Podcasts about nemysl

Filip Jovanovič, známejší ako Jovinečko, patrí k najsledovanejším slovenským influencerom. Jeho videá pozerajú až milióny fanúšikov. Má vlastnú tepovaciu firmu, streetfood, značku čokolád... Čo všetko prezradil v StarTalks s Ninou? Prečo sa rozhodol začať s tepovaním a komu najznámejšiemu vyčistil gauč? Ako sa dostal od tepovania k nakrúcaniu videí? Ktoré video ho vystrelilo hore a kde má hranicu medzi humorom a trápnom? Vedel by si predstaviť, že by žil úplne offline a bez sociálnych sietí? Ako a kedy vznikol nápad, že si otvorí vlastné bistro? Nemyslí si, že sú jeho služby predražené?  Jovitep, Jovipoint, Jovinečky.. V ktorých z týchto biznisov sa najviac vidí a ako by sa volali jeho firmy, keby robil so železom či drevom? Aký je Jovinečko šéf?

Jadrový fyzik Martin Venhart sa stal v júni novým predsedom Slovenskej akadémie vied. Do úradu nastupuje v čase, keď veda čelí narastajúcemu tlaku dezinformácií a konšpiračných teórií. Napriek tomu si myslí, že za 15 rokov od jeho návratu na Slovensko sa veľa vecí zmenilo k lepšiemu. "Keď som nastúpil na SAV, tak som nemal ani normálnu stoličku. V kancelárii bola iba taká polorozpadnutá z päťdesiatych rokov. A tak som na ďalšie Vianoce dostal od manželky stoličku, na ktorej sedím dodnes," spomína na časy, keď Agentúra na podporu vedy a výskumu (APVV) nevypisovala výzvy a letenku do CERN-u musel platiť zo svojich.

Napätie medzi koaličnými stranami Smer a Hlas narastá. Ich spory sa týkajú nielen pandémie, ale aj členstva Slovenska v Európskej únii či cesty Roberta Fica do Moskvy.Rozbroje sa stupňujú aj vo vnútri druhej najsilnejšej vládnej strany. Hlasu v uplynulých mesiacoch sústavne klesajú preferencie. Kým niektorí ministri sa otvorene vyhraňujú voči Smeru, predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok sa drží v úzadí. Aj preto sa aktuálne špekuluje o tom, či ho strana neplánuje vymeniť.„Nemyslím si, že prípadná zmena predsedu dokáže zmeniť názor ľudí. Dôvera sa buduje veľmi ťažko a nedôvera veľmi ľahko. Matúš Šutaj Eštok urobil všetko pre to, aby mu sociálnodemokratickí a ľavicoví voliči neverili,“ hovorí šéfredaktor Aktuality.sk Peter Bárdy. Akákoľvek zmena na stoličke predsedu Hlasu by podľa Bárdyho bola iba maskovacím manévrom.O tom, ako máme čítať situáciu v koalícii, či nám hrozia predčasné voľby a akú úlohu zohráva v pretrvávajúcich koaličných sporoch vládny splnomocnenec Peter Kotlár, sme sa rozprávali s Petrom Bárdym a redaktorom politického oddelenie Marekom Biróom.

Napätie medzi koaličnými stranami Smer a Hlas narastá. Ich spory sa týkajú nielen pandémie, ale aj členstva Slovenska v Európskej únii či cesty Roberta Fica do Moskvy.Rozbroje sa stupňujú aj vo vnútri druhej najsilnejšej vládnej strany. Hlasu v uplynulých mesiacoch sústavne klesajú preferencie. Kým niektorí ministri sa otvorene vyhraňujú voči Smeru, predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok sa drží v úzadí. Aj preto sa aktuálne špekuluje o tom, či ho strana neplánuje vymeniť.„Nemyslím si, že prípadná zmena predsedu dokáže zmeniť názor ľudí. Dôvera sa buduje veľmi ťažko a nedôvera veľmi ľahko. Matúš Šutaj Eštok urobil všetko pre to, aby mu sociálnodemokratickí a ľavicoví voliči neverili,“ hovorí šéfredaktor Aktuality.sk Peter Bárdy. Akákoľvek zmena na stoličke predsedu Hlasu by podľa Bárdyho bola iba maskovacím manévrom.O tom, ako máme čítať situáciu v koalícii, či nám hrozia predčasné voľby a akú úlohu zohráva v pretrvávajúcich koaličných sporoch vládny splnomocnenec Peter Kotlár, sme sa rozprávali s Petrom Bárdym a redaktorom politického oddelenie Marekom Biróom.

Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar je skeptický v případě účasti Putina na jednáních v Turecku. Zároveň jde ale o první malý pozitivní krůček v cestě za mírem. V Press klubu také mluvil o tom, kterak mu šéf ANO vlezl do revíru či jak to vypadá s jeho kandidaturou na ministra.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

S dobrým přítelem člověk často pociťuje stejný dotyk věčnosti jako v partnerství. Podobně křehká je ale i hranice, kdy hlavou projede místo souznění zkrat. Nemyslím pseudovztahy, které končí tím, že jedna kamarádka na party zjistí, že ta druhá má lepší rtěnku.

S dobrým přítelem člověk často pociťuje stejný dotyk věčnosti jako v partnerství. Podobně křehká je ale i hranice, kdy hlavou projede místo souznění zkrat. Nemyslím pseudovztahy, které končí tím, že jedna kamarádka na party zjistí, že ta druhá má lepší rtěnku.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„My jsme dneska v geopolitické bouři, ve které by bylo dobré odložit hloupé nálepky a bavit se o tom, co je český národní zájem, co je zájmem nás Evropanů, a dělat tuto politiku. To, že toho nejsme schopni, a místo toho křičíme 'zbraně a peníze' – tak to je tragédie,“ říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 23.03.2025, www.RadioUniversum.cz

„Život není jen rakovina, naučili jsme se v tom trochu tancovat. Nemyslíme na nemoc pořád, zažíváme i chvíle obyčejného štěstí. Ale nepřišla ani žádná instantní moudrost. Dál se doma hádáme, dál řešíme výchovu, dál s malou bojujeme, jako někdy všichni rodiče,“ říká Valerie Tkadlčíková, máma pětileté Olivky, která má vážnou a vzácnou genetickou mutaci MEN 2B.

„Život není jen rakovina, naučili jsme se v tom trochu tancovat. Nemyslíme na nemoc pořád, zažíváme i chvíle obyčejného štěstí. Ale nepřišla ani žádná instantní moudrost. Dál se doma hádáme, dál řešíme výchovu, dál s malou bojujeme, jako někdy všichni rodiče,“ říká Valerie Tkadlčíková, máma pětileté Olivky, která má vážnou a vzácnou genetickou mutaci MEN 2B.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podpredsedníčka výboru pre európske záležitosti Beáta Jurík v podcaste s Mirom Kernom opisuje činnosť jediného výboru, na ktorý musí chodiť Robert Fico, vysvetľuje prečo nám vypla Ukrajina plyn a čo by mala robiť EÚ v ére Donalda Trumpa.

