Podcasts about hrub

I když dělníci už natahují kabely na chlazení a dokončují montáže vzduchotechniky, hokejisté třebíčské Horácké Slavie se na domácí led asi ještě nevrátí. Rekonstrukce zimního stadionu ale pokračuje i přes léto, do pár týdnů bude hotová hrací plocha.

Správa zámku Hrubý Rohozec v Turnově stále nemůže čerpat dotace ani žádat o peníze na investice. Zámek zatěžuje nevyřízená restituce. O jeho vydání usiluje vdova po posledním majiteli Johanna Kammerlanderová.

Zámek Hrubý Rohozec u Turnova se do povědomí veřejnosti poslední roky dostává hlavně kvůli stále neukončené restituci. O bývalé panství šlechtického rodu Des Fours Walderode usiluje manželka posledního majitele Johanna Kammerlanderová. Kvůli tomu nemůže správa zámku investovat velké prostředky do jeho obnovy. I přesto má Hrubý Rohozec co nabídnout. V sobotu 12. července mohli návštěvníci například zcela mimořádně nahlédnout do prostor, které nejsou běžně přístupné.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Aký je rozdiel medzi realitným trhom v Česku a na Slovensku? V čom sa líši prístup k realitným kanceláriám u našich českých susedov a prečo stále nemáme na Slovensku realitný zákon? Odpovede na tieto otázky sme hľadali s výkonným riaditeľom najväčšej realitnej siete na Slovensku a v Česku RE/MAX, ktorá oslavuje 20 rokov svojho pôsobenia, Janom Hrubým.V podcaste sa dozviete: aký je rozdiel medzi českým a slovenským realitným trhom, prečo na Slovensku potrebujeme realitný zákon alebo reguláciu pre maklérov, čo ovplyvňuje výstavbu nehnuteľností na Slovensku a v Česku, aká je dostupnosť bývania v Česku a na Slovensku, prečo Slováci a Česi potrebujú vlastniť nehnuteľnosti, v čom sú iní českí a slovenskí realitní makléri, prečo pre realitnú kanceláriu RE/MAX pracuje viac ako 1600 maklérov, ako sa dá otvoriť v rámci realitnej siete RE/MAX frančíza, čo by priniesol realitný zákon na Slovensko a ako by sa zvýšila prestíž realitným maklérov.Rozdiely medzi českým a slovenským realitným trhomMedzi slovenským a českým realitným trhom nie sú podľa Jana Hrubého dramatické rozdiely, ako by sa mohlo zdať. „V Česku sa predá ročne zhruba 100 tisíc nehnuteľností a na Slovensku sa predá ročne zhruba 30 tisíc nehnuteľností, čo samozrejme ukazuje, že sú tam určité rozdiely. Nehnuteľnosti v Českej republike sa predávajú trošku rýchlejším tempom. Otázka ale je, či sa dá nazvať tempo obrátkovosti nehnuteľnosti 40 – 50 rokov, čo je plus mínus doba, za ktorú sa predá jedna nehnuteľnosť. Na Slovensku to bude o niečo viac,“ hovorí v podcaste Nehnuteľnosti.sk Ján Hrubý.Čo je iné medzi Českom a Slovenskom je situácia s hlavnými mestami. „Na Slovensku sú väčšie rozdiely medzi Bratislavou a zvyškom republiky. V Česku síce máme Prahu, no mestá ako Hradec Králové, Plzeň či Olomouc nie sú v takom závese ako ostatné slovenské mestá za Bratislavou. Keď sa pozrieme na cenovú hladinu nehnuteľností, ktorá sa väčšinou berie ako taká berná minca, ak nebudem komentovať index dostupnosti bývania, tak sa hovorí, že väčšina nehnuteľností v mestách mimo Prahy, tak sú približne na polovici ceny v porovnaní s Prahou. Ak by sme porovnali Bratislavu a niektoré iné mestá, tak sa dostaneme na pomer 3:1. Takže Bratislava vyčnieva ešte viac a tým pádom z pohľadu nejakej potenciálnej migrácie obyvateľstva a mobility, tak je situácia na Slovensku zložitejšia,“ vysvetľuje Hrubý v podcaste Nehnuteľnosti.sk. Zároveň zdôraznil, že Praha je extrémne medzinárodným mestom. Kumuluje sa tam zahraničný kapitál, žijú tam ľudia z celej Európy, no nestavia sa tam tak, ako by bolo potrebné, čo rovnako platí ale aj pre Slovensko.Na Slovensku chýba realitný zákon, prispel by k prestíži maklérovNa Slovensku stále chýba realitný zákon, ktorý by určoval podmienky, ktoré musí realitný maklér spĺňať, aby mohol vykonávať svoju profesiu. Ján Hrubý v podcaste spomenul, že sa snažili o presadenie regulácie realitného trhu v Česku. Nie v zmysle nejakých zákazov, ale aby sa stanovili minimálne podmienky pre vstup do tejto profesie. „Historicky maklér potreboval k výkonu svojej práce voľnú živnosť, tak ako je tomu dnes na Slovensku. A nám sa podarilo docieliť, že došlo k zmene a človek, ktorý chce dnes pracovať ako maklér v Českej republike, tak musí splniť zákonom stanovené požiadavky – štátnu skúšku. A keď ju spraví, tak až vtedy získa viazanú živnosť. Takže toto je zásadný rozdiel pri vstupe do tohto odvetvia, ktoré je veľmi citlivé z pohľadu hodnoty, ktorú spravuje a predáva maklér.Veľmi často ľudia cez makléra riešia nehnuteľnosti, ktoré predstavujú ich celoživotné úspory. A v tomto prípade chcete mať istotu, že to robíte s niekým, kto tomu rozumie, má na to vzdelanie, adekvátnu poistku a kto zaistí, že peniaze skončia tam, kde majú. Prípadne sa vyhnete rizikám s...

