POPULARITY
Stromy a jejich houbové patogeny (4:41) – Příběhy s pětkou: Guy Fawkes (20:03) – Kniha měsíce: Bohové a bohyně starých Slovanů (25:06) – Los evropský v naší přírodě (29:32)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stromy a jejich houbové patogeny (4:41) – Příběhy s pětkou: Guy Fawkes (20:03) – Kniha měsíce: Bohové a bohyně starých Slovanů (25:06) – Los evropský v naší přírodě (29:32)
V zařízení kousek od havlíčkobrodské nemocnice přijali první klientku na začátku minulého listopadu. Pacienty hospic po vyplnění formuláře na webu přebírá obvykle v řádu dní.
U příležitosti státního svátku 28. října udělil prezident Petr Pavel dlouholetému řediteli ZOO Dvůr Králové Josefu Vágnerovi in memoriam medaili Za zásluhy o stát v oblasti životního prostředí. Vyznamenání převzala na Pražském hradě dcera Josefa Vágnera Lenka Vágnerová.
„Jsme z Teplic Šanova. Je to tady pěkné na procházky, a teď to bude mít i ten cíl, že půjdem zkontrolovat náš strom,“ říká Věra Pokorná, která dorazila se širokou rodinou.
00:00 témata magazínu00:30 kyberbezpečnost a ochrana v digitálním světě03:58 rozhovor s Petrem Matouškem z fakulty informačních technologií07:27 léčba hlubokých žilních trombóz09:17 kapsa stínící mobilní signál13:12 stromy ze zkumavky16:48 návnady pro kybernetické útočníky Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak vypadá smrt stromu? Je pomalá a trvá i několik let, kdy strom omezí růst a snaží se přežít. „Stromy jsou velcí bojovníci,“ říká Jan Richter, expert pražského magistrátu na adaptaci na změnu klimatu.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jak vypadá smrt stromu? Je pomalá a trvá i několik let, kdy strom omezí růst a snaží se přežít. „Stromy jsou velcí bojovníci,“ říká Jan Richter, expert pražského magistrátu na adaptaci na změnu klimatu.
Sú všade a sú nádherné. Stromy na jeseň zmenia svoju farbu a obklopia nás farebným divadlom - lístie sa zafarbí, a až potom opadne. Dnes si teda povieme, prečo listy na jeseň menia farbu. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme na prechádzku jesennou prírodou a dozvieme sa, prečo naše pupky vyzerajú tak, ako vyzerajú. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku?
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.
Vandal ve Chvaleticích na Pardubicku posprejoval desítky stromů a keřů v městském parku. Policie řeší případ jako přestupek a viníkovi hrozí za poškození stromů pokuta.
Podívejte se, zda vám neuniklo něco zajímavého z přelomu srpna a září.
Podívejte se, zda vám neuniklo něco zajímavého z přelomu srpna a září.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Letní jablka jsou skupina odrůd, které dozrávají jako první jablka sezóny. Mají jemnou, svěží a často aromatickou chuť s vyšší kyselostí, která se po sklizni rychle mění na sladší.
Filmové i knižní cesty do pravěku před Cestou do pravěku (4:39) – Historické souvislosti: Přehlídka nepravděpodobných konců (20:04) – Jak se stromy mění v kámen (25:02)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Slejvák poprvé vycestoval mimo Prahu a to rovnou do Uherského Hradiště na Letní filmovou školu, kde společně s místním influencerem Davidem Olchavou usedl do stanu Českého rozhlasu! Vilmuš, Miruš a Dáda společně probrali démonem napadené Labubu, které David zatím neuklízí ze země, když sbírá odpadky, nebo užívání AI nejen v tvůrčí práci, kterým trojice spíš opovrhuje.