Nepoznám horšiu bolesť ako prežiť smrť vlastného syna, hovorí Waldemar Švábenský, otec transrodového Gabriela, ktorý si pred 7. rokmi siahol na život. "Tá rane je stále veľmi hlboká a je solená udalosťami, ktoré sa tu dejú voči LGBTI komunite. Veľmi ma bolí, keď si uvedomujem, ako im to ubližuje. Nemyslím si, že počet samovrážd transrodových ľudí by sa u nás znižoval. Deje sa to, len o tom nevieme. "Zámerom festivalu je rozširovať povedomie o trans komunite na Slovensku a vyvolať verejnú diskusiu formou debát, divadelných predstavení, literárnych čítačiek, koncertov, filmových predstavení a výstav. Hlavným motívom je upozorňovať na kritickú situáciu transrodových ľudí a približovať ich životy a problémy väčšinovému publiku." To je úryvok z popisu festivalu transrodovej kultúry Svet podľa Gabriela, ktorého ďalší - tentoraz už siedmy, ročník sa uskutoční v Bratislave už túto sobotu. Festival je venovaný pamiatke transrodového Gabriela Švábenského, ktorý pred siedmymi rokmi z tohto sveta sám dobrovoľne odišiel. Festival organizuje jeho otec, Waldemar Švábenský"Pokiaľ si môj sused vezme za manžela vezme svojho milovaného muža a adoptujú si dve deti, nikomu v tom činžiaku, kde bývajú a ani v tom štáte, v ktorom žujeme, to nespraví vôbec nič. Nič nebude inak a všetci budú žiť ako predtým. Začnime už konečne týchto ľudí akceptovať a rešpektovať. Nie tolerovať, ale skutočne rešpektovať, hovorí Waldemar Švábenský. Leitmotívom festivalu je tentoraz univerzálnosť ľudských práv. "Nik nemôže určovať, či niekto bude mať týchto práv viac, niekto menej a niekto vôbec žiadne. O ľudských právach sa totiž nediskutuje ako o nejakom privilégiu, píšu organizátori festivalu.Aká je situácia transrodových ľudí na dnešnom Slovensku a prečo sa práve z tejto skupiny občanov stal doslova symbol boja voči LGBTI komunite, ktorý im maľuje terče na chrbty? Prečo nepočúvame odborníkov a prečo politici hlas odborníkov nielenže nerešpektujú, ale idú priamo proti ich expertným odporúčaniam?Prečo toľko ľudí viac trápia fiktívne - a neraz úplne vymyslené, problémy tejto komunity viac než reálne chátrajúce nemocnice, nedostupná onkologická liečba, nedostavané diaľnice či skutočne klesajúca životná úroveň? Ako je možné, že práve v krajine Sochy slobody a hlasitého presadzovania ľudských práv sa pod novou administratívou začal boj práve voči LGBTI komunite a špeciálnym terčom sa stáli transrodoví ľudia? Ako to celé napokon skončí a budeme si musieť zopakovať históriu v tých jej najponurejších hnedých farbách? No a napokon, ako sa dá vyrovnať so stratou vlastného dieťať a ako otec dokáže prežiť smrť svojho syna? Ráno Nahlas s Waldemarom Švábenským. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nepoznám horšiu bolesť ako prežiť smrť vlastného syna, hovorí Waldemar Švábenský, otec transrodového Gabriela, ktorý si pred 7. rokmi siahol na život. "Tá rane je stále veľmi hlboká a je solená udalosťami, ktoré sa tu dejú voči LGBTI komunite. Veľmi ma bolí, keď si uvedomujem, ako im to ubližuje. Nemyslím si, že počet samovrážd transrodových ľudí by sa u nás znižoval. Deje sa to, len o tom nevieme. "Zámerom festivalu je rozširovať povedomie o trans komunite na Slovensku a vyvolať verejnú diskusiu formou debát, divadelných predstavení, literárnych čítačiek, koncertov, filmových predstavení a výstav. Hlavným motívom je upozorňovať na kritickú situáciu transrodových ľudí a približovať ich životy a problémy väčšinovému publiku." To je úryvok z popisu festivalu transrodovej kultúry Svet podľa Gabriela, ktorého ďalší - tentoraz už siedmy, ročník sa uskutoční v Bratislave už túto sobotu. Festival je venovaný pamiatke transrodového Gabriela Švábenského, ktorý pred siedmymi rokmi z tohto sveta sám dobrovoľne odišiel. Festival organizuje jeho otec, Waldemar Švábenský"Pokiaľ si môj sused vezme za manžela vezme svojho milovaného muža a adoptujú si dve deti, nikomu v tom činžiaku, kde bývajú a ani v tom štáte, v ktorom žujeme, to nespraví vôbec nič. Nič nebude inak a všetci budú žiť ako predtým. Začnime už konečne týchto ľudí akceptovať a rešpektovať. Nie tolerovať, ale skutočne rešpektovať, hovorí Waldemar Švábenský. Leitmotívom festivalu je tentoraz univerzálnosť ľudských práv. "Nik nemôže určovať, či niekto bude mať týchto práv viac, niekto menej a niekto vôbec žiadne. O ľudských právach sa totiž nediskutuje ako o nejakom privilégiu, píšu organizátori festivalu.Aká je situácia transrodových ľudí na dnešnom Slovensku a prečo sa práve z tejto skupiny občanov stal doslova symbol boja voči LGBTI komunite, ktorý im maľuje terče na chrbty? Prečo nepočúvame odborníkov a prečo politici hlas odborníkov nielenže nerešpektujú, ale idú priamo proti ich expertným odporúčaniam?Prečo toľko ľudí viac trápia fiktívne - a neraz úplne vymyslené, problémy tejto komunity viac než reálne chátrajúce nemocnice, nedostupná onkologická liečba, nedostavané diaľnice či skutočne klesajúca životná úroveň? Ako je možné, že práve v krajine Sochy slobody a hlasitého presadzovania ľudských práv sa pod novou administratívou začal boj práve voči LGBTI komunite a špeciálnym terčom sa stáli transrodoví ľudia? Ako to celé napokon skončí a budeme si musieť zopakovať históriu v tých jej najponurejších hnedých farbách? No a napokon, ako sa dá vyrovnať so stratou vlastného dieťať a ako otec dokáže prežiť smrť svojho syna? Ráno Nahlas s Waldemarom Švábenským. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Evropský poslanec Ondřej Kolář z TOP 09 připustil, že současná vláda má řadu problémů a chyb, ale zároveň tvrdí, že žádná lepší alternativa neexistuje. „Jsem člověk, který má spoustu výhrad k současné vládě a neváhá ji občas kritizovat, ale jedním dechem dodávám, že tu není jiná alternativa, která by alespoň tomu mému nastavení a přesvědčení nějakým způsobem konvenovala,“ uvedl.Podle něj vládní koalice selhává především v oblasti komunikace: „Myslím si, že kdyby vládní koalice zapracovala na komunikaci a dokázala lidem lépe vysvětlovat, proč dělá některé kroky, tak by se jí vládlo mnohem pohodlněji,“ řekl Kolář. Na otázku, zda je tato vláda „nejlepší z těch nejhorších,“ odpověděl stručně: „Ano.“Kolář připustil, že současná vláda má řadu problémů a chyb, ale zároveň tvrdí, že žádná lepší alternativa neexistuje. „Jsem člověk, který má spoustu výhrad k současné vládě a neváhá ji občas kritizovat, ale jedním dechem dodávám, že tu není jiná alternativa, která by alespoň tomu mému nastavení a přesvědčení nějakým způsobem konvenovala,“ uvedl.Podle něj vládní koalice selhává především v oblasti komunikace s veřejností. „Myslím si, že kdyby vládní koalice zapracovala na komunikaci a dokázala lidem lépe vysvětlovat, proč dělá některé kroky, tak by se jí vládlo mnohem pohodlněji,“ řekl Kolář. Na otázku, zda je tato vláda „nejlepší z těch nejhorších,“ odpověděl stručně: „Ano.“Kolář v rozhovoru označuje politiku Andreje Babiše za naivní a neobratnou. Odmítl, že by šéf hnutí ANO vědomě podporoval ruský režim, ale upozornil, že některé jeho kroky a výroky Kremlu hrají do karet.„Nemyslím si, že Andrej Babiš je člověk, který by byl nějakým způsobem opojen ruským nebo čínským diktátorem. Naopak, pokud vím, tak nemá sám úplně nejlepší zkušenosti s Číňany. Ale jeho styl zahraniční politiky a komunikace navenek není tolik proruský, jako spíš velmi neobratný a naivní,“ uvedl Kolář. Dodává, že Andrej Babiš není schopen potlačit svou touhu vymezovat se vůči všemu a všem, a to podle Koláře Rusku nahrává.Jako příklad uvedl jeho účast na setkání konzervativních politiků v Evropě, kde kritizoval EU. „Když jde na sraz patriotů pro Evropu a začne tam kritizovat Evropskou unii úplně ve všem, tak samozřejmě se toho chytne ruská propaganda, která to potom vesele sdílí,“ vysvětlil Kolář. „Myslím si, že ta jeho fascinace Putinem nedosahuje takové míry jako u Roberta Fica,“ dodal.Ondřej Kolář v rozhovoru ostře kritizoval slovenského premiéra Roberta Fica, který se podle něj chová jako regulérní blázen: „Premiérem jedné členské země je regulérní blázen a učíme se s tím pracovat,“ řekl v rozhovoru. Podle něj Ficovo jednání škodí nejen Slovensku, ale i Evropě jako celku. Putin je prý politik žijící v zajetí konspiračních teorií a přirovnal ho k trojskému koni Vladimira Putina v Evropě. Podle Koláře se Fico vymezuje vůči všemu a všem, což na Slovensku vyvolává rostoucí nespokojenost.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Plán Evropské unie zavést emisní povolenky pro domácnosti může výrazně změnit rodinné rozpočty. Kdo a za co by měl platit, jaké dopady to může mít na ceny energií a proč se o tom zatím mluví jen opatrně? Poslechněte si nový Hrotcast s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.Banky v loňském roce odvedly na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, méně než půl miliardy korun. O rok dříve to podle ministerstva financí bylo okolo 700 milionů. Celkový výnos z téhle mimořádné daně za rok 2024 činil 36,7 miliardy, což je pokles z 39,1 miliardy v roce 2023. Většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem. Proč to připomínáme? Protože původní plány ministra financí Zbyňka Stanjury byly jiné – výrazně vyšší.Windfall byl zaveden jako pokus pokrýt dopady energetické krize. Jak to ale skutečně dopadlo?„Podle toho, co ministerstvo financí tehdy říkalo, jsme jen u samotných bank předpokládali výnos až 33 miliard. Ekonomové a odborníci na bankovní sektor ale od počátku tvrdili, že to je nereálné,“ připomíná ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá v novém Hrotcastu.Redaktorka vysvětluje, jak konkrétně finanční instituce na Stanjurovy plány s mimořádnou daní zareagovaly. „Banky začaly ve velkém nakupovat státní dluhopisy, jejichž výnosy jsou osvobozené od zdanění, což je zcela legální praktika. Navíc tím pomáhají státu, protože čím větší je poptávka po státních dluhopisech, tím více klesají náklady na obsluhu státního dluhu.“Nicméně z výběru windfall tax už se stalo politikum. Aby ne, když nás na podzim čekají další sněmovní volby. Bývalá ministryně financí za ANO Alena Schillerová výsledek vládního výběru mimořádné daně označila za výsměch. „Banky se na to připravily a daňově optimalizovaly,“ kritizovala.Dalším tématem Hrotcastu jsou nápady, které zaznívají z vládního hnutí STAN. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák je přímo studnice takových nápadů a možná i test toho, co všechno voliči ještě unesou. Nedávno se rozpovídal na téma, jak zvýšit výdaje na obranu. Prý jedině tak, že budeme zvyšovat daně, což je lepší než škrtat.Kromě daně z nemovitosti jmenoval i daň z příjmu. A pak přišel zlatý hřeb: podle ministra můžeme více zdanit obchodníky na burze. „To by mohl být zajímavý zdroj příjmů,“ zauvažoval.„Irituje mě, že je STAN někdy řazen mezi ideově nevyhraněné. Nemyslím si to o něm. Oni prosazují a prosazovali levicová řešení. Ministr Dvořák mluvil o tom, že výnosy z obchodování jsou velmi málo zdaněné a srovnával to zcela nesmyslně se zdaněním práce,“ říká Malá.„Starostové by rádi danili ty, kdo vydělávají,“ dodává. A moderátor Pavel Štrunc připomíná slova senátora Ondřeje Lochmana ze STAN, který mluvil o tom, že když má někdo neočekávané zisky, je přeci sociálně spravedlivé, aby je odvedl.A jsme zpátky u windfall tax: ČEZ měl podle senátora neočekávané zisky, je tedy dobře, že z nich odvedl daň. „Kdybychom mu je nechali, šly by i minoritním akcionářům. Oni ale vydělali. A to, co bylo výrazně nad průměr, bylo zdaněno. To považuju za spravedlivé,“ řekl doslova Lochman.Posledním velkým tématem jsou emisní povolenky pro domácnosti. Jak to bude s daní ze zelené energie, čekají každou domácnost další výdaje na pokrytí evropské udržitelné ideologie? Čekají nás sociální bouře kvůli dopadu na peněženky občanů? Pusťte si nový Hrotcast.

