Podcasts about Politika

Tento podcast bude o paradoxu české politiky, kdy vláda jako celek není příliš oblíbená (průzkum CVVM), ale ANO a Andrej Babiš mají výraznou důvěru českých voličů.Začínáme tvrzením, že jediným autentickým politikem v české vládě je Petr Macinka. Není to kladné nebo záporné hodnocení jeho osoby a politiky. Spíš se v tom zrcadlí to, že jeho pozice nestojí a nepadá s Babišem a zájmy Agrofertu. Zbytek vládní sestavy tvoří lidé, jejichž politická kariéra je závislá na Babišovi. Proto si Macinka může vůči premiérovi dovolit luxus mít svůj názor a svou stranickou strategii.Tím se dostáváme k důvodu, proč vláda rozhodla, že Petr Pavel nepojede na summit NATO do Ankary. Petr Macinka zvítězil v této taktické bitvě, zřejmě i proti vůli Andreje Babiše. Současně dokázal svou reálnou sílu. Bylo to však vítězství v bitvě, ne ve válce. Naznačuje to však, že by právě on mohl být lídrem českých nacionalistických populistů, kteří se budou nejspíš chtít před příštími volbami (a po odchodu Tomia Okamury) sjednotit do jednoho bloku.A ještě k paradoxu české politiky. Babišovi voliči svému lídrovi bezmezně důvěřují, ale také oni cítí, že jeho okolí je amatérské a dopouští se řady chyb. Omlouvají to známými slovy, že až se o tom Babiš dozví, jistě to změní. Premiér je v tom každý týden utvrzuje, když rozehrává mediální hry ve stylu: „Všechno mám pod kontrolou, vším se zabývám.“Jak to skončí?

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

V prosinci 2025 Andrej Babiš sliboval prezidentu republiky, že vyřeší svůj střet zájmů. Teď už konečně víme jak. Skupina vládních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem a Filipem Turkem předložila novelu zákona o střetu zájmů. Už po prvním přečtení je jasné – to není zákon, který má řešit střet zájmů, to je plošná amnestie na všechny minulé, současné i budoucí dotační požadavky Babišových firem.Podstatou novely je, že každý ministr může pro své soukromé firmy pobírat dotace, jen musí být z jiného ministerstva, než které řídí. Premiér podle této normy nestojí v čele žádného, takže může čerpat podle ctěné libosti. Dále se vymáhání neoprávněně přidělených dotací zkracuje z 10 na 4 roky. Střet zájmů se také nevztahuje na nárokové dotace (v portfoliu Agrofertu jich je 90 procent).Tahle poslanecká iniciativa byla zveřejněna ve stejnou dobu, kdy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyzval 28 dceřiných společností holdingu Agrofert k navrácení dotací. Poté, co se chce Andrej Babiš změnou trestního řádu vyvinit z kauzy Čapí hnízdo, čili si de facto udělit milost, přichází další rána v podobě faktické amnestie.Otázka zní: nebylo by lepší vpustit Babiše ke státnímu pokladu, aby si vzal, co chce, než tohle pomalé vysávání veřejných peněz?

Občanská demokratická strana o víkendu představila své vize. Vrací se na politickou scénu autentická pravice? Je chystaná novela o střetu zájmů službou veřejnosti, nebo jde na ruku Andreji Babišovi? A jak se opozici - nejen v případě novely lex Babiš - daří brzdit a kontrolovat vládnutí ANO, Motoristů a SPD? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora TachecíVšechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem.

Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš oznámil po pondělním jednání vlády zpřísnění protidrogové politiky s osmnácti opatřeními ve čtyřech zákonech. Uvedl, že nebude dělat liberální protidrogovou politiku, která v Česku byla doposud. Například bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ale namítá, že kroky Babišovy vlády přivedou Českou republiku před rok 1989. Místo řešení problémů se závislostmi jde podle Vobořila o šikanu a ideologii. Co přesně kabinet ANO, SPD a Motoristů chystá? Proč šéf ANO změnil postoj k adiktologům a adiktoložkám? Čím by vláda mohla protidrogovou politiku udusit a co by ji mohlo naopak napravit? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Brolík.

Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.

Novi minister za zunanje in evropske zadeve Tone Kajzer je uradno prevzel posle od svoje predhodnice Tanje Fajon. Ob primopredaji sta se strinjala, da je Slovenija na dobri poti, minister Kajzer pa je poudaril, da mora imeti zunanja politika sploh malih držav, kljub nekaterim razlikam v pogledih, kontinuiteto. To napoveduje predvsem glede krepitve gospodarske diplomacije, medtem ko je nova vlada Janeza Janše takoj po prevzemu dolžnosti že pokazala oster zasuk v odnosih z Izraelom. V oddaji tudi o tem: - Izrael kljub svarilom Irana nadaljuje smrtonosne napade na Libanon - Evropska komisija predlaga prepoved vstopa v Unijo za ruske borce v Ukrajini - Nasprotniki prenove osrednje ljubljanske tržnice vložili tožbo na upravno sodišče

Šest měsíců po nástupu nové vlády je jasné jedno: Babišova vláda z let 2017–2021 bude odlišná od té současné. Andrej Babiš ročník 2026 se odpojil od toho z první vlády a provádí radikální otočku.Projevem může být centralizace moci, kterou dovedl k absolutní dokonalosti tím, že nezapojuje špičkové politiky hnutí ANO do rozhodování a všechno ovládá malý okruh lidí kolem Thunde Barthy, Michaely Pobořilové a Anety Zicklerové. Ani ministři nemají jistotu, protože premiér Babiš má tým poradců, kteří spolurozhodují o resortní politice. Vytváří tak model ÚV KSČ, kdy ministři byli politicky podřízeni politickým tajemníkům.Nejradikálnější je obrat v protidrogové politice, který je tak překotný a nepochopitelný, že to zavdává pochybnosti, co bylo jeho důvodem. Nový je také Babišův přístup k médiím, který je založen na dobrých vztazích s vlastníky médií a zároveň doplněn brutálním útokem na všechny, kteří nechtějí spolupracovat.Otázkou je: podvolí se majitel Seznamu Ivo Lukačovič a udělá ze svých médií krotké psíky?

