Podcasts about teplic

Úpravu Verduňské ulice Teplicím doporučili odbornici. „Město si od ČVUT nechalo minulý rok zpracovat bezpečnostní situaci ohledně všech škol v Teplicích,“ říká náměstek teplického primátora.

Lidé v okolí Hrázní ulice v Teplicích si ve večerních a nočních hodinách stěžují na hluk výfuků, který vydávají speciálně upravená osobní auta. Jejich mladí řidiči si dávají sraz na parkovišti nákupní zóny jen několik stovek metrů od okresního ředitelství policie. Ta je ale v tomto případě bezmocná. Město se proto domluvilo s vlastníkem pozemku na osazení dopravními značkami, které parkování ve večerních a nočních hodinách znemožní.

Experimentátor Vladimír Boudník nalézal krásu i v továrním odpadu. Originálního umělce působivě zvěčnil spisovatel Bohumil Hrabal ve svých prózách. Boudníkovy grafiky ze sbírek karlovarské galerie umění vystavila městská galerie v Teplicích.

V bývalé plovárně v Zámecké zahradě v Teplicích se v pátek 29. srpna od 14:00 koná hudební festival. Informuje o tom mluvčí magistrátu Adina Sedláková. Součástí jsou také komentované prohlídky s historičkou muzea.

Děti si užívají poslední prázdninové dny. Pro učitele už ale letní volno skončilo. Ve školách se připravují na pondělí 1. září, kdy začíná nový školní rok. Chystá se taky stoletá základní škola na Metelkově náměstí v Teplicích. O 720 dětí se tam stará 64 pedagogů.

Také letos bude poslední prázdninový víkend v Teplicích nad Metují patřit horolezcům a filmům o jejich neuvěřitelných výkonech. Mezinárodní horolezecký filmový festival (MHFF) jich nabídne opravdu hodně. A kromě toho přednášky, setkávání, povídání o krásách a úskalích horolezectví, zábavu nebo koncerty. 42. ročník festivalu začíná už ve čtvrtek 28. srpna.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

6. díl pro sezónu 2025/2026

Centrum města s lázeňskými parky, okolí Červeného kostela v Trnovanech a areál Perla v Řetenicích, těchto oblastí Teplic se týká vyhláška o zákazu pití alkoholu. Vztahuje se taky na další místa, jako sousedství škol, hřišť nebo třeba nemocnice. V Teplicích platí od května letošního roku. Na její dodržování dohlíží městská policie.

To je mazec!

Vytrvalý a vydatný déšť, ale také množství vody a kaluží na trávníku. To vše vedlo rozhodčího Vokouna k přerušení a následnému ukončení zápasu 2. kola Chance ligy mezi fotbalisty Baníku Ostrava a Teplic. Domácí v tu chvíli ještě trochu slavili vedoucí gól obránce Lischky. O dvacet minut později po definitivním verdiktu vyběhli baníkovci na hřiště a s domácím kotlem si užívali vodní hrátky a klouzali po břiše po trávníku, nebo vlastně spíše po vrstvě vody.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Od 23. února 2021 je držitelem světového rekordu v plavání pod ledem bez neoprenu Čech David Vencl z Teplic. V nedalekém lomu Vápenka uplaval pod souvislou vrstvou ledu vzdálenost 80 metrů a 90 centimetrů, přičemž plaval v hloubce 2,5 metru pod hladinou.

Už jsme doma slaví čtyřicet let. O tom, co všechno obnáší život kapely, která odehrála stovky koncertů po celém světě a nikdy se nevzdala češtiny ani DIY přístupu, si Míra Wanek tentokrá za asistence Honzy Vedrala povídá s Márdim z Vypsané fiXy. Výjimečně otevřený rozhovor dvou muzikantů pojednává o klubové dřině, zahraničních turné i koncertování s popelem věrného fanouška v kapse. Je to povídání o oddanosti i o tom, jak se z punkové kapely z Teplic stal do not a itinerářů vepsaný životní projekt.Přijďte to oslavit na narozeninový koncert 29.7. do pražského Lucerna Music Baru.

Česko od začátku prázdnin křižuje dvacet posádek Inspekce silničního provozu. Zaměřují se na dodržování povinných přestávek u řidičů kamionů. Také na data z tachografu nebo na technický stav vozidel. V pondělí 14. července pracovníci inspekce kontrolovali kamiony jedoucí z Teplic směrem k dálnici D8.

