Podcasts about zejm

Pokud Praha nechce zabírat další krajinu za svými hranicemi, bude muset začít stavět výš. Právě to je podle zakladatele developerské skupiny Trigema Marcela Sourala jedno z klíčových témat budoucího rozvoje metropole. Nový Metropolitní plán označuje za důležitý krok vpřed, jednu jeho část by ale změnil. Vadí mu hranice 100 metrů pro výškové stavby, která podle něj zbytečně omezuje rozvoj některých částí města. Zejména v okolí stanic metra by Praha měla podle něj využít potenciál území mnohem efektivněji. „Neříkám, že každá lokalita ve městě je určená k tomu, aby se stavělo do výšky. Ale rozhodně jsou některé části města, které nezasahují do historické Prahy a kde by se mělo stavět mnohem výše než do 100 metrů,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys zakladatel Trigemy Marcel Soural. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o vstupu mladých lidí na trh práce. Co čeká absolventy a absolventky? Na co je škola nepřipraví, i když by měla? A setkávají se i oni s ageismem a stereotypy? V této epizodě se věnujeme tématu, které je nám blízké, i když už ne věkem. Zavzpomínaly jsme na naše první brigády i odborné pracovní zkušenosti. Dnes ještě více než tehdy mladí lidé sbítají pracovní zkušenosti už během studia, i když nejde vždy o odbornou praxi. Pro formování pracovních návyků ale může být užitečné v zásadě cokoli. V právním okénku tentokrát mluvíme o tom, že zákoník práce chrání zaměstnance mladistvé, a to zejména zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek a povinností dbát o jejich rozvoj. Kategorii absolventských pracovních pozic ovšem neznáme. Mladým se nevyhýbá celá řada negativních jevů, a tím prvním z nich jsou nepochybně předčasné odchody ze vzdělávání. Zejména děti a mladí lidé z rodin se slabším sociálním zázemím mohou ze školy odejít hned, jak zjistí, že peníze si můžou vydělat i bez ní. Dlouhodobě je to ale na pracovním trhu poškozuje. Dalším znevýhodňujícím momentem je skutečnost, že nejméně část absolvenstva vůbec netuší, jak funguje trh práce, na jakých principech stojí zákoník práce a jaká jsou jejich práva. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. Můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Šárku můžete potkat v květnu na Dni brněnských knihoven nebo na programu k výstavě Už tam budem? v Benešově, nebo v září na Sustainability Is Not Dead, Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Je toho dost, co by náš vysněný počítač měl umět. Nechceme ale zázraky. Každý laptop by podle Petra měl podporovat biometrii, vždyť nejlacinější čtečky otisků prstů stojí pár dolarů. Místo toho na levnějších strojích pořád píšeme hesla a PINy. Dávno víme, že displeje s poměrem stran 16:9 nejsou ideální na práci. Notebooky s displeji 3:2 se občas objeví, ale tenhle poměr by měl být běžnější. Zejména Lukáš pak volá po kvalitnějších obrazovkách obecně. Nemusí používat technologii OLED, dobrými IPS by nás výrobci nezarmoutili. Jenže ty vyklidily pole. S procesory jsme asi nejspokojenější, zato výrobci notebooků extrémně šidí operační paměť. Dělali to už v době, kdy byla levná, takže v blízké době změnu nečekáme. Jenže 8 GB je pro Windows 11 minimum, kterému byste se stejně měli vyhnout. Chce to aspoň 16 GB, ideálně víc. Program pořadu 01:17 – Morální zastarávání 04:10 – Displeje 12:55 – Šasi 20:03 – Výkon 31:56 – Biometrie a klávesnice 49:45 – Bezdrátové napájení

⁠⁠⁠⁠⁠Pomůžete nám? Rádi bychom vás poznali o něco víc. Vyplnění krátkého anonymního dotazníku vám zabere jen pár minut a nám to hodně pomůže.