Açık Gazete'nin köşelerinden Haftanın Karikatürleri'nde İzel Rozental'in seçtiği ve anlattığı çizimler arasından Javad Alizadeh'in çizimi haftanın karikatürü olarak seçildi.Sözü edilen tüm karikatürler web sitemizde. 

A Big Brother 1. évadának ezüstérmese Kormos Bálint, Koby volt. Amikor 2002 után épp megbukott Orbán Viktor első kormánya a vicc kedvéért beköltözött a Big Brother Házba, de akkor még nem foglalkozott a politikával. A designerként dolgozó Koby életét később több ponton is meghatározta a politika, például a Kurucinfón is írtak róla, szélsőjobboldaliak tiltakoztak egy kiállítása kapcsán. Koby arról is mesélt, hogy milyen volt együtt dolgozni Kulcsár Krisztiánnal, amikor a Magyarock szurkolói márkát tervezték, és beszámolt róla, hogy milyen embernek ismerte meg Németh Balázst. Beszélgetésünkben szóba kerül a média felelőssége és az elmúlt 16 év, valamint az is, hogy hogyan lehetne kikerülni a kollektív depresszióból.Ha kíváncsi vagy a Big Brother 1. Történetére, ajánljuk Klág Dávid cikkét:https://telex.hu/after/2022/12/21/bb-parkanyi-evi-big-brother-husz-ev-evfordulo-tv2-valosagshow—00:00 - Big Brother, tévézés, a média felelőssége19:06 - Designer-karrier, Magyarock27:34 - Politika, ellenségképek, kollektív depresszióLegyél rendszeres támogató!https://cause.lundadonate.org/partizan/adomanyPartizán webshop:https://shop.partizan.hu/—Írj nekünk!Ha van egy sztorid, tipped vagy ötleted:szerkesztoseg@partizan.huBizalmas információ esetén:partizanbudapest@protonmail.com(Ahhoz, hogy titkosított módon tudj írni, regisztrálj te is egy protonmail-es címet.)Támogatások, események, webshop, egyéb ügyek:info@partizan.hu—Csatlakozz a Partizán közösségéhez, értesülj elsőként eseményeinkről, akcióinkról!https://csapat.partizanmedia.hu/forms/maradjunk-kapcsolatban—Legyél önkéntes!Csatlakozz a Partizán önkéntes csapatához:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/csatlakozz-te-is-a-partizan-onkenteseihez—Iratkozz fel tematikus hírleveleinkre!Partizán Szerkesztőségi Hírlevélhttps://csapat.partizanmedia.hu/forms/iratkozz-fel-a-partizan-szerkesztoinek-hirlevelereHeti Feledyhttps://csapat.partizanmedia.hu/forms/partizan-heti-feledy

Regulovat slevové akce není šťastné, i když je to už začarovaný kruh, ze kterého nevede jednoduchá cesta ven, říká k situaci na maloobchodním trhu odborník z poradenské společnosti Deloitte Michal Černý. Změnit to podle něj mohou sami zákazníci, pokud dají najevo, že už nestojí o nabarvené cedulky akcí, které často ani nejsou slevami. Michal Černý také uklidňuje – válka na Blízkém východě by neměla mít tak silný dopad, jako měla pandemie covidu.

Gost epizode je dr. Tom Potokar, britanski plastični kirurg slovenskih korenin, specializiran za opekline in rekonstruktivno vojno kirurgijo. Slovenski podnapisi na voljo na youtube: https://youtu.be/FhpAGkqcKKc V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Slovenstvo, Kamnik in vprašanje identitete Človeštvo, plemensko razmišljanje in kriza voditeljstva Od novinarstva do Zdravnikov brez meja Kambodža: prvi teren, bolnišnica in minska polja Bosna, Tuzla in konvoj medicinske pomoči Pot v kirurgijo, Južna Afrika in specializacija za opekline Budizem, ego in razumevanje trpljenja Medicina, dokazi in zdravljenje hudih opeklin Gaza: vstop, bolnišnica Šifa in delo med bombardiranjem Politika, odgovornost, vojna in upanje za prihodnost

Pokud bych už našel něco pozitivního na tom, co současná vláda dělá, vždy by následovalo velké ALE. Chválit tak není co, říká k současnému kabinetu bývalý premiér a bývalý předseda ODS Petr Fiala. Zato kritikou nešetří. Ohrožení demokracie vidí v návrzích na změnu financování veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj ohrožuje budoucí generace i snižováním výdajů na obranu. Že by ale i jeho vláda vloni nesplnila závazek 2 % HDP do obrany, jak ukazuje třeba respektovaný Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI), vůbec nepřipouští.

Je málo cestopisných, cestovatelských témat, kde mám pocit, že dává velký smysl, pobavit se o nich. Jedno přináším dnes!Už několik let se hovoří o napětí mezi Čínou a Spojenými státy v souvislosti s ostrovem Taiwan. Přitom opravdu málo lidí tuší, kde ten ostrov je, jak vypadá, jak se tam žije. Jen málo lidí tuší, jaký má Taiwan vztah ke Spojeným státům anebo k Číně. O co v tomto potenciálním sporu doopravdy jde? Hledal jsem někoho, kdo na Taiwan jezdí, kdo jej zná, ale přitom tam pracuje, zná místní lidi i historii.Moc si vážím toho, že na dané téma kývnul pan Ondřej Dostál, který je velkou osobností mezinárodního akademického života - a tentokrát přišel povídat vlastně jako cestovatel, jako pracovník, který zná realitu na Taiwanu i u nás. O to zajímavější to bylo setkání, o to zajímavější povídání. Možná Taiwan znáte, já tolik ne a moc jsem si doplnil mozaiku mého pohledu na svět o pohled Ondřeje Dostála.To je pro dnešek vše. Srdečně vás zvu na můj kanál http://herohero.co/petrhorky, kde najdete více než dvojnásobnou délku rozhovoru s Ondřejem a navíc bonusové video, ve kterém Vám Ondřej poradí, co neminout při návštěvě Taiwanu. Přeji vám dobré cesty, ať už míří kamkoli!00:00 První dojmy z Tchaj-wanu.07:11 Z čeho se skládá tchajwanská identita.14:32 Náboženská tolerance a smysl pro kolektivismus.23:14 Rodina, výchova dětí a drsný tlak na vzdělání.Support the show

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Ez itt a Paraméter napi hírösszefoglalója, a LÉNYEG. A nap legfontosabb eseményeit szemlézzük, így garantáltan nem marad le semmiről.  

Filmy pro děti byly za dob československého komunismu jednou z mála oblastí kinematografie, která vzkvétala a kde vznikaly trvalé hodnoty. Aspoň tak to vypadá při zběžném pohledu do vánočních programů českých televizí. Přes všechny úspěchy a mezinárodní věhlas to ale český hraný film pro děti neměl za éry státního filmu vždy jednoduché.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministryně financí Alena Schillerová představila na Národním ekonomickém fóru, které uspořádala organizace spojená s hnutím ANO, svůj ekonomický program. Za hlavní nástroj ekonomické politiky označila boj s šedou ekonomikou a chytré investice, získané dalším zadlužováním. Slovo dluh bylo však na Národním ekonomickém fóru považováno za sprosté. Profesor Švejnar, který ministryni financí v prvním bloku přizvukoval, navrhoval zásadně mluvit o kreditu. „Celý svět jede na kredit,“ prohlásil a jako příklad uvedl Německo po druhé světové válce.Ministryně Schillerová přišla s tvrzením, které zřejmě špatně opsala od ekonoma Havránka. Znělo, že zavedení elektronické evidence tržeb (EET) znamenalo zvýšení hrubého domácího produktu o 2–3 procenta. Následné zrušení prý znamenalo snížení o stejné procento. Když po tomto prohlášení neodešli ctihodní ekonomové ze sálu a naopak Schillerové po projevu zatleskali, je svědectvím toho, že na úrovni vlády se etabluje meme ekonomika.Ve druhé části svého projevu Schillerová zaútočila na vedení České národní banky, že nesnižuje úrokové sazby. Navzdory tomu, že v čele je Aleš Michl, bývalý poradce a nominant Andreje Babiše. Důvod je prostý. Michl a zbylých šest členů bankovní rady se obávají, že meme ekonomika této vlády způsobí opět inflační kolo. Jinak řečeno, obávají se, co udělají s ekonomikou nedávno rozvolněná rozpočtová pravidla, co vyvolá zvyšující se deficit státního rozpočtu, a sledují zdražování některých komodit (ropa, plyn, hnojiva) kvůli válce v Íránu.Podle zákona o České národní bance je přitom hlavním a jediným úkolem držet nízkou hladinu inflace a nepřipustit znehodnocení peněz a úspor. Jak to dopadne a proč Aleš Michl otočil a nechce snížit úrokové sazby, přestože v minulosti byl do funkce dosazen s opačným záměrem?

„Podobně jako opakovaný vtip není vtipem, tak ani opakovaná epidemie není epidemií. Prestiž a důvěryhodnost WHO byla těžce poškozena covidem a vůči strašení další epidemií je dnes veřejnost imunní. Proti covidu se u nás chodí očkovat už jen nějakých 7 % populace. A kdo dnes chce lidi vyděsit, musí na to jít jinak,“ říká publicista Ivan Hoffman v pořadu Politikos. 01.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Açık Gazete'nin köşelerinden Haftanın Karikatürleri'nde İzel Rozental'in seçtiği ve anlattığı çizimler arasından Zehra Ömeroğlu'nun çizimi haftanın karikatürü olarak seçildi.Sözü edilen tüm karikatürler web sitemizde. 

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Bylo to jako blesk z čistého nebe. Na pořadu jednání české vlády minulé pondělí se ten bod vůbec nenacházel. Pak se najednou vynořil a všichni pro něj povinně hlasovali – osm rad vlády, pět oddělení a tři odbory byly přemístěny pod čtyři ministerstva.Na téhle restrukturalizaci není zajímavé, že proběhla, ale především jak proběhla. Nejvíce překvapeni byli špičkoví představitelé hnutí ANO, jako předsedkyně poslaneckého klubu Malá nebo místopředseda Poslanecké sněmovny Nacher. Tento případ ilustruje způsob, jak dochází uvnitř vlády k důležitým rozhodnutím. Je to sice koaliční většina několika stran, ale kromě ní má Andrej Babiš ještě jednu, jakýsi vnitřní kruh.V jeho čele stojí manažerka Agrofertu Tünde Bartha. V minulých měsících vyšla o této dámě řada článků, v nichž byla oceňována její pracovitost. Fajn, jejich autoři však neodpověděli na základní otázky: Jak je možné, že šéfka Úřadu vlády v posledních měsících reprezentuje Českou republiku na různých úrovních, přestože k tomu nemá demokratický mandát? Není vzhledem ke svým vazbám na úzkou skupinu maďarských politiků kolem Viktora Orbána bezpečnostním rizikem? Nenachází se vzhledem ke svému angažmá v různých firmách holdingu Agrofert ve střetu zájmů? A konečně: ke komu cítí primární loajalitu?Její působení na české politické scéně by odpovídalo něčemu mezi vicepremiérkou a zmocněnkyní vlády pro orbanizaci české politiky. Tato dáma má všechny parametry ruského proroka Grigorije Rasputina, který pobýval na carském dvoře krátce před pádem monarchie. Tehdejší carské šlechtě pil krev tím, že manipuloval ruskou politikou ve jménu nezřetelných zájmů. Nakonec byl odstraněn, ale pád monarchie Romanovců tím carská šlechta neodvrátila. Jak to bude u nás?Evidentní je, že jsme svědky tunelování parlamentarismu, protože vláda zneužívá tzv. poslaneckých návrhů zákona, které obcházejí zákonný proces připomínkového řízení k jednotlivým zákonům. A jak to dopadne? A co na to Jan Tleskač?