Long Covid není jen soubor fyzických, psychických a kognitivních potíží – je to globální fenomén, který zasahuje do politiky, ekonomiky i společenského života. Odhaduje se, že touto často opomíjenou nemocí trpí až 400 milionů lidí po celém světě. Jak dlouhodobé následky Covidu ovlivňují každodenní život nemocných a s jakými nedostatky ve zdravotní péči se potýkají? Jakou další podporu od systému potřebují? A proč je tato skrytá pandemie jednou z největších výzev současného zdravotního systému? Uslyšíte osobní výpovědi těch, kteří s Long Covidem žijí – umělce, designéra a performera Adama Hrubého, a fotografky a básnířky Hany Pololáníkové. Do diskuse se dále zapojily Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, publicistka a členka crip kolektivu Rebeka Veselá a lékařka Silvie Dobrodenková, specialistka na tropickou medicínu. Debatu vedla Magdalena Dušková. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková. 

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajina Hraběšické vrchoviny plynule navazuje na jižní hřeben Hrubého Jeseníku a pozvolně klesá do rovin Hané. To však neznamená, že zde nenajdeme pozoruhodná místa, která jsou opředená dávnou historií a patří i mezi přírodní unikáty. Jedním z nich je bezesporu Cikánský buk.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osada Vysoký Potok se vine podél potoka od řeky Moravy až na svahy nejvyšší hory Hrubého lesa Jeřábu, přičemž nejvyšší místo katastru dosahuje téměř 1000 metrů nadmořské výšky. Je to obec horská s nádhernými výhledy z vyšších částí katastru na Králický Sněžník, ale také na Jeseníky a okolí.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,9 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. „Není to překvapení. Revize směrem dolů je naprosto logická. Dominantním důvodem je Donald Trump a jeho plán na nová cla vůči Evropě – 10 % plošně a dalších 25 % na ocel, hliník a auta,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika. Podle něj to přímo snižuje obchodní výkonnost Česka, a zároveň ochlazuje očekávání firem, které pak méně investují.Vedle exportu ale Česko trápí i vlažná domácí spotřeba. „Jsme čtyři procenta pod úrovní z roku 2019. Celá EU už mezitím vyrostla, Poláci jsou dvouciferně nad. U nás se lidé do obchodů vrací jen pozvolna,“ konstatuje Hradil.Na vině podle něj není jen nízká kupní síla, ale i celková nálada. „Spotřebitelská důvěra je u nás špatná dlouhodobě. Neumím vysvětlit, proč jsou Češi tak pesimističtí,“ dodává. Spekuluje však i o zrušení EET. Je prý možné, že část ekonomiky se skryla. Cedulky s nápisem 'cash only' se rozšířily, a pokud stát přestal vidět část tržeb, statisticky to vypadá jako propad spotřeby, i když k němu reálně nedošlo.Hradil kritizuje stát i za to, že nepřináší kvalitní analýzy dopadů daňových změn. „Za Babišovy vlády EET prý přinášelo desítky miliard. Dnes nám stejné ministerstvo tvrdí, že se sotva zaplatilo. Kdo tomu má věřit? Čekal bych, že na ministerstvo nastoupí tým analytiků a dají nám data, jak evidence fungovala a zda reálně peníze do státního rozpočtu přinášela,“ tvrdí Hradil. 