Výkonná ředitelka Dopravního podniku města Ústí nad Labem Simona Mohacsi je hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz. Říká o sobě, že jeduší ekonomka, vyrůstala v čéesáďácké rodině a dnes řídí podnik, který má téměř pět stovek zaměstnanců, na 200 dohodářů a k tomu 150 vozidel MHD, lanovou dráhu nebo veřejné osvětlení v celém městě ve své správě. Je tak jedním z největších zaměstnavatelů v Ústí nad Labem. „Čistě MHD stojí 600 milionů korun ročně, na jízdném a dalších příjmech například z reklamy se vybere 200 milionů korun ručně,“ popisuje v podcastu Simona Mohacsi cenovku za zdejší MHD.Rok 2024 byl v ústecké veřejné dopravě doslova turbulentní. Emoce vyvolalo zavedení nástupu předními dveřmi i změny linkového vedení, radost pak přinesly nové parciální kloubové trolejbusy, které jsou unikátní dvěma hnanými nápravami pro zdejší kopcovaté tratě. Jen loni dal dopravní podnik do vozidlového parku třičtvrtě miliardy korun. „Jsem v podniku 11 let a za tu dobu je to nejvíc v jednom okamžiku. Na druhou stranu bych ráda řekla i to b. Nemyslím si, že to je správně. Vozidla by se měla nakupovat pravidelně každý rok tak, aby jejich životnost byla vždy zachována. A ne ad hoc zrovna když získáme dotace,“ říká v podcastu Simona Mohacsi.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

I příští rok budou Češi kupovat byty „za nesmysl“, říká hypoteční expert Libor Ostatek. Byty mohou zdražit o desetinu, předpovídá. Drahé bydlení dělí společnost, řekl v podcastu Ve vatě.Více zdražovaly starší byty, zvláště v panelácích. „Novostavby víceméně stály. Developeři v minulých letech výrazně nezlevňovali, spíše nabízeli parkovací místa nebo kuchyňské linky zdarma. A čekali, až trh doroste do cen, které měli v cenících,“ řekl v podcastu Ve vatě Michal Pich, jednatel realitního serveru RealityČechy.Češi si během energetické krize uvědomili, jak jsou starší nemovitosti energeticky náročné. „Zanechalo to u nás stopu. Buďto ten byt skutečně dostanu do daleko lepší energetické třídy, což není vůbec levné, anebo si koupím energeticky úsporný byt. Kvalitní byty, které už se staví alespoň v béčku, to je ta druhá nejúspornější kategorie, ideálně v áčku, si cenu drží a to je vidět u developerů,“ všímá si Libor Ostatek, zakladatel Golem Finance a hypoteční expert Broker Trust.Zájem o vlastní bydlení ale přes vysoké pořizovací ceny i stále dražší hypotéky neutuchá. „Poptávka je obrovská, to znamená, že není vyloučeno, že se budou kupovat „za nesmysl“ v příštím roce i byty málo energeticky úsporné,“ odhaduje Ostatek.Trh s nemovitostmi je vybrakovaný, což také tlačí cenu vzhůru. „Když nabídku srovnáme s rokem 2012, a už tehdy jsme říkali, že je trh vyprodaný, tak je zhruba čtvrtinová,“ podotýká Ostatek.Chabou nabídku v inzertních rubrikách dokládá i Michal Pich z realitního serveru RealityČechy.  „Aktuálně je u nás zhruba 35 000 nemovitostí, to je zhruba třetina toho, co před 12 lety. Spoustu investorů si uvědomila, že nemá cenu prodávat nemovitosti, drží je.“Češi totiž nemají k investici do „cihly“ moc alternativ. Posílat peníze do investičních fondů či kupovat akcie se teprve učí. Nemovitostí zároveň řadě domácností slouží jako zajištění na stáří.Jak zdraží byty?Cena průměrného sedmdesátimetrového bytu o dispozici 3+1 v listopadu poprvé v historii překročila pětimilionovou hranici. Přesto se byt se v nabídce dlouho neohřeje. Na trh se vrátili lidé, kteří nákup dlouho odkládali. „Aktuálně trvá doba od zadání inzerátu po prodej 2,5 měsíce. Záleží na tom, jestli to je třeba garsonka, po které jsou velké poptávky, nebo se jedná o nějaký dražší dům, který si zájemce hledá delší dobu,“ upozorňuje Pich.I v roce 2025 půjdou ceny bydlení nahoru. Co se na realitním trhu bude dít, naznačují obvykle ceny starších panelákových bytů na severu Čech či Moravy. Ty aktuálně mírně zdražují. „My je bereme jako pomyslný indikátor, i teď přesně reflektují, co se děje. Růst cen tam je ale velmi pozvolný. Nejsou to žádné skoky. Bavíme se opravdu v řádech procent, ne v desítkách procent.“Podle optimistického scénáře, který namodelovali experti Golem Finance, porostou v příštím roce ceny bytů o 3 %, je ale málo pravděpodobný. Podle negativního scénáře zdraží o 15 % a podle realistického modela zhruba o desetinu. „Realisticky bych odhadoval růst cen nemovitostí 10 %. Pokles cen hypoték bych věřil, že bude kolem 0,6 %. A příjmy porostou v průměru o 5 %,“ vypočítává Libor Ostatek.Přes rostoucí zájem o nemovitosti, který dokládají i data z hypotečního trhu, prostor na vyjednávání o ceně v realitních kancelářích podle Michala Picha stále je. „Určitě doporučuju po jakékoliv prohlídce se s makléřem potkat znovu. Probrat všechny technické věci, i ty právní, otevřít i téma výše kupní ceny. Ve standardním procesu je stále ještě možnost se na ceně domluvit.“Výše slevy je individuální, záleží i na tom, jak rychle potřebuje majitel nemovitost prodat. „Já bych to zkusil pocitově. Když uvidíte nemovitost třeba za 5 milionů, začal bych někde na čtyřech, čtyřech a půl. A i kdyby to skončilo někde na 4,8, nevadilo by mi to,“ doporučuje v podcastu Ve vatě Pich.Přivřete oči a kupte, radí expertČekat, až byty zlevní, by kupující mohli do nekonečna. „Pokud vám srdce říká, to je bydlení, kde chci být, to je ten domov, nečekejte, trošku přivřete oči, ale vezměte to. Zbytečně bych nespekuloval na ceně, aby se nestalo, že vám byt uteče. Je možné, že byste si třeba za půl roku sjednali financování za lepší peníze, ale nebude problém tu hypotéku refinancovat,“ radí Michal Pich.Dostupnost bydlení je už několik let neúnosná, míní Libor Ostatek. Takový růst cen nemovitostí podle něj nemůže trvat do nekonečna. „Spějeme k nějakému zlomu na trhu nemovitostí, který může nastat v řádu let. Nemyslím si, že je to záležitost příštího roku, ale jakmile se stane nějaká významná událost na finančních trzích nebo možná i geopolitická, tak ten zlom nastane. Nic neroste do nebe.“Už devatenáct měsíců se hodnota Indexu dostupnosti bydlení drží kolem 60 %. „Domácnost musí ze svých čistých příjmů vydat 60 % na oltář toho, aby si mohla koupit normální průměrný byt, řekněme, 3+1, kolem 70 m²,“ řekl Ostatek.Nedostupnost bydlení se stává závažným společenským problémem. „Rozdělili jsme se na dva tábory. Na ty, kteří už něco vlastní, něco nabyli. A ti jsou samozřejmě rádi, že cena nemovitosti stoupá. A pak je tady druhá skupina, ti kteří na vlastní bydlení nedosáhnou,“ konstatuje Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) přichází necelý rok před volbami s novým komunikačním stylem, který má voličům jednodušeji ukázat, že je kabinet úspěšný. A má pomoci smazat výraznou ztrátu, kterou ukazují průzkumy volebních preferencí mezi opozičním ANO a koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). „Nemyslím si, že zrovna ty německé platy byl šťastný výrok,“ uznává pro Český rozhlas Plus politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) přichází necelý rok před volbami s novým komunikačním stylem, který má voličům jednodušeji ukázat, že je kabinet úspěšný. A má pomoci smazat výraznou ztrátu, kterou ukazují průzkumy volebních preferencí mezi opozičním ANO a koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). „Nemyslím si, že zrovna ty německé platy byl šťastný výrok,“ uznává pro Český rozhlas Plus politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání oznámila, že by se jí měli nahlásit všichni influenceři, youtubeři a autoři obsahu. Ministr kultury poté, co přišly bouřlivé reakce, slíbil, že registraci zruší. „Pokud se má něco sledovat či regulovat, tak to mají být vážné věci,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Nemyslím si, že by zrušení povinné registrace něco změnilo,“ reaguje šéfredaktor týdeníku Reflex a autor podcastů Martin Bartkovský.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání oznámila, že by se jí měli nahlásit všichni influenceři, youtubeři a autoři obsahu. Ministr kultury poté, co přišly bouřlivé reakce, slíbil, že registraci zruší. „Pokud se má něco sledovat či regulovat, tak to mají být vážné věci,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Nemyslím si, že by zrušení povinné registrace něco změnilo,“ reaguje šéfredaktor týdeníku Reflex a autor podcastů Martin Bartkovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Média rezignovala postupně na to, aby byla schopna být partnerem v názorovém střetu, který zkoumá politickou moc. Nemyslím partnerem, který by šel na ruku, ale partnerem, který zpochybňuje, rozporuje, kritizuje, dělá to, co se od médií očekává,“ říká jedna z našich nejvýraznějších žen ve světě médií a politiky, Jana Bobošíková. 1. díl, 22.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Odborník na Kórejský polostrov v rozhovore hovorí, že Rusko a Severná Kórea sú predurčení k tesnejšej spolupráci, pretože oba režimy sú sankcionované a vytesnené zvyškom sveta. „Rusko má všetko, čo Severná Kórea potrebuje. Trpí nedostatkom energetických surovín alebo chronickým nedostatkom potravín. To všetko môže poskytnúť Rusko. No a Rusko sa na Severnú Kóreu obracia ohľadne dodávok munície a v poslednej dobe v dodávke živej bojové sil. Ideo obojstranne výhodnú spolupráciu," hovorí v podcaste koreanista z Ústavu ázijských štúdii Univerzity Karlovej Tomáš Horák.Severná Kórea plánuje na Ukrajinu vyslať špeciálny druh vojsk. „Jednotky, ktoré boli vyslané do Ruska, by mali patriť k tomu najlepšiemu. V rámci severokórejskej armády ide o špeciálne vydelený druh vojsk, špeciálne sily."Severná Kórea bude vyrábať hrdinovHorák tiež vysvetľuje, že obyvateľom Severnej Kórey je odmala vštepované, že záujmy spoločnosti sú nadradené záujmom jednotlivca. Naopak si myslí, že prípadné straty na bojisku by mohli byť využité propagandisticky. „Severná Kórea si bude vyrábať hrdinov. Nemyslím, že prípadné ľudské straty na životoch by vyvolali nespokojnosť Severnej Kórey," hovorí v podcaste. Severokórejská armáda môže isť do vojny s tým, že bojuje proti spoločnému nepriateľovi proti Spojeným štátom.Témou rozhovoru je aj blízkosť Vladimira Putina a Kim Čong-una a život v KĽDR. Odobrník hovorí, že v Severnej Kórey je miera totality, neslobody, manipulácie a propagandy rádovo vyššia než v Rusku. Pokiaľ nedokážeme pochopiť Rusko, tak prípade Severnej Kórey to bude ešte obtiažnejšie. „Mám veľmi krátku skúsenosť so severokórejským režimom, ale aj ten krátkodobý pocit na človeka veľmi silne zapôsobí. Propaganda naozaj číha na každom kroku. Dokonca aj Severní Kóreici ju majú už tak hlboko v hlave, že majú problémy vyjadrovať myšlienky. Keď sa ich ale opýtate na niečo čo súvisí milovaným vodcom, sú schopní vysypať propagandististické frázy," hovorí tiež v podcaste.Moderuje Denisa Hopková.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes, Google Podcasts alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk alebo na Instagrame.

