Podcasts about nemysl

Plynovou energetiku teď chtějí všichni - Češi, Němci, Poláci a další. Evropa postupně mění své uhelné elektrárny a teplárny za plynové, což ještě před začátkem stavby naráží na jeden problém - kvůli vysoké poptávce výrobci technologií pro plynové zdroje nestíhají. Česká společnost 2JCP z fondu Jet Investment, která se zaměřuje na vývoj a výrobu technologií pro průmysl a energetiku, zažívá díky vysoké poptávce zlaté časy. „Celý trh s plynovou energetikou zažívá silnou konjunkturu. Nemyslím si, že úplně tím hlavním, ale významným driverem je přechod od uhlí k plynu v Evropě. Ten hlavní driver je hlavně masivní výstavba datových center ve Spojených státech, samozřejmě umocněná všeobecnou globální elektrifikací v energetice,“ říká generální ředitel společnosti 2JCP Vojtěch Křenovský. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Už šestnáctiletí by mohli mít právo vystupovat na zastupitelstvech a lokální politici by jim museli na jejich podněty odpovídat. Měli by mít k tomu šestnáctiletí právo na obecní úrovni i volit? „Mladí lidé jsou spíše emotivní. Nemyslím si, že mají vytříbený politický názor,“ tvrdí Ondřej Feber (ANO). „Takhle nemůžeme posuzovat celé skupiny případných voličů,“ říká senátor Václav Láska (SEN21). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaslouží si Miloš Zeman nejvyšší státní vyznamenání, na které ho prezidentovi navrhla sněmovna? Měla by se ctít tradice odměňování exprezidentů i přes jejich kontroverze, nebo má být podmínkou nezpochybnitelný přínos pro celou společnost? „Zeman dokáže uznat chybu a mít své názory,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec Radek Vondráček (ANO). „Nemyslím, že taková osobnost by měla být nositelem nejvyššího státního vyznamenání,“ reaguje poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Titanic sa nepotopil, ľudia neboli na Mesiaci, Zem je plochá no a krv zaočkovaných je Mor. To fakt? Kam sme sa to dostali a prečo? Kde zmizli časy vedy, racionality a preukázateľných faktov? Ako zlomiť moc konšpirácií a akú víziu pre Slovensko ponúka Slovenská akadémia vied? Nemyslím si, že naše deti sa musia mať horšie. Chce to odvahu, nie zotrvačnosť. Hovorí šéf SAVŠpičkoví vedci zo Slovenskej akadémie vied dokázali bezpečnosť vakcín, ich štúdia prešla najprísnejším medzinárodným sitom, no zo sociálnych sietí sa na nás valia bludy o nebezpečnej krvi zaočkovaných, neoverených experimentálnych vakcínach meniacich našu DNA či o údajnej hrozbe chemtrails a plochej zemi. V susednom Česku pritom už zaznamenali fatálny následok antivaxerských konšpirácií, keď na záškrt zomrelo trojročné neočkované dieťa.Spoločenskí vedci hovoria o dobe postpravdy, v ktorej už fakty prestávajú hrať prakticky akúkoľvek rolu a varujú pred anómiou, teda rozkladom spoločnosti, ktorá sa nebude vedieť dohodnúť nielen na tom, kam ideme a čo chceme, ale nedokáže sa už zhodnúť ani na realite, v ktorej tu my všetci spolu žijeme.Nový šéf SAV upozorňuje, že ak štát neprestane tolerovať stredoveké bludy a nezačne vedu brať ako strategickú prioritu Slovenska, odchod mozgov z krajiny sa zmení na nezvratný exodus. Veda nemôže byť apolitická, hlas vedcov tu musí zaznieť oveľa silnejšie, tvrdí Martin Venhart. Akadémia momentálne pracuje i na komplexnej vízii pre Slovensko, otázkou však zostáva, či jej bude mať ešte kto načúvať.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s predsedom SAV Martinom Venhartom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Titanic sa nepotopil, ľudia neboli na Mesiaci, Zem je plochá a krv zaočkovaných je Mor. To fakt? Kam sme sa to dostali a prečo? Kde zmizli časy vedy, racionality a preukázateľných faktov? Ako zlomiť moc konšpirácií a akú víziu pre Slovensko ponúka Slovenská akadémia vied? Nemyslím si, že naše deti sa musia mať horšie. Chce to odvahu, nie zotrvačnosť. Hovorí šéf SAVŠpičkoví vedci zo Slovenskej akadémie vied dokázali bezpečnosť vakcín, ich štúdia prešla najprísnejším medzinárodným sitom, no zo sociálnych sietí sa na nás valia bludy o nebezpečnej krvi zaočkovaných, neoverených experimentálnych vakcínach meniacich našu DNA či o údajnej hrozbe chemtrails a plochej zemi. V susednom Česku pritom už zaznamenali fatálny následok antivaxerských konšpirácií, keď na záškrt zomrelo trojročné neočkované dieťa.Spoločenskí vedci hovoria o dobe postpravdy, v ktorej už fakty prestávajú hrať prakticky akúkoľvek rolu a varujú pred anómiou, teda rozkladom spoločnosti, ktorá sa nebude vedieť dohodnúť nielen na tom, kam ideme a čo chceme, ale nedokáže sa už zhodnúť ani na realite, v ktorej tu my všetci spolu žijeme.Nový šéf SAV upozorňuje, že ak štát neprestane tolerovať stredoveké bludy a nezačne vedu brať ako strategickú prioritu Slovenska, odchod mozgov z krajiny sa zmení na nezvratný exodus. Veda nemôže byť apolitická, hlas vedcov tu musí zaznieť oveľa silnejšie, tvrdí Martin Venhart. Akadémia momentálne pracuje i na komplexnej vízii pre Slovensko, otázkou však zostáva, či jej bude mať ešte kto načúvať.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s predsedom SAV Martinom Venhartom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Všechno velké se skládá z malých částí. Velká hluboká důvěra se skládá z mnoha drobných zkušeností. Líbí se mi, že i Bůh s tím takhle počítá. Řekl, že budeme-li věrní v malých věcech, svěří nám i ty veliké. Pro mne je to uklidňující, protože mívám z velkých zodpovědností strach. Nemyslím si o sobě, že jsem kdovíjak chytrá nebo zdatná, abych zvládla velké věci. Ani nevím, jaké velké věci by to měly být. Ovšem maličkosti mám ráda. Zdá se mi, že celý můj život se skládá z maličkostí.Uklidit oblečení z židle, ustlat postele, vyleštit zrcadlo v koupelně, vyčistit si boty, umýt nádobí, otřít kuchyňskou linku, uvařit čaj, upéct bábovku, přesadit kytky a zalít truhlíky na balkóně. Přinést sousedce noviny, odnést odpad na kompost, zamést chodník před domem, pozdravit popeláře, napsat bratrovi, který nikdy neodepíše, optat se paní v obchodě na zdraví maminky. Nakoupit sladkosti pro sousedovy holčičky, obejmout smutnou kamarádku, pohladit manželapřed odchodem do práce, vyslechnout kohokoli, kdo to bude potřebovat, povzbudit sklíčeného, usmát se při každém pozdravu. Vypadá to, že je toho strašně moc, možná ano, ale jsou to jen drobnosti. To přece zvládne každý. Proč by ne? Nic na tom není.Dnes ráno jsem cestou do práce absolvovala tři drobné hovory. První s paní, co u nás v domě uklízí. Libovala jsem si, jak pěkně voňavý prostředek na mytí používá, že celý dům krásně voní. Byla ráda, že jsem si jí vůbec všimla. Mou pochvalu vzala s uzarděním. Na ulici za rohem na mne volala známá paní. Nic konkrétního nechtěla, jen se tak potřebovala ujistit, že i když se věci zdají být těžké, že to určitě dobře dopadne. Vlastně nevím, o čem přesně mluvila, ale mé povzbuzení, že z každého problému je východisko a ona je určitě najde, jí stačilo ke krásnému úsměvu. Těsně před mým obchodem jsem potkala jinou známou ženu. Moc jí to slušelo. Když jsem jí to řekla, skoro si poskočila. Řekla mi, že mě ráda potkala.Takové maličkosti! Ale kdybych je minula, svět by byl chudší o trochu lásky. Snažím se být věrná v tom, na co právě stačím. Důvěřuju Bohu, že právě tak to myslel.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Nemyslím si, že by v tuto chvíli hrozilo jakékoliv riziko od sudetských Němců. To riziko může hrozit jenom od nás, pokud se nebudeme schopni podívat na historii naprosto nezkresleně,“ zdůrazňuje politolog Lukáš Jelínek. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě debat okolo sudetoněmeckého sjezdu také rozvolnění rozpočtových pravidel nebo reakci katolické církve na krádež lebky svaté Zdislavy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podpredsedníčka SaS Mária Kolíková v podcaste s Mirom Kernom hovorí o tom, či je jej strana teraz konzervatívnejšia a vysvetľuje prečo zatiaľ nechcú do koalície s PS a Demokratmi. Ak vám náš obsah prináša hodnotu a radi ho sledujete, podporte nás svojím hlasom v súťaži Podcast roka. Hlasujte v kategórii rozhľad za podcast V redakcii na www.podcastroka.sk a môžete vyhrať atraktívne ceny.

„Nad to väčšej lásky nemá nikto, než aby niekto položil svoj život za svojich priateľov.“ (J 15:13) Keď Cyrus prišiel do Arménska, zajal kráľa a celú jeho rodinu. Neskôr sa Cyrus spýtal princa Tigranesa, čo by dal za to, keby mohol oslobodiť svoju ženu. Ten odpovedal: „Ochotne položím svoj život.“ Víťaz potom oslobodil obidvoch. „Nemyslíš, že je Cyrus krásny?“ spýtal sa Tigranes svojej ženy. Odpoveď znela: „Nedívala som sa na neho. Dívala som sa len na toho, kto bol ochotný položiť svoj život za mňa.“ Po tom sme poznali lásku Božiu, že On položil za nás svoju dušu. Aj my sme povinní klásť duše za svojich bratov. Budeš dnes milovať svojho brata tak, ako teba miluje Pán Ježiš? „Jeden za všetkých, všetci za Jedného!“ rodina Božia, heslom budiž nám! Pre Neho žime, trpme, pracujme. Cieľ túžob našich nech je len Ježiš sám. I v smrti verne vždy držme sa toho: „Jeden za všetkých, všetci za Jedného!“ PS 44, 3 MUDr. Viera Roháčková

Umělá inteligence mění filmový průmysl rychleji, než si většina z nás uvědomuje. Filip Racek, kreativní ředitel Barletta AI Studia s více než dvaceti lety zkušeností v televizi a reklamě, stojí přímo na rozhraní klasického filmového řemesla a nové éry syntetického obrazu. V podcastu pro Lupu se otevřeně zamýšlí nad tím, které profese AI pohltí, které přežijí – a proč dobrá reklama stále nestojí jen pár tisíc korun, i když ji tvoří algoritmy. „Nemyslím si, že herci přijdou o práci jako takovou, ale možná nebudou muset být tolik na place. Budou scény, u nichž už nebude nutná jejich fyzická přítomnost. Akční scény, které by bylo nebezpečné nebo drahé točit, se budou vytvářet pomocí AI a herci v nich budou jen v datech," soudí Racek.

Budú dodávky ruskej ropy teraz stabilné, ak vojna na Ukrajine pokračuje a obe strany útočia na svoje energetické ciele? Má Ukrajina šancu na rýchlejší vstup do únie? Čo môže byť pravdy na vyhláseniach Magyara, že na rozdiel od Orbána, nebude voziť migrantov na slovenskú hranicu, aby vo voľbách pomohol Ficovi? A ako sa komplikuje situácia v koalícii potom, čo SNS nezahlasovala za návrh Smeru? Braňo Závodský sa rozprával s politológom a prezidentom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežnikovom.

