Podcasts about hrub

Češi drží peněženky pevně zavřené. Tržby obchodů rostou pomalu, i když mzdy výrazně stoupají. Strach z budoucnosti vítězí nad statistikami — lidé šetří, i když by mohli utrácet.Češi neutrácejí. Maloobchodní tržby v červenci výrazně zaostaly za očekáváním analytiků, meziročně totiž přidaly jen 2,5 procenta. I střední třída má přes slušný růst mezd pocit, že jim v peněžence nezbývá nic navíc.Do konce roku podle ekonomky Jany Matesové z úsporného režimu Češi nevyjdou. „Lidé budou dál myslet na zadní vrátka,“ uvažuje v podcastu Ve vatě. Přitom podle základních ekonomických dat se „máme dobře“ a ekonomika pošlape i napřesrok.Hrubý domácí produkt podle predikcí poroste tempem přes 2 procenta, inflace se bude držet ve vymezeném koridoru, nezaměstnanost zůstane v normě a hlavně mzdy citelně rostou. Podle Českého statistického úřadu se průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí zvýšily o 7,8 procenta na 49 400 Kč. Když započteme inflaci, tak reálně rostou o 5,3 procenta. To je nejlepší výsledek za poslední čtyři kvartály.„Vidíme velice slušný růst mezd, až příliš slušný. To jsou hromady zboží a služeb, které si lidé můžou koupit za svůj příjem,“ komentuje Matesová. Ale nekupují, propadli podle ní pocitu, že je zle.„Naprostá většina lidí, včetně velmi vzdělaných, se o data nezajímá, věří zprávám ze sociálních sítí, anebo pro populaci seniorů pořád ještě řetězovým emailů a billboardům na ulicích, které říkají, že se máme špatně,“ vysvětluje Jana Matesová rozpor mezi růstem mezd a vývojem spotřeby.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

Příběh Evy a Václava začal v řeznictví. Symbolickou roli v něm hraje číslo 13. Co začalo jako studentská láska, skončilo pevným vztahem dvou lidí, kteří milují sport, cestování a své děti. V manželství jsou spolu 50 let.

I když dělníci už natahují kabely na chlazení a dokončují montáže vzduchotechniky, hokejisté třebíčské Horácké Slavie se na domácí led asi ještě nevrátí. Rekonstrukce zimního stadionu ale pokračuje i přes léto, do pár týdnů bude hotová hrací plocha.

Správa zámku Hrubý Rohozec v Turnově stále nemůže čerpat dotace ani žádat o peníze na investice. Zámek zatěžuje nevyřízená restituce. O jeho vydání usiluje vdova po posledním majiteli Johanna Kammerlanderová.

