Podcasts about Politika

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Saša Michailidis se ptá hostů na význam hitu skupiny Queen Bohemian Rhapsody, který slaví padesátiny. V kinech je film o krasobruslaři Ondreji Nepelovi, jak se vyvíjí životopisný film jako žánr? Divadlo ve streamu a také nová Státní kulturní politika na roky 2026-2030.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů na význam hitu skupiny Queen Bohemian Rhapsody, který slaví padesátiny. V kinech je film o krasobruslaři Ondreji Nepelovi, jak se vyvíjí životopisný film jako žánr? Divadlo ve streamu a také nová Státní kulturní politika na roky 2026-2030.

Renouer avec les mots Episode 4 : L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Certains mots ont marqué l'audience, parce qu'ils nous plongeaient tous dans l'inconfort, parce qu'ils nous dérangeaient même parfois, parce qu'ils ne collaient pas au récit qu'on aurait aimé faire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles,des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet

Entre audible et inaudible Episode 3Quelles frontières entre l'audible et l'inaudible ? Devait-on écouter l'audio du Bataclan, c'est à dire l'enregistrement fait dans la salle de spectacle lors des attentats ? Pourquoi et comment ? Le sujet fût fort débattu en audience. Le 1er avril 2022, l'audio est diffusé à l'audience. Ce jour-là, il neigeait.Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles, des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet

L'art de s'écouter Episode 2Audience vient du latin audire qui signifie écouter, entendre. Comment bien s'écouter et bien s'entendre dans ce procès aux dimensions gigantesques ? Pour les parties civiles, les avocats, les accusés ? La réponse est d'abord technique : en utilisant des micros. Pourtant ces micros, installés dans cette salle gigantesque construite pour l'occasion et qui servaient aussi à retransmettre les audiences dans d'autres salles, n'ont pas toujours eu la capacité d'absorber tant de chaos.Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles,des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet.Biographie des auteursAurore Juvenelle est chercheuse en histoire, guide conférencière, passionnée de radio et travaille actuellement aux Archives nationales. Elle est co-autrice du documentaire sonore “Nice, l'audience de trop ?” sur le procès de l'attentat du 14 juillet 2016, diffusé sur France culture dans l'émission L'expérience (23 novembre 2024).Mathilde Sergent-Mirebault est doctorante en sociologie. En parallèle de ses recherches, elle co-anime une résidence de création sonore auprès des publics en hôpital psychiatrique (île de France). Elle est aussi membre de l'association de radio Tohu-Bohu, impliquée dans la rénovation et l'animation de l'ancien sanatorium de Bergesserin, en Bourgogne. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet

L'ambiguïté des silences Episode 5Dans cette audience, on a traversé beaucoup de silences ; ceux de victimes à la barre, ceux des accusés, celui du micro, de l'archive audiovisuelle, ce que la société n'est pas capable d'entendre. Mais il y a une ambiguïté dans le silence. Ou du moins, il peut avoir plusieurs sens en même temps, parfois même contradictoires.Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles, des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet

Immersion dans un "procès parallèle" Pour rejoindre l'audience, Aurore Juvenelle arpente chaque jour le dédale des couloirs du vieux palais de justice de Paris. Au fil des dix mois de procès, il est devenu un village. Ici tout le monde, parties civiles, avocats, accusés libres, journalistes, chercheurs, personnels de justice, vit au même rythme, celui de l'audience, et partage le même quotidien et les mêmes espaces.Le procès du 13 novembre sur écouteFace à la violence terroriste, qu'est-ce que la société est capable d'entendre ou non dans une salle d'audience ? Et puis, dans ce cas précis, comment faire face à l'inaudible ?Le procès des attentats du 13 novembre 2015 s'est tenu du 8 septembre 2021 au 29 juin 2022 pour juger les personnes accusées d'être en lien avec l'attaque du stade de France, des terrasses et du Bataclan.Il a été filmé pour l'histoire. Aurore Juvenelle, qui n'avait jamais mis les pieds dans un procès d'assises, est venue quotidiennement retranscrire le contenu des débats pour les Archives nationales. Mais très vite, elle remarque un décalage entre la trace qui va rester pour l'histoire et ce qui est en train de se jouer collectivement. Sur les bancs, dans les couloirs, à la machine à café, elle se lie à un collectif de chercheurs qui se pose les mêmes questions. Au gré de ses pérégrinations, Aurore réalise qu'au cœur même des débats, en audience, le sonore est devenu un enjeu central. Alors elle quitte son habit d'archiviste, prend son micro et part mener l'enquête.L'audience, c'était aussi le lieu pour renouer avec les mots, ceux qui permettent de faire société, et que le terrorisme veut détruire. Mais peut-on tout dire avec des mots ?Ce récit, somme inédite d'entretiens avec des parties civiles, des avocats et les chercheurs du collectif, est le fruit de la rencontre entre les sciences sociales et l'expérience sensible.MentionsExtraits de reportages :BBC News 8 septembre 2021.AFP, le 6 septembre 2021.France 5, “C dans l'air”, 7 septembre 2021.France Inter, La matinale, 30 juin 2022.France 3 Paris île de France, 29 juin 2022.Euronews, 18 novembre 2015.Pour aller plus loinPromete (collectif), Les procès « historiques » du terrorisme, Politika, 2022. URL: https://www.politika.io/fr/atelier/proces-historiques-du-terrorismeArchéologie d'un procès. Juger les attentats du 13 novembre 2015, Sylvie Lindeperg, Verdier, 2025Un verdict sans appel. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015. Enquête sur le procès des attentats de novembre 2015, Sandrine Lefranc, Anne Wyvekens, Pauline Jarroux, Antoine Mégie, Actes sud, 2025Extraire les victimes de violences du marbre de leur trauma : retour sur le procès des attentats du 13-Novembre, Sandrine Lefranc, AOC, juin 2022Les victimes dans les procès des attentats de janvier et novembre 2015, Sylvain Antichan, Sarah Gensburger, Pauline Jarroux (dir), IERDJ, 2023.RemerciementsA la jeune femme aux cheveux bleus de l'épisode 3 dont on n'a pas su le nom.Aux personnes dont nous avons utilisé certaines citations faites en audience.A toutes les personnes qui ont accepté de témoigner au micro et toutes celles que l'on a malheureusement dû couper au montage.Merci pour leur confiance. Aux chercheuses et chercheurs du collectif de recherche ProMeTe.A Martine Sin Blima-Barru, pour son soutien dans ce projet. Enregistrements De septembre 2021 à octobre 2025 Prises de son Aurore Juvenelle Entretiens, montage et narration Aurore Juvenelle et Mathilde Sergent-Mirebault Réalisation et mixage Charlie Marcelet Illustration Boris Séméniako Musiques originales Samuel Hirsch et Charlie Marcelet

Intimní záběry, které obletěly Česko. Mají prý dokázat pokrytectví poslance Jindřicha Rajchla. Bylo ale ve veřejném zájmu je teď začít šířit? A co je a co není zásah do soukromí politiků? Téma pro Andreu Procházkovou z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která působí v advokacii. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Gazze'deki soykırımın ateşkesle durdurulması insani bir rahatlama sağlasa da İsrail'in Batı Şeria'daki işgali tüm hızıyla ilerliyor. Dünyanın soykırımı pasif biçimde izlemesi, Siyonistlerin diğer Filistin topraklarındaki işgalini görünmez kıldı. Yazan: Dr. Jan BiçkovskySeslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Intimní záběry, které obletěly Česko. Mají prý dokázat pokrytectví poslance Jindřicha Rajchla. Bylo ale ve veřejném zájmu je teď začít šířit? A co je a co není zásah do soukromí politiků? Téma pro Andreu Procházkovou z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která působí v advokacii. Ptá se Matěj Skalický.

Mestá regulujú parkovanie v rezidenčných zónach, no doplácajú na to lokálne prevádzky. Podnikatelia žiadajú férovejšie riešenie pre všetkých. Parkovacia politika sa na Slovensku stala jednou z najdiskutovanejších tém mestského života. Realita podľa konateľa spoločnosti Global Rent Olivera Arpáša ukazuje, že plošné a drastické uplatňovanie týchto pravidiel má aj vedľajšie efekty – najmä na lokálny maloobchod. „Parkovacia politika mi pripomína kobercový nálet, pri ktorom sa popri cieľoch zasiahnu aj nevinné ciele,“ hovorí O. Arpáš. Upozorňuje, že mestá pri regulácii často nerozlišujú medzi parkovacími miestami určenými pre rezidentov a tými, ktoré patria k prevádzkam, školám či zdravotníckym zariadeniam. Viac si vypočujete v podcaste.