Slejvák poprvé vycestoval mimo Prahu a to rovnou do Uherského Hradiště na Letní filmovou školu, kde společně s místním influencerem Davidem Olchavou usedl do stanu Českého rozhlasu! Vilmuš, Miruš a Dáda společně probrali démonem napadené Labubu, které David zatím neuklízí ze země, když sbírá odpadky, nebo užívání AI nejen v tvůrčí práci, kterým trojice spíš opovrhuje.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Výsadba stromů podél dopravně rušných silnic ve městě může paradoxně zhoršit životní prostředí v okolí. Ukazují to první výsledky zkoumání vlivu větru na rozptyl automobilových plynů v pražské Legerově ulici, kterou denně projíždějí tisíce aut. Odborníci z Ústavu termomechaniky Akademie věd nejprve vytvořili 3D model jedné z nejvytíženějších českých ulic. A v aerodynamickém tunelu teď zjišťují, kam automobilové zplodiny odnesou různé směry větru.
Výsadba stromů podél dopravně rušných silnic ve městě může paradoxně zhoršit životní prostředí v okolí. Ukazují to první výsledky zkoumání vlivu větru na rozptyl automobilových plynů v pražské Legerově ulici, kterou denně projíždějí tisíce aut. Odborníci z Ústavu termomechaniky Akademie věd nejprve vytvořili 3D model jedné z nejvytíženějších českých ulic. A v aerodynamickém tunelu teď zjišťují, kam automobilové zplodiny odnesou různé směry větru.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stromy v centru Žďáru mají růst lépe díky speciální směsi s biouhlem. Město u nich buduje podzemní systém, který udrží vodu a zajistí přístup vzduchu ke kořenům.
Vždy s úctou a respektem ke konci života: Lůžkový hospic mezi stromy v Havlíčkově Brodě nabízí důstojnou péči, kde se radost snoubí se smířením.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Běžet, letět a spolehnout se sám na sebe. Takový je závod Moravian Challenge v disciplíně hike and fly v moravských Beskydech – jediný vícedenní podnik svého druhu v Česku. Jak se k survival sportu Tomáš Matera dostal? Kde nejraději trénuje? A proč je výhodné být softwarovým vývojářem i sportovcem zároveň?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Radnice Paříže má starostí nad hlavu, a jednou z těch nejhůře řešitelných jsou klimatické změny. Všechny straší představa horkého léta, jako bylo v roce 2003, kdy na následky vedra v srpnu zemřely v Paříži tisíce lidí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Blažek, bitcoiny a demise. Smutné vyhlídky pro mír na Ukrajině. Kufřík s dvojitým dnem. Stromy v Paříži. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Trumpova rodina bohatne. Nejen během státních návštěvVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Koľko peňazí treba na pocit šťastia? Pomáhajú si ľudia viac ako zvieratá? Samuel Kováčik vie zodpovedať aj takéto otázky. Fyzik, zakladateľ projektu Vedátor a influencer popularizuje vedu a podporuje vzdelávanie. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne filantropické príbehy a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Podľa Samuela je príkladov pomáhania v prírode veľa. Stromy si v náročných podmienkach dokážu vďaka hubám vzájomne posúvať živiny. Vlci aj netopiere sa o korisť podelia s tými, čo nešli na lov alebo nemali toľko šťastia. Lasicovité šelmy mungovia sa starajú o slabé, choré a staré jedince. Paralely s pomáhaním vidí aj vo fyzike. „Teória chaosu znamená, že niekedy aj malá zmena môže vo výsledku znamenať obrovský efekt. Zjednodušene je to efekt motýlích krídel. Pomáhanie je vlastne prenesenie tohto motívu,“ vysvetľuje.V podcaste sa dozviete:čo je pravdy na tom, že pomáhanie máme v génoch;ako peniaze súvisia s krivkou šťastia;prečo konšpiračné teórie často démonizujú práve filantropov;ako vedecké poznanie vysvetľuje naše správanie;čo ho priviedlo z Dublinského výskumného inštitútu späť na Slovensko.Kto je Samuel Kováčik?Teoretický fyzik je známy ako zakladateľ a hlavná tvár projektu Vedátor. Jeho cieľom je nielen popularizovať vedu, ale aj vyvracať hoaxy a podporovať kritické myslenie. Okrem toho nahráva podcasty, organizuje verejné prednášky a diskusie na vedecké témy.Pôsobí na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislave a na Masarykovej univerzite v Brne. Pracoval v Dublinskom inštitúte pokročilých štúdií, kde získal výskumný grant od Írskej výskumnej nadácie.V roku 2020 ho slovenský Forbes zaradil medzi Osobnosti roka. Impact Talks V podcaste Impact Talks predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.
Teplým počasím příroda letos překvapila. Proto je nejvyšší čas vyčistit zahrady od neplodících starých stromů, křovin, náletů a třeba i stromů, které nám stíní nebo ohrožují naše obydlí. Konec vegetačního klidu je už na konci března. Kdy můžeme kácet bez povolení a kdy ho potřebujeme?
Teplým počasím příroda letos překvapila. Proto je nejvyšší čas vyčistit zahrady od neplodících starých stromů, křovin, náletů a třeba i stromů, které nám stíní nebo ohrožují naše obydlí. Konec vegetačního klidu je už na konci března. Kdy můžeme kácet bez povolení a kdy ho potřebujeme?
„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.
Afrika a zemědělství, 3. část: Stromy Senegalu (4:45) – Historické souvislosti: Bramborový standard (17:18) – 30 let s Planetáriem: UFO více či méně tajemné,1. část (22:58)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V září loňského roku zasáhly ničivé povodně nejenom Česko, ale také sousední Polsko. Nejvíc postižené byly regiony Dolnoslezského a Opolského vojvodství. O život přišlo devět lidí, přes 11 tisíc budov bylo zničených nebo poškozených. Jedním z nejvíce zasažených míst bylo město Lądek-Zdrój.
Host: Marta Klimentová, pěstitelka bonsají. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.
Česko patří k lesním velmocem. A to i přes to, že v minulých letech zasáhla tuzemské lesy kůrovcová kalamita. Mimochodem, Češi také každoročně na Vánoce skoupí přes milion vánočních stromků, prozrazuje v dalším Forbes Byznys podcastu spolumajitel rodinné firmy Lesoškolky Vojtěch Němec. Firma z Řečan nad Labem s historií sahající až do devatenáctého století pěstuje sazenice listnatých a jehličnatých stromů na celkem 160 hektarech po celé republice. Dodává je soukromníkům, panským lesům i církevním hospodářstvím. Ročně prodá až 35 milionů kusů sazenic. Teď ale očekává lehčí oslabení svého byznysu, právě i kvůli konci kůrovcové kalamity. Které dřeviny Lesoškolky pěstují a jak jejich skladbu ovlivňuje klimatická změna? Hrozí Česku odlesňování? A jakými kroky lze nejlépe oddálit opadávání vánočního stromečku? To vše si poslechněte v podcastu.
Stromy mohou v zimě zažít teplotní šoky, které jim škodí. Naši předci proto stromy natírali vápnem, které odráží sluneční paprsky a brání přehřívání kůry.
Speleopotápěči ze skupiny Hranický kras museli z bezpečnostních důvodů pozastavit průzkum nejhlubší sladkovodní propasti světa nedaleko Hranic. Vydatné deště z poloviny září podmáčely půdu a do propasti a v jejím okolí se vyvrátilo několik desítek vzrostlých stromů. K jejich odstranění bude potřeba nasadit speciální techniku. Výzkumníci na její pronájem shání peníze.
V Olomouci se zabydleli bobři. Žijí v ramenech řeky Moravy ve městě i bývalých pískovnách. Po zářijových povodních pracovníci magistrátu znovu monitorují jejich aktivitu. Stromy, které bobři naruší v zaplaveném území nebo podmáčené půdě, můžou být nebezpečné.
Vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích vyvinuli sondu s kamerou, která může ochránit až 60 % lesů před kůrovcem. Snadno ovladatelná bezdrátová kamera přesně a včas rozpozná napadené stromy, lesníci je díky tomu můžou rychle pokácet a zachránit tak zdravé stromy.