Zámek Hrubý Rohozec u Turnova se do povědomí veřejnosti poslední roky dostává hlavně kvůli stále neukončené restituci. O bývalé panství šlechtického rodu Des Fours Walderode usiluje manželka posledního majitele Johanna Kammerlanderová. Kvůli tomu nemůže správa zámku investovat velké prostředky do jeho obnovy. I přesto má Hrubý Rohozec co nabídnout. V sobotu 12. července mohli návštěvníci například zcela mimořádně nahlédnout do prostor, které nejsou běžně přístupné.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Aký je rozdiel medzi realitným trhom v Česku a na Slovensku? V čom sa líši prístup k realitným kanceláriám u našich českých susedov a prečo stále nemáme na Slovensku realitný zákon? Odpovede na tieto otázky sme hľadali s výkonným riaditeľom najväčšej realitnej siete na Slovensku a v Česku RE/MAX, ktorá oslavuje 20 rokov svojho pôsobenia, Janom Hrubým.V podcaste sa dozviete: aký je rozdiel medzi českým a slovenským realitným trhom, prečo na Slovensku potrebujeme realitný zákon alebo reguláciu pre maklérov, čo ovplyvňuje výstavbu nehnuteľností na Slovensku a v Česku, aká je dostupnosť bývania v Česku a na Slovensku, prečo Slováci a Česi potrebujú vlastniť nehnuteľnosti, v čom sú iní českí a slovenskí realitní makléri, prečo pre realitnú kanceláriu RE/MAX pracuje viac ako 1600 maklérov, ako sa dá otvoriť v rámci realitnej siete RE/MAX frančíza, čo by priniesol realitný zákon na Slovensko a ako by sa zvýšila prestíž realitným maklérov.Rozdiely medzi českým a slovenským realitným trhomMedzi slovenským a českým realitným trhom nie sú podľa Jana Hrubého dramatické rozdiely, ako by sa mohlo zdať. „V Česku sa predá ročne zhruba 100 tisíc nehnuteľností a na Slovensku sa predá ročne zhruba 30 tisíc nehnuteľností, čo samozrejme ukazuje, že sú tam určité rozdiely. Nehnuteľnosti v Českej republike sa predávajú trošku rýchlejším tempom. Otázka ale je, či sa dá nazvať tempo obrátkovosti nehnuteľnosti 40 – 50 rokov, čo je plus mínus doba, za ktorú sa predá jedna nehnuteľnosť. Na Slovensku to bude o niečo viac,“ hovorí v podcaste Nehnuteľnosti.sk Ján Hrubý.Čo je iné medzi Českom a Slovenskom je situácia s hlavnými mestami. „Na Slovensku sú väčšie rozdiely medzi Bratislavou a zvyškom republiky. V Česku síce máme Prahu, no mestá ako Hradec Králové, Plzeň či Olomouc nie sú v takom závese ako ostatné slovenské mestá za Bratislavou. Keď sa pozrieme na cenovú hladinu nehnuteľností, ktorá sa väčšinou berie ako taká berná minca, ak nebudem komentovať index dostupnosti bývania, tak sa hovorí, že väčšina nehnuteľností v mestách mimo Prahy, tak sú približne na polovici ceny v porovnaní s Prahou. Ak by sme porovnali Bratislavu a niektoré iné mestá, tak sa dostaneme na pomer 3:1. Takže Bratislava vyčnieva ešte viac a tým pádom z pohľadu nejakej potenciálnej migrácie obyvateľstva a mobility, tak je situácia na Slovensku zložitejšia,“ vysvetľuje Hrubý v podcaste Nehnuteľnosti.sk. Zároveň zdôraznil, že Praha je extrémne medzinárodným mestom. Kumuluje sa tam zahraničný kapitál, žijú tam ľudia z celej Európy, no nestavia sa tam tak, ako by bolo potrebné, čo rovnako platí ale aj pre Slovensko.Na Slovensku chýba realitný zákon, prispel by k prestíži maklérovNa Slovensku stále chýba realitný zákon, ktorý by určoval podmienky, ktoré musí realitný maklér spĺňať, aby mohol vykonávať svoju profesiu. Ján Hrubý v podcaste spomenul, že sa snažili o presadenie regulácie realitného trhu v Česku. Nie v zmysle nejakých zákazov, ale aby sa stanovili minimálne podmienky pre vstup do tejto profesie. „Historicky maklér potreboval k výkonu svojej práce voľnú živnosť, tak ako je tomu dnes na Slovensku. A nám sa podarilo docieliť, že došlo k zmene a človek, ktorý chce dnes pracovať ako maklér v Českej republike, tak musí splniť zákonom stanovené požiadavky – štátnu skúšku. A keď ju spraví, tak až vtedy získa viazanú živnosť. Takže toto je zásadný rozdiel pri vstupe do tohto odvetvia, ktoré je veľmi citlivé z pohľadu hodnoty, ktorú spravuje a predáva maklér.Veľmi často ľudia cez makléra riešia nehnuteľnosti, ktoré predstavujú ich celoživotné úspory. A v tomto prípade chcete mať istotu, že to robíte s niekým, kto tomu rozumie, má na to vzdelanie, adekvátnu poistku a kto zaistí, že peniaze skončia tam, kde majú. Prípadne sa vyhnete rizikám s...

Long Covid není jen soubor fyzických, psychických a kognitivních potíží – je to globální fenomén, který zasahuje do politiky, ekonomiky i společenského života. Odhaduje se, že touto často opomíjenou nemocí trpí až 400 milionů lidí po celém světě. Jak dlouhodobé následky Covidu ovlivňují každodenní život nemocných a s jakými nedostatky ve zdravotní péči se potýkají? Jakou další podporu od systému potřebují? A proč je tato skrytá pandemie jednou z největších výzev současného zdravotního systému? Uslyšíte osobní výpovědi těch, kteří s Long Covidem žijí – umělce, designéra a performera Adama Hrubého, a fotografky a básnířky Hany Pololáníkové. Do diskuse se dále zapojily Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, publicistka a členka crip kolektivu Rebeka Veselá a lékařka Silvie Dobrodenková, specialistka na tropickou medicínu. Debatu vedla Magdalena Dušková. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková. 

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajina Hraběšické vrchoviny plynule navazuje na jižní hřeben Hrubého Jeseníku a pozvolně klesá do rovin Hané. To však neznamená, že zde nenajdeme pozoruhodná místa, která jsou opředená dávnou historií a patří i mezi přírodní unikáty. Jedním z nich je bezesporu Cikánský buk.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osada Vysoký Potok se vine podél potoka od řeky Moravy až na svahy nejvyšší hory Hrubého lesa Jeřábu, přičemž nejvyšší místo katastru dosahuje téměř 1000 metrů nadmořské výšky. Je to obec horská s nádhernými výhledy z vyšších částí katastru na Králický Sněžník, ale také na Jeseníky a okolí.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,9 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. „Není to překvapení. Revize směrem dolů je naprosto logická. Dominantním důvodem je Donald Trump a jeho plán na nová cla vůči Evropě – 10 % plošně a dalších 25 % na ocel, hliník a auta,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika. Podle něj to přímo snižuje obchodní výkonnost Česka, a zároveň ochlazuje očekávání firem, které pak méně investují.Vedle exportu ale Česko trápí i vlažná domácí spotřeba. „Jsme čtyři procenta pod úrovní z roku 2019. Celá EU už mezitím vyrostla, Poláci jsou dvouciferně nad. U nás se lidé do obchodů vrací jen pozvolna,“ konstatuje Hradil.Na vině podle něj není jen nízká kupní síla, ale i celková nálada. „Spotřebitelská důvěra je u nás špatná dlouhodobě. Neumím vysvětlit, proč jsou Češi tak pesimističtí,“ dodává. Spekuluje však i o zrušení EET. Je prý možné, že část ekonomiky se skryla. Cedulky s nápisem 'cash only' se rozšířily, a pokud stát přestal vidět část tržeb, statisticky to vypadá jako propad spotřeby, i když k němu reálně nedošlo.Hradil kritizuje stát i za to, že nepřináší kvalitní analýzy dopadů daňových změn. „Za Babišovy vlády EET prý přinášelo desítky miliard. Dnes nám stejné ministerstvo tvrdí, že se sotva zaplatilo. Kdo tomu má věřit? Čekal bych, že na ministerstvo nastoupí tým analytiků a dají nám data, jak evidence fungovala a zda reálně peníze do státního rozpočtu přinášela,“ tvrdí Hradil. 

Slovensko prehralo na MS v hokeji 2025 s Rakúskom 2:3 po samostatných nájazdoch, pričom záver zápasu priniesol veľkú kontroverziu. Boli Slováci skutočne poškodení rozhodcami, ako naznačil tréner Vladimír Országh? Prečo sa nepodarilo slovenským hokejistom nadviazať na víťazstvo nad Slovinskom?Vypočujte si analýzu hokejového experta ŠPORT.sk Juraja Juríka, ktorý detailne rozoberá príčiny prehry vrátane sporného momentu v nájazdoch, keď bol Michal Krištof evidentne faulovaný, no rozhodcovia situáciu neposúdili správne.„Je to tak. Jednoducho je to hrubé ovplyvnenie zápasu. Jednoznačne,” zhodnotí Juraj Jurík moment, ktorý mohol znamenať rozdiel medzi ziskom jedného a dvoch bodov.V podcaste sa dozviete aj to, ako sa vyvíjala slovenská hra po líniovej zmene, keď sa Maxim Čajkovič presunul do prvej formácie, prečo bol Samuel Honzek najviditeľnejším hráčom v posledných tretinách, a aké má Slovensko vyhliadky v zápase proti Francúzsku a v boji o postup do štvrťfinále.„Tím má progres, vyvíja sa a včera sa dokázal z 0:2 vrátiť do zápasu,” zdôrazňuje expert pozitíva napriek bolestivej prehre. Vypočujte si náš šampionátový špeciál a získajte komplexný pohľad na dôležitý duel s Rakúskom!

Slovensko prehralo na MS v hokeji 2025 s Rakúskom 2:3 po samostatných nájazdoch, pričom záver zápasu priniesol veľkú kontroverziu. Boli Slováci skutočne poškodení rozhodcami, ako naznačil tréner Vladimír Országh? Prečo sa nepodarilo slovenským hokejistom nadviazať na víťazstvo nad Slovinskom?Vypočujte si analýzu hokejového experta ŠPORT.sk Juraja Juríka, ktorý detailne rozoberá príčiny prehry vrátane sporného momentu v nájazdoch, keď bol Michal Krištof evidentne faulovaný, no rozhodcovia situáciu neposúdili správne.„Je to tak. Jednoducho je to hrubé ovplyvnenie zápasu. Jednoznačne,” zhodnotí Juraj Jurík moment, ktorý mohol znamenať rozdiel medzi ziskom jedného a dvoch bodov.V podcaste sa dozviete aj to, ako sa vyvíjala slovenská hra po líniovej zmene, keď sa Maxim Čajkovič presunul do prvej formácie, prečo bol Samuel Honzek najviditeľnejším hráčom v posledných tretinách, a aké má Slovensko vyhliadky v zápase proti Francúzsku a v boji o postup do štvrťfinále.„Tím má progres, vyvíja sa a včera sa dokázal z 0:2 vrátiť do zápasu,” zdôrazňuje expert pozitíva napriek bolestivej prehre. Vypočujte si náš šampionátový špeciál a získajte komplexný pohľad na dôležitý duel s Rakúskom!

