Podcasts about Politika

Gost epizode 194 je Božo Dimnik, slovenski podjetnik in lobist, ki je igral ključno vlogo pri osamosvajanju in mednarodnem priznanju Slovenije. =================== Vstopnice za dogodek v živo (AIDEA 200.) https://aidea.si/200  =================== V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Zgodnje življenje in zgodovinski kontekst Izkušnje med drugo svetovno vojno Povojni izzivi in družinske preizkušnje Kariera v medicini in poslovni podvigi Sodelovanje pri osamosvojitvi Slovenije Razmisleki o slovenski politiki in gospodarstvu Okoljske skrbi in osebni premisleki

ABD, İsrail'i durduramadığı, İsrail saldırganlığını, yayılmacılığını engellemediği ve dizginleri ele alamadığı bir senaryoda, İsrail uğruna kendi dış politik önceliklerini dahi yitirebilir. Yazan: Dr. Ufuk Necat Taşçı  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Fransa'da mali durumun giderek daha büyük soruna dönüşmesi ve Meclis'teki yönetilemez yapı, Fransa'yı giderek daha karmaşık bir ülke haline getiriyor Yazan: Dr. Nevzet ÇelikSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Lokalni izbori su pred vratima. U nedjelju 14.9. Sjeverna Rajna Vestfalija bira nova gradska i općinska rukovodstva. O tome zašto su ovi izbori važni i što znače za svakodnevni život u lokalnim zajednicama, Maja Marić razgovara s kolegom Filipom Slavkovićem, kao i s Hajrom Dorow iz SPD-a, kandidatkinjom za gradsko vijeće u Bottropu, koja dolazi iz Bosne i Hercegovine, i s nama dijeli svoja iskustva i motive za ulazak u politiku. Von Maja Maric.

Dlouho očekávaný volební program ANO byl minulý čtvrtek odtajněn. Hned na úvod řekněme: fakticky jde o zrušení úsporného balíčku Fialovy vlády a zákona o vyrovnaném hospodaření. Hnutí ANO se pokouší o složitý akrobatický manévr – snížit některé daně a současně v řádu vyšších stovek miliard navýšit výdaje.Nové zdroje ve výši 1 bilionu korun chce Babišova strana získat ze zdanění šedé ekonomiky. Jde však jen o krycí manévr. Fikce o tisíci miliardách volně ležících kdesi, stačí je jen sebrat, je záminkou pro masivní zadlužování státu.Zároveň byl minulý čtvrtek v Ostravě vyhlášen povolební hon na produktivní lidi, kteří v Česku vytvářejí hodnoty. Andrej Babiš byl u moci 8 let a musí vědět, že jeho pokusy s tzv. daňovou kobrou přinesly za deset let jen asi 16 miliard korun. EET zase přineslo mezi 9–18 miliardami, což stačí na pokrytí jednoho z mnoha volebních dárečků.Vedlejším efektem tlaků na podnikatelskou sféru byla řada tzv. zaklekávání na různé firmy, které finanční úřady zničily. Jen do listopadu 2018 prohrál stát 40 % sporů s postiženými majiteli firem. Nejvyšší správní soud pak většině nezákonně šikanovaných přiznal odškodnění.Stručně řečeno, celý volební program je založen na fikci, že „zdroje budou“. Ve skutečnosti jde o chladnokrevnou lež. Žádná vláda na světě by nebyla schopna sérii volebních slibů tohoto typu pokrýt lepším výběrem daní. Celý program se tak stává maskou – způsobem, jak zdůvodnit výraznější zadlužení státu.Koneckonců, vždyť máme v záloze bilion korun, který určitě doputuje, takže proč bychom se netěšili. Po čtyřech letech tak zřejmě k moci přijde stejná sestava, jaká u ní byla v letech 2014–2021. Nikdo nemůže říkat, že nevěděl.

Strach nás spojuje víc než rozum či řeč, říká Judith Shklarová. Dokud žijeme, obáváme se ublížení – tělesného, duševního i duchovního. Na tomto prostém vhledu staví svůj „liberalismus strachu“. Esej stejného jména vyšel roku 1989, v době, kdy Francis Fukuyama oznamoval „konec dějin“.Shklarová odmítá politický romantismus i spásné příběhy. Liberalismus podle ní nevyrůstá ze vznešených ideálů ani ze svobodného trhu, ale z potřeby chránit lidi před fanatismem a krutostí. Je to zřízení, v němž se lze svobodně rozhodovat beze strachu – a minimem, bez něhož svoboda nemůže existovat, je schopnost státu zabránit krutosti. Úkolem státu proto není uskutečnit summum bonum, nejvyšší dobro, ale bránit summum malum, nejvyššímu zlu.I proto je Shklarová „fenomenoložkou negativity“. Jak sama připomíná, často nevíme, kým chceme být, natož co je nejvyšší dobro. Zato víme, kým být nechceme, čeho se na sobě samých bojíme a čemu se chceme vyhnout – jako jednotlivci i jako společnost. Ctnostné jednání začíná často ne tím, že přesně víme, co udělat, ale tím, že si přiznáme, že tady „něco nehraje“.Ve své knize Obyčejné neřesti (jediné dostupné česky, v překladu Daniely a Karla Theinových) pojmenovává Shklarová krutost, pokrytectví, snobství, zradu a misantropii jako hlavní praskliny, jimiž do demokracie proniká strach. A přece: neřesti nemáme jen nenávidět. S výjimkou krutosti v sobě leckdy nesou i zrno dobra. Pokrytectví je zavrženíhodné, ale tam, kde jsou vysoké nároky, je přítomné nevyhnutelně – a jen cynik si může dovolit tvářit se, že se ho netýká. Ale cynik je krutosti blíže než pokrytec.Problémem není sama existence neřestí, ale to, že nás otupují a tím nás činí náchylnějšími k jediné absolutně zavrženíhodné neřesti, jíž je krutost. Politika svobody proto nezačíná vymýcením neřestí, nýbrž rozhodnutím být vnímavější vůči každodenní krutosti. Vůči té jsme ostatně zranitelní všichni – jako její oběti i jako její původci. Zkrátka: máme se čeho bát – a to je to jediné, co nás spojuje.KapitolyI. „Bolest nesmíme nechat přenechat biologům“ [začátek až 25:40]II. Judith Shklarová? Fenomenoložka negativity [25:40 až 47:25]III. Politická filozofie musí začít od krutosti [47:25 až 58:00]IV. Pozor na nenávist neřestí [58:00 až konec]BibliografieHannes Bajohr, „Am Leben zu sein heißt Furcht zu haben“, in: Judith Shklar, Liberalismus der Furcht, Berlin: Matthes Seitz, 2013, str. 131–167.Hannes Bajohr – Rieke Trimçev, ad Judith Shklar. Leben – Werk – Gegenwart, Hamburg: Europäische Verlagsanstalt, 2024.Judith N. Shklar, The Liberalism of Fear, in: Nancy L. Rosenblum (vyd.), Liberalism and the Moral Life, Cambridge: Harvard University Press, 1989.Judith Shklar, Obyčejné neřesti, přel. Karel Thein – Daniela Theinová, Praha: Karolinum, 2023.Simone Weil, La personne et le sacré, Paris: Payot, 2017.Bernard Williams, „The Liberalism of Fear“, G. Hawthorn (vyd.), In the Beginning Was the Deed: Realism and Moralism in Political Argument, Princeton: Princeton University, Press, 2005, str. 52–61.

