenci, dostupnost a kvalitu péče, digitalizaci, ale i finanční stabilitu systému. Co je reálně možné zvládnout? Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec. S klíčovými reformami českého zdravotnictví má šéfovi resortu Vojtěchovi pomoci právě náměstek Ladislav Švec. Bývalý šéf Kanceláře zdravotního pojištění a zakladatel Platformy pro udržitelné zdravotnictví mnohé systémové změny sám dlouhodobě prosazuje. S příchodem na ministerstvo se mu teď - jak sám řekl - otevřelo „okénko příležitosti“. Už do poloviny roku by měl připravit několik velkých legislativních balíků. Zaměřit se předně chce na nastavení udržitelnosti a efektivity zdravotnictví. Velkou výzvou podle něj bude také reforma ochrany veřejného zdraví, kterou předchozí vláda nedotáhla. Švec chce sjednotit hygienické stanice a další klíčové inistituce tak, aby bylo Česko odolnější v době krize, jako byla třeba covidová pandemie. „Kolegové ze Světové zdravotnické organizace říkají: vůbec nepřemýšlejte o tom, jestli přijde něco takového, jako byl covid. Jediná smysluplná otázka je: kdy to přijde a jestli na to budeme připraveni?“ prohlásil Švec v Ptám se já a dodal:„Republika a společnost si to zaslouží. Já bych byl hrozně nerad, aby jednou přišlo něco podobného a my jsme si znovu říkali: kdo to vlastně řídí? Kdo má pravdu? Který vědecký tým je vědečtější?“ Na to si ostatně minulý víkend na volebním sjezdu ANO postěžoval i předseda hnutí a premiér Andrej Babiš. To, že jeho tehdejší vláda věřila odborníkům, označil za chybu a důvod, proč ANO v roce 2021 prohrálo volby. „Andrej Babiš to řídil jako premiér republiky, ale musím přiznat, že mu ten systém jako takový příliš nepomohl,“ poznamenal k tomu Švec. Dotáhne nový ministr změny, nebo je zastaví ti, kterých by se úprava dotkla? A co zdravotnictví v tuhle chvíli trápí úplně nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když se podnikatelé hlásí do mého mentoringu, často už v první zprávě popisují chaos, zahlcení a pocit, že jejich firma přestává dávat smysl, i když zvenku může působit úspěšně. Velkou roli v tom hraje srovnávání s ostatními a iluze dokonalých firem, která vytváří dojem, že problém mají jen oni, přestože potíže a nepořádek patří k běžnému podnikání. Zkušenost mi ukazuje, že největší chaos vzniká z odkládání těžkých rozhodnutí a nejasných priorit, proto v mentoringu vedu podnikatele k nadhledu, systematickému úklidu a postupnému dotahování věcí do konce. Pokud vás tohle téma zajímá víc, v celé epizodě jdu do větší hloubky a stojí za to si ji pustit. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Hraje spartakiádního vraha Jiřího Straku v krimi seriálu Metoda Markovič a byla to prý zkušenost, na kterou se nedá připravit. „Měl jsem k dispozici jeho hlas, řeč těla i natočenou rekonstrukci. Bylo to děsivé,“ přiznává Maxmilián Kocek v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Při natáčení jsem se snažil napodobit jeho výraz. A byly chvíle, kdy jsem cítil i nechuť sám k sobě. Je to šílená postava, ale tu roli jsem chtěl.“ Usiloval o to se se Strakou i setkat? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkou část svého pracovního života strávila v USA. Teď se novinářka a nově také zpravodajka Českého rozhlasu Jana Ciglerová stěhuje z Floridy do Washingtonu. Co jí život v Americe dal i vzal? Jakých rozdílů mezi Američany a Čechy si nejvíce všimla? Čím je Florida pro přistěhovalce tak „dostředivá“. A na co by se zeptala Donalda Trumpa při návštěvě v Bílém domě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velkou část svého pracovního života strávila v USA. Teď se novinářka a nově také zpravodajka Českého rozhlasu Jana Ciglerová stěhuje z Floridy do Washingtonu. Co jí život v Americe dal i vzal? Jakých rozdílů mezi Američany a Čechy si nejvíce všimla? Čím je Florida pro přistěhovalce tak „dostředivá“. A na co by se zeptala Donalda Trumpa při návštěvě v Bílém domě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

Třicetiletá Michaela strávila kus života v nemocnicích, v patnácti přišla o nohu. Svému osudu čelí statečně, nestěžuje si, pracuje, snaží se šetřit na bionický kloub, s nímž by třeba zvládla něco tak běžného jako chůzi do schodů.Jednu nohu má, tak co? Nestačí jí ta současná protéza? I s takovými komentáři se setkává mladá žena, která shání peníze na novou náhradu s bionickým kloubem a cenovkou jeden milion šest set tisíc korun. Velkou část sumy už má, pomohla rodina, přátelé a některé nadace. Zbývá doplatit pár set tisíc.Chytrá protéza by Michaele mohla pomoct zmírnit bolesti, zlepšit stabilitu a také jí dát možnost neztratit obyčejnou lidskou důstojnost.„Ono to vypadá jako maličkost, ale představte si, že jste na pláži a chcete si jít zaplavat. V případě Míši to znamená: odepnout, doskákat po jedné noze k vodě a po plavání to samé - doskákat, připnout. Nechtěná pozornost celé plovárny je zaručena. Moderní bionický kloub, na který sháníme peníze, je například vodotěsný. Ale to je jen jeden z mnoha benefitů, které by Míše mohl přinést,“ říká Martin Junek, propagátor sbírky na portálu Znesnáze21. S Michaelou se před lety seznámil v práci a její životní příběh a hlavně odhodlání, s jakým se se všemi peripetiemi pere, ho nepřestává fascinovat. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.

Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.

Sněmovní volby jsou přede dveřmi a o vítězi voleb je plus mínus rozhodnuto. Zajímavější proto bude dolní část pomyslného pelotonu, která – paradoxně – může rozhodnout, jestli vítěz voleb bude skutečným vítězem voleb. Jinak řečeno, pokud se do sněmovny dostanou komunisté a motoristé, může to znamenat takové přerozdělení hlasů, že Babiš sice zvítězí větším počtem hlasů než v roce 2021, ale teoreticky může mít méně mandátů.I kdyby měl o pár poslanců více než před čtyřmi lety, bude se mu těžko vládnout, protože se bude muset opírat o nepřiznané koalice, které v sobě skrývají přinejmenším osm stran. Z jím haněné „pětikolky“ se přes noc může stát neřiditelná „devítikolka.“Nevíme, jestli Andrej Babiš četl volební program hnutí Stačilo nebo SPD, těchto sestav, které si hrají na Velkou říjnovou proletářskou revoluci, jak to zase ukázali během mítinku na pražském Hradčanském náměstí. Jejich Marxem je Petr Drulák, prodávající voličům obě politické strany jako komplexní vlastenecký produkt vhodný pro pravicového i levicového voliče. Leninem dezo hnutí je pak Daniel Sterzik a Stalinem, kterého se všichni bojí, ale zároveň se ho bojí i nepozvat na mítink, je Jindřich Rajchl.Svým lídrem si pak v posledních dnech udělali Miloše Zemana. Ten znovu ožil a je v té hře, která pro něj znamená skutečný obsah jeho života.