Petr Nutil je marketér, novinář, kreativec a v neposlední řadě jedna z předních postav současné literatury faktu v Česku. Letos v březnu vyšla jeho poslední kniha Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Je nějaký signál z 20. století, podle nějž bychom my dnes mohli vycítit, že nastala chvíle, kdy máme něco dělat? „Nemyslím si, že bychom našli jeden moment. Ale našli bychom 365 momentů každý rok, kdy bychom se mohli snažit o zlepšování toho prostoru,“ říká Petr Nutil.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Nutil je marketér, novinář, kreativec a v neposlední řadě jedna z předních postav současné literatury faktu v Česku. Letos v březnu vyšla jeho poslední kniha Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Je nějaký signál z 20. století, podle nějž bychom my dnes mohli vycítit, že nastala chvíle, kdy máme něco dělat? „Nemyslím si, že bychom našli jeden moment. Ale našli bychom 365 momentů každý rok, kdy bychom se mohli snažit o zlepšování toho prostoru,“ říká Petr Nutil.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhodobě se pohybuje na pomezí experimentální hudby, elektroniky a vědy. Ve Vizitce mluví o své skladbě 4.5Ga~24h, tedy čtyři a půl miliardy za 24 hodin, která mapuje vývoj Země, ale také o samotném čase a že na na skladbě jako první dekódujeme rytmus. „Nemyslím si, že jdou věci dokončovat, pokaždé mám pocit, že se dá dostat ještě hlouběji,“ vysvětluje.

Dlouhodobě se pohybuje na pomezí experimentální hudby, elektroniky a vědy. Ve Vizitce mluví o své skladbě 4.5Ga~24h, tedy čtyři a půl miliardy za 24 hodin, která mapuje vývoj Země, ale také o samotném čase a že na na skladbě jako první dekódujeme rytmus. „Nemyslím si, že jdou věci dokončovat, pokaždé mám pocit, že se dá dostat ještě hlouběji,“ vysvětluje. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pápež Lev je slabý v (otázkach) kriminality a katastrofálny v oblasti zahraničnej politiky. Nemyslím si, že odvádza veľmi dobrú prácu,“ napísal šéf Bieleho domu na sociálnych sieťach po tom, ako najvyšší predstaviteľ katolíckej cirkvi vyzval na mier na Blízkom východe. Trump dodal, že nepatrí k jeho fanúšikom. Lev XIV. je Američan, v krajine má rastúcu podporu a americký prezident týmto krokom až tak veľa ľudí neohúril. Práve naopak. Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva so zahraničnopolitickým analytikom a moderátorom podcastu Kde je sever Daliborom Roháčom. Odporúčanie: V kinách aktuálne premietajú skvelý film Posledná šanca. Je to napínavé, vtipné, vizuálne krásne a oplatí sa to vidieť vo veľkom formáte. Mojím odporúčaním je však okrem tohto filmu aj jeho rovnomenná knižná predloha od Andyho Weira, ktorá v sebe nesie ešte oveľa viac, ako sa podarilo preniesť na plátno. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

„Nemyslím si, že opravy budou mít vliv na provoz. Možná budou prohlídky ve druhém patře o něco kratší,“ říká nezávislý starosta Dřevohostic Petr Dostál.

Ruská hackerská skupina napadla neznámý počet internetových routerů značky TP-Link v České republice. Při útoku se zaměřovala na informace týkající se armádních a vládních institucí a organizací z oblasti kritické infrastruktury, uvedlo Vojenské zpravodajství s tím, že pod vedením americké FBI proti napadeným zařízením provedlo aktivní zásah. „Byla to demonstrace ruské síly,“ soudí v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský a přidává bezpečnostní tipy.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Situácia v Iráne sa neupokojuje, naopak Donald Trump okrem ultimáta posiela aj nie príliš priateľské odkazy a slová. Ak neskončí konflikt v Iráne, neskončí sa tak skoro ani ropná kríza a zrejme pôjdu hore aj ceny plynu. No a okrem toho tu máme aj slovenské reálie. Premiér Fico opäť oznámil, že sa plánuje deviateho mája zúčastniť osláv víťazstva v Moskve. Opozícia samozrejme nenechala túto jeho cestu bez povšimnutia. No a takisto ostrejšie slová zaznievajú od predsedu vlády aj na stranu ukrajinského prezidenta, a to tiež kvôli rope. O všetkých týchto témach sa v relácii Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s podpredsedom NR SR Martinom Dubécim (PS) a poslancom NR SR Petrom Kalivodom (Hlas-SD).

Chorvatsko se potýká s intenzivním nárůstem nacionalismu. Je to problém už i v parlamentu, kde poslanci zakončují své projevy nechvalně proslulým ustašovským pozdravem „Za dom spremni“ (Pro vlast připraveni). Tato tendence ještě nabyla na síle po loňském koncertu klerofašistického zpěváka Marka Perkoviće Thompsona, který v Záhřebu navštívilo půl milionů lidí. Nová epoizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované! pátrá po tom, co se v Chorvatsku děje a zda to koresponduje s ideály založení státu. S bratry Jakubem a Lukášem Novosadovými disktuje historik Boris Mosković.Lze to, co se v Chorvatsku děje, srovnávat třeba s kauzami Filipa Turka? „Nemyslím si, že to je přesné,“ oponuje Mosković. Turek se nevztahuje k domácí tradici, ale obdivuje se režimu, který byl protislovanský. Dění v Chorvatsku se spíš podobá tomu, co řeší Slovensko,“ dodává historik a vysvětluje, co tím míní: „Je to země, která má významené dědictví domácího fašismu a která při svém vzniku dbala na to, aby se tohoto svého přívažku zbavila. Zakladatel moderního chorvatského státu Franjo Tudžman velice usiloval o to, aby chorvatské národní vyjádření bylo demokratické. Nejspíš by se divil nástupu neoustašovství, kterému země čelí.“Mosković připomíná historii pozdravu „Za dom spremni“, vysvětluje jeho konotace i to, že je složité s ním zacházet a rozlišovat, kdy je jeho použití míněno historicky (což je povoleno) a kdy aktuálně politicky (což je zakázáno). Diskuse podtrhuje, že chorvatský fašismus byl míněn primárně protisrbsky, což všichni vědí, a že tudíž zbytky srbského obyvatelstva, které po válkách v devadesátých letech v zemi zůstaly – jsou to asi tři procenta obyvatel, tedy asi sto dvacet tisíc lidí –, znepokojeně sledují, že znovu mohou být terčem vzedmuté chorvatské nenávisti. Ostatně k prvním napadením chorvatských Srbů už došlo na festivalech srbské kultury v Záhřebu a ve Splitu.Je potřeba vnímat, že tento nacionalistický vzestup Chorvatů je radikální, jelikož loňský Thompsonův koncert navšítivila de facto osmina národa (do té doby měla největší úspěch v místě pořádání Thompsonova koncertu kapela Rolling Stones, na kterou přišlo „pouhých“ sedmdesát tisíc lidí). Takový zpěvákův úspěch nelze vysvětlit tím, že by šlo o výstřelek zanedbatelné části národa. „Nikoli, chorvatská společnost je hluboce rozdělená. Tak jako všechny v Evropě a po světě, ale v Chorvatsku je to vidět ještě silněji.“ Nastal čas se bát?