Odborník na Kórejský polostrov v rozhovore hovorí, že Rusko a Severná Kórea sú predurčení k tesnejšej spolupráci, pretože oba režimy sú sankcionované a vytesnené zvyškom sveta. „Rusko má všetko, čo Severná Kórea potrebuje. Trpí nedostatkom energetických surovín alebo chronickým nedostatkom potravín. To všetko môže poskytnúť Rusko. No a Rusko sa na Severnú Kóreu obracia ohľadne dodávok munície a v poslednej dobe v dodávke živej bojové sil. Ideo obojstranne výhodnú spolupráciu," hovorí v podcaste koreanista z Ústavu ázijských štúdii Univerzity Karlovej Tomáš Horák.Severná Kórea plánuje na Ukrajinu vyslať špeciálny druh vojsk. „Jednotky, ktoré boli vyslané do Ruska, by mali patriť k tomu najlepšiemu. V rámci severokórejskej armády ide o špeciálne vydelený druh vojsk, špeciálne sily."Severná Kórea bude vyrábať hrdinovHorák tiež vysvetľuje, že obyvateľom Severnej Kórey je odmala vštepované, že záujmy spoločnosti sú nadradené záujmom jednotlivca. Naopak si myslí, že prípadné straty na bojisku by mohli byť využité propagandisticky. „Severná Kórea si bude vyrábať hrdinov. Nemyslím, že prípadné ľudské straty na životoch by vyvolali nespokojnosť Severnej Kórey," hovorí v podcaste. Severokórejská armáda môže isť do vojny s tým, že bojuje proti spoločnému nepriateľovi proti Spojeným štátom.Témou rozhovoru je aj blízkosť Vladimira Putina a Kim Čong-una a život v KĽDR. Odobrník hovorí, že v Severnej Kórey je miera totality, neslobody, manipulácie a propagandy rádovo vyššia než v Rusku. Pokiaľ nedokážeme pochopiť Rusko, tak prípade Severnej Kórey to bude ešte obtiažnejšie. „Mám veľmi krátku skúsenosť so severokórejským režimom, ale aj ten krátkodobý pocit na človeka veľmi silne zapôsobí. Propaganda naozaj číha na každom kroku. Dokonca aj Severní Kóreici ju majú už tak hlboko v hlave, že majú problémy vyjadrovať myšlienky. Keď sa ich ale opýtate na niečo čo súvisí milovaným vodcom, sú schopní vysypať propagandististické frázy," hovorí tiež v podcaste.Moderuje Denisa Hopková.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes, Google Podcasts alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk alebo na Instagrame.

Rusi majú strategickú iniciatívu od začiatku roka a postupujú ďaleko rýchlejšie, než doteraz. Ukrajinci nerozhodujú, kde sa bude bojovať, hovorí v podcaste generál vo výslužbe Pavel Macko. „Od začiatku augusta postupne zvyšujúci tlak. Snažia sa získať vďaka tejto iniciatíve čo najviac a čo najlepšie si upevniť pozíciu, ale že by sme videli, že to smeruje k tomu, že za pár mesiacov skončí táto vojna, tak určite nie sme v takej situácii," hovorí v podcaste.V rozhovore tiež rozoberáme, ako je to s nasadením severokórejských vojakov na Ukrajine. Generál hovorí, že zatiaľ nie je priamo potvrdené, že by sa vojaci zo Severnej Kórey priamo zapájali do bojov. „No je pravda že na fronte naozaj zahynuli kórejskí dôstojníci. Ale my nevieme, že či boli naozaj zapojení do bojov alebo boli to len poradcovia a inštruktori. Pokiaľ by sa ale potvrdilo, že boli severokórejské vojská zapojené do vojny, bolo by to mimoriadne zlá správa, lebo by to znamenalo internacionalizáciu konfliktu."Nemyslí si však, že by sa Severná Kórea zapojila priamo. „Najpravdepodobnejší variant bude, že formálne vyvedú z ozbrojených síl KĽDR a budú bojovať pod vlajkou Ruskej federácie. Nepredpokladám, že by Severná Kórea priamo bez prevlajkovania nasadila svoje vojská proti Ukrajine," hovorí Macko.V podcaste hovoríme aj tom, či si naši spojenci všímajú cestu europoslanca Smeru Ľuboša Blahu do Moskvy. Podľa Macka sme čoraz nedôveryhodnejší partner. „Na druhej strane Aliancia je ďaleko pevnejšia. Nerozkýva sa na výstrelkoch a nezmyselných misiách ľudí, ako je Ľuboš Blaha alebo konkrétni individuálni politici," uzatvára.Moderuje Denisa Hopková.

Rusi majú strategickú iniciatívu od začiatku roka a postupujú ďaleko rýchlejšie, než doteraz. Ukrajinci nerozhodujú, kde sa bude bojovať, hovorí v podcaste generál vo výslužbe Pavel Macko. „Od začiatku augusta postupne zvyšujúci tlak. Snažia sa získať vďaka tejto iniciatíve čo najviac a čo najlepšie si upevniť pozíciu, ale že by sme videli, že to smeruje k tomu, že za pár mesiacov skončí táto vojna, tak určite nie sme v takej situácii," hovorí v podcaste.V rozhovore tiež rozoberáme, ako je to s nasadením severokórejských vojakov na Ukrajine. Generál hovorí, že zatiaľ nie je priamo potvrdené, že by sa vojaci zo Severnej Kórey priamo zapájali do bojov. „No je pravda že na fronte naozaj zahynuli kórejskí dôstojníci. Ale my nevieme, že či boli naozaj zapojení do bojov alebo boli to len poradcovia a inštruktori. Pokiaľ by sa ale potvrdilo, že boli severokórejské vojská zapojené do vojny, bolo by to mimoriadne zlá správa, lebo by to znamenalo internacionalizáciu konfliktu."Nemyslí si však, že by sa Severná Kórea zapojila priamo. „Najpravdepodobnejší variant bude, že formálne vyvedú z ozbrojených síl KĽDR a budú bojovať pod vlajkou Ruskej federácie. Nepredpokladám, že by Severná Kórea priamo bez prevlajkovania nasadila svoje vojská proti Ukrajine," hovorí Macko.V podcaste hovoríme aj tom, či si naši spojenci všímajú cestu europoslanca Smeru Ľuboša Blahu do Moskvy. Podľa Macka sme čoraz nedôveryhodnejší partner. „Na druhej strane Aliancia je ďaleko pevnejšia. Nerozkýva sa na výstrelkoch a nezmyselných misiách ľudí, ako je Ľuboš Blaha alebo konkrétni individuálni politici," uzatvára.Moderuje Denisa Hopková.

