Podcasts about Lond

Britský premiér Keir Starmer byl zcela zásadní pro vytvoření koalice ochotných a je jeden z mála lídrů, kteří dokáží v klidu jednat s Donaldem Trumpem. Doma mu ale pod rukama probíhá politická revoluce – zažitou dvojici stran v průzkumech přeskočila antiimigrační Reform UK Nigela Farage. „Pro britské voliče není zahraniční politika v každodenním životě takovou prioritou jako třeba pro nás,“ říká v pořadu Osobnost Plus Ivan Kytka, novinář žijící v Londýně.

Presne zamieriť a trafiť stred terča. Znie to jednoducho, ale koľko hodín tréningu je za tým, presne vie Vladimír Bužek – predseda Slovenského lukostreleckého zväzu, tréner a bývalý reprezentant SR v lukostreľbe. O športe, ktorý nemá vekové ani zdravotné obmedzenia a do veľkej miery závisí od mentálneho nastavenia športovca, ale aj o svojom živote a práci stavebného inžiniera v Londýne a juhoafrickej Pretórii, kde sa náhodou dostal k lukostreľbe, porozpráva Zuzane Šebestovej v dnešnej NP. | Hosť: Vladimír Bužek (predseda Slovenského lukostreleckého zväzu, tréner, bývalý reprezentant). | Moderuje: Zuzana Šebestová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Slovenská katolícka misia v Londýne; Zaujímavosti zo života Slovákov v Maďarsku; Pezinské lokše v Prahe

Dnešní ráno s námi přivítala herečka a influencerka Mariana Prachařová, která mimo jiné přiznala, že ji pozvání na rozhovor do Frekvence 1 udělalo velkou radost. Proč a co ji naopak rozčílilo? Na co ji nalákal Londýn, kde strávila několik posledních měsíců? A co se jí líbilo na anglickém venkově? Poslechněte si celý rozhovor.

Varšava srovnaná se zemí, Paříž a Londýn bombardované. Konec 2. světové války nepřinesl jen úlevu, ale i počítání ztát. Praha byla dlouho uchráněná. Přesto se na její podobě podepsaly především dvě události – bombardování v únoru 1945 a květnové povstání. Která místa se tak proměnila? Která zmizela nadobro?

V 101. epizóde Vertiga pôjdeme opäť do komerčných a artových kín, ale aj pred obrazovky televízií. V kinách na vás čakajú pukancové kúsky Thunderbolts*, Účtovník 2, ale aj zmysluplné filmy ako Mladé srdcia, Škola bez stien, či netradičný psychologický triler Surfer. Stream zastúpia seriály Teroristický útok v Londýne: Zastrelenie Jeana Charlesa de Menezesa, Andor druhá séria, ale aj argentínsky El Eternauta, či francúzsky Carême. A máme pre vás ešte jednu príjemnú správu, za ktorú ďakujeme hlavne vám. V súťaži Podcast roka 2025 sme opäť získali nomináciu v umeleckej kategórii Ateliér. Budeme veľmi radi, ak nám dáte svoj hlas na stránke podcastroka.sk. Vážime si vašu podporu. _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svet Zoznam filmov a seriálov z epizódy: Thunderbolts* Účtovník 2 / The Accountant 2 Mladé srdcia / Young Hearts Surfer Škola bez stien / War on Education Žltou žabou do zeme modrého neba Teroristický útok v Londýne: Zastrelenie Jeana Charlesa de Menezesa / Suspect: The Shooting of Jean Charles de Menezes / Disney+ Andor 2 / Disney+ Totální rozklad / Zmätok / Havoc / Netflix The Eternaut / El Eternauta / Netflix Carême / Apple TV+ See omnystudio.com/listener for privacy information.

Je léto roku 1944 a u obce Purkarec nedaleko Českých Budějovic seskočilo několik československých výsadkářů vyslaných z Londýna. Jejich úkolem bylo posílat do Anglie zprávy z protektorátu. Operace s krycím názvem GLUCINIUM nezačala dobře.

Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.

Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR V ateliéru Zahy Hadid působil víc než 14 let, a tak není divu, že je Jakub Klaška přesvědčený, že tou nejhorší odpovědí na architektonický koncept je lhostejnost. S takovými reakcemi se nejznámější architektka na světě prakticky nesetkávala a on ji coby její žák směle následuje. Zároveň se ale netají svými ambicemi přerůst svou učitelku a rozvíjet vlastní témata. Dost možná jsem si tak povídal s někým, o kom se bude učit. Sám už přitom učí, a to na londýnské Bartlett School of Architecture, která byla opakovaně zvolená vůbec nejlepší školou pro studium architektury. Klaška na ní vede ateliér v magisterském programu, jehož předmětem zájmu je dřevo a velké stavby ve městech, ideálně v realizacích, které oboje spojují. Věří, že právě v nich je budoucnost. Za smysluplné považuje i zahušťování měst a využívání jejich skutečného potenciálu nebo postupné omezování aut v jejich centrech. Sám v Londýně, kde od roku 2005 žije, jezdí na kole. Průměrná rychlost dopravy bez ohledu na dopravní prostředek, který zvolíte, tam totiž dosahuje 12 km/h a odpovídá rychlosti, kterou se po britské metropoli kdysi pohybovaly drožky. Je vůbec možné v Praze realizovat odvážné projekty? Co říká na kritiku Masaryčky? Jak těžké je v Česku stavět ve srovnání s ostatními zeměmi? Mají Češi naději na řešení bytové krize? V čem jsou prohry přínosem? Nebo proč není na místě nedůvěra ve veřejné stavby ze dřeva? I o tom jsem mluvil s architektem Jakubem Klaškou, který má na kontě projekty od New Yorku po Nový Zéland a před sebou mimo jiné další pražskou přeměnu.

Nintendo před několika týdny představilo svou novou konzoli a Šárka si ji mohla na vlastní ruce vyzkoušet v Londýně. Switch 2 se drží osvědčeného konceptu „hraj doma i na cestách“, ale oproti první generaci přidává hromadu výkonu. Přesto nejde o žádnou revoluci – spíš tichou, japonsky pokornou evoluci.