Solární trh od začátku roku zažil několik šoků - nejdříve růst cen solárních panelů z Číny, poté omezení dotační podpory z programu Nová zelená úsporám. Krize se už netýká jen instalačních firem, ale celého dodavatelského řetězce, včetně distributorů a výrobců. Firmu Raylyst Solar, která soláry, baterie a další zařízení ve velkém nakupuje v zahraničí a pak prodává v Česku, tato situace nijak zásadně nezasáhla, i protože se orientuje spíš na dodávky firmám a organizacím. Ten totiž na rozdíl od domácností roste. Dotace z programu Nová zelená úsporám mají nově nahradit bezúročné úvěry na energetické renovace, včetně fotovoltaik. Podle společnosti jsou masivní dotace z minulých let něco, co se jen tak vrátit nemusí, a život bez dotací bude nový standard. „Zejména letošní rok bude změnou hodně poznamenaný, protože se bavíme o něčem, co mění spotřebitelské chování. Dosud bylo standardem počkat si ty dva až tři měsíce, než se doplní budget, ze kterého se čerpají dotace. Ale novým standardem je, že se možná už nebude doplňovat,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys manažer Raylyst Solar Michal Petřek. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam Babišova vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK v Praze. Kabinet Andreje Babiše (ANO)  je 100 dní u moci. Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů je ve funkci od poloviny prosince, v kompletní sestavě pak od 23. února, kdy se ujal funkce ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Původního kandidáta strany Filipa Turka (za Motoristy) odmítl prezident jmenovat. Turek tak vykonává pouze funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal.Hned po nástupu do Strakovy akademie se kabinet pustil do rozsáhlých personálních změn na jednotlivých resortech a klíčových institucích a do výrazných legislativních úprav. Sám premiér Babiš ostatně prohlásil, že jeho vláda kvůli přípravě v opozici nepotřebuje obvyklých 100 dnů hájení. Zejména tlakem na rychlost koalice vysvětluje, proč velkou část legislativních návrhů dosud nepodala formou vládních, ale poslaneckých předloh. Týká se to i významných úprav jako nahrazení služebního zákona novým předpisem, změn jednacího řádu Sněmovny, stavebního zákona nebo trestního zákoníku. Poslaneckým návrhem se vláda zřejmě pokusí zrušit i televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy či nezaopatřené mladé lidi. Takový postup kritizuje nejen opozice s tím, že návrhy se tak vyhýbají běžnému připomínkovému řízení a může se to podepsat na jejich kvalitě. Vláda čelí i sílící kritice části veřejnosti. Naposledy v sobotu 21. března se na pražské Letné sešlo podle organizátorů ze spolku Milion chvilek pro demokracii minimálně 250 tisíc lidí, kterým vadí kroky kabinetu týkající se veřejnoprávních médií, neziskového sektoru a kultury, ale i vlivu koaličních partnerů na hnutí ANO. Je k protestům důvod? Na jaké změny si musíme dát největší pozor? Jak zatím fungují ústavní pojistky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vyjadřování diplomatů bývá z podstaty diplomatické. Takže když diplomat diplomatickou řeč opustí a začne mluvit jednoznačně, bývá to znak průšvihu. Většinou pro toho, koho se nediplomatická řeč diplomata týká. Zejména, když diplomat zastupuje zemi vlivnou, silnou nebo dokonce globální mocnost. Poslední dny nám nabídly jeden dokonalý příklad. A velmi nepříjemně se týká naší země.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důvod, aby se pohádala s vládou, si opozice vždycky nějaký najde. A když není po ruce nic údernějšího, hodí se i přístup kabinetu k informování turistů uvízlých na Blízkém a Středním východě. Zejména Piráty a Starosty a nezávislé trápí, že ministerstvo zahraničí komunikuje pomalu a chaoticky. Možnost, že ani v Černínském paláci nemusejí v každém okamžiku vědět, jaká je ve žhavém regionu momentální situace, si nepřipouštějí.

Důvod, aby se pohádala s vládou, si opozice vždycky nějaký najde. A když není po ruce nic údernějšího, hodí se i přístup kabinetu k informování turistů uvízlých na Blízkém a Středním východě. Zejména Piráty a Starosty a nezávislé trápí, že ministerstvo zahraničí komunikuje pomalu a chaoticky. Možnost, že ani v Černínském paláci nemusejí v každém okamžiku vědět, jaká je ve žhavém regionu momentální situace, si nepřipouštějí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsem rád, že nejsem advokát. Advokáti mají v Česku méně svobody než ostatní občané. V jejich životech se šťourá advokátní komora a trestá je za to, co mohou dělat jiní bez obav.

Jsem rád, že nejsem advokát. Advokáti mají v Česku méně svobody než ostatní občané. V jejich životech se šťourá advokátní komora a trestá je za to, co mohou dělat jiní bez obav. Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukázalo se, že tady je nadsazování těch počtů, a ukázalo se, že nikoliv nepodstatné. Trojnásobné na evropské úrovni a dvojnásobné v Česku,“ upozorňuje Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí centra Geomigrace. V pořadu Jak to vidí… představuje výsledky rozsáhlého výzkumu, který mapoval postoje Čechů k migrantům a migračním politikám.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukázalo se, že tady je nadsazování těch počtů, a ukázalo se, že nikoliv nepodstatné. Trojnásobné na evropské úrovni a dvojnásobné v Česku,“ upozorňuje Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí centra Geomigrace. V pořadu Jak to vidí… představuje výsledky rozsáhlého výzkumu, který mapoval postoje Čechů k migrantům a migračním politikám.

Období středověku zaujalo Miroslava Smahu už v klukovským letech. Když se konaly oslavy věnované Rudolfovi II. nebo Karlu IV. a s nimi i slavnostní historické průvody, byl doslova ohromen. Zejména krásnými kostýmy a dobovou atmosférou. A tak začal navštěvovat soubor, který se věnoval historickým tancům. Když mu bylo 18 let, založil si soubor vlastní, jménem Regii Caroli regis neboli Dvořané krále Karla IV.

Po dlouhé době jsme v rámci našeho Tiebreak Tennis Podcastu vyzpovídali hráčku mimo Česko a Slovensko. Po Belindě Bencic k nám tentokrát zavítala reprezentantka Polska - Linda Klimovičová. Ale nebojte, opět jsme si vystačili s češtinou. Tato mladá dáma totiž ještě v roce 2024 hájila barvy Česka. Zejména po změně občanství nastal její kariérní průlom. Probojovala se do bojů o hlavní fáze grandslamových turnajů a stala se členkou polského reprezentačního týmu. Nezapomněla ale ani zavzpomínat na její tenisové začátky, postup do juniorského semifinále Wimbledonu či nastínit své plány do budoucna.

Předsedou Poslanecké sněmovny byl včera navzdory ostré kritice zvolen šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Od jeho zvolení odrazoval poslance i starší bratr Hayato Okamura z KDU-ČSL. Politoložka Vladimíra Dvořáková v rozhovoru upozorňuje, že ačkoliv Okamura nyní působí smířlivěji, jeho dřívější vystupování představuje bezpečnostní riziko. „Zejména proto, že má přístup k tajným informacím bez prověrky,“ dodává. Co první schůze parlamentu napověděla o budoucí kultuře zákonodárců?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předsedou Poslanecké sněmovny byl včera navzdory ostré kritice zvolen šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Od jeho zvolení odrazoval poslance i starší bratr Hayato Okamura z KDU-ČSL. Politoložka Vladimíra Dvořáková v rozhovoru upozorňuje, že ačkoliv Okamura nyní působí smířlivěji, jeho dřívější vystupování představuje bezpečnostní riziko. „Zejména proto, že má přístup k tajným informacím bez prověrky,“ dodává. Co první schůze parlamentu napověděla o budoucí kultuře zákonodárců?