Zajímavým výletním místem na severu Čech je bezpochyby Botanická zahrada v Teplicích. Jaké jsou letošní novinky a proč ji navštívit? Na to odpovídá její ředitel Petr Šíla. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O lázních v Teplicích nad Bečvou máme písemné zprávy už z šestnáctého století. Jejich tvář výrazně proměnila první republika. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O roztroušené skleróze si povídáme s MUDr. Martou Vachovou, primářkou Neurologického oddělení Krajské zdravotní v Teplicích.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

70letý Zbyněk Humplik patřil před časem mezi nejstarší žáky základní umělecké školy. Kytaře se začal věnovat, když odešel do penze a hledal náplň pro volné dny. Se studentkou Monikou Kostohryzovou před časem založil hudební duo – 13. června pořádají v Teplicích narozeninový koncert.

Už brzy budou v nových akváriích v Botanické zahradě v Teplicích plavat ryby z jezera Malawi, africké řeky Kongo nebo vod jihovýchodní Asie. Technici zmodernizují spolu s nádržemi také filtraci nebo kabeláž za 1 milion 800 tisíc korun. Návštěvníkům to vylepší zážitek a zaměstnancům ulehčí práci a zajistí bezpečnější prostředí.

V Teplicích chtějí víc strážníků. Aktuálně hledají dalších 11 lidí s maturitou v dobré fyzické a duševní kondici, kteří zvládnou vyřešit konfliktní situace. Zatím je částečně nahradí asistenti prevence kriminality, kteří se začnou v Teplicích pohybovat od června.

Známý violoncellista Jan Zvěřina zavzpomíná na rodinné dětské muzicírování i na soutěž v Teplicích, která znamenala mezník v jeho hudební kariéře.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Známý violoncellista Jan Zvěřina zavzpomíná na rodinné dětské muzicírování i na soutěž v Teplicích, která znamenala mezník v jeho hudební kariéře.

Ve vyhřívaném stanu v Teplicích se během zimních nocí střídalo víc než 100 lidí. Velký stan pro patnáct nocležníků provozoval spolek White Light.

Centrum pro léčbu roztroušené sklerózy v Teplicích funguje 20 let. Začínalo se 40 pacienty, teď jich je zhruba 2700. Do polikliniky u teplické nemocnice jezdí lidé z Ústeckého, Libereckého a Karlovarského kraje. Prioritou specializovaného centra je umožnit pacientům, aby je jejich nemoc co nejmíň omezovala.

Regionální muzeum v Teplicích pořádá výstavu světově uznávaného malíře a grafika Miloslava Mouchy. Narodil se v roce 1942 v Litvínově.

Nejhlubší zatopenou jeskyní světa je Hranická propast u Teplic nad Bečvou. Má hloubku minimálně 450 metrů, potápěčské sondy ale stále ještě nedosáhly jejího dna.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Po čtrnácti zápasech a čtyřech měsících vrátil Lars Friis do hry pověstný trojzubec – a hned proti rozjetému Baníku. „Šel do risku, ale vyplatilo se mu to, Sparta byla lepší,“ říká v novém díle podcastu Liga naruby redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica. Ale pozor: svou verzi trojzubce vytasili kvůli absenci Chorého i červenobílí. „Trpišovský řekl Kušejovi, že chce toho drzého Vasila z Mladé Boleslavi. A Slavia má tak směrem dopředu najednou novou perspektivu – Provodovi, Schranzovi a Kušejovi to fungovalo,“ upozorňuje Radek Špryňar. Měl platit Šínův gól? Jak dopadl Krmenčíkův návrat do Plzně? A co písek na hřišti v Teplicích? V bonusové části tohoto dílu Ligy naruby přijde řeč na to, jak Plzeň nahradí Kalvacha, za jakých podmínek by se Brian Priske mohl vrátit do Sparty – a dojde i na „nejlepší Slavii“ (?) pod Trpišovským.

Budovu vlakového nádraží v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku obsadili dělníci. Probíhá zde rozsáhlá rekonstrukce, při které se nádražní budova přestaví na nové informační centrum věnované nejhlubší sladkovodní propasti světa, Hranické propasti. Investice do projektu dosahuje 56 milionů korun, přičemž 36 milionů pokryjí evropské dotace.