Vláda chce škrtnout 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování. K vládní SPD se nečekaně přiklonil premiér Andrej Babiš (ANO), který žádá revizi miliardových výdajů na vakcíny. „Nemyslím si, že to jsou vyhozené peníze, spíš to není přesně pochopeno. Součástí každé národní strategie, třeba schváleného Národního onkologického plánu, jsou komunikační kampaně, protože cílem je zvyšovat zdravotní gramotnost,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna v Iráne, na Ukrajine a vplyv tohto diania na palivá a automobilový priemysel v roku 2026.Text pripravil Vladimír Orth, hosť podcastu Autobazar.EU.Dňa 28. februára sa začal vojenský konflikt v Iráne a z operácie v Perzskom zálive sa veľmi rýchlo stal rozsiahly regionálny konflikt, ktorý priamo zasiahol 10 krajín: Irán, Izrael, Bahrajn, Katar, Saudskú Arábiu, Spojené arabské emiráty, Irak, Omán, Turecko a Libanon.Odhadnúť jeho vplyv už dnes nie je také náročné, najmä v dobe dostupných dát, analytických nástrojov a umelej inteligencie. Zároveň však platí, že len málokto ešte verí pôvodným odhadom, podľa ktorých nemal zásah trvať dlhšie ako tri týždne. Dnes je zrejmé, že ide o rozsiahly konflikt, pri ktorom nikto nevie spoľahlivo odhadnúť jeho trvanie ani konečné dôsledky.Uzavretím strategického dopravného koridoru cez Hormuzský prieliv bola prakticky výrazne obmedzená doprava oboma smermi. Práve tadiaľ pritom denne preplávali desiatky tankerov s ropou, čo robí z tejto oblasti jedno z najcitlivejších miest globálnej ekonomiky. Priamy dosah na automotiveTo, čo už dnes vidíme v automobilovom priemysle, je strata trhu s novými vozidlami v objeme približne 4,43 milióna automobilov ročne. Zároveň boli narušené aj dodávateľské reťazce, ktoré sú pre automotive kľúčové. Najviac postihnuté pritom nie sú len krajiny priamo zasiahnuté konfliktom, ale aj okolité štáty regiónu Blízkeho východu a Arabského polostrova.Vojna nie je zameraná iba na vojenskú infraštruktúru. Zasahuje aj zariadenia na ťažbu, skladovanie a distribúciu ropy, ropných produktov a plynu. Tento výpadok následne ovplyvňuje významných odberateľov v Ázii a ich výrobné kapacity. Až 32 % globálnej produkcie ropných produktov totiž pochádza práve z tejto oblasti. Najväčšími odberateľmi sú najmä Čína, India, Indonézia a Filipíny. Vplyv na automobilový trh v Ázii a EurópeTieto zmeny môžu ešte viac urýchliť nástup elektrických vozidiel v Ázii, pretože tlak na cenu klasických palív bude rásť. V Európe naopak očakávame, že vzhľadom na prebiehajúcu recesiu bude dochádzať k znižovaniu spotreby pohonných hmôt v domácnostiach a k väčšiemu záujmu o ekologickejšie a úspornejšie vozidlá. Zároveň bude pokračovať trend downsizingu, teda presunu k menším a lacnejším autám.Energetická kríza, ktorá sa začala vojnou na Ukrajine a následným obmedzením nákupu ruských ropných produktov zo strany EÚ, sa dnes spája s dôsledkami vojny v Iráne. Kombinácia týchto dvoch faktorov vytvára pre európskych spotrebiteľov aj priemysel mimoriadne nepriaznivé podmienky.Nebudem sa teraz púšťať do diskusie o tom, ako dlho bude tento konflikt trvať a aký vplyv bude mať na vojnu na Ukrajine. Podstatné je pochopiť, aký dopad bude mať na ľudí a ich mobilitu. Mobilita bude drahšiaMobilita sa postupne mení a je nutné si uvedomiť, že pre ľudí je čoraz finančne náročnejšia, a to nielen z pohľadu obstarania vozidla, ale aj jeho samotného vlastníctva. Downsizing je už dnes viditeľný v západnej Európe, kde pri rozhodovaní o kúpe automobilu dominujú menšie autá a ekologickejšie riešenia.Populárne sú najmä malé crossovery a vozidlá pre menšie rodiny. Naopak, modely ako kombi a limuzíny postupne strácajú svoje pozície a viaceré automobilky už ich výrobu obmedzili alebo ukončili. Čo sa stane, ak konflikt potrvá dlhšie?Ak bude konflikt trvať dlhšie než jeden až tri mesiace, tlak na ceny pohonných hmôt bude ešte väčší a trh začne hľadať alternatívy. Nie je vylúčené, že sa opäť otvorí diskusia o nákupe ruskej ropy a o prehodnotení sankcií, ktoré doteraz nepriniesli výsledok v rozsahu, aký Európska únia očakávala.Z pohľadu výroby automobilov budú mať niektoré automobilky problémy s produkciou, pretože ich dodávatelia aj logistické trasy, ktoré boli nastavené pred konfliktom, nebudú schopné plniť pôvodné plány. Najvýraznejšie môže konflikt zasiahnuť ázijských výrobcov automobilov a segment vozidiel s batériovým pohonom. Európa a Slovensko už klesajúPriemerný pokles nákupu nových automobilov v Európe sa za prvé dva mesiace roku 2026 pohybuje na úrovni -3,9 %. Na Slovensku je prepad ešte výraznejší a dosahuje -7,05 %.Trh má svojich víťazov aj porazených, no najviac strácajú automobilky, ktoré síce v predchádzajúcom období rýchlo získali pozície, no nemajú dostatočne lojálny segment zákazníkov.Najväčší prepad za obdobie 1–2/2026 zaznamenali:1. SsangYong (Kórea): -81,82 %2. Mitsubishi (Japonsko): -77,27 %3. Dongfeng (Čína): -50,00 %4. Lexus (Japonsko): -41,61 %5. Mini (Veľká Británia): -40,00 %Za týmto prepadom, ktorý je vyšší ako priemer EÚ27, stoja najmä tieto faktory:● prebiehajúca recesia,● konsolidačné opatrenia,● zmeny pri odpočte DPH,● slabšia schopnosť financovania v dôsledku vysokého zadlženia. Historické minimá a starnutie vozového parkuNákup nových áut klesol na nové historické minimá. Stačí sa pozrieť na cesty a sledovať, koľko nových vozidiel reálne pribúda. Z toho následne vyplývajú ďalšie efekty: vysoká miera dovozu jazdených vozidiel, vyšší podiel starších áut nad 5 rokov a rastúca potreba opráv a náhradných dielov.Tento tlak bude pravdepodobne ďalej narastať vzhľadom na charakter ekonomiky a na prehlbujúce sa dôsledky vládnych opatrení, ktoré majú priamy vplyv na spomaľovanie hospodárstva.Nemyslím si, že by sa situácia v najbližších mesiacoch výraznejšie zlepšila. Súčasné dodané vozidlá sú totiž vo veľkej miere ešte autá objednané v roku 2025, ktoré sa len postupne expedujú. Pokles nových objednávok hlásia prakticky všetky značky, pričom nejde len o problém Slovenska, ale celej Európskej únie. Rozdiel je len v tom, do akej miery je ktorá krajina zasiahnutá. Spotrebiteľ bude opatrnejšíV súvislosti s vojnou v Iráne bude opatrnosť spotrebiteľov pri kúpe automobilov ešte rásť a pokles dopytu môže byť ešte výraznejší. Spotrebiteľ sa v obdobiach vysokej neistoty prirodzene obáva a nemá záujem nakupovať tovary dlhodobej spotreby, pokiaľ nevie vyhodnotiť riziká takejto situácie pre svoju budúcnosť.V reakcii na rast cien palív zaviedla slovenská vláda zastropovanie cien palív a následne aj obmedzenie ich predaja zahraničným občanom, keďže v okolitých krajinách ceny palív vzrástli o 15 až 17 %. Nie je však jasné, ako dlho bude štát schopný tento model udržať, pretože takéto zvýhodnenie musí niekto financovať. Ročný objem kompenzácií sa môže pohybovať v rozsahu 250 až 550 miliónov eur. Ak konflikt potrvá dlhšie, štátny rozpočet túto záťaž nemusí zvládnuť. Inflácia ako ďalší problémVeľmi významným faktorom, ktorý ovplyvní slovenskú aj európsku ekonomiku v súvislosti s konfliktom, bude budúca inflácia. Zatiaľ sú vyjadrenia ekonómov zdržanlivé, no vzhľadom na možné trvanie konfliktu a jeho intenzitu sa domnievam, že môžeme očakávať infláciu na úrovni viac ako 5 % v druhej polovici roka 2026.To zároveň znamená znehodnocovanie úspor, pokles životnej úrovne a rast nákladov prakticky na všetko. Aj z tohto dôvodu považujem za jednu z ciest postupné znižovanie závislosti na vlastníctve auta a väčší presun k nájomným a predplatným modelom mobility, kde sa časť týchto rizík dá efektívnejšie rozložiť.Vyššia inflácia zároveň zvýši cenu materiálov aj práce, čo sa v strednodobom horizonte opäť premietne do obstarávacích cien automobilov. Podobný vývoj sme už videli v rokoch 2022 až 2023, keď ceny áut výrazne rástli práve pod tlakom inflácie. ZáverNajbližšie obdobie neprinesie automobilovému priemyslu veľa pozitívnych správ. O to dôležitejšie je vedieť, čo môže prísť, a pripraviť sa na to vopred. Schopnosť správne čítať vývoj a včas reagovať bude rozhodujúca pre firmy, spotrebiteľov aj celý trh mobility.Zmienená epizóda podcastu o autopriemysle v EÚ a na Slovensku:Na vysoké platy a lacné autá zabudnime. Autopriemysel nie je budúcnosť Slovenskahttps://www.youtube.com/watch?v=S5eyZvzuSoo