Panika ve vládních řadách kvůli příštím sněmovním volbám stoupá, naopak Andreji Babišovi momentálně všechno hraje do karet. Jaký by byl Babiš premiér? A jsou oprávněné obavy, že se vydá Ficovou či Orbánovou cestou?„Obecně si myslím, že spíš ne. Protože na rozdíl od Orbána Babiš není ideolog, ale jen populista. A na rozdíl od pomstychtivého Fica nežije v úplné paranoie,“ myslí si Václav Dolejší. I když přiznává, že vznik Patriotů pro Evropu v europarlamentu je varovný signál.Znalci Andreje Babiše se shodují v jednom: do hlavy mu nikdo nevidí. A v minulosti už předvedl tolik politických otoček, že je extrémně nepředvídatelný.„U Babiše se to strašně těžko odhaduje, ve skutečnosti žádnou politiku nemá. Hodně záleží na tom, kdo bude jeho koaliční partner. Babiš ho ve vládě bude buď vyvažovat, nebo vykrádat, případně postupně obojí, jako jsme viděli u sociální demokracie,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.A v takovém případě jsou tu dvě extrémně odlišné možnosti - Babiš s extremisty, nebo Babiš s některou ze stran vládní koalice.Hlavní budou dvě otázky: jak se bude šéf ANO chovat v zahraniční politice, především v otázce války na Ukrajině. A taky jestli se pokusí „ukrást stát“, jako se o to snaží Robert Fico, a pomáhat si přitom útoky na média.„Nemyslím si, že to bude tak divoké jako na Slovensku. Soudy tu Babiše tak netlačí. A taky si umí spočítat, že by to vyvolalo moc velký odpor, který by za to nestál,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.U médií se zase Babišovi osvědčila jiná strategie. „Stačí, jak je pomlouvá u svých voličů a tím je znedůvěryhodňuje,“ dodává Václav Dolejší.Co žene Babiše opět za premiérským křeslem? Bude z Aleny Schillerové zase pravicová bojovnice proti Venezuele Maláčové? A co se za rok stane, že nakonec všechno dopadne úplně jinak? Poslechněte si celou aktuální epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Je veľmi dôležité, aby deti zažili dotyk inštitúcie v čo najrannejšom veku. Odborné štúdie už dávno hovoria o tom, že deti, bez ohľadu na to z akého sociálneho prostredia pochádzajú, tak čím skôr sa zaradia do kolektívu a inštitúcie, tým lepšie prospievajú,“ hovorí riaditeľka materskej školy v Bratislave Dagmar Luknárová.„Nástup dieťaťa do materskej školy je asi najzlomovejším okamihom v živote človeka. Je to deň, kedy vstupujeme do inštitúcie, a teda do inštitucionálnych procesov. Musíme sa naučiť prispôsobiť, deliť sa o pozornosť dospelého s mnohými ďalšími deťmi a preto záleží mimoriadne významne na tom, ako dobre sú deti na zaškolenie zrelé. Deti totiž na rozdiel od dospelých podstatne menej premýšľajú a „špekulujú“. Deti predovšetkým prežívajú a veľmi podceňujeme, že o svojich pochybnostiach a pocitoch nedokážu hovoriť, ale drámy, ktoré sa v nich dejú, sú obrovské. Tvrdí špeciálny pedagóg a rodinný terapeut so špecializáciou na deti predškolského veku Jiří Halda.Materské školy, presnejšie predprimárne vzdelávanie detí, je na Slovensku veľmi podceňovaná téma. Odráža sa to na žalostných platových pomeroch pedagógov, nedostatku kvalifikovaného personálu ako i slabej podpore špecializovaných a podporných profesií pre deti s akýmkoľvek typom inakosti. Vynára sa preto neodbytná otázka: Sú pre tento štát, ale najmä pre nás ako rodičov, naše deti v tomto ich mimoriadne dôležitom veku skutočne takou prioritou, ako o tom tak radi a často rozprávame?„Nechávame to bežať v takom vyslovene opatrovateľskom režime. Samozrejme sú svetlé výnimky, ale my síce máme v zákone inklúziu, to však neznamená zobrať dieťa s bariérami či potrebami, ale vytvoriť mu vyhovujúce prostredie pretože my nemáme prispôsobiť dieťa škole, ale školu dieťaťu. Až vtedy to bude funkčná inklúzia,“ konštatuje jeden z problémov predprimárneho vzdelávania v našich škôlkach Dagmar Luknárová.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Je veľmi dôležité, aby deti zažili dotyk inštitúcie v čo najrannejšom veku. Odborné štúdie už dávno hovoria o tom, že deti, bez ohľadu na to z akého sociálneho prostredia pochádzajú, tak čím skôr sa zaradia do kolektívu a inštitúcie, tým lepšie prospievajú,“ hovorí riaditeľka materskej školy v Bratislave Dagmar Luknárová.„Nástup dieťaťa do materskej školy je asi najzlomovejším okamihom v živote človeka. Je to deň, kedy vstupujeme do inštitúcie, a teda do inštitucionálnych procesov. Musíme sa naučiť prispôsobiť, deliť sa o pozornosť dospelého s mnohými ďalšími deťmi a preto záleží mimoriadne významne na tom, ako dobre sú deti na zaškolenie zrelé. Deti totiž na rozdiel od dospelých podstatne menej premýšľajú a „špekulujú“. Deti predovšetkým prežívajú a veľmi podceňujeme, že o svojich pochybnostiach a pocitoch nedokážu hovoriť, ale drámy, ktoré sa v nich dejú, sú obrovské. Tvrdí špeciálny pedagóg a rodinný terapeut so špecializáciou na deti predškolského veku Jiří Halda.Materské školy, presnejšie predprimárne vzdelávanie detí, je na Slovensku veľmi podceňovaná téma. Odráža sa to na žalostných platových pomeroch pedagógov, nedostatku kvalifikovaného personálu ako i slabej podpore špecializovaných a podporných profesií pre deti s akýmkoľvek typom inakosti. Vynára sa preto neodbytná otázka: Sú pre tento štát, ale najmä pre nás ako rodičov, naše deti v tomto ich mimoriadne dôležitom veku skutočne takou prioritou, ako o tom tak radi a často rozprávame?„Nechávame to bežať v takom vyslovene opatrovateľskom režime. Samozrejme sú svetlé výnimky, ale my síce máme v zákone inklúziu, to však neznamená zobrať dieťa s bariérami či potrebami, ale vytvoriť mu vyhovujúce prostredie pretože my nemáme prispôsobiť dieťa škole, ale školu dieťatu. Až vtedy to bude funkčná inklúzia,“ konštatuje jeden z problémov predprimárneho vzdelávania v našich škôlkach Dagmar Luknárová.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Evropská komise podle agentury Bloomberg připravuje návrh, který může zmrazit eurofondy pro Slovensko ve výši 13 miliard eur (víc než 325 miliard korun). „Nemyslím, že hned poté, co by se objevil oficiální právní názor Evropské komise ohledně slovenské legislativy, že by Robert Fico okamžitě řekl: Ano, my to dáme do pořádku,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus analytik a výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

*Podporte podcast Piatoček v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extrapiatocek⁠⁠⁠⁠⁠ - Tu podpisuj: https://www.peticie.com/na_obranu_kultury Tento týždeň sa toho stalo toľko, že sami nevieme, kde začať. Náhoda? Nemyslíme si. Martina Šimkovičová pokračuje v absolútnom devastovaní kultúry na Slovensku. Jej tempo je vražedné a ničí, čo jej príde do cesty. Najnovšie jej padli za obeť SND a SNG. Medzitým je veselo aj na ministerstvách vnútra a spravodlivosti. V skratke, NAKA je zrušená, Kováčik je na slobode a právny štát jednou nohou v hrobe. Dobre to nevyzerá ani pre naše zdravotníctvo, ktoré je v kríze už dlho. Najnovšia kauza súvisí s pochybnou výmenou potrubia a rovnako pochybnými dodávkami zdravotníckeho materiálu. PS: Ak sa pýtate, že GDE OBRANA A ŽIVOTNÉ PROSTREDIE? Tak nebojte sa, to si prelustrujeme nabudúce. - PIATOČEK V OBRAZE #25: https://www.youtube.com/watch?v=lnc0q4os5TM - Instagram: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Náš Discord nebol nikdy lepší:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bit.ly/piatockaren⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠/

Praha chce letos rekordně stavět. Rozjet se má více než desítka projektů za 50 miliard korun. Stejně jako další česká města ji ovšem stále brzdí zdlouhavé povolovací procesy a zastaralé územní plány. Jak se boj s byrokracií daří?Hostem Ptám se já byl ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.Hlavní město na letošek ohlásilo zahájení rekordního počtu veřejných staveb. Někteří radní to dokonce označují za největší stavební boom za uplynulá desetiletí. Na více než desítce projektů za 50 miliard korun se kromě města jako investor podílí také stát. Prahu čeká například revitalizace Václavského náměstí, stavba Dvoreckého mostu nebo zasklení oblouků v opraveném Negrelliho viaduktu.„Je skvělé, že se to daří, že se to konečně rozjelo. Nemyslím si, že nás to ale má uklidňovat. Ono se to trochu potkává najednou, jsou to dlouho plánované projekty,“ upozorňuje šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč. Podle něj by hlavní město mělo dělat maximum pro to, aby taková výstavba byla standardem každý rok.„My jsme tomu odvykli, ale v každém velkém městě v Evropě se pořád takové věci dějí, pořád jsou někde nějaké dopravní uzavírky a překlady, protože ta města se přirozeně vyvíjí, pořád do nich přicházejí tisíce lidí. I v Praze přibývá 10 až 15 tisíc lidí ročně.“Ondřej Boháč byl za dobu svého působení v čele IPRu (kde je od roku 2017) vůči vedení města nejednou kritický. Svou práci popisuje jako „jízdu na tygru“, která mu ale dává smysl. Praha je podle něj stále skvělé město pro život, problémy se v něm ale bohužel hromadí a už probublávají na povrch. „Mrzí mě, že z toho nedokážeme vytěžit víc. V tom, co bychom mohli Praze dát, jedeme na méně než na 50 procent potenciálu.“Zůstává Praha zakonzervovaným skanzenem, nebo se konečně někam posouváme? Měla by se prodražující se Vltavská filharmonie postavit za každou cenu? A povedla se rekonstrukce obchodního domu Máj?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Nejdéle sloužící český europoslanec Jan Zahradil po dvaceti letech končí v Bruselu. Při návratu na domácí politickou scénu na sebe hned upoutal pozornost, když šel gratulovat do volebního štábu Motoristů a Přísahy. Kam míří teď? Hostem Ptám se já byl bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil, který byl od roku 2004 až do letoška poslancem Evropského parlamentu. I přes velké naděje lídrů koalice Spolu, že v eurovolbách porazí svého opozičního rivala, hnutí ANO u voličů zvítězilo. A podle nedávného průzkumu agentury STEM zůstává i nadále ve vedení na domácí politické scéně. Kdyby se v červnu konaly volby do Sněmovny, hnutí Andreje Babiše by podle průzkumu vyhrálo drtivě s téměř 33 procenty hlasů. Druhá by skončila ODS s asi 15 procenty. Potřebnou pětiprocentní hranici by z vládních stran překročili ještě Piráti a STAN. Podle kritika koalice Spolu a končícího europoslance za ODS Jana Zahradila už udělala jeho vlastní strana v koaličním projektu ústupků dost a měla by s tím přestat. Jinak jí hrozí, že se ve Spolu „rozpustí“. V ODS už podle něj proto také začíná probublávat nespokojenost. Zahradil se zároveň netají s tím, jak ho dráždí spojenectví jeho strany s TOP 09. „V ODS, přestože to nikdo neřekne nahlas, všichni vědí, jak to s tou topkou je. Ta strana podle mě neexistuje. To je prázdná slupka.“Pokud Spolu za rok ve sněmovních volbách neuspěje, občanští demokraté by podle Zahradila měli koalici opustit a pokusit se vyjednávat sami za sebe: „Nemyslím si, že je rozumné, aby ODS v tuhle chvíli, celých 15 měsíců do parlamentních voleb říkala: ne, s Babišem nikdy, je to nepřítel, v žádném případě s ním nepůjdeme.“Jakou budoucnost má podle Jana Zahradila ODS? Co ho tak fascinuje na Motoristech? A jak velký risk od francouzského prezidenta Emanuela Macrona je vyhlášení předčasných parlamentních voleb?