Slovensko prehralo na MS v hokeji 2025 s Rakúskom 2:3 po samostatných nájazdoch, pričom záver zápasu priniesol veľkú kontroverziu. Boli Slováci skutočne poškodení rozhodcami, ako naznačil tréner Vladimír Országh? Prečo sa nepodarilo slovenským hokejistom nadviazať na víťazstvo nad Slovinskom?Vypočujte si analýzu hokejového experta ŠPORT.sk Juraja Juríka, ktorý detailne rozoberá príčiny prehry vrátane sporného momentu v nájazdoch, keď bol Michal Krištof evidentne faulovaný, no rozhodcovia situáciu neposúdili správne.„Je to tak. Jednoducho je to hrubé ovplyvnenie zápasu. Jednoznačne,” zhodnotí Juraj Jurík moment, ktorý mohol znamenať rozdiel medzi ziskom jedného a dvoch bodov.V podcaste sa dozviete aj to, ako sa vyvíjala slovenská hra po líniovej zmene, keď sa Maxim Čajkovič presunul do prvej formácie, prečo bol Samuel Honzek najviditeľnejším hráčom v posledných tretinách, a aké má Slovensko vyhliadky v zápase proti Francúzsku a v boji o postup do štvrťfinále.„Tím má progres, vyvíja sa a včera sa dokázal z 0:2 vrátiť do zápasu,” zdôrazňuje expert pozitíva napriek bolestivej prehre. Vypočujte si náš šampionátový špeciál a získajte komplexný pohľad na dôležitý duel s Rakúskom!

Slovensko prehralo na MS v hokeji 2025 s Rakúskom 2:3 po samostatných nájazdoch, pričom záver zápasu priniesol veľkú kontroverziu. Boli Slováci skutočne poškodení rozhodcami, ako naznačil tréner Vladimír Országh? Prečo sa nepodarilo slovenským hokejistom nadviazať na víťazstvo nad Slovinskom?Vypočujte si analýzu hokejového experta ŠPORT.sk Juraja Juríka, ktorý detailne rozoberá príčiny prehry vrátane sporného momentu v nájazdoch, keď bol Michal Krištof evidentne faulovaný, no rozhodcovia situáciu neposúdili správne.„Je to tak. Jednoducho je to hrubé ovplyvnenie zápasu. Jednoznačne,” zhodnotí Juraj Jurík moment, ktorý mohol znamenať rozdiel medzi ziskom jedného a dvoch bodov.V podcaste sa dozviete aj to, ako sa vyvíjala slovenská hra po líniovej zmene, keď sa Maxim Čajkovič presunul do prvej formácie, prečo bol Samuel Honzek najviditeľnejším hráčom v posledných tretinách, a aké má Slovensko vyhliadky v zápase proti Francúzsku a v boji o postup do štvrťfinále.„Tím má progres, vyvíja sa a včera sa dokázal z 0:2 vrátiť do zápasu,” zdôrazňuje expert pozitíva napriek bolestivej prehre. Vypočujte si náš šampionátový špeciál a získajte komplexný pohľad na dôležitý duel s Rakúskom!

Hostem pořadu K věci byl Petr Hrubý, ředitel územní památkové správy v Ústí nad Labem Národního památkového ústavu.

Hostem pořadu K věci byl Petr Hrubý, ředitel územní památkové správy v Ústí nad Labem Národního památkového ústavu.Všechny díly podcastu K věci můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Římě o víkendu probíhá česká Národní pouť do Říma. Také přiblížíme „čínské dušičky”, protože v pátek 4. dubna proběhne svátek čistoty a jasu, resp. svátek zametání hrobek. A dozvíte se, že v Argentině pokračují protesty proti nedostatečné valorizaci důchodů. Hrubý zásah proti demonstrantům se nevyhnul ani jednomu z protestujících katolických kněží.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme pre vás opäť dobré správy z Trnavského kraja. Dozviete sa, kedy bude Hrubý kostol v Trnave bez lešenia. Pozrieme sa aj na Obecný dvor v Modranke či problém s vlakmi v Sekuliach. Tak počúvajte.