Nintendo před několika týdny představilo svou novou konzoli a Šárka si ji mohla na vlastní ruce vyzkoušet v Londýně. Switch 2 se drží osvědčeného konceptu „hraj doma i na cestách“, ale oproti první generaci přidává hromadu výkonu. Přesto nejde o žádnou revoluci – spíš tichou, japonsky pokornou evoluci.Všechny díly podcastu Quest můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trumpova deportační politika testuje americkou demokracii. Turkovo moře po kolena aneb jak leadership nevypadá. Londýnská (ne)schůzka k Ukrajině. Kritika slovenského prezidenta Pellegriniho na adresu Fica. Netanjahu se čelně střetl s Barem.

Trumpova deportační politika testuje americkou demokracii. Turkovo moře po kolena aneb jak leadership nevypadá. Londýnská (ne)schůzka k Ukrajině. Kritika slovenského prezidenta Pellegriniho na adresu Fica. Netanjahu se čelně střetl s Barem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři příslušníci skupiny speciálních sil v Prostějově se budou zodpovídat z násilné smrti afghánského zajatce. Jakých trestných činů se v roce 2018 měli dopustit? Co přinese setkání evropských podporovatelů Kyjeva s americkou stranou v Londýně? Jak vzpomínají na papeže Františka v jeho rodné Argentině? Zaměstnavatelé čelí dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných lidí. Po jakých profesích je největší poptávka? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pancířem.

Čtyři příslušníci skupiny speciálních sil v Prostějově se budou zodpovídat z násilné smrti afghánského zajatce. Jakých trestných činů se v roce 2018 měli dopustit? Co přinese setkání evropských podporovatelů Kyjeva s americkou stranou v Londýně? Jak vzpomínají na papeže Františka v jeho rodné Argentině? Zaměstnavatelé čelí dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných lidí. Po jakých profesích je největší poptávka? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pancířem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

18. dubna 1850 zemřela v Londýně žena, která dokázala vytvořit z vosku dokonalou podobu člověka. Narodila se jako Anna Marie Grosholtz ve Štrasburku. Odlévat sochy z vosku se naučila od zámožného chirurga a znalce anatomie Phillipa Curtiuse. Prorazila na dvůr Ludvíka XVI., jehož rodinu portrétovala, a málem skončila na popravišti. Po nevydařeném manželství se stěhuje se dvěma syny z Paříže do Londýna, kde zakládá dodnes proslulé Muzeum voskových figurín.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šárka vyrazila do Londýna, aby si na vlastní ruce vyzkoušela Nintendo Switch 2. Je z konzole nadšená? Jak na ní vypadají staré i nové hry? A co joy-cony? Všechny aspekty druhé generace hybridní konzole probere ve Fight Clubu spolu s Jakubem. Bude Switch 2 stejný hit jako jednička?

Osvobození Československa uvítala vláda v Košicích, kde také vyhlásila svůj program. Jenže ten byl napsán a schválen v Moskvě. Londýnský exil mohl už jen komentovat. neměl by to tedy být spíše program moskevský? A proč se pak stále divíme, že se stal základem stalinizace Československa? A dá se to dnes s něčím aktuálním srovnávat?

Legenda o pekelnom psovi, ktorý z pomsty prenasleduje potomkov rodiny Baskervillovcov, sa v Londýne zdá Watsonovi strašidelná a Holmesovi veľmi zaujímavá, najmä v súvislosti s osudom nebohého sira Charlesa Baskervilla. Na zámku Baskerville, v pochmúrnom kraji plnom zradných slatín a močiarov, sa prípad nezdá o nič jasnejší. Skôr naopak. Hmla akoby rozpíjala hranice medzi poverami a skutočnosťou, nad kopcami sa rozlieha príšerné vytie, z ktorého tuhne krv v žilách. Prízrak, zhmotnená legenda, nadobúda hrozivo reálne kontúry a nový dedič rodinného titulu a majetku sa ocitá v ohrození života. A nielen on, v slatinách číha nebezpečenstvo na každého... Pes rodu Baskervillovcov je znamenitou kombináciou prvkov nadprirodzena, gotického románu a klasického detektívneho príbehu. Ide o jeden z najznámejších a najobľúbenejších príbehov Sherlocka Holmesa, ktorý vo svojej kariére nezažil temnejší prípad. Audiokniha: Sherlock Holmes 3: Pes rodu Baskervillovcov Autor: Arthur Conan Doyle Interpret: Marek Koleno Dĺžka: 7:29 h Vydavateľstvo: Publixing Audiokniha Sherlock Holmes 3: Pes rodu Baskervillovcov na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Sherlock Holmes 3: Pes rodu Baskervillovcov na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Válka se prolíná všemi segmenty našeho života, od medicíny po různé technologie. Každá nás nějakým způsobem posouvá vědomostně dopředu,“ popisuje bezpečnostní analytička Kristina Soukupová, která je absolventkou válečných studií na prestižní King's College v Londýně. Díky svému studiu se jí při pohledu na současné zprávy ze světa často honí hlavou katastrofické scénáře. Děsivá jí připadá rychlost, jakou se šíří populismus v Evropě, ale znervózňovat by nás podle expertky mělo i to, jaký vliv má internetový prostor na naše myšlení. Soukupová, která je dlouhodobou spolupracovnicí velitelství NATO v Norfolku, varuje, že právě hrozby, které nejsou fyzické, vnímá jako daleko strašlivější, protože se proti nim špatně bojuje. V rozhovoru komentuje i akceschopnost samotné Severoatlantické aliance a popisuje, jak je pro 32 členských států náročné se dohodnout. „Protože všichni mají právo veta, spousta věcí ‚chcípne‘ ještě v zárodku – a to říkáme, že stojí jeden za všechny a všichni za jednoho,“ přibližuje své zkušenosti s některými vyjednáváními. Neumí si ale představit, že by Alianci nahradilo něco jako společná evropská armáda, a kvůli složité domluvě mezi jednotlivými státy vidí rizika i v zapojení tzv. koalice ochotných do dohlížení na možné příměří na Ukrajině. Kdy by hrozilo, že bychom se při pomoci Ruskem napadené zemi mohli „střílet sami do nohy“? Jak můžou vypadat zbraně budoucnosti a proč při jejich popisování pomáhají autoři sci-fi? Pusťte si celý rozhovor.