Vždy několik dní nosí uniformu a zabývá se tím, co se jako lidé spíše snažíme skrýt a nevidět. Lidskými podlostmi, slabinami či výstřelky. A pak, když má pár dní volno, je naopak všem na očích. Svlékne uniformu a z pódia lidem ukazuje to, co vidět chtějí, ale nevěří tomu. Je mistrem iluzí, kouzelníkem, a zároveň policistou. Dvě profese, bez kterých si život nedokáže představit.O tom jsme mluvili. Jaké bylo v deseti letech jeho první kouzlo, proč je důležité mít vařečku v šuplíku a jak člověka změní uniforma. Plus třeba o tom, jestli je důležitější rozumět tomu, jak a o čem lidé přemýšlejí, když jste policista, anebo když jste kouzelník.Martin Obdržálek, který používá kouzelnické jméno Obin Magic, umí fascinující věci. Věřte mi. Když se u vás zastaví třeba na večírku, vytáhne z kapsy balíček karet a ukáže vám něco ze svých triků, garantuju vám, že vás to nenechá v klidu. Zejména pokud jste podobně racionálními lidmi jako já. Stačila dvě tři kouzla, a pochopil jsem to, co znamená fráze “vyrazit někomu mozek z hlavy”.A jasně, tohle nebude jen rozhovor o kouzlech. Je to příběh o muži, který našel způsob, jak sloužit spravedlnosti i radosti zároveň. Který ráno řeší nejtemnější stránky lidstva a večer jim připomíná, že život může být zázračný.A na závěrečnou otázku, jestli bude svět za 10 let lepší, odpovídá bez zaváhání. Neprozradím jak, to uslyšíte.Ale každopadně, když odpovídá policista, který denně vidí to nejhorší i to nejlepší z nás, a zároveň mentalista, který umí číst v našich myslích, tak to prostě má svou váhu.Přeju příjemný, skoro bych řekl kouzelný poslech.

Mužům, jejich knírům a chlapskému zdraví bude patřit listopad. Mluvíme o celosvětové charitativní akci Movember, která upozorňuje na to, co trápí muže. Zejména tedy na rakovinu varlat a prostaty. Každý rok u nás s diagnózou rakoviny prostaty skončí zhruba 8000 mužů a 15 jich zemře. Přitom včasná prohlídka může zachránit život.

Zakopáváte, trápí vás časté pády a špatná stabilita? Zejména ve vyšším věku je problém pádů spojený i s dalšími úrazy. Důležité je najít příčinu.

Zakopáváte, trápí vás časté pády a špatná stabilita? Zejména ve vyšším věku je problém pádů spojený i s dalšími úrazy. Důležité je najít příčinu.

Zakopáváte, trápí vás časté pády a špatná stabilita? Zejména ve vyšším věku je problém pádů spojený i s dalšími úrazy. Důležité je najít příčinu.

Zakopáváte, trápí vás časté pády a špatná stabilita? Zejména ve vyšším věku je problém pádů spojený i s dalšími úrazy. Důležité je najít příčinu.

Zakopáváte, trápí vás časté pády a špatná stabilita? Zejména ve vyšším věku je problém pádů spojený i s dalšími úrazy. Důležité je najít příčinu.

Zakopáváte, trápí vás časté pády a špatná stabilita? Zejména ve vyšším věku je problém pádů spojený i s dalšími úrazy. Důležité je najít příčinu.

Zakopáváte, trápí vás časté pády a špatná stabilita? Zejména ve vyšším věku je problém pádů spojený i s dalšími úrazy. Důležité je najít příčinu.

Není to jenom Praha, kde je pro mladou rodinu, pokud se nezadluží na celý život hypotékou, nouze o byty. Zejména pak o byty nájemní. Tentýž stres zažívají mladí lidé i v jiných evropských metropolích. V Kodani, ve Stockholmu, v Bruselu anebo Berlíně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncert kapely Chainsmokers zakončil letošní hudební festival Colours of Ostrava. Byly to čtyři dny plné hudby i diskusí na scéně Meltingpot. Do areálu v Dolních Vítkovicích přišly desetitisíce fanoušků a fanynek.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Války se dnes nevedou jen mezi armádami – nejtvrději dopadají na civilisty. Zejména na ženy, které nesou tíhu každodenního přežívání, starají se o rodiny, komunity i samy o sebe uprostřed neustálého ohrožení. Co znamená žít ve válce, která nemá jasně viditelný konec? A proč příběhy těch, kdo v ní přežívají, často vůbec neslyšíme?Uslyšíte osobní výpovědi z října 2025 – novinářky, producentky a filmařky Ruwaidy Kamal Amer z Gazy a lékařky a obhájkyně lidských práv Fatmy Mohamed ze Súdánu. Mluví o tom, jak ozbrojené násilí proměnilo jejich každodenní realitu, vztahy i pohled na budoucnost. Ruwaida sdílí zkušenost života bez elektřiny, jídla a vody, zatímco učí děti a píše poezii. Fatma popisuje hladomor v Súdánu, kde kvůli blokádě humanitární pomoci lidé jedí listy nebo zvířecí krmivo. Vyprávějí, co všechno se s válkou ztrácí – a co jim pomáhá vydržet. Rozhovor vedl dokumentarista Ivo Bystřičan. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.Hlasy Ruwaidy Kamal Amer a Fatmy Mohamed byly v české verzi generovány pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Grilování se u nás stalo národním sportem. Zejména pro ty, kteří mají zahradu. A pokud na ní mají pergolu, mohou grilovat i za deště. Jaké grily vybírat ajak by měly být velké?

