POPULARITY
Categories
Različne poglede in interese je mogoče tudi v vsakdanjem življenju preseči s pogajanji, kar poleg močne volje in mentalne trdnosti zahteva posebne veščine in kompetence. Še bolj kompleksna so pogajanja na področjih gospodarskih, političnih in diplomatskih interesov, kar spremljamo tudi pri aktualnih poskusih mirovnih pogajanj. V drugem delu Frekvence X o pogajanjih osvetljujemo nekatera teoretična in praktična ozadja diplomatskih in političnih pogajanj, svoje izkušnje nam zaupata dolgoletni evropski komisar dr. Janez Potočnik in profesor mednarodnih odnosov dr. Boštjan Udovič. V rubriki Xpertiza se predstavlja Anže Štrancar, mladi raziskovalec na Fakulteti za socialno delo v Ljubljani. Poglavja: 00:02:35 Dr. Boštjan Udovič: ključno pri pogajanjih je zaupanje 00:04:20 Kakšen pogajalec je Donald Trump 00:07:15 Pogajanja okrog palestinskega vprašanja 00:14:23 Primer vrnitve umetniške slike v Piran 00:16:42 Dr. Janez Potočnik: pogajanja Slovenije in EU 00:23:10 Značilnosti uspešnega političnega pogajalca 00:27:47 Pogajanja kot pustolovščina 00:30:20 Xpertiza: Anže Štrancar
Naša zahraničná politika je paškvilom štátu, ktorý vie, kde je jeho strategicky sever. My nemáme už ani žiadnych spojencov. Čo z takejto politiky máme? Pýta sa Peter Weiss. Podľa neho sa zahraničná politika Ficovej vlády úplne rozpadla. Dôvodom je cynizmus samotného premiéra. A o čo ide v kauze Benešových dekrétov?Dekréty prezidenta Beneša sú späť. Po rokoch hibernácie sa do slovenského politického diskurzu opäť vrátili tzv. Benešove dekréty. Postaralo sa o to Progresívne Slovensko, ktoré sa síce menu Beneš úzkostlivo vyhýbalo, zároveň však verejne žiada aby sa citujem: "Pri posudzovaní žalôb na určenie vlastníctva k nehnuteľnostiam spojeným s konfiškačnými rozhodnutiami, dodržiaval princíp, že dekréty prezidenta Československej republiky sú ako súčasť slovenského práva vyhasnuté a na ich základe nie je možné robiť rozhodnutia zakladajúce nové právne skutočnosti." Benešove dekréty, ktoré sú na jednej strane kostrou povojnového usporiadania Československa a na strane druhej, sú symbolom uplatňovania kolektívnej viny voči vlastným občanom, totiž i naďalej majú na Slovensku právnu váhu. Svedčí o tom aj aktivita Slovenského pozemkového fondu, kde sa čoraz viac obnovujú konfiškácie pôdy so spätnou - a povojnovou, platnosťou.Náš južný sused - na čele s Ficovým spojencom Orbánom, pritom opakovane, cielene a vedome oživuje myšlienky Veľkého Maďarska ako i trianonskej krivdy a snahy o jej revíziu.Ako Orbán, tak i Fico sa pritom stávajú páriami Európskej únie vo vzťahu k Rusku a jeho brutálnej a krvavej agresií na Ukrajine no a zmeniť to zrejme nedokáže ani snaha o resuscitáciu vyhasnutej Vyšehrádskej spolupráce. O čo vlastne ide v zahraničnej politike Roberta Fica, ktorá síce verbálne deklaruje suverenitu na všetky štyri svetové strany, no fakticky sa s politikou našich kľúčových spojencov čoraz viac a principiálne rozchádza? Kde sú limity toho, čo nás v zahraničnej politike tejto vlády ešte dokáže prekvapiť a prečo sa nijako nedá uchopiť jej strategický "Sever"? No a napokon, koho je Robert Fico vlastne premiérom a je to skutočne Slovenská republika - ako člen EÚ a NATO - ktorej Robert Fico premiéruje a premiérovať v budúcnosti aj chce?Toto je absolútne nezodpovedná, avanturistická politika. Je protištátna, protinárodná a je absolútne proti budúcnosti tohto národa. A je to i mravná degradácia národa. Hovorí pre Ráno Nahlas exdiplomat Peter Weiss. Ráno Nahlas s bývalým veľvyslancom v Maďarsku i Česku Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
"ODS se hodně uzavřela a zapouzdřila," říká o výzvách lednového kongresu strany. Vidí někoho, kdo stranu otevře a rozhýbá? A proč si myslí, že ODS jako samostatná strana už nikdy nevyhraje žádné volby? Ptá se Barbora Tachecí.
„Trump je geniální obchodník, je to stratég, který má kolem sebe fakt dobré lidi, a my na jednání o clech pošleme Leyenovou? Gynekoložku? Vždyť ona nemá žádné zkušenosti s obchodem. Proč ona?“ říká ekonom Pavel Šik v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 02.12.2025, www.RadioUniversum.cz
„My s panem prezidentem máme jasnou dohodu o tom, jakým způsobem já oznámím ten střet zájmů, který samozřejmě žádný nemám.“Tímto vnitřně rozporným prohlášením odstartoval Andrej Babiš svou řeč během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k jeho střetu zájmů.O poslanecký projev nešlo, spíš o starozákonní lamentace, zvláštní žánr nářků, bědování, naříkání a stěžování si na média a svět, který mu křivdí. Jeden z nejbohatších a rozhodně nejvlivnějších mužů v Česku se pokusil ve svém stominutovém projevu vytvořit dojem, že mu svět systematicky křivdí.V novém díle podcastu procházíme hlavní body jeho projevu – od vzniku Agrofertu přes dotace až po únos syna na Krym – a pokoušíme se vysvětlit, proč vystupuje, jak vystupuje.Jedním z řečnických triků, které Babiš využívá, je rozdělení jeho postojů. Často o sobě mluví ve třetí osobě, aby zase přecházel do osobní výpovědi. Vyvolává to vzpomínku na profesora Pavla Koláře a jeho teorii, že existují dva Babišové – jeden se jmenuje Ba a druhý Biš.Ten první je bojovník za morální hodnoty, nezištný ochránce slabých a nemocných. Naopak ten druhý se nebojí lhát a v byznysu používá predátorské postupy. Tento model rozdvojení skvěle popsal spisovatel Stevenson v románu o doktoru Jekyllovi a panu Hydovi. Jeden je vzorný měšťan, druhý naopak zrůda, která po nocích páchá zločiny.Kdo je ten pravý? Ba, nebo Biš? Jekyll, nebo Hyde?To se dozvíte v posledním podcastu.
Açık Gazete'nin köşelerinden Haftanın Karikatürleri'nde İzel Rozental'in seçtiği ve anlattığı çizimler arasından Anne Derenne'in çizimi haftanın karikatürü seçildi.Sözü edilen tüm karikatürler web sitemizde.
Iveta Radičová je bývalá premiérka Slovenska, také bývalá ministryně obrany Slovenska - a také je profesorka sociologie a děkanka na panevropské univerzitě. Už tento setup je pro mne tématem snad na deset rozhovorů na půl dne:-) Jak vidí mužské ego v politice? A ženskou roli? Kromě toho mne zajímalo, kam se posouvá Slovensko a na co bychom si měli dávat pozor u nás v Česku. Existuje už na Slovensku strach vyjádřit nesouhlas? Mizí demokracie?O tom všem v dnešním rozhovoru s premiérkou a socioložkou Ivetou Radičovou.Pro moje odběratele jen dodávám, že celou délku více než hodinového rozhovoru navíc bez reklam najdete na mém kanálu herohero.co/petrhorky.Support the show
Ebben a mostani podcastban arra keresünk válaszokat Holoda Attila olajmérnökkel, energetikai szakértővel, hogy hogyan fonódik össze Magyarország energiaellátása a geopolitikai hatalmi játszmákkal, a mindennapi rezsiszámláinkkal és a nemzetközi szankciók következményeivel, amit a magyar kormányfő persze ellentmondásosan magyaráz. Szó lesz arról, honnan és hogyan érkezik hozzánk a gáz és az olaj, mit jelent az LNG, mi a különbség az orosz és más olajfajták között, és hogyan hat mindez a magyar gazdaságra. Megvizsgáljuk, mit ér valójában a rezsicsökkentés, lehetne-e nagyobb, kik profitálnak az energiaimportból, és mennyire átlátható ez az egész magyar energiarendszer. A beszélgetés betekintést nyújt a fosszilis korszak lehetséges lezárulásába és az új energiaforrások várható jövőjébe is.Hogyan támogathatja a munkánkat? - Legújabban már a Donably felületen is támogathat bennünket, itt ÁFA-mentesen segítheti munkavégzésünket: https://www.donably.com/friderikusz-podcast - De lehet a patronálónk a Patreon-on keresztül is, mert a támogatása mértékétől függően egyre több előnyhöz juthat: https://www.patreon.com/FriderikuszPodcast - Egyszerű banki átutalással is elismerheti munkavégzésünk minőségét. Ehhez a legfontosabb adatok az alábbiak: Név: TV Pictures Számlaszám: OTP Bank 11707062-21446081 Közlemény: Podcast-támogatás Ha külföldről utalna, nemzetközi számlaszámunk (IBAN - International Bank Account Number): HU68 1170 7062 2144 6081 0000 0000 BIC/SWIFT-kód: OTPVHUHB Akármilyen formában támogatja munkánkat, nagyon köszönjük!Kövessenek, kövessetek itt is:youtube: https://www.youtube.com/c/FriderikuszPodcastFacebook: https://www.facebook.com/FriderikuszPodcastInstagram: https://www.instagram.com/friderikuszpodcastSpotify: https://open.spotify.com/show/0TBImnF4bdNCvmhJwyOlRhAmazon Music: https://music.amazon.com/podcasts/a159b938-d63e-4927-9e9b-bea37bc378d3/friderikusz-podcastYoutube Music: https://music.youtube.com/playlist?list=PLu6L9HlV4-KuNOYy_rS97rP_Q-ncvF14rApple Podcasts: https://apple.co/3hm2vfiDeezer: https://www.deezer.com/hu/show/1000256535
Bugün Avrupa'nın giderek daha belirsiz hale gelen jeopolitik ortamda kendinden daha emin bir aktör olabilmesi, istihbaratı daha akıllı ve etkili kullanmasına bağlı. Yazan Doç. Dr. Ali Burak Darıcılı Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Avrupa'da bugün yaşanan gelişmeleri “yaklaşan bir sıcak savaşın hazırlığı” olarak yorumlamak için erken. Ancak kesin olan şu ki Avrupa barış döneminin alışkanlıklarından hızla uzaklaşıyor. Yazan: Dr. Tolga Sakman Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
»Pri zakonu o asistiranem samomoru je šlo za vprašanje življenja in smrti, etike in morale, človekovega dostojanstva ter njegovih pravic. Slišati je bilo, da je to ideološko vprašanje, za zdravniške vrste je bilo tudi strokovno, a vladajoči stroke niso želeli slišati, ker jim ni ugajala,« je zapisala urednica Domovine Erika Ašič.
Za dva měsíce budeme znát jméno nového předsedy ODS. Ještě nikdy v žádné politické straně nebylo cítit takové generační pnutí jako u občanských demokratů. Vládnoucí padesátníci až sedmdesátníci jsou systematicky kritizováni nastupující generací, která má dojem, že ve straně existuje skleněný strop, který nejsou schopni prorazit.ODS dneška, to je superstabilita, personální nehybnost a ideová strnulost. Nejtragičtější je komunikační linie, kdy většina lidí v širším i užším vedení má blíž k vynálezci knihtisku Gutenbergovi než k tvůrci Facebooku Zuckerbergovi.Hlavními kandidáty na předsedu jsou exministr dopravy Martin Kupka a místostarosta městské části Ostrava-Jih Radim Ivan. Změna na funkci předsedy je však jen první krok. Změnit se ODS musí především strukturálně. Uvnitř strany musí být více kariérních žebříků – nejen přes komunální a krajskou politiku, ale i takových, které umožní odborné angažmá.Moderní politická strana musí také vtáhnout do rozhodování o kandidátkách širší veřejnost, aby pak nebyla překvapována kroužkováním na svých kandidátkách. A hlavně: centrála jakékoli politické strany budoucnosti musí vypadat jako směs organizační práce, think tanku a malého vydavatelského domu plného výstupů na sociálních sítích a podcastů. Digitální projekt XTV ukázal cestu.ODS musí všechny tyto změny udělat rychle i proto, že jejím hlavním nebezpečím je jihočeský hejtman Kuba, který se dost možná pokusí o založení vlastního hnutí.
Açık Gazete'nin köşelerinden Haftanın Karikatürleri'nde İzel Rozental'in seçtiği ve anlattığı çizimler arasından Atxe'nin çizimi haftanın karikatürü seçildi.Sözü edilen tüm karikatürler web sitemizde.
Na prijevremenim izborima za predsjednika Republike Srpske pobijedio je Siniša Karan, kandidat SNSD-a Milorada Dodika. Politički smjer time ostaje nepromijenjen. Opozicija ne prihvaća izborni rezultat, vjeruje da je pokradena. Specifičnost ovih izbora, osim činjenice da ih nisu željeli ni vlast ni opozicija, je povijesno mala izlaznost upisanih birača. Što to znači za budućnost RS, govori Dragan Maksimović. Maja Marić analizira s politikologinjom Tanjom Topić rezultate ovih izbora. Von Maja Maric.
Sváteční Echo Prime Time přinesl debatu nových mladých poslanců Matěje Gregora (Motoristé sobě) a Benjamina Činčily (KDU-ČSL), kteří se střetli především o podobě státního rozpočtu pro příští rok. Zatímco Činčila kritizoval plánované výdaje vlády Andreje Babiše, Gregor upozorňoval na zdržované poslání návrhu do Poslanecké sněmovny. Řeč byla i o střetu zájmů Andreje Babiše, aktivitě prezidenta Petra Pavla i stavu veřejných financí.
Dosiaľ zverejnené dokumenty z vyšetrovania amerického sexuálneho predátora Jeffreyho Epsteina približujú jeho priateľstvá a väzby na mnohých prominentných ľudí a politikov doma i vo svete. Medzi inými aj poradcu slovenského premiéra Miroslava Lajčáka. Najočakávanejším odhalením sú pritom informácie o americkom prezidentovi Donaldovi Trumpovi, ktorý s ním bol v úzkom profesionálnom aj osobnom kontakte. Teraz Kongres Spojených štátov zaviazal ministerstvo spravodlivosti, aby zverejnilo všetky zverejniteľné dokumenty z vyšetrovania. Ako sa k tomu stavia Donald Trump a čo sa z nich môžeme, ale aj nemusíme dozvedieť? Nikola Šuliková Bajánová sa o tomto prelomovom bode pre americkú politiku aj republikánov rozpráva s redaktorom zahraničného oddelenia denníka SME Danielom Hoťkom. Zdroje zvukov: TA3, Markíza, YouTube/Times Now, DW News, New York Post Odporúčanie Leni Riefenstahlová bola dvornou filmárkou nacistického Nemecka. Jej najznámejším dielom je film s názvom Triumf vôle, zachytávajúci ríšsky zjazd NSDAP v Norimbergu v 1934. Po vojne sa všemožne snažila mať svoj obraz na verejnosti pod kontrolou a ľudí presviedčala o tom, že nebola nacistkou, ale len dokumentaristkou zachytávajúcou dianie na objednávku. Dokument Riefenstahl, ktorý sa dá aktuálne vidieť v kinách, tento obraz vďaka doteraz nevideným a nepočutým prameňom veľmi efektne konfrontuje a aj preto je mojím dnešným odporúčaním na záver. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Lenka Ježová patrí k tváram politickej publicistiky na Slovensku. Diváci ju poznajú ako nekompromisnú, no zároveň pokojnú moderátorku, ktorá sa nebojí klásť politikom aj nepríjemné otázky. Práca v neustálom napätí, ovplyvnená rýchlosťou sociálnych sietí, si však vyberá svoju daň. Ako sama s úsmevom priznáva, pocit, že jej deň by potreboval viac hodín, je jej dôverne známy. „Každý deň mám pocit, že 24 hodín mi nestačí,“ hovorí v úvode rozhovoru tvár relácie Politika 24. Dôvodom je podľa nej obrovské kvantum práce, ktoré dnes novinárom dávajú samotní politici, najmä vďaka sociálnym sieťam. „Kedysi nám stačilo ísť na tlačovú konferenciu, dnes musíme strážiť oveľa viac zdrojov. Práca je náročnejšia ako v minulosti,“ vysvetľuje zmenu v novinárskej profesii. Intenzita a neustály tlak vedú podľa nej k javu, ktorý je v brandži bežný. „Neexistuje novinár, ktorý by už aspoň trikrát nevyhorel,“ hovorí otvorene s tým, že psychohygiena je pre ňu kľúčová. V náročných diskusiách jej pomáha analytické myslenie a schopnosť nenechať sa vtiahnuť do politického boja. „My tam nie sme od toho, aby sme bojovali s politikom. Sme tam od toho, aby sme kládli otázky za ľudí,“ zdôrazňuje. V relácii Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sme otvorili aj ďalšie témy. Ako sa postupne prepracovala od recenzií hardvéru a relácií o investovaní až k vrcholovej politike? V čom ju limitujú jej české korene a kedy jej v živom vysielaní „ujde“ čeština? Prečo je podľa nej najhoršie, keď novinár alebo politik uverí sám sebe? A aký odkaz má pre mladé ženy, ktoré o sebe pochybujú? Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
ABD'nin güvenlik garantilerinin İsrail'e karşı yetersiz kalması ve hatta ABD'nin İsrail'in Orta Doğu'daki saldırgan politikalarını desteklemesi, Körfez ülkeleri açısından mevcut güvenlik ittifakının işlevselliğini tartışmalı hale getiriyor. Yazan: Doç. Dr. Necmettin Acar Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Con Scalable investi in azioni e ETF con un partner 100% tedesco, sicuro e regolamentato. Crei piani di accumulo senza costi d'ordine e inoltre ricevi il 3,50% di interessi sulla liquidità* fino al 31 dicembre 2025, senza vincoli.
Patří k dobrému tónu posledních let zlehčovat události z listopadu 1989 poukazováním na to, že šlo o „státní převrat“ (komunisté) nebo že „revoluce byla řízená“ (F. Turek). Jiní zase tvrdí, že nešlo o revoluci, ale jen o předání moci. A to je špatně? Předáním moci přece revoluce začínají – může to být poklidnou nebo násilnou cestou. Titíž lidé, kteří vytýkají sametové revoluci její mírový ráz, by v případě násilného průběhu dnes fňukali, že to nešlo mírovou cestou jako v Polsku a Maďarsku. Prostě – šlo to, jak to šlo.Podstatné je, že skutečná revoluce nastala až po změně politické garnitury, která musela vlastnicky proměnit ráz celé ekonomiky a naše zahraničněpolitické ukotvení (EU, NATO). Samozřejmě, že tajné služby všech zemí se pokoušely ovlivnit průběh těchto událostí. Podstatné ovšem je, že tehdejší vládcové našeho prostoru, kteří dnes sedí v Moskvě, jsou roztrpčeni tím, že vyklidili tento region. Putinovo stanovisko je to nejlepší doporučení, že to před 36 lety vlastně nedopadlo tak špatně.V těchto týdnech dochází k předání jiné moci – od odstupující Fialovy k Babišově garnituře. Problém je, že firma Agrofert, patřící Babišovi, je největším příjemcem evropských zemědělských dotací a sám Babiš je podle zákona z roku 2017 ve těžkém střetu zájmů. Navíc prezident republiky při sestavování vlády je vázán nálezem Ústavního soudu (IV. ÚS 17/20) z února 2020, kde se praví, že „je povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády, k tomu, zda jmenováním může střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který ústava, popř. zákon předvídá“.Tohle je podstata střetu Petra Pavla a Andreje Babiše – nikoli osobní konflikt bývalých kandidátů na prezidenta republiky.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
L'ambiguïté des silences Episode 5Dans cette audience, on a traversé beaucoup de silences ; ceux de victimes à la barre, ceux des accusés, celui du micro, de l'archive audiovisuelle, ce que la société n'est pas capable d'entendre. Mais il y a une ambiguïté dans le silence. Ou du moins, il peut avoir plusieurs sens en même temps, parfois même contradictoires.Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles, des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet
Renouer avec les mots Episode 4 : L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Certains mots ont marqué l'audience, parce qu'ils nous plongeaient tous dans l'inconfort, parce qu'ils nous dérangeaient même parfois, parce qu'ils ne collaient pas au récit qu'on aurait aimé faire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles,des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet
Entre audible et inaudible Episode 3Quelles frontières entre l'audible et l'inaudible ? Devait-on écouter l'audio du Bataclan, c'est à dire l'enregistrement fait dans la salle de spectacle lors des attentats ? Pourquoi et comment ? Le sujet fût fort débattu en audience. Le 1er avril 2022, l'audio est diffusé à l'audience. Ce jour-là, il neigeait.Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles, des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet
L'art de s'écouter Episode 2Audience vient du latin audire qui signifie écouter, entendre. Comment bien s'écouter et bien s'entendre dans ce procès aux dimensions gigantesques ? Pour les parties civiles, les avocats, les accusés ? La réponse est d'abord technique : en utilisant des micros. Pourtant ces micros, installés dans cette salle gigantesque construite pour l'occasion et qui servaient aussi à retransmettre les audiences dans d'autres salles, n'ont pas toujours eu la capacité d'absorber tant de chaos.Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles,des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet.Biographie des auteursAurore Juvenelle est chercheuse en histoire, guide conférencière, passionnée de radio et travaille actuellement aux Archives nationales. Elle est co-autrice du documentaire sonore “Nice, l'audience de trop ?” sur le procès de l'attentat du 14 juillet 2016, diffusé sur France culture dans l'émission L'expérience (23 novembre 2024).Mathilde Sergent-Mirebault est doctorante en sociologie. En parallèle de ses recherches, elle co-anime une résidence de création sonore auprès des publics en hôpital psychiatrique (île de France). Elle est aussi membre de l'association de radio Tohu-Bohu, impliquée dans la rénovation et l'animation de l'ancien sanatorium de Bergesserin, en Bourgogne. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet
Immersion dans un "procès parallèle" Pour rejoindre l'audience, Aurore Juvenelle arpente chaque jour le dédale des couloirs du vieux palais de justice de Paris. Au fil des dix mois de procès, il est devenu un village. Ici tout le monde, parties civiles, avocats, accusés libres, journalistes, chercheurs, personnels de justice, vit au même rythme, celui de l'audience, et partage le même quotidien et les mêmes espaces.Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles, des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet
Intimní záběry, které obletěly Česko. Mají prý dokázat pokrytectví poslance Jindřicha Rajchla. Bylo ale ve veřejném zájmu je teď začít šířit? A co je a co není zásah do soukromí politiků? Téma pro Andreu Procházkovou z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která působí v advokacii. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Gazze'deki soykırımın ateşkesle durdurulması insani bir rahatlama sağlasa da İsrail'in Batı Şeria'daki işgali tüm hızıyla ilerliyor. Dünyanın soykırımı pasif biçimde izlemesi, Siyonistlerin diğer Filistin topraklarındaki işgalini görünmez kıldı. Yazan: Dr. Jan BiçkovskySeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Intimní záběry, které obletěly Česko. Mají prý dokázat pokrytectví poslance Jindřicha Rajchla. Bylo ale ve veřejném zájmu je teď začít šířit? A co je a co není zásah do soukromí politiků? Téma pro Andreu Procházkovou z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která působí v advokacii. Ptá se Matěj Skalický.
Mestá regulujú parkovanie v rezidenčných zónach, no doplácajú na to lokálne prevádzky. Podnikatelia žiadajú férovejšie riešenie pre všetkých. Parkovacia politika sa na Slovensku stala jednou z najdiskutovanejších tém mestského života. Realita podľa konateľa spoločnosti Global Rent Olivera Arpáša ukazuje, že plošné a drastické uplatňovanie týchto pravidiel má aj vedľajšie efekty – najmä na lokálny maloobchod. „Parkovacia politika mi pripomína kobercový nálet, pri ktorom sa popri cieľoch zasiahnu aj nevinné ciele,“ hovorí O. Arpáš. Upozorňuje, že mestá pri regulácii často nerozlišujú medzi parkovacími miestami určenými pre rezidentov a tými, ktoré patria k prevádzkam, školám či zdravotníckym zariadeniam. Viac si vypočujete v podcaste.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politika se posunula do takové absurdity, že člověk už ani neví, co dát na obálku,“ říká komentátor, podcaster a šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský, když mluví o době, v níž třetí nejvyšší ústavní činitel jako první akt ve funkci „podrží štafle“. Vtipy třeba na Andreje Babiše, které fungovaly ještě před pár lety, podle něj dnes není úplně čím nahradit. O Filipu Turkovi říká, že je typem politika, který už ani není vtipný, jen směšný a o Jindřichu Rajchlovi pak zase, že ho Tomio Okamura „vytáhl na svých zádech“ a zároveň vytvořil prostor k tomu, aby ho jednou mohl ohrozit. „Je hodně učenlivý a schopný. Má nakročeno to hnutí převzít,“ říká Bartkovský. O ostrých náladách ve společnosti nemluví z odstupu, ale z vlastní zkušenosti. „Byl jsem svědkem toho, jak lidi volají po násilí a dokonce i proti mě. Čtyři chlapi mi pošeptali, že na mě počkají,“ říká o demonstracích, na kterých roky zaznamenával antisystémové proudy. Přesto trvá na tom, že média se nesmí bát mapovat realitu. „Aby lidi nebyli překvapení, že nakonec někdo získá víc prostoru. Není to blesk z čistého nebe,“ vysvětluje novinář. Zároveň popisuje, jak se proměňuje práce v médiích, které dnes bojují o pozornost s celým světem. Dodává, že klasické weby padají, ale komunity kolem značky, kterou vede, rostou. Přesto na něj část publika lepí ideologické nálepky. „Fascinuje mě, když mi lidi vyčítají progresivismus. Říkám: Tak mi ukažte, kde to je,“ vysvětluje Bartkovský a dodává, že hájit rovná práva není ideologie. „To není ani pravicové, ani levicové. To je jen lidské,“ říká. Vrací se i k tomu, jak stabilní a funkční bude budoucí vláda. Připomíná, že Andrej Babiš podle něj nemá rád trolly a už v koaliční smlouvě je v podstatě zakázáno, aby ho vládní partneři překvapovali. „Česko si ale potřebuje projít vládou ANO, SPD a Motoristů, protože takhle si ji zvolilo, takže si ji zaslouží,“ dodává novinář. Jak konstruktivní podle šéfredaktora Reflexu budou Babišovi koaliční partneři? Jak silní skutečně jsou antisystémoví hráči a co jejich vzestup říká o nás? A proč tvrdí, že dnešní realita je někdy těžší než satira? Pusťte si celý rozhovor s Martinem Bartkovským.
Často se nás ptáte, jak se bude politická situace dál vyvíjet. Vyjděme ze slovenského modelu, kde vládne Robert Fico, jehož postupy Andrej Babiš systematicky už léta opisuje. Před dvěma lety zaútočil Fico na speciální prokuraturu, změnil trestní zákoník a prostřednictvím generální prokuratury „omilostňoval“ řadu svých trestně stíhaných stoupenců. Následně si podrobil Slovenskou televizi a rozhlas a neziskové organizace. Platí totiž zásada – forma financování určuje míru nezávislosti. Napojení na státní rozpočet tuto nezávislost vylučuje.V Česku hlavní čistky v policii Andrej Babiš provedl už v době své menšinové vlády bez důvěry v roce 2018. Hlavním smyslem bylo získat kontrolu nad svým trestním stíháním ve věci Čapího hnízda. Od toho se odvíjí řada věcí, které ve státní správě nyní probíhají.A jak se nová vládní většina bude chovat k Ukrajině? Co je v pozadí sporu o státní rozpočet? A jak se zachová prezident Petr Pavel ve věci Babišova střetu zájmů?
Ukrayna'da barışın tesis edilememesi, Orta Doğu'daki İsrail saldırganlığı, ABD-Çin rekabeti gibi unsurların yanı sıra askeri teknoloji ve özellikle füze ve otonom sistemlerdeki atılımlar nükleer silahları gündeme getirdi. Yazan: Rıfat Öncel Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Jak je na tom nominace Filipa Turka na ministra zahraničí a jak to celé sehraje prezident? Kdo povede ODS a hrozí po nepovedené proměně straně rozpad? Co Lidovci a TOP 09? Vrací se do hry Jan Grolich? Jak se mění Tomio Okamura a kdo nakonec osloví tvrdší voliče? A zveme vás také na dvě offline akce — dopovídání Wargame a spuštění newsletteru: https://connect.boomevents.org/cs/event/wargameceskodebrief https://nwcmrs.typeform.com/to/CVLaAjnEPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.
„Veľa komikov dnes hovorí, že sa toho nedá moc vymyslieť, lebo to, čo je reálne, je komickejšie, než by oni sami vedeli vymyslieť, keď to berieme ako satiru,“ tvrdí Fero Jablonovský. Majster kresleného humoru, ilustrátor, grafik a karikaturista.Zo samoty horárne na Holinde v strede Malých Karpát až ku karikatúram jednej spoločnosti, krajiny, štátu a postavičiek v ňom. Posledný potomok lesných ľudí s tajuplným názvom huncokári, ako si kedysi hovorili. Dnes majster karikatúry, ilustrátor, ktorý zablúdi aj do sveta publicistiky. Dramaturg karikatúry Kremnických gagov. Fero Jablonovský.Svoj tvorivý oblúk napĺňa trilógiou spomienok na miesta, kde začínal. Do Malých Karpát, „ako ich nepoznáme“ – ako to zaznačila Alžbeta Mihalovičová-Sagmeister zo združenia potomkov Huncokárov.„Jeho talent zachytiť letmú spomienku a majstrovsky ju zilustrovať je vskutku mimoriadny,“ dodáva.S týmto Ferom Jablonovským sa dnes vydáme na podcastovú púť „zo samoty horárne na Holinde“ až k reflexii toho spoločného, čo tu žijeme dnes.Ministerku kultúry Martinu Šimkovičovú karikoval ako „star“. „Urobil som ju ako takú zlatovlásku, ako hviezdu,“ hovorí.Ako by karikoval Roberta Fica? „Birmovaný komunista, neviem, čo k tomu dodať,“ reaguje.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„Veľa komikov dnes hovorí, že sa toho nedá moc vymyslieť, lebo to, čo je reálne, je komickejšie, než by oni sami vedeli vymyslieť, keď to berieme ako satiru,“ tvrdí Fero Jablonovský. Majster kresleného humoru, ilustrátor, grafik a karikaturista.Zo samoty horárne na Holinde v strede Malých Karpát až ku karikatúram jednej spoločnosti, krajiny, štátu a postavičiek v ňom. Posledný potomok lesných ľudí s tajuplným názvom huncokári, ako si kedysi hovorili. Dnes majster karikatúry, ilustrátor, ktorý zablúdi aj do sveta publicistiky. Dramaturg karikatúry Kremnických gagov. Fero Jablonovský.Svoj tvorivý oblúk napĺňa trilógiou spomienok na miesta, kde začínal. Do Malých Karpát, „ako ich nepoznáme“ – ako to zaznačila Alžbeta Mihalovičová-Sagmeister zo združenia potomkov Huncokárov.„Jeho talent zachytiť letmú spomienku a majstrovsky ju zilustrovať je vskutku mimoriadny,“ dodáva.S týmto Ferom Jablonovským sa dnes vydáme na podcastovú púť „zo samoty horárne na Holinde“ až k reflexii toho spoločného, čo tu žijeme dnes.Ministerku kultúry Martinu Šimkovičovú karikoval ako „star“. „Urobil som ju ako takú zlatovlásku, ako hviezdu,“ hovorí.Ako by karikoval Roberta Fica? „Birmovaný komunista, neviem, čo k tomu dodať,“ reaguje.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
„Digitální stopa je v politické komunikaci obrovské téma, protože souvisí s tím, že na internetu mnohem více odhalujeme, jací doopravdy jsme,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… vedoucí Centra pro strategickou komunikaci FSV UK Denisa Hejlová. Co si slibuje od generační obměny některých poslaneckých klubů? Jak hodnotí mediální obraz Donalda Trumpa? A jaký odkaz za sebou zanechal kardinál Dominik Duka?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co vznikne, když z Viktora Orbána vypreparujete víru v Boha, následně z Gustáva Husáka víru v Marxe a tyto části sloučíte? Nefalšovaný Andrej Babiš. Svědčí o tom koaliční smlouva nové vlády a rovněž její programové prohlášení.Koaliční smlouva je krátká a jasná – o všem podstatném rozhodují předsedové tří stran a v případě nesouladu premiér. To není nic proti ničemu, jen překvapivá je sebedůvěra dvou menších stran. Koaliční smlouva bývá většinou obranou těch menších proti dominantnímu hráči ve vládě. Prostě mít garance a mechanismy je lepší než sliby a deklarace dobré vůle.V jedné věci se koaliční smlouva dramaticky liší od dokumentu podobného typu, který měl Andrej Babiš se sociální demokracií v roce 2018. Tehdy existovala dohoda, že se nechá vydat k trestnímu stíhání a v případě prvoinstančního rozhodnutí soudu v jeho neprospěch (a pokud by neodstoupil), padá vláda. Tady je naopak nevydání Andreje Babiše tmelem této vlády.Text programového prohlášení by se dal charakterizovat slovy: daně snížíme, výdaje zvýšíme. Zároveň je podezřelé, jak se celým textem opakují slova typu „uděláme“, „zajistíme“, „prosadíme“ – není tam však naznačeno ani datum, ani výhled. Je to deklarace dobrých úmyslů.Asi jako když namísto zestátnění celého ČEZ, které Babiš sliboval, se tam objevila věta: „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ.“ Jedna věc je, že Babiš nezdůvodnil, proč jen nad jednou částí. Jinou věcí je typická formulace „uděláme kroky“. Z celkového kontextu vyplývá, že tyto kroky budou trvat řadu let a ke snížení slibovaných cen elektřiny jen tak nepovedou.Největší diskontinuitu s minulou vládou představují části o důchodové reformě, ve zdravotnictví a hlavně v bezpečnostní oblasti. Tady není vůbec zřejmé, koho nová vláda považuje za svého spojence a jaký stát představuje riziko pro národní bezpečnost.Kapitoly o zemědělství a zdravotnictví jsou vyloženě šité na míru firmám typu Agrofert a FutureLife, které vlastní sám Babiš. Je to ostatně hlavní metoda při psaní programu vlády – vypustit „bílé ideologické psíky“, za nimiž se budou honit média a političtí protivníci. Podstatné části jsou zakopané hluboko pod zemí a týkají se převážně byznysu nastupující politické garnitury.
HDK'nin 26-27 Ekim 2025'te Faşir'i ele geçirmesi yalnızca Darfur'da değil tüm Sudan'da otorite ve egemenlik anlayışını kökten değiştiren bir kırılma noktasıdır. Yazan: Dr. Kaan DevecioğluSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
O tom, kdo zasedne do čela budoucí Sněmovny a stane se třetím nejvyšším ústavním činitelem v České republice, hrajícím klíčovou roli v legislativním procesu i v politickém vyvažování moci, je zřejmě rozhodnuto: má to být Tomio Okamura.
Görüşme, Washington ve Pekin arasındaki stratejik rekabetin yeni bir evreye girdiğini ve doğrudan çatışma yerine "kontrollü etkileşim" modelinin ön plana çıktığını göstermektedir. Yazan: Dr. Kadir Temiz Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Türkiye 2000'li yıllardan itibaren, ekonomik krizinden çıkardığı derslerle birlikte "milli ve yerli" parolasını ön plana çıkarttı. Kamu veya özel tüm teşebbüsler kendi ayakları üzerinde durma yolunu seçti Yazan: Doç. Dr. Murat AslanSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Oblíbeným pojmem ruských bezpečnostních sil je maskirovka. Je odvozené ze slova „maskování“, ale má širší význam. Smyslem informačních a jiných operací spadajících pod toto slovo je, aby veřejnost uvěřila falešnému obrazu reality. Pojďme si to ukázat na několika příkladech spojených se sestavováním vlády Andreje Babiše.Maskirovka č. 1: Není to koaliční vláda.Formálně v ní sice budou sedět i lidé mimo hnutí ANO, ale ve skutečnosti jde o sestavu finančně, zájmově i jinak provázanou s byznysovými zájmy Andreje Babiše. SPD a zčásti i Motoristé v tom hrají podobnou roli, jakou měly v době komunistického systému Národní fronty dvě nesvéprávné strany. Tehdejší moc chtěla demonstrovat pluralitu, ve skutečnosti však šlo o vládu jedné strany. Tak tomu fakticky bude i tentokrát.Maskirovka č. 2: Bez standardní koaliční smlouvy nejde mluvit o společenství suverénních stran.Andrej Babiš přišel s nápadem, že standardní koaliční smlouvu nahradí pouhou dohodou o sestavení vlády. Záměr je jasný – koaliční smlouva dává nejen povinnosti, ale i práva, která umožňují vynutit si dodržování dohodnutých věcí. Bez ní je ring volný a vítězí ten, kdo má nejvíc peněz, vlivu a umí nejlépe manévrovat.Maskirovka č. 3: Připravovaný vládní program nejspíš nebude mít charakter vládního programu.To, co politickým stranám v Česku, Německu nebo Rakousku trvá týdny a měsíce – vytvořit realistický vládní program s časovým plánem plnění – zvládlo ANO, SPD a Motoristé za pár dní, navíc bez účasti budoucího premiéra. Program tak nejspíš bude jen deklarací dobrých úmyslů, do nichž si každý promítne, co chce. Za touto mlhou se však skrývají byznysové zájmy jednotlivých hráčů napojených na Babiše a Agrofert.Maskirovka č. 4: Tance kolem rozpočtu.Jde o typickou debatu označovanou jako „bílý psík“. Všichni se honí za nepodstatnou věcí procedurálního rázu – opětovným odesláním rozpočtu do sněmovny – ale podstata uniká: naprostá nepřipravenost Babišovy vlády přijmout vlastní verzi státního rozpočtu. To skrývá za množství mlžných slov.Maskirovka č. 5: Budoucí vládní politici mluví o zrušení poplatků za Českou televizi a rozhlas.To podstatné je něco jiného – přípravy na zestátnění veřejnoprávních médií, zavedení státního dozoru nad jejich činností a každoroční napojení na státní rozpočet. Jak by řekla postava ze seriálového Městečka Twin Peaks: „Sovy nejsou tím, čím se zdají být.“
Quantum Nurse: Out of the rabbit hole from stress to bliss. http://graceasagra.com/
Quantum Nurse https://graceasagra.com/ http://graceasagra.bio.link/presents Freedom International Livestream Thursday Oct 23-2025 @ 12:00 PM EST Guest: DRAGO BOSNIC Topic: “Beyond the Headlines: China's Quiet Strength and Global Role BRICS portal (infobrics.org) https://t.me/CerFunhouse AutoBio: “As a Senior Editor at the now-defunct Fort Russ News, I wrote daily about military technology, global economy and geopolitics, with a special focus on the Middle East, Balkans, Russia, China, United States, Europe and great power rivalry. In 2020, Fort Russ News was hit by a major cyber-attack, so the website has been liquidated, but my articles (nearly 1,500 of them are still available on the Web Archives). I'm also active on social networks (particularly Telegram and Facebook), where I'm an administrator of various pages and groups dealing with the aforementioned topics. One such page that was recently deleted (thanks Zuck!) had over 150,000 followers, but we've since moved to Telegram, so we're slowly working toward rebuilding that following. Many other media have republished my work, the most prominent of which are Global Research, South Front, Veterans Today's Foreign Policy, as well as respected Serbian publications such as Politika. For the last two and a half years, I've been a daily contributor to the BRICS Information Portal.” WELLNESS RESOURCES Optimal Health and Wellness with Grace Virtual Dispensary Link (Designs for Health) 2https://www.designsforhealth.com/u/optimalhealthwellness Cell Core – (Anti-parasites and Heavy metal detox nutraceuticals) https://cellcore.com/pages/register-customer (Patient Direct Code BXqbah4A) Water Wellness – (Quinton Marine Minerals and more) waterandwellness.com/gracern Premier Research Labs – (QRA Biofield Energy Tested Nutraceuticals) https://prlabs.com/customer/account/create/code/59n84f/ TIP/DONATE LINK for Grace Asagra @ Quantum Nurse Podcast https://patron.podbean.com/QuantumNurse https://www.paypal.com/donate/?hosted_button_id=FHUXTQVAVJDPU Venmo - @Grace-Asagra 609-203-5854 Creator Host: Grace Asagra, RN MA Podcast: Quantum Nurse: Out of the Rabbit Hole from Stress to Bliss http://graceasagra.bio.link/ www.graceasagra.com https://rumble.com/c/QuantumNurseGraceAsagra Special Guest Host: Warren Monty Quesnell Facebook LinkedIn Standing Co-host: Hartmut Schumacher www.dragonnous.com
Con Scalable investi in azioni e ETF con un partner 100% tedesco, sicuro e regolamentato. Crei piani di accumulo senza costi d'ordine e inoltre ricevi il 3,50% di interessi sulla liquidità* fino al 31 dicembre 2025, senza vincoli.