Zůstalo jen u řečí... Ambiciózní Líšeň v zimě posílila kádr o známé fotbalisty, aby zabojovala o účast v baráži, nicméně hned na úvod druholigového jara vyhořela na půdě Slavie B. „Porazit tvrdý, soubojový, zkušený tým a předčít ho ve všech ohledech beru pro mladý kádr trenéra Jana Jelínka jako úspěch,“ říká v novém díle Ligy naruby Zoom redaktor Bartoloměj Černík. Kolega Michal Kvasnica v něm chválí i talenty z béčka a dorostu Baníku. Zaujali i beci Teplic a Karviné. Zoom navazuje na pondělní Ligu naruby a rozebírá témata, na která nebyl v hlavním díle prostor. Redaktory Michala Kvasnicu s Bartolomějem Černíkem zde neuslyšíte dlouho mluvit o Slavii, Plzni, Spartě ani Baníku. Mnohem více se řeší boj o poslední vstupenku do Evropy, prostředek ligové tabulky, barážové příčky i úplné dno. A nyní zejména taky jarní start druhé ligy. Jak si v něm vedly konkurenční celky z Brna? Zaútočí ještě Žižkov na boj o postup? Kdo si ve slávistické rezervě říká o letní hostování v nejvyšší soutěži? Přesvědčil Abdallah Gning po „kauze“ teplickou veřejnost? Co se děje se Slováckem? Jak Černík s Kvasnicou tipují podještědské derby? Nový kompletní díl pořadu Liga naruby Zoom najdete každé úterý od 18:00 na http://liganaruby.cz.

Konec sezony iSport Fantasy se rychle blíží a většina trenérů dostali před finišem pořádnou ránu. Zraněný Ewerton bude chybět minimálně měsíc a na stole je teď jediná otázka – koho vybrat jako náhradu? „Rozhodl jsem se zůstat v Baníku a koupil jsem Matěje Šína,“ odhalil Vojtěch Hanzlík z kanálu Fantasy s Vojtou. Trenérům, kteří budou pokukovat po jiných záložnících, radí, aby se ze všeho nejdříve podívali na los. Proč jeden z nejlepších Fantasy trenérů v republice sází před závěrem soutěže na hráče z top čtyřky? Jací zajímaví hráči se skrývají v Teplicích a proč je brát? Jakou nečekanou brankářskou rošádu Vojta chystá? V jakém případě se vyplatí udělat přestupy za odečet bodů? To vše a více se dozvíte v novém díle Mistrů Fantasy.

Nikoli České Budějovice, ale Pardubice jsou nejhorším týmem jara. Desetizápasová mise trenéra Davida Střihavky není zatím vůbec úspěšná, ale jde vše za koučem? Nebo je úpadek Východočechů dlouhodobější? „Máš stadion i zázemí, ale pánové v představenstvu zaspali,“ říká redaktor Michal Kvasnica v novém dílu pořadu Zoom. V něm s kolegou Bartoloměj Černík řeší mimo jiné i zvláštní odchod Abdallaha Gninga. „Rudolf Řepka nakonec vyjednal o pár milionů víc,“ popisuje zákulisí. Zoom navazuje na pondělní Ligu naruby a rozebírá témata, na která nebyl v hlavním díle prostor. Redaktory Michala Kvasnicu s Bartolomějem Černíkem zde neuslyšíte dlouho mluvit o Slavii, Plzni, Spartě ani Baníku. Mnohem více se řeší boj o poslední vstupenku do Evropy, prostředek ligové tabulky, barážové příčky i úplné dno. Koho chce kouč David Střihavka ze Slavie B? Proč to zatím Jablonci navzdory dvěma posledním výhrám tolik nelepí? Nahradí Matěj Náprstek v Chrudimi střelce Davida Látala? Nový Zoom najdete každé úterý od 18:00 na http://liganaruby.cz.

V současném chladném počasí je ideální doba k návštěvě lázní. U našich východních sousedů si můžete tělo prohřát v autentickém arabském hammámu. Stavbu inspirovanou originálem z egyptské pouště nechala v Trenčianských Teplicích na území tehdejšího Rakouska-Uherska v roce 1888 postavit místní šlechtična. Než ho otevřeli i ženské klientele, sloužil hammám zhruba 100 let jako lázeňská odpočívárna pro zámožné pány.