„Pro Čínu je ztráta území nepřijatelná, nepochopitelná. To můžeme vždycky testovat na rozpadu Československa – oni to úplně nechápou. Představují si občanskou válku, jakousi prohru země, která přišla o území, a teď si s tím neví rady, jak to tedy je, že si Slováci vzali třetinu a Češi dvě třetiny,“ říká sinolog Vít Vojta v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 24.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Politiku ovládol súboj vládneho, ale aj opozičného alibizmu a namiesto vládnutia nám politici ponúkajú potemkinovsky marketing. Slovensku pritom hrozí stopnutie eurofondov, ako i dôsledky nezvládnutej konsolidácie či stagnujúcej ekonomiky.Hrozba straty eurofondov, PPA a jej trestnoprávne kauzy všakovakých Fafokanov, pozastavenie výstavby strategickej prešovskej nemocnice či dobre známa kauza “Langoš.” Na strane druhej zasa kauza matky lídra PS Marty Šimečkovej, ale aj absencia zmysluplnej opozičnej alternatívy.Vládne nám už knieža Potemkin a nie premiér Fico? A zmenila sa politika zo správy vecí verejných už definitívne na obsahovo vyprázdnený a alibistický marketing?Téma dnešného podcastu so šéfom oddelenia politiky Aktualít Martinom Slizom.Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Politiku ovládol súboj vládneho, ale aj opozičného alibizmu a namiesto vládnutia nám politici ponúkajú potemkinovsky marketing. Slovensku pritom hrozí stopnutie eurofondov, ako i dôsledky nezvládnutej konsolidácie či stagnujúcej ekonomiky. Hrozba straty eurofondov, PPA a jej trestnoprávne kauzy všakovakých Fafokanov, pozastavenie výstavby strategickej prešovskej nemocnice či dobre známa kauza “Langoš.” Na strane druhej zasa kauza matky lídra PS Marty Šimečkovej, ale aj absencia zmysluplnej opozičnej alternatívy. Vládne nám už knieža Potemkin a nie premiér Fico? A zmenila sa politika zo správy vecí verejných už definitívne na obsahovo vyprázdnený a alibistický marketing? Téma dnešného podcastu so šéfom oddelenia politiky Aktualít Martinom Slizom. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

CELÝ ROZHOVOR TU: herohero.co/piatocek/subscribe Dá sa precitnúť z toho, keď uveríte Smeru? Adam sa dnes rozprával so Stanislavom Fekoňom, ktorý uveril Smeru a dokonca sa dostal k vytváraniu videí a moderovaniu MDŽ pre Smer. Hovorili aj o tom, ako sa Stano dostal k tomu, že moderoval smerácku akciu, či sa aj medzi politikmi zo Smeru nájdu príjemní ľudia, či prečo nakoniec začal vystupovať proti Ficovi a jeho strane. Prvú časť rozhovoru práve počúvate, v druhej časti, ktorú nájdete na našom HeroHero, zistíte, čo ho motivovalo k tomu, aby sa začal venovať politickej satire a ako presvedčiť zarytých voličov Smeru, aby prehodnotili svoj postoj. - NARODKY: https://www.zabavavpodcastoch.sk/event-detail/69ea0648b97d7f9a7b449dd5/ - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Para-Kovács Imre és Pintér András a választások utáni helyzetet elemezték a tudomány szemszögéből.

Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně.V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase.Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců.Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa přirovnal společenskou atmosféru k době před nástupem nacismu. Ve světě obav, strachů a válek se proměňuje i komunikace některých politiků a slušnost je vnímána jako slabost. „Zájem o politiku klesá, neboť se politika stává víc takovým hnojištěm než nějakou elitní skupinou,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus Jan Dobrovský, podnikatel, filantrop a neoficiální poradce prezidenta.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Poznáte jeho texty – teraz ich budete môcť aj počuť. Každú nedeľu vo svojej podcastovej aplikácii nájdete trochu iný formát Dobrého rána – Roth číta Marca. Eseje a komentáre publicistu Sama Marca v podaní herca Roberta Rotha. Načítaný text: https://www.sme.sk/komentare/c/potrebuje-slovenska-politika-zase-richarda-sulika-pise-samo-marec – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Politika gündeminde ağırlık yine CHP'de... Muhittin Böcek ve oğlu Gökhan Böcek 'etkin pişmanlık' ifadesi verdi. CHP'den tepki var. Afyon Belediye Başkanı Burcu Köksal AKP'ye geçmeden CHP'den 'ihraç' adımı geldi... Yeni anket sonuçları çıktı, oylar birbirine yakın ama 'ekonomi' herkes için sorun. Orta Doğu gergin, piyasalar dalgalı. Petrol yükseldi, altın düştü... Gündemin önemli gelişmelerini derledik

Česká vláda v posledních týdnech ukázala, co chce dělat v ekonomice. Vládnou tomu dvě Z: zastrašování a zadlužování.Od ledna 2027 bude platit elektronická evidence tržeb (EET), která se má týkat až 600 tisíc podnikatelů a živnostníků. Přestože ještě před pár lety vynesla jednotky miliard korun, chce ministryně financí tímto způsobem vybrat až 14 miliard korun. Podobně chce opět rozjet akci Kobra 26, tedy sérii razií a kontrol proti švarcsystému a nelegálnímu zaměstnávání, což prý má vynést až 23 miliard korun. Odvolává se přitom na zprávu NKÚ, která se svým šetřením zabývala především érou první vlády Andreje Babiše.Zcela přelomový je ovšem institut tzv. únikových doložek. Stručně řečeno, státní rozpočet se rozdělí na část řádnou, z níž se bude platit provoz státu (penze, zdravotnictví, provoz, platy úředníků), a mimořádnou, do níž budou započítávány velké investice do dálnic, železnic, energetických projektů a dalších věcí.Tohle rozdělení má vytvořit dojem, že lze ze zadlužení uniknout zadním vchodem, aniž by se to promítlo do celkového státního dluhu nebo deficitu státního rozpočtu. Je to čistá Potěmkinova vesnice, na niž finanční trhy, které určují podle kondice ekonomiky úročení dluhů, nikdy nepřistoupí.Že budeme svědky utahování šroubů, o tom svědčí návrh zákona o ochraně ekonomických zájmů, který vytváří z Finančně analytického útvaru ministerstva financí novou zpravodajskou službu s rozsáhlými pravomocemi. Má tu tedy vzniknout útvar s mimořádnými pravomocemi pronikat do všech účtů bez ohledu na stanovisko soudů.Tenhle mix zastrašování a zadlužování je novým podložím, z něhož vyroste nová realita života v České republice.

Politika začenja teden, ko naj bi nastajajoča koalicija po napovedih uskladila koalicijsko pogodbo, s potrditvijo interventnega zakona za razvoj pa začela preusmerjati gospodarsko in zdravstveno politiko. Državni zbor bo že danes na izredni seji obravnaval zakon, ki so ga vložili Demokrati, stranka Resnica in trojček okoli NSi, podpira pa ga še SDS. Sprožil je burne odzive v politiki, med socialnimi partnerji in v ključnih državnih blagajnah. Osrednja kritika zadeva učinke na javne finance, saj naj bi povzročil povečanje primanjkljaja za dodaten odstotek BDP. - Nov pravilnik o potrjevanju učnih gradiv razburja založnike. Svarijo pred poslabšanjem aktualnosti in kakovosti pouka. - Trump zavrnil iranski predlog za končanje vojne. Ali začasno premirje še velja, ni jasno. - Amnesty International pred jutrišnjim prvim polfinalnim večerom Evrovizije ostro nad EBU zaradi sodelovanja Izraela.

Spor o účast hlavy státu na červencovém summitu Severoatlantické aliance trvá. „I prezident má možnost, a sám to říkal, zkomplikovat vládě život. Mělo by to ale vždy být nějak racionální, opodstatněné,“ zdůrazňuje politolog a pedagog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje dění okolo sněmu sudetských Němců, skandál fanoušků fotbalové Slavie nebo reputační problémy, kterým čelí ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V državnem zboru se je danes iztekel prvi krog iskanja mandatarja. V drugem, štirinajstdnevnem, lahko kandidata predlagajo tudi poslanske skupine. Kje je slovenska politika skoraj mesec in pol po volitvah? Kako je s spoštovanjem zavez in obljub in ali bi po zadnjih volitvah sploh lahko dobili koalicijo strank, ki tako ali drugače ne bi »izdale« svojih volilcev? O tem v tokratnem Studiu ob 17ih s poznavalci politike. Gostje: dr. Miro Haček; dr. Igor Lukšič; dr. Dejan Verčič.

Likus savaitei iki incidento Gudžiūnų geležinkelio stotyje, kur nuo bėgių nuriedėjo vagonai su skalda, ruože išjungta vagonų aširačių kontrolės sistema. Tą LRT radijui atskleidė „LTG Infra“ vadovas Vytis Žalimas. Pasak jo, kad sistema išjungta, pranešė pats gamintojas – Austrijos įmonė. Jei būtų veikusi sistema, ar aširačių perkaitimas būtų pastebėtas greičiau?„Politika yra aistra ir pašaukimas, o ne profesija - kol jausiu aistrą, tol būsiu politikoje“, – sako Gintautas Paluckas. Generalinė prokurorė šiandien kreipėsi į parlamentarus su prašymu panaikinti politiko teisinę neliečiamybę, kadangi jam norima pateikti įtarimus dėl galimo neteisėto praturtėjimo ir piktnaudžiavimo.Kaip vaikams saugiai pramogauti batutuose? Portalas „Kas vyksta Kaune“ skelbia, kad per Motinos dieną nelaimės metu mirė Seimo nario Viktoro Pranskiečio mažametė anūkė. Portalo šaltinių duomenimis, nelaimė įvyko vaikams laiką leidžiant batute. Nekomentuojame šio įvykių detalių. Kalbame apie vaikų saugumą pramogaujant.Keli užsienio žiniasklaidos leidiniai gavo vienos Europos žvalgybos tarnybos informaciją, kad Rusijos vadovas Vladimiras Putinas bijosi perversmo, smarkiai sustiprinta jo apsauga, perversmą gali organizuoti buvęs Rusijos gynybos ministras, dabar einantis Saugumo tarybos pirmininko pareigas, Sergejus Šoigu.Pasaulio sveikatos organizacija pranešė, kad Ispanija Kanarų salose priims prie Žaliojo Kyšulio krantų inkarą išmetusį kruizinį laivą, kuriame įtariami hantaviruso atvejai. Tai leis atlikti tyrimą ir įvertinti riziką likusiems keleiviams. Tačiau Ispanija skelbia, kad sprendimas priimti laivą dar nepriimtas. Dėl įtariamo protrūkio prabangus laivas sulaikytas prie Vakarų Afrikoje esančio Žaliojo Kyšulio krantų, kai šios šalies vyriausybė uždraudė išlaipinti keleivius. Laive yra įstrigę pusantro šimto žmonių.Seimas nepritarė siūlymui prabangos mokesčiu apmokestinti galingus automobilius - įstatymo projektas sulaukė tiek valdančiųjų, tiek opozicijos kritikos. Pastabų jam turi ir ekspertai, esą automobilio variklio galingumas dar nereiškia, kad transporto priemonė yra prabangi ir turėtų būti apmokestinta papildomais mokesčiais.Ved. Agnė Skamarakaitė

Tento díl bude o comebacku Martina Kuby do celostátní politiky se stranou Naše Česko a o zvláštní politické situaci v regionu, který už dlouhou dobu nazýváme jihočeská džamahírije. Sám pojem pochází od libyjského diktátora Kaddáfího, který ve své slavné Zelené knize tvrdil, že vynalezl nový režim přímé demokracie. Ve skutečnosti šlo o klasickou diktaturu, kde si všichni byli rovní, ale někteří rovnější, a ti pak hlasovali, jak si bývalý plukovník Kaddáfí přál.Takže on sám vlastnil televizi, ovládal vedení radnic, byl podnikatelem, sponzorem fotbalu a kultury. O něco podobného – zatím v demokratických kulisách – se už léta pokouší jihočeský politik Martin Kuba. Je hejtmanem Jihočeského kraje, stínovým primátorem Českých Budějovic, podnikatelem úzce navázaným na ČEZ, člověkem s vlivem v Jihočeské televizi a tím, kdo nedávno rozjel velkou kampaň proti současným majitelům fotbalového klubu Dynamo.Svou demokratickou verzi džamahírije opírá o dlouholeté vazby bývalého funkcionáře ODS z let 2003–2025. V posledních měsících se rozhodl, že svůj leadership přenese i na celostátní úroveň a založil stranu Naše Česko. Půjde o novou ODS otevřenou hnutí ANO? Nebo jen o Babišův STAN? Je jeho cílem nahradit Motoristy v roli koaličního partnera v příští vládě Andreje Babiše?

Mimořádně napjaté jsou vztahy mezi českou vládou a českým prezidentem v posledních týdnech. Od sporu o jmenování ministrů přes ostrou komunikaci mezi Hradem a členy kabinetu až po otázky, kdo reprezentuje stát navenek. „Historicky vždycky k hlavě našeho státu, k prezidentovi naší republiky, panovala jistá alespoň zásadní elementární úcta. Nemusel to být vždycky obdiv, ale vždycky to byl respekt,“ upozorňuje v Osobnosti Plus bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

KDU-ČSL má nového předsedu Jana Grolicha, který ve svém úvodním projevu několikrát mluvil o potřebě "tlusté černé čáry" za minulostí. Předpokladem má být nová symbolika (žlutá a černá) a název Noví lidovci. Jeho zvolení na sjezdu v Ostravě připomínalo spíš korunovaci, kdy moc ve straně získal z rukou svých předchůdců. Ti mu navolili jak vedení podle jeho chuti, tak změnili stanovy, jak Grolich chtěl. Teď už zbývá jenom jediné - aby Grolich tzv. doručil, tedy vyhrabal svou stranu z tří až čtyř procent voličské podpory, na níž se nachází. První dojem: Grolich zatím nepřichází s novým programem, není ideologicky příliš ukotvený a chce vymlčet hodnotové konflikty, které v každé straně logicky vznikají. V první fázi chce oslovit voliče STAN a ODS, v další pak venkovské voliče hnutí ANO. Jeho vystupování na sjezdu bylo takřka bezchybné, přestože chvílemi svým školeným hlasem a přednesem připomínal iluzionistu, který každou chvíli k překvapení lidí v sále vytáhne z klobouku králíka. Celkově to jde hodnotit spíš jako vítězství formy nad obsahem, který nutně musí přijít, jinak celé snažení modernizovat tuto tradiční stranu nemá smysl. To Martin Kuba svou novou formaci Naše Česko přímo zakládá na centralistickém principu, takže krajský předseda se nevolí, ale jmenuje a odvolává ho předsednictvo. A předsednictvo je Kuba a jeho nejbližší. Vyvolává to znepokojivé otázky: Mají budoucnost strany autoritářského střihu? A směřujeme kvůli tomu k hybridní demokracii? 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět je v pohybu a my vůbec netušíme, kam se dostane,“ říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery, když mluví o tom, že dějiny jdou kolem nás v míře, jakou nešly hodně dlouho. Vysvětluje, proč je pro něj jako novináře klíčové „být u toho, sledovat věci a popisovat je“, ale zároveň si držet odstup od emocí a vlastního prožívání. „Chladný jazyk v médiích je dnes podezřelý,“ říká a hájí věcnost jako základní princip novinářské práce. Podle něj se ale prostředí zásadně proměnilo - sociální sítě úplně zásadně mění všechno a nutí média reagovat na politiky, kteří pracují se šokem, konfliktem a pozorností. „My nemáme být jenom přenašeči hejtu z jednoho místa na druhé,“ varuje. Popisuje i proměnu politiky, kterou podle něj zosobňuje Donald Trump. „Lež je dnes úplně běžný nástroj komunikace,“ říká a upozorňuje, že velká část voličů se k jiným informacím ani nedostane. Podle něj se tím posouvají hranice toho, co je ještě přijatelné a vzniká prostředí, ve kterém obhájíte úplně cokoliv. Velkou část rozhovoru věnuje Maďarsku, které podle něj ukazuje, kam až může zajít koncentrace moci. Mluví o zneužívání tajných služeb, o systematickém oslabování médií i o tom, jak dlouho může takový systém fungovat. Přesto považuje vítězství Pétera Maďara za zásadní moment. „Nebál bych se to srovnat s nějakou formou revoluce,“ říká a připomíná, že Orbánova moc byla v míře, kterou jsme po roce 1989 u nikoho neměli. Zároveň ale varuje, že žádná změna není zárukou lepšího vývoje: „Nikdo nemá jistotu, že tu moc nezneužije.“ Český kontext vidí jako méně vyhrocený, ale ne bez rizik. Mluví o tom, že se mění stranický systém, že přibývá tlak na veřejnoprávní média a že část politiků přebírá styl komunikace založený na konfliktu a záměrném provokování. „Lidé jako Petr Macinka nebo Filip Turek, to je vlastně druh nějaké trollí politiky,“ říká. Kriticky se vyjadřuje i k Andreji Babišovi, u kterého nechápe snahu oslabovat média. „On to vlastně vůbec nepotřebuje,“ dodává s tím, že právě tyto kroky mohou naopak společnost mobilizovat. Jak moc se proměnila role médií v době sociálních sítí? Proč dnes lež funguje jako legitimní politický nástroj? Co přesně ukazuje maďarská zkušenost - varování, nebo naději? A má česká společnost a opozice sílu na to, aby podobnému vývoji čelila? I to se dozvíte v rozhovoru.

Rakouský novinář Martin Leidenfrost ve svém článku popisoval neuvěřitelnou atmosféru při vyhlašování výsledků voleb v celé Budapešti. Podle něj to ani vzdáleně nepřipomínalo reakci na volební výsledek. Podle něj se takhle v Evropě ve 20. století slavila jen jedna věc – osvobození.Je to tak. Maďaři dnes zažívají něco jako Češi v květnu 1945 nebo my a Němci koncem roku 1989. Není to pouhá výměna vlády. Je to prostě osvobození od režimu, který většina společnosti nesnášela. Jinou otázkou je, jak daleko v jeho demontáži dojde vítěz voleb Péter Magyar.Paradoxem je, že v Česku zažíváme reverzní proces, kdy postupně začínáme s budováním režimu, na jehož troskách ještě před pár dny tančila většina Budapešti. Stručně řečeno, orbánismus je systém, kde stát, jeho fondy a nadace mají kontrolu nad významnou částí ekonomiky. Podle odhadů mezinárodních institucí je až 20 procent ekonomiky tak či onak spjato s vládnoucí stranou Fidesz.Tenhle etatistický přístup k ekonomice a klientelismus s tím spojený byly přesně to, co podrazilo Orbánovi nohy. Výsledky maďarské ekonomiky v posledních deseti letech a reálné ukazatele (HDP na hlavu, spotřeba na obyvatele) ve srovnání s okolními státy nebyly příznivé. Jasně se ukázalo, kam vede tzv. národní konzervatismus v praxi. Připomíná to starou levici, která politickou spásu viděla v zestátňování.Vůbec to nemá nic společného s liberálně-konzervativní pravicí, jak se v Česku ustavila v 90. letech. I proto je orbánismus obtížně přenositelný do českých poměrů. Druhým pilířem orbánismu jsou však pokusy omezovat nezávislé instituce. Tady se česká vláda činí opravdu čile a jako první objekt si vybrala Českou televizi. Jak tento boj dopadne?

Čelnik oporbe Angus Taylor predstavio je novu, strožu imigracijsku politiku Koalicije. Plan je izazvao brojne kritike i snažne osude, uključujući Laburističku stranku i organizacije za ljudska prava.

Změna režimu, nebo jen výměna kulis? To je otázka, která doprovází výsledky voleb v Maďarsku. Zvítězil v nich kritik dosavadního premiéra Orbána, který ovšem z tohoto systému vzešel. Poptávka po antiorbánovi však byla v Maďarsku tak silná, že voliči levice, středu a zčásti i politické pravice akceptovali, že bourat orbánovský systém korupce a ekonomické regulace chce člověk, který byl donedávna členem vládní strany Fidesz.To však není hlavní důvod, proč vítězná volební strana Tisza (53 procent) tak drtivě porazila Fidesz (38 procent). Hlavní příčinou je, že Maďarsko přestalo fungovat ekonomicky a Orbánův stát blahobytu se dostal do slepé uličky.Pár údajů. Sousední Rumunsko mělo v roce 1995 o 30 procent nižší příjem na obyvatele než Maďarsko, ale v roce 2024 je přeskočilo. Vzhledem k tradičnímu despektu Maďarů vůči Rumunům je to tvrdý políček. V osobní spotřebě na hlavu je Maďarsko v EU dokonce poslední se 72 procenty průměru EU. Rumunsko je přitom na 88 procentech.Při vstupu do EU v roce 2004 byl hrubý domácí produkt v Maďarsku na hlavu 65 procent průměru EU, v Česku 72 procent. Dnes je rozdíl mezi oběma zeměmi 15 procentních bodů. A to nejhorší: státní dluh Maďarska osciluje někde mezi 72–82 procenty HDP, což je téměř dvojnásobek než v Česku.Příčinou kromě všeobecné korupce je především přeregulovaná maďarská ekonomika, privilegované podnikání se státní podporou pro určité vrstvy a neuvěřitelně štědrá prorodinná politika, což kontrastuje s tragickým stavem maďarského zdravotnictví. Premiér Orbán tyhle defekty systému dlouho skrýval útoky na Brusel, zvýrazňováním své suverenity rozhodování a kulturními válkami. Ekonomika však nakonec rozhodla.Nemůže se stát, že éra Pétera Magyara bude jen klopýtáním od orbánismu k orbánismu? A co z toho vyplývá pro českou politiku?

Společné zasedání vlád Česka a Slovenska bylo symbolické hned ze dvou důvodů. Závěrečný rozhovor obou premiérů pro XTV nastínil bludnou cestu české zahraniční politiky. Andrej Babiš znovu trval na tom, že stojí o budování společenství V4. To ovšem po faktickém odchodu Polska na protest proti proruské politice Maďarska neexistuje. Stále víc nás zatahuje do nevyhlášené války Viktora Orbána a Roberta Fica s Evropou.Pěkně to bylo vidět na zmíněném rozhovoru, kde se Fico vyjadřoval o lidech z Evropské komise jako o největších nepřátelích. Když si to dáme do souvislosti s tím, jak Maďarsko drží v šachu půjčku EU napadené Ukrajině, napadá jen jediné – tihle lidé chtějí způsobit její bankrot a kapitulaci. Co ovšem na téhle galéře hledá Česko a Babiš, těžko říct.Naladění vládních politiků v Maďarsku a na Slovensku je zralé na to, aby jim vlády zbylých zemí EU řekly: dámy a pánové, nechcete si vypsat referendum o vystoupení z Unie? Opakem by totiž bylo vyloučit příslušnou zemi z EU, ale k tomu jednak nedošlo a zároveň na to není žádný paragraf. Existuje článek 7 smlouvy o EU, který předpokládá zbavení hlasovacích práv členské země, a to za určitých okolností. S tím ovšem musí souhlasit zbylých 26 zemí. Jak vidíme propojení Maďarska a Slovenska, k něčemu takovému by zřejmě nemohlo dojít.Proč v téhle partě má ovšem statovat Česká republika? Kde je nějaký národní zájem? Výsledkem je zahraniční politika, která je přizdisráčská, netransparentní, eroduje porevoluční představy o místu Česka na mapě Evropy a jde na ruku Putinovi.

Sto dní uplynulo od odstoupení premiéra Fialy a nástupu Andreje Babiše do vládní Strakovy akademie. Jeden ani po třech měsících nedokáže důstojně odejít z politiky a druhého bombardují populistické sliby, jimiž častoval svého předchůdce. Před pár dny si na videu dokonce zopakovali svůj volební souboj tím, že u Babišovy průhonické Pumpy si vyměňovali ironické pozdravy.Z povolebního vystupování Petra Fialy je velké rozčarování v řadách jeho příznivců. Nedal Martinu Kupkovi, svému nástupci ve funkci předsedy ODS, ani minimum času, aby se projevil, a vytvořil zvláštní stav dvoupředsednictví. Otevřeně sice nekritizuje situaci v ODS, ale navenek se stylizuje do role vůdce protibabišovské opozice. Expremiér Mirek Topolánek na to téma prohlásil, že Kupkovi „bere kyslík“.I Fialovi nakloněná část veřejnosti se domnívala, že si dá alespoň půlroční distanc, promyslí řadu věcí a něco podstatného řekne k příčinám volebního neúspěchu. Petr Fiala se namísto toho tváří, že jedinou jeho chybou byla nedokonalá komunikace s veřejností. Během svého tour po českých médiích neustále opakoval, že Babiš vyhrál volby podvodem, že on vidí za dva roky, často že má menšinový názor, ale nakonec se ukáže, že měl pravdu.Může to tak být, ale v téhle chvíli a v tomto nastavení se Fiala vystavuje řadě otázek: Proč určité věci nevěděl dřív, zvlášť když mu o slabinách vládní politiky i jeho osobně říkala řada lidí? Občanské demokraty také zatěžuje tím, že řadu svých kroků zaměřuje na obhajobu minulé vlády. To je přesně ta věc, která dnes už nikoho nezajímá.O důvod víc, že Fialova éra se mnoha jeho příznivcům logicky jeví jako bezvýchodná cesta od babišismu k babišismu. ODS nemůže donekonečna řešit, jak skvělá, i když nepochopená, byla minulá vláda. Musí vyjít z bludného kruhu fialismu a podívat se do tváře realitě. Ta je taková, že babišovský svět má u voličů jednoznačně převahu.V roce 2021 se shodou náhod nedostala část tohoto světa do Poslanecké sněmovny, ale na podstatě to nic nemění. Opozici ročník 2026 nestačí se spojit. Ona musí oslovit jednak prvovoliče, jichž je každoročně o 100 tisíc v populaci víc. Zároveň musí přesvědčit část nevyhraněného babišovského světa, že nabízí lepší alternativu budoucnosti.Je to sice kruté, ale v tom jim Petr Fiala ve svém dnešním zacykleném nastavení příliš nepomůže.

Za posledních 10 let se v Česku sešly tři dvěstěpadesátitisícové demonstrace a všechny měl na svědomí spolek Milión chvilek pro demokracii v čele s Mikulášem Minářem. Podle některých kritiků ta letošní neměla jasný politický záměr. To je ovšem nepochopení, o co „chvilkařům“ jde.Tohle uskupení se skládá z lidí názorově jak z politické pravice, tak levice, kteří se vesměs neangažují v politických stranách, ale jde jim o něco, co by se dalo nazvat kvalitou demokracie. To, že je některý ministr horší nebo lepší, není předmětem jejich zájmu. Chvilkaři se aktivizují jako hnutí ve chvíli, kdy se začíná zpochybňovat zahraničněpolitická orientace Česka nebo podstatné náležitosti demokratického státu.Jejich kritici tvrdí: a proč jste nevystoupili, když začala aféra Dozimetr nebo bitcoin? Odpověď může být tato: kvůli těmto aférám jejich hlavní protagonisté odešli z politiky a hlavní viníci jsou vyšetřováni nebo čekají na soudní řízení. A hlavně: nikdo z viníků se neskrýval za poslaneckou imunitu.Smyslem sobotní demonstrace na Letné nebylo peskovat Babišovu vládu za to, že plní svůj program. Nebyla to nespokojenost s výsledkem voleb. Smyslem bylo upozornit na bezpečnostní rizika spojená se zahraničněpolitickými vazbami některých lidí na Rusko. Plus pokus říct, že kvalita demokracie souvisí s kvalitou nezávislých médií, a postátnění České televize nebo rozhlasu tuto kvalitu rozhodně nezvýší.V podcastu také rozebíráme kontroverzní Minářův návrh, aby opoziční strany zvážily možnost tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO výměnou za zmírnění zahraniční a bezpečnostní politiky plus posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Je to realistické? Měl by o to Andrej Babiš vůbec zájem? O těchto a dalších věcech v novém podcastu Kecy a politika.