Příchod opravdového jara ohlásí u mě na chalupě pokaždé ptáci. Nemyslím tím čápy, nenašli by tady vhodný komín, ale kachny divoké.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým nejvyšším duchovním vůdcem Íránu se stal Modžtaba Chameneí, který je synem zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Podle vyjádření iránské vlády je jeho následování náboženskou a občanskou povinností. „Nemyslím si, že jeho podpora je nějak velká. 80 procent Íránců si přeje změnu režimu směrem k nějaké formě demokracie,“ míní v Interview Plus znalec Íránu a organizátor naučných zájezdů Jan Cihlář.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Iniciativa Fandi mámám slaví deset let. „Uteklo to. S kolegyní Petrou Květovou Pšeničnou jsme to tenkrát vymyslely a za dva měsíce měly koncept. Původně jsme vůbec nechtěly zakládat organizaci. Jenže pak se začaly dít věci,“ vzpomíná v Blízkých setkáních s Adélou Gondíkovou spoluzakladatelka Žaneta Slámová. „Maminkám pomáháme hlavně materiálně nebo tím, že jejich dětem dopřejeme něco, co si nemůžou dovolit. Taky radíme, na jaké organizace se obrátit, děláme právní semináře…“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Iniciativa Fandi mámám slaví deset let. „Uteklo to. S kolegyní Petrou Květovou Pšeničnou jsme to tenkrát vymyslely a za dva měsíce měly koncept. Původně jsme vůbec nechtěly zakládat organizaci. Jenže pak se začaly dít věci,“ vzpomíná v Blízkých setkáních s Adélou Gondíkovou spoluzakladatelka Žaneta Slámová. „Maminkám pomáháme hlavně materiálně nebo tím, že jejich dětem dopřejeme něco, co si nemůžou dovolit. Taky radíme, na jaké organizace se obrátit, děláme právní semináře…“

„Nevím tedy, jak to přesně funguje s autobusy, ale co se místní dopravy týče, tak ta více méně nejezdí nebo jen hodně omezeně,“ míní Vojtěch Bílek z Jihlavska.

Ján 11,1-16 1 Bol chorý istý Lazár z Betánie, z dediny Márie a jej sestry Marty. 2 Bola to tá Mária, ktorá natrela Pána voňavou masťou a poutierala mu nohy svojimi vlasmi. Jej brat Lazár bol chorý. 3 Sestry teda poslali Ježišovi odkaz: „Pane, ten, ktorého máš rád, je chorý.“ 4 Keď to Ježiš počul, povedal: „Táto choroba nie je na smrť, ale na Božiu slávu, aby ňou bol oslávený Boží Syn.“ 5 Ježiš mal rád Martu, jej sestru i Lazára. 6 Keď teda počul, že Lazár je chorý, zostal na mieste, kde bol, ešte dva dni. 7 Potom povedal učeníkom: „Poďme znova do Judska!“ 8 Učeníci mu povedali: „Rabbi, teraz ťa chceli Židia kameňovať, a zasa ta ideš?“ 9 Ježiš odpovedal: „Či nemá deň dvanásť hodín? Kto chodí vo dne, nepotkýna sa, pretože vidí svetlo tohto sveta. 10 Ale ak niekto chodí v noci, potkýna sa, lebo v nej nieto svetla.“ 11 Toto povedal a ešte dodal: „Náš priateľ Lazár zaspal, no ja ho idem zobudiť.“ 12 Učeníci mu povedali: „Pane, ak zaspal, ozdravie.“ 13 Ježiš však hovoril o jeho smrti, a oni si mysleli, že hovorí o obyčajnom spánku. 14 Vtedy im Ježiš otvorene povedal: „Lazár zomrel. 15 Pre vás sa radujem, že som tam nebol, aby ste uverili. No poďme k nemu!“ 16 Tu povedal Tomáš, nazývaný Didymos, ostatným učeníkom: „Poďme teda aj my, aby sme zomreli s ním!“ Ježiš nás miluje. V núdzi sa človek vždy spontánne obracia na Boha, lebo „v núdzi poznáš priateľa“. Aj Mária a Marta odkázali Ježišovi: „Ten, ktorého miluješ, je chorý“ a Ježiš reaguje podobne: „Náš priateľ Lazár spí, ale idem ho zobudiť“. Ježiš zostáva pokojný, nielen chorobou, ale dokonca aj smrťou možno osláviť Boha. Takéto ponímanie udalostí si však vyžaduje vieru: „Nepovedal som ti, že ak uveríš, uvidíš Božiu slávu?“ Zmyslom choroby je posilniť vieru v nás: „aby ste verili“. Ježiš povedal učeníkom, že sa kvôli nim raduje, že nešiel hneď a Lazár zomrel. Nemyslí to tak, že je rád, že Lazár zomrel. Nie, On povie: „Som rád, že som tam nebol, lebo Božia moc teraz môže byť lepšie odhalená, Boh bude oslávený a viera posilnená“. Zdalo sa to kruté, ale Boh mal ešte vznešenejší zámer. – – Aj my si často kladieme otázku, či nás Pán zachráni od bolesti a smrti. Chceli by sme, aby to urobil hneď, a keď to tak nie je, sme sklamaní a často sa od Ježiša vzďaľujeme. Naša viera slabne. No Pán Ježiš na nás nezabudol tak, ako nezabudol ani na Lazára. On vie, kedy a akým spôsobom zasiahnuť. Sú otázky, na ktoré nedostaneme odpoveď hneď, a nezostáva nám nič iné, len v hlbokej viere čakať a dôverovať Ježišovej láske k nám a hľadať odpovede v Božom slove, v Písme. Modlitba: Pane Ježišu, ďakujeme Ti za Tvoju lásku k nám a za starostlivosť. Ty najlepšie vieš, kedy a čo potrebujeme. Pomôž nám spoliehať sa na Teba a veriť, že Ty máš s nami ten najlepší plán. Amen. Pieseň: ES 676 Autor: Július Lalík Všetky končiny zeme sa rozpomenú a vrátia sa k Hospodinovi. Žalm 22,28 Hovorím vám, že mnohí prídu od východu i západu a budú stolovať s Abrahámom, Izákom a Jákobom v nebeskom kráľovstve. Matúš 8,11 Galaťanom 6,(11-13)14-18 •  Modlíme sa za: Mengusovce (TaS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes verím Ježišovej láske, keď zostáva dva dni čakať, aby moja viera mohla vidieť väčšiu Božiu slávu? Čo pre mňa znamená dôverovať, že aj zdanlivé kruté rozhodnutia Pána majú vznešenejší zámer posilnenia viery? Ako môžem dnes s Tomášom povedať „Poďme zomrieť s Ním!“, keď čelím nebezpečenstvu viery v Judsku? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

„Nemyslím si, že jsme na nějakých třech procentech. Já si myslím, že jsme na nule,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich ve chvíli, kdy vysvětluje, proč se rozhodl kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Mluví o „normální slušné věcné politice“, o potřebě „odpracovat si to“ a o tom, že změna se nedá udělat za půl roku, ani za rok, ale jen dlouhodobou prací. „Máme tři roky na to tu stranu obnovit a vybudovat,“ říká a opakovaně zdůrazňuje, že ho neláká soupeření s konkrétními jmény, ale posun celé politické kultury. Do rozhovoru se silně promítá jeho kritika stávající opozice i fungování politických stran. Grolich otevřeně mluví o ztrátě důvěry i schopnosti přesvědčit veřejnost. „Všechny ty strany ztratily takovou tu ekonomickou, hospodářskou kompetenci,“ říká a dodává, že bez silných osobností a odborného zázemí není možné znovu získat voličské hlasy. Jihomoravský hejtman ale přibližuje i svůj pohled na styl politiky, komunikaci i vztah k veřejnosti. Odmítá politiku uzavřenou v institucích a procedurách, která se míjí s realitou běžných lidí. „Oni jsou fakt extrémně zavření v té sněmovně,“ říká o parlamentních politicích a dodává, že když s lidmi nejste v kontaktu, tak ztratíte schopnost jim cokoliv vysvětlit. Mluví o zkušenosti z kraje, kde i nepopulární rozhodnutí dokázal obhájit osobním kontaktem a vysvětlováním. „Postavíte se před ty lidi, ať se vás můžou ptát, ať jim to můžete vysvětlit,“ popisuje způsob, jakým chce politiku dělat. Rozhovor se dotýká i celostátní politiky a sporů kolem jmenování Filipa Turka ministrem. Nechápe, proč v situaci, kdy je problém s jmenováním koaličních partnerů, Andrej Babiš nepodniká žádné právní kroky. „Já jsem vlastně nikdy neslyšel ten důvod, proč Andrej Babiš jako premiér kompetenční žalobu nepodal,“ říká a dodává, že pokud předseda vlády za svým kandidátem stojí, má situaci řešit. Zároveň naznačuje, že současná situace ukazuje hlubší krizi vládnutí i koaličního fungování. Mluví o tom, že Andrej Babiš podle něj „nemá vůbec prostor vládnout“, protože je permanentně vtahován do osobních sporů a konfliktů svých partnerů, které odvádějí pozornost od skutečné politiky. V této souvislosti poprvé nahlas připouští i scénář, který i podle něj samotného nemá reálnou šanci na vznik - možnost úřednické vlády. „To je jediná relevantní cesta, kde má smysl se o tom bavit,“ říká a popisuje model vlády expertů s jasným zadáním, na němž by se musely shodnout politické strany i prezident. Co podle něj dnes chybí české opozici? Proč věří, že KDU-ČSL může znovu vyrůst v silnou politickou sílu? Kde vidí hranici mezi srozumitelnou politikou a populismem? A proč si myslí, že „kvalitní opozice má donutit vládu reagovat“? Poslechněte si celý rozhovor.

Nemyslím si, že je Matúš Vallo zlý primátor, ale Bratislava by mohla mať lepšieho, vraví starostka Karlovej Vsi a vyzývateľka súčasného primátora Dana Čahojová. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom vysvetľuje, čo vlastne Bratislave ponúka, či by prijala podporu Smeru, aj prečo na svojom profile zdieľala Filipa Sulíka a dala rozhovor Hlavným správam.

Bilingvismus přestává být luxusem a stává se konkurenční výhodou i vstupenkou do světa. Ve školách Prague British International School je jazyk prostředkem, který dětem otevírá svět, rozvíjí kreativitu, spolupráci a schopnost myslet jako budoucí lídři. „Nemyslíme si, že bilingvismus je jen o jazyce,“ říká ředitelka Česko Britské Základní školy, sesterské školy Prague British International School (PBIS) Petra O'Leary. „Je to především nástroj, který formuje kognitivní schopnosti a pomáhá dětem chápat svět z více úhlů pohledu.“ Děti v bilingvním prostředí totiž nepřekládají, spíše přepínají. „Mají v hlavě dva šuplíčky. Jeden s češtinou, druhý s angličtinou. A podle prostředí si otevřou ten správný,“ popisuje O'Leary. Podobně vidí situaci zástupkyně ředitele nižšího gymnázia PBIS Olga Jovanovská Boshku, pro kterou je vícejazyčnost naprosto přirozená. Tato schopnost umožňuje dětem vidět situace z různých úhlů a řešit konflikty s odstupem, někdy stačí změnit jazyk a okamžitě se změní tón rozhovoru. Jaké konkrétní strategie používají, aby bilingvní vzdělávání zároveň rozvíjelo sebevědomí, empatii a schopnost spolupráce u žáků? To se dozvíte v novém dílu podcastu Forbes BrandVoice.

Bilingvismus přestává být luxusem a stává se konkurenční výhodou i vstupenkou do světa. Ve školách Prague British International School je jazyk prostředkem, který dětem otevírá svět, rozvíjí kreativitu, spolupráci a schopnost myslet jako budoucí lídři. „Nemyslíme si, že bilingvismus je jen o jazyce,“ říká ředitelka Česko Britské Základní školy, sesterské školy Prague British International School (PBIS) Petra O'Leary. „Je to především nástroj, který formuje kognitivní schopnosti a pomáhá dětem chápat svět z více úhlů pohledu.“ Děti v bilingvním prostředí totiž nepřekládají, spíše přepínají. „Mají v hlavě dva šuplíčky. Jeden s češtinou, druhý s angličtinou. A podle prostředí si otevřou ten správný,“ popisuje O'Leary. Podobně vidí situaci zástupkyně ředitele nižšího gymnázia PBIS Olga Jovanovská Boshku, pro kterou je vícejazyčnost naprosto přirozená. Tato schopnost umožňuje dětem vidět situace z různých úhlů a řešit konflikty s odstupem, někdy stačí změnit jazyk a okamžitě se změní tón rozhovoru. Jaké konkrétní strategie používají, aby bilingvní vzdělávání zároveň rozvíjelo sebevědomí, empatii a schopnost spolupráce u žáků? To se dozvíte v novém dílu podcastu Forbes BrandVoice.

Slovenský premiér Robert Fico doufá, že s budoucí českou vládní koalici obnoví mezivládní konzultace a vzkřísí spolupráci zemí Visegrádské skupiny. „Byla to právě politika současné slovenské vlády, která naše národy rozdělovala. Je nutné, aby naše země měly dobré vztahy,“ zdůrazňuje v Interview Plus Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně za opoziční Progresivní Slovensko.

Slovenský premiér Robert Fico doufá, že s budoucí českou vládní koalici obnoví mezivládní konzultace a vzkřísí spolupráci zemí Visegrádské skupiny. „Byla to právě politika současné slovenské vlády, která naše národy rozdělovala. Je nutné, aby naše země měly dobré vztahy,“ zdůrazňuje v Interview Plus Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně za opoziční Progresivní Slovensko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak ovlivní program vznikající vlády hospodaření jednotlivých domácností? Pomůže těm, kdo to potřebují? „Program je velmi dobrý pro skupiny, které jsou příjemci nějaké redistribuce, která má smysl. Je velmi výhodný pro důchodce, pro lidi na rodičovské dovolené,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Nemyslím si, že je tak výhodný pro nízkopříjmové pracující, že by v daňové politice bylo výrazné snížení daní nízkopříjmových,“ dodává. Považuje za rozumné měnit zavedenou superdávku?

Česko čelí před volbami vlně politických dezinformací. Rozkládají dezinformace naši demokracii, nebo ji víc ohrožuje omezování svobody slova? „Oportunisté ohrožují naši zemi tím, že klidně posunou Českou republiku mimo hranice Západu,“ říká pro Český rozhlas Plus mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Nemyslím si, že tyto volby jsou o rozhodování mezi svobodou a nesvobodou,“ uklidňuje v pořadu Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Česko čelí před volbami vlně politických dezinformací. Rozkládají dezinformace naši demokracii, nebo ji víc ohrožuje omezování svobody slova? „Oportunisté ohrožují naši zemi tím, že klidně posunou Českou republiku mimo hranice Západu,“ říká pro Český rozhlas Plus mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Nemyslím si, že tyto volby jsou o rozhodování mezi svobodou a nesvobodou,“ uklidňuje v pořadu Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dotace hrají v ekonomice stále podstatnější roli a pomáhají třeba českým zemědělcům nebo sportu. V nějaké oblasti se dnes podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dotýkají každého. „Já bych zrušil všechny dotace. Nemyslím si, že jakákoli dotace je principiálně správná,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus. „Ukazuje se, že celá řada dotací je zbytečných. Ale co více, dotace často znamenají dluh.“

Dotace hrají v ekonomice stále podstatnější roli a pomáhají třeba českým zemědělcům nebo sportu. V nějaké oblasti se dnes podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dotýkají každého. „Já bych zrušil všechny dotace. Nemyslím si, že jakákoli dotace je principiálně správná,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus. „Ukazuje se, že celá řada dotací je zbytečných. Ale co více, dotace často znamenají dluh.“ Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jistě se vám už také stalo, že vám ujela ruka a zakoupili jste něco, jak to říct – nevhodného. Nemyslím tím normální reklamaci: koupíte budík a on nebudí, takže jim ho hodíte na hlavu. Jde o něco jiného. Koupíte budík a ukáže se, že potřebujete mlýnek na kafe, a ne budík, uvádím názorný příklad. Naštěstí – možná je to naneštěstí, ale o tom závěrem – dnes můžete zakoupené zboží vrátit.

Na tři desítky zemí v čele s Británií vyzvaly Stát Izrael, aby okamžitě zastavil válku v Pásmu Gazy. Česko svůj podpis nepřidalo. Podle ministerstva zahraničí ho nikdo k prohlášení nepřizval. „Iniciátoři, což byli patrně Britové, oslovovali ty země, u kterých odhadovali, že by mohli uspět. Nemyslím si, že se musíme stydět za to, že se každý hned neptá Česka,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat Jiří Schneider.

Jak si vybíráme partnery? Podle evoluční psycholožky Kláry Bártové, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou, se řídíme univerzálními preferencemi, jako je tvar postavy, ale i těmi kulturními a hlavně relativními. Hledáme někoho, kdo je nám podobný. Strategie se liší i podle toho, jestli jde o vztah na jednu noc, nebo na celý život. Pro dlouhodobé partnery jsme totiž mnohem vybíravější a na atraktivitě záleží o něco méně, než by se zdálo.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna medzi Iránom a Izraelom sa dala očakávať, smerovalo to k tomu, povedal publicista a historik Juraj Kríž v relácii Ide o pravdu. Teraz sú v hre viaceré scenáre, dodal. "V tejto chvíli sa zdá, že sa situácia upokojila. Uvidíme na ako dlho, pretože obidve strany budú veľmi silno monitorovať aktivity tej druhej," povedal.

Filip Jovanovič, známejší ako Jovinečko, patrí k najsledovanejším slovenským influencerom. Jeho videá pozerajú až milióny fanúšikov. Má vlastnú tepovaciu firmu, streetfood, značku čokolád... Čo všetko prezradil v StarTalks s Ninou? Prečo sa rozhodol začať s tepovaním a komu najznámejšiemu vyčistil gauč? Ako sa dostal od tepovania k nakrúcaniu videí? Ktoré video ho vystrelilo hore a kde má hranicu medzi humorom a trápnom? Vedel by si predstaviť, že by žil úplne offline a bez sociálnych sietí? Ako a kedy vznikol nápad, že si otvorí vlastné bistro? Nemyslí si, že sú jeho služby predražené?  Jovitep, Jovipoint, Jovinečky.. V ktorých z týchto biznisov sa najviac vidí a ako by sa volali jeho firmy, keby robil so železom či drevom? Aký je Jovinečko šéf?

Jadrový fyzik Martin Venhart sa stal v júni novým predsedom Slovenskej akadémie vied. Do úradu nastupuje v čase, keď veda čelí narastajúcemu tlaku dezinformácií a konšpiračných teórií. Napriek tomu si myslí, že za 15 rokov od jeho návratu na Slovensko sa veľa vecí zmenilo k lepšiemu. "Keď som nastúpil na SAV, tak som nemal ani normálnu stoličku. V kancelárii bola iba taká polorozpadnutá z päťdesiatych rokov. A tak som na ďalšie Vianoce dostal od manželky stoličku, na ktorej sedím dodnes," spomína na časy, keď Agentúra na podporu vedy a výskumu (APVV) nevypisovala výzvy a letenku do CERN-u musel platiť zo svojich.

Napätie medzi koaličnými stranami Smer a Hlas narastá. Ich spory sa týkajú nielen pandémie, ale aj členstva Slovenska v Európskej únii či cesty Roberta Fica do Moskvy.Rozbroje sa stupňujú aj vo vnútri druhej najsilnejšej vládnej strany. Hlasu v uplynulých mesiacoch sústavne klesajú preferencie. Kým niektorí ministri sa otvorene vyhraňujú voči Smeru, predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok sa drží v úzadí. Aj preto sa aktuálne špekuluje o tom, či ho strana neplánuje vymeniť.„Nemyslím si, že prípadná zmena predsedu dokáže zmeniť názor ľudí. Dôvera sa buduje veľmi ťažko a nedôvera veľmi ľahko. Matúš Šutaj Eštok urobil všetko pre to, aby mu sociálnodemokratickí a ľavicoví voliči neverili,“ hovorí šéfredaktor Aktuality.sk Peter Bárdy. Akákoľvek zmena na stoličke predsedu Hlasu by podľa Bárdyho bola iba maskovacím manévrom.O tom, ako máme čítať situáciu v koalícii, či nám hrozia predčasné voľby a akú úlohu zohráva v pretrvávajúcich koaličných sporoch vládny splnomocnenec Peter Kotlár, sme sa rozprávali s Petrom Bárdym a redaktorom politického oddelenie Marekom Biróom.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

S dobrým přítelem člověk často pociťuje stejný dotyk věčnosti jako v partnerství. Podobně křehká je ale i hranice, kdy hlavou projede místo souznění zkrat. Nemyslím pseudovztahy, které končí tím, že jedna kamarádka na party zjistí, že ta druhá má lepší rtěnku.