V oddaji ste slišali o zapletih, s katerimi se ob izjemni širitvi bolezni modrikastega jezika srečujejo tako rejci, kot strokovnjaki in tudi politika. Prav odziv slednje je ob stanju, ki smo mu priča na terenu neprimeren.

„Captain obvious“ neboli nic nečekaného – tak hodnotí aktuální předvolební kampaň politických stran bývalý marketér hnutí ANO, Marek Prchal. Ke koalici Spolu dodává: Je to jako letní odpolední spánek, ze kterého vás probudí výkřik, že teď jde o všechno, ale pak zase usnete. Kampaň hnutí ANO překvapivě příliš nesleduje a nemrzí ho ani nedávná kritika jeho práce z úst Andreje Babiše. Naopak, při nedávném útoku holí měl o něj, jak řekl, až překvapivě strach. Marketér Marek Prchal byl hostem PoliTalku.

İkinci Dünya Savaşı sonrasındaki Almanya'da, yani 75 yıllık zaman diliminde, sadece iki parti yasaklanmış olsa da AfD'yi engellemek için ciddi hazırlıkların olduğuna şahit oluyoruz. Yazan: Mehmet Osman Gülyeşil  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Hükümetin düşmesi halinde Macron'un üç seçeneği bulunuyor: Birincisi, yeni hükümet kurmak üzere bir aday atamak, ikincisi erken milletvekili seçimi düzenlemek, son ihtimal ise istifa etmek. Yazan Dr. Nevzet Çelik  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

V předvolební debatě se potkali zástupci stran s největší programovou shodou vůbec - Piráti a Starostové. Hostem speciálního duelu v rámci pořadu PoliTalk byl předseda Starostů a lídr kandidátky STAN ve Středočeském kraji, Vít Rakušan a předseda České pirátské strany a celostátní lídr Pirátů, Zdeněk Hřib. V souboji o liberálního voliče prozradili v čem se neshodnou a jak chtějí vládnout.

A 19. század magyar történelméről mindannyian romanticizált események, idealizált hősök tetteinek soraként tanulunk. Spiró György legújabb regénye, a Padmaly ezzel a képpel szembehelyezkedve alulnézetből, kritikusan mutatja be a reformkor, a szabadságharc és a kiegyezés ellentmondásait, nagyon is esendő nagy embereit.A ma esti adásban az írót regénye központi karaktereiről, a Táncsics családról, illetve a Padmaly által elmesélt korszakokról kérdezzük, valamint kitérünk napjaink Magyarországának irodalmi és politikai életére is.—A Partizán közössége bebizonyította azt, amiben sokan kételkedtek: a cselekvésnek van értelme, az összefogás meghozza az eredményét. A cenzúratörvény elnapolásában elévülhetetlen érdemei vannak ennek a közösségnek.De ne feledd: bár ez egy fontos siker, egyelőre csak időt nyertünk!Folytatjuk közös történetünk, támogasd a Partizánt!https://2026.partizan.huMaradjunk kapcsolatban!—A mögöttünk álló közösség biztosítja kérdéseink valódi erejét, fennmaradásunkat és függetlenségünket. Az alábbi módokon tudod támogatni munkánkat:Iratkozz fel!Értesülj elsőként eseményeinkről, akcióinkról, maradjunk kapcsolatban:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/maradjunk-kapcsolatbanLegyél önkéntes!Csatlakozz a Partizán önkéntes csapatához:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/csatlakozz-te-is-a-partizan-onkenteseihezTematikus hírleveleink—Szerdánként külpolitika: Heti Feledy hírlevélhttps://csapat.partizanmedia.hu/forms/partizan-heti-feledyIratkozz fel a Vétó hírlevélre:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/iratkozz-fel-a-veto-hirlevelereYouTube: https://www.youtube.com/@PartizanmediaFacebook: https://facebook.com/partizanpolitika/ Facebook Társalgó csoport: https://www.facebook.com/groups/partizantarsalgo Instagram: https://www.instagram.com/partizanpolitika/TikTok: https://www.tiktok.com/@partizan_mediaPartizán saját gyártású podcastok: https://rss.com/podcasts/partizanpodcast/További támogatási lehetőségekről bővebben: https://www.partizanmedia.hu/tamogatas

