Podcasts about masarykovy

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tím se řídí v Simulačním centru Masarykovy univerzity. Budoucí lékaři tam trénují zákroky na modelech orgánů ještě před tím, než vstoupí na skutečný operační sál. - Co ovlivňuje stárnutí ženských pohlavních buněk? Jejich zásoby pomáhá stanovit krevní test u gynekologa. Co přesně měří? - Vytisknout si doma vesmírný satelit. I to je možné díky nové české náplni do běžných 3D tiskáren. Dokáže vytvořit věci do těch nejextrémnějších podmínek. Moderuje Ondřej Látal.

Největší zastánce brexitu je zpět a v nebývalé síle. Nigel Farage může zničit tradiční britský stranický systém. Přetahuje politické oponenty, slibuje hory doly a chce zatočit s nelegálními migranty. Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Masarykovy univerzity a hostující profesorku na Aston University v Birminghamu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá zelená rostlinka pokrývající hladiny rybníků může být v budoucnosti klíčem k levnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství. Tým brněnských studentů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického chce okřehek, neboli duckweed, vylepšit a vytvořit z něj udržitelný zdroj bílkovin pro hospodářská zvířata.

Největší zastánce brexitu je zpět a v nebývalé síle. Nigel Farage může zničit tradiční britský stranický systém. Přetahuje politické oponenty, slibuje hory doly a chce zatočit s nelegálními migranty. Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Masarykovy univerzity a hostující profesorku na Aston University v Birminghamu. Ptá se Matěj Skalický.

Pohyb jako součást léčby? U onkologických pacientů už dávno nejde „jen“ o rekonvalescenci, ale pravidelná fyzická aktivita může pomáhat zvládat vedlejší účinky léčby, zlepšovat psychiku i snížit riziko návratu nemoci.S MUDr. Kateřinou Kapounkovou, Ph.D., si ukážeme, proč i pacienti během nebo po onkologické léčbě mohou (a často by měli) cvičit, jaký pohyb je bezpečný a proč je ideální silový trénink pod dohledem. připomeneme, že prevence není jen slovo: podle WHO by se díky pohybu a změně životního stylu dalo předejít až 40 % nádorových onemocnění.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta1:30 V ČR je 600 000 lidí, kteří procházejí nebo prošli onkologickou léčbou. Jak jim pohyb pomáhá?3:30 Jak pohyb pomáhá se symptomy jako únava nebo lymfedém6:50 Vliv pohybu na psychiku a úzkosti09:30 Který druh pohybu je vhodný a kdy začít13:05 Proč je důležitá regenerace16:20 Silový trénink při onkologické léčbě20:20 Výživa a psychika jako součást léčby

Malá zelená rostlinka pokrývající hladiny rybníků může být v budoucnosti klíčem k levnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství. Tým brněnských studentů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického chce okřehek, neboli duckweed, vylepšit a vytvořit z něj udržitelný zdroj bílkovin pro hospodářská zvířata.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá filmové historičky Šárky Jelínek Gmiterkové z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a filmového historika z Národního filmového archivu Tomáše Hubáčka. Před 120 lety, 18. září 1905, se narodila Greta Garbo. Jedna z legend éry němého filmu a počátků filmu zvukového, která ukončila kariéru v pouhých 36 letech. Proč fascinovala a dodnes fascinuje publikum, ale i kolegyně a kolegy z filmové branže?

Saša Michailidis se ptá filmové historičky Šárky Jelínek Gmiterkové z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a filmového historika z Národního filmového archivu Tomáše Hubáčka. Před 120 lety, 18. září 1905, se narodila Greta Garbo. Jedna z legend éry němého filmu a počátků filmu zvukového, která ukončila kariéru v pouhých 36 letech. Proč fascinovala a dodnes fascinuje publikum, ale i kolegyně a kolegy z filmové branže?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovory s vědci, to je žánr, kterému se moc rád věnuji. Vždycky se něco úžasného dozvím a k tomu mne zahřeje zjištění, jak kvalitní jsou naši vědci i v mezinárodní konkurenci.Tento rozhovor vznikl během návratu z Antarktidy. Ale vztahuje se k nejmodernějším trendům. Oč jde? V Antarktidě žijí speciální druhy mikroorganismů zvaných rozsivky. Dokáží neuvěřitelné věci a mají vliv na celou planetu, dokonce i na naše životy – můj anebo váš. Navíc zpracovávají křemík, a tak o nich někteří spekulanti hovoří jako o organismech, které mohou vyvinout zcela nový druh života spojený s umělou inteligencí. Ale jsou to skutečně spíš spekulace – život vyloženě postavený na křemíku na rozdíl od našeho uhlíku zatím popsán není.Naproti tomu dokonce už i ve vědeckých odborných publikacích se objevila teorie, že rozsivky jsou tak podivné, tak atypické, že jsou představitelkami vesmírného života a na naši planetu se dostaly až s nárazem nějaké komety… slušné, že?Pojďte si poslechnout rozhovor s biologem Janem Kollárem, který pracoval na české antarktické stanici Masarykovy univerzity a dokonce některé nové druhy rozsivek sám objevil!Support the show