Hostem pořadu K věci byl Petr Hrubý, ředitel územní památkové správy v Ústí nad Labem Národního památkového ústavu.Všechny díly podcastu K věci můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem pořadu K věci byl Petr Hrubý, ředitel územní památkové správy v Ústí nad Labem Národního památkového ústavu.

V Římě o víkendu probíhá česká Národní pouť do Říma. Také přiblížíme „čínské dušičky”, protože v pátek 4. dubna proběhne svátek čistoty a jasu, resp. svátek zametání hrobek. A dozvíte se, že v Argentině pokračují protesty proti nedostatečné valorizaci důchodů. Hrubý zásah proti demonstrantům se nevyhnul ani jednomu z protestujících katolických kněží.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme pre vás opäť dobré správy z Trnavského kraja. Dozviete sa, kedy bude Hrubý kostol v Trnave bez lešenia. Pozrieme sa aj na Obecný dvor v Modranke či problém s vlakmi v Sekuliach. Tak počúvajte.

Koaličná kríza vyniesla do kresla ministra investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie Samuela Migaľa. Radomír Šalitroš bude zase novým štátnym tajomníkom. Podľa politckého redaktora Aktualít Martina Sliza sa dnešným dňom skončila niekoľkomesačná vládna kríza. „Pre parlament to znamená, že koalícia bude mať väčšiu istotu. Keď títo dvaja ľudia odídu do exekutívy, tak to bude znamenať, že za nich prídu náhradníci,” vysvetľuje v podcaste. Novými poslancami sa majú stať členovia Hlasu Ján Hrubý a Andrea Szabóová.Premiér Robert Fico verí, že koalícia bude v národnej rade disponovať pôvodným počtom poslancov, teda 79 hlasmi.Opozícia nových funkcionárov kritizuje. Michal Šimečka si myslí, že stratili tvár. „Páni Migaľ a Šalitroš si mohli vybrať medzi zachovaním vlastnej tváre a medzi funkciami. Vybrali si funkcie, ale pre stabilitu tej vlády to nič dlhodobo neznamená,” komentoval dnešné dianie predseda Progresívneho Slovenska. Samuel Migaľ v minulosti odmietal, že by mu išlo o získanie funkcie.V dnešnom podcaste budete nášho politického redaktora Martin Sliza.Moderuje Frederika Lodová.

Koaličná kríza vyniesla do kresla ministra investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie Samuela Migaľa. Radomír Šalitroš bude zase novým štátnym tajomníkom. Podľa politckého redaktora Aktualít Martina Sliza sa dnešným dňom skončila niekoľkomesačná vládna kríza. „Pre parlament to znamená, že koalícia bude mať väčšiu istotu. Keď títo dvaja ľudia odídu do exekutívy, tak to bude znamenať, že za nich prídu náhradníci,” vysvetľuje v podcaste. Novými poslancami sa majú stať členovia Hlasu Ján Hrubý a Andrea Szabóová.Premiér Robert Fico verí, že koalícia bude v národnej rade disponovať pôvodným počtom poslancov, teda 79 hlasmi.Opozícia nových funkcionárov kritizuje. Michal Šimečka si myslí, že stratili tvár. „Páni Migaľ a Šalitroš si mohli vybrať medzi zachovaním vlastnej tváre a medzi funkciami. Vybrali si funkcie, ale pre stabilitu tej vlády to nič dlhodobo neznamená,” komentoval dnešné dianie predseda Progresívneho Slovenska. Samuel Migaľ v minulosti odmietal, že by mu išlo o získanie funkcie.V dnešnom podcaste budete nášho politického redaktora Martin Sliza.Moderuje Frederika Lodová.

V Kojetínské ulici v Přerově už stojí hrubá stavba nového azylového domu. Postavený je ze 36 obytných kontejnerů. V pondělí dělníci zahájí práce na interiérech. Hotovo by měli mít nejpozději na konci dubna. Celkové náklady na výstavbu dosahují 33 milionů korun, přičemž většinu financí pokryjí evropské dotace. Stavbu realizuje Charita Přerov.

