POPULARITY
Categories
Tohle už fakt není normální. Andrej Babiš přiletěl minulý týden do Paříže na setkání Koalice ochotných, kde zopakoval, co řekl už v Ankaře: nic na projekty protiraketové obrany a Ukrajinu nedáme, sami máme málo. Fajn, to by člověk mohl akceptovat jako politické stanovisko, s nímž může nesouhlasit, ale měl by ho brát na vědomí.Proč ale premiér zároveň pustil fantazii z uzdy a kompaktní skupině států v čele s Británií a Francií doporučil, aby vyloučila všechny nečleny EU a založila vývoj protiletecké obrany výhradně na členech Evropské unie? Nevysvětlil, proč by zrovna v tomhle efektivně spolupracujícím společenství zemí měly chybět Británie, Norsko, Kanada a další státy.K této nezvyklé zahraničněpolitické iniciativě se vrátil na tiskové konferenci vlády a jeho zdůvodnění bylo obtížné porozumět. Vůbec pondělní tiskovky vlády se začínají měnit v něco, co starší generace znají jako vystoupení posledního komunistického pohlavára Miloše Jakeše na Červeném Hrádku (viz YouTube). Pro tento formát je charakteristické řetězení myšlenek, skákání z tématu na téma, nedokončená souvětí plná vsuvek a obtížně pochopitelných sdělení.Jeden by měl dojem, že jde o zvláštní mozkové blackouty, které nejstaršího premiéra zemí Evropské unie spolehlivě odvádějí od základní myšlenky, jež se ztrácí ve změti pocitů a výkřiků.Je to ještě politika, nebo jsme svědky velmi pozdního odpoledne jednoho byznysmena, toho času premiéra České republiky?
Sinolog a religionista Jakub Otčenášek z Vysoké školy ekonomické v Praze se dlouhodobě věnuje čínské kultuře, náboženství a politickému myšlení. V novém díle Hergot! s ním rozebíráme fascinující paradox: jak je možné, že v zemi, která se v moderní době prohlásila za vědecky ateistickou, duchové a démoni vlastně nikdy nezmizeli a jak se z nich stal nástroj politické moci?
„Koření hodně svou kuchyni a pak jsou překvapeni, že z toho někteří kýchají, případně že chtějí taky přikořenit a že konflikt vyvolává – k překvapení Motoristů – další konflikt,“ glosuje jednání představitelů nejmenší vládní strany politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje poslední vývoj „extrémní kohabitace“ nebo nový průzkum agentury STEM/MARK poukazující na zklamaná očekávání voličů.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Koření hodně svou kuchyni a pak jsou překvapeni, že z toho někteří kýchají, případně že chtějí taky přikořenit a že konflikt vyvolává – k překvapení Motoristů – další konflikt,“ glosuje jednání představitelů nejmenší vládní strany politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje poslední vývoj „extrémní kohabitace“ nebo nový průzkum agentury STEM/MARK poukazující na zklamaná očekávání voličů.
Sinolog a religionista Jakub Otčenášek z Vysoké školy ekonomické v Praze se dlouhodobě věnuje čínské kultuře, náboženství a politickému myšlení. V novém díle Hergot! s ním rozebíráme fascinující paradox: jak je možné, že v zemi, která se v moderní době prohlásila za vědecky ateistickou, duchové a démoni vlastně nikdy nezmizeli a jak se z nich stal nástroj politické moci?Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tema Mosta Radija Slobodna Evropa bila je kakve su šanse opozicije pobijedi na oktobarskim izborima za predsjednika Republike Srpske. Sagovornici su bili dva politička analitičara iz Banjaluke - Tanja Topić i Đorđe Vujatović.
Zápasy rozdelené na štvrtiny kvôli reklamám, rušenie červených kariet po telefonáte z Bieleho domu a bizarné nápady na rušenie ofsajdov. Mení americký prístup k športu tvár najpopulárnejšej hry na svete? S publicistom a spisovateľom Samom Marcom sme sa rozprávali aj o tom, ako politické rozhodnutia a komercia ovplyvnili ostatné Majstrovstvá sveta vo futbale.