Koaličná kríza vyniesla do kresla ministra investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie Samuela Migaľa. Radomír Šalitroš bude zase novým štátnym tajomníkom. Podľa politckého redaktora Aktualít Martina Sliza sa dnešným dňom skončila niekoľkomesačná vládna kríza. „Pre parlament to znamená, že koalícia bude mať väčšiu istotu. Keď títo dvaja ľudia odídu do exekutívy, tak to bude znamenať, že za nich prídu náhradníci,” vysvetľuje v podcaste. Novými poslancami sa majú stať členovia Hlasu Ján Hrubý a Andrea Szabóová.Premiér Robert Fico verí, že koalícia bude v národnej rade disponovať pôvodným počtom poslancov, teda 79 hlasmi.Opozícia nových funkcionárov kritizuje. Michal Šimečka si myslí, že stratili tvár. „Páni Migaľ a Šalitroš si mohli vybrať medzi zachovaním vlastnej tváre a medzi funkciami. Vybrali si funkcie, ale pre stabilitu tej vlády to nič dlhodobo neznamená,” komentoval dnešné dianie predseda Progresívneho Slovenska. Samuel Migaľ v minulosti odmietal, že by mu išlo o získanie funkcie.V dnešnom podcaste budete nášho politického redaktora Martin Sliza.Moderuje Frederika Lodová.

Koaličná kríza vyniesla do kresla ministra investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie Samuela Migaľa. Radomír Šalitroš bude zase novým štátnym tajomníkom. Podľa politckého redaktora Aktualít Martina Sliza sa dnešným dňom skončila niekoľkomesačná vládna kríza. „Pre parlament to znamená, že koalícia bude mať väčšiu istotu. Keď títo dvaja ľudia odídu do exekutívy, tak to bude znamenať, že za nich prídu náhradníci,” vysvetľuje v podcaste. Novými poslancami sa majú stať členovia Hlasu Ján Hrubý a Andrea Szabóová.Premiér Robert Fico verí, že koalícia bude v národnej rade disponovať pôvodným počtom poslancov, teda 79 hlasmi.Opozícia nových funkcionárov kritizuje. Michal Šimečka si myslí, že stratili tvár. „Páni Migaľ a Šalitroš si mohli vybrať medzi zachovaním vlastnej tváre a medzi funkciami. Vybrali si funkcie, ale pre stabilitu tej vlády to nič dlhodobo neznamená,” komentoval dnešné dianie predseda Progresívneho Slovenska. Samuel Migaľ v minulosti odmietal, že by mu išlo o získanie funkcie.V dnešnom podcaste budete nášho politického redaktora Martin Sliza.Moderuje Frederika Lodová.

V Kojetínské ulici v Přerově už stojí hrubá stavba nového azylového domu. Postavený je ze 36 obytných kontejnerů. V pondělí dělníci zahájí práce na interiérech. Hotovo by měli mít nejpozději na konci dubna. Celkové náklady na výstavbu dosahují 33 milionů korun, přičemž většinu financí pokryjí evropské dotace. Stavbu realizuje Charita Přerov.

Jak asi znělo lašské nářečí zhruba před 100 lety? To přibližuje zpěvník Přiběželi do Betlema pastyře, díky kterému ožívá hudební tradice regionu Lašské brány Beskyd.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ochromí rozhodnutí Trumpovy vlády americkou zahraniční pomoc? Podaří se prostředky pro humanitární organizace po celém světě nahradit? A jak výpadek amerických zdrojů ovlivní humanitární pomoc Ukrajině? „Základní služby v Doněcké oblasti, zejména nemocnice a evakuační centra měsíčně potřebují pro agregáty 46 tun nafty, které platili z amerických peněz. Pokud je příští měsíc mít nebudou, neví, z čeho je zaplatí,“ přibližuje ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Ochromí rozhodnutí Trumpovy vlády americkou zahraniční pomoc? Podaří se prostředky pro humanitární organizace po celém světě nahradit? A jak výpadek amerických zdrojů ovlivní humanitární pomoc Ukrajině? „Základní služby v Doněcké oblasti, zejména nemocnice a evakuační centra měsíčně potřebují pro agregáty 46 tun nafty, které platili z amerických peněz. Pokud je příští měsíc mít nebudou, neví, z čeho je zaplatí,“ přibližuje ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Ochromí rozhodnutí Trumpovy vlády americkou zahraniční pomoc? Podaří se prostředky pro humanitární organizace po celém světě nahradit? A jak výpadek amerických zdrojů ovlivní humanitární pomoc Ukrajině? „Základní služby v Doněcké oblasti, zejména nemocnice a evakuační centra měsíčně potřebují pro agregáty 46 tun nafty, které platili z amerických peněz. Pokud je příští měsíc mít nebudou, neví, z čeho je zaplatí,“ přibližuje ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Necelých dvacet kilometrů je to po silnici z Olomouce do Hrubé Vody. V místním ski-areálu se od pátku 27. prosince lyžuje. Dojet se sem dá autem i vlakem.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Hrubá ignorácia európskej smernice Slovensko môže stáť desiatky miliónov eur. Európsky súdny dvor totiž rozhodol, že komisia má pravdu a slovenské nemocnice roky neplatia svojim dodávateľom načas. Ako dlho sa tento spor ťahá, aké pokuty nám reálne hrozia a existuje vôbec spôsob, ako oddlžiť slovenské nemocnice? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Jánom Krempaským z domácej redakcie denníka SME. Zdroj zvukov: TA3, TASR, STVR Odporúčanie: Moja obľúbená autorka, novinárka Asne Seierstad vydala knihu Afganci, v ktorej približuje svet v Afganistane po tom, čo sa moci opäť ujal Taliban. Ona sama pritom v krajine pred niekoľkými rokmi žila, konkrétne v rodine kníhkupca, ktorej sa na pár mesiacov stala súčasťou. Asnina nová kniha, ktorá je mojím dnešným odporúčaním je už v predpredaji, jej vydanie je plánované na 30. septembra, preto pokojne objednávajte. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Vrch Šerák a nedaleký Keprník patří k nejoblíbenějším turistickým cílům v Hrubém Jeseníku. Nahoře se stýkají katastry Bělé pod Pradědem, obce Lipová-lázně a Ostružné. Vede tudy i hranice mezi Moravou a Slezskem. Na Šeráku byste navíc našli historickou turistickou chatu Jiřího. Od ní bývají krásné výhledy na okolní hory, do údolí i na nebe.

Úplný vrchol televizního vysílače Praděd se tyčí do výšky 1637 metrů, což z něj činí nejvyšší pevný umělý bod Česka. O vysílač v Hrubém Jeseníku se už desítky let stará správce Michal Kozák. „Když prší, vlivem větru se voda dostane všude. Je to jako kdyby vám omývali objekt vapkou,“ popisuje správce na výpravě do útrob vysílače.

Semenaření je vášeň Adély Hrubé, ke které se dostala díky své prababičce, když na její půdě našla usušené fazolové lusky. Obnovuje staré a odolné odrůdy rostlin. Dnes má takových vzácných odrůd kolem sedmdesáti.

Semenaření je vášeň Adély Hrubé, ke které se dostala díky své prababičce, když na její půdě našla usušené fazolové lusky. Obnovuje staré a odolné odrůdy rostlin. Dnes má takových vzácných odrůd kolem sedmdesáti.

Semenaření je vášeň Adély Hrubé, ke které se dostala díky své prababičce, když na její půdě našla usušené fazolové lusky. Obnovuje staré a odolné odrůdy rostlin. Dnes má takových vzácných odrůd kolem sedmdesáti.

Témou dnešnej epizódy je tentoraz „poprvé“. Všetci si pamätáme, ako sme sa prvýkrát opili, zažili prvú diskotéku, prvý sex alebo niečo, čo v nás tak zarezonovalo, že si tú spomienku veľmi radi uchovávame. A čo bolo tvoje poprvé, na ktoré nemôžeš zabudnúť? Určite nám to napíš dole do komentára. Vypočuj si druhú epizódu nového podcastu Bez lásky, ktorú ti prináša portál Odzadu.

René Bělohradský je badatel a průvodce po Jizerských horách. Zabývá se fenoménem hranic, hraničních kamenů nebo smírčích křížů, o těchto tématech napsal několik knih. Díky jeho pátrání se podařilo identifikovat hraniční hřeb v muzeu na Hrubém Rohozci, který je dodnes unikátním nálezem. Jak se takový hřeb pozná? „Hraniční hřeby mají délku 12–15 centimetrů s hlavou o průměru 5 centimetrů,“ popisuje Bělohradský. K čemu sloužil hrob přísahy? Poslechněte si celý rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

René Bělohradský je badatel a průvodce po Jizerských horách. Zabývá se fenoménem hranic, hraničních kamenů nebo smírčích křížů, o těchto tématech napsal několik knih. Díky jeho pátrání se podařilo identifikovat hraniční hřeb v muzeu na Hrubém Rohozci, který je dodnes unikátním nálezem. Jak se takový hřeb pozná? „Hraniční hřeby mají délku 12–15 centimetrů s hlavou o průměru 5 centimetrů,“ popisuje Bělohradský. K čemu sloužil hrob přísahy? Poslechněte si celý rozhovor!

V nejnovějším filmu Bohdana Slámy si zahrála Magdaléna Borová, Dorota Šlajerová, Moravské Toskánsko i vyprahlá krajina zkoušená dlouhým obdobím sucha. V centru příběhu umírá matka třech dětí na rakovinu, pravděpodobně z vody kontaminované chemickými postřiky zemědělce Viktora. Chřadnutí lidského zdraví se ve filmu Sucho dostává do přímé souvislosti s chřadnutím krajiny.

Jde o jednu z nejzachovalejších zřícenin v Olomouckém kraji. Nachází se nad údolím vedoucím od Mohelnické brázdy směrem k Hrubému Jeseníku. Zřícenina, která vypadá, jako by vypadla z obrázků Josefa Lady, se tyčí na kopci nad vesnicí Brníčko mezi Zábřehem a Šumperkem.

Jde o jednu z nejzachovalejších zřícenin v Olomouckém kraji. Nachází se nad údolím vedoucím od Mohelnické brázdy směrem k Hrubému Jeseníku. Zřícenina, která vypadá, jako by vypadla z obrázků Josefa Lady, se tyčí na kopci nad vesnicí Brníčko mezi Zábřehem a Šumperkem.

Minulý režim vidí lidé růžověji, než vyplývá z tvrdých dat, říká ekonomka Jana Matesová. Lépe se máme všichni. Životní úroveň společnosti se od roku 1989 zdvojnásobila, u důchodců se zvýšila ještě o něco více.Někteří Češi se ohlížejí do minulosti a vidí ji růžově. Ekonomka Jana Matesová to přičítá obyčejnému sentimentu. „Mládí nahradit nejde. Žádná tvrdá data nenasvědčují tomu, že dřív bylo lépe, naopak ukazují, jak se situace zlepšila pro naprostou většinu rodin, dokonce bych řekla, že pro všechny.“Dnešní situaci vnímají subjektivně nejhůře lidé, kterým bylo za převratu mezi 40 až 50 lety. „Většina z nich nebyla schopná se v novém systému odpíchnout, mohli cestovat, ale velký nárůst životní úrovně už je nečekal,“ řekla Jana Matesová v podcastu Ve vatě.MzdyV roce 1989 brali Češi v průměru něco přes 3000 korun hrubého. O 20 let později už to bylo 23 tisíc, aktuálně činí průměrná mzda 42 658 Kč. Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián (úroveň příjmu, kterého dosahuje polovina rodin), který realitu odráží více, činí kolem 37 tisíc. V Evropské unii se pohybujeme mezi třetím a pátým místem v rovnosti příjmů.Za minulého režimu byly rozdíly mezi příjmy ještě nižší. „Tehdy si byl medián s průměrem velmi blízko. Nivelizace příjmů byla velká, všichni brali přibližně stejně,“ říká Jana Matesová.ChudobaPokud jsou příjmy domácnosti pod 60 procenty mediánu, pak je domácnost ohrožena tzv. příjmovou chudobou. Podle Eurostatu se to týká 10,2 procent Čechů, více než milionu. Česko patří podle Eurostatu mezi pět evropských zemí, kde lidé trpí „závažnou materiální a sociální deprivací“ nejméně.I podle čerstvé zprávy Poverty Watch 2023 žije milion Čechů pod hranicí chudoby a dva miliony dalších těsně nad ní. Každý třetí Čech nedokáže nic uspořit na stáří, často mu výplata nestačí ani na pokrytí měsíčních výdajů, plyne z průzkumu PAQ Research pro Český rozhlas.Česko má ve srovnání se zahraničím dvě specifika, která životní úroveň významně ovlivňují. Vysoký podíl lidí v exekuci a nadprůměrně vlastníků nemovitosti. Alespoň jednu exekuci má 660 tisíc lidí. „To má samozřejmě na životní úroveň velký dopad,“ říká Matesová. „U nás je poměrně hodně rodin, které na tom z hlediska příjmů nejsou dobře, ale mají svůj vlastní domek, byt, případně i druhý,“ uvedla.DůchodyTaky důchody jsou ve vztahu ke mzdám aktuálně v průměru vyšší. Dokonce historicky nejvyšší za celou dobu existence penzijních systémů.