Grilování se u nás stalo národním sportem. Zejména pro ty, kteří mají zahradu. A pokud na ní mají pergolu, mohou grilovat i za deště. Jaké grily vybírat ajak by měly být velké?

Grilování se u nás stalo národním sportem. Zejména pro ty, kteří mají zahradu. A pokud na ní mají pergolu, mohou grilovat i za deště. Jaké grily vybírat ajak by měly být velké?

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Už třetím rokem podnikatelé v Česku vyzývají vládu, aby se probudila a změnila tuzemskou ekonomiku, protože jinak bude naše země stagnovat a pomalu zaostávat. Co udělal Fialův kabinet pro restart ekonomiky?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Vláda Petra Fialy (ODS) představila svoji vizi s názvem Restart Česka v polovině mandátu. Šlo o plány, jak nastartovat ekonomiku tak, aby se nejen vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál. Kabinet se tak pokusil odpovědět na opakované výzvy zástupců firem i zaměstnanců, aby přišel s rozvojovou vizí na příští roky. Zejména zástupci průmyslu hlasitě apelovali k co nejrychlejší akci s tím, že Česku ujíždí vlak. Naposledy v pondělí prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti pomohou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Řada investic půjde například do infrastruktury.Koaliční vláda už toho sama do voleb změnit mnoho nestihne. Ministři na svém posledním zasedání minulou středu uvedli, že kvůli blížícím se volbám už do podzimu moc zákonů neprojednají. Výjimkou mohou být například urgentní předpisy. Kam nás vláda za čtyři roky posunula? Ujíždí Česku stále vlak? A je selhání, kam se dostala jednání o dostavbě Dukovan? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po týdnech vyjednávání se členové německých konzervativců a sociální demokraté chystají schválit dojednanou koaliční smlouvu. Zejména šéf CDU a budoucí kancléř Friedrich Merz se netají svou ambicí udělat z Německa lídra Evropy, o kterého, jak říká, se ostatní budou moct opřít. Ještě minulý parlament rozhodl o historických investicích do chátrající německé infrastruktury, ale co dál?Host: Martin Jonáš - analytik Seznam Zpráv a bývalý dlouholetý zpravodaj ČT v BerlíněČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hnutí ANO už dlouhé měsíce drtivě vládne průzkumům volebních preferencí. Pokud vyhraje, slibuje, že po volbách zruší různá opatření zavedená vládní koalicí. Mezi prvními navýšení koncesionářských poplatků. Jaké další plány ANO má?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Nárůst televizního a rozhlasového poplatku odhlasovali poslanci minulý týden. Mediální novelu teď posoudí senátoři a prezident. Platit by pak mohla zřejmě od května. Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při projednávání novely ve Sněmovně se ale termín nestihl. Podle schválené předlohy by se televizní poplatek měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. V budoucnu by se pak měly zvedat v závislosti na míře inflace. Součástí změn je také rozšíření okruhu plátců. Zástupci opozičního ANO a SPD v souvislosti s vládní novelou opakovaně mluví o korupci médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani. Pokud budou u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle poslance ANO Patrika Nachera je potřeba jako první upřesnit definici veřejnoprávní služby. „Férově před volbami říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je pak budeme naplňovat. Naproti tomu tahle vláda před volbami o zvýšení koncesionářských poplatků vůbec nehovořila,“ uvedl Nacher.V rozhovoru komentoval i další plány vlády, mimo jiné aktuální debatu o navýšení výdajů na obranu. „Když někdo řekne 3 procenta, tak je to populismus,“ prohlásil Patrik Nacher s tím, že zásadní je zároveň říct, za co se budou tyto peníze utrácet. Proč chce ANO jako první věc po volbách zrušit právě navýšení koncesionářských poplatků? Neznamenalo by to konec nezávislosti veřejnoprávních médií? A s kým chce ANO po volbách vládnout?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čtečky obrazovky jsou pro nevidomé osoby klíčové, ale vývojáři a vývojářky jejich potřeby ne vždy zohlední. Jinak banální úkony se proto stávají zdlouhavými, složitými nebo nemožnými. Nevidomý zpěvák Radek Žalud v Podcastu Živě popisuje bariéry, kterým lidé se zrakovým omezením čelí.Apple byl pro nevidomé etalonem inkluzivního designu, ale v posledních letech asistivním technologiím pozornost nevěnuje. Zejména macOS se tak používá čím dál obtížněji, říká zpěvák. Přesto technologický vývoj považuje za úžasný. AI nevidomým otevírá nové obzory a stává se nedocenitelným pomocníkem.Problémem jsou syntetické hlasy. Přestože vznikají přirozeně znějící hlasy, mají velkou odezvu a často nefungují offline. Ty od zahraničních podniků nemluví dokonale česky. Radek Žalud proto ve volném čase vyvíjí vlastní syntetický hlas. Potřebujete-li poradit nebo pomoci, kontaktujte ho e-mailem: radek.zalud@seznam.cz.01:12 – Bariéry a inkluzivní design15:57 – Syntetické hlasy26:42 – Vývoj technologií32:16 – Jak nevidomí ovládají mobil40:13 – AI je skvělý pomocník48:06 – Velké firmy nenaslouchají

Korupční kauza okolo pražské fakultní nemocnice Motol se už teď řadí mezi největší případy poslední doby. Kam až v českém zdravotnictví korupce sahá? A jak moc jsou jí Češi dnes přístupní? Hostem Ptám se já byla socioložka Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR, která ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti tři roky mapovala korupci ve veřejném sektoru. Právě ve zdravotnictví se podle ní v Česku s korupcí setkáváváme nejčastěji.  „Zdravotnictví je korupcí prolezlé, obecně je to rizikový sektor. A nemocnice jsou extrémně riziková oblast,“ uvedla Bašná ke kauze veřejných zakázek v pražské Fakultní nemocnici v Motole. V rozsáhlém korupčním skandálu policie stíhá 17 lidí obviněných kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Celkem má jít o zakázky za více než čtyři miliardy korun. V případě odsouzení hrozí hlavním podezřelým v čele s bývalým ředitelem nemocnice Miloslavem Ludvíkem a šéfem České unie sportu Miroslavem Janstou až dvanáctileté vězení. Podle vyšetřovatelů si měl ředitel nemocnice Ludvík vytvořit klientelistický systém. Spolu se svým náměstkem Pavlem Budínským pak měl ovlivňovat veřejné zakázky, navyšovat jejich cenu a od dodavatelských firem kasírovat úplatky. Mělo jít přitom i o firmy zajišťují úklid, malířské práce, praní nemocničního prádla nebo provozování bufetu. „Tyhle metody jsou spíš takové devadesátkové, kdy se opravdu ty peníze strkaly za pupík. Od obálek se dnes ustupuje. Jsou to spíše třeba fiktivní služby, fiktivní pracovní místa, peníze skryté v IT zakázkách, protože tomu nikdo moc nerozumí,“ popsala dnešní praktiky odbornice. Obecně jsou podle ní Češi vůči úplatkům ve zdravotnictví dost tolerantní. Zejména pokud jde o přístup ke specialistovi nebo o dřívější termín operace. „Dříve si lidi tolik nedávali úplatky, aby byli třeba první na pořadníku. Je to čím dál častější oproti dárkům, které se dávají doktorům za provedení nějakého úkonu,“ vysvětlila Bašná. Jsou ke korupci náchylnější velké, nebo malé nemocnice? Jak ve zdravotnictví funguje systém úplatků a dárků lékařům? A jak korupci v nemocnicích předcházet? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jarní prázdniny jsou pro vlekaře, majitele penzionů, restaurací a obchodů v Jeseníkách významným obdobím. Zejména v týdnu, kdy mají volno školáci z Jihomoravského kraje, zaznamenávají podnikatelé vyšší tržby. Letos do nejvyšších moravských hor zamířily rodiny z Brna, Prahy a Polska. Místní provozovatelé se snaží zvýšený zájem maximálně využít, například rozšířením otevírací doby nebo zavedením nočního lyžování.

Průmyslové firmy v České republice začínají propouštět. Zejména na tradiční odvětví dopadají vysoké ceny energií a celková stagnace v Německu a i v celé Evropě. Potvrzuje to i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „U velkých spotřebitelů máme jedny z vůbec nejvyšších cen elektřiny a plynu v celé Evropské unii, což je pro ty firmy obrovskou zátěží. Dlouhodobě je to neudržitelné,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.

Průmyslové firmy v České republice začínají propouštět. Zejména na tradiční odvětví dopadají vysoké ceny energií a celková stagnace v Německu a i v celé Evropě. Potvrzuje to i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „U velkých spotřebitelů máme jedny z vůbec nejvyšších cen elektřiny a plynu v celé Evropské unii, což je pro ty firmy obrovskou zátěží. Dlouhodobě je to neudržitelné,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fialova vláda bude další v řadě, které se nepodařilo rozhýbat výstavbu v Česku. Jen v Praze chybí 50 tisíc bytů. „Když se stavební povolení zkrátí na dva roky, zlevní to byty až o 10 procent,“ říká developer z Penta Real Estate.Digitální stavební řízení skončilo krachem. Nový stavební zákon, který měl povolování staveb urychlit, skončil na půl cesty. Zejména v Praze uplynou u velkých staveb od podání žádosti po první kopnutí do země celé roky.„U našeho prvního projektu, který jsme stavěli, u Florentina, jsme dokázali mít povolení za dva roky. Projekt na stejném místě, kterým byla Masaryčka, tam jsme povolovací proces měli už 10 let,“ porovnává v podcastu Ve vatě šéf realitní divize Penta Real Estate David Musil.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ceny másla v českých obchodech lámou rekordy. Zejména v době, kdy lidé nakupují na vánoční pečení, se to nesetkává s pochopením. O drahém másle, které běžně stojí 70 korun, se už mluvilo i na vládě. Podle ministra zemědělství a předsedy KDU-ČSL Marka Výborného vinu nenesou producenti, ale obchodníci. „Cena másla ale roste v celé Evropě, zvýšení v Česku je srovnatelné s ostatními trhy,“ reaguje pro Český rozhlas Plus prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka (oba z ODS) chtějí zrušit evropský zákaz aut se spalovacími motory. Dělají to navzdory tomu, že v Česku nečekaně i díky dotacím roste poptávka po elektrovozech. Zbytek Evropy je na tom opačně. Zejména klíčové Německo hlásí velký propad v prodeji nových elektroaut. Ujel evropským elektroautům vlak?Host: Ondřej Charvát - redaktor Hospodářských novin, který se specializuje na automobilový průmyslČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Čeští vládní politikové, včetně premiéra Petra Fialy, až nápadně jednotně používají na sociálních sítích úsloví, že dobrých zpráv není nikdy dost. A zavěšují pod ním různá drobná zlepšení situace. Jenže těch zpráv opravdu není dost. Zejména v oblastech, která nejvíce dusí českou společnost, ať už to jsou ceny benzínu, elektřiny, plynu, ale zejména nedostupnost bydlení.

Blížící se volby do Evropského parlamentu, jakož i nepříznivý vývoj stranických preferencí, vyvolávají neklid v koalici SPOLU, kterou tvoří Občanská demokratická strana, lidovci a TOP 09. Zejména lidovci, kteří v průzkumech dlouhodobě mají jen zhruba tříprocentní podporu, se proto pokoušejí změnit svůj obraz ve veřejnosti.

Na amerických univerzitách dochází k potyčkám mezi policisty a studenty protestujícími proti postupu Izraele v Pásmu Gazy. „Evokuje to dávnější protesty ze 60. let, kdy dokonce na několika univerzitách přišli studenti o život v důsledku policejních zásahů. Zejména na Kolumbijské univerzitě to studenty ještě víc utvrdilo v tom, že stanové městečko neopustí,“ popisuje ze Spojených států redaktorka Deníku N Jana Ciglerová.