V českých zemích bylo na základě Velkého retribučního dekretu prezidenta republiky odsouzeno k smrti za válečné zločiny a kolaboraci s nacisty 723 lidí a z toho jich bylo 686 také popraveno. Pro srovnání, ve Francii, která měla čtyřikrát více obyvatel, bylo odsouzeno k smrti přes sem tisíc lidí, ale skutečně popraveno jen necelých osm set. České retribuční soudy tedy poslaly v přepočtu na jednoho obyvatele zcela evidentně na smrt více obžalovaných než kterýkoli jiný stát Evropy. Výjimkou je jen Bulharsko, kde stalinistický režim zlikvidoval tisíce lidí ještě dříve, než válka skončila. Třeba v Holandsku bylo vyneseno 138 rozsudků smrti, ale jen 36 lidí bylo popraveno. Možná ale ještě horší, než retribuční soudy, byla divoká „národní očista“ bezprostředně po skončení války. V jarních a letních měsících roku 1945 v českých zemích vrcholila brutalita, která byla vydávána za spravedlivou a spontánní odplatu za válečná příkoří. Ovšem tato „očista“ od podezřelých válečných zločinců a kolaborantů byla vymyšlena a podněcována z Londýna a Moskvy. Prezident Beneš a jeho exilová vláda slibovali více než jen strašlivou pomstu Němcům a přísnou spravedlnost pro české kolaboranty. Divoká retribuce proto nebyla jen spontánní explozí nenávisti. Exiloví politici si ji vědomě přáli, plánovali a nechali jí volný průchod, protože doufali, že kruté násilí přinutí sudetské Němce uprchnout ze země z vlastní vůle, což by významně redukovalo jejich počty pro následující organizovaný odsun.  Ve jménu hlavy státu Drtina žádal domácí odboj, aby vzal věci do svých rukou: „Bude však záležet na Vás doma, aby Němci byli zatlačeni a vytlačeni co nejvíce a co nejdále. S tím se tu počítá, že to hlavní bude doma nakonec a že to bude krvavé, a ne procházka po Václavském náměstí jako roku osmnáct.“  Pavel Tigrid to tehdy komentoval velice přesně: „Ta „revoluční odveta“ se nedostavila „nezadržitelně“, ale byla pečlivě promyšlena, rozpracována a importována z Moskvy novými poválečnými vládci a nadekretována shora nikým nezvolenou mocenskou špičkou, která se nikoho na nic neptala, rozhodně ne toho českého lidu, jehož na každém kroku vzývala a oslavovala. A ten si nakonec řekl – když tak páni pískají, proč bychom si nezatančili.“

Byznys s pohledávkami nemá v Česku nejlepší pověst – většina lidí si vybaví týpky s baseballovými pálkami. Jenže realita je dnes úplně jinde, jak ukazuje příběh Martina Machoně. Jeho skupina APS Holding nakupuje problematické úvěry od bank napříč střední a východní Evropou. Rukama jí už prošly dluhy za stovky miliard korun, často zajištěné nemovitostmi.„Banky nikomu slevu dát nemůžou – to radši úvěr přeprodají nám. My už se slevou pracovat můžeme,“ vysvětluje Machoň principy svého podnikání v nové epizodě podcastu Money Maker.Dozvíte se v ní i to, jak se k tomuhle netradičnímu oboru dostal, proč se vnímá jako mravenec bankovního světa, co ho vedlo k záchraně fotbalového klubu Rapid Bukurešť, a proč většinu času tráví v hotelech a letadlech – i když už to dávno není, co bývalo. Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Money Maker! 

Jako první člověk studovala šimpanze v jejich přirozeném prostředí a během více než šedesáti let je poznala jako nikdo jiný. Mimo jiné zjistila, že používají nástroje, což ve vědecké obci způsobilo revoluci. Zvířata milovala odmalička a snila o tom, že je bude zkoumat přímo v Africe. Jenže okolnosti jí zprvu nepřály. Jane Goodallová se narodila 3. dubna 1934 v Londýně. V Anglii přetrvávaly silné pozůstatky viktoriánské éry, která dívkám předepisovala roli poslušné hospodyně.

Ceny kávy na světových trzích během posledního roku výrazně vzrostly, což zásadně ovlivňuje i kavárenské řetězce. Zdražení zasáhlo celý kávový trh, včetně výběrové kávy. „Měli jsme zásoby kávy z minulých let, ale nyní nakupujeme za ceny, které vystřelily nahoru. U našich hlavních dodavatelů zdražila káva o 50 procent,“ říká spoluzakladatel sítě kaváren The Miners Oldřich Valta. Dodává, že se snaží hledat levnější alternativy, ale zároveň udržet kvalitu. The Miners zdražovali loni dvakrát. „Nejen kvůli kávě, ale i kvůli rostoucím nákladům na energie, nájmy a mzdy. Máme štěstí, že v našem segmentu výběrové kávy zákazníci na cenu tolik nehledí,“ říká Valta. Poodhalil také plány na další expanzi kavárenského řetězce, který má v Praze i vlastní pražírnu. V současnosti provozuje 20 poboček nejen v hlavním městě, ale i v dalších lokalitách.A co se v tomto díle dozvíte:jak se The Miners vypořádává s rostoucími cenami kávy na světových trzích, jaké strategie volí pro udržení kvality a maržíčím se liší výběrová káva od komoditní, jak se hodnotí a jaký má dopad na chuťjaké jsou plány na rozšíření sítě kaváren, cíle na stovky poboček v Evropě, strategie výběru lokalit a franšízový modelproč The Miners cílí na Španělsko, Polsko a Německo, jaké jsou výzvy při vstupu na nové trhy a proč zatím neexpandují do Itálie nebo Londýnajak fungují franšízy, co vše The Miners poskytuje franšízantům, jak se vybírají vhodné lokality a partneřikdo jsou typičtí franšízantijak se mění spotřebitelské preference, včetně rostoucí popularity filtrované kávy a rostlinných mlékkolik stojí otevření nové kavárenské pobočky, jaká je důležitost analýzy dat při výběru lokalit a budování silné značkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! BTC: 34xD6RUfqvjfbDRtahNqX3Ecf6iRSH9dNG LTC: LKcFtAi7U2dUaAiKspVpg3AFmmJzKiBiPr Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Druhým přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2025: Kulturní války včera, dnes a zítra“ byl Tim Kožuchov se svou přednáškou „Nebojme se progresivismus“. Většina lidí má spojené slovo progres s pozitivní emocí. Proč tomu však tak není, když se bavíme o progresivismu jakožto politické ideologii? V rámci přednášky se pobavíme o historii a významu tohoto pojmu. Podíváme se na častý spor v libertariánských kruzích o tom, zda svobodná společnost musí být i progresivní společností. Progresivismus totiž nemusí být o vnucování nových hodnot, ale o otevírání prostoru pro dialog a respektu k různorodosti. Přednášet bude Timofej Kožuchov. Tim se narodil v Rusku, má české občanství. Vystudoval politologii, ekonomii a filozofii v Londýně. Na jeho kanálu Debatní deník komentuje společenské otázky a debatuje s lidmi, se kterými nesouhlasí. V roce 2022, tehdy jako přesvědčený socialista, poprvé debatoval s Urzou o ankapu a svobodě. Po přečtení mnoha knih a poslechnutím spousty přednášek se Tim nyní hlásí k libertariánství.

Stavebný sektor sa mení pod vplyvom nových technológií, legislatívnych požiadaviek a tlaku na udržateľnosť Spoločnosť Kami Profit pôsobí na trhu už viac ako 20 rokov a v portfóliu má rôzne projekty od rekonštrukcie čerpacích staníc, cez výstavbu nákupných centier a bytových domov. Jej cieľom je dlhodobá stabilita a expanzia. „Firma je ako dieťa a bol by som rád, ak by prežila svojich zakladateľov. Inšpirujú ma historické spoločnosti západnej Európy, ktoré existujú celé desaťročia. Radi by sme ďalej pôsobili nielen lokálne, ale medzinárodne,“ hovorí majiteľ a konateľ spoločnosti Kami Profit Milín Kaňuščák. Prispôsobujú sa digitalizácii, rozširujú aktivity na zahraničné trhy a hľadajú riešenia, ako zostať konkurencieschopní v meniacom sa prostredí. „Stavebníctvo sa vyvíja, čím ďalej bude viac inteligentných budov prepojených na rôzne aplikácie. Pri materiáloch smerujeme k obnoviteľným zdrojom,“ dodáva M. Kaňuščák. „Otvorili sme pobočky aj v Spojených štátoch. A hoci aj tam naštartovali témy ako ESG a udržateľnosť, pravidlá sú tam často omnoho jednoduchšie a prijateľnejšie v porovnaní s Európskou úniou,“ konštatuje. Ako zaujímavú výzvu vníma projekt výstavby olomouckého mrakodrapu, na ktorom spolupracujú s renomovanou architektkou Evou Jiřičnou. „Je to známa architektka, ktorá pôsobí v Londýne. Celý svoj profesionálny život pôsobím v stavebníctve, a je až neuveriteľné, aký má konštruktívny prístup ku každej problematike. Je to veľmi inšpiratívne,“ hovorí majiteľ spoločnosti Kami Profit. Ako sa pozerá na nový stavebný zákon? Aké špecifiká prináša realizácia verejnej zákazky, ako je rekonštrukcia objektu Úradu vlády? V čom sa odlišuje slovenské a české prostredie v oblasti stavebníctva? Odpovede aj na ďalšie otázky nájdete vo videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/mrakodrapu-olomouci-expanziu-usa-slovenska-firma-razi-cestu-medzinarodne-trhy?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Jak autoři Vlevo dole říkali ve svém podcastu už před měsícem - volby v Česku poprvé nemusí rozhodnout peněženka, ale mezinárodní situace. Roztržka mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně, která vygradovala v pozastavení americké pomoci Ukrajině, zásadně ovlivní i české volby. „Podle mě sledujeme zlom v kampani. Lidé dostanou skutečný strach o svou budoucnost a bezpečnost,“ říká Václav Dolejší.„Andrej Babiš se v této situaci ukazuje jako slabý, nemá na věc názor, lavíruje. Ne proto, že by byl nějak proruský. Ale tohle ho vlastně nezajímá, nechce to řešit, ať to udělá někdo jiný, on chce přece mír. Jako dítě, které si zakryje oči a myslí si, že to neexistuje,“ myslí si Lucie Stuchlíková.ANO to ale má objektivně těžké, protože jejich voliči jsou v této otázce rozdělení či nevyhranění. U vládních stran je to přesně naopak - pokud něco masu zklamaných voličů přiměje volit je znovu, bude to právě strach z mezinárodní situace a z toho, jak by ji řešil jimi nenáviděný šéf ANO.„Tohle mělo koalici Spolu polít živou vodou. Jenže jsem viděl Petra Fialu po jednání v Londýně, který říkal jen svoje klišé a fráze - nebyla tam žádná naléhavost. Zatím nevyužil příležitost ukázat se jako silný lídr,“ dodává Dolejší.Především SPOLU od začátku počítalo, že kampaň znovu postaví i na antibabišovských náladách svých voličů a varování před osudem Slovenska nebo Maďarska. Obávali se ovšem, aby to ve voličích vzbudilo dostatečné emoce. „O to se už nyní bát nemusí. Ale taky je pak potřeba s tou emocí pracovat,“ uzavírá Stuchlíková.V čem Lucie Stuchlíková souhlasí s Petrem Macinkou? Stačí teď k nominaci do Černínského paláce fotka s Muskem? A kdo je v SPD největší expert na armádní techniku? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole cestou na vojnu!Podcastová dvojka Lucka a Vašek dorazí ve středu 12. 3. do Ústí nad Labem do Veřejného sálu Hraničář. Předprodej vstupenek naleznete tady. Více informací o události píšeme na Facebooku.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Adam Wojnar je realitní investor a podnikatel, který začal svou kariéru v roce 2004 odchodem do Velké Británie, kde se nejprve živil třeba jako uklízeč, barman, číšník a za 5 let takhle vystřídal asi 13 prací včetně té pro Londýnskou banku. Postupně pak začal budovat vlastní byznys a dneska má v Británii čtyři nájemní domy, zprostředkoval pro české a slovenské investory desítky realitních transakcí v hodnotě více než 100 milionů korun a založil realitku pro správu nemovitostí. Klientům pomáhá nakupovat nemovitosti v Británii a diverzifikovat tak jejich investiční portfolio i mimo Česko, potažmo Evropskou unii, což zejména v posledních letech začíná být pro spoustu investorů velmi aktuální. Povídat si budeme o tom, v čem je Británie tak zajímavá, pro koho a jak se dá vybudovat tak velký byznys. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Představitelé 15 zemí a evropských institucí se v neděli sešli v Londýně, aby se poradili, jak postupovat v situaci, která od pátku nabrala nečekané obrátky. Ve čtvrtek zasedne formálně Evropská rada. Politické i diplomatické spoje přeřadily na nejvyšší rychlost. Ještě nikdy nečelila Unie tak naléhavým bezpečnostním výzvám – a neměla tak málo času, aby na ně našla adekvátní odpověď.

"Slovensko dnes hrá lokaja Kremľa. Fico vedie Slovensko do izolácie. Ani Berlín, Londýn či Paríž nebudú čakať ako sa vyspí slovenský premiér. Tá voľba je dnes úplne jednoduchá - klub slobodných krajín alebo prokremeľské lokajstvo," tvrdí expremiér Mikuláš Dzurinda. Podľa neho EÚ v jej súčasnej podobe zrejme končí, NATO však mŕtve nie je. A čo zastaví Putina a jeho agresiu?"Neverím, že ľudia okolo Trumpa sú tak naivní, že si vážne myslia, že USA si v novom geopolitickom priestore dokážu dať rady úplne sami. Treba im to pripomínať, ale hlavne treba dobehnúť to, na čo Európa celé desaťročia kašlala. Postaviť sa na vlastné nohy a investovať do našej bezpečnosti. Potom si nás budú vážiť aj vo Washingtone," hovorí pre Aktuality bývalý premiér Mikuláš Dzurinda a dodáva, že Amerika nie je len Trump a hnutie Maga a preto transatlantické partnerstvo netreba zahadzovať.Na bezpečnostné záruky trumpovej Ameriky sa Európa dnes spoliehať zjavne nemôže. Namiesto maľovania čiernych scénárov si však podľa premiéra, ktorý doviedol Slovensko do NATO, treba vyhrnúť rukávy a začať intenzívne pracovať na zabezpečení bezpečnosti Európy z vlastných zdrojov a kapacít. "Máme na to, treba len chcieť a mať odvahu aj k nepopulárnym a ráznym riešeniam," myslí si Dzurinda."Osobne pochybujem, že NATO formálne skončí, ale že sa dostane do akéhosi latentného a spiaceho stavu, to si predstaviť viem veľmi živo," hovorí bývalý dvojnásobný premiér.Európska únia tak v jej súčasnej podobe zrejme končí, nahradiť ju môže takzvaná koalícia ochotných - teda krajín, ktoré chcú spraviť z Európy skutočnú a sebestačnú mocnosť schopnú - i ochotnú, sa brániť. Slovensko tam však pod Ficovým vedením zjavne patriť nebude."Európa sa zariadi, či už s Ficom a Orbánom alebo bez Slovenska a Maďarska, ale zariadi sa. Ak to títo páni nechápu, tak sú hlupáci," poznamenal pre Aktuality Nahlas expremiér.Ako napokon skončí Ruská agresia na Ukrajine, bude nevyhnutné, aby prípadný mier zabezpečoval ozbrojený kontingent krajín EÚ a máme sa obávať eskalácie konfliktu do akejsi "Veľkej vojny", a to i priamo na území štátov EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes bude témou aktuálna geopolitická situácia, ktorú podrobne rozoberieme s bývalým premiérom slovenskej vlády Mikulášom Dzurindom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

"Slovensko dnes hrá lokaja Kremľa. Fico vedie Slovensko do izolácie. Ani Berlín, Londýn či Paríž nebudú čakať ako sa vyspí slovenský premiér. Tá voľba je dnes úplne jednoduchá - klub slobodných krajín alebo prokremeľské lokajstvo," tvrdí expremiér Mikuláš Dzurinda. Podľa neho EÚ v jej súčasnej podobe zrejme končí, NATO však mŕtve nie je. A čo zastaví Putina a jeho agresiu?"Neverím, že ľudia okolo Trumpa sú tak naivní, že si vážne myslia, že USA si v novom geopolitickom priestore dokážu dať rady úplne sami. Treba im to pripomínať, ale hlavne treba dobehnúť to, na čo Európa celé desaťročia kašlala. Postaviť sa na vlastné nohy a investovať do našej bezpečnosti. Potom si nás budú vážiť aj vo Washingtone," hovorí pre Aktuality bývalý premiér Mikuláš Dzurinda a dodáva, že amerika nie je len Trump a hnutie Maga a preto transatlantické partnerstvo netreba zahadzovať.Na bezpečnostné záruky trumpovej Ameriky sa Európa dnes spoliehať zjavne nemôže. Namiesto maľovania čiernych scenárov si však podľa premiéra, ktorý doviedol Slovensko do NATO, treba vyhrnúť rukávy a začať intenzívne pracovať na zabezpečení bezpečnosti Európy z vlastných zdrojov a kapacít. "Máme na to, treba len chcieť a mať odvahu aj k nepopulárnym a ráznym riešeniam," myslí si Dzurinda."Osobne pochybujem, že NATO formálne skončí, ale že sa dostane do akéhosi latentného a spiaceho stavu, to si predstaviť viem veľmi živo," hovorí bývalý dvojnásobný premiér.Európska únia tak v jej súčasnej podobe zrejme končí, nahradiť ju môže takzvaná koalícia ochotných - teda krajín, ktoré chcú spraviť z Európy skutočnú a sebestačnú mocnosť schopnú - i ochotnú, sa brániť. Slovensko tam však pod Ficovým vedením zjavne patriť nebude."Európa sa zariadi, či už s Ficom a Orbánom alebo bez Slovenska a Maďarska, ale zariadi sa. Ak to títo páni nechápu, tak sú hlupáci," poznamenal pre Aktuality Nahlas expremiér.Ako napokon skončí Ruska agresia na Ukrajine, bude nevyhnutné, aby prípadný mier zabezpečoval ozbrojený kontingent krajín EÚ a máme sa obávať eskalácie konfliktu do akejsi "Veľkej vojny", a to i priamo na území štátov EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes bude témou aktuálna geopolitická situácia, ktorú podrobne rozoberieme s bývalým premiérom slovenskej vlády Mikulášom Dzurindom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

O své zdraví se někdy lidé začnou starat, teprve až zažijí nějaký velký problém. Jenže to platí to i pro státy – a jak je vidět, dokonce i pro celé kontinenty. Evropa se v Londýně kolektivně a seriózně začala zabývat svou bezpečností. Vlastně poprvé v dějinách. O výstupech z jednání v Londýně se bude ještě dlouho debatovat, ale to, co už víme, je velmi slibné.

Evropa musí přidat ve zbrojení. Shodli se na tom večer v Londýně lídři bezmála dvou desítek západních států, NATO a Evropské komise. Jednání v Londýně se účastnil i český premiér Petr Fiala. Jaký přínos má podle něj nedělní summit pro Ukrajinu? Nastolila Evropa nový kurz, pokud jde o podporu, kterou západní státy poskytují Kyjevu? A čím zaujal Americkou filmovou akademii nezávislý snímek Anora, který letos posbíral nejvíc Oscarů? Poslechněte si polední publicistiku.

Koalícia ochotných, mesačné prímerie a áno pre anglo-francúzsky vojenský kontingent pre Ukrajinu – výsledok londýnskeho samitu európskych lídrov, na ktorý po washingtonskej neúspešnej schôdzke zavítal Volodymyr Zelenskyj. Ak sa vo Washingtone s Donaldom Trumpom zatiaľ nedohodol, z Londýna si ukrajinský prezident nesie záväzok podpory európskych spojencov. A spojenci samotní hovoria o potrebe navýšenia financií do spoločnej obrany, rovnako však potrebu dohody so Spojenými štátmi. Slovensko pri stole stále nie je, rovnako ako Orbánove Maďarsko. Naviac – Robert Fico si kladie podmienky: „Slovenská republika nebude podporovať Ukrajinu ani finančne ani vojensky." Kam to celé smeruje? Téma pre Pavla Štrbu zo zahraničnej redakcie Aktualít.„Ak chcel byť svojho času premiér Fico v jadre EÚ, Slovensko je už teraz mimo. Pre Roberta Fica“, tvrdí Pavol Štrba zo zahraničnej redakcie Aktualít. Premiér dnes predstavil aj podmienky, s ktorými pôjde na tohtotýždňový sumit EÚ o vojne na Ukrajine. „Slovenská republika nebude podporovať Ukrajinu ani finančne ani vojensky“, uviedol pred novinármi na úrade vlády.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Evropa musí přidat ve zbrojení. Shodli se na tom večer v Londýně lídři bezmála dvou desítek západních států, NATO a Evropské komise. Jednání v Londýně se účastnil i český premiér Petr Fiala. Jaký přínos má podle něj nedělní summit pro Ukrajinu? Nastolila Evropa nový kurz, pokud jde o podporu, kterou západní státy poskytují Kyjevu? A čím zaujal Americkou filmovou akademii nezávislý snímek Anora, který letos posbíral nejvíc Oscarů? Poslechněte si polední publicistiku.

Koalícia ochotných, mesačné prímerie a áno pre anglo-francúzsky vojenský kontingent pre Ukrajinu – výsledok londýnskeho samitu európskych lídrov, na ktorý po washingtonskej neúspešnej schôdzke zavítal Volodymyr Zelenskyj. Ak sa vo Washingtone s Donaldom Trumpom zatiaľ nedohodol, z Londýna si ukrajinský prezident nesie záväzok podpory európskych spojencov. A spojenci samotní hovoria o potrebe navýšenia financií do spoločnej obrany, rovnako však potrebu dohody so Spojenými štátmi. Slovensko pri stole stále nie je, rovnako ako Orbánove Maďarsko. Naviac – Robert Fico si kladie podmienky: „Slovenská republika nebude podporovať Ukrajinu ani finančne ani vojensky." Kam to celé smeruje? Téma pre Pavla Štrbu zo zahraničnej redakcie Aktualít.„Ak chcel byť svojho času premiér Fico v jadre EÚ, Slovensko je už teraz mimo. Pre Roberta Fica“, tvrdí Pavol Štrba zo zahraničnej redakcie Aktualít. Premiér dnes predstavil aj podmienky, s ktorými pôjde na tohtotýždňový sumit EÚ o vojne na Ukrajine. „Slovenská republika nebude podporovať Ukrajinu ani finančne ani vojensky“, uviedol pred novinármi na úrade vlády.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Světová politika už dlouho nezažila tak turbulentní časy , což vyvrcholilo o víkendu. Po bezprecedentní páteční hádce mezi Volodymyrem Zelenským a americkým vedením v Bílém domě se v neděli v Londýně sešli představitelé především evropských zemí odhodlaných pomáhat Ukrajině. Hostem podcastu Zbytečná válka je proto vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální MZV ČR Veronika Stromšíková.