„Premiérovu cestu do Číny vnímam ako vztýčený prostredník lídrom EÚ. Premiérove reči o mieri sa ukázali ako prázdne kecy. Prezentovať priamo pred Putinom výzvu na zastavenie paľby na to Robert Fico odvahu nenašiel,“ pripomína bývalý diplomat Peter Weiss. Čo premiér návštevou Číny sleduje a aký bude mať dopad na dôveryhodnosť Slovenska v EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o Ficovej suverénnej zahraničnej politike na všetky štyri svetové strany. Tej sa totiž v ostatnom čase akosi zasekol kompas na prísne východnom vektore. Po nedávnej návšteve Moskvy totiž premiér Fico zamieril ešte východnejšie, tentoraz do Číny. Tam - obklopený autokratmi sveta skritizoval jeho slovami „žabí horizont“ Európskej únie a po rokovaní s ruským prezidentom Putinom si pohovoril aj s čínskym lídrom Si Ting-pchingom, predstaviteľom Vietnamu, no a našiel si čas prehodiť pár slov aj s Alexandrom Lukašenkom. Proste Créme de la Créme svetovej demokracie a ľudských práv. „To, čo povedal o tej žabe z úzkym horizontom, tak to je výpoveď o ňom samom. Je nepochopiteľné ako Robert Fico špiní do vlastného životného priestoru, ktorým je pre Slovensko Európska únia. Je to sabotáž našej spoločnej únijnej politiky,“ hovorí Peter Weiss.Prečo to premiér robí, aké to bude mať dôsledky na obraz a postavenie Slovenska v EÚ a čo vlastne od ľudí ako Putin či Si Ting-pching Robert Fico očakáva? Premiérovu zahraničnú politiku už nemožno oddeliť od jeho snahy uniknúť domácim témam a od pokusu uloviť krajne pravicového extrémistického voliča, upozorňuje bývalý predseda Strany demokratickej ľavice (SDĽ) Peter Weiss. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Premiérovu cestu do Číny vnímam ako vztýčený prostredník lídrom EÚ. Premiérove reči o mieri sa ukázali ako prázdne kecy. Prezentovať priamo pred Putinom výzvu na zastavenie paľby na to Robert Fico odvahu nenašiel,“ pripomína bývalý diplomat Peter Weiss. Čo premiér návštevou Číny sleduje a aký bude mať dopad na dôveryhodnosť Slovenska v EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o Ficovej suverénnej zahraničnej politike na všetky štyri svetové strany. Tej sa totiž v ostatnom čase akosi zasekol kompas na prísne východnom vektore. Po nedávnej návšteve Moskvy totiž premiér Fico zamieril ešte východnejšie, tentoraz do Číny. Tam - obklopený autokratmi sveta skritizoval jeho slovami „žabí horizont“ Európskej únie a po rokovaní s ruským prezidentom Putinom si pohovoril aj s čínskym lídrom Si Ting-pchingom, predstaviteľom Vietnamu, no a našiel si čas prehodiť pár slov aj s Alexandrom Lukašenkom. Proste Créme de la Créme svetovej demokracie a ľudských práv. „To, čo povedal o tej žabe z úzkym horizontom, tak to je výpoveď o ňom samom. Je nepochopiteľné ako Robert Fico špiní do vlastného životného priestoru, ktorým je pre Slovensko Európska únia. Je to sabotáž našej spoločnej únijnej politiky,“ hovorí Peter Weiss.Prečo to premiér robí, aké to bude mať dôsledky na obraz a postavenie Slovenska v EÚ a čo vlastne od ľudí ako Putin či Si Ting-pching Robert Fico očakáva? Premiérovu zahraničnú politiku už nemožno oddeliť od jeho snahy uniknúť domácim témam a od pokusu uloviť krajne pravicového extrémistického voliča, upozorňuje bývalý predseda Strany demokratickej ľavice (SDĽ) Peter Weiss. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jan Dobrovský se po dvou letech vrátil na rozhovor a znovu přinesl svůj skeptický pohled na svět. „Jsem teď čerstvě důchodce, takže mám celý život před sebou. Jsem skeptik celý život a bohužel ve značném počtu případů se mi ta skepse vyplácí,“ říká podnikatel a podcaster hned v úvodu. Podle něj žijeme ve „válečném stavu“ – ne v podobě světové války, ale ve světě, kde „mnoho zemí je v horkém konvenčním konfliktu a ty ostatní jsou v moderním soft konfliktu“. Pandemie podle něj jen urychlila pocit nejistoty a ukázala, že jsme politicky i společensky nepřipravení. Politika se podle něj vyprázdnila a je dnes postavená na marketingových tricích, nikoli na obsahu toho, co chce politik dosáhnout. Mluvili jsme také o únavě z demokracie. Dobrovský říká, že lidé ztrácejí naději a hledají vůdce, který zjednoduší cíl v jedno – „postarám se o vás“. I kdyby šlo o sliby nesplnitelné nebo o člověka, který je zločinec, část společnosti je ochotná mu věřit, protože „má aspoň chuť bouchnout do stolu“. Demokracie je ale podle něj ze své podstaty nejistota – je to množství debat, dohod a kulturních válek. „A to je pořád jenom nejistota,“ tvrdí. Velká část rozhovoru se věnovala nadcházejícím volbám a pocitu, že není koho volit. Dobrovský rozumí frustraci, ale odmítá rezignaci na účast: „Když někdo nemá ani chuť zabývat se tím, kdo na kandidátce je, a nejde volit, tak se vlastně nestará o nic a je spoluviníkem toho stavu, který pak vznikne.“ Kritizuje i agresivní předvolební rétoriku, která podle něj posouvá politickou kulturu někam, kde jsme ještě nebyli. Mluvili jsme ale i o kandidatuře bývalého hudebníka J.A.R. Oty Klempíře a o morálce. Pokud jde o jeho spolupráci s StB, Dobrovský říká, že selhání je lidské, ale není lidské si z toho dělat přednost. Podle něj existují obecné principy morálky, jejichž porušení znamená ztrátu důstojnosti. Silná část rozhovoru patřila i situaci v Gaze a podpoře Izraele. „Válka je krutá věc, ale když už k ní dojde, pravidla naší normální civilizace se mění. Musíš se zbavit nebezpečí, protože jinak nepřežiješ,“ myslí si Dobrovský a dodává, že i přes chyby izraelské vlády zůstává země demokratickým právním státem a věří, že válečné zločiny budou následně potrestány. V závěru mluví také o tom, že krize mohou být pro společnost i příležitostí. Připomíná, jak válka na Ukrajině „stmelila nestmelitelné“. Západ ale na druhé straně podle něj hledá spíš pohodlí než odvahu. „Kdyby ale Evropa pomohla vyhrát válku na Ukrajině, tak entuziasmus z vyhrané války posouvá civilizace dopředu. Když válku prohraješ, společnost stagnuje a hledá nové koncepty, protože selhala,“ dodává k tomu, jak málo lidí v Evropě je dnes ochotno bránit svoji vlast. Jak se podle něj dá v dnešním světě hledat naděje? Proč je důležité jít k volbám i tehdy, když máte pocit, že není koho volit? A kde leží hranice morálky v politice i ve válce? Poslechněte si celý rozhovor.