Zápas o vše. Příběh české reprezentace na EURO může ve středu skončit, záleží na tom, jak se svěřenci Ivana Haška popasují s Tureckem. Soupeř, kterému mají Češi historicky co vracet. Soupeř plný zajímavých hráčů z nejlepších evropských klubů. Ale zároveň soupeř, který zažívá problémy s produktivitou a vlastní herní identitou. „Nemyslím si, že má teď trenér Montella dobrou pozici. To, jak omlouval nenasazení Gülera, mi přišlo trochu jako alibismus. V zápase s Portugalskem navíc dostali takové facky, že je to pro ně velký alarm. Bojím se ale, že kvůli nim budou tentokrát mnohem koncentrovanější,“ nabízí svůj pohled redaktor Jakub Plaskura na situaci po turecké prohře 0:3 v druhém kole.„V Česku řešíme nečitelnost našeho týmu a v tureckých médiích řeší úplně to samé. Sám vlastně nedokážu s jistotou říct, jací hráči jsou na určité posty jedničkami. Stejně jako u Česka je tu pocit, že Montella stále hledá,“ říká svůj dojem z Turecka redaktor Bartoloměj Černík.Jaké principy se přeci jen dají najít ve hře Turecka? Přes jaké místo v sestavě soupeře vede cesta k úspěchu? Jaká je situace kolem turecké hvězdičky Ardy Gülera? Kdo je nenápadnou hvězdou Montellova výběru? A jaký výsledek se může v Hamburku dle tipů redaktorů urodit? Poslechněte si celé PREVIEW na iSport premium nebo liganaruby.cz.

Máme spoustu představ, jak by se měla Čína chovat, co by měli změnit, ale velmi často to až tragikomicky odráží, jak málo toho o této veliké zemi, její historii a jejích obyvatelích víme. Podobně zas Číňané ani jejich politici často nerozumí nám. Nemyslím si, že bychom to dokázali změnit jedním rozhovorem, ale má smysl alespoň nějaká témata otevřít. Sinolog Ondřej Kučera z Palackého univerzity v Olomouci přijal pozvání na speciální konferenci, kterou jsme v rámci festivalu Neznámá Země uspořádali v Zikmundově vile ve Zlíně. A vy, kteří jste na místě nebyli osobně, máte právě teď příležitost slyšet úvodní debatu.Dodám, že celý rozhovor a bez reklam najdete na mém účtu na Herohero, tedy na adrese https://herohero.co/petrhorky. Těším se na Vaše reakce, ahoj, Váš Petr Horký.00:00 Číňané nemají vojenské, ale ekonomické ambice.10:06 Čína potřebuje globální trh.14:48 Číňané myslí jinak, nám nerozumí.19:32 Vztahy Čína - Rusko.Support the Show.

Slovensko bolo minulý týždeň opäť témou v Bruseli. K právnemu štátu na Slovensku a slobode médií v europarlamente prebehla rozprava. Na to, či by sme mohli prísť o eurofondy a aké ma Komisia otázky na Slovensko sme sa pýtali viacerých europoslancov. Európska komisia je v úzkom kontakte so slovenskou vládou, uviedol komisár pre spravodlivosť Didier Reynders počas minulotýždňovej rozpravy o právnom štáte a slobode médií na Slovensku v Európskom parlamente. Komisia si všimla snahy o zmenu trestných kódexov. „Zmeny boli prijaté v zrýchlenom konaní začiatkom februára napriek tomu, že Komisia žiadala, aby bolo viac času pre vhodné konzultácie, ktoré by prebiehali nielen na národnej, ale aj európskej úrovni,” uviedol v súvislosti s novelou trestného zákona.Zmeny podľa Reyndersa ohrozia boj proti korupcii a obhajovanie finančných záujmov Európskej únie. „Reforma ako bola prijatá zohľadnila určité pochybnosti, ktoré Komisia mala v súvislosti s predchádzajúcim návrhom,” uviedol komisár pre spravodlivosť.Európska komisia je v kontakte so slovenskými inštitúciami pri hodnotení dopadov zmien. „Ide o to, aby sa zabezpečilo efektívne pokračovanie prebiehajúcich vyšetrovaní prípadov. Vrátane tých, ktoré sa týkajú finančných záujmov EÚ,” dodal Didier Reynders.Budete počuť aj vicepremiéra pre Plán obnovy Petra Kmeca. Popiera, že by Slovensko malo prísť o miliardy eur.Na tému sme sa pýtali aj viacerých europoslancov. Budete počuť europoslancov za KDH - Miriam Lexmann a Ivana Štefanca. "Nemyslím si, že sa niečo udeje pred eurovoľbami," hovorí Štefanec v podcaste.Robert Fico po výhre Petra Pellegriniho v prezidentských voľbách hovoril, že by ho neprekvapilo, ak by nám teraz z čisto politických dôvodov a výsledku prezidentských volieb Európska Komisia skočila na fondy. „To, že to Robert Fico pustil do éteru znamená aj to, že možno vie a uvedomuje si, že zrušenie úradu špeciálnej prokuratúry a prerozdeľovanie procesov - pri tom prerozdeľovaní môže nastať vstup do týchto procesov. Či nastane alebo nenastane závisí od Roberta Fica, akým spôsobom transparentne bude nakladať s týmto prerozdeľovaním. Európska prokuratúra to bude skúmať a v prípade, že bude jasné, že tam prichádza k ovplyvňovaniu súdnych procesov alebo stupovaniu do súdnych procesov, tak že sa nechránia ekonomické záujmy a transparentnosť európskych prostriedkov, tak v tom prípade príde k odoberaniu. Ked to Fico hovorí znamená, chce sa chrániť, že on s tým nič nemá a len tá zlá opozícia. To robí dlhodobo," myslí si Miriam Lexmann. myslí si Miriam Lexmann.Budete počuť aj reakcie poslancov Smeru Roberta Hajšela a Kataríny Roth Neveďalovej, Jozefa Mihála z koalície PS-Spolu, či českého europoslanca Luděka Niedermayera.Podcast Európa vzniká v spoluprácie redakcie Aktuality.sk s Európskym parlamentom.Moderuje Denisa Hopková.

Centrální banky jsou přecpané penězi, které nahromadily při záchraně ekonomik. Daní za pomoc v těžších časech bude pomalý růst, což už podle ekonoma Dominika Stroukala zažíváme.Dříve si banky peníze půjčovaly mezi sebou. Která jich měla víc, půjčila bance, které jich měla méně. „Po roce 2008 banky jedou v módu přebytku likvidity. Díky procesu kvantitativního uvolňování po velké finanční krizi jsme se dostali do situace, kdy velká většina bank má likvidity dostatek a tu alokuje do různých investic,“ popisuje ekonom Dominik Stroukal novou realitu na trhu s úvěry v podcastu Ve vatě.Laici říkají kvantitativnímu uvolňování tištění peněz, v Americe se používá termín helicopter money, v reálu jde o nástroj měnové politiky, kterým se centrální banky naučily „nakopávat“ ekonomiku. V praxi nakupují aktiva od komerčních bank, neposílají jim „vytištěné peníze“. Žádné nové peníze ve skutečnosti nevznikají. Místo toho centrální banka vytváří likviditu, kterou komerční banky drží na účtech rezerv u centrální banky.Po pandemii covidu je v bankách těchto volných rezerv extrémní množství. „Během roku a půl jsme, když se bavíme o Americe, nahnali několikanásobně větší objem likvidity než během období po velké finanční krizi v letech 2009 až 2014,“ všímá si Jan Berka, který se se Stroukalem měnové politice věnuje v právě vydávané knize Trhy. Měnová politika pro nadšence a investory.Dopady toho, že „banky sedí na hromadě peněz“, jak říká Dominik Stroukal, cítí i spotřebitelé. „Když člověk přijde do banky, vezme si úvěr, tak ho má. Dřív se stály fronty na banky, dneska banky stojí fronty na lidi. To je změna, kterou kvantitativní uvolnění přineslo.“Česko na „japonské cestě“Japonská ekonomika, která se dekády potácí v deflaci, se dokonce dostala do fáze, kdy si domácnosti ani firmy nechtějí nové úvěry brát.„Domácnosti se radši oddlužovaly, než aby se zadlužovaly. Pokud to nedokáže nastartovat měnová ani fiskální politika, tak s tím nehnete. Podobnou věc vidíme třeba v Číně. Sazby jsou nízko, v bankovním sektoru je spoustu likvidity, ale domácnosti a firmy si nebudou brát úvěry. A když si je nebudou brát, tak ekonomiku nenakopnete,“ vysvětluje Jan Berka, šéfredaktor ekonomického webu Roklen 24.To je podle Dominika Stroukala výhledově hrozba i pro českou ekonomiku. „Do japonského modelu se můžeme dostat i u nás. Nemyslím, že záporné nebo nulové úrokové sazby jsou pryč kvůli jedné inflační epizodě. Dlouhodobě, už jenom z populačních důvodů, budou mít sazby tendenci být nižší.“ Starší populace si v průměru logicky vezme úvěrů méně.Ani banky už nepadají jako dřívPřebytek likvidity v bankách má pozitivní i negativní dopady. Banky jsou mnohem odolnější než dřív. Podle Stroukala dokonce žijeme v „bernankeovském“ světě, kdy banky nesmí padat.„V roce 2008 seděl v čele amerického Fed Ben Bernanke, dneska čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomii, největší znalec velké hospodářské krize ze 30. let, který dodnes říká: ‚Banky by neměly padat.‘ Pádů se bojíme, banky musí být proto zacpané likviditou. To je dnešní modus operandi,“ říká Stroukal.Evropu i Spojené státy – jako daň za kvantitativní uvolňování – čeká v příštích letech slabý ekonomický růst. „Jeden z nákladů kvantitativního uvolňování právě vidíme, všechno tak nějak zpomalí. V Evropě se to více než v Americe může navíc promítnout do vyššího zadlužení, jak jsme to hnali přes fiskál,“ řekl Stroukal s odkazem na vládní zadlužování.Investor, který sleduje měnovou politiku, má na trzích výhodu. Na co přesně se dívat? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Peter Pellegirni silné zastúpenie nemá, ale keďže mnohí sú nerozhodní a Korčok sa im nepáči môže aj on zabodovať. Vidím to pól na pól. Asi veľká časť voličov maďarskej národnosti nepríde, hovorí v podcaste vedecký pracovník SAV János Fiala-Butora. Neúspešný prezidentský kandidát Kristian Forró dnes podporil v druhom kole prezidentských volieb Petra Pellegriniho. „V tejto chvíli a za týchto podmienok si myslím, že by bolo alibistické povedať, nech sa ľudia rozhodnú," uviedol Forró.Vo voľbách získal vyše 65-tisíc hlasov. Môže jeho podpora výrazne pomôcť Pellegrinimu? Budete počuť právnika okrúhleho stola Maďarov na Slovensku a vedeckého pracovníka Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV Jánosa Fiala-Butoru.„Nemyslím, že podpora strany Aliancia bude mať veľkú váhu. V prvom kole pán Forró nedosiahol dobrý výsledok, získal menej hlasov ako predpokladal. Maďarskí voliči už veľakrát prejavili nespokojnosť so stranou Aliancia a jej vedením. Väčšina z nich sa bude rozhodovať samostatne koho bude voliť. Nehovorím tým že podpora Aliancie je bezvýznamná. Budú voliči, ktorí sa budú podľa toho riadiť, ale nehovoríme o tom, že by sa celá komunita zariadila podťa toho, koho si pán Forró zvolí. Jeho vplyv považujem za malý."Podľa neho komunita bude veľmi rozdelená a veľká časť nepríde voliť. „Keby sa postavila stranu jedného kandidáta, tak v takejto vyrovnanej situácii skutočne voľby mohla rozhodnúť. Nemôžeme sa čudovať, že obaja kandidáti chcú osloviť komunitu. Ale si myslím si, že to sa zatiaľ veľmi nepodarilo ani jednému kandidátovi," hovorí tiež Fiala- Butora.Redaktor Martin Sliz sa bol pozrieť do Gabčíkova a pýtal sa ľudí na Ivana Korčoka a Petra Pellegriniho. Viac si môžete vypočuť v rozhovore.Moderuje Denisa Hopková.

Peter Pellegirni silné zastúpenie nemá, ale keďže mnohí sú nerozhodní a Korčok sa im nepáči môže aj on zabodovať. Vidím to pól na pól. Asi veľká časť voličov maďarskej národnosti nepríde, hovorí v podcaste vedecký pracovník SAV János Fiala-Butora. Neúspešný prezidentský kandidát Kristian Forró dnes podporil v druhom kole prezidentských volieb Petra Pellegriniho. „V tejto chvíli a za týchto podmienok si myslím, že by bolo alibistické povedať, nech sa ľudia rozhodnú," uviedol Forró.Vo voľbách získal vyše 65-tisíc hlasov. Môže jeho podpora výrazne pomôcť Pellegrinimu? Budete počuť právnika okrúhleho stola Maďarov na Slovensku a vedeckého pracovníka Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV Jánosa Fiala-Butoru.„Nemyslím, že podpora strany Aliancia bude mať veľkú váhu. V prvom kole pán Forró nedosiahol dobrý výsledok, získal menej hlasov ako predpokladal. Maďarskí voliči už veľakrát prejavili nespokojnosť so stranou Aliancia a jej vedením. Väčšina z nich sa bude rozhodovať samostatne koho bude voliť. Nehovorím tým že podpora Aliancie je bezvýznamná. Budú voliči, ktorí sa budú podľa toho riadiť, ale nehovoríme o tom, že by sa celá komunita zariadila podťa toho, koho si pán Forró zvolí. Jeho vplyv považujem za malý."Podľa neho komunita bude veľmi rozdelená a veľká časť nepríde voliť. „Keby sa postavila stranu jedného kandidáta, tak v takejto vyrovnanej situácii skutočne voľby mohla rozhodnúť. Nemôžeme sa čudovať, že obaja kandidáti chcú osloviť komunitu. Ale si myslím si, že to sa zatiaľ veľmi nepodarilo ani jednému kandidátovi," hovorí tiež Fiala- Butora.Redaktor Martin Sliz sa bol pozrieť do Gabčíkova a pýtal sa ľudí na Ivana Korčoka a Petra Pellegriniho. Viac si môžete vypočuť v rozhovore.Moderuje Denisa Hopková.

„To člověka zhnusí. Myslím si, že je to politické dno,“ komentuje ve Studiu N uniklý e-mail Andreje Babiše ministr zahraničí Jan Lipavský. „Nemyslím si, že do české politiky patří chování slizkého hada,“ říká. V rozhovoru také vysvětluje, jak je to aktuálně s municí pro Ukrajinu, a odpovídá na otázku, zda by Česko nemělo přehodnotit svůj postoj ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Moderuje Filip Titlbach.

„Nešpecializovať prokuratúru na jednom mieste je veľmi nesystematické riešenie,“ myslí si prokurátor Úradu špeciálnej prokuratúry Generálnej prokuratúry SR MATÚŠ HARKABUS. Po jej zrušení sa plánuje vrátiť na Krajskú prokuratúru Žilina. V rozhovore sa vyjadruje k na najčastejším výhradám, ktoré súvisia s vyšetrovaním exponovaných káuz i pôsobením Daniela Lipšica vo funkcii špeciálneho prokurátora. „Otázka znie, či sú pochybnosti o integrite stíhaní reálne alebo sú vytvorené reakciou protistrany. (...) Aj za kolegov môžem povedať, že my máme svedomie čisté,“ reaguje.  Nahraté rozhovory vyšetrovateľov NAKA, že bez väzby nezískajú priznanie vníma iba ako reči: „Nechcem to zľahčovať, ale ak by ste nasadili odpočúvanie okresným vyšetrovateľom, tak takéto reči sa vedú v každom okrese.“ Prepis rozhovoru nájdete TU alebo TU, video verziu rozhovoru zas TU. Týždenný newsletter Adama Valčeka Bez názvu si môžete predplatiť ⁠⁠⁠⁠⁠na tomto odkaze⁠⁠⁠⁠⁠.

Premiér Robert Fico je po návšteve Ukrajiny a Nemecka, jeho vláda a koalícia zas pred finále dokonania avizovaných sporných zmien v trestnej legislatíve. Prvým krokom je síce odtrpené no naplnené parlamentné skrátenie legislatívneho konania. Avízom bol premiérov opäť mocensky, či silový postup. „My vládneme, a kto vládne musí prijímať aj silové rozhodnutia“, opakoval premiér.Avizované mocenské riešenie sa pretavilo do rozhodnutia parlamentnej väčšiny o nočnom rokovaní, ktoré vyvrcholilo predpoludňajším hlasovaním a rozhodnutím, že Trestný zákon a rušenie špeciálnej prokuratúry pôjdu v zrýchlenom režime. Naviac s rozpravou obmedzenou na 20 hodín. Medzitým desiatky tisíc ľudí proti tomu protestujú na opozičných protestoch, ktoré pokračujú v pôvodnom organizačnom zastrešení – po šumoch o napätí medzi stranami pre obsah protestov. Neoslabuje opozícia odhodlanosť námestí? Zhodnotíme to s politológom Radoslavom Štefančíkom s Ekonomickej univerzity.„Nemyslím si, že na konci týchto protestov bude ústupok Robert Fica alebo vládnej koalície. Robert Fico raz námestiam ustúpil, no myslím si, že to bolo skôr pod vplyvom Bélu Bugára a jeho strany Mosty Híd. Dnes nevidím v koalícii nikoho, kto by premiérovi Ficovi nastavil zrkadlo a prstom ukázal na predsedu vlády a povedal mu, že toto je už cez čiaru. Z tohto pohľadu sa obávam, že ľudia na námestiach nebudú mať vplyv na rozhodovanie tejto vládnej koalície“. Účinnejší bude jednotný postup opozície v parlamente, myslí si politológ Štefančík. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Úroky na hypotékách budou klesat, a tak někteří klienti budou chtít úvěry refinancovat. V pozoru už jsou i „hypoteční predátoři“. Ti vodí klienty z banky do banky kvůli pár desetinám procenta úspory.Česká národní banka ťala do zamrzlých úrokových sazeb už v prosinci. A ohlásila, že bude v jejich snižování pokračovat celý rok stejným tempem. Co zasedání bankovní rady, to čtvrtka procentního bodu dolů. Na konci roku bychom mohli být na čtyřech procentech základní úrokové sazby.Trend se odrazí i na cenách hypoték. Ostatně cena zdrojů (tzv. úrokových swapů), které si banky pořizují, aby mohly „nakoupit“ peníze pro klienty, taky klesá.Hypoteční specialista Tomáš Rusňák má za to, že se v průběhu roku spustí vlna refixací: „To by přišlo, tím jsem si naprosto jistý. V momentě, kdy sazby budou níž, tak se to stane. Naposledy se lavina utrhla v roce 2021, podíl refinancovaných úvěrů byl obrovský,“ řekl pro podcast Ve vatě.Podle experta na hypotéky z Broker Trust a Golem Finance Libora Ostatka jsme ale v jiné situaci než před třemi roky. Banky si budou chtít mermomocí své klienty udržet. „Nemyslím, že tady bude masové refinancování z banky do banky, pokud budou banky, a teď mluvím primárně o těch velkých hráčích, ochotny přistupovat k úpravě úrokových podmínek u stávajících fixací. Pro banku je ekonomicky výhodnější o klienta nepřijít,“ říká Ostatek.Ani poplatek, který má bance kompenzovat odchod klienta před koncem fixace, finančním institucím podle něj ztrátu nenahradí. Zákon definoval, že klient, který smlouvu ukončí před koncem fixace, zaplatí jako „odškodné“ maximálně jedno procento z nesplacené jistiny. „Můžou si za to zčásti samy. Banka klientovi naúčtovala 40 000, ale u podobného případu i 120 tisíc, skončilo to u finančního arbitra,“ míní Ostatek Ve vatě.Obraťte se na svou banku. Ne vždy vám vyhovíKolika lidí se teoreticky možnost přeskočit do jiné úrokové sazby v nejbližších letech týká? Jakub Seidler, hlavní analytik České bankovní asociace, na základě údajů z České národní banky odhadl, že jen letos skončí fixace u 80 000 hypoték, v příštím roce uplyne fixační období zhruba 100 tisícům úvěrů a v roce 2026 vyprší fixace u 130 tisíc hypoték.Banky se obávají, že začne kolotoč refinancování. Skupina Komerční banky před časem ohlásila bezprecedentní krok. Zprostředkovatelům úvěrů, kteří přetahují klienty účelově z banky do banky, nebude vyplácet žádné provize. „My při poklesu sazeb nechceme aktivně útočit na portfolia jiných bank,“ řekl SZ Byznys Michael Pupala, šéf Modré pyramidy.Klienti se mají primárně obrátit na svou domovskou banku, vyzývá „Komerčka“ nejen zákazníky konkurence, ale celý trh. Podle Ostatka ovšem u stávající banky neuspěje každý. „Může být situace, kdy přijdu za bankou moc brzo,“ říká. Podle něj není běžné do banky chodit jako do obchodu každého půl roku pro novou sazbu.Predátory tu nechcemeKrok s nevyplácením provizí za klienty přetažené od konkurence zatím nikdo z dalších bank veřejně nenásleduje. Podle hypotečních expertů by ale mohl trh očistit od „predátorských“ zprostředkovatelů úvěrů na bydlení. „V prostoru, který se otevře, bychom měli směřovat k zabránění predátorským praktikám, které refinancují klienta pořád dokola. Přitom stejného výsledku mohl klient dosáhnout ve stávající bance,“ vadí Ostatkovi. „Já osobně tomuto řešení neholduju, protože je to penalizace jedné skupiny distribuce.“„Prasárny, které se tady na trhu děly, mi dlouhodobě vadí. Pro Komerčku bude stěžejní, jak na to zareaguje zbytek trhu,“ dodává Tomáš Rusňák.Jak dlouho s refixací či refinancování čekat? A kam se dostanou sazby hypoték v příštích měsících? Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vojenská kampaň na Ukrajine bude mať aj diplomatickú stránku. Nemyslím si však, že by sme mali byť príliš optimistickí, že nejaké rokovania tento konflikt v roku 2024 ukončia, hovorí v podcaste denníka Pravda vojenský analytik Franz-Stefan Gady. Politici v Spojených štátoch, Európe a iných krajinách, ktoré sú partnermi Ukrajiny v jej obrane proti ruskej agresii, si uvedomili, že to bude dlhý a mimoriadne nákladný konflikt. Niekedy im však chýba strategická perspektíva, tvrdí analytik Gady. „Ak chápeme, čo sa deje, mali by sme mať tomu zodpovedajúcu dlhodobú stratégiu. Pozrite sa na kapacity obranného priemyslu a na to, ako pomaly v Európe zvyšujeme najmä delostreleckú výrobu. Je to pritom vojna, v ktorej delostrelectvo stále dominuje. Strana, ktorá dosiahne aspoň lokálnu palebnú prevahu, získa na bojisku taktické výhody. Delostrelectvo je teda kľúčové. Hlavne my Európania o tom síce hovoríme, ale nerobíme dosť preto, aby sme rýchlejšie rozšírili kapacity nášho obranného priemyslu, aby sme podporili boj Ukrajiny proti Rusku,“ konštatuje Gady. V rozhovore Andreja Matišáka s analytikom Franzom-Stefanom Gadym sa tiež dozviete: Aké by mohli byť hlavné trendy v tejto vojne v roku 2024? Čo možno očakávať od Ruska? Za akých podmienok sa dokáže Ukrajina naďalej účinne brániť? Čo by sa však stalo, ak by západ zastavil, alebo výrazne obmedzil podporu? Či má podľa analytika Robert Fico aj v niečom pravdu, ak hovorí, že západ predlžuje vojnu? #pocuvajtepravdu  

Byty v Česku jsou skoro třikrát dražší než před dekádou. A nynější zlevňování už pomalu končí. „Před námi může být tři až pět nemastných neslaných let,“ předvídá Libor Ostatek. Co radí zájemcům o hypotéku, koupi, či podnájem?Nůžky mezi cenami bytů a výší mezd se letos ještě více rozevřely. „Od roku 2012 až 2013, což je přesně dekáda, vzrostla průměrná cena bytu 2,7 krát. Čistý příjem domácností vyrostl jen 1,7 krát. A tady přesně vidíme ty nůžky,“ upozorňuje v podcastu Ve vatě odborník na hypotéky Libor Ostatek z Golem Finance a Broker Trust.Byty v tuzemsku jsou výrazně nadhodnocené. Prasknutí cenové bubliny a zhroucení cen nemovitostí však Česká nárobní banka ve své poslední zprávě o finanční stabilitě vidí jako velmi nepravděpodobné. Jaký rok tedy čeká všechny, kteří si příští rok hodlají vzít či refixovat hypotéku nebo koupit, či pronajmout byt?Chci koupit byt Pozice kupujícího je podle Libora Ostatka pořád dobrá. Ceny nemovitostí v letošním roce sice klesly méně, než se čekalo, zhruba o sedm procent, ale jen pár kilometrů od velkých měst lze pořídit reality s výraznější slevou.Cena nemovitostí je na dně, míní Ostatek. „Pokud nepřiletí žádné černé labutě, sníží se inflace, porostou mzdy, tak sedneme na nějaké pomyslné dno. Nemyslím, že by nemovitosti měly zásadně růst, můžeme stagnovat. Před námi může být tři až pět nemastných neslaných let.“Jakmile však klesnou úrokové sazby, přilákají na trh další zájemce, kteří dosud sjednání drahé hypotéky odkládali. Ceny se pak podle Ostatka vrátí k pomalému růstu, o nízké jednotky procent.Expert je přesvědčený, že sazby spadnou už na dnešním (čtvrtek 21.12.) zasedání rady České národní banky. Nasvědčuje tomu klesající cena peněz. „Jsem přesvědčený, že se to stane. Trhy reagují už s předstihem, protože cena peněz systematicky poslední čtyři týdny výrazně klesala. Pokud by se tak nestalo, byl bych překvapený.“Chci hypotékuPokles sazeb a s nimi i pokles cen hypoték bude podle Ostatka mírný. Půjčky na bydlení se v roce 2024 budou prodávat s úrokem kolem čtyř procent. „Pokles úrokových sazeb z hypoték nějakým výrazným tempem bych nečekal, úrokové sazby z hypoték budou i v příštím začínat čtyřkou. Pokud by tam v druhé části roku byla trojka, byl bych překvapený.“Banky však už v lednu vytasí své akční nabídky, má za to hypoteční expert Ostatek. „S akčními nabídkami se nebude čekat na sezónu, která většinou začíná v únoru, nejdéle v březnu. Akčních nabídek bude v lednu daleko víc, než jsme zvyklí.“ To ocení i lidé, kteří budou od ledna čelit refixacím svých úvěrů.Chci podnájemChaotická situace na trhu s podnájmy se od vypuknutí války na Ukrajině hodně zklidnila. Zájem o nájmy však dál šponuje nedostupnost vlastnického bydlení. Podle Ostatka patří ti, kteří letos nepořizovali „bydlení na krev“, ale uchýlili se do nájmu, k vítězům roku 2023. „Nájmy jsou za určité situace velmi dobrá varianta.“Růst cen nájmů ovšem letos přibrzdil. „Ten růst letos není nijak překotný, kolem pěti procent,“ tvrdí Ostatek. Nájemních bytů na trhu určitě nebude ubývat. „Je spousta projektů, které se budou dávat na trh i s cílem nájemního bydlení. Připravují se i nějaké legislativní úpravy ohledně kultivace prostřední nájemního bydlení,“ řekl Ostatek.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Co stojí za lékařskou rebélií? Skutečně hrozí nebezpečí, že tu všichni umřeme? Myslí si to i Leoš Mareš? Proč se z omezených protestů Sekce mladých lékařů stala celostátní akce? Jaký podíl na tom mají odborářští dinosauři jako Kubek a Engel? Je pravda, že premiér Fiala ponížil ministra Válka, jak to naznačuje ministr Kalousek? A co vlastně politicky chce bývalý předseda TOP 09? Vlastní stranu? A proč Petros vyzval k přejmenování moderátorky CNN Prima News na Marii Terezii Tománkovou? Může za to mikulášská nálada ve studiu Kecy a politika? Nemyslíme si. Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.forendors.cz/kecyapolitika

"Nemyslím, že máme pred sebou scenár pomsty. Mám dôveru, že krajina dozrela. Je tu chuť robiť veci dobre. Nikto sa nechce vracať do minulosti, pozerajme dopredu. Reči sa hovoria, chlieb sa je. Som zvedavý aký chlieb sa upečie, verím, že bude chutný. Prevládne snaha štátnika. Urobiť kus dobrej roboty pre Slovensko. Som optimista," hovorí exminister spravodlivosti a expert KDH Viliam Karas o tom, čo čaká právny štát na Slovensku po nástupe vlády Roberta Fica. "Bola by škoda, ak by Maroš Žilinka skončil. Zasa by to znamenalo novú voľbu, a bola by to diskontinuita," dodáva Karas. Ako sa pozerá na tresty za ekonomickú trestnú činnosť? Čo hovorí na rozsudok prezidenta Kisku? A čo hovorí na ochranu oznamovateľov, ktorú dostali vyšetrovatelia NAKA? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s exministrom spravodlivosti Viliamom Karasom. Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠   –  Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk –  Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH