Podcasts about nejprve

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Obvinění aktéři úplatkářské kauzy si jezdili pro peníze z nelegálních sázek do Vídně. Nejprve sami, později posílali najaté kurýry. Kriminalistům to nevědomky prozradil fotbalový agent Daniel Černaj. „Bylo to v prosinci 2024, kdy se Černaj sešel s Kamilem Javůrkem, což je bývalý detektiv z NCOZ, který pracuje ve Fotbalové asociaci a má za úkol odhalovat právě zmanipulované zápasy,“ přibližuje investigativní reportér Artur Janoušek. Poslechněte si rozhovor.

Obvinění aktéři úplatkářské kauzy si jezdili pro peníze z nelegálních sázek do Vídně. Nejprve sami, později posílali najaté kurýry. Kriminalistům to nevědomky prozradil fotbalový agent Daniel Černaj. „Bylo to v prosinci 2024, kdy se Černaj sešel s Kamilem Javůrkem, což je bývalý detektiv z NCOZ, který pracuje ve Fotbalové asociaci a má za úkol odhalovat právě zmanipulované zápasy,“ přibližuje investigativní reportér Artur Janoušek. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1926 vstoupili do Zbrašovských aragonitových jeskyní první návštěvníci. Přesné datum není známo, dokonce se z té doby nedochovaly žádné fotografie. Ale jak zdůrazňuje Barbora Šimečková, objevení jeskyní není jen jeden okamžik, ale proces.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

V roce 1926 vstoupili do Zbrašovských aragonitových jeskyní první návštěvníci. Přesné datum není známo, dokonce se z té doby nedochovaly žádné fotografie. Ale jak zdůrazňuje Barbora Šimečková, objevení jeskyní není jen jeden okamžik, ale proces.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Pustevnách v Beskydech se můžete vydat na Stezku Valašku. Nejprve po pevné dřevěné lávce, která stoupá stále výš, až vás zavede vysoko nad koruny stromů. Cestou vás čeká i krátký úsek po visutém houpajícím se himalájském chodníku. Nahoře si pak užijete kromě výhledů, třeba až do Jeseníků či na Malou Fatru, i zážitky plné adrenalinu. Například vyhlídkovou plošinu celou ze skla nebo jízdu na kole po laně ve vzduchu.

Zuzana a Ivana se tentokrát sešly skrze kontribuční budku na trase Praha-Brno, přičemž neměly žádného hosta, takže si musely vystačit samy. Nejprve se zabývaly převlekem Bad Bunnyho na Met Gala a následně Zuzana vyprávěla o svém snu, kdy jí chtěl ruku sníst křeček. Ivana se snažila sen interpretovat tak, že pokud ji kousal do levé ruky, útočí tak na její intuici a emoce.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana se tentokrát sešly skrze kontribuční budku na trase Praha-Brno, přičemž neměly žádného hosta, takže si musely vystačit samy. Nejprve se zabývaly převlekem Bad Bunnyho na Met Gala a následně Zuzana vyprávěla o svém snu, kdy jí chtěl ruku sníst křeček. Ivana se snažila sen interpretovat tak, že pokud ji kousal do levé ruky, útočí tak na její intuici a emoce.

Zuzana a Ivana se tentokrát sešly skrze kontribuční budku na trase Praha-Brno, přičemž neměly žádného hosta, takže si musely vystačit samy. Nejprve se zabývaly kolegou Standou a jeho vtipy o Diogenovi, které Zuzana moc nepochopila.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zuzana a Ivana se tentokrát sešly skrze kontribuční budku na trase Praha-Brno, přičemž neměly žádného hosta, takže si musely vystačit samy. Nejprve se zabývaly kolegou Standou a jeho vtipy o Diogenovi, které Zuzana moc nepochopila.

Prý Visí na božích nitkách. To se říká o kostelu svatého Petra z Alkantary v Karviné. Jak jinak vysvětlit, že přežil propad o téměř 40 metrů?

Nejprve sešijí poškozenou rotátorovou manžetu v rameni a poté ji překryjí záplatou z dlouhé šlachy bicepsu. To je princip nového ortopedického zákroku, při kterém lékaři využívají vlastní biologický materiál pacienta. V Evropě se s tímto zákrokem teprve začíná a první pacienti ho podstoupili také v Česku. Jednou z jeho výhod je, že urychluje hojení.

Nejprve sešijí poškozenou rotátorovou manžetu v rameni a poté ji překryjí záplatou z dlouhé šlachy bicepsu. To je princip nového ortopedického zákroku, při kterém lékaři využívají vlastní biologický materiál pacienta. V Evropě se s tímto zákrokem teprve začíná a první pacienti ho podstoupili také v Česku. Jednou z jeho výhod je, že urychluje hojení.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyrobil už více než pět desítek převážně historických klasických kytar. Práce se dřevem je jeho celoživotní vášní a zaměstnáním. Nejprve se věnoval restaurování starého nábytku, poté postupně přešel k výrobě hudebních nástrojů. Libor Pražan pochází ze severu Čech, žil ale i na Šumavě a momentálně je jeho domovem bavorský Freyung, ve kterém se mimo jiné snaží o rozvoj česko-německé přeshraniční spolupráce.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 51. epizodě Nad(h)ledu jsme přivítali člena Klubu legend Tomáše Vozku, který v organizaci působí od svého dětství. Nejprve jako mládežnický hokejista, později jako kapitán A-týmu v 90. letech, odkud se přesunul k trénování a práci v marketingu. Pamatuje toho opravdu hodně a rád se o mnohé historky podělil.

Diskutovaná změna financování veřejnoprávních médií má pak podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) dvě fáze. Nejprve se bude řešit poslanecký návrh na zrušení koncesionářských poplatků pro seniory nebo podnikatele, poté následuje návrh zákona na zrušení poplatků za Českou televizi a Rozhlas plošně. Návrh zákona půjde nejprve do připomínkového řízení. „Jsme připraveni na racionální úpravy,“ řekl rovněž ministr řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi. V podobném duchu bude podle Havlíčka vedena i středeční schůzka premiéra Andreje Babiše (ANO) s šéfem ČT Hynkem Chudárkem. Kdo pojede na červencový summit NATO a bylo zastropování cen paliv krok správným směrem? Nejen na to odpovídal vicepremiér Karel Havlíček (ANO) v Press klubu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Americký prezident Donald Trump má za sebou produktivní velikonoční svátky. Nejprve během nich na své sociální síti TruthSocial nadával Íráncům do bastardů a zároveň chválil Alláha. Hned po nich se rozhodl genocidně slibovat, že je ochotný vymazat celý Írán z mapy. Chtěl tím říct, že je skutečně připraven použít jaderné zbraně? V tuhle chvíli těžko říct. Rozhodně ale chtěl, aby si to myslel zbytek světa.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když mu bylo kolem dvaceti, zamiloval se do hor. Nejprve to byly Alpy, později zamířil ještě o poznání výš. Dnes patří Honza „Tráva“ Trávníček k nejznámějším českým horolezcům, i když sám sebe nazývá spíše kopcolezcem. Má za sebou celkem šest úspěšných výstupů na osmitisícovky, včetně Annapurny i K2. Lásku k zasněženým vrcholkům mu přitom nevzala ani blízká setkání se smrtí; v náruči mu při jedné z expedic zemřel kamarád, při jiné se zase zřítil on sám. Jak svá dobrodružství vnímá na prahu padesátky? O tom hovoří v nové epizodě Slepé mapy.

Když mu bylo kolem dvaceti, zamiloval se do hor. Nejprve to byly Alpy, později zamířil ještě o poznání výš. Dnes patří Honza „Tráva“ Trávníček k nejznámějším českým horolezcům, i když sám sebe nazývá spíše kopcolezcem. Má za sebou celkem šest úspěšných výstupů na osmitisícovky, včetně Annapurny i K2. Lásku k zasněženým vrcholkům mu přitom nevzala ani blízká setkání se smrtí; v náruči mu při jedné z expedic zemřel kamarád, při jiné se zase zřítil on sám. Jak svá dobrodružství vnímá na prahu padesátky? O tom hovoří v nové epizodě Slepé mapy.

Poznali se v ostravské tramvaji na počátku 80. let a vznikla mezi nimi láska pevná jako trám. Odloučení jejich vztah na dlouho přerušilo – ona toužila po rodině, on se věnoval tvorbě. Jednoho dne ale Václav koncertoval v Ostravě a Světlana se odhodlala přijít. Už spolu zůstali. Nejprve se setkávali na půl cesty, postupně začali žít společně v pražském ateliéru a garsonce, jako dva studenti. Vzájemná fascinace je neopustila. Litují toho, co promeškali? Jak spolu žijí dnes?

Volkswagen byl loni čtvrtou nejprodávanější značkou aut v Česku a dodal přes 16 tisíc vozů. Jakub Šebesta, který VW na českém trhu zastupuje, letos očekává další růst. „V České republice jsme za minulý rok prodali o 2 tisíce aut víc než v tom předchozím roce a podobný předpoklad máme i pro ten letošní rok,“ řekl v Agendě Šebesta. Volkswagen na trh uvede řadu novinek. Nejprve představí přepracovanou verzi elektrického modelu ID.3 s novým přídomkem Neo. Na trhu se ale objeví i stále vyhledávanější druh pohonu, spoléhající na spalovací motor. „V létě se můžeme těšit na další velkou novinku pro naši značku, na první full-hybridní motorizaci, která si odbude svoji premiéru v modelech T-Roc a Golf. A v druhém pololetí potom přijdou další dvě velké novinky na úplně nové elektrické platformě, kde je vše takzvaně vepředu: motor, převodovka i nabíjení, což ušetří hmotnost, náklady, ale i prostor vnitřní. A tady se bavíme o modelech ID.Polo a následně ID.Cross,“ řekl Šebesta. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Česko nebude mít svého ministra životního prostředí už na třetím unijním jednání v řadě. Nejprve se ho neúčastnil pověřený šéf resortu Macinka, teď ale nepojede ani řádný ministr Červený. Jak Motoristé vedou životní prostředí? Hostem Ptám se já byl přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko. Unijní ministři životního prostředí se setkávají v Bruselu právě dnes. A opět bez českého šéfa resortu. Ministra Igora Červeného (Motoristé), který zůstává doma, tentokrát zastoupí neúspěšný ministerský kandidát, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a náměstek Vladislav Smrž (za ANO). Červený svou neúčast zdůvodnil tím, že ve stejném termínu slíbil návštěvu jiné akce v Česku, na kterou ho pozval Zemědělský svaz. A dodal, že považoval za daleko důležitější zúčastnit se této akce, kde se budou řešit záležitosti dotýkající se i cen potravin, než jet na svoje „první podívání se do Evropské unie“. Na očekávané radě bude podle ministra Turek také proto, že se bude diskutovat o reformě emisních povolenek, tak jak ji vidí současná vláda. Takový postup zkritizoval například předchozí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého má Filip Turek v roli zmocněnce na unijním jednání daleko slabší pozici a oslabuje tak pozici Česka. Nový šéf životního prostředí od začátku deklaroval, že resort povede v tandemu s Turkem, který jako původní kandidát Motoristů na post ministra neprošel přes prezidenta. Dovasadní dění ale zatím vyvolává otázky, kdo je faktickým šéfem ministerstva. Podle informací od úředníků, které získal například Deník N, Turek úřaduje v ministrově kanceláři a porady vede on.   Jaké dopady budou mít škrty, které Motoristé nastartovali? Je chyba, že nevysvětlili odvolání šéfa KRNAP? A škodí národním parkům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

S Filipem Tichým jsme dneska zasedli k redakčním mikrofonům, abychom probrali nejenom zážitky z Motosalonu, ale i novinky, a konečně taky to, na čem jsme jezdili. Vždyť podle sluníčka, které v uplynulých dnech svítilo, už to vypadá, že sezóna skutečně začíná! Nejprve tu ale máme jedno poděkování…

Zajoch si spolu s Honzisem střihnul jedno z prvních ježdění letošní sezóny – ve Španělsku měli možnost otestovat nejnovější modely QJ Motor. A Zajoch se tam začal zamýšlet nad tím, co je to vlastně charakter motocyklu, a kde jsou jeho hranice… To ale až na závěr! Nejprve se podíváme na to, co se stalo ve světě motorek, co chceme od celoročních testovaček, a jak to vypadá s Indianem.

„Když jsem začal mít problémy, tak mě na začátku ani nenapadlo, že by to mohlo být psychikou, respektive asi jsem si to nechtěl přiznat,“ říká pan Boris. Nejprve začal navštěvoval praktického lékaře, nakonec ale vyhledal odbornou pomoc a začal chodit na terapii.

„Když jsem začal mít problémy, tak mě na začátku ani nenapadlo, že by to mohlo být psychikou, respektive asi jsem si to nechtěl přiznat,“ říká pan Boris. Nejprve začal navštěvoval praktického lékaře, nakonec ale vyhledal odbornou pomoc a začal chodit na terapii.

Nová rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů má za sebou první zkoušku jednoty, jelikož se hlasovalo o šéfovi Sněmovny. Tím se stal Tomio Okamura, i když se před hlasováním spekulovalo, že nemusí být všem poslancům hnutí ANO po chuti. Jaký bude předseda SPD šéfem Poslanecké sněmovny? A jak budou reagovat opoziční strany? O tom se v 34. epizodě podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři František Trojan, Filip Zelenka redaktorka Kristýna Jelínková.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Obecně se soudí, že zahraniční politika nemá na domácí volby žádný vliv. Což ale není jasně doložitelné, protože posledních 35 let se země za jakékoli vlády hlásila k Západu, demokracii, právnímu státu a příslušnosti k NATO a Evropské unii. Nejprve jako uchazečka o členství, pak už uvnitř obou struktur. A kdo to případně zpochybňoval, ve volbách neměl většího úspěchu. Dalo by se tedy říct, že aspoň periferním viděním česká společnost zahraniční orientaci státu vnímá.

Normalizační šeď ji dusila natolik, že se ve svých dvaceti letech rozhodla emigrovat. Nejprve do Francie a potom do Ameriky, kde zakotvila na dobrých 30 let. O své cestě za svobodou teď sepsala román s autobiografickými prvky Klub kamzíků. Musela někdy stejně jako hrdinka její nové knihy opustit, co nejvíc miluje? Kde je teď její domov? A jak se seznámila s Milošem Formanem? Poslechněte si Blízká setkání s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už  téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík.O  předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli  Václav Klaus a Miloš Zeman.„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě a  navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým  novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká Jiří Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu  Mediální cirkus.Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90.let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MfDnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků  má pocit, že bez novinářů by jim bylo líp.“Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show.  Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně  celostátnímu výsledku.„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat, my vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém Facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit líp, někdo hůř,“ popisuje Jiří Kubík v  Mediálním cirkusu.„Pro mě tam byli lidi, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a doukážou vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíš jako směšná figurka,  která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem, vy mě stejně volit  nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor  Seznam Zpráv Jiří Kubík.Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé  série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a  stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal zapravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.Jak se změnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V září tomu bude rok, co se Pirátská strana propadla do nejtragičtějšího dějství své existence. Nejprve utrpěla potupnou porážku v krajských volbách. A pár dní na to se poroučela z vlády, když premiér odvolal ministra Ivana Bartoše kvůli nezvládnuté digitalizaci.

Nejprve se spekulovalo o tom, že by Izrael vyhlásil, že chce okupovat celé Pásmo Gazy. Nakonec chce okupovat město Gaza. „Izrael si vytyčil několik hlavních cílů: odzbrojení Hamásu, návrat rukojmích, demilitarizaci Pásma Gazy a vytvoření nové civilní vlády bez Hamásu a bez palestinské autority. V tuto chvíli se jeví, že Hamás není schopen ani ochoten přistoupit na tu nejdůležitější podmínku – že by vydal zpátky rukojmí,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

CELÝ ZÁZNAM Z DEBATY STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsou dny, kdy cítím, jako by neexistovala naděje,“ říká ve Studiu N live aktivistka Veroni Gyenge. Společně s bývalým šéfem prezidentské kanceláře Zuzany Čaputové Metodem Špačkem a právničkou iniciativy Jsme fér Luciou Zachariášovou sdílí obavy z politického vývoje, který se rychle mění v otevřenou hrozbu pro menšiny. „Naše zkušenost je rozpolcená,“ říká Metod Špaček. „Od voleb se snažíme pochopit, co se to na Slovensku děje. Na jedné straně jsme měli velké štěstí – narodil se nám syn, máme okolo sebe úžasné lidi, prožíváme štěstí a přijetí. Ale zároveň jsme oba přišli o práci. Nejprve v politických čistkách vyhodili mě, potom i mého partnera. Celý náš kariérní život se otočil naruby. A někdy si řekneme: co se to proboha děje, kam jsme se to dostali.“ Podle něj se situace na Slovensku rychle zhoršuje. „Začínají dominovat emoce strachu. Téma LGBTQ lidí se stává laciným politickým nástrojem. Slovensko jde velmi negativním směrem a Fico je extrémně pomstychtivý člověk,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem. Veroni Gyenge je etnická Maďarka a vidí ve slovenském vývoji paralely s režimem Viktora Orbána: „Zarazilo mě, jak rychle začali dělat přesně to, co v Maďarsku trvalo deset let. Fico a jeho parta jedou jedno po druhém, jako by to byl checklist.“ Právnička Lucia Zachariášová varuje, že ani Česko není imunní. „Máme u nás síly, které mají podobné tendence. A myslím si, že se ta situace může zvrátit velmi rychle. Možná neviditelně, po malých krůčcích – ale najednou zjistíme, že se nám tu žije hůř.“ Podle ní jsou LGBTQ lidé vděčným terčem pro politiky, kteří chtějí odvést pozornost. „Politici tím zakrývají nevyřešené problémy, které lidi skutečně pálí. A protože queer lidé usilují o rovnoprávnost, je snadné tuto debatu překroutit a vytěžit z ní politické body.“ Podívejte se na záznam celé epizody Studia N live z pražského paláce Dunaj – o tom, co všechno se může stát, když přestaneme být ve střehu. Na herohero.co/studion

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tisíce lidí musely pryč ze svých domů či bytů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování tuzemského pohraničí. Nejprve dobrovolný, ale později i řízený. V květnu 1945 bylo sovětskou a americkou armádou osvobozeno Československo, včetně jeho pohraničních oblastí, které byly roku 1938 připojeny k Německu.

V malém bytě v jednom pražském činžáku žil do roku 2020 skoro stoletý Viktor Wellemín. Když mu bylo sedmnáct let, vypravil se se svým o čtyři roky starším bratrem na dlouhou cestu, aby vstoupil do armády a bojoval proti nacistický vojskům. Nejprve se vydali na Slovensko, parníkem po Dunaji až do Černého moře, poté propluli tureckou lodí do Středozemního moře až k břehům Palestiny. Zatímco Viktor válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.

Zapsat do seznamu voličů už v 17 letech se domáhala jedna dívka. Podle očekávání s tímto požadavkem neuspěla. Nejprve ji odmítl městský úřad, později příslušné soudy a pochopení pro její touhu volit ještě před dovršením dospělosti neměl nakonec ani Ústavní soud.

Nejprve si připomeňme, že slovo kultura je římského původu. Je odvozeno od „colore“, pěstovat, obydlovat, starat se, hlídat a chránit. Nevztahuje se tedy jen k obdělávání půdy, ale už tehdy označovalo též kult bohů a péči o to, co jim náleží. Proto kulturu nejde ztotožnit ani s uměním.