Türk Deniz Kuvvetlerinin Lazkiye ziyareti, ikili ilişkilerin geliştirilmesinin de ötesinde, bölgesel güvenlik mimarisini dönüştürecek gelişmelerin yaşanacağına işaret etmektedir. Yazan: Prof. Dr. Hüseyin AlptekinSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
CAATSA yaptırımlarının kaldırılması Türk savunma ürünlerinin ABD'ye satılmasının önünü açacak olup Savunma Sanayii Başkanlığı'na uygulanan ambargo da kaldırılacaktır. Bunun yanı sıra, F-35'lerin Türkiye'ye satışı mümkün olabilecektir.Yazan: Doç. Dr. Kürşat KorkmazSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Česká veřejnost už doufala, že nekonečný politický seriál na téma Češi na summitu NATO skončí. Tak nějak se pociťovalo, že prezident Pavel nebyl tak úplně izolovaný, jak ohlašoval ministr zahraničí Macinka, ani to neskončilo jasným vítězstvím premiéra, jak ohlašovalo okolí Andreje Babiše.Premiér však po návratu neudržel nervy na uzdě a ve svém pravidelném nedělním „príhovoru“ se pokusil udělat z bílé černou. Svůj zbytečný konflikt s prezidentem tak znovu rozfoukal a nepřímo dal najevo, jak mu nepovedené angažmá během summitu leží v žaludku.Výsledkem jeho angažmá bylo trapné podání ruky americkému prezidentovi a fakt, že na setkání špiček zemí NATO musel mluvit až jako poslední a ještě zkrátit svůj projev na dvě minuty. Aby tuhle blamáž překryl, ostře zaútočil na prezidenta republiky, který mu mezitím vyslal několik přátelských podání rukou.Proč ovládly stát tyhle neproduktivní spory?
Taraflar, doğrudan ve kapsamlı bir savaştan kaçınırken kendi stratejik hedefleri doğrultusunda sınırlı askeri operasyonlar, ekonomik yaptırımlar ve diplomatik baskılar yoluyla kontrollü tırmanmayı sürdürmektedir.Yazan: Bilgehan AlagözSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Hrozba, že Rusko bude eskalovať konflikt s niektorou z členských krajín NATO, aby otestovalo jednotu i akcieschopnosť Aliancie je síce malá, ale nie je to vylúčené. Tvrdí to profesor politológie Jozef Bátora. Slovensko sa podľa neho správa veľmi nezodpovedne a zahraničná politika Roberta Fica predstavuje pre našu krajinu vážnu bezpečnostnú hrozbu. Čo ukázal summit NATO a kam nás vedie premiér Fico? Viac ako päťdesiat miliárd do nových zbraní ako aj záväzok poskytnúť Ukrajine vojenskú pomoc v hodnote 70 miliárd, to je odpoveď NATO na “dlhodobú hrozbu, ktorú podľa Aliancie pre euroatlantickú bezpečnosť a stabilitu predstavuje Rusko.“ Summit v Turecku tak potvrdil, že éra takzvanej mierovej dividendy je definitívne pochovaná a Aliancia prepína na vojnové hospodárstvo s cieľom dosiahnuť päťpercentné výdavky HDP na obranu. Kým generálny tajomník Mark Rutte hovorí o jednote a akcieschopnosti, pod povrchom buble zásadný spor medzi Spojenými štátmi a európskymi členmi aliancie. Náš kontinent tak stojí pred kľúčovou až existenčnou otázkou: Dokáže Európa premeniť miliardové prísľuby na reálnu bojaschopnosť skôr, než sa americký jadrový dáždnik definitívne zavrie a unesieme hrozby z Kremľa úplne sami? No a kde v tom všetkom sa ocitlo Slovensko, ktoré sa pod vedením Roberta Fica správa ako čierny pasažier kolektívnej bezpečnosti? Téma dnešného podcastu s profesorom politológie Jozefom Bátorom. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Hrozba, že Rusko bude eskalovať konflikt s niektorou z členských krajín NATO, aby otestovalo jednotu i akcieschopnosť Aliancie je síce malá, ale nie je to vylúčené. Tvrdí to profesor politológie Jozef Bátora. Slovensko sa podľa neho správa veľmi nezodpovedne a zahraničná politika Roberta Fica predstavuje pre našu krajinu vážnu bezpečnostnú hrozbu. Čo ukázal summit NATO a kam nás vedie premiér Fico? Viac ako päťdesiat miliárd do nových zbraní ako aj záväzok poskytnúť Ukrajine vojenskú pomoc v hodnote 70 miliárd, to je odpoveď NATO na “dlhodobú hrozbu, ktorú podľa Aliancie pre euroatlantickú bezpečnosť a stabilitu predstavuje Rusko.“ Summit v Turecku tak potvrdil, že éra takzvanej mierovej dividendy je definitívne pochovaná a Aliancia prepína na vojnové hospodárstvo s cieľom dosiahnuť päťpercentné výdavky HDP na obranu. Kým generálny tajomník Mark Rutte hovorí o jednote a akcieschopnosti, pod povrchom buble zásadný spor medzi Spojenými štátmi a európskymi členmi aliancie. Náš kontinent tak stojí pred kľúčovou až existenčnou otázkou: Dokáže Európa premeniť miliardové prísľuby na reálnu bojaschopnosť skôr, než sa americký jadrový dáždnik definitívne zavrie a unesieme hrozby z Kremľa úplne sami? No a kde v tom všetkom sa ocitlo Slovensko, ktoré sa pod vedením Roberta Fica správa ako čierny pasažier kolektívnej bezpečnosti? Téma dnešného podcastu s profesorom politológie Jozefom Bátorom. Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Všechno začalo jako spor prezidenta republiky a ministra zahraničí. Dnes už to má také ústavněprávní podobu, protože minulý týden podal vládní poslanec Libor Vondráček pozměňovací návrh, aby hlavě státu byla odebrána pravomoc jmenovat vedoucí některých mezinárodních misí. Roztáčí se další kolo sporů, protože Petr Pavel musí chránit prezidentský úřad jako instituci, takže nejspíš to skončí další žalobou u Ústavního soudu.Když před čtrnácti dny pronesl Andrej Babiš na adresu Ústavního soudu, že respektuje jeho rozhodnutí ohledně účasti prezidenta v delegaci na summit NATO, označil to novinář Martin Weiss za státnický postoj. Vydrželo to ovšem jen pár dnů a dnes je Andrej Babiš v čele protiprezidentského tažení.Proč to dělá? Jednak se on i celá vláda obávají toho, že budou mít na summitu v Ankaře nepohodlného svědka svého kličkování před šéfy NATO. Zároveň se Babiš připravuje na prezidentské volby, protože si vyhodnotil, že Petra Pavla nechce mít v dalších letech na Pražském hradě, protože mu leccos z jeho politických plánů komplikuje.Dosud ale neřekli podstatnou věc: co vlastně chtějí dělat v Ankaře? Jaká je česká pozice, s níž vystoupí na summitu? Z jakých zdrojů chtějí navýšit peníze na armádu?
Avrupa güvenliği sadece caydırıcılığa dayanan tek boyutlu bir vizyonla sağlanamaz. Avrupa çok daha etkin bir diplomasiye ve daha geniş çaplı bir uluslararası angajmana da ihtiyaç duyuyor. Yazan: Thomas GremingerSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Hatalmas versenyfutást folytat a magyar kormány az idővel annak érdekében, hogy az EU-s forrásokhoz hozzá tudjunk jutni, miközben az EU-ban ennél sokkal nagyobb összegekről folyik a késhegyig menő vita. Vajon magyar viszonyok között mire elég a 10 milliárd eurós helyreállítási pénz? És hogyan lehet ezt értelmesen felhasználni, nem megy-e a sietség a minőség rovására? Sok, nagyon sok, vagy kicsit több az EU következő hétéves, majdnem 2 ezer milliárdos költségvetése? És ki fogja megvétózni Orbán helyett? Az EUrologus és a HVG közös podcastjában, az EUfóriában Darvas Zsolttal, a brüsszeli Bruegel Intézet vezető kutatójával, a Corvinus Egyetem tudományos főmunkatársával beszélgettünk a Magyarországnak járó EU-s pénzekről és az EU egyre növekvő büdzséjéről.
Kun. Virgilijus Poškus ir kun. Arnoldas Valkauskas kalba apie krikščionio santykį su politika, visuomeniniu gyvenimu ir sąžine. Ar tikintis žmogus turi savo tikėjimą palikti tik privačioje erdvėje? Ar krikščionis gali sakyti: „Aš tik pasimelsiu, o viešieji reikalai manęs neliečia“? O gal Evangelija įpareigoja ne tik melstis, bet ir atsakingai veikti pasaulyje? Pokalbyje svarstoma, kuo skiriasi krikščioniškas dalyvavimas visuomenėje nuo susitapatinimo su politinėmis partijomis, ideologijomis ar valdžios interesais. Kunigai remiasi Šventuoju Raštu, Katalikų Bažnyčios Katekizmu, Vatikano II Susirinkimo mokymu ir Bažnyčios istorijos pavyzdžiais. Kalbama apie tai, kad krikščionis yra pasaulyje, bet ne iš pasaulio; jo galutinė viltis nėra politinė sistema, tačiau meilė Dievui ir artimui neleidžia abejingai stebėti neteisybės, melo, žmogaus orumo menkinimo ar sąžinei prieštaraujančių įstatymų. Ši laida kviečia savęs paklausti: ar mano tikėjimas turi poveikį tik mano asmeninei maldai, ar ir mano viešai atsakomybei? Kunigai primena, kad Bažnyčia neturi tapti politine bendruomene, tačiau ji turi teisę ir pareigą kalbėti moraliniais klausimais, kai paliečiamos pagrindinės žmogaus teisės, bendrasis gėris ir sielų išganymas. Krikščioniškas atsakas nėra nei prisitaikėliškas tylėjimas, nei nuolatinis bambėjimas prieš valdžią, bet drąsus, sąžiningas ir Evangelijai ištikimas veikimas. Pokalbyje prisimenami ir konkretūs istorijos pavyzdžiai — nuo ankstyvosios Bažnyčios iki Motiejaus Valančiaus, Antano Mackevičiaus, Lietuvos Katalikų Bažnyčios kronikos, sovietmečio ir kitų laikotarpių, kai tikintieji turėjo rinktis tarp patogaus tylėjimo ir ištikimybės tiesai. Laida kviečia nebijoti atsakomybės, ieškoti bendraminčių, burtis, melstis, veikti ir prašyti Dievo drąsos ten, kur krikščionio sąžinė nebeleidžia likti nuošalyje.
Türkiye, NATO 3.0 sürecine derinlikli katkılar sunacak tüm donanıma fazlasıyla sahip. Cevap bekleyen asıl soru, müttefiklerin dönemin ruhunun gerektirdiği stratejik öngörüyü sergileyip sergilemeyeceği olacak. Yazan: Hüseyin DiriözSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Politika na sovraštvo, ko cilj opravičuje sredstva, ideološka zastrupljenost, polarizacije, kulturni boji, kovanje novih in novih zarot, razstava brezsramnega primitivizma ob saramagovski slepoti, ki se zajeda v vse družbene plasti, ustvari vzdušje vsesplošne sumničavosti, ko nihče več ne verjame nikomur.
Ranní telefonát: Představujeme: Adoptuj si politika. Host: Tomáš Růžička.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Má smysl vyznat se v tom o co jde v debatě o zákonu a financování veřejnoprávních médií. Udělejte si názor sami, nemusíte souhlasit se mnou ani s dámou, která dnes usedla za mikrofon proti mě. Ale prosím nenechejte to plavat, že to rozhodnou jiní. Změny a důsledky pocítíme všichni, i když si třeba nikdy nepustíte českou televizi nebo Český rozhlas. Má proto smysl, získat nějakou vlastní orientaci.Právě teď sledujete kompletní rozhovor pro moje odběratele. Je v plné, dvojnásobné délce a nebudou nás přerušovat reklamy.Docentka Alice Němcová Tejkalová je vedoucí katedry žurnalistiky na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Jako expert se účastní i jednání s premiérem, s poslanci a jejich mediálním výborem. Z vlastní zkušenosti zná i praxi v mediálních domech. Je tedy na slovo vzatá odbornice v souvislosti se současnou vyhrocenou debatou o financování a o budoucnosti veřejnoprávních médií. Debata byla místy docela ostrá a konkrétní, protože na nějaké tanečky kolem zjevného dění teď není čas.Díky moc za poslech - dneska nejen za naše setkání na kanále Hausbot PH. Ale také chci poděkovat za vaši ochotu přemýšlet o společenských a občanských tématech. Nemusíme být politici, nemusíme organizovat pouliční hnutí, ale nad některými problémy bychom neměli odklánět hlavu. Vážím si toho, že přemýšlíte. A zvu vás na můj odběratelský kanál na herohero, kde má tento rozhovor dvojnásobnou délku, a kde nás nepřerušují reklamy. Mějte krásně, Váš Petr HorkýOdkaz na můj předplatitelský kanál: www.herohero.co/petrhorky 00:00 Změna financování médií veřejné služby.08:17 Co způsobí méně peněz pro veřejnoprávní média.18:32 Je to snaha o nápravu nebo jednoduše boj o vliv?29:49 Chybí debata - jak to?Support the show
Jak se proměňují vztahy Česka a sousedních států? Kdo je teď naším nejbližším spojencem ve střední Evropě? Kdo se od nás naopak vzdaluje? Jak vztahy v našem regionu komplikují historické události a skutečné i domnělé křivdy minulosti? Podaří se po konci Viktora Orbána zresuscitovat Visegrádskou skupinu zahrnující Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko?Především o střední Evropě se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Martinem Ehlem, hlavním analytikem Hospodářských novin, který se zabývá minulostí, současností a budoucností tohoto regionu.
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Izraelio vyriausybė prieš kelias dienas masines armėnų žudynes Pirmojo pasaulinio karo laikais vienbalsiai pripažino genocidu. Tokį žingsnį griežtai sukritikavo Turkija ir Azerbaidžanas. Lietuvoje, kaip ir daugelyje valstybių, armėnų tautos genocidas yra pripažintas. Kodėl prieš daugiau kaip šimtą metų įvykę žiaurūs įvykiai iki šiol vertinami skirtingai ir kelia diplomatinę įtampą? Išsamiau – Vilniaus universiteto Istorijos fakulteto docentė Dovilė Troskovaitė ir neseniai iš Armėnijos grįžusi NARA žurnalistė Sigita Vegytė.Ved. Darius Matas.
Vypadá to, že česká politika se v posledních týdnech peče výhradně na jižní Moravě. Nejdříve se v Brně konaly Sudetoněmecké dny, které se staly záminkou k vyvolávání nacionalistických démonů. Minulý týden zase brněnský Ústavní soud rozhodl ve svém předběžném stanovisku o účasti prezidenta republiky na summitu NATO. No a v závěru týdne byli na strážnickém folklórním festivalu vypískáni ministr kultury a ministr zahraničí.Navenek tyhle tři politické kauzy působí jako zásadní spory o principy. Ve skutečnosti jde o nesmyslné konflikty, které jen rozbíjejí českou společnost a dávají sporům ráz fanouškovských bojů mezi Spartou a Slavií. Ve všech těchto příbězích mají hlavní podíl Motoristé v čele se svým předsedou Petrem Macinkou. Všechny „principiální“ spory šlo ve skutečnosti vyřešit dohodami hlavních aktérů a koncentrovat se přitom na skutečně podstatné otázky naší doby.Vedení Motoristů se však radikalizuje a sází na veřejné vyvolávání konfliktů, které má ten efekt, že většinu veřejnosti odpudí, ale na menšinu stoupenců působí sympaticky a neotřele, takže to pomáhá budovat tvrdé jádro příznivců. V takovém prostředí je hledání českých národních pozic stále složitější. A do toho přichází vypískání Oty Klempíře a Petra Macinky na strážnickém festivalu folklórní hudby.Otázkou je, zda jde o předzvěst toho, že se Motoristé stanou pro Andreje Babiše neúnosnou koulí na noze, kterou budou muset pro zachování své vládní pozice nějak v exekutivě odsunout.
Srečna je lahko država, ki se toliko ukvarja s svojimi proslavami … Domoljubje namreč ni le mahanje z zastavicami, prepevanje besede Slovenija, je tudi kritičnost in zmožnost dialoga. Je spoštovanje institucij in skupnih pravil igre. Spodobnost in vljudnost. Dialog pa je več kot le pogovor, ne gre le za to, kdo bo zmagal ali kdo bo imel močnejše očitke. Pomemben del dialoga je poslušanje in iskanje tistega, kar je res. Resnice. Ta tudi v postresničnem svetu ni le beseda, v katero lahko poljubno vstaviš piko. V oddaji so uporabljeni posnetki iz informativnih oddaj RTV Slovenija pa tudi: Poročilo neodvisne komisije Združenih narodov za zasedena palestinska ozemlja Intervju Donalda Trumpa za portal Axios Ministrica za kulturo Ignacija Fridl Jarc na Fb ob ustanovitvi Muzeja slovenske osamosvojitve Studio ob 17ih Kje je Slovenija po 35 letih in kakšna prihodnost nas čaka? Oddajo je pripravila Nataša Mulec. Vroči mikrofon Za produktivnost rabiš zdrave ljudi, ki ga je ob festivalu delavskega filma Kamerat pripravil Gorazd Rečnik. Pa še knjižna priporočila: esej Prafašizem Umberta Eca Jason Stanley: Kako deluje fašizem (Politika nas in njih) vsa dela Slavenke Drakulič. Tudi Kako smo preživeli komunizem in se celo smejali.
Starmer'ın göreve gelir gelmez attığı yanlış adımlar ve halka ilham verecek net bir vizyon ortaya koyamaması, hükümetin hem sağa hem de sola oy kaptırmasına yol açtı. Doğal olarak, yol arkadaşlarının bu tabloya tahammülü de bir yere kadardı. Yazan: Tim BaleSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Brüksel'de verilen mesajlar, NATO yeni bir döneme hazırlanırken Türkiye'nin de bu dönüşümün yalnızca izleyicisi değil, yön veren aktörlerinden biri olma iddiasını koruduğunu gösteriyor. Yazan: Prof. Dr. Aylin Ünver NoiSeslendiren: Halil İbrahim Ciğer
Takáts Tamás három gyerek édesapja, de közülük csak a legidősebb Máté vállalja a nyilvánosságot. Ő és apja most őszintén mesélnek családról, hitről, konfliktusokról, megbocsátásról és arról a szeretetről, amely minden nézetkülönbségnél erősebb kötelék közöttük. Hosted by Simplecast, an AdsWizz company. See https://pcm.adswizz.com for information about our collection and use of personal data for advertising.
Tento podcast bude o paradoxu české politiky, kdy vláda jako celek není příliš oblíbená (průzkum CVVM), ale ANO a Andrej Babiš mají výraznou důvěru českých voličů.Začínáme tvrzením, že jediným autentickým politikem v české vládě je Petr Macinka. Není to kladné nebo záporné hodnocení jeho osoby a politiky. Spíš se v tom zrcadlí to, že jeho pozice nestojí a nepadá s Babišem a zájmy Agrofertu. Zbytek vládní sestavy tvoří lidé, jejichž politická kariéra je závislá na Babišovi. Proto si Macinka může vůči premiérovi dovolit luxus mít svůj názor a svou stranickou strategii.Tím se dostáváme k důvodu, proč vláda rozhodla, že Petr Pavel nepojede na summit NATO do Ankary. Petr Macinka zvítězil v této taktické bitvě, zřejmě i proti vůli Andreje Babiše. Současně dokázal svou reálnou sílu. Bylo to však vítězství v bitvě, ne ve válce. Naznačuje to však, že by právě on mohl být lídrem českých nacionalistických populistů, kteří se budou nejspíš chtít před příštími volbami (a po odchodu Tomia Okamury) sjednotit do jednoho bloku.A ještě k paradoxu české politiky. Babišovi voliči svému lídrovi bezmezně důvěřují, ale také oni cítí, že jeho okolí je amatérské a dopouští se řady chyb. Omlouvají to známými slovy, že až se o tom Babiš dozví, jistě to změní. Premiér je v tom každý týden utvrzuje, když rozehrává mediální hry ve stylu: „Všechno mám pod kontrolou, vším se zabývám.“Jak to skončí?
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
V prosinci 2025 Andrej Babiš sliboval prezidentu republiky, že vyřeší svůj střet zájmů. Teď už konečně víme jak. Skupina vládních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem a Filipem Turkem předložila novelu zákona o střetu zájmů. Už po prvním přečtení je jasné – to není zákon, který má řešit střet zájmů, to je plošná amnestie na všechny minulé, současné i budoucí dotační požadavky Babišových firem.Podstatou novely je, že každý ministr může pro své soukromé firmy pobírat dotace, jen musí být z jiného ministerstva, než které řídí. Premiér podle této normy nestojí v čele žádného, takže může čerpat podle ctěné libosti. Dále se vymáhání neoprávněně přidělených dotací zkracuje z 10 na 4 roky. Střet zájmů se také nevztahuje na nárokové dotace (v portfoliu Agrofertu jich je 90 procent).Tahle poslanecká iniciativa byla zveřejněna ve stejnou dobu, kdy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond vyzval 28 dceřiných společností holdingu Agrofert k navrácení dotací. Poté, co se chce Andrej Babiš změnou trestního řádu vyvinit z kauzy Čapí hnízdo, čili si de facto udělit milost, přichází další rána v podobě faktické amnestie.Otázka zní: nebylo by lepší vpustit Babiše ke státnímu pokladu, aby si vzal, co chce, než tohle pomalé vysávání veřejných peněz?
Občanská demokratická strana o víkendu představila své vize. Vrací se na politickou scénu autentická pravice? Je chystaná novela o střetu zájmů službou veřejnosti, nebo jde na ruku Andreji Babišovi? A jak se opozici - nejen v případě novely lex Babiš - daří brzdit a kontrolovat vládnutí ANO, Motoristů a SPD? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora TachecíVšechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem.
Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš oznámil po pondělním jednání vlády zpřísnění protidrogové politiky s osmnácti opatřeními ve čtyřech zákonech. Uvedl, že nebude dělat liberální protidrogovou politiku, která v Česku byla doposud. Například bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ale namítá, že kroky Babišovy vlády přivedou Českou republiku před rok 1989. Místo řešení problémů se závislostmi jde podle Vobořila o šikanu a ideologii. Co přesně kabinet ANO, SPD a Motoristů chystá? Proč šéf ANO změnil postoj k adiktologům a adiktoložkám? Čím by vláda mohla protidrogovou politiku udusit a co by ji mohlo naopak napravit? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Brolík.
Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Jaké ekonomické dopady může mít změna přístupu k drogám? Proč je v Česku tak velká tolerance k alkoholu? A k čemu dospěla nejnovější analýza, která porovnávala, kolik vybírá stát na daních z příjmu a z majetku u nás a v jiných státech Evropské unie? Poslechněte si rozhovor se sociologem Danielem Prokopem ze společnosti PAQ Research.
Šest měsíců po nástupu nové vlády je jasné jedno: Babišova vláda z let 2017–2021 bude odlišná od té současné. Andrej Babiš ročník 2026 se odpojil od toho z první vlády a provádí radikální otočku.Projevem může být centralizace moci, kterou dovedl k absolutní dokonalosti tím, že nezapojuje špičkové politiky hnutí ANO do rozhodování a všechno ovládá malý okruh lidí kolem Thunde Barthy, Michaely Pobořilové a Anety Zicklerové. Ani ministři nemají jistotu, protože premiér Babiš má tým poradců, kteří spolurozhodují o resortní politice. Vytváří tak model ÚV KSČ, kdy ministři byli politicky podřízeni politickým tajemníkům.Nejradikálnější je obrat v protidrogové politice, který je tak překotný a nepochopitelný, že to zavdává pochybnosti, co bylo jeho důvodem. Nový je také Babišův přístup k médiím, který je založen na dobrých vztazích s vlastníky médií a zároveň doplněn brutálním útokem na všechny, kteří nechtějí spolupracovat.Otázkou je: podvolí se majitel Seznamu Ivo Lukačovič a udělá ze svých médií krotké psíky?
A Big Brother 1. évadának ezüstérmese Kormos Bálint, Koby volt. Amikor 2002 után épp megbukott Orbán Viktor első kormánya a vicc kedvéért beköltözött a Big Brother Házba, de akkor még nem foglalkozott a politikával. A designerként dolgozó Koby életét később több ponton is meghatározta a politika, például a Kurucinfón is írtak róla, szélsőjobboldaliak tiltakoztak egy kiállítása kapcsán. Koby arról is mesélt, hogy milyen volt együtt dolgozni Kulcsár Krisztiánnal, amikor a Magyarock szurkolói márkát tervezték, és beszámolt róla, hogy milyen embernek ismerte meg Németh Balázst. Beszélgetésünkben szóba kerül a média felelőssége és az elmúlt 16 év, valamint az is, hogy hogyan lehetne kikerülni a kollektív depresszióból.Ha kíváncsi vagy a Big Brother 1. Történetére, ajánljuk Klág Dávid cikkét:https://telex.hu/after/2022/12/21/bb-parkanyi-evi-big-brother-husz-ev-evfordulo-tv2-valosagshow—00:00 - Big Brother, tévézés, a média felelőssége19:06 - Designer-karrier, Magyarock27:34 - Politika, ellenségképek, kollektív depresszióLegyél rendszeres támogató!https://cause.lundadonate.org/partizan/adomanyPartizán webshop:https://shop.partizan.hu/—Írj nekünk!Ha van egy sztorid, tipped vagy ötleted:szerkesztoseg@partizan.huBizalmas információ esetén:partizanbudapest@protonmail.com(Ahhoz, hogy titkosított módon tudj írni, regisztrálj te is egy protonmail-es címet.)Támogatások, események, webshop, egyéb ügyek:info@partizan.hu—Csatlakozz a Partizán közösségéhez, értesülj elsőként eseményeinkről, akcióinkról!https://csapat.partizanmedia.hu/forms/maradjunk-kapcsolatban—Legyél önkéntes!Csatlakozz a Partizán önkéntes csapatához:https://csapat.partizanmedia.hu/forms/csatlakozz-te-is-a-partizan-onkenteseihez—Iratkozz fel tematikus hírleveleinkre!Partizán Szerkesztőségi Hírlevélhttps://csapat.partizanmedia.hu/forms/iratkozz-fel-a-partizan-szerkesztoinek-hirlevelereHeti Feledyhttps://csapat.partizanmedia.hu/forms/partizan-heti-feledy
Gost epizode je dr. Tom Potokar, britanski plastični kirurg slovenskih korenin, specializiran za opekline in rekonstruktivno vojno kirurgijo. Slovenski podnapisi na voljo na youtube: https://youtu.be/FhpAGkqcKKc V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Slovenstvo, Kamnik in vprašanje identitete Človeštvo, plemensko razmišljanje in kriza voditeljstva Od novinarstva do Zdravnikov brez meja Kambodža: prvi teren, bolnišnica in minska polja Bosna, Tuzla in konvoj medicinske pomoči Pot v kirurgijo, Južna Afrika in specializacija za opekline Budizem, ego in razumevanje trpljenja Medicina, dokazi in zdravljenje hudih opeklin Gaza: vstop, bolnišnica Šifa in delo med bombardiranjem Politika, odgovornost, vojna in upanje za prihodnost
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Ministryně financí Alena Schillerová představila na Národním ekonomickém fóru, které uspořádala organizace spojená s hnutím ANO, svůj ekonomický program. Za hlavní nástroj ekonomické politiky označila boj s šedou ekonomikou a chytré investice, získané dalším zadlužováním. Slovo dluh bylo však na Národním ekonomickém fóru považováno za sprosté. Profesor Švejnar, který ministryni financí v prvním bloku přizvukoval, navrhoval zásadně mluvit o kreditu. „Celý svět jede na kredit,“ prohlásil a jako příklad uvedl Německo po druhé světové válce.Ministryně Schillerová přišla s tvrzením, které zřejmě špatně opsala od ekonoma Havránka. Znělo, že zavedení elektronické evidence tržeb (EET) znamenalo zvýšení hrubého domácího produktu o 2–3 procenta. Následné zrušení prý znamenalo snížení o stejné procento. Když po tomto prohlášení neodešli ctihodní ekonomové ze sálu a naopak Schillerové po projevu zatleskali, je svědectvím toho, že na úrovni vlády se etabluje meme ekonomika.Ve druhé části svého projevu Schillerová zaútočila na vedení České národní banky, že nesnižuje úrokové sazby. Navzdory tomu, že v čele je Aleš Michl, bývalý poradce a nominant Andreje Babiše. Důvod je prostý. Michl a zbylých šest členů bankovní rady se obávají, že meme ekonomika této vlády způsobí opět inflační kolo. Jinak řečeno, obávají se, co udělají s ekonomikou nedávno rozvolněná rozpočtová pravidla, co vyvolá zvyšující se deficit státního rozpočtu, a sledují zdražování některých komodit (ropa, plyn, hnojiva) kvůli válce v Íránu.Podle zákona o České národní bance je přitom hlavním a jediným úkolem držet nízkou hladinu inflace a nepřipustit znehodnocení peněz a úspor. Jak to dopadne a proč Aleš Michl otočil a nechce snížit úrokové sazby, přestože v minulosti byl do funkce dosazen s opačným záměrem?
Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.
Bylo to jako blesk z čistého nebe. Na pořadu jednání české vlády minulé pondělí se ten bod vůbec nenacházel. Pak se najednou vynořil a všichni pro něj povinně hlasovali – osm rad vlády, pět oddělení a tři odbory byly přemístěny pod čtyři ministerstva.Na téhle restrukturalizaci není zajímavé, že proběhla, ale především jak proběhla. Nejvíce překvapeni byli špičkoví představitelé hnutí ANO, jako předsedkyně poslaneckého klubu Malá nebo místopředseda Poslanecké sněmovny Nacher. Tento případ ilustruje způsob, jak dochází uvnitř vlády k důležitým rozhodnutím. Je to sice koaliční většina několika stran, ale kromě ní má Andrej Babiš ještě jednu, jakýsi vnitřní kruh.V jeho čele stojí manažerka Agrofertu Tünde Bartha. V minulých měsících vyšla o této dámě řada článků, v nichž byla oceňována její pracovitost. Fajn, jejich autoři však neodpověděli na základní otázky: Jak je možné, že šéfka Úřadu vlády v posledních měsících reprezentuje Českou republiku na různých úrovních, přestože k tomu nemá demokratický mandát? Není vzhledem ke svým vazbám na úzkou skupinu maďarských politiků kolem Viktora Orbána bezpečnostním rizikem? Nenachází se vzhledem ke svému angažmá v různých firmách holdingu Agrofert ve střetu zájmů? A konečně: ke komu cítí primární loajalitu?Její působení na české politické scéně by odpovídalo něčemu mezi vicepremiérkou a zmocněnkyní vlády pro orbanizaci české politiky. Tato dáma má všechny parametry ruského proroka Grigorije Rasputina, který pobýval na carském dvoře krátce před pádem monarchie. Tehdejší carské šlechtě pil krev tím, že manipuloval ruskou politikou ve jménu nezřetelných zájmů. Nakonec byl odstraněn, ale pád monarchie Romanovců tím carská šlechta neodvrátila. Jak to bude u nás?Evidentní je, že jsme svědky tunelování parlamentarismu, protože vláda zneužívá tzv. poslaneckých návrhů zákona, které obcházejí zákonný proces připomínkového řízení k jednotlivým zákonům. A jak to dopadne? A co na to Jan Tleskač?
Politiku ovládol súboj vládneho, ale aj opozičného alibizmu a namiesto vládnutia nám politici ponúkajú potemkinovsky marketing. Slovensku pritom hrozí stopnutie eurofondov, ako i dôsledky nezvládnutej konsolidácie či stagnujúcej ekonomiky.Hrozba straty eurofondov, PPA a jej trestnoprávne kauzy všakovakých Fafokanov, pozastavenie výstavby strategickej prešovskej nemocnice či dobre známa kauza “Langoš.” Na strane druhej zasa kauza matky lídra PS Marty Šimečkovej, ale aj absencia zmysluplnej opozičnej alternatívy.Vládne nám už knieža Potemkin a nie premiér Fico? A zmenila sa politika zo správy vecí verejných už definitívne na obsahovo vyprázdnený a alibistický marketing?Téma dnešného podcastu so šéfom oddelenia politiky Aktualít Martinom Slizom.Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně.V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase.Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců.Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.
VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Poznáte jeho texty – teraz ich budete môcť aj počuť. Každú nedeľu vo svojej podcastovej aplikácii nájdete trochu iný formát Dobrého rána – Roth číta Marca. Eseje a komentáre publicistu Sama Marca v podaní herca Roberta Rotha. Načítaný text: https://www.sme.sk/komentare/c/potrebuje-slovenska-politika-zase-richarda-sulika-pise-samo-marec – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.