Vztahy Evropy a Ameriky se dostaly na jeden z nejkrizovejších bodů od druhé světové války. Musíme k tomu přistupovat rozumně, chladnokrevně, s rozmyslem - a snažit se, aby k další eskalaci nedošlo, myslí si Tomáš Pojar.Hostem speciálního vysílání Ptám se já k aktuálním vztahům Evropy a USA byl i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.„Je škoda, jak to celé dopadlo a je potřeba tu situaci napravit a pokud možno neprohlubovat roztržku napříč Atlantikem. Musíme začít chodit s pozitivní agendou. A tu má teď na starosti dát dohromady dvojice prezident Macron a premiér Starmer s podporou zemí, které se v Londýně sešly. A já myslím, že to je správná cesta,“ řekl Pojar k hádce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským a následnému summitu v Londýně.Podle něj je čas jednat: „Nemáme fňukat, že jsme nebyli přizváni k jednání mezi Ruskem a Amerikou, ale máme přijít s pozitivní agendou toho, jakým způsobem tu válku zastavit. A to za podmínek, že nebude prostě další kolo válčení brzy poté, co bude toto zastaveno a ještě ve větší míře.“Nutnost navyšování výdajů na obranu je podle Pojara věc v podstatě bez diskuze. „Každý rozumně uvažující člověk ví, že se mění situace ve světě, že se mění situace v Evropě, a to poměrně dramaticky. A že musíme být silní ekonomicky, silní v obraně. A kdo bude silný ekonomicky a kdo bude silný v obraně, ten bude se moci lépe bránit a nakonec bude bohatší,“ řekl premiérův poradce.Česko je podle něj schopno i nadále nabízet posilování obranyschopnosti ukrajinské armády: „Na tom děláme již tři roky. A nejlepší a největší pilíř těch bezpečnostních garancí je a bude silná ukrajinská armáda. Protože když nebude silná ukrajinská armáda, žádné další bezpečnostní garance nemají smysl.“--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropa musí přidat ve zbrojení. Shodli se na tom večer v Londýně lídři bezmála dvou desítek západních států, NATO a Evropské komise. Jednání v Londýně se účastnil i český premiér Petr Fiala. Jaký přínos má podle něj nedělní summit pro Ukrajinu? Nastolila Evropa nový kurz, pokud jde o podporu, kterou západní státy poskytují Kyjevu? A čím zaujal Americkou filmovou akademii nezávislý snímek Anora, který letos posbíral nejvíc Oscarů? Poslechněte si polední publicistiku.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O své zdraví se někdy lidé začnou starat, teprve až zažijí nějaký velký problém. Jenže to platí to i pro státy – a jak je vidět, dokonce i pro celé kontinenty. Evropa se v Londýně kolektivně a seriózně začala zabývat svou bezpečností. Vlastně poprvé v dějinách. O výstupech z jednání v Londýně se bude ještě dlouho debatovat, ale to, co už víme, je velmi slibné. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kinofilmom týždňa 92. epizódy podcastu Vertigo je jednoznačne výnimočná brazílska dráma nominovaná na troch Oscarov – Stále som tu (Ainda Estou Aqui). Vrátime sa však aj k nie veľmi podarenej hororovej Opici (The Monkey), nakrútenej podľa poviedky Stephena Kinga a pozrieme sa aj na artového zástupcu našich kín, holandsko-slovinsko-švajčiarský film Alpha. Témou Vertiga bude aj udeľovanie Oscarov a predikcie víťazov vo všetkých hlavných kategóriách. Streamovacie platformy zastúpi konšpiračný seriál Nultý deň (Zero Day) s Robertom De Nirom, ako bývalým americkým prezidentom, a boxerská seriálová dráma z východného Londýna Tisíc rán (A Thousand Blows) založená na skutočných príbehoch, ktorá nás vracia do 80. rokov 19. storočia. Stále platí, že Vertigo hľadá dlhodobých reklamných partnerov a ak nás mate radi (alebo vás v dobrom pravidelne vytáčame) a zároveň máte úspešnú či menej úspešnú firmu, v ktorej milujete filmy, určite nám napíšte na vertigo@sme.sk. Bez vás sa filmový happy end nekoná. Kapitoly: (kapitoly v epizóde môžu byť v niektorých prípadoch o pár sekúnd posunuté) 00:00 Úvod 01:21 Spomienka na Genea Hackmana 03:22 Tipovačka Oscarov 24:27 Stále som tu / Ainda Estou Aqui 29:53 Opica / The Monkey 35:27 Alpha 40:06 Nultý deň / Zero Day 45:56 Tisíc rán / A Thousand Blows 51:14 Záver _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svetSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Mluvili jsme o tom, co je a co není tzv. fine dining, o rozdílech mezi Prahou, Londýnem nebo New Yorkem, a taky o tom, co pro kuchaře znamená michelinská hvězda. Ta první, druhá, anebo dokoce třetí. “Samozřejmě, že toužím po tom, abych Michelina získal. Ale nezblázním se, když se to nestane,” říká Radek David, jeden z nejúspěšnějších českých kuchařů. Dlouho byl tváří známé pražské restaurace Veranda a dalších spřízněných podniků, například Babiččiny zahrady v Průhonicích. Řadu let jezdil budovat restaurace do Kyjeva na Ukrajině. A dnes je “kuchařem na volné noze”, nebo “létajícím šéfkuchařem”, který se věnuje privátnímu vaření, kuchařským kurzům či konzultacím.Na webu RadekDavid.cz píše své zážitky z nejlepších světových restaurací i z podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli. Představa ideální dovolené? Obejít co nejvíc restaurací. A nechat se inspirovat a taky o tom vyprávět ostatním. Tahle práce ho naplňuje a je spokojený, ale zároveň ví či doufá, že své jméno spojí ještě s nějakým dalším podnikem.O tom všem jsme si povídali, Přeju příjemný poslech, a jako obvykle přidávám text, který na základě podcastu vygenerovala YI (tentokrát poprvé nový Claude 3.7 Sonnet).Miluju rondon. Je to taková naše uniforma, říká šéfkuchař Radek DavidRozhovor Miloše Čermáka s Radkem Davidem nabízí fascinující vhled do zákulisí kulinářského světa, který přesahuje hranice běžné konverzace o jídle a vaření.Davida, který po dvou dekádách v legendárních pražských podnicích Babičina zahrada a Veranda nyní působí jako "létající šéfkuchař" na volné noze, charakterizuje pozoruhodná upřímnost a nezaměnitelná vášeň pro řemeslo. Jeho nová profesní etapa není jen pragmatickým kariérním obratem, ale projevem hlubší filozofie – touhy po autentické tvůrčí svobodě a sdílení znalostí.Pozoruhodná je Davidova ambivalence vůči žádoucí michelinské hvězdě. Na jedné straně o prestiž evidentně stojí, na druhé straně artikuluje oprávněnou kritiku systému, který stejnou hvězdou oceňuje sofistikované restaurace i stánky se street foodem. "Měli to vymyslet trochu jinak, třeba pro streetfood udělat hvězdu jiné barvy," říká. Odhaluje tak svůj přemýšlivý vztah k oboru.Fascinující je pasáž o praktikách špičkových světových restaurací, které si předem "lustrují" hosty, kteří si zarezervovali stůl. "Vědí, kdo přijde," popisuje Radek David svou zkušenost z newyorského Per Se, kde ho při druhé návštěvě přivítali jménem a připravili mu poznámkový blok, protože si pamatovali, že si při první návštěvě dělal poznámky.Z rozhovoru vystupuje i důležitý kontrast mezi českou a zahraniční potravinovou kulturou. Davidův nostalgický popis ukrajinských tržnic s vůní "rajčat, jahod, broskví" proti českému systému, kde "všechno to je podtržený, aby to vydrželo týden na lodi nebo v kamionu", nabízí zamyšlení nad globalizovaným zásobováním surovinami.Podtext celého rozhovoru tvoří téma gastronomické mediální kritiky. David s Čermákem shodně konstatují úpadek seriózních recenzí v tištěných médiích – ne kvůli nedostatku prostoru, ale kvůli náročnosti procesu. "Ty musíš mít člověka, který do tý restaurace jde, stráví s tím dvě hodiny, a redakce pak ještě zaplatí účet. To je důvod, proč tenhle žánr prakticky vymizel. Prostě na to v médiích nejsou peníze," vysvětluje Čermák ekonomiku dnešní žurnalistiky.Navzdory všem výzvám a tlakům současného gastronomického světa David uzavírá rozhovor překvapivě optimistickým výhledem: za deset let bude svět lepší. Po pronikavé sondě do vztahu společnosti, ekonomika a jídla je nadějeplná a občerstvující tečka. Něco jako dezert na závěr mnohachodového menu.

Zničené a rozpadnuté cesty by mohli dostať druhú šancu. Zdá sa totiž, že výtlky na cestách by mohli vyriešiť biomasa a umelá inteligencia. Tento týždeň sa v podcaste Zoom dozvieme, ako by sme si mohli poradiť s výtlkmi na cestách, vydáme sa za najstaršou bazilikou v Londýne a zistíme, čo s rádioaktívnym odpadom. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Patří k lidem, kteří mají dobře rozmyšlené, co a jak chtějí dělat. A zároveň jim to vychází. Petr Mára má prostě dobrou značku. Skoro se nabízí srovnat ho se značku Apple, s kterou je po větší část své kariéry spojený. Je drahý, ale to, co nabízí, je v největší kvalitě. I o tom jsme mluvili.A taky o tom, co si Petr Mára myslí o Elonu Muskovi, v čem je optimista a z čeho má naopak trochu obavy, nebo jaká budoucnost čeká automobily (nápověda: elektrická, ale ta vonící benzínem úplně nezmizí).Sešli jsme se v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, kde v místnosti voní popcorn a kde si ke sledování můžete dát drink nebo kávu. Živě natáčené rozhovory jsou trochu jiné než ty, které vznikají jen ve dvou ve studiu. Jsou méně intimní, ale zase více spontánní.Příjemný poslech!Jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).Evropa jako safari pro bohaté Američany? Možná to není špatná budoucnostPetr Mára, enfant terrible české technologické scény, který se paradoxně nikdy nenaučil pořádně programovat, o svých začátcích říká: "Byl jsem v programování strašně špatnej. Což není dobré, když tě baví technologie. Vyřešil jsem to tím, že jsem o technologiích začal vyprávět ostatním.”Tohle upřímné přiznání vlastní nedostatečnosti se stalo základem jeho pozdějšího úspěchu. Jak se ukázalo, byla to cesta správným směrem. Dnes, ve svých 47 letech, patří k nejvlivnějším hlasům české digitální scény."Když Apple přišel na český trh, hledali někoho, kdo jim tady bude školit personál. Ono tady nikdo nebyl," vzpomíná s pobaveným výrazem. "Měl jsem call s vedením v Londýně, kde se mě ptali na rozdíl mezi upsellem a crossellem. Říkám, vůbec netuším. On odpověděl: 'Skvělý!' a vzali mě."Márův příběh je fascinující právě svou nelinearitou. Ve věku, kdy většina lidí už má jasno o své kariérní dráze, prožil moment prozření. "Kolem 39 let tě přepadne takový to prozření prostě kolem středního věku," říká. "Řekneš si, ty vole, to je blbý, co já budu dělat. Teď přichází ta mladá generace, budu irelevantní..."Místo krize středního věku však následovala transformace. Mára se vrhl na YouTube, původně jen jako způsob, jak zůstat viditelný. Dnes má přes 200 000 sledujících a jeho vliv daleko přesahuje hranice technologického světa."Nejdřív jsme byli lidé, pak jsme se z lidí stali roboty a teď se možná zpátky staneme zase lidmi," volně cituje tweet, který podle něj vystihuje současnou transformaci společnosti. Je to provokativní myšlenka - že právě vrchol technologického pokroku by mohl vést k návratu k naší větší “lidskosti”.Márova vize budoucnosti Evropy je stejně neortodoxní. Zatímco mnozí se obávají zaostávání za USA a Čínou, on to nerozporuje, ale snaží se i v tom najít nějakou výhodu. "Možná se staneme místem, kam budou bohatí Američani jezdit jako na safari. Užívat si pomalejší životní styl," říká. "A možná to není vůbec špatnej scénář."V době, kdy technologický diskurz často sklouzává k jednostranným vizím budoucnosti, Mára nabízí mnohem komplexnější pohled. Je technologickým optimistou, který si zachovává hluboce lidský rozměr. "Jsem přeučený introvert," říká o sobě. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší." V tom se asi i skrývá celá podstata Márova pohledu na svět - optimismus není naivitou, ale vědomou volbou perspektivy.

Na ostrově Eel Pie na Temži na okraji Londýna žila ve své době nejpočetnější komunita hippies v Británii. Své první koncerty tam měli dnešní legendy jako Rolling Stones, Rod Stewart nebo Eric Clapton. Dnes je ostrůvek nepřístupný, veřejnosti se otevírá vždy jen jednou dvakrát do roka.

Hraje v minisérii Studna, adaptaci epizody seriálu 30 případů majora Zemana. „Kamerové zkoušky jsem nedělal, tak jsem přemýšlel, jestli si mě režisérka vůbec vybrala.“ Co všechno ví o Ester Ledecké? Co ho spojuje s Liborem Boučkem a Vojtou Kotkem? Co spolu zažili v Londýně? Mrzí ho dnes rozpad skupiny Nightwork?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Prezident alebo zakladajúci predseda? 2. Už za ním nemusia lietať do Londýna, internetový agresor Bombic je doma. 3. Kotlárov efekt

⁠⁠⁠Odkaz na celý díl Pouštět se do nových projektů v Praze už pro 80. nejbohatšího Čecha a developera Jan Fidlera nemá smysl. Celý proces tu trvá moc dlouho, proto se nyní realizuje v Londýně a Bělehradě. Dost otevřeně jsme se přes 2 hodiny bavili, co všechno brzdí a prodražuje výstavbu v Praze. Aktivističtí úředníci, zájmové spolky a politici, co se bojí rozhodovat. To je denní chléb pro developery. Realita pro obyvatele je přes 80 000 chybějících bytů, na které si průměrně vydělávající člověk našetří za 25 let. Ani kdyby se dnes povolily všechny projekty, které v Praze čekají na schválení, s cenou bydlení by to nehnulo. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Hraje sociálního pracovníka v novém televizním seriálu o adopci. „Byl jsem za ni rád, protože hraju buď doktory, nebo padouchy. Moje postava je zpočátku morous, ale pak se ukáže, proč takový je,“ poznamenává. Jaké má vzpomínky na studia v Londýně? Kde a v jakých rolích se objevuje na divadelních prknech? Jak prožíval mediální humbuk kolem svého soukromého života? Jaké má koníčky a co dělá ve svém volnu?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.