POPULARITY
Categories
České politické spektrum se v příštích letech skoro jistě zásadně promění. Strany bývalé vládní koalice, které hájí liberální demokracii a pevné zakotvení České republiky v západních politických a bezpečnostních strukturách, budou po volební porážce, kterou jim uštědřily populistické strany, muset projít změnami.
Šest stran dnešní vládní koalice vytváří v posledních týdnech dojem, že každé kolo chce jet jiným směrem. V těchto sporech nejde v první řadě o osobní nevraživosti a ambice. Spory, které nám vládní koalice demonstruje, vycházejí z konfliktu systémových a antisystémových sil uvnitř vlády. Schematicky řečeno: na jedné straně je antisystémová SPD, na druhé ANO a Motoristé. Nicméně i uvnitř ANO dochází ke štěpení systém/antisystém a lídr Motoristů Filip Turek také není standardní představitel systému parlamentní demokracie.Jde tuhle šestikolku uřídit? Zkušenosti z Rakouska, kde radikálně populističtí Svobodní byli v posledních třiceti letech dvakrát u moci, ukazují, že sladit systém a antisystém jde jen na určitou dobu. Tyto vlády smetou nejen vnitřní rozpory, ale i skandály, které většinou vycházejí z politiků z řad antisystému.Na pondělní tiskové konferenci po zasedání koaliční rady (a těsně před zasedáním vlády) prohlásil Tomio Okamura, že koaliční rada bude před zasedáním vlády jí vždycky dávat úkoly. To je ovšem v rozporu s celoživotním založením Andreje Babiše a jeho představou o výkonu moci. Tyhle a další výroky zřejmě bude schopen poslouchat do chvíle, kdy vládní poslanci odhlasují jeho nevydání do rukou soudní moci. Co bude potom, o tom můžeme jen spekulovat.Stejně jako o tom, jak dlouho může vydržet zvláštní struktura řízení, kterou hodlá nominální ministr životního prostředí Petr Macinka zavést v resortu životního prostředí. Stručně řečeno, chce do ministerské kanceláře posadit vládního zmocněnce Filipa Turka, který bude jakýmsi stínovým ministrem životního prostředí. Dokdy tento výkon vládní moci vydrží?
Předvolebním heslem Motoristů byl slogan: „Ukončíme Fialu a pohlídáme Babiše.“ Mottem dnešního podcastu by naopak mohlo být: „Kdo pohlídá Okamuru?“ Šéf českého parlamentu totiž vyvolal aférku s mezinárodním pozadím, když kritizoval Západ, že se snaží vyvolat třetí světovou válku, a na adresu okupované Ukrajiny naopak pronášel kritické soudy.Budou tyto výstupy součástí politického fungování Babišovy vlády v příštích čtyřech letech? Podstatou všeho je, že SPD není politická strana, ale názorový kmen. A Tomio Okamura není předseda strany, ale kmenový náčelník. To s sebou nese určitou zátěž. Přes takto orientované protestní a antisystémové voliče se můžete poměrně snadno dostat do parlamentu. Vládnout se s tím však dá jen obtížně.Když máte voličskou základnu stmelenou neustálým nadáváním, vyvoláváním viníků a obětí a mobilizací proti vnějšímu nepříteli, jeví se vám každý vládní kompromis jako zrada. Když kandidát SPD na funkci ministra obrany řekl o válce na Ukrajině věc, která pobouřila hard core příznivce SPD, musel ji nejdříve potupně odvolat, aby následně sám Okamura jeho slova ještě jednou „potřel“ ve svém novoročním projevu.Na něm nebyl ani tak zajímavý proruský postoj, jako naprostá nenávist k Západu jako našim spojencům. A Andrej Babiš usedavě mlčí. Bude jiný, až mu vládní poslanci v únoru odhlasují nevydání k soudnímu řízení? Jak se chce chovat na jednání 18 států tzv. koalice ochotných v Paříži? A udrží muniční iniciativu, kterou chce Okamura vymést z ministerstva obrany?
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
2025 itibarıyla DEAŞ, geçmişteki gücünden uzak olsa da tamamen etkisiz hale getirilmiş bir örgüt değildir. Aksine, değişen güvenlik ortamına uyum sağlayan, esnek ve dağınık bir yapıya evrilmiştir. Yazan: Prof. Dr. Serhat Erkmen Seslendiren: Halil İbrahim Ciğerv
Politika vie byť niekedy poriadne kuriózna. V tomto videu sme dali dokopy tie najzaujímavejšie, najvtipnejšie a najneuveriteľnejšie momenty z politických vystúpení, tlačoviek a prejavov. Od bizarných prešľapov po nečakané hlášky, to všetko priniesol rok 2025.
Konec roku, konec srandy. Co všechno se letos stalo v politice? Vzpomenete si? Vybrali jsme 10 výroků politiků a političek a udělali z toho tipovací soutěž. Hádat budou hosté speciální série LÍDŘI – expertka na politický marketing Marcela Konrádová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. Ptá se Matěj Skalický.
Konec roku, konec srandy. Co všechno se letos stalo v politice? Vzpomenete si? Vybrali jsme 10 výroků politiků a političek a udělali z toho tipovací soutěž. Hádat budou hosté speciální série LÍDŘI – expertka na politický marketing Marcela Konrádová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Konec roku, konec srandy. Co všechno se letos stalo v politice? Vzpomenete si? Vybrali jsme 10 výroků politiků a političek a udělali z toho tipovací soutěž. Hádat budou hosté speciální série LÍDŘI – expertka na politický marketing Marcela Konrádová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. Ptá se Matěj Skalický.
Za zaključek leta pa se podajmo na vesele ulice našega glavnega mesta. Tam sta se med praznično rajanje na tiho prikradli politika in ideologija. Kjer pa sta omenjeni gospe, tudi naša analitična oddaja ni daleč. Politika in ideologija sta si – ker vesta, da drugače ob novoletnih bakanalijah ne moreta prisostvovati – za zasedbo ulic in naših src izbrali glasbo. Zadeva se zdi dovolj preprosta. Župan Janković je na začetku praznikov z ljubljanskih ulic pregnal trubače, ob državnem prazniku pa nato nadvse širokogrudno sprejel harmonikarje. Še pojasnilo za etnomuzikološko neuke … Trubači predstavljajo balkansko, predvsem srbsko glasbo, harmonikarji pa slovensko glasbo. Najprej obdelajmo politiko, potem se lotimo ideologije, če ne bosta omenjeni prej obdelali nas. Poteza župana Jankovića je presenetljiva, hkrati pa politično modra. Polovica ali še več njegovih kritikov se ob koruptivnosti najraje obeša na njegovo deklarirano balkanskost. Naj gre za prijateljstva s srbskim predsednikom, izgovorjavo posameznih vokalov, ali pa koncesije ljubljanskih bifejev, Janković velja za izpostavo Balkana sredi pastorale slovenske prestolnice. In kaj ti naredi premeten politik? Glasbenike, ki bi naj predstavljali srčiko njegovega etosa, brez velikega cirkusa spodi z mestnih ulic, druge glasbenike, ki pa simbolizirajo trdo slovenstvo, pa ne le sprejme, temveč jih naslednje leto povabi še v dvakrat večjem številu. Da je s tem dejanjem vzel del vetra iz jader političnih nasprotnikov, je čisto jasno, da pa si je ob svoji potezi tiščal prste v ušesa, pa precej verjetno. V nadaljevanju pa obračunamo z antičnim pregovorom o okusih, o katerih se ne razpravlja. Hočemo povedati, da je vsaj polovico krivde za civilizacijo, ki se je znašla v enosmerni ulici, nosi nerazpravljanje o okusih. Ljudje z izrazito slabim okusom, tudi za glasbo ne nazadnje, so nas pripeljali v šlamastiko, s katero se ubadamo kot človeštvo in tudi kot država, imenovana Slovenija. Visoko razvit okus za lepe umetnosti bi moral biti pogoj za opravljanje javne službe in zagotavljamo vam, da bi javno življenje, v katerem bi bilo dovoljeno sodelovati in delovati samo posameznikom z izbranim okusom, potekalo bolj strpno in tudi uspešneje od današnje kloake. Naj nam cenjeni ceh glasbenih kritikov oprosti poenostavljanje, ampak recimo, da lahko glasbo ločimo po kompleksnosti, s čimer sta narodno-zabavna tonika in dominanta enostavni obliki, Mozart pa je na drugem polu te vrednostne palice. Na eni strani je glasba kot zabava in rompompom, na drugi pa glasba, ki pripoveduje zgodbo, ali vzbuja čustva. In tukaj so si trubači in harmonikarji povsem enaki. Hočemo povedati, da je vseeno, ali na ulici igrajo trubači ali harmonikarji; k obči kulturi in prosveti ne prispevajo ne eni ne drugi. Eni sicer vzbujajo bolj domoljubna čustva od drugih, to pa je tudi vse. Gledano s stališča glasbć kot lepe umetnosti, pa bi moral Jankovič pregnati z ulic oboje ali pa obojim pustiti igrati. Pač kolikor je razvit njegov glasbeni posluh in kako zahtevna je njegova kulturna raven. Ima pa naša teza nadvse eleganten preizkus; trubači so se najbrž užaljeni, a v skladu z nomadskim slovesom, z ljubljanskih umaknili na zagrebške ulice. Oblast je tam bolj milostna, ampak prebivalci so jih jadrno začeli preganjati iz posameznih sosesk. Zdaj manjka le še to, da bi v Zagreb iz Ljubljane poslali še dvesto petdeset harmonikarjev z Golico in bi bilo takoj jasno, ali naša teza drži vodo. Potem pa je tu še povsem ideološka komponenta harmonikarskega nastopa. Šef harmonikarjev je pojasnil, da njihov shod nima nobene politične konotacije, ne političnega sponzorstva. Ampak če naštejemo osnovne elemente prireditve, ki se je imenovala podpora slovenski glasbi: »ljubljanske ulice, harmonika, največji državni praznik«, potem vidimo, da je šlo za interpelacijo domoljubja, kot si ga predstavlja in propagira slovenska politična desnica. S čimer ni, da ne bo pomote in nesporazumov, čisto nič narobe. Nikakor pa se ne sme in ne more razumni strinjati, da je to edina zveličavna oblika domoljubja. Se pravi, da politična ali pač ideološka desnica slovenstvo oznanja in enači s harmoniko in Avsenikovo glasbo. Ker, če se navežemo na kompleksnejše glasbene oblike, domoljubje ne more biti le valček ali polka, temveč je lahko rock ali simfonija, in v primeru skoraj četrtine Slovencev tudi tango. In naj bo naslednja misel tudi slovo naše skromne oddaje od iztekajočega se leta. Ne bo dovolj, da se kulturne elite od svete preproščine samo dobrohotno ograjujejo … Počasi se bo treba proti njej začeti boriti. Ta boj nam je kot zapuščino zapovedal poet, ko je pred stoletji vzkliknil temeljno, a danes tolikanj zlorabljano resnico obstoja slovenstva. »Kultura in prosveta, to naša bo osveta!«
Je další konec roku. V podcastu Kecy a politika je to už třetí rok po sobě spojeno s vyhlašováním nominací na politický bizár. Pečlivě jsme shromažďovali výroky, činy a uřeknutí českých politiků a všechno seřadili do 11 nominací. O vítězích rozhodnete vy sami svým hlasováním na www.kecyapolitika.cz.Nabízíme vám více než třicet politických počinů, které by člověk na jednu stranu raději vytlačil z mysli. Na druhou stranu je před Silvestrem, takže proč bychom se netěšili… Tento podcast bude takový malý nominační večer. Navrhneme a okomentujeme jednotlivé počiny a vy si s tím už na naší webové stránce dělejte, co chcete.Doufáme, že vás to pobaví. Je to hra, ale jako většina her i tato by měla mít své vítěze. Sami jsme zvědaví na to, koho, co a proč si vyberete. A když se nebudete moci rozhodnout, vezměte si k ruce siderické kyvadélko. Stejně jeho ovládání bude dříve nebo později zavedeno do škol. Nebo o tom alespoň takhle mluvil Petr Cibulka.Hodně štěstí v novém roce.
2012-ben vita alakult ki a közéleti költészet kapcsán az Élet és Irodalom hasábjain. Egykori résztvevőkkel keressük a választ a következő kérdésekre: mit jelent az, hogy politikai irodalom? Megállja a helyét az a megállapítás, hogy a rendszerváltás utáni évtizedben visszaszorult a politikai irodalom? Mennyiben magyar sajátosság az a típusú közéleti költészet, ami a 2010-es évek elején reneszánszát élte? Vendégünk Fehér Renátó költő, a József Attila Emlékhely intézményvezetője, és Bárány Tibor filozófus, kritikus.—Támogasd a Partizánt!https://www.partizan.hu/tamogatas—Csatlakozz a Partizán közösségéhez, értesülj elsőként eseményeinkről, akcióinkról!https://csapat.partizanmedia.hu/forms/maradjunk-kapcsolatban—Legyél önkéntes!Csatlakozz a Partizán önkéntes csapatához:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/csatlakozz-te-is-a-partizan-onkenteseihez—Iratkozz fel tematikus hírleveleinkre!Kovalcsik Tamás: Adatpont / Partizán Szerkesztőségi Hírlevélhttps://csapat.partizanmedia.hu/forms/iratkozz-fel-a-partizan-szerkesztoinek-hirlevelereHeti Feledyhttps://csapat.partizanmedia.hu/forms/partizan-heti-feledyVétóhttps://csapat.partizanmedia.hu/forms/iratkozz-fel-a-veto-hirlevelere—Írj nekünk!Ha van egy sztorid, tipped vagy ötleted:szerkesztoseg@partizan.huBizalmas információ esetén:partizanbudapest@protonmail.com(Ahhoz, hogy titkosított módon tudj írni, regisztrálj te is egy protonmail-es címet.)Támogatások, események, webshop, egyéb ügyek:info@partizan.hu
2025'te Orta Asya'nın stratejik gündeminin merkezinde, ulaştırma ve ticaret bağlantılarını güçlendirme hedefi yer aldı. Yazan: Iskander Akylbayev Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Vše, co jste o podcastu Kecy a politika nevěděli a nebáli jste se zeptat! Jak se Petros s Bohoušem usmiřují po hádce? Jak to má Petros s Kateřinou Brožovou? Bude někdy politika jako dřív? A jakou vánočku upekla Karolína?
Türkiye, düşük gecikme süresi, iyi kurgulanmış telekomünikasyon altyapısı ve enerji arz çeşitliliği olanaklarıyla uluslararası alanda veri akışının stratejik geçiş noktalarından biri olma potansiyeline sahip bir ülke konumundadır. Yazan: Prof. Dr. Oğuz Bayat Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
JAV prezidentas Donaldas Trumpas patvirtino gynybos biudžetą, kuris, be kita ko, apima paramą Baltijos šalims ir Ukrainai.Ukrainos prezidentas Volodymyras Zelenskis sako, kad Europos Sąjungos 90 miljardų eurų paskola „tikrai stiprins“ Ukrainą. Visgi Europiečiams nepavyko rasti susitarimo dėl dėl įšaldytų Rusijos turto panaudojimo šios paskolos finansavimui.Ved. Liepa Želnienė
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Česko má novou vládu, která už v okamžiku svého jmenování vyhlížela první zahraničně-politický test: evropský summit. Jeho hlavní téma? Pomoc bránící se Ukrajině třeba prostřednictvím zablokovaných ruských peněz. Krok, za který ale staronový český premiér Andrej Babiš odmítá ručit českými penězi. Zároveň ale rozptyluje obavy, že pod jeho vedením zamíří země na Východ. Kam se Česko pod novým vedením v otázce zahraniční politiky posune?Host: Kateřina Šafaříková - vedoucí komentářové rubriky Seznam Zpráv, novinářka s dlouhodobým zaměřením na Evropskou unii a českou zahraniční politikuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
En güçlü savunma ekosistemleri, bir yandan ileri teknoloji çizgisini korurken, diğer yandan sahaya çok sayıda, kolay ikame edilebilir sistemi aksatmadan indirebilenler olacak. Yazan: Arda Mevlütoğlu Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Metropolitní plán uvolní výstavbu bytů v Praze, ovšem dostupnost bydlení naráží také na kapacity developerů a správu obecních bytů. „Politika se zaměřovala a zaměřuje na cukrování poptávkové strany, hrazení příspěvku na bydlení, příspěvky na hypotéky, odpočty; ne na nabídku: obecní výstavba, rekonstrukce obecních bytů a uvolnění komerční výstavby,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Kudy vede cesta k nejlepšímu místu pro život? A jakých změn dozná podpora bydlení v superdávce?
Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?
Česko má ode dneška novou vládu. Co se od ní dá očekávat? Dává složení nového kabinetu šanci sociální demokracii, aby se k ní vrátili bývalí voliči? A kam bude SOCDEM směřovat po volbě nového vedení? „Politika v současné době je jen zdání, a když se podíváte pod vodu, vidíte, že tam je několik oligarchických skupin, které si to rozdávají,“ říká bývalý premiér za ČSSD, člen stávající SOCDEM Vladimír Špidla.
Česko má ode dneška novou vládu. Co se od ní dá očekávat? Dává složení nového kabinetu šanci sociální demokracii, aby se k ní vrátili bývalí voliči? A kam bude SOCDEM směřovat po volbě nového vedení? „Politika v současné době je jen zdání, a když se podíváte pod vodu, vidíte, že tam je několik oligarchických skupin, které si to rozdávají,“ říká bývalý premiér za ČSSD, člen stávající SOCDEM Vladimír Špidla.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Prezident jmenuje nový vládní kabinet v týdnu, kdy Evropská unie rokuje o možnostech pomoci Ukrajině. Jak se bude lišit postoj premiéra Andreje Babiše od předchozí vlády? „Myslím si, že bude jinak mluvit dovnitř do ČR, s ohledem na své voliče a na to, aby si je udržel, a jinak se bude chovat na mezinárodní úrovni, na jednáních EU. Andrej Babiš je pragmatický politik,“ říká komentátor Petr Hartman. Co soudí o dokumentu, kterým své jednání v krizích popsala vláda Petra Fialy?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Prezident jmenuje nový vládní kabinet v týdnu, kdy Evropská unie rokuje o možnostech pomoci Ukrajině. Jak se bude lišit postoj premiéra Andreje Babiše od předchozí vlády? „Myslím si, že bude jinak mluvit dovnitř do ČR, s ohledem na své voliče a na to, aby si je udržel, a jinak se bude chovat na mezinárodní úrovni, na jednáních EU. Andrej Babiš je pragmatický politik,“ říká komentátor Petr Hartman. Co soudí o dokumentu, kterým své jednání v krizích popsala vláda Petra Fialy?
Měl bych se zabývat politikou? Musí všichni křesťané volit stejně? Jak se vyrovnat s kritikou? Musí křesťan v politice dělat kompromisy?Hostem byl Aleš Juchelka, poslanec za hnutí ANO a od 15.12. ministr práce a sociálních věcí. Článek EP39: Křesťan a politika/Aleš Juchelka se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.
Bu Ulusal Güvenlik Stratejisi, önceki benzer belgelerden daha ciddiye alınıyor. Belge, niyet beyanı olarak hem dostlar hem de rakipler için hangi fırsatların masada olduğunu ve nerede kırmızı çizgiler çekildiğini ortaya koyuyor Yazan: Rich Outzen Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Günümüzde insan haklarının normatif düzeyde evrenselliğine bir itiraz olmamakla birlikte uygulamada görülen çifte standart ve seçici hafıza somut durumda insan haklarının evrenselliğini her zaman tartışmalı hale getirmiştir Yazan: Doç. Dr. Ali Osman KaraoğluSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
00:00:00 - A következő fejezet00:00:53 - Politika mindenhol00:01:32 - A tegnapi nap és a közeledő év vége00:05:32 - Miért dolgozunk sokat egy videón?00:06:15 - Karácsonyi videó ötletek és az adventi vásár00:12:12 - Adventi vásárban kapható ételek és árak00:18:10 - Fondü és körülményes dolgok00:22:25 - Vásárban kapható dolgok és a higiénia00:25:50 - Kézműves ételek és az égett dolgok00:30:46 - Ételek, amiket inkább nem eszünk meg00:35:16 - Ez hogy ízlik másnak?00:38:18 - Fish and Chips, hekk és más halas ételek és az ízük00:44:35 - Miért büdös a hal?00:46:22 - Befejezés
Taş İntifadası ile Aksa Tufanı arasında onlarca yıl, sayısız İsrail saldırısı, diplomatik girişim tecrübe edilmiştir. Ancak Filistin halkının özgürlük talebi ve işgale karşı direnişi devam etmektedirYazan: Dr. Mehmet RakipoğluSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Většina českých médií jásá a posunuje budoucího českého premiéra někam nad oblaka. Andrej Babiš slibuje, že se vzdá Agrofertu a vloží ho do blíže neupřesněného trustu, takže předřazuje zájem státu před svým osobním, tvrdí řada médií. Ve skutečnosti je to hodně jinak.Smyslem každého trustu je tak či onak zamaskovat vlastnickou strukturu. Tak tomu zřejmě bude i v tomto případě. Definitivní soud si necháme na chvíli, kdy se dozvíme zakladatelskou listinu tohoto (slepého?) svěřenského fondu, popřípadě její dodatky. Také bude důležité sledovat, kdo bude správcem a kdo ho naopak bude kontrolovat. A kdo zjistí, jestli není zneužívána politická moc?Samostatným otazníkem je, proč Andrej Babiš mluví jen o Agrofertu a nikoli o společnostech, které vlastní, jako Synbiol, Hartenberg nebo FutureLife. Právě do řady z nich tečou peníze z veřejného zdravotního pojištění. Na ně se střet zájmů nevztahuje? Vždyť ministr zdravotnictví je z hnutí ANO, které určuje úhradovou vyhlášku, a tedy to, jaké částky poputují do zdravotních firem, které Babiš vlastní.Množství veřejných peněz do těchto podniků je přitom neporovnatelně vyšší než do zemědělských firem holdingu Agrofert. Čekají nás další zbytečné roky soudních sporů.
Co chystá nastupující koalice v sociální oblasti? Jak se postaví k nově zaváděné superdávce? A jak chce zajistit udržitelnost financování penzijního systému, pokud vrátí věk odchodu do důchodu na 65 let? Tomáš Pancíř se ptal adepta na funkci ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky z hnutí ANO.
Co chystá nastupující koalice v sociální oblasti? Jak se postaví k nově zaváděné superdávce? A jak chce zajistit udržitelnost financování penzijního systému, pokud vrátí věk odchodu do důchodu na 65 let? Tomáš Pancíř se ptal adepta na funkci ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky z hnutí ANO.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Različne poglede in interese je mogoče tudi v vsakdanjem življenju preseči s pogajanji, kar poleg močne volje in mentalne trdnosti zahteva posebne veščine in kompetence. Še bolj kompleksna so pogajanja na področjih gospodarskih, političnih in diplomatskih interesov, kar spremljamo tudi pri aktualnih poskusih mirovnih pogajanj. V drugem delu Frekvence X o pogajanjih osvetljujemo nekatera teoretična in praktična ozadja diplomatskih in političnih pogajanj, svoje izkušnje nam zaupata dolgoletni evropski komisar dr. Janez Potočnik in profesor mednarodnih odnosov dr. Boštjan Udovič. V rubriki Xpertiza se predstavlja Anže Štrancar, mladi raziskovalec na Fakulteti za socialno delo v Ljubljani. Poglavja: 00:02:35 Dr. Boštjan Udovič: ključno pri pogajanjih je zaupanje 00:04:20 Kakšen pogajalec je Donald Trump 00:07:15 Pogajanja okrog palestinskega vprašanja 00:14:23 Primer vrnitve umetniške slike v Piran 00:16:42 Dr. Janez Potočnik: pogajanja Slovenije in EU 00:23:10 Značilnosti uspešnega političnega pogajalca 00:27:47 Pogajanja kot pustolovščina 00:30:20 Xpertiza: Anže Štrancar
Naša zahraničná politika je paškvilom štátu, ktorý vie, kde je jeho strategicky sever. My nemáme už ani žiadnych spojencov. Čo z takejto politiky máme? Pýta sa Peter Weiss. Podľa neho sa zahraničná politika Ficovej vlády úplne rozpadla. Dôvodom je cynizmus samotného premiéra. A o čo ide v kauze Benešových dekrétov?Dekréty prezidenta Beneša sú späť. Po rokoch hibernácie sa do slovenského politického diskurzu opäť vrátili tzv. Benešove dekréty. Postaralo sa o to Progresívne Slovensko, ktoré sa síce menu Beneš úzkostlivo vyhýbalo, zároveň však verejne žiada aby sa citujem: "Pri posudzovaní žalôb na určenie vlastníctva k nehnuteľnostiam spojeným s konfiškačnými rozhodnutiami, dodržiaval princíp, že dekréty prezidenta Československej republiky sú ako súčasť slovenského práva vyhasnuté a na ich základe nie je možné robiť rozhodnutia zakladajúce nové právne skutočnosti." Benešove dekréty, ktoré sú na jednej strane kostrou povojnového usporiadania Československa a na strane druhej, sú symbolom uplatňovania kolektívnej viny voči vlastným občanom, totiž i naďalej majú na Slovensku právnu váhu. Svedčí o tom aj aktivita Slovenského pozemkového fondu, kde sa čoraz viac obnovujú konfiškácie pôdy so spätnou - a povojnovou, platnosťou.Náš južný sused - na čele s Ficovým spojencom Orbánom, pritom opakovane, cielene a vedome oživuje myšlienky Veľkého Maďarska ako i trianonskej krivdy a snahy o jej revíziu.Ako Orbán, tak i Fico sa pritom stávajú páriami Európskej únie vo vzťahu k Rusku a jeho brutálnej a krvavej agresií na Ukrajine no a zmeniť to zrejme nedokáže ani snaha o resuscitáciu vyhasnutej Vyšehrádskej spolupráce. O čo vlastne ide v zahraničnej politike Roberta Fica, ktorá síce verbálne deklaruje suverenitu na všetky štyri svetové strany, no fakticky sa s politikou našich kľúčových spojencov čoraz viac a principiálne rozchádza? Kde sú limity toho, čo nás v zahraničnej politike tejto vlády ešte dokáže prekvapiť a prečo sa nijako nedá uchopiť jej strategický "Sever"? No a napokon, koho je Robert Fico vlastne premiérom a je to skutočne Slovenská republika - ako člen EÚ a NATO - ktorej Robert Fico premiéruje a premiérovať v budúcnosti aj chce?Toto je absolútne nezodpovedná, avanturistická politika. Je protištátna, protinárodná a je absolútne proti budúcnosti tohto národa. A je to i mravná degradácia národa. Hovorí pre Ráno Nahlas exdiplomat Peter Weiss. Ráno Nahlas s bývalým veľvyslancom v Maďarsku i Česku Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Naša zahraničná politika je paškvilom štátu, ktorý vie, kde je jeho strategicky sever. My nemáme už ani žiadnych spojencov. Čo z takejto politiky máme? Pýta sa Peter Weiss. Podľa neho sa zahraničná politika Ficovej vlády úplne rozpadla. Dôvodom je cynizmus samotného premiéra. A o čo ide v kauze Benešových dekrétov?Dekréty prezidenta Beneša sú späť. Po rokoch hibernácie sa do slovenského politického diskurzu opäť vrátili tzv. Benešove dekréty. Postaralo sa o to Progresívne Slovensko, ktoré sa síce menu Beneš úzkostlivo vyhýbalo, zároveň však verejne žiada aby sa citujem: "Pri posudzovaní žalôb na určenie vlastníctva k nehnuteľnostiam spojeným s konfiškačnými rozhodnutiami, dodržiaval princíp, že dekréty prezidenta Československej republiky sú ako súčasť slovenského práva vyhasnuté a na ich základe nie je možné robiť rozhodnutia zakladajúce nové právne skutočnosti." Benešove dekréty, ktoré sú na jednej strane kostrou povojnového usporiadania Československa a na strane druhej, sú symbolom uplatňovania kolektívnej viny voči vlastným občanom, totiž i naďalej majú na Slovensku právnu váhu. Svedčí o tom aj aktivita Slovenského pozemkového fondu, kde sa čoraz viac obnovujú konfiškácie pôdy so spätnou - a povojnovou, platnosťou.Náš južný sused - na čele s Ficovým spojencom Orbánom, pritom opakovane, cielene a vedome oživuje myšlienky Veľkého Maďarska ako i trianonskej krivdy a snahy o jej revíziu.Ako Orbán, tak i Fico sa pritom stávajú páriami Európskej únie vo vzťahu k Rusku a jeho brutálnej a krvavej agresií na Ukrajine no a zmeniť to zrejme nedokáže ani snaha o resuscitáciu vyhasnutej Vyšehrádskej spolupráce. O čo vlastne ide v zahraničnej politike Roberta Fica, ktorá síce verbálne deklaruje suverenitu na všetky štyri svetové strany, no fakticky sa s politikou našich kľúčových spojencov čoraz viac a principiálne rozchádza? Kde sú limity toho, čo nás v zahraničnej politike tejto vlády ešte dokáže prekvapiť a prečo sa nijako nedá uchopiť jej strategický "Sever"? No a napokon, koho je Robert Fico vlastne premiérom a je to skutočne Slovenská republika - ako člen EÚ a NATO - ktorej Robert Fico premiéruje a premiérovať v budúcnosti aj chce?Toto je absolútne nezodpovedná, avanturistická politika. Je protištátna, protinárodná a je absolútne proti budúcnosti tohto národa. A je to i mravná degradácia národa. Hovorí pre Ráno Nahlas exdiplomat Peter Weiss. Ráno Nahlas s bývalým veľvyslancom v Maďarsku i Česku Petrom Weissom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
"ODS se hodně uzavřela a zapouzdřila," říká o výzvách lednového kongresu strany. Vidí někoho, kdo stranu otevře a rozhýbá? A proč si myslí, že ODS jako samostatná strana už nikdy nevyhraje žádné volby? Ptá se Barbora Tachecí.
„My s panem prezidentem máme jasnou dohodu o tom, jakým způsobem já oznámím ten střet zájmů, který samozřejmě žádný nemám.“Tímto vnitřně rozporným prohlášením odstartoval Andrej Babiš svou řeč během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k jeho střetu zájmů.O poslanecký projev nešlo, spíš o starozákonní lamentace, zvláštní žánr nářků, bědování, naříkání a stěžování si na média a svět, který mu křivdí. Jeden z nejbohatších a rozhodně nejvlivnějších mužů v Česku se pokusil ve svém stominutovém projevu vytvořit dojem, že mu svět systematicky křivdí.V novém díle podcastu procházíme hlavní body jeho projevu – od vzniku Agrofertu přes dotace až po únos syna na Krym – a pokoušíme se vysvětlit, proč vystupuje, jak vystupuje.Jedním z řečnických triků, které Babiš využívá, je rozdělení jeho postojů. Často o sobě mluví ve třetí osobě, aby zase přecházel do osobní výpovědi. Vyvolává to vzpomínku na profesora Pavla Koláře a jeho teorii, že existují dva Babišové – jeden se jmenuje Ba a druhý Biš.Ten první je bojovník za morální hodnoty, nezištný ochránce slabých a nemocných. Naopak ten druhý se nebojí lhát a v byznysu používá predátorské postupy. Tento model rozdvojení skvěle popsal spisovatel Stevenson v románu o doktoru Jekyllovi a panu Hydovi. Jeden je vzorný měšťan, druhý naopak zrůda, která po nocích páchá zločiny.Kdo je ten pravý? Ba, nebo Biš? Jekyll, nebo Hyde?To se dozvíte v posledním podcastu.
Ebben a mostani podcastban arra keresünk válaszokat Holoda Attila olajmérnökkel, energetikai szakértővel, hogy hogyan fonódik össze Magyarország energiaellátása a geopolitikai hatalmi játszmákkal, a mindennapi rezsiszámláinkkal és a nemzetközi szankciók következményeivel, amit a magyar kormányfő persze ellentmondásosan magyaráz. Szó lesz arról, honnan és hogyan érkezik hozzánk a gáz és az olaj, mit jelent az LNG, mi a különbség az orosz és más olajfajták között, és hogyan hat mindez a magyar gazdaságra. Megvizsgáljuk, mit ér valójában a rezsicsökkentés, lehetne-e nagyobb, kik profitálnak az energiaimportból, és mennyire átlátható ez az egész magyar energiarendszer. A beszélgetés betekintést nyújt a fosszilis korszak lehetséges lezárulásába és az új energiaforrások várható jövőjébe is.Hogyan támogathatja a munkánkat? - Legújabban már a Donably felületen is támogathat bennünket, itt ÁFA-mentesen segítheti munkavégzésünket: https://www.donably.com/friderikusz-podcast - De lehet a patronálónk a Patreon-on keresztül is, mert a támogatása mértékétől függően egyre több előnyhöz juthat: https://www.patreon.com/FriderikuszPodcast - Egyszerű banki átutalással is elismerheti munkavégzésünk minőségét. Ehhez a legfontosabb adatok az alábbiak: Név: TV Pictures Számlaszám: OTP Bank 11707062-21446081 Közlemény: Podcast-támogatás Ha külföldről utalna, nemzetközi számlaszámunk (IBAN - International Bank Account Number): HU68 1170 7062 2144 6081 0000 0000 BIC/SWIFT-kód: OTPVHUHB Akármilyen formában támogatja munkánkat, nagyon köszönjük!Kövessenek, kövessetek itt is:youtube: https://www.youtube.com/c/FriderikuszPodcastFacebook: https://www.facebook.com/FriderikuszPodcastInstagram: https://www.instagram.com/friderikuszpodcastSpotify: https://open.spotify.com/show/0TBImnF4bdNCvmhJwyOlRhAmazon Music: https://music.amazon.com/podcasts/a159b938-d63e-4927-9e9b-bea37bc378d3/friderikusz-podcastYoutube Music: https://music.youtube.com/playlist?list=PLu6L9HlV4-KuNOYy_rS97rP_Q-ncvF14rApple Podcasts: https://apple.co/3hm2vfiDeezer: https://www.deezer.com/hu/show/1000256535
Bugün Avrupa'nın giderek daha belirsiz hale gelen jeopolitik ortamda kendinden daha emin bir aktör olabilmesi, istihbaratı daha akıllı ve etkili kullanmasına bağlı. Yazan Doç. Dr. Ali Burak Darıcılı Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Avrupa'da bugün yaşanan gelişmeleri “yaklaşan bir sıcak savaşın hazırlığı” olarak yorumlamak için erken. Ancak kesin olan şu ki Avrupa barış döneminin alışkanlıklarından hızla uzaklaşıyor. Yazan: Dr. Tolga Sakman Seslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Za dva měsíce budeme znát jméno nového předsedy ODS. Ještě nikdy v žádné politické straně nebylo cítit takové generační pnutí jako u občanských demokratů. Vládnoucí padesátníci až sedmdesátníci jsou systematicky kritizováni nastupující generací, která má dojem, že ve straně existuje skleněný strop, který nejsou schopni prorazit.ODS dneška, to je superstabilita, personální nehybnost a ideová strnulost. Nejtragičtější je komunikační linie, kdy většina lidí v širším i užším vedení má blíž k vynálezci knihtisku Gutenbergovi než k tvůrci Facebooku Zuckerbergovi.Hlavními kandidáty na předsedu jsou exministr dopravy Martin Kupka a místostarosta městské části Ostrava-Jih Radim Ivan. Změna na funkci předsedy je však jen první krok. Změnit se ODS musí především strukturálně. Uvnitř strany musí být více kariérních žebříků – nejen přes komunální a krajskou politiku, ale i takových, které umožní odborné angažmá.Moderní politická strana musí také vtáhnout do rozhodování o kandidátkách širší veřejnost, aby pak nebyla překvapována kroužkováním na svých kandidátkách. A hlavně: centrála jakékoli politické strany budoucnosti musí vypadat jako směs organizační práce, think tanku a malého vydavatelského domu plného výstupů na sociálních sítích a podcastů. Digitální projekt XTV ukázal cestu.ODS musí všechny tyto změny udělat rychle i proto, že jejím hlavním nebezpečím je jihočeský hejtman Kuba, který se dost možná pokusí o založení vlastního hnutí.
Dosiaľ zverejnené dokumenty z vyšetrovania amerického sexuálneho predátora Jeffreyho Epsteina približujú jeho priateľstvá a väzby na mnohých prominentných ľudí a politikov doma i vo svete. Medzi inými aj poradcu slovenského premiéra Miroslava Lajčáka. Najočakávanejším odhalením sú pritom informácie o americkom prezidentovi Donaldovi Trumpovi, ktorý s ním bol v úzkom profesionálnom aj osobnom kontakte. Teraz Kongres Spojených štátov zaviazal ministerstvo spravodlivosti, aby zverejnilo všetky zverejniteľné dokumenty z vyšetrovania. Ako sa k tomu stavia Donald Trump a čo sa z nich môžeme, ale aj nemusíme dozvedieť? Nikola Šuliková Bajánová sa o tomto prelomovom bode pre americkú politiku aj republikánov rozpráva s redaktorom zahraničného oddelenia denníka SME Danielom Hoťkom. Zdroje zvukov: TA3, Markíza, YouTube/Times Now, DW News, New York Post Odporúčanie Leni Riefenstahlová bola dvornou filmárkou nacistického Nemecka. Jej najznámejším dielom je film s názvom Triumf vôle, zachytávajúci ríšsky zjazd NSDAP v Norimbergu v 1934. Po vojne sa všemožne snažila mať svoj obraz na verejnosti pod kontrolou a ľudí presviedčala o tom, že nebola nacistkou, ale len dokumentaristkou zachytávajúcou dianie na objednávku. Dokument Riefenstahl, ktorý sa dá aktuálne vidieť v kinách, tento obraz vďaka doteraz nevideným a nepočutým prameňom veľmi efektne konfrontuje a aj preto je mojím dnešným odporúčaním na záver. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Con Scalable investi in azioni e ETF con un partner 100% tedesco, sicuro e regolamentato. Crei piani di accumulo senza costi d'ordine e inoltre ricevi il 3,50% di interessi sulla liquidità* fino al 31 dicembre 2025, senza vincoli.
Patří k dobrému tónu posledních let zlehčovat události z listopadu 1989 poukazováním na to, že šlo o „státní převrat“ (komunisté) nebo že „revoluce byla řízená“ (F. Turek). Jiní zase tvrdí, že nešlo o revoluci, ale jen o předání moci. A to je špatně? Předáním moci přece revoluce začínají – může to být poklidnou nebo násilnou cestou. Titíž lidé, kteří vytýkají sametové revoluci její mírový ráz, by v případě násilného průběhu dnes fňukali, že to nešlo mírovou cestou jako v Polsku a Maďarsku. Prostě – šlo to, jak to šlo.Podstatné je, že skutečná revoluce nastala až po změně politické garnitury, která musela vlastnicky proměnit ráz celé ekonomiky a naše zahraničněpolitické ukotvení (EU, NATO). Samozřejmě, že tajné služby všech zemí se pokoušely ovlivnit průběh těchto událostí. Podstatné ovšem je, že tehdejší vládcové našeho prostoru, kteří dnes sedí v Moskvě, jsou roztrpčeni tím, že vyklidili tento region. Putinovo stanovisko je to nejlepší doporučení, že to před 36 lety vlastně nedopadlo tak špatně.V těchto týdnech dochází k předání jiné moci – od odstupující Fialovy k Babišově garnituře. Problém je, že firma Agrofert, patřící Babišovi, je největším příjemcem evropských zemědělských dotací a sám Babiš je podle zákona z roku 2017 ve těžkém střetu zájmů. Navíc prezident republiky při sestavování vlády je vázán nálezem Ústavního soudu (IV. ÚS 17/20) z února 2020, kde se praví, že „je povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády, k tomu, zda jmenováním může střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který ústava, popř. zákon předvídá“.Tohle je podstata střetu Petra Pavla a Andreje Babiše – nikoli osobní konflikt bývalých kandidátů na prezidenta republiky.