Podcasts about rodinn

Bez energie jsme jen unavení rodiče, kteří jedou na autopilota a pak se diví, proč jsou děti nervózní. Biohacker a táta Dušan Plichta vysvětluje, co dělat jinak – jak se stravovat, jak si postavit den a jak pomoci sobě i dětem být víc v pohodě. Probereme: – Proč je energie rodiče základ pro výchovu – Co jíst a co nejíst (nejen na podzim) – Jak výživa ovlivňuje chování a náladu dětí – Praktické biohacking tipy do každodenního rodičovství Napiš nám, jaké jsou tvoje stravovací návyky a triky, jak udržet rodinu v pohodě

Epizoda se zabývá výzvami, které s sebou přináší návrat dětí do školy po prázdninách, a radami pro rodiče, jak toto období zvládnout. Diskutuje se o volbě školy, zdůrazňuje se důležitost najít takovou, která vyhovuje potřebám dítěte a rodiny, nikoli jen tu nejbližší. Řeč je také o organizaci volnočasových aktivit, včetně kroužků a zapojení dětí do domácích prací, s cílem podpořit jejich samostatnost. Autoři se zamýšlejí nad dopadem přechodu do školního roku na celou rodinu a nabízejí tipy pro efektivní řízení času a prevenci stresu. Zvláštní pozornost je věnována důležitosti udržování rodinné pohody a otevřené komunikace mezi rodiči i s dětmi.

Návrat dětí do školky nebo školy je zkouškou pro každou rodinu. V této epizodě řešíme, jak přejít z prázdninového chaosu do fungujícího režimu – s klidem, plánem a smyslem. Jak si nastavit školní dny, volný čas, mimoškolní aktivity, a přitom nezapomenout na sebe? Mluvíme o: výběru školy a aktivit podle hodnot rodiny, time managementu pro rodiče, smysluplném trávení volného času, vyvážení práce a rodiny. Upřímně, s nadhledem, z pohledu otců.

Rodinný holding může být požehnáním – nebo prokletím. V této epizodě ukazuji čtyři situace, kdy se společná správa majetku nevyplácí. Co když děti nechtějí majetek převzít? Co když vztahy nefungují, nebo bohatství slouží jako nástroj kontroly? Nenechte se zlákat iluzí, že majetek vždy spojuje.

Host epizody Zdeněk Folprecht, bývalý fotbalista a současný fotbalový expert, podcaster a otec se zaměřuje na fotbal jako ideální sport pro rodiny a děti, diskutuje o jeho dostupnosti a kultuře kolem fotbalu, včetně bezpečnosti stadionů pro rodiny. Folprecht také hovoří o svých fotbalových pohádkách, které mají dětem přiblížit sport, a dotýká se statistik pohybové aktivity dětí, zdůrazňující problém s nedostatkem pohybu u mladých generací. Závěrem rozhovoru je význam vytváření sportovního prostředí pro děti a přínos sportu pro jejich celoživotní rozvoj a sociální interakce, nikoli nutně jen pro profesionální kariéru.  

Spisovateľka a scenáristka Hana Lasicová patrí k najvyťaženejším autorkám na slovenskej televíznej scéne. Podpísaná je pod úspešnými seriálmi ako Oteckovia a aktuálne vedie scenáristický tím populárnej Nemocnice na TV JOJ. Práve práca v komerčnom prostredí jej, možno prekvapivo, prináša veľkú mieru slobody. „Našťastie tam je tá miera tej slobody veľmi veľká, čo si veľmi cením,“ hovorí v relácii Ide o nás. Okrem toho prezradila aj detaily o novom komediálnom seriáli z prostredia východného Slovenska, ktorý je už natočený a diváci sa naň môžu tešiť. Ako sa tvorí seriál z nemocničného prostredia, keď ste hypochonder? Prečo je jej najobľúbenejším projektom formát ako Rodinné prípady a prečo je zábavné písať „hovoriace hlavy“? Scenáristka sa však nevyhla ani veľmi osobným témam. V súčasnosti pracuje na scenári k dokumentárnemu filmu o svojom otcovi Milanovi Lasicovi. Natáčanie je pre ňu často emotívne. „Sama som bola prekvapená, ako emotívne to na mňa celé pôsobilo. Rozprávali sme sa s otcovou sestrou a zatiaľ čo ona vôbec neplakala, ja som celý čas plakala,“ priznala otvorene. V relácii Ide o nás sa dozviete aj to, prečo bolo obdobie práce na seriáli Oteckovia tým najkrajším v jej kariére, aké je to naskočiť do rozbehnutého projektu a či v sebe vidí viac z glosátorského otca alebo angažovanej mamy. A prečo v poslednom čase čoraz viac uvažuje o návrate do Viedne, kde vyrastala? Viac sa dozviete v epizóde relácie Ide o nás.

Málokdo bydlí v kostele a málokdo bydlí v roubence. Rodina z Jimramova na Žďársku o sobě ale může říct obojí. Opravuje a zabydluje si odsvěcený kostel svatého Matouše. Byl postavený jen krátce před reformami císaře Josefa II., místní chudí pak po odsvěcení vestavěli patra a bývalý svatostánek sloužil vlastně jako bytový dům. Teď ho skoro celý vlastní jedna rodina a chce tam bydlet, ubytovávat hosty a také pořádat kulturní akce. Místa na to má dost.

Vše začalo skromně, když maminka Oli v Ostravě připravila tiramisu, po kterém se jen zaprášilo. Dnes její dcera Tereza Janíková Gondková stojí spolu s bratrem v čele úspěšné cukrářské firmy Ollies, která má několik poboček, mezi které patří luxusní butikový koncept v pražské Masaryčce. Cesta na vrchol ale nebyla jen sladká. Po předání nové generaci byl růst firmy přímo raketový. Ale netrvalo to dlouho a nastaly komplikace. V tu chvíli do hry vstoupil zkušený manager Jan Kodytek. „Když rostete hodně rychle, musíte hlídat nejenom lidi, procesy, ale také finance a na tom byla potřeba pracovat,“ popisuje prokurista ze společnosti JPF Czech, která pomáhá firmám zvládnout náročné fáze růstu nebo krize. Jaký je recept na úspěch? Tereza Janíková Gondková z Ollies a Jan Kodytek z JPF Czech v podcastu společně nadzvedli pokličku cukrářského byznysu a ukázali, jak spojení rodinné firmy a odborníků na management dokáže přetvořit náročné momenty ve sladkou odměnu byznysového úspěchu.

Fotbal je nejdostupnější a nejrozšířenější sport na světě – ale proč ho dnes děti často odmítají? A co s tím mají společného rodiče? Zdeněk Folprecht – bývalý profesionální fotbalista, moderátor, spisovatel a táta – v této epizodě otevřeně mluví o tom: – jak přivést děti ke sportu bez nátlaku – proč rodiče často děti tlačí kvůli vlastním ambicím – jak buduje dětskou fotbalovou komunitu na vesnici – proč dnešní děti ztrácí vztah k pohybu – a jak pomocí příběhů v knihách Fotbalové pohádky učí děti i dospělé důležité hodnoty Tahle epizoda je pro každého rodiče, který řeší: jak vést děti ke sportu zdravě, s respektem a radostí.

V téhle epizodě představujeme nového parťáka, se kterým bude podcast Fotroviny pokračovat dál ještě silněji. Kdo to je, proč jsme se rozhodli pro změnu a jaká témata nás v dalších epizodách čekají?

V podcastu hosté Petr a Jaro sdílejí své osobní zkušenosti s rodičovstvím ve Švédsku a Norsku. Diskutují o rozdílech v péči o děti, školství a sociálním systému mezi severskými zeměmi a Československem. Hlavními tématy jsou dostupnost jeslí od útlého věku, flexibilita rodičovských dovolených (včetně otcovských), přístup k dětské psychologii a inkluzi a vliv počasí a venkovních aktivit na výchovu. Cílem je porovnat a zdůraznit pozitiva severského modelu, který aktivně zapojuje oba rodiče a klade důraz na preventivní péči a rozvoj dětí.  

Súdny proces je pre mnohých nepríjemným časom, ktorý je však nevyhnutný pri riešení rôznych životných situácii. Mojej dnešnej hostke podcastu je to veľmi dobré známe a práve preto sú jej rozhodnutia a slová vždy citlivé a empatické. Najmä keď ide o tak vážne situácie ako rozvody. Vypočujte si zaujímavé rozprávanie sudkyne Okresného súdu o jej práci, spravodlivosti, ochrane detí pred nepríjemným časom rozvodu a ako dokáže zladiť súkromný život s náročným povolaním. Eva Farkašová, sudkyňa Okresného súdu Prešov. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Umělá inteligence proniká do mnoha profesí, včetně psychoterapie. Rodinná terapeutka Tereza Komárková v tom vidí přínos, ale jen za určitých podmínek.

Umělá inteligence proniká do mnoha profesí, včetně psychoterapie. Rodinná terapeutka Tereza Komárková v tom vidí přínos, ale jen za určitých podmínek.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadá rodičovství ve Skandinávii? Jsou švédští a norští tátové opravdu víc s dětmi? A co všechno dostávají rodiče od státu? V této epizodě podcastu Fotroviny mluvíme se dvěma slovenskými otci, kteří žijí na severu Evropy:

Výcuc z podcastu Fotroviny je herec Roman Pomajbo, který mluví o svém osobním i profesním životě. V rozhovoru probírá svou roli otce čtyř dětí a jak se tato zkušenost promítla do jeho one-man show Táta, ve které ztvárnil postavu otce. Hovoří o výzvách a radostech rodičovství, interakci s publikem, významu komunikace v rodině a o důležitosti nacházení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.   

Obec Černožice na Královéhradecku začne po téměř šesti letech příprav a dlouhém jednání se společností ČEZ připravovat nové stavební pozemky na výstavbu rodinných domů.

Výcuc z rozhovoru se Zuzanou Remišovou, zkušenou cestovatelkou, která sdílí tipy na zvládání dlouhých cest autem s dětmi. Diskutuje se o důležitosti adaptačního přístupu k cestování s rodinou, zdůrazňující, že cesta samotná je cílem, nikoli jen prostředek k dosažení destinace. Zuzana doporučuje strategie pro zabavení dětí, jako jsou nové hračky a specifické občerstvení, a zdůrazňuje hodnotu dopřávání dětem vlastního prostoru i v omezeném prostředí auta. Rozhovor také poukazuje na přínosy cestování pro rozvoj dětského vnímání světa a schopnosti komunikace.  

V této epizodě Roman Pomajbo mluví o své nejsilnější roli: být tátou čtyř dětí. Probrali jsme jeho one man show TÁTA – jak moc v ní hraje a jak moc jen vypráví svůj život. Jak zvládá rodinu, kariéru a osobní čas? Jaký je jeho přístup k dětem? A jak se vůbec stane, že se stanete rodičem čtyřikrát? Čekají vás vtipné i dojemné příběhy z rodinného zákulisí, které pobaví i inspirují.

Výcuc představuje přepis rozhovoru podcastu Fotroviny s Petrem Vojnárem, zkušeným řečníkem, moderátorem a otcem. Hlavní téma se točí kolem efektivní komunikace v rodinných vztazích, a to jak mezi partnery, tak s dětmi. Petr Vojnar sdílí strategie pro zvládání konfliktů, zdůrazňuje rozdíly v komunikaci mezi muži a ženami (pocity vs. argumenty) a nabízí praktické tipy pro řešení běžných rodinných situací. Diskutuje také o osobních zkušenostech s rodičovstvím, včetně time managementu a významu abstinence od alkoholu, a poskytuje náhled na to, jak zvládat výzvy spojené s dospíváním dětí s využitím prodejních principů.  

„My jsme byli ti, kteří to začali troubit do světa. Že něco takového jako jedlá etiketa existuje,“ říká David Plasgura, CEO breAd. & edible labels. Rodinná firma z Frýdku-Místku, které šéfuje, vyváží dekorace z jedlého papíru do celého světa: Ročně vyrobí přes 65 milionů jedlých etiket, které doslova snědí zákazníci v 18 zemích.V nové epizodě podcastu ROŽNI se dozvíte, jak se z jednoho nápadu na vylepšení marketingu pekárny stala škálovatelná firma se silným exportem. David popisuje začátky s bratrem a rodiči, výhody i nevýhody rodinného podnikání a přechod z klasického zaměstnání do role CEO. Bavíme se o tom, proč etiketa na chlebu může být gamechanger, jak se buduje firemní kultura při třiceti lidech a proč má jejich maminka klíčovou roli.

Vládní předloha spojuje rozvod i úpravu péče o nezletilé do jediného řízení a poprvé výslovně prohlašuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné. Norma už prošla Poslaneckou sněmovnou a míří do Senátu.

Vládní předloha spojuje rozvod i úpravu péče o nezletilé do jediného řízení a poprvé výslovně prohlašuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné. Norma už prošla Poslaneckou sněmovnou a míří do Senátu.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První městská část v metropoli začíná s projektem výstavby družstevního bydlení. Praha 14 se spojila se soukromými investory a díky tomu rozšíří vlastní bytový fond. Už příští rok mají vzniknout dohromady desítky bytů v Kyjích.

Hostem této letní epizody rodičovského podcastu Fotroviny je Zuzana Remišová, podle nás nejcestovanější máma v Česku a na Slovensku. Má najeto tisíce kilometrů s dětmi – a přesně ví, co funguje a co rozhodně ne.

Na čo sa môžu tešiť návštevníci blížiaceho sa festivalu Verím, Pane? S čím príde hudobník Marián Čekovský a spisovateľ Daniel Hevier? Aká je história a atmosféra tohto najstaršieho slovenského festivalu kresťanskej hudby? Aj na tieto otázky odpovedá hlavný organizátor Daniel Gašperik a speváčka Mária Podhradská.

“Keď buduješ rodinnú firmu, znamená to, že si nonstop v práci. Nemôžeš v piatky a sviatky zatvoriť dvere a firma končí, bolo to niekoľko rokov intenzívnej roboty,” hovorí v rozhovore finalista EY podnikateľ roka 2024, konateľ spoločnosti Damito s.r.o., Ján Mitošinka.Podnikateľa v sebe objavil už v 15 rokoch, keď chodil na aute po okolitých dedinách a predával toaletný papier, montérky, utierky na riad či papuče, ktoré nakúpil za zlomkové ceny od firiem, čo rozpredávali sklady.Akú výchovu mal v detstve on a čo sa snaží odovzdať svojim deťom? Prečo predávajú práve hygienické potreby? Aký je proces výroby toaletného papiera? Čo ho na podnikaní nebaví a stresuje?Aj to sa dozviete v podcaste Prečo práve oni?, kde predstavujeme príbehy úspešných slovenských podnikateľov zo súťaže ⁠⁠⁠⁠⁠⁠EY Podnikateľ roka⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Podcast vychádza každú stredu a moderuje ho Adela Vinczeová.

Josef Hlavinka starší i mladší se chystají na svůj domácí závod do vrchu Ecce Homo ve Šternberku. Oba k němu mají silný vztah a i když si chtějí hlavně užít atmosféru a setkat se s přáteli, cíl zůstává jasný – zajet co nejlepší čas. Mladší z jezdců letos poprvé usedne za volant sportovního prototypu Ligier.

Ľubomír a Jakub Vaisovi – otec a syn, kteří už téměř 20 let společně vedou developerskou skupinu EBM Group. Za tu dobu vybudovali a prodali síť center pro seniory, dnes staví prémiové rezidenční komplexy a mají v plánu projekty za 10 miliard korun. V nové epizodě podcastu Money Maker se podělí o své zkušenosti nejen v byznysu, ale i v rodinném podnikání. Prozradí, jak to funguje mezi otcem a synem ve firmě, proč důvěra a rodinné vazby jsou klíčové, proč se přesunuli ze Slovenska do Česka a jakou roli v jejich kariéře hrál sport. Dozvíte se také, proč věří, že by lidé měli žít obklopeni krásou a jaké jsou jejich nesplněné stavební sny.Pusťte si rozhovor se dvěma významnými postavami české developerské scény. Čtěte nás i na webu https://cc.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.00:00:00 Začínáme00:10:54 Společný byznys a rodinné vztahy00:26:43 Rockový klub v Košicích a slovenský marazmus00:37:34 „Děláme krásná místa pro život.“00:46:08 Způsoby financování projektů00:53:55 „Na Kladně schválí projekt do dvou let, v Praze je to šest.“01:04:50 Senior housy jako sexy byznys01:14:16 Možná expanze do zahraničí

Narodil 30. dubna 1883, a i když zemřel v 39 letech, stihnul prožít bouřlivý život a stvořit nejen monumentální Osudy dobrého vojáka Švejka, ale asi 1500 převážně humoristických textů. Vychovala ho ulice. Byl stoupencem anarchistického hnutí a několikrát vězněn. Živil se jako redaktor a autor příležitostných novinových článků. Rodinné štěstí s jeho první ženou Jarmilou netrvalo dlouho, i když se s ní nikdy nerozvedl.

Zakázky šité na míru? Za 40 milionů? Rodinná pouta mezi zadavatelem a dodavatelem? A právník, který tvrdí, že to na něj hodili? Kauza Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Podezřelé události uvnitř veřejné správy mapuje Vojtěch Gavriněv, investigativní reportér Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Zakázky šité na míru? Za 40 milionů? Rodinná pouta mezi zadavatelem a dodavatelem? A právník, který tvrdí, že to na něj hodili? Kauza Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Podezřelé události uvnitř veřejné správy mapuje Vojtěch Gavriněv, investigativní reportér Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Architekt Jakub Loučka navrhuje malé dřevostavby, ale projektoval také vilu s desítkami pokojů pro rodinu v Pákistánu. Není to zase takový rozdíl, domy prý fungují podobně.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Architekt Jakub Loučka navrhuje malé dřevostavby, ale projektoval také vilu s desítkami pokojů pro rodinu v Pákistánu. Není to zase takový rozdíl, domy prý fungují podobně.

„Mají hodně společných prvků. Často to bývá pocit viny, pocity selhání i nedostatek energie,“ říká o rodičích tzv. skleněných dětí rodinná koučka a zakladatelka organizace Srdcem Robinson Tereza Robinson. Proč a jak vznikl její projekt Skleněné děti? Čím pomáhá lidem, kteří přišli o svoje dítě? A jak mluvit o bolesti, tichu a naději tak, aby to ostatní chtěli poslouchat?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mají hodně společných prvků. Často to bývá pocit viny, pocity selhání i nedostatek energie,“ říká o rodičích tzv. skleněných dětí rodinná koučka a zakladatelka organizace Srdcem Robinson Tereza Robinson. Proč a jak vznikl její projekt Skleněné děti? Čím pomáhá lidem, kteří přišli o svoje dítě? A jak mluvit o bolesti, tichu a naději tak, aby to ostatní chtěli poslouchat?

Jaká rodinná dramata se odehrají ve finále hokejové extraligy, kde soupeří Brno s Pardubicemi? Kdo mimořádně vydělá miliony korun na motoGP? A proč musí otrávení řeky Bečvy řešit seriálový agent FBI? Poslechněte si novou Brněnskou jedenáctku, pozve vás do nového městského parku, na jednu dojemnou jízdu šalinou i do unikátní vily v Hrušovanech u Brna.

V Omeletkách probereme manželství. Já jsem se s manželem nemohla dohodnout na teplotě. Když jemu bylo normálně, měla jsem rýmu a kýchala jsem. Když mně bylo normálně, muž se perlil potem. Tenhle problém je u nás dědičný. Když jsem se dcery ptala, co by si přála k narozeninám, řekla: „Svoje vlastní kamna!“ Halina Pawlowská přečte svoji povídku Křen v Sitges a nabídne recept na tortilly de patatas. Uslyšíte i povídku Hany Šimkové Jak jsem chtěla být užitečná.

SEVERSKÉ KRIMINÁLNE SPISY: Brutálne prípady, ktoré otriasli nielen Švédskom – ale celou Európou. Rodinné tajomstvá, túžba po peniazoch, nenaplnená láska či snaha o novú identitu. To všetko stojí za vyhasnutými ľudskými životmi, ktoré navždy pochovali škandinávske lesy. Novú sériu Kriminálnych spisov nájdete už teraz na Podmaze a vo všetkých podcastových aplikáciách. *Kriminálne spisy nie sú vhodné pre poslucháčov mladších ako 18 rokov, ani pre citlivé povahy.

Bývalý člen vedení Šluknova za STAN převedl bagry a nákladní vozy z Technických služeb do otcovy firmy, která je pak následně městu pronajímala.Klíčovými figurami v případu, o kterém se tým Ve stínu dozvěděl od jednoho ze čtenářů, jsou Zdeněk Černý, bývalý šluknovský radní a někdejší jednatel Technických služeb v jedné osobně – a také Tomáš Kolonečný, dnešní starosta Šluknova. Oba muži byli zvoleni za hnutí Starostové a nezávislí.Ve stručnosti jde o to, že Zdeněk Černý nechal před šesti lety, coby tehdejší šéf Technických služeb, převést dva nákladní vozy a jeřáb z městské společnosti do firmy C+W Trans, patřící jeho otci. Převedená zařízení pak následně otcova firma pronajímala zpět Technickým službám.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Bláhová a Turek se dívají o novém seriálu Studna, který je inspirovaný zločinem známým z Třiceti případů majora Zemana

Zubná klinika, ktorú založil otec Petra Džupu, nedávno oslávila 30 rokov. Rodinná firma si okrúhle jubileum pripomenula nezvyčajným spôsobom. Pre Kysučanov pripravili celodenný Festival zdravia s odborníkmi, prednáškami o zdraví a prevencii, cvičením aj zábavou pre deti i dospelých.O rok túto akciu zopakovali a na leto chystajú tretí ročník. „Rozhodli sme sa spraviť niečo pre komunitu. Tu sme vyrástli, v tejto komunite pracujeme a podnikáme, tu sú naši klienti, pacienti, kolegovia aj bývalí kolegovia,“ vysvetľuje Peter Džupa motiváciu aj dôvody, prečo založili občianske združenie Zdravé Kysuce a budujú tradíciu festivalu.V podcaste sa dozviete:· ako podľa Petra Džupu súvisí pomáhanie so Spidermanom,· čím ho inšpiruje japonská firemná kultúra,· prečo sa mu páči film Pošli to ďalej,· kto má v rodinnej firme konečné slovo pri rozhodovaní o pomoci,· ako sa filantropia na Kysuciach prejavuje v biznise.Dlhoročná spolupráca kliniky s pobočkou Diecéznej charity v Čadci je založená na dôvere. Klienti charity v zložitých životných situáciách zvyčajne nemajú peniaze na zubné ošetrenie. „Keď nám zavolajú, nepýtam sa, či to ten človek potrebuje. Viem, že je to naozaj treba,“ vraví spolumajiteľ kliniky.Ani po zorganizovaní Festivalu zdravia sa nezamýšľal nad tým, či práve toto je filantropia. Hovorí skôr o zodpovednosti: „Nie sme veľká firma, ale máme vplyv na životy ľudí, ktorí u nás pracujú, tým pádom máme vplyv na životy ich rodín a aj na komunitu. Nevieme ovplyvniť celú spoločnosť, ale keď sa budeme snažiť 30 až 40 rokov, možno vieme spraviť v našom meste aspoň malú zmenu.“Generačná výmena prináša iné pohľadyZakladateľ kliniky, Peter Džupa st., sa stiahol z vedenia firmy a viac sa venuje vzdelávaniu študentov na strednej a vysokej škole. Medzi podnikateľskými príbehmi otca a syna sú, prirodzene, rozdiely. Prvá generácia začínala podnikať v 90. rokoch v úplne iných podmienkach ako dnes.„Druhá generácia prichádza s tým, že niečo je už vybudované a zároveň si uvedomuje, že len budovať majetok nestačí, keď nemáme napríklad fungujúce školstvo alebo ľudia nemajú kam ísť za kultúrou,“ hovorí P. Džupa. Ako správny vizionár vie, že od toho, ako sú ľudia vzdelaní a rozhľadení, závisí kvalita života v komunitách a v konečnom dôsledku aj ich podnikanie.Aj preto má ďalšie plány. Osvetu a vzdelávanie v oblasti zdravia chce v Čadci rozšíriť o komunitnú kaviareň, kde by vznikol aj priestor na besedy či prednášky o rôznych témach. „Môže to ľuďom rozšíriť obzory, dokáže ich to prepájať. A práve spájanie rôznych komunít je niečo, čo dnes na Slovensku chýba,“ dodáva.Kto je Peter ĎžupaPo štúdiu na lekárskej fakulte nastúpil do zubnej kliniky Petramed v Čadci. Viac než päť rokov ju viedol ako výkonný riaditeľ. V súčasnosti sa ako stratég venuje najmä jej rozvoju. Okrem toho organizuje kurzy pre zubných lekárov s vlastnou praxou, ktoré sú zamerané na manažment, financie, legislatívu. S otcom založili občianske združenie Zdravé Kysuce, ktoré v Čadci organizuje Festival zdravia pre verejnosť.Impact TalksV podcaste Impact Talks vám už tretí rok predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s...

Podnikat chtěl odjakživa. První peníze si vydělal v čajovně své maminky, později při studiích vyrazil na brigádu do Amsterdamu. Z příležitostné práce na letišti se postupně stal byznys, který mu umožnil investovat do svého skutečného koníčku – cvičení. Když covid zavřel letiště, vrátil se do Česka a všechny vydělané peníze vložil do stavby sítě prémiových fitness center, která mu na trhu chyběla. Dnes má Next.Move několik poboček v Praze, míří k tržbám přes 100 milionů a zvažuje expanzi do USA.Jak se z brigády stane velký byznys? Co ho vedlo k založení vlastní fitness sítě? Proč se vzdal většinového podílu? A čím si čistí hlavu, když potřebuje vypnout? O tom všem mluví Julian Jančík v podcastu Money Maker.Partnerem dílu je česká longevity platforma Macromo. V mobilní aplikaci si můžete ukládat své výsledky krevních testů a dostávat doporučení, na co se soustředit v oblasti stravy a návyků. Macromo také nabízí domácí testy na DNA, krev a střevní mikrobiom. S kódem MoneyMaker20 dostanete 20% slevu na testy. Využijte ji právě teď.00:00 Začínáme2:17 Klíčové setkání a objev fitness kultury4:49 První brigáda v Nizozemsku7:11 Začátky vlastního podnikání11:47 Historky z letiště 18:02 Rodinné zázemí a motivace k vlastnímu byznysu21:37 Dopad Covidu a diverzifikace podnikání24:50 Vize Next.Move28:15 Škálování a budování značky33:52 Kde budou další pobočky Next.Move?35:39 „Chci se s Next.Move dostat za oceán“38:06 „První pobočkou jsem si nebyl jistý“41:34 Prodej nizozemského byznysu a bytu45:03 Příchod strategického investora Jozefa Janova51:51 Zisk a plány na další rok

České domy čekají v příštích letech masivní rekonstrukce. Díky zateplení či novým oknům mají ušetřit na energiích, ale kompletní renovace vyjdou i na miliony. Splnit požadavky tak může být zejména pro starší vlastníky problém.Nově postavené nemovitosti budou muset mít už za pět let nulové emise. A od roku 2050 mají být klimaticky neutrální i starší stavby, požaduje i po Česku nová evropská směrnice.Podobně jako je přestárlý český vozový park, tak ani tuzemské nemovitosti nepatří k nejmladším. Na vytápění a chlazení spotřebují v evropském srovnání hodně energie.„Podstatná část rodinných domů tu byla postavená do roku 1980, podle statistik přes 700 000 domů. A tam se energetická účinnost nijak moc neřešila, nejsme na tom úplně dobře,“ míní v podcastu Ve vatě zakladatel Golem Finance Libor Ostatek.To se má v příštích letech díky nové evropské směrnici o energetické náročnosti budov změnit. Majitelé budou muset své nemovitosti upravit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zateplit, vyměnit okna, vyměnit zdroj tepla, instalovat fotovoltaiky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a tím si náklady na vytápění sníží.Klidně to mohlo být tvrdšíPodle nové směrnice, která je závazná, musí být k roku 2030 všechny evropské novostavby bezemisní. Musí mít tedy „energetický štítek“ zvaný PENB (průkaz energetické náročnosti budov) třídy A, jehož získání bude však tvrdší než nyní.Starší domy, ať už to jsou činžáky, rodinné domy či veřejné budovy, mají požadavek splnit do roku 2050. Výjimku dostanou jen památky.„Myslím, že to není nic, co by bylo nereálné. Za mě by ten cíl mohl být klidně i tvrdší,“ domnívá se ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý s tím, že konkrétní aplikace směrnice se už v odborných skupinách na ministerstvech řeší.Standardy aktuálně podle něj splňuje zhruba jen každý pátý dům v Česku a tempo rekonstrukcí zaostává. „Renovujeme jedno procento bytů ročně. Potřebovali bychom třikrát víc a třikrát kvalitněji,“ kritizuje Malý.Podle šéfa Centra pasivního domu je snazší postavit nový bezemisní dům než leckterou starší nemovitost zrekonstruovat. „Na realitním trhu se prodává obrovské množství nemovitostí s tím, že jsou v dobrém standardu a když se na to člověk podívá, tak ten dům je lepší zbořit a přitom stojí 10 milionů.“Jedno opatření z domu menšího „žrouta energie“ neuděláČeši nyní podle Malého často renovují jen napůl. „Prostě se to nějakým způsobem zateplí, nějak se vymění okna, ale nedaří se detaily, aby okno bylo správně osazené, utěsněné. Aby tam nevznikala místa, kudy teplo uniká nebo kudy jde chlad dovnitř, protože pak to tam kondenzuje, dělají se plísně,“ komentuje Malý typický nešvar renovací.Současně s okny je vhodné zateplit dům dostatečnou izolací. „Lidé si neuvědomují, že cena izolantu je minoritní, takže jestli jako zateplím 15, 20 nebo 25 centimetry, tak ten rozdíl v té ceně koncový není tak veliký. Nejdůležitější je cena lidské práce.“Pak přijde na řadu střecha a následně nový zdroj tepla, ať už je to biomasa, tepelné čerpadlo, případně fotovoltaika. Fosilní paliva budou mít „utrum“. Do května 2026 musí stát zavést systém tzv. renovačních pasů, které dají vlastníkům budov jasný návod, jak renovovat a jak renovace načasovat. Odborník má vlastníkovi budovy, pokud bude chtít, navrhnout postup právě pro jeho dům.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dnešní téma rodinných vztahů je citlivé a opomíjené. Tisíce lidí žijí v bytě nebo rodinném domě, který si pořídili se svým partnerem, přičemž mají děti z předchozích vztahů. Mnoho z těchto tzv. patchworkových rodin nemá vzájemně dostatečně ošetřenou situaci pro případ nečekaného úmrtí jednoho z partnerů. To může mít zásadní dopad na budoucí bydlení a životní podmínky zúčastněných. Řekneme si pár tipů, na co si dát pozor a jak chránit sebe a své blízké. Odkryjeme tabu, o kterém se nemluví. Textový přepis epizody

Jaká doporučení má Unie školských asociací před letošními přihláškami na střední školy? Jaké šance má iniciativa na úpravy jednacího řádu sněmovny, které by pomohly lépe sladit práci poslankyň a poslanců s rodinným životem a osobními vztahy? A jakou zkouškou by mohla projít soudržnost EU po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu?

Přidej se k The Tapes komunitě na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/thetapes⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro epizody s předstihem a v plné délce, bonusy, tipy, Q&As, epizody navíc a další! Vánoce, Vánoce přicházejí... a s ním i období, kdy jsou vztahy docela velkým tématem. Rodinná pohoda u krbu, čas s blízkými a jen ty nejhezčí okamžiky. Až na to, že ne vždy a ne pro každého to tak musí být. A tak jsem si do další epizody pozvala dva doktory lásky - Nikitu a Vítka z mého oblíbeného podcastu LOVE IS ON THE AIR