„Životní úroveň napříč společností se od roku 1989 přibližně zdvojnásobila. U důchodců se zvýšila o něco více než u průměru společnosti jako celku,“ uvedla Matesová.CenyŘada pamětníků vzpomíná na socialistický rohlík za třicetník a lahváč desítky za dvě padesát. Pokud však porovnáme ceny potravin se zohledněním výše příjmů, vychází nyní běžný týdenní nákup o celých 230 procent levněji než v roce 1989, plyne z dat webu Zakomunistu.cz.Například rostlinný olej stál v roce 2022 skoro o 500 procent méně než v roce 1989. Vejce o 230 procent méně než v roce 1989. Rýže minus 180 procent a rohlík minus 100 procent. Jediná věc, která byla „za komunistů“ levnější, byl chleba, a to zhruba o čtvrtinu.„Je to jednak tím obrovským růstem produktivity a také růstem mezd od roku '89. Ale také tím, že je jednodušší vypěstovat a zpracovat zemědělské plodiny, vyrobit z nich potraviny. Je to vidět na tom, jak se snížil počet lidí, kteří pracují v zemědělství nejen u nás, ale napříč Evropou i Spojenými státy,“ má za to Jana Matesová.HDPVy výtlaku ekonomiky zařadilo Česko trochu zpátečku. Jako jediná země EU jsme zatím nedosáhli předcovidové úrovně HDP. Hrubý domácí produkt Česka na obyvatele, který se vyjadřuje ve standardech kupní síly, se za celý rok snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Jsme aktuálně na úrovni Kypru a Slovinska, mírně zaostáváme za Itálií, ale zároveň si vedeme nejlépe ze všech zemí visegrádské čtyřky.„Na oslavu to není, protože už v roce 2018 jsme byli na 94 procentech. V době koronaviru česká ekonomika spadla více než většina zemí Evropské unie v roce 2020,“ počítá Matesová.S vysokou inflací Česko udělalo velký skok směrem k západním cenám, ale výší platů směrem k Západu neskočilo.„Je to tou naší inflací, která je velmi vysoká a ve srovnání s průměrem Evropské unie pomaleji klesá. Západ jsme sice dohnali, ale nedohnali jsme ještě průměr Evropské unie. V ekonomice jsme si ale vyrobili obrovské nerovnováhy, od roku 2020 se ze zemí EU nejrychleji zadlužujeme a máme veliký strukturální deficit,“ vadí ekonomce.BydleníNáklady na bydlení, teplo a služby byly v přepočtu k příjmům lacinější před rokem 1989. Přes rychlý růst cen bytů i nájmů v Česku je podle Matesové dostupnost bydlení na lepší úrovni než tehdy.„Každý měl kde bydlet, ale podmínky byly citelně horší než nyní. V průmyslových oblastech jako severní Čechy a Morava, kam lidé nechtěli chodit pracovat, ale vláda je potřebovala tam natáhnout, bylo k dispozici podnikové bydlení.“„V ostatních oblastech člověk v průměru 24 let čekal, než se na něj v pořadníku dostalo. Na přidělení bytu musela rodina mít děti. Svobodný jedinec mohl s velkým štěstím získat lůžko na svobodárně, ne pokoj, ale lůžko. Naprosto běžné bylo, že všichni mladí po svatbě bydleli u rodičů a čekali, až s těmi vnoučaty získají nárok na vlastní bydlení,“ popisuje Matesová.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

