Podcasts about stromy

NEAR Shoemaker a Hayabusa: Tři přistání na asteroidech (4:30) – Příběhy se šestkou: Smrt Rodolpha Valentina (20:17) – Stromy a smrtící houbové patogeny (repríza, 26:17)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NEAR Shoemaker a Hayabusa: Tři přistání na asteroidech (4:30) – Příběhy se šestkou: Smrt Rodolpha Valentina (20:17) – Stromy a smrtící houbové patogeny (repríza, 26:17)

Stromy ve městech trpí velkým suchem. Potvrzuje to zahradník Jaroslav Vintera, který si do studia Českého rozhlasu Pardubice odskočil od zavlažování nově vysazené aleje stromů nedaleko Pardubic.

Stromy ve městech trpí velkým suchem. Potvrzuje to zahradník Jaroslav Vintera, který si do studia Českého rozhlasu Pardubice odskočil od zavlažování nově vysazené aleje stromů nedaleko Pardubic. Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když mladí lidé nebudou moci bydlet v Praze, je to pro město ohromný průšvih,“ říká architekt Vít Máslo. Jeho vlastní byt v Holešovicích podle něj za pět let zdvojnásobil cenu ze 120 na 240 tisíc korun za metr čtvereční. Pokud budou nemovitosti kupovat především investoři a lidé, kteří už několik bytů vlastní, mladší generace se bude muset odstěhovat za Prahu a každý den dojíždět. Město tím podle něj zestárne, přijde o ekonomicky aktivní obyvatele a zároveň ještě více zatíží dopravu. Důvodem bytové krize je podle Másla především to, že se málo staví. Systém jsme prý „zaplevelili takovou spoustou zákonů a regulací, že se tady vlastně nedá stavět“. Sám pracuje na třiceti projektech, většina ale stojí a čeká na razítko. Praha by se přitom neměla dál rozpínat do krajiny, ale využívat brownfieldy, stavět uvnitř svých hranic a nebát se vyšších budov. „Hustota je ekologická věc, výšková stavba je ekologická věc,“ tvrdí. Architektura je podle něj umění svázané klientem, normami, penězi i veřejným zájmem. „Vlastně vyplňujete excelovou tabulku a vyleze vám dům,“ popisuje. České školy navíc budoucí architekty připravují na navrhování galerií a filharmonií, přestože většinu měst tvoří obyčejné bytové a kancelářské budovy. Neučí je podle něj ani komunikovat, spolupracovat nebo správně spočítat vlastní honorář. Máslo kritizuje také neschopnost institucí přijímat rozhodnutí. Dvorecký most bez aut označuje za „totální průšvih“, u Výtoňského mostu se podle něj čeká „až vlak spadne do vody“. Zároveň ale nechce centrum podřídit automobilům: parkovat by v něm měli především rezidenti a lidé dojíždějící do Prahy by měli auta nechávat na jejím okraji. Debata o dopravě se podle něj změnila v kulturní válku, v níž existují jen „cyklisté a Filip Turek“ a nic mezi tím. Proč se mladým lidem vzdaluje možnost bydlet v Praze? Může nový stavební zákon skutečně urychlit výstavbu? Potřebuje město vyšší domy, méně aut a instituce, které se konečně odváží rozhodovat? A nakolik jeho podobu určují architekti a nakolik developeři, úředníci a aktivisté? Pusťte si celý rozhovor.

Nová zeleň má obcím kompenzovat stromy, které musely kácet kvůli rozsáhlým stavebním pracím. Například ve Stránecké Zhoři si řekli o třešně.

Odpověď zná bioložka Anna Mrázová, která zkoumá fascinující vztahy mezi rostlinami, hmyzem a jejich predátory. V tomto díle Žárovek vás vezmeme do skrytého světa, kde se listy brání, housenky útočí a ptáci hrají klíčovou roli v rovnováze celých ekosystémů. Dozvíte se, jak vědci pomocí kamerových systémů, terénních experimentů i umělé inteligence odhalují to, co je lidským očím běžně skryto.

Myšlenka na den autorky Hany Pinknerové je z její knihy Být blíž, vydané nakladatelstvím Návrat domů.

Rychlostní výstup po větvích nebo záchrana zraněného z koruny stromů jsou disciplíny, které zdolávají stromolezci v zámeckém parku v Načeradci. Koná se tam Mistrovství České republiky ve stromolezení.

Malé, velmi kyselé oranžové bobulky, které jsou plné vitamínů. To je rakytník. Je to také strom dlouhými ostrými trny a česání jeho plodů tak vyžaduje odvahu a silný mráz. Přesto se stále častěji objevuje na zahradách.

„Stromy jsou rostliny schopné k nám promlouvat a existují lidé, kteří se snaží jim porozumět,“ píše Marie Hrušková v knize Vztah ke stromům v zemích Koruny české. Sama k takovým lidem rozhodně patří. Stromům, zvláště těm památným, zasvětila celý život, napsala o nich řadu knih a připravila množství televizních i rozhlasových pořadů.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.

Mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem na Sokolovsku v Karlovarském kraji najdete uprostřed lesa na první pohled nenápadné skalní dutiny. Jde o pseudokrasové jeskyně. Svůj název získaly podle toho, že nevznikly rozpouštěním vápence, jako například v Moravském nebo Českém krasu, ale mechanicky, působením vody a následným rozpadem hornin.

S přicházejícím jarem se na mnoha místech objevily první květy. V lesích může vonět lýkovec, rozkvétají sněženky a na několika málo lokalitách můžeme obdivovat celé koberce bledulí. Na Vysočině rostou tyto přísně chráněné květiny ve větším množství na Žďársku u Chlébského a Nyklovického potoka a také u Světnova nebo u Ranska.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plzeňský Noční běh pro Světlušku vytvořil počtem účastníků opět nový rekord. Zúčastnilo se ho přes třináct set běžců různých věkových kategorií.

Takzvané habitatové stromy jsou staré, duté nebo poškozené stromy, které umožňují život hlavně houbám a ptákům. Po označení zůstanou tyto stromy ušetřené těžby a lesníci je nechají stát.

Silničáři zavřeli kvůli opravě silnici II/101 v Břežanském údolí. Na cestu mezi pražskou Zbraslaví a Dolními Břežany často padalo kamení a vyvrácené stromy. Uzavírka potrvá do konce listopadu.

Přibližně dvě desítky převážně zdravých stromů šly k zemi na Zátkově nábřeží v centru Českých Budějovic. Radnice je nechala vykácet kvůli plánované proměně břehu na náplavku. U čerstvě poražených stromů se zastavují kolemjdoucí, plošné kácení vadí hlavně obyvatelům přilehlých bytových domů.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina podnikatelů plánuje na čtvrtletí. Ti odvážnější na pět let. Ale co kdyby vaše firma měla fungovat ještě za 500 let? Najednou se změní všechno: způsob, jak přemýšlíte o zisku, o lidech, o smyslu. Tahle přednáška je o tom, jak stavět něco, co vás přežije – a přitom vás to nesemele dřív, než stihnete naplnit vlastní život.

Jak hodnotí zástupce podnikatelů a živnostníků nastavení nové verze elektronické evidence tržeb? Jak se postupně mění charakter humanitární pomoci pro Ukrajinu z pohledu českých neziskových organizací krátce před čtvrtým výročím ruské agrese? A co podnikají čeští odborníci, aby zachovali pro další generace dva stromy spojené s osobností Tomáše Garrigue Masaryka?

Jak hodnotí zástupce podnikatelů a živnostníků nastavení nové verze elektronické evidence tržeb? Jak se postupně mění charakter humanitární pomoci pro Ukrajinu z pohledu českých neziskových organizací krátce před čtvrtým výročím ruské agrese? A co podnikají čeští odborníci, aby zachovali pro další generace dva stromy spojené s osobností Tomáše Garrigue Masaryka?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem radioporadny je zahradní rádce František Hlubocký. A budeme se bavit o ovocných stromech. Jak o ně pečovat? Na co je teď v předjaří ideální čas?

Předjaří je časem, kdy se rozhoduje o budoucí úrodě i kondici zahrady. Zahradník František Hlubocký se podělil o praktické zkušenosti se správným řezem ovocných stromů a poradil, jak můžete doma úspěšně předpěstovat zeleninu.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předjaří je časem, kdy se rozhoduje o budoucí úrodě i kondici zahrady. Zahradník František Hlubocký se podělil o praktické zkušenosti se správným řezem ovocných stromů a poradil, jak můžete doma úspěšně předpěstovat zeleninu.

Hostia: Andrea Froncová (PR riaditeľka organizácie BROZ) a Zuzana Sedláková (Svetový fond na ochranu prírody na Slovensku, WWF Slovakia). | Strom nie je PR rekvizita: Čo odlišuje odbornú výsadbu od greenwashingu? Stromy dnes sadí takmer každý. Firmy, školy, mestá aj obce. Výsadba stromov sa stala symbolom snahy správať sa ekologickejšie – je viditeľná, pozitívna a na prvý pohľad jednoduchá. Stačí lopata, pár stromčekov a dobrý úmysel. Lenže realita je zložitejšia. Nie každý strom, ktorý sa zasadí, v krajine aj prežije. A nie každá výsadba prírode naozaj pomôže. Ako odlíšiť „zelený marketing“ od skutočnej starostlivosti o krajinu? Ako by mali firmy nastavovať svoje ciele, aby výsadba stromov nebola len náhradou za to, že neriešia vlastné emisie? | Čo odlišuje odbornú výsadbu od greenwashingu. | Moderuje: Eva Pribylincová; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Lidé mají rádi ovoce, a tak vysadili sady. Postupně se rozvinuly minimálně dva různé přístupy. Hodně intenzivní sady vypadají spíš jako vinice. Jsou v nich zakrslé jabloně navázané na dráty – dají se mechanicky ošetřovat i sklízet. Často jsou z přírody vydělené ochrannými sítěmi. Pak jsou tu ale extenzivní sady, které kromě ovoce poskytují ekosystémové služby podobné v krajině už dost vzácným světlým lesům.

Stromy a jejich houbové patogeny (4:41) – Příběhy s pětkou: Guy Fawkes (20:03) – Kniha měsíce: Bohové a bohyně starých Slovanů (25:06) – Los evropský v naší přírodě (29:32)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadá smrt stromu? Je pomalá a trvá i několik let, kdy strom omezí růst a snaží se přežít. „Stromy jsou velcí bojovníci,“ říká Jan Richter, expert pražského magistrátu na adaptaci na změnu klimatu.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadá smrt stromu? Je pomalá a trvá i několik let, kdy strom omezí růst a snaží se přežít. „Stromy jsou velcí bojovníci,“ říká Jan Richter, expert pražského magistrátu na adaptaci na změnu klimatu.

Sú všade a sú nádherné. Stromy na jeseň zmenia svoju farbu a obklopia nás farebným divadlom - lístie sa zafarbí, a až potom opadne. Dnes si teda povieme, prečo listy na jeseň menia farbu. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme na prechádzku jesennou prírodou a dozvieme sa, prečo naše pupky vyzerajú tak, ako vyzerajú. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Kácení stromů a keřů je někdy nutností na zahradách i na pozemcích ve volné krajině. Kdy a co se smí kácet a kdy je potřeba povolení závisí na velikosti stromu či rozloze keřů. Kácení vám však úřady mohou i nepovolit.

Filmové i knižní cesty do pravěku před Cestou do pravěku (4:39) – Historické souvislosti: Přehlídka nepravděpodobných konců (20:04) – Jak se stromy mění v kámen (25:02)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slejvák poprvé vycestoval mimo Prahu a to rovnou do Uherského Hradiště na Letní filmovou školu, kde společně s místním influencerem Davidem Olchavou usedl do stanu Českého rozhlasu! Vilmuš, Miruš a Dáda společně probrali démonem napadené Labubu, které David zatím neuklízí ze země, když sbírá odpadky, nebo užívání AI nejen v tvůrčí práci, kterým trojice spíš opovrhuje.

