Startér

Pandemienového typu koronaviru zasáhla celý svět. A ten se z ní zvolna začínávzpamatovávat. Byť ví, že ještě není úplně vyhráno. Ale život a byznys musí jítdál. Své ví i startupový svět. Z hlediska běžného fungování se situacev něm do normálu zatím zdaleka nevrátila. Filip Major z platformyBusyman v rozhovoru s Alešem Svobodou ve třetím díle pořadu Startérpod rouškou odhaduje, že doběh současné situace může být fatální, a může totrvat ještě několik let, než se vše vrátí do původního stavu. 

Vedruhém dílu Startéru pod rouškou se Filip Major z platformy Busyman s moderátoremAlešem Svobodou věnují tomu, jak se po koronavirové pandemii začali chovatinvestoři. Zda nadále plní plány vůči kontraktovaným startupům, či zda muselisvoje projekty přehodnotit. Potažmo jaké nové nároky směrem k founderůmmají, a jaký se dá v této oblasti předpovědět další vývoj.

Startérpod rouškou, nový miniseriál, který si můžete poslechnout prostřednictvímaplikace YouRadio Talk, volně navazuje na předešlý seriál Startér. Také se tedyvěnuje startupům. Jen cílí detailně na to, co se pro startupy změnilo příchodemkoronavirové pandemie. V prvním díle hovoří s moderátorem AlešemSvobodou zakladatel platformy Busyman Filip Major o tom, který segmentstart-upů byl pandemií postižen nejvíce, který zase nejméně, potažmo jak sestartupy s novou situací vypořádaly.

„Snažíme se dostat děti od počítačů, chceme, aby rodiny trávily společné chvíle dohromady. I když je trend jiný,“ uvádí jako jeden z důvodů podnikání v oblasti deskových a karetních her jednatel společnosti MiDu Games, Mirek Dušek. Jak se mu to daří, a jaká je situace na trhu deskových her obecně, můžete zjistit při poslechu dalšího dílu magazínu Startér.

Jak se sportovní komentátor a bývalý obchodní zástupce jednoho z velkých webových portálů dostane k výrobě deskových her? A jak získat do reklamy Petra Čecha, aby vás to nestálo miliony? I to prozradil v dalším dílu magazínu Startér moderátorovi Aleši Svobodovi jednatel společnosti pohybující se v oblasti deskových a karetních her, Mirek Dušek.

Pokud jste filmař, doma nyní nesedíte. To říká režisér Petr Kubík, který v dalším díle magazínu Startér hovořil mimo jiné o tom, jak se nyní daří českým filmařům, a zda pro ně současná doba znamená dostatek pracovních příležitostí. Nejen to nabídl další díl magazínu Startér.

Zejména u začínajících umělců je sestavit budget oříšek. Bez dobrého partnera se neobejdete. To jsou slova režiséra Petra Kubíka, který stojí za připravovanou pohádkou Princezna zakletá v čase. Čím vším se řídí finanční náročnost filmu, a kde všude může producent sehnat peníze, prozradil Kubík v novém dílu magazínu Startér.

Investor v sociálních službách nemůže čekat, že z toho vytvoří miliardový byznys. Nikdo z nás to takhle neplánoval, ale máme radost, jak se software pro sociální služby vyvíjí. Chceme posunout software pro sociální služby do 21. století. Tak popisuje svůj přístup k budoucím investorům produktový manažer aplikace VeruApp, Dominik Šefl. I o tom hovořil v dalším dílu magazínu Startér.

Snažíme se zjednodušit práci pečovatelkám, a umožnit jim, aby měli více času pro péči o klienty. Pomáháme pečovatelkám, rodinám těch, o které se pečuje, i lékařům. Tak popisuje aplikaci VeruApp, která pomáhá řízení procesů v sociální oblasti produktový manažer aplikace, Dominik Šefl. Právě on byl hostem 49. dílu magazínu Startér.

Největším úskalí toho, abychom mohli v běžném pracovním styku fungovat bez papíru, je legislativa. Také v tom, že pro mnoho současných otazníků neexistuje precedens. Přesto mám za to, že budoucnost bez papíru není daleko. Osobně to vidím v řádu jednotek let. V pořadu Startér to řekl autor projektu i-smlouva, Ondřej Synovec.

Zpřehlednění a zjednodušení agendy. Také urychlení procesu podepsání smlouvy. Nemluvě o ekologickém aspektu. To jsou některé z hlavních výhod, které umožňuje projekt iSmlouva. Tedy digitální podoba smluvního vztahu, která eliminuje použití papíru a tlumí dopad byrokracie. Více o projektu řekl v pořadu Startér autor nápadu, Ondřej Synovec.

Jaká je budoucnost virtuální reality? Existují nějaké překážky v jejím nakopnutém vývoji? A kde všude může najít uplatnění? O tom mluvil v pořadu Startér Igor Žmajlo ze Studia 301 a Filip Major z platformy Busyman.

Virtuální realita si pomalu nachází i svá komerční využití. Je to případ například pražského Studia 301, které pro Lesy ČR zpracovává virtualizaci lesů budoucnosti. Na svědomí mají ale i projekt virtualizace koncentračního tábora Osvětim nebo převedení obrněného transportéru Pandur do digitální podoby. Jak se vytváří něco, co neexistuje? A je těžší samotná tvorba projektu nebo příprava a pochopení zadání klienta? To prozradil v magazínu Startér Igor Žmajlo ze Studia 301.

K iniciativě otevřeného bankovnictví, kde si můžete propojit váš účet s aplikacemi třetích stran, zatím země Evropské unie nenapřahují otevřenou náruč. Podle Jakuba Sechtera, zakladatele aplikace Spendee, která jako první získala licenci od České národní banky, je na tom Česko v evropském prostředí skoro nejlépe. Co obnáší takovou licenci získat? Nejen to prozradil Sechter v magazínu Startér.

Lidé si neuvědomují, že utrácejí více peněz, než vydělají. Důležité je pochopit, jak utrácet chytřeji a nezadlužovat se. V magazínu Startér to řekl spoluzakladatel aplikace na správu osobních financí Spendee Jakub Sechter. Podle něj má být vzdělávacím nástrojem k lepšímu finančnímu zdraví a zlepšování finanční gramotnosti ve společnosti. Jak nápad na aplikaci vznikal a kde sháněl investory? To vše Sechter ve Startéru prozradil.

Kanada a Spojené státy jsou v současnosti pro pěstitele konopí zemí zaslíbenou. Petr Mertlík, který sestavuje stříhací zařízení pro konopí Sunflower Trimmer, se ale chce soustředit spíš na evropský trh. „Na veletrzích v USA jsem cítil, že mají opatrnější přístup k Evropanovi,“ říká. Přípravu na postupnou legalizaci v Evropě vidí jako svůj nynější cíl. „Bude zde pravděpodobně větší kupní síla,“ dodává. Jak je v tomto specifickém byznysu těžké najít distributora? A investora? To vše Mertlík prozradil v magazínu Startér.

Americké Colorado, Washington nebo Kalifornie, ale také Kanada. To jsou státy, kde je legální užívání marihuany pro rekreační účely. Spolu s tím roste trh pěstitelů konopí a vše, co k němu patří. Vstoupit do něj se rozhodl i Petr Mertlík, který sestavuje stříhací zařízení pro konopí s názvem Sunflower Trimmer. „Vždy mě bavilo sestavovat a tvořit. Když jsem na jednom z veletrhů pro pěstitele viděl tato zařízení, tak se mi líbilo, že trh není tak obsazený,“ říká ke svým začátkům. Co čím vším se Mertlík v tomto odvětví potýká, prozradil v magazínu Startér.

Růst do zemí a měst východní Evropy. To má aktuálně na programu streetwearová značka Life is Porno. „Trochu jsme změnili fokus. Doteď jsme se soustředili na města jako New York nebo Londýn. Uvědomili jsme si ale, že východní trhy na to mnohem lépe reagují,“ říká spoluzakladatel značky Martin Tino Hrnčiar. Konkurenci nebo kopírování neřeší, protože streetwear je vždy navázaný na komunitu. „Budeme se jen snažit přinést ten náš československý vizuál do celého světa.“

Life is Porno je streetwearová značka oblečení, která je na trhu už sedmým rokem. K názvu přitom Martina Tina Hrnčiara a jeho kolegy přivedl spíše interní vtip, než touha být drzý. Přiznává ale, že jeho značka nemá oslovit každého. „Vychází z komunity,“ říká Hrnčiar. Jak udržuje tempo se stále se omlazující cílovou skupinou? A udělal by zpětně něco při rozjíždění byznysu jinak? Na to vše odpovídal v magazínu Startér.

Na české startupové scéně se objevují módní projekty zřídka. Když už se ale vyskytne, je o něj podle Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman zájem a snadno se zafinancuje. Je to pravděpodobně tím, že si investor snadno představí, že bude konkrétní produkt sám používat. Výjimka nebyl ani projekt Michala Richtera s názvem Live Sweaters, který vyrábí designové svetry z merino vlny. „Překvapilo nás, jak rychle se Michalův projekt zafinancoval. Navíc do toho šel na první pohled poměrně konzervativní investor,“ říká Major. Jaký vztah má Richter s investorem? A kam lze projekt dále posouvat? To prozradil v magazínu Startér.

Dříve studoval informatiku, později se ale rozhodl založit startup v oblasti módy. Michal Richtera dnes stojí za projektem Live Sweaters, který vyrábí prémiové svetry z merino vlny. Kdo se chce pustit do startupu s textilem, tak by si měl podle Richtera uvědomit, že je tato oblast náročná na finance a cashflow. Musí mít totiž naskladněno plno věcí a s tím by měl i kalkulovat. Na samotných začátcích je podle Richtera také důležité nezačínat s produktem, ale najít si vhodnou cílovou skupinu.

Turistické túry po Praze na elektrokole. Někdo si řekne, že je to podnikání na pár teplých měsíců roku. Jan Pavlica svůj projekt I Like Ebike zpočátku také nechával na zimní měsíce odpočinout a rozjížděl jiné vedlejší projekty. Postupně ale přišel na to, jak fungovat celoročně. Schopnost poprat se s problémy a inovovat na Pavlicovi obdivoval Jan Brody z platformy Busyman, která projekt spojila s investory. Co všechno vstup investora firmě přinesl? Jaké byly její začátky? A vidí konkurenci v koloběžkách Lime? Na to všechno Pavlica odpovídal v magazínu Startér.

S elektrokoly se ve světových metropolích roztrhl pytel. Když ale Jan Pavlica v roce 2010 zakládal svůj startup I Like eBike, byla to poměrně novinka. Jeho firma se zabývá turistickými túrami po Praze a daří se jí. Narážela ale na řadu překážek. Obavy měl Pavlica například v době, kdy se ve městě zakazovaly vozítka segway. Problém taky přišel, když jeden ze zaměstnanců projekt okopíroval. Podle Pavlici je ale třeba soustředit se v takovém případě na sebe a další vývoj, než se soudně bránit. Více prozradil v magazínu Startér.

Jaká vedla cesta startupu Nanits Universe Roberta Kaločaie k investorům? Zpočátku byla trnitá, ale po oslovení platformy Busyman nabrala rychlý spád. Projekt zaujal i angel investory, kteří se o Nanits Universe podle Filipa Majora z platformy Busyman málem poprali. Jaroslav Weis potvrzuje, že šlo o projekt, který vystupoval z řady a splňoval parametry, které by měl mít správný startup. Roman Kaločai říká, že investory následně vnímal jako partnery a informoval je o všech pozitivních i negativních věcech.

Tvůrce digitální platformy pro komiksy Nanits Universe Robert Kaločai. Podle jeho slov jde o Netflix pro komiksy, který má nechat komiks komiksem – tedy u jeho knižní podoby. „Z prvotního nástroje pro sebe jsme udělali nástroj pro jedince, kteří se pohybují v komiksovém světě,“ řekl Kaločai.

Jan Brody a Filip Major z platformy Busyman říkají, že pro ně je nejdůležitější, jestli startup řeší konkrétní problém. Nejde tedy pouze o to, zdali zakladatelům nebo investorům vrací peníze a je úspěšný po finanční stránce. Musí ale obohatit i společnost a mít takzvaný social impact neboli společenský dopad. Více se už dozvíte v novém dílu pořadu Startér, kterým provází Aleš Svoboda.

Startupistům a především investorům se nabízí jednoduchá otázka. Jak ohodnotit projekt a jak k valuaci startupů přistupovat. Investor by se pak měl seznámit s byznys plánem daného startupu a podle reálných dat a výhledů vyhodnotit jeho cenu. Věrohodnost byznys plánu je klíčová. Více o zjištění reálné hodnoty startupu v pravidelném pořadu Startér hovořili Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman.

Žijeme v digitální době a přes internet je možné zařídit cokoliv. Dokonce i mentoring začínající firmy. Podle Jana Brodyho a Jaroslava Weise z platformy Busyman je ale v takovém případě důležitý osobní kontakt mentora a zakladatele startupu. Jak přesně probíhá mentoring v praxi? O tom mluvili v magazínu Startér.

Nikdo nejsme odborníkem na všechno. Na to dříve nebo později narazí většina začínajících podnikatelů, kteří rozjíždí svůj projekt. To říká Jaroslav Weis, který spolupracuje s platformou Busyman a stará se o mentoring startupistů. Právě mentoring zvenčí může být pomocí ve chvíli, kdy se projekt dostane do slepé uličky. Více o tom už mluvil v magazínu Startér.

Plán začínajícího podniku nestačí mít v hlavě, byznys plán je mít třeba 100% na papíře. V magazínu Startér to alespoň říká Jaroslav Weis, který spolupracuje s platformou Busyman a stará se o mentoring startupistů. „Největší přidaná hodnota byznys plánu je, že si zakladatel projde celým procesem. Donutí ho myšlenky vytříbit a popsat,“ říká. Dobře zpracovaný byznys plán může také pomoci získat investora. V takovém případě by měl být zpracovaný podrobně a v přitažlivé grafické formě.

Jak je důležitý pro startup byznys plán? O tom už v novém dílu pořadu Startér hovořili Filip Major a Jaroslav Weis, který spolupracuje s platformou Busyman a stará se o mentoring. Podle něj by startupy neměly mít podnikatelský plán pouze v hlavách. Je zapotřebí jej mít i v psané podobě. Jde o základní dokument, který určuje, co se s podnikem bude dít. Podle výzkumu americké společnosti LivePlan.com se startupy s psanou formou byznys plánu vyvíjejí ve všech oblastech zhruba dvakrát až třikrát lépe.

„Nechceme být vnímáni jako klasická logistická firma,“ říká pro magazín Startér ředitel kurýrní služby DoDo Michal Menšík. Jeho firma loni vyrostla meziročně o 500 procent a nyní chystá expanzi do několika evropských měst. Cesta budování úspěšného startupu byla ale složitá. V minulosti se totiž „párkrát spálil“ na tom, že nevěnoval pozornost významu market fitu. Na letošním ročníku Startup World Cup & Summitu také prozradil, že jednání s investory je velmi náročné. „Musíte podstoupit spousty jednání a dokazovat spoustu čísel. Důležitá je i osobnost zakladatele. I když máte super produkt a myšlenku, musí vám uvěřit, že jste ji schopni zrealizovat,“ říká.

Začínající podnikatelé v Česku příliš spoléhají na to, že mají geniální produkt. Podceňují ale schopnost jej dobře prodat, kultivovat a připravit na vstup do světa. Na letošním ročníku Startup World Cup & Summitu to pro magazín Startér uvedl CEO a partner pořadatelské společnosti UP21 Vítek Šubert. V pořadí druhý ročník podle něj ukázal, že na prezentacích českých startupů je co vylepšovat. „Akcemi jako je Startup Summit se proto snažíme, aby startupisté nabrali reálnou zkušenost, jak ty věci dělat. Jde jen o to, aby měli tu odvahu se zeptat, nastavit si přes aplikaci schůzku a pak se jen ptát a ptát,“ říká.

Na letošním ročníku Startup World Cup & Summit jsme odchytili zakladatele alternativní taxislužby Liftago Ondřeje Krátkého. Pro magazín Startup mluvil nejen o posunech ve svém podnikání, ale i o české startupové scéně jako takové. Postěžoval si, že startupisté fungují v uzavřených bublinách. O řadě úspěšných projektech například z oblasti vědy tak není slyšet. „Pomohlo by, kdyby se lidé v české startupové scéně promísili a pomáhali si,“ říká Krátký.

Do virtuálním startupových projektů vkládá peníze kolem 70 procent investorů. Po hardwarových řešení se zase koukají starší generace. „Nedá se to ale rozdělit na hardware a software. Je to provázané. Všechny úspěšné hmatatelné projekty, například elektromobily Tesla, jsou navázané na softwary, které je doslova řídí a jsou na nich závislé. Jedno neexistuje bez druhého,“ říkají Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman. Přestože hmatatelné věci jsou oproti těm virtuálním v minoritě, tak budou hrát důležitou roli v budoucnu, například v kosmonautice, medicíně nebo dopravě.

Andělští investoři jsou ti jedinci, kteří poskytují peníze na zakládání startupů. Jedná se většinou o top manažery nadnárodních společností nebo úspěšné podnikatele. Podle Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman jdou tito lidé do mnohdy riskantních investic zejména proto, že věří v budování budoucnosti. Zakladateli startupu chtějí předat své zkušenosti a zároveň se nechat inspirovat jeho nadšením pro novou věc. Jak se andělští investoři shání, jak se s nimi pracuje a jak se liší od zahraničních andělských investorů? O tom všem mluvili v magazínu Startér.

Úspěšné startupové projekty se nám snaží šetřit čas i peníze každý den. O službách sdílené ekonomiky jako Uber nebo Airbnb už každý z nás slyšel. Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman ale dávají tipy i na méně známé vychytávky. Díky startupům si dnes lze zarezervovat místo v letadle vedle zajímavých lidí, se kterým byste si chtěl popovídat během dálkového letu nebo začít využívat blockchainové banky. Nejen o tom hovořili v novém díle magazínu Startér.

Česká republika by si zasloužila chytřejší řešení mobility. Zejména, co se týče městské dopravy. Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman v novém dílu magazínu Startér zmínili řadu inovačních projektů, které řeší mobilitu v jiných evropských městech. V Paříži a Kodani například fungují aplikace na půjčování elektromobilů. Na Slovensku už startupisté vyvíjejí létající automobily. Zároveň ale upozornili, že pro podobné projekty u nás chybí infrastruktura nebo vládní podpora. Zádrhelem mohou být také vysoké pořizovací náklady.

Jak se žije lidem, kteří pracují se startupisty? Zrychlení tempa, každodenní inspirace i velká míra svobody. To jsou zkušenosti Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman, která propojuje zakladatele startupů a investory. O svém pracovním i osobním životě mluvili v pořadu Startér.

V oblasti fyzického i duševního zdraví je spousta příležitostí pro startupy. Ať už se jedná o digitální inovace nebo patenty na léčiva. Podle Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman je ale využívá jen málokdo. „Projekty v oblasti medicíny si totiž vyžadují výrazně větší odbornost, než IT projekty,“ říkají. Není také jednoduché pro ně sehnat investora. V Číně a ve Spojených státech přitom ze zdravotnických startupů vyrostlo několik „unicornů“, tedy firem s tržní kapitalizací přes miliardu dolarů. Více v novém díle magazínu Startér.

„Blockchain je decentralizovaná nezávislá síť, která svým výpočetním výkonem potvrzuje transparentnost transakcí.“ Takto vysvětlují pojem Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman. Upozorňují, že své využití nemá zdaleka jen v oblasti finančnictví, ale i v právu nebo účetnictví. Využití této technologie ve startupovém prostředí popsali v magazínu Startér, kde připomněli i divoký rok 2017 a boom Initial Coin Offering (ICO).

Některé digitální inovace ve světě už dokázaly kompletně ochromit zaběhlé společnosti. Apple začínal v garáži a povedlo se mu například vyřadit tehdejšího lídra Nokii. Podle Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman se však korporace a startupy navzájem potřebují a měli by dále držet dialog. Pro zaběhlé firmy jsou nováčci zdrojem inovací. Startupy pak v korporátech mohou najít příležitost k uplatnění a finančnímu zisku.

Digitalizace úkonů, které lidem obtěžují život. To je nejčastěji úkol současných startupů, zejména pak v segmentu finančních technologiích. „Banky jsou historicky ztrouchnivělé složité struktury o mnoha schvalovacích procesech. Nejsou flexibilní a jakákoliv inovace se zde těžko protlačí,“ říkají Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman. Finančním domům tak podle nich nezbude nic jiného, než sledovat startupovou scénu a do těch nejlepších nápadů vstupovat nebo je kupovat. Řeč byla i o potenciálních oblastech, kam se budou začínající podnikatelé ubírat v budoucnu. Mezi nimi jsou například blockchain nebo zdravotnictví.

Stav startupové scény do jisté míry koreluje s ekonomikou dané země. Podle Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman lidé začínají s nejlepšími nápady přicházet těsně po finanční krizi. „Při ní se vytváří tlak. Někoho například vyhodí z práce a dotyčný musí něco začít dělat. Má tedy tendenci něco vymýšlet a nějak se posunout,“ říkají. Uspějí přitom ti nejlepší, jelikož investoři si ve stejné době velmi dobře rozmyslí, do čeho vloží svůj kapitál.

V Česku funguje řada organizací, které mohou pomoci začínajícím podnikatelům. Každá se však soustředí na něco jiného. Některé pomohou s mentoringem, jiné s financováním nebo sháněním kontaktů. Podle Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman tu ale chybí platforma, která by všechny tyto služby a možnosti zastřešovala. „Nemyslím si, že by to měla sílu zaštiťovat jediná organizace. Jde spíš o to všechny jednotky provázat smysluplným řetězcem tak, aby se doplňovaly,“ říkají. O tom, jak by propojení mohlo vypadat, hovořili v novém dílu magazínu Startér.

Češi mezi sebou neradi spolupracují v podnikání. Podle Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman, která propojuje zakladatele startupů a investory, to ale není vhodný přístup pro startupy. „Je to krátkodobý přístup. Člověk může onemocnět nebo se něco stane a je konec,“ říkají v pořadu Startér. K tomu, aby myšlenka mohla uspět je klíčová spolupráce, zpětná vazba od okolí a diskuze. Prorazit v České republice je podle nich také velmi složité. „Je to jako v džungli. Když se to ale povede, tak ten nápad uspěje i globálně.“

Česká startupová scéna je oproti zbytku světa ve skluzu. Podle Filipa Majora a Jana Brodyho z platformy Busyman, která propojuje zakladatele startupů a investory, vzniklo 85 procent českých startupů v posledních pěti letech. „Je to tím, že infrastruktura potřebná k jejich podpoře před tím prostě neexistovala,“ říkají v pořadu Startér. Až v poslední době vznikla řada inkubátorů pro startupy a Česká republika se stala ideálním prostředím k testování nových myšlenek. Na druhou stranu ale českému trhu chybí podpora vzdělávání investorů, kteří do nových nápadů vkládají peníze.

Startupisté se svými nápady snaží budovat budoucnost. I proto by jim měl stát nabízet podporu. V českém prostředí funguje řada programů, které se zaměřují na mentoring začínajících podnikatelů. „Nejsou ale moc komunikované, takže o nich málokdo ví,“ říkají Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman, která propojuje zakladatele startupů a investory. Zmínili například projekty CzechInvestu nebo Pražský voucher. Více v novém dílu magazínu Startér.

Založit si v Čechách společnost s ručením omezeným nepředstavuje žádný legislativní problém. „Tím, že se startupy mnohdy ubírají novými směry, tak legislativa zůstává pozadu a startupisté mohou volně plavat,“ říkají Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman, která propojuje zakladatele startupů a investory. Zaměřit by se naopak měli na správné nastavení smluv, pokud podnikatel zakládají startup s investory. Často jim také chybí nezbytné informace - například o GDPR nebo kontrolních hlášení.

Existují různé cesty, jak zafinancovat svůj startup. Oslovit investora, půjčit si od přátel nebo známých nebo shánět peníze pomocí crowdfundingu. Na českém trhu startupisté nejčastěji sáhnou po půjčce, nebo se obrátí na investora. Říkají to alespoň Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman, která propojuje zakladatele startupů a investory. V magazínu Startér zhodnocují pro a proti všech způsobů možností financování začínajících firem.

Dnešní móda souvisí s úspěchem a tahem na bránu. Není populární mluvit o zklamání, krachu a neúspěchu. Dvojnásob to platí o nově začínajících firmách. Zakladatelé startupů tak mají kvůli tomu pokřivená očekávání a podceňují přípravu. „Je to častý jev. Jsou disproporce mezi očekáváním a realitou,“ říkají Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman, která propojuje zakladatele startupů a investory. Příběhy neúspěchů je ale podle nich třeba znát.