Ochromí rozhodnutí Trumpovy vlády americkou zahraniční pomoc? Podaří se prostředky pro humanitární organizace po celém světě nahradit? A jak výpadek amerických zdrojů ovlivní humanitární pomoc Ukrajině? „Základní služby v Doněcké oblasti, zejména nemocnice a evakuační centra měsíčně potřebují pro agregáty 46 tun nafty, které platili z amerických peněz. Pokud je příští měsíc mít nebudou, neví, z čeho je zaplatí,“ přibližuje ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Ochromí rozhodnutí Trumpovy vlády americkou zahraniční pomoc? Podaří se prostředky pro humanitární organizace po celém světě nahradit? A jak výpadek amerických zdrojů ovlivní humanitární pomoc Ukrajině? „Základní služby v Doněcké oblasti, zejména nemocnice a evakuační centra měsíčně potřebují pro agregáty 46 tun nafty, které platili z amerických peněz. Pokud je příští měsíc mít nebudou, neví, z čeho je zaplatí,“ přibližuje ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Ochromí rozhodnutí Trumpovy vlády americkou zahraniční pomoc? Podaří se prostředky pro humanitární organizace po celém světě nahradit? A jak výpadek amerických zdrojů ovlivní humanitární pomoc Ukrajině? „Základní služby v Doněcké oblasti, zejména nemocnice a evakuační centra měsíčně potřebují pro agregáty 46 tun nafty, které platili z amerických peněz. Pokud je příští měsíc mít nebudou, neví, z čeho je zaplatí,“ přibližuje ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Necelých dvacet kilometrů je to po silnici z Olomouce do Hrubé Vody. V místním ski-areálu se od pátku 27. prosince lyžuje. Dojet se sem dá autem i vlakem.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Hrubá ignorácia európskej smernice Slovensko môže stáť desiatky miliónov eur. Európsky súdny dvor totiž rozhodol, že komisia má pravdu a slovenské nemocnice roky neplatia svojim dodávateľom načas. Ako dlho sa tento spor ťahá, aké pokuty nám reálne hrozia a existuje vôbec spôsob, ako oddlžiť slovenské nemocnice? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Jánom Krempaským z domácej redakcie denníka SME. Zdroj zvukov: TA3, TASR, STVR Odporúčanie: Moja obľúbená autorka, novinárka Asne Seierstad vydala knihu Afganci, v ktorej približuje svet v Afganistane po tom, čo sa moci opäť ujal Taliban. Ona sama pritom v krajine pred niekoľkými rokmi žila, konkrétne v rodine kníhkupca, ktorej sa na pár mesiacov stala súčasťou. Asnina nová kniha, ktorá je mojím dnešným odporúčaním je už v predpredaji, jej vydanie je plánované na 30. septembra, preto pokojne objednávajte. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Vrch Šerák a nedaleký Keprník patří k nejoblíbenějším turistickým cílům v Hrubém Jeseníku. Nahoře se stýkají katastry Bělé pod Pradědem, obce Lipová-lázně a Ostružné. Vede tudy i hranice mezi Moravou a Slezskem. Na Šeráku byste navíc našli historickou turistickou chatu Jiřího. Od ní bývají krásné výhledy na okolní hory, do údolí i na nebe.

Úplný vrchol televizního vysílače Praděd se tyčí do výšky 1637 metrů, což z něj činí nejvyšší pevný umělý bod Česka. O vysílač v Hrubém Jeseníku se už desítky let stará správce Michal Kozák. „Když prší, vlivem větru se voda dostane všude. Je to jako kdyby vám omývali objekt vapkou,“ popisuje správce na výpravě do útrob vysílače.

Semenaření je vášeň Adély Hrubé, ke které se dostala díky své prababičce, když na její půdě našla usušené fazolové lusky. Obnovuje staré a odolné odrůdy rostlin. Dnes má takových vzácných odrůd kolem sedmdesáti.

René Bělohradský je badatel a průvodce po Jizerských horách. Zabývá se fenoménem hranic, hraničních kamenů nebo smírčích křížů, o těchto tématech napsal několik knih. Díky jeho pátrání se podařilo identifikovat hraniční hřeb v muzeu na Hrubém Rohozci, který je dodnes unikátním nálezem. Jak se takový hřeb pozná? „Hraniční hřeby mají délku 12–15 centimetrů s hlavou o průměru 5 centimetrů,“ popisuje Bělohradský. K čemu sloužil hrob přísahy? Poslechněte si celý rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.