Slejvák poprvé vycestoval mimo Prahu a to rovnou do Uherského Hradiště na Letní filmovou školu, kde společně s místním influencerem Davidem Olchavou usedl do stanu Českého rozhlasu! Vilmuš, Miruš a Dáda společně probrali démonem napadené Labubu, které David zatím neuklízí ze země, když sbírá odpadky, nebo užívání AI nejen v tvůrčí práci, kterým trojice spíš opovrhuje.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výsadba stromů podél dopravně rušných silnic ve městě může paradoxně zhoršit životní prostředí v okolí. Ukazují to první výsledky zkoumání vlivu větru na rozptyl automobilových plynů v pražské Legerově ulici, kterou denně projíždějí tisíce aut. Odborníci z Ústavu termomechaniky Akademie věd nejprve vytvořili 3D model jedné z nejvytíženějších českých ulic. A v aerodynamickém tunelu teď zjišťují, kam automobilové zplodiny odnesou různé směry větru.

Běžet, letět a spolehnout se sám na sebe. Takový je závod Moravian Challenge v disciplíně hike and fly v moravských Beskydech – jediný vícedenní podnik svého druhu v Česku. Jak se k survival sportu Tomáš Matera dostal? Kde nejraději trénuje? A proč je výhodné být softwarovým vývojářem i sportovcem zároveň?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koľko peňazí treba na pocit šťastia? Pomáhajú si ľudia viac ako zvieratá? Samuel Kováčik vie zodpovedať aj takéto otázky. Fyzik, zakladateľ projektu Vedátor a influencer popularizuje vedu a podporuje vzdelávanie. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne filantropické príbehy a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Podľa Samuela je príkladov pomáhania v prírode veľa. Stromy si v náročných podmienkach dokážu vďaka hubám vzájomne posúvať živiny. Vlci aj netopiere sa o korisť podelia s tými, čo nešli na lov alebo nemali toľko šťastia. Lasicovité šelmy mungovia sa starajú o slabé, choré a staré jedince. Paralely s pomáhaním vidí aj vo fyzike. „Teória chaosu znamená, že niekedy aj malá zmena môže vo výsledku znamenať obrovský efekt. Zjednodušene je to efekt motýlích krídel. Pomáhanie je vlastne prenesenie tohto motívu,“ vysvetľuje.V podcaste sa dozviete:čo je pravdy na tom, že pomáhanie máme v génoch;ako peniaze súvisia s krivkou šťastia;prečo konšpiračné teórie často démonizujú práve filantropov;ako vedecké poznanie vysvetľuje naše správanie;čo ho priviedlo z Dublinského výskumného inštitútu späť na Slovensko.Kto je Samuel Kováčik?Teoretický fyzik je známy ako zakladateľ a hlavná tvár projektu Vedátor. Jeho cieľom je nielen popularizovať vedu, ale aj vyvracať hoaxy a podporovať kritické myslenie. Okrem toho nahráva podcasty, organizuje verejné prednášky a diskusie na vedecké témy.Pôsobí na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislave a na Masarykovej univerzite v Brne. Pracoval v Dublinskom inštitúte pokročilých štúdií, kde získal výskumný grant od Írskej výskumnej nadácie.V roku 2020 ho slovenský Forbes zaradil medzi Osobnosti roka. Impact Talks V podcaste Impact Talks predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Teplým počasím příroda letos překvapila. Proto je nejvyšší čas vyčistit zahrady od neplodících starých stromů, křovin, náletů a třeba i stromů, které nám stíní nebo ohrožují naše obydlí. Konec vegetačního klidu je už na konci března. Kdy můžeme kácet bez povolení a kdy ho potřebujeme?

„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.

Afrika a zemědělství, 3. část: Stromy Senegalu (4:45) – Historické souvislosti: Bramborový standard (17:18) – 30 let s Planetáriem: UFO více či méně tajemné,1. část (22:58)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V září loňského roku zasáhly ničivé povodně nejenom Česko, ale také sousední Polsko. Nejvíc postižené byly regiony Dolnoslezského a Opolského vojvodství. O život přišlo devět lidí, přes 11 tisíc budov bylo zničených nebo poškozených. Jedním z nejvíce zasažených míst bylo město Lądek-Zdrój.