Csúcsra járatták és geggé üresedett, vagy átalakul? Mi jön a „mocskosfidesz” után? Zenészekkel, újságírókkal beszélgetünk, politikai és nem-politikai válaszokat keresünk vendégeinkkel, akik:Mehringer Marci énekes, dalszerzőJelinek Anna, a 444 újságírójaPándi Balázs, a Beton.Hofi dobosa,a Telex podcastere Sára Gergely, azaz 6363 rapperSzabó Andrea szociológusPlankó Gergő, a 444 főszerkesztő-helyetteseVida Kamilla, a Partizán és a Vétó vezető szerkesztőjePap Szilárd, a Partizán és a Birodalom szerkesztője.Az adásban hivatkozott videóklipek:6363, Politika: https://youtu.be/yqW-ip963SQ?si=y6NN8cvbmbyQjTjwMehringer x BALKAN VIP x sosehol, Szar az élet: https://youtu.be/BS2xr9mxD0s?si=HaO32O_fEQYG4gmVHalála után hat évvel megjelenik Tandori Dezső valóban első verseskötete https://telex.hu/komplex/2025/05/30/tandori-dezso-egyetlen-verseskotet-irodalom-toredek-hamletnekPap Szilárd Substack http://koztes.substack.com/A Partizán közössége bebizonyította azt, amiben sokan kételkedtek: a cselekvésnek van értelme, az összefogás meghozza az eredményét. A cenzúratörvény elnapolásában elévülhetetlen érdemei vannak ennek a közösségnek. De ne feledd: bár ez egy fontos siker, egyelőre csak időt nyertünk! Folytatjuk közös történetünk, támogasd a Partizánt!https://2026.partizan.huMaradjunk kapcsolatban!—A mögöttünk álló közösség biztosítja kérdéseink valódi erejét, fennmaradásunkat és függetlenségünket. Az alábbi módokon tudod támogatni munkánkat:Iratkozz fel!Értesülj elsőként eseményeinkről, akcióinkról, maradjunk kapcsolatban:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/maradjunk-kapcsolatban

Devletler artık klasik savaş ve sömürü düzeniyle fakirleştirilmiyor aynı zamanda finansal piyasalar üzerinden sessiz bir kuşatma altında tutuluyor. Yazan: Dr. Makbule YalınSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Hostia: Katarína Roth Neveďalová (europoslankyňa; Smer-SD) a Miriam Lexmann (europoslankyňa; KDH). | Okruhy: Premiérové zahraničné cesty: Stretnutie s ruským prezidentom, jediný zástupca z EÚ na stretnutí v Číne, bilaterálne rokovania s viacerými krajinami, obsah stretnutí, aké signály vysielame smerom k našim spojencom, pozícia Slovenska vo svete veľmocí – Čína, USA, Rusko a podobne. Rokovanie s ukrajinským prezidentom: Záver týždňa prinesie stretnutie s prezidentom Ukrajiny, čo sa dá od stretnutia očakávať, pozícia Slovensko pri téme vojny u našich susedov, humanitárna pomoc, vojenská pomoc, priamy sused, predchádzajúce vyjadrenia čelných vládnych predstaviteľov. Mierové riešenia: Vývoj, naša pozícia, summit ruského a ukrajinského prezidenta, prestíž – viacero krajín chce zorganizovať toto stretnutie, prichádza do úvahy aj Slovensko? | Zahraničná politika Slovenska. | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Gelinen süreçte Zelenskiy, Avrupa ve ABD'nin güvenlik garantileri gibi önemli bir konuya odaklanmış durumda. Avrupa, Ukrayna'da barış için "yeni bir demir perde"nin oluşmasına yol açacak planlar geliştiriyor. Yazan: Prof. Dr. Salih Yılmaz  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Na 20. Blejskem strateškem forumu se nadaljujejo razprave, ki potekajo v senci zaostrenih geopolitičnih razmer oziroma vojnih žarišč, predvsem v Ukrajini in Gazi. Protestnih akcij, usmerjenih k nujnosti iskanja miru v Gazi, ki so zaznamovali včerajšnji začetek BSF, danes ni.

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

Türkiye açısından ŞİÖ, bir yandan Rusya, Çin ve İran gibi önemli aktörlerle çok taraflı diyalog imkanı sunarken, diğer yandan TDT, İİT ve NATO gibi örgütlerle kurulan çok boyutlu dış politikanın tamamlayıcı bir ayağına dönüşmektedir. Yazan: Dr. Kadir TemizSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Komunitní centrum pro válečné veterány při Ministerstvu obrany na sociálních sítích ostře napadlo Paměť národa. Centrum uvedlo, že Paměť národa neposkytuje přímou pomoc veteránům, nenakupuje zdravotní pomůcky a není s nimi v pravidelném kontaktu. Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel organizace Post Bellum, tato tvrzení označil za lživá a vysvětlil, jakým způsobem organizace podporuje válečné veterány i pamětníky odboje. V podcastu PoliTalk se vyhrazuje i proti osočení, že Paměť národa zařazuje mezi veterány i vojáky ve službách wehrmachtu.

Návrat do školních lavic nepřináší dětem většinou radost, ale spíš obavy. Na školu se vyloženě těší podle výzkumu NMS Market Research jen 9 procent dětí. Negativně to naopak vnímá 62 % žáků základních škol, 58 % středoškoláků a polovina všech gymnazistů. Stresuje je nadcházející učení i kolektiv. „Jsou děti, které to mají složité i kvůli nám, rodičům, protože mají úzkostné rodiče,“ podotýká dětský psycholog Jan Kulhánek. Dětem by podle něj školu zpříjemnilo i to, pokud bychom doma na učitele a systém nenadávali. Jak ale poznáme, že u dětí nejde jen o běžný strach ze změny, ale že ho máme začít řešit? Jan Kulhánek, autor knihy Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, byl hostem PoliTalku.

Aizvadeitī mieneši Latgolā īsazeimiejuši ar jaunu politiskū vadeibu pošvaldeibuos, jaunu Latgolys planavuošonys regiona atteisteibys padūmi, saasynuotim rūbeža styprynuošonys vaicuojumim, leitainuos vosorys pamastom sekom i niu ari Saeimys vieliešonu gaideišonys laiku. Tys ness ari sovus izaicynojumus komunikacejā. Tū vysu i vēļ cytys pādejuo laika aktualitatis puorsprīžam ar kolegim, vītejim žurnalistim  — laikroksta “Vietējā Latgales Avīze” žurnalisti Egitu Terēzi Jonāni, Daugovpiļs informativuo interneta portala "Chayka" žurnalisti Annu Luīzi Ruskuli i Anželiku Litvinoviču, Latgalīšu kulturys ziņu portala lakuga.lv žurnalisti.

Dalibor Delong je zakladatel společnosti REX Solutions, tedy týmu expertů poskytujících poradenství v oblasti výroby a obchodu s udržitelnými zdroji energie s cílem realizovat environmentální projekty v oblastech dopravy, energetiky a udržitelných plastů. Dalibor působil v palivářském odvětví od roku 2001, později se začal zabývat alternativními zdroji energie a stal se nezávislým odborníkem v této branži.  Jaký je dnes přístup firem k udržitelnosti a zelené politice EU? S čím firmy nejvíce zápasí při implementaci směrnic? Jaký je rozpor mezi legislativou a realitou v praxi?

Ranní brífink Julie Hrstkové: Volební kampan nabírá na síle a je těžké se jí vyhnout. Dnes  začíná ostrá fáze kampaně hnutí Starostové a nezávislí.Na konkrétní program hnutí ANO si ješte pár dní počkáme, jasněji má být v září. Spolu představilo program minulý týden, který je plný vágních slibů a těžko se tam hledá něco speciálnho. V zásadě se můžeme spolehnout na jediné: politici všech stran a uskupení nám slibují, že s nimi bude líp.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Volební kampan nabírá na síle a je těžké se jí vyhnout. Dnes  začíná ostrá fáze kampaně hnutí Starostové a nezávislí.Na konkrétní program hnutí ANO si ješte pár dní počkáme, jasněji má být v září. Spolu představilo program minulý týden, který je plný vágních slibů a těžko se tam hledá něco speciálnho. V zásadě se můžeme spolehnout na jediné: politici všech stran a uskupení nám slibují, že s nimi bude líp.

Bohumil Pečinka vystudoval Fakultu sociální věd UK, rovněž studoval historii a politologii na Filozofické fakultě UK. V prosinci 1989 spoluzaložil čtrnáctideník Studentské listy, po jeho zániku koncem roku 1991 začal pracoval v časopisu Reflex. V letech 1994 až 1997 pracoval v Lidových novinách a od roku 1999 se opět stal komentátorem Reflexu, později také zástupcem šéfredaktora. V únoru 1999 získal novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky. Nyní je známý mimo jiné jako autor podcastu Kecy a Politika. V tomto díle Štěpán Křeček s Bohumilem Pečinkou rozebírají vývoj a budoucí směřování Evropské unie. Vysvětlují, proč EU postupně ztrácí svůj vliv, jak se mění její vnitřní dynamika a proč hrozí rostoucí radikalizace. Dojde také na srovnání se světovými mocnostmi, zamyšlení nad tím, co by mohlo evropský vývoj změnit, a úvahy o vztahu politické síly a byrokracie, která často rozhodování Unie komplikuje.

Suudilerin Suriye siyaseti; ılımlı bir Sünni yönetim aracılığıyla Arap statükosunun tahkimi ve yeniden inşa sürecindeki kârlı ekonomik yatırımlar yoluyla diplomatik meşruiyet kazanma ve siyasi nüfuz oluşturma hedefleri etrafında şekillenmektedir. Yazan: Doç. Dr. Necmettin AcarSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Bezpečnostní záruky, které se budou věnovat síle ukrajinské armády, jsou klíčové k tomu, aby se dalo dohodnout přiměří na Ukrajině, říká v podcastu PoliTalk poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle něj se Česká republika nemá v rámci pomoci Ukrajině za co stydět, ale zároveň by mohla dávat více. V poměru k HDP totiž dává na vojenskou pomoc Ukrajině více než ČR celá řada zemí včetně Slovenska. Jak Pojar vnímá politiku Donalda Trumpa? Skutečně Rusko neslevilo za svých původních nároků a měla by Evropa uvažovat o druhotných sankcích?  

Sedmapadesáté výročí okupace Československa v srpnu 1968 se pro většinu politiků stalo záminkou k vyjádření postoje k budoucnosti Česka. Strany vládní koalice to vesměs považují za nejtragičtější etapu českých dějin. ANO mlčí a Tomio Okamura naznačuje, že Rusko má své bezpečnostní zájmy, které je třeba respektovat. Lídr hnutí Stačilo Sterzik vnímá dvacetiletou okupaci ruskými vojsky jako období rozkvětu. Chválí okupanty, že „odešli bez jediného výstřelu a všechno nám tady nechali.“Dlouhá desetiletí se vedly diskuse, kdo Rudou armádu v srpnu 1968 do republiky pozval. Existoval minimálně jeden zvací dopis, který podepsali špičkoví představitelé KSČ s žádostí o invazi, aby se zachránil socialismus. Jak by dnes vypadal podobný zvací dopis? Tak, jak ho poslal Sterzik v roce 2022 Putinovi, když mu vyjádřil podporu? Anebo to bude mít podobu zrušení paragrafu trestního zákoníku o spolupráci s cizí mocí, jak se o tom intenzivně mluví?V hodnocení minulosti a budoucnosti se také promítá otázka, kdo bude vládnout s pravděpodobným vítězem voleb, hnutím ANO. Má smysl pro některou z vládních stran se obětovat a zadržovat Andreje Babiše? Anebo by bylo lepší nechat vládnout koalici ANO, SPD a Stačilo?

Celý díl najdete na našem Patreonu a HeroHero.Od roku 2019 se zvýšily výdaje na zdravotnictví o 200 miliard, přesto letos dle odhadů veřejné zdravotní pojištění skončí v deficitu. Do důchodu míří populačně silné ročníky, nevyhnutelné je odstartovat debatu o rušení nebo transformaci regionálních nemocnic. Je česká společnost připravena podílet se finančně na léčení? A má odvahu trestat za ignoraci prevence?V druhém díle předvolební série BYZNYS VS. POLITIKA proti sobě sedí Adam Vojtěch, bývalý ministr zdravotnictví, a Václav Jirků, šéf zdravotnických investic skupiny Penta.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL.

Azerbaycan-Türkmenistan-Özbekistan arasındaki üçlü işbirliği Hazar Denizi çevresindeki Türk devletleri arasında işbirliğini daha da kuvvetlendirmiştir. Yazan: Dr. Cavid Veliyev  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

V evropském zemědělství je příliš mnoho nekalých praktik, řekl evropský komisař pro zemědělství Christophe Hansen Českému rozhlasu. Týká se to i českého zemědělského sektoru? „Politika vždy zásadním způsobem ovlivňuje rozdělování podpory pro zemědělce. Bojíme se toho, že když do toho nebude tolik mluvit přímo Brusel a bude to na národním státu, díky lobbistickým vlivům se zase peníze najdou pro velký byznys,“ říká Daniel Pitek, soukromý zemědělec z Českého středohoří.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ženy XYZ #7: V končící Poslanecké sněmovně tvořily ženy čtvrtinu z celkových dvou stovek členů, což je dosavadní rekord dolní komory. Poslankyně z vládních i opozičních stran tam navíc nebyly do počtu, naopak - prosadily zásadní změny, přičemž se u toho dokázaly nadstandardně domluvit a předvedly, jak taky může vypadat politická kultura. Přesto některé z výrazných političek - Martina Ochodnická z TOP09 nebo lidovkyně Marie Jílková - už znovu nekandidují, mimo jiné proto, že v současné podobě není politická práce zvládnutelná s rodinným životem. Proč se nepodařilo změnit jednací řád Sněmovny? Jak vypadají kandidáty stran pro podzimní volby? A proč na mítíncích zdůrazňuje šéf hnutí ANO, že má právě jeho strana jako jediná na prvních místech kandidátek nejvíc žen, tedy sedm ze čtrnácti? V sedmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom redaktorky Clara Zanga a Silvie Lauder debatují se speciálním hostem, politickým redaktorem Respektu Františkem Trojanem. 

„Chci po volbách zakázat ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09,“ napsal na Facebook lídr ústecké kandidátky hnutí Stačilo! Jaroslav Komínek. Následně jeho výzvu sdílela KSČM na oficiálních stránkách a Kateřina Konečná tuto zprávu ani pátý den po zveřejnění nedementovala. Berme to tedy vážně a v tomto podcastu se podívejme, jak by to mohlo probíhat.Pochopitelně jsme stále ještě v demokracii, takže komunistický třídní boj nebude protentokrát spojován s násilnou likvidací politických oponentů. Jakým způsobem ale může v následujících letech probíhat? Shrňme to do tří bodů:1) Redistribuce majetků.To, co předvedla poslankyně Balaštíková vůči zlínské firmě svého manžela – když na ni chtěla poštvat hygienu, inspekci životního prostředí a hasiče, aby byrokratickými nástroji dovedli firmu k insolvenci – není exces, ale systém. Tento systém v omezené míře fungoval už v éře Andreje Babiše, který si ho osvojil v době svého podnikání (viz kniha Žlutý baron z roku 2017). Bude to spojeno s přerozdělováním veřejných zakázek úzké skupině přátel, jak to vidíme v dnešním Maďarsku, kde premiér Orbán usměrnil podnikání směrem ke skupině svých souvěrců a v jejich zájmu zdeformoval pravidla trhu.2) Reorientace médií.Andrej Babiš a řada jeho nástupců pochopila, že mediální výtlak lze získat i jinak než miliardovými investicemi do tradičních vydavatelství. Vzali pytle peněz a skrytě je vložili do alternativních médií, z nichž vytvořili nové nástroje vlivu. Tak si vytvořili mediální „hrdiny“, z nichž nyní potřebují udělat nový mainstream – tedy hlavní proud. Nástrojem má být Česká televize. Jejím zestátněním chtějí dosáhnout pacifikace tohoto média a současně sem dosadit své nástroje vlivu. Paradoxně se to bude dít pod heslem „svobody slova“. ČT a novinářská nezávislost by se tak měly stát společenským tématem číslo jedna.3) Reorientace státu.Dnešní opozice otevřeně bojuje za novou zahraničněpolitickou orientaci státu. Nástrojem se má stát referendum. Problém je, že referendum se k českému ústavnímu pořádku založenému na parlamentní demokracii absolutně nehodí a bude jen dalším generátorem politického napětí – podobně jako přímá volba prezidenta, která mnoho nevyřešila, ale hodně zkomplikovala.Tak nějak půjdou cesty nového režimu.

Odkaz na celý díl najdete na našem Patreonu a HeroHeroProč se v Česku staví tak málo a tak pomalu? Kde se zlomilo, že místo tisíců nových bytů řešíme nekonečné povolovací procesy? Jakou roli hraje byrokracie, občanské spolky, starostové nebo politická vůle? A může situaci změnit nový zákon o podpoře bydlení nebo digitalizace stavebního řízení? V prvním díle předvolební série BYZNYS VS. POLITIKA proti sobě sedí developer Jan Fidler a ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

Kako je mogoče, da pripadniki današnjih izkoriščanih družbenih razredov še niso oblikovali široke družbeno-politične koalicije, ki bi v parlamentih, na delovnih mestih, na spletu in na ulici zastopala njihove interese?Vsi smo že slišali podatke o grotesknem premoženju najbogatejših, o vrtoglavih milijardah, ki so si jih v zadnjih nekaj desetletjih prigrabili Elon Musk, Jeff Bezos, Mark Zuckerberg in drugi. Hkrati se – in tudi to ni skrivnost – močno povečuje število ljudi, katerih realne plače stagnirajo ali celo nazadujejo, njihova možnost dostopa do služb za nedoločen čas, do stanovanjskega trga, do javnega zdravstva, javnega šolstva, zdrave prehrane in kulturnih dobrin pa postaja vse bolj omejena, vse bolj negotova. Iz te družbeno-ekonomske stiske, v kateri so se znašli milijoni ponižanih in razžaljenih, je na Zahodu v zadnjem obdobju vzniknilo več precej glasnih, političnih gibanj – v tem smislu lahko govorimo o newyorškem gibanju »Zavzemimo Wall Street«, o rumenih jopičih v Franciji in najbrž tudi o množicah s Trumpovih predvolilnih zborovanj –, a zdi se, da naprezanja takó angažiranih ljudi niso obrodila omembe vrednih sadov. Ekonomska neenakost pač še naprej narašča, prekarizacija in pavperizacija se širita, bogastvo in politična moč najbogatejšega odstotka – ali celo samo najbogatejšega promila – pa rasteta v nebo. Kako to pojasniti? Kako je mogoče, da pripadniki in pripadnice izkoriščanih družbenih razredov ne zmorejo oblikovati široke družbeno-politične koalicije, ki bi v parlamentih, na delovnih mestih, na spletu in na ulici zastopala njihove interese? Še več: kako je možno, da se računalniški inženirji, delavke v tekstilni industriji, kmetje in umetnice pogosto bolj bojijo drug drugega kakor pa vseh tistih, ki načrtujejo in implementirajo izkoriščevalske politike, ki so nas vse skupaj privedle v očitno zagaten družbeno-ekonomski položaj? Kako je možno, da se centrifugalna moč raznolikih etničnih, religioznih, spolnih in kulturnih identitet izkoriščanih ljudi zdi močnejša od centripetalne moči njihovih skupnih socio-ekonomskih interesov? Je nemara eden od razlogov ta, da živimo v »post-hladnovojnem« svetu, ki ni le pozabil na idejo razredne solidarnosti, ampak kratko malo ne ve več, kaj je to družbeni razred in kako razredna strukturiranost družbe navsezadnje vpliva na naša življenja? – Če to vsaj malo drži, potem se najbrž velja vprašati, kaj je to družbeni razred, koliko družbenih razredov pravzaprav je in, ne nazadnje, kam se je izgubila politika, ki bi danes gradila na razrednih interesih izkoriščanih? Prav tega smo se lotili v tokratni Intelekti, ko smo pred mikrofonom gostili dva sociologa, dr. Marka Kržana in dr. Jožeta Vogrinca. Foto: prizor s protesta, ki je v okviru gibanja »Zavzemimo Wall Street« potekal oktobra 2011 na ljubljanskem Kongresnem trgu (Yerpo / Wikipedia)

Mají se současní umělci více vyjadřovat k politice? Kdy se v Česku zbavíme komunistického myšlení? A co si z punkových hodnot odnést do života i po čtyřicítce? Dalším hostem podcastu Deep Talks byl Kuba Ryba, hudební skladatel a frontman české pop-punkové kapely Rybičky 48 z Kutné Hory. Kuba je známý tím, že se veřejně vyjadřuje k aktuálním společenským a politickým tématům – a přesně proto jsem si ho na rozhovor pozval.

Pozor, pozor, mimořádné hlášení pro všechny obyvatele Moravskoslezského kraje. Vaším regionem projíždí už řadu týdnů obytný vůz s pražskou poznávací značkou. Žádná venkovská grilovačka není dost malá, aby z vozu nevystoupil zmateně vypadající sedmdesátník, který se zřejmě bude dobývat na váš pozemek.Prosím, nestřílejte na něj ani nevolejte policii. Je to Andrej Babiš a jediné, co chce, je udělat si s vámi selfie na sociální sítě a nabídnout vám brožurku o prevenci nemocí. Je možné, že – stejně jako účastníky svých mítinků – i vás bude obtěžovat otázkami typu, jestli jste už prodělali mamografii, kolonoskopii, rektoskopii, defekografii, cystoskopii, nebo jestli máte výsledky PSA, popřípadě biopsii.Pokud by vás tyto informace obtěžovaly, vezměte si na jeho mítink lékařskou zprávu. Pak už si můžete v klidu užívat předvolební veselice spojené s konzumací piva Točený Karel. Prosím, jen nechoďte do jeho obytného vozu, který si údajně přeměnil na improvizovanou sanitku, kde má prý nabízet různá vyšetření – a to pouze na vlastní nebezpečí.Na jeho mítincích se také můžete setkat s oblíbeným tématem kokainu. Na posledních akcích v Moravskoslezském kraji kritizoval předsedkyni Poslanecké sněmovny, Markétu Pekarovou Adamovou, že se na pánském záchodě na jejím patře objevil papír s nepatrným obsahem kokainu. Tento muž zřejmě trpí obsesivní představou, že by šéfka parlamentu měla více dohlížet na kvalitu a hygienu pánských toalet.Neodporujte mu, ale do sanitky nesedejte. Konec hlášení.

Andrej Babiš pravděpodobně zvítězí ve sněmovních volbách a bude se ucházet o podporu SPD a komunistů. Petros Michopulos soudí, že si je do otevřené koalice nebude chtít vzít a bude to řešit tím, že jim milostivě udělí místa pro jejich experty ve své vládě.SPD a Stačilo ho sice zdánlivě drží pod krkem tím, že budou hlasovat o jeho vydání k pravomocnému rozsudku, ale Babiš má na ně vyšší páky. Každý druhý politik z koalice SPD a Stačilo je mu nějak zavázán, nějak s ním obchodoval, nebo se alespoň Babiš zná s jejich sponzorem. To nebude a nemůže být koalice rovnocenných partnerů.Otázkou je, jak s novou mocí naloží. Pod heslem o potravinové a jiné soběstačnosti zreguluje řadu odvětví tak, aby to bylo výhodné pro Agrofert, a na dluh „obslouží“ svou přestárlou voličskou základnu. A také se bude mstít – svým politickým a byznysovým soupeřům, médiím a všem, kteří v posledních čtyřech letech zpochybňovali jeho kompetenci vládnout.Vznikne jakási Karpatská koalice, což bude zvýrazněno zahraničněpolitickou orientací na Viktora Orbána, potažmo Rusko. Zrušení snad jediné úspěšné české diplomatické akce (muniční iniciativa) je signálem do zahraničí ve smyslu: společně s Viktorem se orientujeme prioritně na Rusko. Z EU a NATO sice nevystupujeme, ale budujeme něco jako Karpatskou Střední Evropu.Už jen 59 dní zbývá do voleb.

Yunanistan'ın "deniz parkı" hamlesini, 2019'da Türkiye-Libya arasında imzalanan ve Ekim 2020'de BM tarafından da tescil edilen Deniz Yetki Alanları Mutabakatını pratikte geçersiz kılma çabası olarak değerlendirmek yanlış olmayacaktır. Yazan: Prof. Dr. Hüseyin IşıksalSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Merkezi yapıya sahip ve algoritmalarla ifade özgürlüğünü kısıtlayan X ve Meta gibi şirketlerin bu konudaki tutumları sürdüğü sürece, Next Sosyal gibi merkeziyetsiz sosyal medyalar daha çok ilgi görecektir. Yazan: Ersin Çahmutoğlu  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Türkiye'nin enerji diplomasisinde son dönemde kaydettiği ilerlemeler, yalnızca ulusal çıkarlarını güvence altına almakla kalmıyor, aynı zamanda Türkiye'yi bölgesel istikrarın anahtarı ve küresel bir ortak olarak öne çıkarıyor. Yazan: Büşra Zeynep Özdemir  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Politické strany zveřejnily své krajské kandidátky. Z průzkumů STEM vyplývá, že máme zrcadlové protipóly – Prahu a Moravskoslezský kraj, kde mají vládní strany i opozice opačné výsledky.Rozhodnout volby tak mohou tři kolísavé kraje, kde může vyhrát ANO nebo koalice SPOLU. Jsou jimi Středočeský, Jihomoravský a Královéhradecký kraj, přičemž klíčem k volebnímu vítězství nebo porážce jsou první dva.Přestože v průzkumu STEM vede ANO, v těchto dvou krajích má slabé místo v osobách lídrů (Plaga, Schillerová) oproti hlavním esům koalice SPOLU (Kupka, Fiala).Za jakých okolností může SPOLU otočit dnešní průzkumy? Jaké kraje mohou ještě promluvit do konečného výsledku?

Tasarının çeşitli toplumsal kesimler için değişen şekillerde olumlu ve olumsuz sonuçları var. Siyasetçiler ise politik olarak kullanışlı gördükleri noktalara odaklanıp tüm tasarıyı tek boyutta ele alma eğiliminde. Yazan: Bekir İlhan  Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z amfiteátru La Skala na Malé Skále z pátku 18. července 2025