V současném chladném počasí je ideální doba k návštěvě lázní. U našich východních sousedů si můžete tělo prohřát v autentickém arabském hammámu. Stavbu inspirovanou originálem z egyptské pouště nechala v Trenčianských Teplicích na území tehdejšího Rakouska-Uherska v roce 1888 postavit místní šlechtična. Než ho otevřeli i ženské klientele, sloužil hammám zhruba 100 let jako lázeňská odpočívárna pro zámožné pány.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ideální fotbalová rovnice? Sotva hráč přijde, stane se hvězdou týmu. Jeho výkony a góly přilákají zahraniční zájemce. A následuje přestup za „raketu“. Ale pozor, Slavia teď už umí výhodně prodat i borce, kteří se v ní neprosadili.#####01:48 Hvězdné přestupy do Saudské Arábie12:57 Dvacet tři hráčů na hřišti v nizozemském zápase18:39 Přešlap rozhodčího v utkání Liberce s Baníkem Ostrava27:33 České přestupy37:37 Povedený návrat Kuchty do Sparty46:36 Hubená výhra Slavie a překvapivá ztráta Plzně55:03 Sázkařské okénko s FortunouTrenéři Slavit usoudili, že by v nabité konkurenci útočníků neměl Daniel Fila dostatek herních příležitostí, a tak strávil prakticky dvě sezony na hostování v Teplicích. Zprvu to nesl velmi úkorně, posléze se naučil stavět realitě čelem. Na zápůjčce v Teplicích nakonec odehrál 45 utkání s ofenzivní bilancí (15+6). To jsou v podstatně větší čísla, než zvládl zapsat po dobu svého angažmá ve Slavii, všehovšudy 25 utkání (3+2). V létě 2024 se počítalo s tím, že tahle sezona už bude ve Slavii takříkajíc jeho, že dostane solidní minutáž v základním kmenovém kádru. Jenže táhnoucí se zdravotní potíže s bolavou patou tento plán víceméně zhatily.Nakonec se ale ozvaly italské Benátky, účastník italské Serie A, které za Filu položily na stůl 4 miliony eur. A v tu chvíli byla ruka v rukávě. I proto, že se angažmá útočníka, jehož pořizovací hodnota pro Slavii činila 1,15 milionu eur, ukázalo býti pro klub z Edernu velmi výhodnou investicí, jakkoli za Slavii takřka nehrál.Nosiči vody prodiskutovali i další české jméno spojované překvapivě s Benátkami. Podívali se na transfery směřující do Saúdské Arábie, pozastavili se nad podivným chováním rozhodčího Machálka v Liberci a aplaudovali střelecké produktivitě Patrika Schicka. Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu!---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Celý první dojem najdete na http://liganaruby.cz a v sekci premium na iSport.cz. V polovině prosince proti Teplicím, na začátku ledna proti Liverpoolu. „Tondovi jsem psal, ať nic nemění. Říkám to vždycky všem brankářům,“ vypráví po povedeném debutu Antonína Kinského trenér reprezentačních gólmanů do 20 let Martin Shejbal, který s novou jedničkou Tottenhamu úspěšně spolupracoval v minulé sezoně v Pardubicích. V rozhovoru pro Ligu naruby detailně popisuje Kinského debut včetně rozcvičky, řeči těla, zákroků i drobných chyb. „Pan Troška má námět na další pohádku,“ usmívá se Shejbal. Hned na začátku zápasu nepříjemnost v podobě dlouhé pauzy, pak brnkačka na nervy fanouškům Tottenhamu, ne zrovna stoprocentní zákrok při první střele, ale následně skvělé zásahy včetně rozehrávky. Martin Shejbal si všiml všech detailů ze strany Antonína Kinského při veleúspěšném a vítězném (1:0) debutu s Liverpoolem. „Zvládl to skvěle, ale musí si zvyknout na to, že proti takové kvalitě je třeba počítat se vším,“ zmiňuje překvapivou a přesnou ránu Trenta-Alexandera Arnolda, který českému reprezentantovi pomohl z brankové čáry vykopnout stoper.

Když v Teplicích kvetou agáve, ty největší na světě (4:28 ) – Procházka prosincovou oblohou (20:32) – Co jsme před padesáti lety vzkázali mimozemským civilizacím (26:52)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muzikant Petr Dvořák z Teplic hrál v dechovce na saxofon a klarinet. A taky v kapele, se kterou jezdil několik let s cirkusem. Teď žije v domově pro seniory U Nových lázní v Teplicích a k muzice se zase vrací. Od Ježíškových vnoučat si přeje plátky na klarinet.

To slovo dříve charakterizovalo ofenzivní dominanci Sparty: trojzubec. „Ale teď? V Mladé Boleslavi skoro nulová hrozba dopředu, domácí byli v závěru utkání týmem, který to chtěl víc,“ hodnotí v podcastu Liga naruby další ztrátu mistra redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Pavel Šťastný. „Lepší trojzubec je teď v Ostravě: Šín, Prekop, Ewerton, to je prostě paráda. Baníček dával krásné góly,“ říká Michal Koštuřík, který sledoval výhru aktuálně třetího týmu ligy nad slabou Duklou. „Hoši, já se ale musím poklonit před parádním představením fanoušků v Edenu, z toho chorea mi spadla čelist,“ dodává Bartoloměj Černík. „To byla fantastická reklama po celé Evropě, opravdu výjimečné narozeniny,“ souhlasí Šťastný. Měl by zbytek podzimu dochytat místo Vindahla Vorel? Proč je Lingr v reprezentaci místo Chytila a co kauza Schick? Zaslouží si Koubek v Plzni další rok? Celý díl Ligy naruby najdete na http://liganaruby.cz.   3:00 Lars Friis nemá kým dostřídat, čí je to chyba? 7:15 Albion Rrahmani: dává tomu opravdu sto procent? 14:30 Vindahl týmu nepomáhá, Vorel by měl dochytat podzim 20:20 Ostravský trojzubec, Baník na vlně 27:50 Ewertona chtějí v Maďarsku, Smetana na Slovácko 34:30 Fantastické choreo v Edenu, reklama pro Evropu 40:55 Lingr před Chytilem v repre: bizár 47:45 Fantastická výhra Plzně nad San Sebastianem, co Koubek? 56:00 Hlavatého neuznaný gól. Co na to borci? 59:10 Láska do Teplic, co Pardubice a Dukla?

Krīzes brīžos visi risinājumi ir derīgi - tā varētu teikt ģeoinženieri, kuri šobrīd cenšas rast veidus, kā sargāt kūstošos ledājus, piemēram, sūknējot ūdeni no okeāna uz ledus masas virsmas, cerot tādejādi padarīt ledus slāni biezāku. To, ka ledāji kūst strauji - zinām, to, ka nespējam operatīvi samazināt emisijas un palēlināt klimata pārmaiņas - zinām, bet, vai inovatīvas tehnoloģijas būs tās, kas varēs glābt ledus masu zemeslodes vēsākajos reģionos? Vai šādi centieni ir produktīvi un vai mēs varam izglābt planētas "ledusskapi"? Šķiet, ka ir grūti atrast otru tādu ekosistēmu, kuru klimata pārmaiņas skartu tikt masīvi kā Arktiku un Antarktīdu. Lai arī šie abi aukstie apgabali atrodas tālu no mums, bez tiem nav iedomājams klimats, kādu pazīstam uz mūsu planētas. Zinātnieki meklē veidus, kā apturēt šo straujo kušanu, jo skaidrs, ka ar emisiju samazināšanu cilvēcei īpaši labi neveicas. Vai ir iespējams atjaunot grandiozos ledus masīvus Zemes polos, raidījumā Zināmais nezinājamā vērtē ģeologs, Latvijas Universitātes asociētais profesors Kristaps Lamsters un Latvijas Vides, ģeoloģijas un meteoroloģijas centra Prognožu un klimata daļas vadītājs Andris Vīksna. Pētījumi rāda, ka ledāji kūst strauji. Vidēji zūd ap vienu procentu gadā no kopējas masas un tas neko labu tas neliecina. "Viens, ir sevišķi vietās, kur šobrīd straujāk kūst, tie ir Andi, Alpi, Islandē, Himalajos, tas nozīmē ūdensapgādi cilvēkiem, pilsētām, veseliem reģioniem, valstīm, kas ir potenciāli apdraudēti līdz ar šo resursu izsīkšanu," norāda Andris Vīksna. "Otrs ir, protams, vidējā ūdens līmeņa celšanās visā pasaulē, kas notiek lēnām, bet neatvairāmi savā ziņā. Un izmaiņas jau šobrīd notiek diezgan intensīvi. Ja mēs skatāmies līdz gadsimta beigām, tad tas ir pozitīvākajā gadījumā 30 - 40 centimetru līdz metram. Līdz gadsimta beigām pieaugs. Tas nozīmē, ka miljards cilvēku kopumā pasaulē ir tieši vai netieši apdraudēti dēļ tā, ka ceļas arī ūdenslīmenis." Kā to izjutīsim Latvijā? "Arī Baltijas jūra ir savienota ar okeāniem. Arī, protams, mums ir gaidāma ūdens līmeņa paaugstināšanās, un pēc atbilstoši dažādiem pesimistiskākajiem līdz optimistiskākajiem scenārijiem, vienalga tie 30 - 60 centimetri pieauguma līdz gadsimta beigām. Ar to ir jārēķinās. Sevišķi tas pieaugums varētu intensificēties no gadsimta vidus vairāk," norāda Andris Vīksna. "Un otrs, protams, tas nes līdzi arī krasta erozijas procesus: piekraste tiek noskalota un vēl papildus ar vētrām vēl intensīvāk kaut kur process notiek. Attiecīgi Latvijas gadījumā tie ir vidēji 30 - 40 metri, protams, ne visur vienādi, kaut kur pieaug akumulācija, bet kopumā dominē erozijas procesi. Apmēram 30 - 40 metri pēc šī brīža prognozēm tiktu noskaloti no Latvijas teritorijas. Te, protams, ir īpaša uzmanība jāpievērš Rīgas aglomerācijai, kas ir ļoti zema. Jau šobrīd jūras ūdens ienāk līdz pat Jelgavai atsevišķās situācijās. Ūdens līmenim ceļoties, ir pat daži nākotnes scenāriji, kur ir pavisam drūmās krāsās iezīmēts, ka Latvija ir tā kā sadalīta divās daļās, kas ir Kurzeme, un principā šeit līdz pat Lietuvas robežai ir jau ūdens no Baltijas jūras." Lai to nepiedzīvotu, zinātnieki izstrādā dažādus modeļus, kā iejaukties, lai stabilizētu ledājus. Pagaidām gan van zināms, vai šīs metodes strādātu, var būt arī pretējais efekts, atzīst Kristaps Lamsters. "Ir skaidrs, ka par to ir jādomā un kaut kas ir jāsāk darīt, jo mēs faktiski runājam par to, ka, iespējams, jau kaut kāds pagrieziena punkts ir sasniegts, īpaši domājot par Antarktiku. Pēc šī pagrieziena punkta faktiski ir gaidāmi diezgan strauji ledāju masas zudumi, atpakaļceļa nav, un, lai ko mēs darītu, mēģinot samazināt emisijas, tas nemainīs absolūti neko, jo šis pagrieziena punkts ir sasniegts un ledājs sāk strauji atkāpties. Vienīgais, ko mēs varam darīt, ir šo atkāpšanos samazināt, fiziski iejaucoties," atzšit Kristaps Lamsters. Čehu diplomāts iepazīstina ar savas zemes polārpētnieku un stāsta par paša piedzīvoto, ar slēpēm šķērsojot Grenlandi Pagājušajā nedēļā Rīgā notika čehu izcelsmes polārpētnieka Jūliusa Paijera gravīru reprodukciju izstādes atklāšana, kā arī diplomāta, tulkotāja un ceļotāja Zdeņeka Ličkas lekcija par Jūliusu Paijeru un viņa ekspedīcijām uz Ziemeļpolu. Tā bijusi kā satikšanās ar divām personībām vienlaikus - no vienas puses, iespēja iepazīt zinātnē nepelnīti piemirsto Jūliusu Paijeru, un, no otras puses, uzzināt par Zdeņekas Ličkas piedzīvojumiem, ar slēpēm šķērsojot Grenlandi. Ne katru dienu rodas iespēja klātienē satikt cilvēkus, kuri devušies polārās ekspedīcijās, pakļāvuši dzīvību briesmām, atgriezušies, lai ar savu spēku un entuziasmu iedvesmotu citus. 1. oktobra pēcpusdienā viena šāda cilvēka stāstu ikvienam interesentam bija iespēja dzirdēt Latvijas Universitātes Dabas mājā. Precīzāk būtu teikt, ka tā bija tikšanās ar divām personībām vienlaikus. Universitātē viesojās čehu diplomāts, tulkotājs un ceļotājs Zdeņeks Lička. Viņš bijis Čehijas vēstnieks Dānijā, joprojām strādā Čehijas Republikas Ārlietu ministrijā, bet viņa biogrāfija glabā vēl citus aizraujošus notikumus, tostarp ekspedīciju ar slēpēm pāri Grenlandei. Taču iemesls, kāpēc Lička viesojies Latvijā, ir saistīts ar viņa misijas darbu - popularizēt čehu izcelsmes polārpētnieka Jūliusa Paijera vārdu, atklāt viņa gravīru reprodukciju izstādi un sniegt lekciju par Paijera dzīvi un nopelniem zinātnē. Kad Lička mūs izvedis nelielā pastaigā pa izstādi un iepazīstinājis ar Paijeru, ir iespēja ar diplomātu aprunāties atsevišķi un vēlreiz izcelt nozīmīgākos Paijera dzīves faktus. Jūliuss Paijers dzimis 1841. gadā Teplicē, Čehijā, kas atrodas tuvu mūsdienu Vācijas robežai, bijis Austroungārijas virsnieks. Viņa militāro karjeru raksturo, piemēram, tāds fakts, ka viņš piedalījies asiņainajā Solferīno kaujā 1859. gadā - pēdējā lielākajā kaujā pasaules vēsturē, kurā visas armijas bija pakļautas savu monarhu personīgajai vadībai un kuras rezultātā radās Sarkanā Krusta kustība, palīdzot karā ievainotajiem. Ņemot vērā Paijera darbību armijā, Zdeņekam Ličkam jautāju, kā tad Paijers pievērsies polārpētniecībai. Vai tā bija vienkārši kaislība?

Paroubek a Zeman se sešli na jednom pódiu, aby nalákali na volbu ČSSD do evropských voleb. Ne, to není zpráva z minulého tisíciletí, ale realita čtvrtečního odpoledne v Teplicích.ČSSD v tomto případě není tradiční Česká strana sociálně demokratická, ale Česká suverenita sociální demokracie v podání Jiřího Paroubka a politické turistky Jany Volfové. Duo expremiér a exprezident však na teplické náměstí nepřilákalo víc než stovku lidí.„Paroubek to dělá pořád hrozně staromódně, má rád zahájení v luxusním hotelu, pak jde na náměstí, kde potřebuje pódium a pultík, u kterého dlouze řeční. Ale na tom řečnění je vidět, že už to není ten buldozer,“ říká Václav Dolejší.Ačkoli s někdejší ČSSD neměla akce nic společného, v projevech se o ní hovořilo celkem dost. „Paroubek si sem přišel vyřídit účty s bývalou stranou a ten mindrák je fakt velký - dokonce tady vyjmenovával všechny sociální demokraty, kteří ho v minulosti naštvali. A Miloš Zeman zase potřeboval klasicky pomluvit současnou vládu,“ dodává Lucie Stuchlíková.Na závěr se mítink proměnil v prodejní akci knihy Spiknutí - pravda o pokusu odstranit prezidenta. Z pódia zaznívaly věty jako „hlavně kupujte“ nebo „skvělá knížka za 250“. A v jednu chvíli Jana Volfová dokonce popoháněla fanoušky čekající na podpis prezidenta slovy: „Chce to rychle, buď kupujeme, nebo…“ Zkrátka jako by to byla spíš předváděčka hrnců.„Jsem tím úplně šokovaný, v životě jsem neviděl, že by se na předvolebním mítinku něco prodávalo. I Andrej Babiš všude rozdává stohy těch svých pěti knih, co nenapsal ani nečetl,“ hodnotí Dolejší.Co všechno nová ČSSD ukradla staré ČSSD? Proč se u Paroubka říká i obyčejnému pojídání chlebíčků banket? A proč vyměnil Lva za Tygra? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z Teplic, podpořte nás v anketě Podcast roku a přijďte se na Vlevo dole podívat naživo!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.