To, s čím po Novembri 89. zápasíme je to, že veľké zločiny, ktoré sa tu počas fašistickej či komunistickej totality stali, sme prešli mlčaním a neboli potrestané. Prešli tu zločiny, ktoré sa tu diali s odobrením štátnej moci. Môžeme sa potom čudovať, že aj po Nežnej revolúcii tu máme zločiny, kryté štátnou mocou? Pýta sa novinárka, ktorá systematicky mapuje našu národnú pamäť Soňa Gyarfášová. Hrubá čiara za minulosťou po novembri 89 bola podľa nej chyba. Komunizmus je totiž rovnaké zlo ako fašizmus.„Ľudská pamäť je príšera; človek zabúda - pamäť nikdy. Všetky spomienky ukladá. Niektoré veci pre nás odkladá, iné pred nami ukrýva - a po čase ich vyvoláva do nášho vedomia úplne podľa vlastnej vôle. Človek si myslí, že má pamäť, ale je to presne naopak, pamäť má jeho!“ John IrvingČudujete sa, že je to tu u nás často: “Krok sun krok”, respektíve: “Krok vpred a potom zasa dva kroky vzad?”Deje sa to totiž zas a znova, neustále dookola. Staré známe, opakujúce sa a pritom nesmierne nefunkčné a paralyzujúce vzorce správania sa, v ktorých recyklujeme stále ten istý príbeh večných obetí pričom tí naši páchatelia zla sa opätovne vracajú do funkcií ako postavičky v orloji aby opäť a znova páchali to isté zlo, len tentoraz už pod inými heslami, v iných farbách dresov a s inou piesňou na perách.Prečo je to tak a čo to o nás hovorí?Odpoveďou môže byť aj naša obrovská nechuť čeliť vlastnej minulosti, je všemožným tieňom a naša neochota poctivo a čestne sa pozrieť do zrkadla toho, kým sme boli, z čoho koreníme a kým ako národ či spoločenstvo vlastne sme. Nie, už žiadny “Pštrosí večierok”. Naopak, tak, ako znie titul slávneho filmu s Barbarou Streisand a Robertom Redfordom: “The way we were”. Takí sme boli.Hrdinovia, ale aj páchatelia- a občas oboje v jednom. Lebo, to sme my. Hrdinovia aj zloduchovia. Áno, aj takí sme boli. A možno iba tzv. Bystanders, teda prihliadajúci sa - zlu, ktoré v 20. storočí lemovalo dejiny Slovenska v miere občas až neznesiteľnej. Raz to bola hnedá fašistická totalita a potom zasa totalita červená - boľševická.Čo sme sa teda z tejto zrážky s “Veľkými dejinami”, ako i nami samotnými naučili? A ako sme vlastne v tejto konfrontácii so zlom - páchanom neraz nami samotnými, historicky obstáli? A napokon, čo o týchto kapitolách našich vlastných dejín vieme a najmä: Chceme to vôbec vedieť?O našej pamäti, o tom, kým sme boli a z čoho vyrastáme ako i o tom, kde bytostne dejinne koreníme. O našich hrdinoch, ale aj o našich páchateľoch. A o tom, prečo si ich dnes tak málo všímame a oceňujeme, hoci nám ešte stále majú čo povedať. Tak prečo sa tak neradi pozeráme do zrkadla našich vlastných dejín a prečo je to tak veľmi potrebné - čeliť našej minulosti?Počúvate ráno Nahlas, s novinárkou Soňou Gyarfášovou z RTVS. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Jak měříme růst a velikost ekonomiky? Ekonomie má na toto hodnocení jeden zásadní ukazatel. Hrubý domácí produkt neboli HDP. Ten ukazuje výkonnost ekonomiky a my podle jeho vývoje dokážeme hodnotit, jestli ekonomika roste, stagnuje, anebo padá.

"Podľa mňa niekoľkonásobne. Neviem aká hrubá je tá červená čiara ale v mojom mentálnom svete ju dávno prekročil. Pretože tá správa na základe ktorej sa snažili účelovo stíhať vyšetrovateľov NAKA vznikla za éry pána Aláča. A pokiaľ ide o aktuálne veci, je pre mňa zarážajúce, že pán Aláč sa vyjadruje k živej veci (Borisa Kollára pozn. redakcie) a robí tam konkrétne závery. Akokeby prejudikoval, že je to vymyslená vec, ktorá nemá reálny základ," hovorí policajný prezident Štefan Hamran. "Vždy som tvrdil, že v tomto smere zo strany polície musí byť nulová tolerancia. Je to naozaj poľutovaniahodné, ak sa jeden z najvyšších ústavných činiteľov vyjadrí, že zbil svoju priateľku a urobil by to znova. Pre mňa je to nepochopiteľné," dodáva Hamran o kauze Borisa Kollára, ktorý zbil svoju priateľku a hovorí, že by to urobil znova. Sledovali Kollárovu expriateľku autá SIS? Stretol sa už s novým premiérom Ódorom? V akej fáze je podanie obžaloby na Vladimíra Pčolinského? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s policajným prezidentom Štefanom Hamranom. - Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH