Podcasts about Leti

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:

Zašto je propao ambiciozni njemačko-francuski projekt borbenog aviona FCAS? Kakvim avionima danas najčešće letimo? Koje letjelice se smatraju najboljima i kakvim zrakoplovom upravlja njemački kancelar Friedrich Merz? Povodom otvaranja sajma ILA u Berlinu, Maja Marić razgovara sa kolegom Nenadom Kreizerom i sa profesionalnim pilotom Dinkom Jurčevićem: kakve veze ima pita sa brzinom aviona? Kakvih ima novosti u svijetu zrakoplovstva, od najvećeg putničkog aviona do borbenih letjelica budućnosti. Von Maja Maric.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roku 1992 se bývalý vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních, situovaných převážně v Libereckém kraji, otevřel turistům a stal se vyhledávaným cílem pěších i cyklistů. Oblast je plná lesů, pískovcových skal i historických a vojenských ruin. V Ralské pahorkatině se můžete vydat do Hradčanských skal a vystoupat na Hradčanskou vyhlídku.

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

A depresszió és az alvászavar is lehet oka a sokízületi gyulladásnak és a reumás panaszoknak Üt az utolsó parkolóóra, de marad egy készpénzes kiskapu Több mint dizájnelem: valójában erre jó a mágneses karika a telefonja hátán Nemzetközi vészhelyzetet hirdetett a WHO az ebola miatt, közben közeleg a világ legnagyobb focieseménye A Nasa nem vár tovább, drónokkal és robotokkal kezdik építeni az első bázist a Holdon Az AI óriásit lökhet a magyar gazdaságon, itt a megoldás Micron: az Ai-láz újabb ezermilliárd dolláros céget csinált A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

A depresszió és az alvászavar is lehet oka a sokízületi gyulladásnak és a reumás panaszoknak Üt az utolsó parkolóóra, de marad egy készpénzes kiskapu Több mint dizájnelem: valójában erre jó a mágneses karika a telefonja hátán Nemzetközi vészhelyzetet hirdetett a WHO az ebola miatt, közben közeleg a világ legnagyobb focieseménye A Nasa nem vár tovább, drónokkal és robotokkal kezdik építeni az első bázist a Holdon Az AI óriásit lökhet a magyar gazdaságon, itt a megoldás Micron: az Ai-láz újabb ezermilliárd dolláros céget csinált A további adásainkat keresd a podcast.hirstart.hu oldalunkon. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

Zleva dobrý, zprava letadlo – i tak vypadá každodenní cesta leteckých meteorologů a pozorovatelů do práce, tedy přesněji na jejich pozorovatelské stanoviště na pražské Ruzyni. Svou meteorologickou zahrádku mají na volném prostranství mezi oběma drahami, tak aby dobře viděli do všech stran. A právě tam se sbíhají naměřená data o počasí, která jsou nezbytná k bezpečnému vzletu i přistání.

Zleva dobrý, zprava letadlo – i tak vypadá každodenní cesta leteckých meteorologů a pozorovatelů do práce, tedy přesněji na jejich pozorovatelské stanoviště na pražské Ruzyni. Svou meteorologickou zahrádku mají na volném prostranství mezi oběma drahami, tak aby dobře viděli do všech stran. A právě tam se sbíhají naměřená data o počasí, která jsou nezbytná k bezpečnému vzletu i přistání.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

00:00 témata magazínu;00:42 rozhovor s vedoucí Odboru letecké meteorologie ČHMÚ Blankou Chalupníkovou;06:34 meteorologická zahrádka;10:50 rozhovor s pozorovatelem Pavlem Pačesem a předpovídání bouřek;14:48 transmisometry na letišti;18:33 budoucnost letecké meteorologie

00:00 témata magazínu;00:42 rozhovor s vedoucí Odboru letecké meteorologie ČHMÚ Blankou Chalupníkovou;06:34 meteorologická zahrádka;10:50 rozhovor s pozorovatelem Pavlem Pačesem a předpovídání bouřek;14:48 transmisometry na letišti;18:33 budoucnost letecké meteorologie Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Najtežja letala na svetu tehtajo tudi več sto ton, najtežja več kot 430 povprečnih avtomobilov skupaj. Zakaj jih potem sila gravitacije ne premaga, da bi strmoglavila proti zemlji?Na terenu sta se nam pridružila 9-letni Maj in 12-letni Jakob, velika navdušenca nad letali. Preizkusila sta tudi simulator letenja, ki ga lahko na Fakulteti za strojništvo v poletnih mesecih testiraš tudi ti.Poletna šola strojništvaPoletni raziskovalni tabor za dijake Sogovornik: dr. Igor Petrović

The Usos from the Weswes Network Cam and Leti present the CHANNEL 135 podcast, where they review the biopic MICHAEL, a movie about Michael Jackson, and ask the question: does this film do Michael Jackson justice?

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Český rozhlas Plzeň vysílal z oslav 90. výročí založení Pošumavského aeroklubu Klatovy a zároveň 90. výročí otevření Letiště Josefa Hubáčka.

Tridesetega aprila pred 120-imi leti se je v Ljubljani rodil pisatelj Ivan Mrak – v Ljubljani je leta 1986 tudi umrl. Bil je poseben ustvarjalec, v slovensko literarno zgodovino se je zapisal predvsem z dramatiko, v kateri je oblikoval značilen tip tragedije o velikih mitskih, zgodovinskih in umetniških osebnostih. Ivan Mrak je bil tudi pomembna in vplivna oseba na prizorišču slovenske kulture, zato so njegovi spomini še posebno dragoceni. V oddaji Umetniki pred mikrofonom boste slišali posnetek Mrakovega razmišljanja o sebi, svojem življenju in delu. Oddaja je bila prvič predvajana leta 1982.

Český rozhlas Plzeň vysílal z oslav 90. výročí založení Pošumavského aeroklubu Klatovy a zároveň 90. výročí otevření Letiště Josefa Hubáčka.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český rozhlas Plzeň vysílal z oslav 90. výročí založení Pošumavského aeroklubu Klatovy a zároveň 90. výročí otevření Letiště Josefa Hubáčka.

Zveme vás do Klatov na Den letiště Josef Hubáčka nebo do Rokycan na oslavy osvobození do Muzea na demarkační linii. Sušicko láká na Den otevřených pokladů. Podívejte se na naše tipy a pozvánky.

Luka Drganc je glavni pilot balona, ki je živel in delal po svetu, zadnjih 18 mesecev pa preživlja v Keniji. Tja ga je “odneslo” delo, balonarski safari. Zbuja se ob tretji uri zjutraj, z ekipo najprej preverijo vremensko napoved in opremo, sprejmejo potnike in se odpravijo proti vzletnemu mestu. Pravi, da je bil od nekdaj odvisen od balonarstva, tudi oče je bil balonar, Luka Drganc pa je komercialni pilot že 20 let. V Keniji večino časa letijo zelo nizko, na višini 10 metrov, da vidijo živali, ki se sicer zlahka skrijejo v visoki travi. Živi v nacionalnem parku Masai Mara, v hiši brez ograje. Pred dnevi je iz svojega doma opazoval 10 “levčkov”, ki so ubili bivola in se z njim prehranjevali.

Únete a nosotros en Patronus Unplugged, tu podcast en español especializado en Harry Potter, Animales Fantásticos y todo lo relacionado con el Wizarding World de la mano de Beatriz M. Arranz, Saida Herrero y Fernando Vidal. Un año más, nos enfrascamos en contestar vuestras preguntas, han sido muchas las lechuzas que han llegado y os damos las gracias por participar de esta manera tan colosal. En esta edición hemos incorporado interacciones "en directo" con dos oyentes, Leticia y Luis, esperamos que os guste este cambio. Tendremos momentos reflexivos y momentos de risas, esperamos que lo disfrutéis mucho. PD: Si queréis escuchar la charla completa con Leti, la tenéis subida de forma individual en el podcast ;) Únete a nuestra comunidad en el siguiente enlace: https://discord.gg/aS3UMmj8nh ¡Pásate por nuestro Patreon y consigue recompensas exclusivas! https://www.patreon.com/c/patronusunplugged Cualquier comentario será bienvenido por aquí, por nuestras redes sociales (o a través del hashtag #PatronusUnplugged) y a través de nuestro correo electrónico. https://www.instagram.com/patronusunplugged/ PatronusUnplugged@gmail.com

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Xi y El Guapo contra la selva. Perro Sanxe —el Tarzán, el Orbán del sur— salta de China al Frente Mundial Antitrumpista en Barcelona. Sí, amol mío, lo de María José Catalá era Vox populi. La COPE y el ABC —periodismo de combate— dicen que Fernando VII El Guapo nos quiere “arrebatar la patria y la religión”. Nene Baldoví no gusta tete Rufián. Leti, moníssima en català. També. El juez hipopótamo Vox del tejerazo en el Congreso brama como Juanfran me aúlla contra la inmigración “prioridad nacional, prioridad de los españoles” a lo Abascal. ¡Mi preferir al candidato, el Juanfran bebé neandertal que sale en las misteriosas vallas publicitarias de autobombo! Xé serà per diners! El PP ya rebusca en la basura. Juanfran, el que hace bulto entre Puente y Barcala, se hace el tonto, però d'un mos t'arranca els ous! Mónica Oltra —pues nos levantamos a por ellos, que me va dir ma mare—, pelazo, la piedra filosofal en el escote de la Nueva Izquierda. Los Ángeles de Charlie, ¡polvo, estrellas y magia! Foc, lllum i al carrer! ¡Hasta que la Audiencia o el juez Peinado nos manden a la sauna! ¡Cae el ácido hialurónico! Duelo Melania Máxima de Holanda. ¡Santa Begoña Gómez! ¡Santo Ratón de Jéssica! ¡Santa Rosalía! Empareu-nos! Que sí, las interminables colas en los baños de mujeres tienen solución. El Papa actúa el mismo día que Bad Bunny en Madrid. Visca el País Valencià! El Emperador contra el Papa. Güelfos contra gibelinos. Albigenses contra cátaros.  Cruzados contra Jerusalén. Roma con Santiago. Tierra Santa; patio de colegio; sangre hasta las rodillas; el barro donde Vox apuñala a Abascal. Ayuso y MAR -—un tercio de los españoles está “podrido” — contra la chistorra de Feijóo.  La burrita de Munilla; la antiabortista niña del exorcista contra la Santa Faç Divina Misericordia. A los conejos se les pasa el arroz en Alicante.  Ella —el rabo de la paella—, Vanesa Soler contra Juanfran y Mazón la misma cosa son. Barcala contra las nuevas gafas telerín Mazón i el restregó ¿de la bacora de Maribel qué nivel? ¡No!, el del parrús —perdó— de Katy Perry contra la cara de Ruby Rose!

Adem Dönmez ve Osman Fatih Cengiz'in hazırlayıp sunduğu Kariyer İletişimi programının yeni bölümü yayınlandı

Geçenlerde Maslak'taki devasa plazalardan birinde, çok büyük bir portföy yönetim şirketinin toplantı odasındaydım. İçerideki yöneticilerin hepsi jilet gibi takım elbiseli, herkes inanılmaz ciddi. Masaya 60 sayfalık, içinde grafiklerin, enflasyon endekslerinin uçuştuğu detaylı bir PDF raporu koydular. Hazırlamak için üç hafta boyunca sabahlamışlar. Sonuç? Okunma sayısı sadece 42! Aynı günün akşamı 22 yaşındaki yeğenimle otururken bana telefonunu uzattı ve "Dayı bak, şu fona yatırım yapmayı düşünüyorum" dedi. Ekrandaki videoya bir baktım; TikTok'ta bir genç, elindeki pizza dilimlerini bölerek bileşik getirinin ne olduğunu 30 saniyede anlatıyor! Video bir buçuk milyon izlenmiş, altındaki yorumlarda binlerce genç fona nasıl gireceğini soruyor.Türkiye'de Dijital Pazarlama podcastinin bu bölümünde, finans sektörünün şu an içinde bulunduğu devasa krizi ve fırsatı konuşuyoruz. Bu harika konuyu bana öneren, "Portföy şirketi TikTok'a katılmalı mı, maaş günleri reklam stratejileri nasıl olmalı?" diye soran sevgili arkadaşım Sevgi'ye buradan kocaman sevgilerimi gönderiyorum. Onun açtığı yoldan ilerleyerek finansın kalın duvarlarını yıkıyoruz.Finans şirketlerinin ve bankaların sosyal medya hesaplarına bir bakın. Sürekli yukarı doğru giden yeşil oklar, "Geçen çeyrekte yüzde kırk kâr ettirdik" diye bağıran soğuk afişler... Portföy şirketleri, yatırımcıların sadece rakamlara bakarak karar verdiğini sanıyor. Oysa insanlar kararlarını duygularıyla alır, rakamlarla meşrulaştırırlar. Türkiye gibi paranın değerini korumanın savaşa dönüştüğü bir ortamda yatırımcı "Bana sadece oran verme, bana güven ver ve korkumu dindir" diyor. Finans markaları ciddi olmakla sıkıcı olmayı birbirine karıştırıyor. Siz asık suratlı bir uzmanı kameranın karşısına geçirip anlaşılmaz terimlerle konuşursanız, o videoyu saniyesinde kaydırırlar. Güven vermek somurtmak değil; müşterinin derdini en samimi dille çözmektir.Peki ne yapmalıyız? Portföy şirketleri TikTok'ta dans mı edecek? Hayır! Ama şu an dünyada "FinTok" yani finansal TikTok diye bir gerçek var. Yeni nesil finansal okuryazarlığı bu kısa videolardan öğreniyor. Yapmanız gereken o uzmana, enflasyon döneminde neden fon alınması gerektiğini komşunuza anlatır gibi 45 saniyede anlattırmaktır. İşte o zaman trendleri kullanarak güven inşa edersiniz. Sevgi'nin harika içgörüleriyle iki altın taktiği de detaylandırıyoruz. Birincisi: Maaş Günü Pazarlaması. Reklam bütçelerinizi rastgele yakmak yerine, insanların cebine paranın girdiği ayın 1'i ve 15'i gibi günlerde zirveye çıkarın. İhtiyaç anı değil, kaynak anı pazarlaması yapın! İkincisi: Sıkıcı Seminerlerin Geri Dönüşümü. Devasa otellerde yapılan seminerleri Youtube'a atıp izlenmemesine şaşırmayın. O uzun videoların en can alıcı 30 saniyesini kesip sosyal medyada çerezlik içerik (Snackable Content) haline getirin.Finans sektörü için iletişim tonu "Trendleri kullanarak samimiyetle inşa edilmiş güven" olmalıdır. Takım elbisenizi çıkarmak zorunda değilsiniz ama o soğuk dili bırakmak zorundasınız. Yatırımcınız makine değil; kredi kartı ekstresini düşünüp strese giren bir insandır. Ona finans dünyasını basitleştiren markalar, önümüzdeki dönemin asıl kazananları olacak.

Když jsem se letos nedobrovolně zdržel na Srí Lance o osm dní déle, protože začala válka v Iránu a de facto v celé oblasti Perského zálivu, uvědomil jsem si, jak je svět propojený a jaké důsledky tato událost přináší.Teď neřeším válečné a teroristické ohrožení, dokonce ani neřeším ropu nebo zemní plyn.Jde mi vyloženě jen a pouze o leteckou dopravu. Pro ilustraci: Jen na Srí Lance nás bylo 6500 nedobrovolně čekajících (nechci říci uvězněných) klientů jedné letecké společnosti Qatar Airways. A dopravce skutečně dělal co mohl, aby nás dostal z rajské Srí Lanky domů, což se po osmi dnech podařilo. Kamarádi letěli s Emirates - a 30 minut před přistáním v Dubaji se museli otáčet a letět jinam.Tyto malé v podstatě neškodné události reflektují něco většího a kladou globální otázky: Jak moc je svět letecky propojený? Kolik ještě letů se do vzduchu vejde? Opět ilustrace: Letiště v Dubaji za normálních okolností odbaví 1400 letů denně. Ta letadla teď někde jsou a všichni ti lidé taky. Co se tedy děje? A jaké je řešení?Hovořil jsem se zkušeným dopravním pilotem Stanislavem Vojtíškem. Pokud plánujete někdy nějakou dovolenou, pak si to poslechněte. Byla to zajímavá řeč.Pokud chcete celý rozhovor a bez reklam pojďte na můj kanál http://herohero.co/petrhorky.Odkazy:https://www.stanislavvojtisek.cz00:00 Pilotní zkušenosti.03:19 Význam uzlových letišť Perského zálivu.07:18 Letový prostor a sloty evropských letišť.15:39 Komfort moderních letišť.Zbytek rozhovoru obsahuje tyto kapitoly:20:26 Komunikace posádky za letu.28:11 Bezpečnostní limity pro piloty.33:51 Zranitelnost letectví.37:15 Co teď děláš?Support the show

ASV sarunās ar Irānu esot labi rezultāti - tā saka ASV prezidents Donalds Tramps. Kaut arī Irāna noliedz, ka jelkādas sarunas notiktu, tomēr pasaules tirgi ir atviegloti uzelpojuši cerībā, ka ļaunākais ir aiz muguras.  Lai gan prezidents Tramps izsakās par drīzām kara beigām Irānā, Izraēla ir apņēmības pilna turpināt un ne tikai Irānā, bet arī Libānā, kur jau vismaz miljons cilvēku pametuši savas mājas, bēgot no Izraēlas armijas sauszemes operācijas. Valstī uzdarbojas teroristiskais grupējums "Hezbollah" un Izraēla ir paziņojusi, ka tā grib likvidēt nebeidzamo apdraudējumu sev kaimiņos. Vairākās Eiropas valstīs šajās dienās ir bijušas vēlēšanas, kuru rezultātiem ir vērts pievērst uzmanību. Francijā gadu pirms prezidenta Emanuela Makrona pilnvaru beigām notika vietvaru vēlēšanas, Slovēnijā izraudzīts jauns parlaments un arī Dānijā vakar bija ārkārtas parlamenta vēlēšanas. Eiropā ikviena šāda tautas izvēle ir svarīga, jo tā arī nozīmē, kāds būs konkrētās valsts ārpolitikas kurss. Notikumus komentē Nacionālās aizsardzības akadēmijas pasniedzējs Jānis Kapustāns un Austrumeiropas politikas pētījumu centra pētnieks, valdes loceklis Mārcis Balodis. Libāna – svešas varas un ieroči, pašu zeme un asinis Priekšvēsture pašreizējai Izraēlas Aizsardzības spēku sauszemes operācijai Libānā aizsākās 2023. gadā, kad pēc grupējuma „Hamas” teroristiskā iebrukuma Izraēlā un Gazas kara sākuma grupējuma „Hezbollah” no Libānas teritorijas uzsāka Izraēlas ziemeļdaļas raķešu apšaudes. Šis šiītu reliģiski politiskais veidojums ir, no vienas puses, oficiāli atzīta Libānas politiskā partija, no otras – militarizēts teroristisks formējums, galvenais Irānas Islāma republikas sabiedrotais reģionā. Pēc tam, kad 2024. gada rudenī Izraēla bija īstenojusi pret „Hezbollah” sekmīgas speciālās operācijas, nogalinot tās vadītāju Hasanu Nasrallu un vairākus citus komandierus, kā arī sākusi sauszemes iebrukumu Libānas dienvidos, starp Izraēlu un Libānu tika panākta vienošanās par uguns pārtraukšanu. Saskaņā ar to Libānas valdības spēkiem bija jāpārņem savā kontrolē rajoni, kuros līdz tam saimniekoja „Hezbollah”, tā garantējot, ka Izraēlas teritorija vairs netiks apdraudēta. Tomēr šī vienošanās tā arī netika pilnībā īstenota, kas pierādījās šomēnes, kad pēc Izraēlas un Savienoto Valstu uzbrukuma Irānai „Hezbollah” atkal raidīja pret Izraēlu raķetes un lidrobotus. Pretim tika saņemti vispirms precīzi Izraēlas gaisa spēku triecieni pa grupējuma objektiem kā Libānas dienvidu rajonos, tā galvaspilsētā Beirutā, kas neizbēgami izraisīja civiliedzīvotāju upurus. Izraēlas brīdināja apmēram 50 ciemu iedzīvotājus evakuēties uz teritorijām ziemeļos no Litānī upes, un tiek ziņots, ka karadarbības rezultātā kopš mēneša sākuma savas dzīvesvietas pametuši apmēram miljons cilvēku. 16. martā Izraēlas spēki uzsāka plaša mēroga sauszemes iebrukumu Libānā, iesaistoties kaujās pret „Hezbollah”  vienībām. Libānas valdības spēki atvilkās uz ziemeļiem, vairoties iesaistītes karadarbībā, tomēr to sastāvā ir vairāki bojāgājušie. Smagi ievainoti divi reģionā dislocēto Apvienoto Nāciju miera uzturēšanas spēku karavīri. Savukārt civiliedzīvotāju upuri kopš marta sākuma jau sasnieguši vairāk nekā tūkstoti bojāgājušo un tuvu pie trīs tūkstošiem ievainoto. Šobrīd Izraēlas spēki turpina izvērst sauszemes operāciju, tai skaitā metodiski iznīcinot tiltus pār Litānī un pārtraucot komunikāciju starp apmēram 10% Libānas teritorijas valsts dienvidos un pārējo valsts daļu. Viens no premjera Netanjahu kabineta radikālajiem locekļiem, finanšu ministrs Becalels Smotričs izteicies, ka Izraēlai būtu jāanektē teritorija dienvidos no Litānī, savukārt aizsardzības ministrs Izraēls Kacs paziņojis, ka Izraēlas Aizsardzības spēki plāno uz nenoteiktu laiku okupēt šo Libānas daļu, izveidojot tur buferzonu. Libānas valdība raksturojusi šos plānus kā eksistenciālu draudu. Tajā pat laikā no Libānas ticis izraidīts Irānas vēstnieks, kas liecina par Beirutas vēlmi atbrīvoties no Teherānas režīma ietekmes. Francija – vēlam mēru, domājam par prezidentu 15. martā notikušās Francijas pašvaldību vēlēšanas ir apjomos grandiozs pasākums. Valstī ir nepilni 35000 komūnu, attiecīgi, par mēru un padomju deputātu amatiem šais vēlēšanās sacentās vairāk nekā miljons kandidātu. Tomēr kvantitāte nav galvenais, kāpēc franču vietvaru vēlēšanām pievērsta arī nozīmīga starptautiska uzmanība. Šo vēlēšanu rezultāti tiek uzlūkoti kā indikators spēku samēriem un potenciālajai politiskajai dinamikai nākamgad gaidāmajās Francijas prezidenta vēlēšanās. Jāatzīmē, ka daudzviet mazajās un vidējās pašvaldībās, pavisam 50 līdz 60 procentos komūnu, varu ieguvuši neatkarīgie vai lokālo partiju pārstāvji bez piesaistes valsts mēroga spēkiem. Kas attiecas uz lielākajām pilsētām, tajās joprojām dominē tradicionālās kreisās partijas, kas nākamajā ciklā vadīs līdz pat ceturtdaļai no visām franču pašvaldībām. Parīzes mērs būs sociālists Emanuels Greguārs, viņa partijas biedrs Benuā Paijāns paliks otras lielākās pilsētas Marseļas mēra amatā, sociālistu mēri būs arī Nantē, Monpeljē, Lillē un Strasbūrā, pēdējā gan ar centristu atbalstu. Savukārt ceturtajā lielākajā pilsētā Lionā amatu paturēs Zaļo partijas pārstāvis Gregorī Dusē. Spēcīgas pozīcijas saglabā tradicionāli labēji centriskie spēki, kas koncentrējas ap liberālkonservatīvo Republikāņu partiju un dominē vidējā lieluma pilsētās un biezāk apdzīvotajos lauku rajonos, pavisam apmēram sestdaļā vietvaru. Republikāņu pārstāvis Ēriks Sjoti kļūs par mēru piektajā lielākajā pilsētā Nicā, šeit gan ar izšķirošu atbalstu no galēji labējās Nacionālās apvienības, kura to uzskata par savu uzvaru. Kopumā franču „nacionāļiem” izdevies vairakkārt palielināt pārstāvniecību pašvaldībās, gan tālu atpaliekot no ambiciozajiem priekšvēlēšanu mērķiem. Iemesla gausties nav arī prezidenta Makrona pārstāvētajiem liberāli centriskajiem spēkiem. Prezidenta sociālliberālās partijas „Renesanse” pārstāvis Tomā Kazenāvs kļūs par Bordo mēru, savukārt „Renesanses” stabilāko sabiedroto, labēji centriskās partijas „Horizonti” līderis Eduārs Filips vadīs Havras pašvaldību. Bijušais premjerministrs Filips tiek uzskatīts par nopietnu kandidātu nākamgada prezidenta vēlēšanās. Plaša labēji centriskā koalīcija nodrošinājusi amatu valsts trešās lielākās pilsētas Tulūzas galvam, neatkarīgajam kandidātam Žanam Likam Mudankam. Uz būtisko jautājumu – vai funkcionē kreiso, centrisko un mēreni labējo „sanitārais kordons”, kam jāatur no varas labējie radikāļi? – atbilde ir piesardzīgi pozitīva. Frederiksenas likme nevinnē Vakar, 24. martā, Dānijas karaļa pavalstnieki devās pie vēlēšanu urnām, lai piešķirtu mandātus simt septiņdesmit deviņiem parlamenta – Folketinga – deputātiem. Šīs bija ārkārtas vēlēšanas, kuras iniciatore bija premjerministre, Sociāldemokrātiskās partijas līdere Mete Frederiksena. Stājoties pie sava otrā kabineta vadības 2022. gadā, politiķei nebija ne jausmas, kādi izaicinājumi viņu sagaida, proti, ka būs jāiztur Donalda Trampa nediplomātiskā grābāšanās ap Grenlandi. Pēc visa spriežot, neordinārā starptautiskā spiediena situācija radījusi zināmas plaisas Frederiksenas valdībā, ko veido centriski orientēta koalīcija ar sociāldemokrātu, konservatīvi liberālās partijas „Venstre” un liberālās Mēreno jeb Moderātu partijas piedalīšanos. Nu jau vairākas desmitgades dāņu politiskajā spektrā iezīmējas tradicionāla robežšķirtne starp t.s. „sarkano bloku” un „zilo bloku”,  respektīvi, kreisajām un labējām partijām, kur sociāldemokrāti ir sarkanie, „Venstre” – zilie, savukārt mērenie iestājas par šī dalījuma pārskatīšanu un par savas partijas krāsu izvēlējušies violeto. No otras puses, pretstāvē ar Baltā nama ekscentriķi Frederiksena ieguvusi nozīmīgu individuālās popularitātes kapitālu, ko varēja cerēt konvertēt partijas politiskajā svarā. Ja tāds bija aprēķins, tas neattaisnojās. Sociāldemokrāti šais vēlēšanās izrādījušies lielākie zaudētāji, viņu mandātu skaitam sarūkot no piecdesmit uz trīsdesmit astoņiem. Otrs lielākais zaudētājs ir „Venstre”, kuru no otrās pozīcijas parlamentā uz trešo atbīdījusi Zaļo kreiso partija, kuru vada vēl viena prominenta dāņu kreisā politiķe Pia Olsena Dīra. Lielākie ieguvēji ir labējie populisti un nacionālisti no Dāņu tautas partijas Mortena Meseršmita vadībā, kuri trīskāršojuši mandātu skaitu. Nedaudz zaudējuši arī mērenie, taču situācijā, kad vietu skaits parlamentā sadalījies visai līdzīgi starp „sarkanajiem” un „zilajiem”, tieši līdzšinējā ārlietu ministra Larsa Lekes Rasmusena vadītais spēks var nodrošināt koalīcijai nepieciešamo balsu skaitu. Par ticamāko tiek uzskatīta kreisi centriska koalīcija, kurā apvienotos sociāldemokrāti, zaļie kreisie, mērenie un Sociālliberālā partija. Koalīcijas veidošanas sarunas uz notikušo vēlēšanu fona, kad ārpolitiskos izaicinājumus zināmā mērā aizēnojušas iekšējās problēmas, nesolās būt vieglas. Jaunā Slovēnijas parlamenta raibākā mozaīka Kārtējās parlamenta vēlēšanas Slovēnijā nesa sarūgtinājumu iepriekšējā cikla favorītiem – līdzšinējā premjerministra Roberta Goloba sociālliberālajai partijai „Brīvības kustība”. 2022. gadā šis spēks ieguva četrdesmit vienu no deviņdesmit deputātu mandātiem, kas bija līdz šim spožākais kādas partijas sniegums neatkarīgās Slovēnijas vēsturē. Uzvaru noteica sabiedrības neapmierinātība ar iepriekšējo – labēji populistisko Slovēnijas Demokrātiskās partijas un tās līdera Janeza Janšas valdību. Taču Goloba kabinets, kuru „Brīvības kustība” veidoja kopā ar sociāldemokrātiem un Kreiso partiju, zaudēja popularitāti veselības aprūpes problēmu, dzīvokļu dārdzības un biežo ministru demisiju dēļ. Kā kritisks moments tiek minēts arī valdības lēmums 2024. gadā atzīt Palestīnas valstiskumu, kas izrādījās lielai daļai sabiedrības nepieņemami. Spriežot pēc mandātu sadalījuma, vēlētāju balsis gan lielākoties pārceļojušas nevis pie Janšas labēji konservatīvajiem populistiem, bet pie diviem parlamenta jaunpienācējiem. Viena no šīm partijām ir labēji centriskā Demokrātu partija ar kādreizējo Janšas kabineta ārlietu ministru Anži Logaru priekšgalā, otra – partija „Resni.ca”, kuru vada bijušais policists Zorans Stevanovičs. Šis spēks izauga no vakcīnskeptiķu un pandēmijas ierobežojumu pretinieku protesta kustības, un tā programmā ir arī eiroskepticisms, cīņa pret korupciju, nodokļu mazināšana un līdzīgi motīvi. Rezultātā Slovēnija ir tikusi pie parlamenta, kurā diviem lielākajiem spēkiem ir teju vienāds vietu skaits un miglainas izredzes izveidot koalīciju. Robertam Golobam šai nolūkā būtu jāpiesaista līdzšinējiem kreisi centriskajiem arī kāds no labējākajiem spēkiem – Demokrātu partija vai trīs konservatīvo partiju bloks „Jaunā Slovēnija – Kristīgie demokrāti”. Šīm partijām ideoloģiski tuvāka ir Janšas Slovēnijas Demokrātiskā partija, taču tad būtu jāņem koalīcijā arī vakcīnskeptiķi no „Resni.ca”, vai jāmēģina piedabūt sadarboties sociāldemokrāti, kas esot maz ticams. Vēl viena iespēja ir Golobam atstum līdzšinējos sabiedrotos Kreiso partiju un piesaistīt viņu vietā mēreni labējos demokrātus un kristīgos demokrātus – aritmētiski iespējama, taču ideoloģiski raiba kombinācija. Netiek izslēgta arī ārkārtas vēlēšanu iespēja.       Sagatavoja Eduards Liniņš.

Açık iletişim derslerde bize neden öğretilmedi? Bizce dünyadaki birçok sorunu çözebilecek olan o konuyu ele aldık. Buyurunuz.İnstagram: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠bumuyanipodcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Twitter: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://twitter.com/bumuyani.com ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠İletişim: bmy@bubbleworkscreators.comYoutube: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@BuMuYani⁠⁠⁠

Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Doc, Jóhann Már og Arnar Sveinn Geirsson

Vincent Destefanis, responsable des partenariats au CEA-LETI, était l'invité de François Sorel dans Tech & Co, la quotidienne, ce mardi 13 janvier. Il est revenu sur la mesure de glycémie non invasive en continu proposée par Eclypia sur BFM Business. Retrouvez l'émission du lundi au jeudi et réécoutez la en podcast.

Moderuje Lenka Vahalová.

¡Se abrió el portal hacia el upside-down! Leti, Lor y Lucho analizan y conversan sobre el volumen 1 de la quinta y última temporada de Stranger Things. Lo que causó la serie, primeras impresiones y más. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

La giovane marchigiana ha pubblicato due singoli sia in italiano che in inglese: "La musica mi ha aiutato molto in Australia".