Podcasts about stromy

Sú všade a sú nádherné. Stromy na jeseň zmenia svoju farbu a obklopia nás farebným divadlom - lístie sa zafarbí, a až potom opadne. Dnes si teda povieme, prečo listy na jeseň menia farbu. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme na prechádzku jesennou prírodou a dozvieme sa, prečo naše pupky vyzerajú tak, ako vyzerajú. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku?

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Vandal ve Chvaleticích na Pardubicku posprejoval desítky stromů a keřů v městském parku. Policie řeší případ jako přestupek a viníkovi hrozí za poškození stromů pokuta.

Podívejte se, zda vám neuniklo něco zajímavého z přelomu srpna a září.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podívejte se, zda vám neuniklo něco zajímavého z přelomu srpna a září.

Letní jablka jsou skupina odrůd, které dozrávají jako první jablka sezóny. Mají jemnou, svěží a často aromatickou chuť s vyšší kyselostí, která se po sklizni rychle mění na sladší.

Filmové i knižní cesty do pravěku před Cestou do pravěku (4:39) – Historické souvislosti: Přehlídka nepravděpodobných konců (20:04) – Jak se stromy mění v kámen (25:02)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slejvák poprvé vycestoval mimo Prahu a to rovnou do Uherského Hradiště na Letní filmovou školu, kde společně s místním influencerem Davidem Olchavou usedl do stanu Českého rozhlasu! Vilmuš, Miruš a Dáda společně probrali démonem napadené Labubu, které David zatím neuklízí ze země, když sbírá odpadky, nebo užívání AI nejen v tvůrčí práci, kterým trojice spíš opovrhuje.

Slejvák poprvé vycestoval mimo Prahu a to rovnou do Uherského Hradiště na Letní filmovou školu, kde společně s místním influencerem Davidem Olchavou usedl do stanu Českého rozhlasu! Vilmuš, Miruš a Dáda společně probrali démonem napadené Labubu, které David zatím neuklízí ze země, když sbírá odpadky, nebo užívání AI nejen v tvůrčí práci, kterým trojice spíš opovrhuje.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výsadba stromů podél dopravně rušných silnic ve městě může paradoxně zhoršit životní prostředí v okolí. Ukazují to první výsledky zkoumání vlivu větru na rozptyl automobilových plynů v pražské Legerově ulici, kterou denně projíždějí tisíce aut. Odborníci z Ústavu termomechaniky Akademie věd nejprve vytvořili 3D model jedné z nejvytíženějších českých ulic. A v aerodynamickém tunelu teď zjišťují, kam automobilové zplodiny odnesou různé směry větru.

Výsadba stromů podél dopravně rušných silnic ve městě může paradoxně zhoršit životní prostředí v okolí. Ukazují to první výsledky zkoumání vlivu větru na rozptyl automobilových plynů v pražské Legerově ulici, kterou denně projíždějí tisíce aut. Odborníci z Ústavu termomechaniky Akademie věd nejprve vytvořili 3D model jedné z nejvytíženějších českých ulic. A v aerodynamickém tunelu teď zjišťují, kam automobilové zplodiny odnesou různé směry větru.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stromy v centru Žďáru mají růst lépe díky speciální směsi s biouhlem. Město u nich buduje podzemní systém, který udrží vodu a zajistí přístup vzduchu ke kořenům.

Vždy s úctou a respektem ke konci života: Lůžkový hospic mezi stromy v Havlíčkově Brodě nabízí důstojnou péči, kde se radost snoubí se smířením.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Běžet, letět a spolehnout se sám na sebe. Takový je závod Moravian Challenge v disciplíně hike and fly v moravských Beskydech – jediný vícedenní podnik svého druhu v Česku. Jak se k survival sportu Tomáš Matera dostal? Kde nejraději trénuje? A proč je výhodné být softwarovým vývojářem i sportovcem zároveň?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blažek, bitcoiny a demise. Smutné vyhlídky pro mír na Ukrajině. Kufřík s dvojitým dnem. Stromy v Paříži. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Trumpova rodina bohatne. Nejen během státních návštěvVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radnice Paříže má starostí nad hlavu, a jednou z těch nejhůře řešitelných jsou klimatické změny. Všechny straší představa horkého léta, jako bylo v roce 2003, kdy na následky vedra v srpnu zemřely v Paříži tisíce lidí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koľko peňazí treba na pocit šťastia? Pomáhajú si ľudia viac ako zvieratá? Samuel Kováčik vie zodpovedať aj takéto otázky. Fyzik, zakladateľ projektu Vedátor a influencer popularizuje vedu a podporuje vzdelávanie. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne filantropické príbehy a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Podľa Samuela je príkladov pomáhania v prírode veľa. Stromy si v náročných podmienkach dokážu vďaka hubám vzájomne posúvať živiny. Vlci aj netopiere sa o korisť podelia s tými, čo nešli na lov alebo nemali toľko šťastia. Lasicovité šelmy mungovia sa starajú o slabé, choré a staré jedince. Paralely s pomáhaním vidí aj vo fyzike. „Teória chaosu znamená, že niekedy aj malá zmena môže vo výsledku znamenať obrovský efekt. Zjednodušene je to efekt motýlích krídel. Pomáhanie je vlastne prenesenie tohto motívu,“ vysvetľuje.V podcaste sa dozviete:čo je pravdy na tom, že pomáhanie máme v génoch;ako peniaze súvisia s krivkou šťastia;prečo konšpiračné teórie často démonizujú práve filantropov;ako vedecké poznanie vysvetľuje naše správanie;čo ho priviedlo z Dublinského výskumného inštitútu späť na Slovensko.Kto je Samuel Kováčik?Teoretický fyzik je známy ako zakladateľ a hlavná tvár projektu Vedátor. Jeho cieľom je nielen popularizovať vedu, ale aj vyvracať hoaxy a podporovať kritické myslenie. Okrem toho nahráva podcasty, organizuje verejné prednášky a diskusie na vedecké témy.Pôsobí na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislave a na Masarykovej univerzite v Brne. Pracoval v Dublinskom inštitúte pokročilých štúdií, kde získal výskumný grant od Írskej výskumnej nadácie.V roku 2020 ho slovenský Forbes zaradil medzi Osobnosti roka. Impact Talks V podcaste Impact Talks predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Teplým počasím příroda letos překvapila. Proto je nejvyšší čas vyčistit zahrady od neplodících starých stromů, křovin, náletů a třeba i stromů, které nám stíní nebo ohrožují naše obydlí. Konec vegetačního klidu je už na konci března. Kdy můžeme kácet bez povolení a kdy ho potřebujeme?

Teplým počasím příroda letos překvapila. Proto je nejvyšší čas vyčistit zahrady od neplodících starých stromů, křovin, náletů a třeba i stromů, které nám stíní nebo ohrožují naše obydlí. Konec vegetačního klidu je už na konci března. Kdy můžeme kácet bez povolení a kdy ho potřebujeme?

Teplým počasím příroda letos překvapila. Proto je nejvyšší čas vyčistit zahrady od neplodících starých stromů, křovin, náletů a třeba i stromů, které nám stíní nebo ohrožují naše obydlí. Konec vegetačního klidu je už na konci března. Kdy můžeme kácet bez povolení a kdy ho potřebujeme?

„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.

Afrika a zemědělství, 3. část: Stromy Senegalu (4:45) – Historické souvislosti: Bramborový standard (17:18) – 30 let s Planetáriem: UFO více či méně tajemné,1. část (22:58)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V září loňského roku zasáhly ničivé povodně nejenom Česko, ale také sousední Polsko. Nejvíc postižené byly regiony Dolnoslezského a Opolského vojvodství. O život přišlo devět lidí, přes 11 tisíc budov bylo zničených nebo poškozených. Jedním z nejvíce zasažených míst bylo město Lądek-Zdrój.

Host: Marta Klimentová, pěstitelka bonsají. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: Marta Klimentová, pěstitelka bonsají. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko patří k lesním velmocem. A to i přes to, že v minulých letech zasáhla tuzemské lesy kůrovcová kalamita. Mimochodem, Češi také každoročně na Vánoce skoupí přes milion vánočních stromků, prozrazuje v dalším Forbes Byznys podcastu spolumajitel rodinné firmy Lesoškolky Vojtěch Němec. Firma z Řečan nad Labem s historií sahající až do devatenáctého století pěstuje sazenice listnatých a jehličnatých stromů na celkem 160 hektarech po celé republice. Dodává je soukromníkům, panským lesům i církevním hospodářstvím. Ročně prodá až 35 milionů kusů sazenic. Teď ale očekává lehčí oslabení svého byznysu, právě i kvůli konci kůrovcové kalamity. Které dřeviny Lesoškolky pěstují a jak jejich skladbu ovlivňuje klimatická změna? Hrozí Česku odlesňování? A jakými kroky lze nejlépe oddálit opadávání vánočního stromečku? To vše si poslechněte v podcastu.

Sunday Sanctuary has teamed up with the Makers and Mystics podcast to bring you this episode on reclaiming wonder! Stephen Roach from Makers & Mystics is Petra's guest on this episode of Sunday Sanctuary as they explore the different ways that noticing the small wonders of the world can re-open, restore and change lives. Petra and Stephen look at finding wonder largely through the lens of creativity, but no matter how creative you're feeling today, this episode is a calm, wonder-chasing sanctuary for you.  For those of you who want to delve deeper into Petra and Stephen's conversation, an extended cut will appear in the Makers & Mystics podcast feed on November 13th. For any Mystics & Makers listeners who have come to Sunday Sanctuary, kia ora/hello! It's great to have you here. Haere mai! (Welcome/Come along!) Sacred texts: 'The mystery of tea' scene from the film After Yang (a great film, especially for fans of cosy sci-fi which looks at themes of memory and family) 'The Summer Day' poem by Mary Oliver (read by Mary Oliver at The 92nd St Y) Music: Weird Little Birthday Girl by Happyness (played during intro) Stromy by Gabor Szabo (played to end the first part of Stephen's conversation) Red Lit Room by Holly Arrowsmith Space is the Place by Ezra Collective (played during Community Life) The Sea Has Spoken by Songs of Water (This is Stephen's band! Played during the contemplative moment) Summer's End by Julie Byrne (played during communion) Movement 6 and Movement 7 by Floating Points, Pharoah Sanders and the London Symphony Orchestra Slider (Lorenzo Saxophone Dub) by This Is The Kit (played at the end of Stephen's conversation) Vanity by Mica Levi (played during the benediction)

Stromy mohou v zimě zažít teplotní šoky, které jim škodí. Naši předci proto stromy natírali vápnem, které odráží sluneční paprsky a brání přehřívání kůry.

Stromy mohou v zimě zažít teplotní šoky, které jim škodí. Naši předci proto stromy natírali vápnem, které odráží sluneční paprsky a brání přehřívání kůry.

Speleopotápěči ze skupiny Hranický kras museli z bezpečnostních důvodů pozastavit průzkum nejhlubší sladkovodní propasti světa nedaleko Hranic. Vydatné deště z poloviny září podmáčely půdu a do propasti a v jejím okolí se vyvrátilo několik desítek vzrostlých stromů. K jejich odstranění bude potřeba nasadit speciální techniku. Výzkumníci na její pronájem shání peníze.

V Olomouci se zabydleli bobři. Žijí v ramenech řeky Moravy ve městě i bývalých pískovnách. Po zářijových povodních pracovníci magistrátu znovu monitorují jejich aktivitu. Stromy, které bobři naruší v zaplaveném území nebo podmáčené půdě, můžou být nebezpečné.

Stovky starých a suchých borovic a smrků vykácí správci lesa v okolí rozhledny Chlum v Plzni na Doubravce. Zvýší se tím bezpečnost pro návštěvníky lesa. Stromy nahradí přirozený porost.

Vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích vyvinuli sondu s kamerou, která může ochránit až 60 % lesů před kůrovcem. Snadno ovladatelná bezdrátová kamera přesně a včas rozpozná napadené stromy, lesníci je díky tomu můžou rychle pokácet a zachránit tak zdravé stromy.

Jsme zvyklí, že včelíny a úly stávají daleko za městy, blízko u lesů, luk a polí. Včelám se ale může dařit i v centru města nebo v zahrádce u rodinného domku. Je jen třeba myslet na to, aby měly pro co létat.

Stromy v našich mestách a dedinách môžu byť ohrozené. Únie miest aj Združenie miest a obcí žiadajú poslancov aby návrh ministra Tarabu odmietli. Poslanci budú hlasovať o zákone ešte raz. Koalícia musí prelomiť veto prezidentky Čaputovej. Čo hrozí v dedinách či na sídliskách, ak bude zákon prijatý? Prečo sa dediny a mestá obávajú nárastu veľkých výrubov? Komu to prospeje?Samosprávy majú problém aj s tým, že od nového roka prechádza celé financovanie škôlok na štát. Od septembra už budú mať zákonný nárok na škôlku aj rodičia štvorročných detí, od januára už aj trojročné. Bude pre ne všetky dosť miesta? A bude dosť peňazí na škôlky? Prečo sú samosprávy proti tomu aby ich financoval štát?A prečo sa samosprávy opäť sťažujú, že majú málo peňazí? Čo to bude znamenať pre ich obyvateľov? Braňo Závodský sa rozprával s výkonnou viceprezidentkou Únie Miest Slovenska Janou Červenákovou a predsedom Združenia miest a obcí Slovenska Jozefom Božikom.

Stamiliónové škody napáchaly mrazy v sadech českých a moravských ovocnářů. Přijdou tak skoro o 100 % příjmu z prodeje ovoce, zůstanou jim ale minimálně dvě třetiny nákladů. Ovocnáři nemají na rozdíl od jiných podnikatelských oborů možnost ochránit se pojištěním pro případ poškození mrazem. Ministerstvo zemědělství pěstitelům slíbilo finanční pomoc. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130425/