Intimní záběry, které obletěly Česko. Mají prý dokázat pokrytectví poslance Jindřicha Rajchla. Bylo ale ve veřejném zájmu je teď začít šířit? A co je a co není zásah do soukromí politiků? Téma pro Andreu Procházkovou z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která působí v advokacii. Ptá se Matěj Skalický.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politika se posunula do takové absurdity, že člověk už ani neví, co dát na obálku,“ říká komentátor, podcaster a šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský, když mluví o době, v níž třetí nejvyšší ústavní činitel jako první akt ve funkci „podrží štafle“. Vtipy třeba na Andreje Babiše, které fungovaly ještě před pár lety, podle něj dnes není úplně čím nahradit. O Filipu Turkovi říká, že je typem politika, který už ani není vtipný, jen směšný a o Jindřichu Rajchlovi pak zase, že ho Tomio Okamura „vytáhl na svých zádech“ a zároveň vytvořil prostor k tomu, aby ho jednou mohl ohrozit. „Je hodně učenlivý a schopný. Má nakročeno to hnutí převzít,“ říká Bartkovský. O ostrých náladách ve společnosti nemluví z odstupu, ale z vlastní zkušenosti. „Byl jsem svědkem toho, jak lidi volají po násilí a dokonce i proti mě. Čtyři chlapi mi pošeptali, že na mě počkají,“ říká o demonstracích, na kterých roky zaznamenával antisystémové proudy. Přesto trvá na tom, že média se nesmí bát mapovat realitu. „Aby lidi nebyli překvapení, že nakonec někdo získá víc prostoru. Není to blesk z čistého nebe,“ vysvětluje novinář. Zároveň popisuje, jak se proměňuje práce v médiích, které dnes bojují o pozornost s celým světem. Dodává, že klasické weby padají, ale komunity kolem značky, kterou vede, rostou. Přesto na něj část publika lepí ideologické nálepky. „Fascinuje mě, když mi lidi vyčítají progresivismus. Říkám: Tak mi ukažte, kde to je,“ vysvětluje Bartkovský a dodává, že hájit rovná práva není ideologie. „To není ani pravicové, ani levicové. To je jen lidské,“ říká. Vrací se i k tomu, jak stabilní a funkční bude budoucí vláda. Připomíná, že Andrej Babiš podle něj nemá rád trolly a už v koaliční smlouvě je v podstatě zakázáno, aby ho vládní partneři překvapovali. „Česko si ale potřebuje projít vládou ANO, SPD a Motoristů, protože takhle si ji zvolilo, takže si ji zaslouží,“ dodává novinář. Jak konstruktivní podle šéfredaktora Reflexu budou Babišovi koaliční partneři? Jak silní skutečně jsou antisystémoví hráči a co jejich vzestup říká o nás? A proč tvrdí, že dnešní realita je někdy těžší než satira? Pusťte si celý rozhovor s Martinem Bartkovským.

Spory na pražské FAMU stále neutichají. Vyvrcholily po druhém výročí teroristického útoku na Izrael, když se na chodbách školy objevily propalestinské transparenty. „Byl bych proti označení, že to vyvěsili studenti FAMU,“ rozporuje informace posledních týdnů producent, bývalý ředitel České televize a pedagog z pražské filmové fakulty Ivo Mathé. Podle něj šlo hlavně o lidi zvenčí podporované pár pedagogy. I on podepsal otevřený dopis osobností, které akci odsoudily. Co si představuje pod akademickým antisemitismem?

Často se nás ptáte, jak se bude politická situace dál vyvíjet. Vyjděme ze slovenského modelu, kde vládne Robert Fico, jehož postupy Andrej Babiš systematicky už léta opisuje. Před dvěma lety zaútočil Fico na speciální prokuraturu, změnil trestní zákoník a prostřednictvím generální prokuratury „omilostňoval“ řadu svých trestně stíhaných stoupenců. Následně si podrobil Slovenskou televizi a rozhlas a neziskové organizace. Platí totiž zásada – forma financování určuje míru nezávislosti. Napojení na státní rozpočet tuto nezávislost vylučuje.V Česku hlavní čistky v policii Andrej Babiš provedl už v době své menšinové vlády bez důvěry v roce 2018. Hlavním smyslem bylo získat kontrolu nad svým trestním stíháním ve věci Čapího hnízda. Od toho se odvíjí řada věcí, které ve státní správě nyní probíhají.A jak se nová vládní většina bude chovat k Ukrajině? Co je v pozadí sporu o státní rozpočet? A jak se zachová prezident Petr Pavel ve věci Babišova střetu zájmů?

Ukrayna'da barışın tesis edilememesi, Orta Doğu'daki İsrail saldırganlığı, ABD-Çin rekabeti gibi unsurların yanı sıra askeri teknoloji ve özellikle füze ve otonom sistemlerdeki atılımlar nükleer silahları gündeme getirdi. Yazan: Rıfat Öncel  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Açık Gazete'nin köşelerinden Haftanın Karikatürleri'nde İzel Rozental'in seçtiği ve anlattığı çizimler arasından Maarten Wolterink'in çizimi haftanın karikatürü seçildi.Sözü edilen tüm karikatürler web sitemizde. 

Jak se za poslední rok změnil svět a co jsou současné největší výzvy? Britský velvyslanec v ČR Matt Field byl hostem pořadu PoliTalk. Mluvil o rostoucím antisemitismu a islamofobii nejen ve Spojeném království a o válce na Blízkém východě. Zhodnotil vzájemnou spolupráci Británie s Českem a vyjádřil se i k výsledkům českých parlamentních voleb.

Jak je na tom nominace Filipa Turka na ministra zahraničí a jak to celé sehraje prezident? Kdo povede ODS a hrozí po nepovedené proměně straně rozpad? Co Lidovci a TOP 09? Vrací se do hry Jan Grolich? Jak se mění Tomio Okamura a kdo nakonec osloví tvrdší voliče? A zveme vás také na dvě offline akce — dopovídání Wargame a spuštění newsletteru: https://connect.boomevents.org/cs/event/wargameceskodebrief https://nwcmrs.typeform.com/to/CVLaAjnEPartnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Veľa komikov dnes hovorí, že sa toho nedá moc vymyslieť, lebo to, čo je reálne, je komickejšie, než by oni sami vedeli vymyslieť, keď to berieme ako satiru,“ tvrdí Fero Jablonovský. Majster kresleného humoru, ilustrátor, grafik a karikaturista.Zo samoty horárne na Holinde v strede Malých Karpát až ku karikatúram jednej spoločnosti, krajiny, štátu a postavičiek v ňom. Posledný potomok lesných ľudí s tajuplným názvom huncokári, ako si kedysi hovorili. Dnes majster karikatúry, ilustrátor, ktorý zablúdi aj do sveta publicistiky. Dramaturg karikatúry Kremnických gagov. Fero Jablonovský.Svoj tvorivý oblúk napĺňa trilógiou spomienok na miesta, kde začínal. Do Malých Karpát, „ako ich nepoznáme“ – ako to zaznačila Alžbeta Mihalovičová-Sagmeister zo združenia potomkov Huncokárov.„Jeho talent zachytiť letmú spomienku a majstrovsky ju zilustrovať je vskutku mimoriadny,“ dodáva.S týmto Ferom Jablonovským sa dnes vydáme na podcastovú púť „zo samoty horárne na Holinde“ až k reflexii toho spoločného, čo tu žijeme dnes.Ministerku kultúry Martinu Šimkovičovú karikoval ako „star“. „Urobil som ju ako takú zlatovlásku, ako hviezdu,“ hovorí.Ako by karikoval Roberta Fica? „Birmovaný komunista, neviem, čo k tomu dodať,“ reaguje.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Veľa komikov dnes hovorí, že sa toho nedá moc vymyslieť, lebo to, čo je reálne, je komickejšie, než by oni sami vedeli vymyslieť, keď to berieme ako satiru,“ tvrdí Fero Jablonovský. Majster kresleného humoru, ilustrátor, grafik a karikaturista.Zo samoty horárne na Holinde v strede Malých Karpát až ku karikatúram jednej spoločnosti, krajiny, štátu a postavičiek v ňom. Posledný potomok lesných ľudí s tajuplným názvom huncokári, ako si kedysi hovorili. Dnes majster karikatúry, ilustrátor, ktorý zablúdi aj do sveta publicistiky. Dramaturg karikatúry Kremnických gagov. Fero Jablonovský.Svoj tvorivý oblúk napĺňa trilógiou spomienok na miesta, kde začínal. Do Malých Karpát, „ako ich nepoznáme“ – ako to zaznačila Alžbeta Mihalovičová-Sagmeister zo združenia potomkov Huncokárov.„Jeho talent zachytiť letmú spomienku a majstrovsky ju zilustrovať je vskutku mimoriadny,“ dodáva.S týmto Ferom Jablonovským sa dnes vydáme na podcastovú púť „zo samoty horárne na Holinde“ až k reflexii toho spoločného, čo tu žijeme dnes.Ministerku kultúry Martinu Šimkovičovú karikoval ako „star“. „Urobil som ju ako takú zlatovlásku, ako hviezdu,“ hovorí.Ako by karikoval Roberta Fica? „Birmovaný komunista, neviem, čo k tomu dodať,“ reaguje.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Čína je dnes největším světovým emitentem skleníkových plynů i lídrem v rozvoji nízkoemisních technologií. Její klimatická politika tak zásadně ovlivňuje tempo i směr globální transformace.S Eliškou Soperovou mluvíme o klimatických cílech Číny, jejích ekonomických i geopolitických motivech a o tom, jak se země snaží spojit podporu růstu s ochranou klimatu. Probíráme rychlý rozvoj solární a větrné energetiky i elektromobility, přetrvávající roli uhlí a způsob, jakým stát z centra řídí svou klimatickou strategii – prostřednictvím pětiletých plánů a rozhodnutí vedení v čele se Si Ťin-pchingem.V závěru se díváme na to, co přístup Číny ukazuje o možnostech i limitech centrálně řízené klimatické politiky – jak jí umožňuje dosahovat velkých výsledků v krátkém čase, ale zároveň otevírá otázky transparentnosti, spravedlivé transformace a prostoru pro veřejnou debatu.

Božičnica bo, zimski dodatek za upokojence tudi, zvišuje se nadomestilo za brezposelnost … v osnovi so bili to vladni predlogi in zdi se kot da nekaj mesecev pred volitvami sindikatov v resnici sploh ne potrebujemo. Kako bo na to odgovoril novi prvi mož največje sindikalne centrale Zveze svobodnih sindikatov Andrej Zorko? Ob izvolitvi je napovedal, da bo poskrbel, »da bodo pravice delavk in delavcev spoštovane; da bodo mladi videli prihodnost v državi ter da bodo upokojenci imeli dostojno starost.« Kaj lahko v resnici storijo sindikati, kakšno moč imajo? O tem, kako povečati ugled sindikalizmu, o tem, kako v sistem privabiti čim večje število članov in o tem, kako uspešno voditi socialni dialog, se bo z gostom v oddaji Intervju pogovarjala Urška Valjavec.

„Digitální stopa je v politické komunikaci obrovské téma, protože souvisí s tím, že na internetu mnohem více odhalujeme, jací doopravdy jsme,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… vedoucí Centra pro strategickou komunikaci FSV UK Denisa Hejlová. Co si slibuje od generační obměny některých poslaneckých klubů? Jak hodnotí mediální obraz Donalda Trumpa? A jaký odkaz za sebou zanechal kardinál Dominik Duka?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Digitální stopa je v politické komunikaci obrovské téma, protože souvisí s tím, že na internetu mnohem více odhalujeme, jací doopravdy jsme,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… vedoucí Centra pro strategickou komunikaci FSV UK Denisa Hejlová. Co si slibuje od generační obměny některých poslaneckých klubů? Jak hodnotí mediální obraz Donalda Trumpa? A jaký odkaz za sebou zanechal kardinál Dominik Duka?

Co vznikne, když z Viktora Orbána vypreparujete víru v Boha, následně z Gustáva Husáka víru v Marxe a tyto části sloučíte? Nefalšovaný Andrej Babiš. Svědčí o tom koaliční smlouva nové vlády a rovněž její programové prohlášení.Koaliční smlouva je krátká a jasná – o všem podstatném rozhodují předsedové tří stran a v případě nesouladu premiér. To není nic proti ničemu, jen překvapivá je sebedůvěra dvou menších stran. Koaliční smlouva bývá většinou obranou těch menších proti dominantnímu hráči ve vládě. Prostě mít garance a mechanismy je lepší než sliby a deklarace dobré vůle.V jedné věci se koaliční smlouva dramaticky liší od dokumentu podobného typu, který měl Andrej Babiš se sociální demokracií v roce 2018. Tehdy existovala dohoda, že se nechá vydat k trestnímu stíhání a v případě prvoinstančního rozhodnutí soudu v jeho neprospěch (a pokud by neodstoupil), padá vláda. Tady je naopak nevydání Andreje Babiše tmelem této vlády.Text programového prohlášení by se dal charakterizovat slovy: daně snížíme, výdaje zvýšíme. Zároveň je podezřelé, jak se celým textem opakují slova typu „uděláme“, „zajistíme“, „prosadíme“ – není tam však naznačeno ani datum, ani výhled. Je to deklarace dobrých úmyslů.Asi jako když namísto zestátnění celého ČEZ, které Babiš sliboval, se tam objevila věta: „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ.“ Jedna věc je, že Babiš nezdůvodnil, proč jen nad jednou částí. Jinou věcí je typická formulace „uděláme kroky“. Z celkového kontextu vyplývá, že tyto kroky budou trvat řadu let a ke snížení slibovaných cen elektřiny jen tak nepovedou.Největší diskontinuitu s minulou vládou představují části o důchodové reformě, ve zdravotnictví a hlavně v bezpečnostní oblasti. Tady není vůbec zřejmé, koho nová vláda považuje za svého spojence a jaký stát představuje riziko pro národní bezpečnost.Kapitoly o zemědělství a zdravotnictví jsou vyloženě šité na míru firmám typu Agrofert a FutureLife, které vlastní sám Babiš. Je to ostatně hlavní metoda při psaní programu vlády – vypustit „bílé ideologické psíky“, za nimiž se budou honit média a političtí protivníci. Podstatné části jsou zakopané hluboko pod zemí a týkají se převážně byznysu nastupující politické garnitury.

HDK'nin 26-27 Ekim 2025'te Faşir'i ele geçirmesi yalnızca Darfur'da değil tüm Sudan'da otorite ve egemenlik anlayışını kökten değiştiren bir kırılma noktasıdır. Yazan: Dr. Kaan DevecioğluSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer

O tom, kdo zasedne do čela budoucí Sněmovny a stane se třetím nejvyšším ústavním činitelem v České republice, hrajícím klíčovou roli v legislativním procesu i v politickém vyvažování moci, je zřejmě rozhodnuto: má to být Tomio Okamura.

Görüşme, Washington ve Pekin arasındaki stratejik rekabetin yeni bir evreye girdiğini ve doğrudan çatışma yerine "kontrollü etkileşim" modelinin ön plana çıktığını göstermektedir. Yazan: Dr. Kadir Temiz  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

„Kysličník uhličitý není žádné znečištění. Je to plyn, který je blahodárný, a bez něj není fotosyntéza. Kysličník uhličitý byl vyloučen ze seznamu škodlivých plynů, a tím pádem skončila legitimita zelenému údělu aspoň v polovině záležitostí,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 28.10.2025, www.RadioUniversum.cz

O tom, kdo zasedne do čela budoucí Sněmovny a stane se třetím nejvyšším ústavním činitelem v České republice, hrajícím klíčovou roli v legislativním procesu i v politickém vyvažování moci, je zřejmě rozhodnuto: má to být Tomio Okamura.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Türkiye 2000'li yıllardan itibaren, ekonomik krizinden çıkardığı derslerle birlikte "milli ve yerli" parolasını ön plana çıkarttı. Kamu veya özel tüm teşebbüsler kendi ayakları üzerinde durma yolunu seçti Yazan: Doç. Dr. Murat AslanSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Téměř čtyřicet poslanců může po letošních volbách děkovat za svůj mandát kroužkům. Mezi nimi i mladý právník z Luhačovic Štěpán Slovák, který na Zlínsku přeskočil zasloužilé straníky koalice Spolu. Dokáží mladí proměnit politiku? A táhne ODS ke dnu „strejcokracie“?Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí  už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách. A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých. Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Oblíbeným pojmem ruských bezpečnostních sil je maskirovka. Je odvozené ze slova „maskování“, ale má širší význam. Smyslem informačních a jiných operací spadajících pod toto slovo je, aby veřejnost uvěřila falešnému obrazu reality. Pojďme si to ukázat na několika příkladech spojených se sestavováním vlády Andreje Babiše.Maskirovka č. 1: Není to koaliční vláda.Formálně v ní sice budou sedět i lidé mimo hnutí ANO, ale ve skutečnosti jde o sestavu finančně, zájmově i jinak provázanou s byznysovými zájmy Andreje Babiše. SPD a zčásti i Motoristé v tom hrají podobnou roli, jakou měly v době komunistického systému Národní fronty dvě nesvéprávné strany. Tehdejší moc chtěla demonstrovat pluralitu, ve skutečnosti však šlo o vládu jedné strany. Tak tomu fakticky bude i tentokrát.Maskirovka č. 2: Bez standardní koaliční smlouvy nejde mluvit o společenství suverénních stran.Andrej Babiš přišel s nápadem, že standardní koaliční smlouvu nahradí pouhou dohodou o sestavení vlády. Záměr je jasný – koaliční smlouva dává nejen povinnosti, ale i práva, která umožňují vynutit si dodržování dohodnutých věcí. Bez ní je ring volný a vítězí ten, kdo má nejvíc peněz, vlivu a umí nejlépe manévrovat.Maskirovka č. 3: Připravovaný vládní program nejspíš nebude mít charakter vládního programu.To, co politickým stranám v Česku, Německu nebo Rakousku trvá týdny a měsíce – vytvořit realistický vládní program s časovým plánem plnění – zvládlo ANO, SPD a Motoristé za pár dní, navíc bez účasti budoucího premiéra. Program tak nejspíš bude jen deklarací dobrých úmyslů, do nichž si každý promítne, co chce. Za touto mlhou se však skrývají byznysové zájmy jednotlivých hráčů napojených na Babiše a Agrofert.Maskirovka č. 4: Tance kolem rozpočtu.Jde o typickou debatu označovanou jako „bílý psík“. Všichni se honí za nepodstatnou věcí procedurálního rázu – opětovným odesláním rozpočtu do sněmovny – ale podstata uniká: naprostá nepřipravenost Babišovy vlády přijmout vlastní verzi státního rozpočtu. To skrývá za množství mlžných slov.Maskirovka č. 5: Budoucí vládní politici mluví o zrušení poplatků za Českou televizi a rozhlas.To podstatné je něco jiného – přípravy na zestátnění veřejnoprávních médií, zavedení státního dozoru nad jejich činností a každoroční napojení na státní rozpočet. Jak by řekla postava ze seriálového Městečka Twin Peaks: „Sovy nejsou tím, čím se zdají být.“

Uluslararası Adalet Divanı (UAD), İsrail'in Birleşmiş Milletler (BM) kuruluşlarına yönelik kısıtlamalarının hukuki sonuçlarını değerlendiren danışma görüşünde, İsrail'in UNRWA'ya yönelik eylemlerinin uluslararası hukuka aykırı olduğunu tespit etti. Yazan: Selman Aksünger  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Bita Dániel, Nagy Gergely Miklós és Kerner Zsolt az e heti Háromharmadban, ahol a Békemenet és a Nemzeti Menet közötti különbségeket beszéljük át. Mi az értelme a számháborúnak, mit sikerült üzenni a két oldalnak, és hogy alakul a megszólítás-verseny? Szó volt még a Fidesz körüli emberek átalakulásáról és arról, kiszúrt-e Donald Trump Orbán Viktorral. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See https://pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.

Quantum Nurse https://graceasagra.com/  http://graceasagra.bio.link/presents Freedom International Livestream Thursday Oct 23-2025 @ 12:00 PM EST Guest: DRAGO BOSNIC Topic: “Beyond the Headlines: China's Quiet Strength and Global Role   BRICS portal (infobrics.org) https://t.me/CerFunhouse   AutoBio:   “As a Senior Editor at the now-defunct Fort Russ News, I wrote daily about military technology, global economy and geopolitics, with a special focus on the Middle East, Balkans, Russia, China, United States, Europe and great power rivalry. In 2020, Fort Russ News was hit by a major cyber-attack, so the website has been liquidated, but my articles (nearly 1,500 of them are still available on the Web Archives). I'm also active on social networks (particularly Telegram and Facebook), where I'm an administrator of various pages and groups dealing with the aforementioned topics. One such page that was recently deleted (thanks Zuck!) had over 150,000 followers, but we've since moved to Telegram, so we're slowly working toward rebuilding that following. Many other media have republished my work, the most prominent of which are Global Research, South Front, Veterans Today's Foreign Policy, as well as respected Serbian publications such as Politika. For the last two and a half years, I've been a daily contributor to the BRICS Information Portal.”   WELLNESS RESOURCES Optimal Health and Wellness with Grace Virtual Dispensary Link (Designs for Health)               2https://www.designsforhealth.com/u/optimalhealthwellness   Cell Core – (Anti-parasites and Heavy metal detox nutraceuticals) https://cellcore.com/pages/register-customer  (Patient Direct Code BXqbah4A) Water Wellness – (Quinton Marine Minerals and more) waterandwellness.com/gracern Premier Research Labs – (QRA Biofield Energy Tested Nutraceuticals)   https://prlabs.com/customer/account/create/code/59n84f/     TIP/DONATE LINK for Grace Asagra @ Quantum Nurse Podcast https://patron.podbean.com/QuantumNurse https://www.paypal.com/donate/?hosted_button_id=FHUXTQVAVJDPU Venmo - @Grace-Asagra 609-203-5854   Creator Host: Grace Asagra, RN MA Podcast:  Quantum Nurse: Out of the Rabbit Hole from Stress to Bliss http://graceasagra.bio.link/ www.graceasagra.com https://rumble.com/c/QuantumNurseGraceAsagra   Special Guest Host: Warren Monty Quesnell Facebook LinkedIn   Standing Co-host: Hartmut Schumacher www.dragonnous.com

Mladí lidé letos přišli k volbám víc než kdykoliv předtím. Politika se totiž odehrává na internetu, v prostředí, které je mladým litem vlastní, tvrdí youtuber a influencer Jan Špaček, který po čtyřech letech ukončil své Fabulace. Přibližoval v nich fungování stran a jejich lídry statisícům voličů. „Kdyby byla invaze mimozemšťanů, konečně bychom si uvědomili, že táhneme za jeden provaz proti jednomu nepříteli. Teď je bohužel nepřítel každý druhý člověk,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přemýšleli jste o tom, jak se na osobu Donalda Trumpa dívají sami Američané? A zároveň s tím – jak vnímají demokratickou stranu a proč je pro tolik lidí v USA nevolitelná? Také mě zajímalo, jak si obyvatelé Spojených států připadají – mají pocit, že žijí v bohaté a bezpečné světové velmoci, anebo naopak, že jsou v podstatě před krachem?To, co si o našem životě a lidech kolem nás myslíme, má na náš život obvykle větší vliv než to, jak se nám objektivně daří. Proto jsem byl moc rád, že jsme na Hausbotu přivítali profesora historie a milovníka anglosaského světa – Martina Kováře.No jo, žijeme v zajímavé době. Tolik změn za jediný život asi ještě žádný člověk neměl příležitost zažít. Snad nám to v budoucnu nezačne vadit…Pokud si chcete poslechnout rozhovor s Martinem Kovářem v plné, dvojnásobné délce, pojďte na Petr Horký - Hausbot | Herohero.A předem díky za každý lajk, každou reakci do diskuze a za přidaný odběr!Support the show

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Con Scalable investi in azioni e ETF con un partner 100% tedesco, sicuro e regolamentato. Crei piani di accumulo senza costi d'ordine e inoltre ricevi il 3,50% di interessi sulla liquidità* fino al 31 dicembre 2025, senza vincoli.

Vítěz voleb Andrej Babiš začal zostra. Už druhý volební den si plácl se SPD a Motoristy a během několika málo dnů se dohodli na rozdělení ministerských křesel. Pak se však něco zadrhlo – přesně v duchu výroku spisovatele Hellera, že nic nevyjde podle plánu.Na lídra Motoristů Filipa Turka se objevily jeho dávné výroky ze sociálních sítí, které nejsou více či méně nevkusné, jako u jiných politiků, ale minimálně urážlivé. Sociální sítě zaplavily tisíce koláží a průpovídek na téma Turek, hajlování a nacismus. Spoluautor podcastu Petros Michopulos má pro Turkův přístup k životu označení „rekreační nacismus“.Na jeho případu je vidět jedno – na sítích se můžete chovat jako provokativní pošuk, dokonce vás to může dostat do parlamentu. Když však chcete jít o stupínek výš, do vlády, dostanete se do situace, kdy máte vládnout jedenácti milionům lidem – a to je zcela jiná pozice. Oni vás nemusí milovat, ale musí vás akceptovat.Jinými slovy, tím, že se chováte na sociálních sítích jako Don Corleone, můžete získat velkou komunitu. V jednu chvíli to však musíte překlopit do seriózního postoje většinové společnosti. Jinak se stáváte podezřelým – a když uděláte chybu nebo se na vás provalí skandál, nikdo vás nepodrží.Turek také udělal tu chybu, že – jako člověk, který se uchází o politickou moc – nevystoupil před veřejnost a srozumitelně tuto kauzu nevysvětlil. Nepochopil, že nevystačí se svými pravdami, které čas od času říká v alternativních médiích. Svým postojem tak stahuje dolů i Motoristy jako politickou stranu.Andrej Babiš zatím sestavuje vládu z lidí, které sice koaliční SPD vydává za experty, ve skutečnosti však jde o jeho dlouholeté spřízněné duše. Jak bude řešit svůj střet zájmů? A na čem se vlastně domluvil s prezidentem Pavlem?

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Trump, Rusya'yı güç ile Ukrayna'yı da çaresizlikle ikna ederek bölgede bir barış anlaşmasına varılmasını planlıyor. Yazan: Prof. Dr. Salih Yılmaz  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Petr Fiala nebude v lednu kandidovat na předsedu ODS. Po dvanácti letech bude v čele této umírněně pravicové strany stát nová postava. Jak Petr Fiala zformoval ODS a českou politiku?Zlomovým bodem jeho politické kariéry bylo, když si ho v roce 2011 premiér Petr Nečas vybral jako poradce pro vědu a výzkum. Po rekonstrukci vlády o rok později se stal ministrem školství. Když padla Nečasova vláda, napadlo šéfa jihomoravské ODS Pavla Blažka vtáhnout Fialu na kandidátku této strany. O tři měsíce později, v době těžké krize této strany, se stal jejím předsedou.Fiala měl dovnitř strany zvláštní politický styl. Svým kreditem bývalého rektora vysoké školy vracel ODS dobré jméno, poškozené v souvislosti s různými aférami, a hlavně se ji pokoušel oddlužit. Tento podcast se nezabývá jeho politickým působením ve vládě, ale řízením ODS, které by bylo možné charakterizovat větami jako „hlavně do ničeho moc nezasahovat“, nebo „ráno moudřejší večera“, popřípadě problémy se „dají také vyčekat“.Byl to politik patřící do blahobytné éry Angely Merkelové, který se však – na rozdíl od ní – v rozhodujících momentech vždy dokázal postavit za správné hodnoty a na správnou stranu.Otázkou je, co bude s Petrem Fialou dál. Včera řekl, že zůstává poslancem. Nikdo ale neví, jaký model veřejného angažmá dále zvolí. Bude to jako v případě odstupujícího předsedy sociální demokracie Sobotky, který v nové sněmovně seděl pár měsíců, našel si práci a odešel? Anebo bude Fiala následovat příklad britského konzervativce Camerona? Po svém odstoupení z funkce premiéra Velké Británie si uvnitř strany udržoval svůj vliv a když za pár let vláda potřebovala posílit, stal se novým ministrem zahraničí.Na tyto a další otázky Petr Fiala zatím neodpověděl.