Kvůli globálním změnám klimatu ledovce tají, ustupují a odkrývají nová pobřeží. Znamená to zásadní proměnu krajiny, ekosystému, ale i ekonomiky. Detailně tento jev popsal mezinárodní tým vědců vedený Janem Kavanem z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva měsíce a pro strany se tak blíží okamžik, kdy odstartují nejostřejší fázi kampaně a pokusí se pohnout s předvolebními preferencemi. Co od závěru kampaně čekat? Hostem Ptám se já byl politolog Lubomír Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI. Necelé dva měsíve před volbami do Poslanecké sněmovny je jejich jasným favoritem opoziční hnutí ANO. Podle volebního modelu STEM si od minulého týdne sice mírně pohoršilo na 31,1 procenta, přesto dál přesvědčivě vede. Na druhém místě se drží vládní koalice Spolu, která si polepšila zhruba o půl procentního bodu na 21,3 procenta. Třetí je aktuálně hnutí SPD s 13,2 procenta. Za ním STAN s 10,5 a Piráti s 8,1 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí Stačilo!. Potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory by naopak nepřekočili Motoristé ani Přísaha. Zatímco zástupci ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem ani přes léto nepolevují a setkávají se denodenně s voliči v různých koutech republiky, vládní Spolu se chystá spustit ostrou fázi své kampaně až v druhé půlce srpna. Dokáže vládní koalice Spolu ještě zastavit rozjeté opoziční hnutí ANO? Jak můžou strany mobilizovat nerozhodnuté voliče? A o co jde Česku v letošních sněmovních volbách nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak fungovaly ve středověké Evropě mezilidské vztahy? V kolika letech se lidé brali a kolik členů měla typická středověká rodina? Odpověď vás nejspíš překvapí. Michaela Maleníková, host 63. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, svým výzkumem rozbíjí zažité předsudky o minulosti a nabourává tradiční představy o tom, co je a co není tradiční rodina. Velké komunity, volně uzavírané sňatky i spolubydlení byly v období vrcholného středověku naprosto běžné. V soužití panovala pestrost a variabilita. A co na to církev? Ta, jak se dozvídají archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti, byla mnohem liberálnější, než by se z dnešního pohledu mohlo zdát.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Románské umění v Čechách. Tímto názvem se v učebnicích, přehledových monografiích a slovnících charakterizuje vizuální kultura v českých zemích mezi 11. a 13. stoletím. Co když to ale nebylo ani “románské”, ani “umění”, ani v “Čechách”? Proč jsou tyto termíny tak problematické? Jak můžeme mluvit o vizuální produkci dob minulých bez přežitých, zkreslujících a navíc často mylných frází? Archeolog Jiří Macháček, historik umění Ivan Foletti a jejich host, historik umění Jan Klípa, ukazují, kolika mýty a historiografickými konstrukty se musí badatel probrat, než může jít opravdu na dřeň. Krátkých je na to i vyměřených pětadvacet minut 62. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá!Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

S MUDr. Janou Pazderkovou z infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem si povídáme o klíšťové encefalitidě a lymeské borelióze

S MUDr. Janou Pazderkovou z infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem si povídáme o klíšťové encefalitidě a lymeské boreliózeVšechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tým z Masarykovy univerzity poprvé kvantifikoval množství padlého dřeva potřebné k regeneraci lesa a podpoře biodiverzity. - Kromě krve, plazmy nebo ledviny lze darovat i stolici, která se využívá se pro takzvanou fekální transplantaci a má mít perfektní výsledky. Moderuje Lucie Vopálenská.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický.

Zatímco většina turistů jezdí do Milána nakupovat módu, vyfotit se na střeše Duoma či obdivovat moderní architekturu, málokdo si uvědomuje, jak zásadní význam má toto město pro studium raně středověkého umění. Pokud vstoupíme do baziliky sv. Ambrože, okamžitě si uvědomíme proč: její interiér je doslova mauzoleem artefaktů ze 4., 5., 9. a 10. století, které zde - i přes pohnuté osudy této stavby během válečných let minulého století - dodnes stojí v téměř nezměněném stavu. Uprostřed chrámu září ohromný zlatý oltář, který už z dálky přitahuje pozornost každého příchozího. Komu bylo dovoleno k tomuto předmětu ve středověku přistoupit? Jak se lišil pohled určený elitám a běžným věřícím? A jaký je vztah mezi drahocennými materiály a posvátnem? I o tom si povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti v 61. díle podcastu Středověk (jinak) trvá.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Je jediné svého druhu v ČR. Dnešní host Dopoledního expresu MUDr. Jana Táborská, primářka protetiky nám představí unikátní pracoviště, které se zaměřuje na mezioborovou spolupráci a poskytuje komplexní péči pacientům po amputacích pod jednou střechou. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policie oznámila minulý týden zadržení pěti mladých lidí, kteří chtěli podpálit synagogu v Brně, šířili nenávist a lákali zájemce do bojů v Sýrii. Případ je podle experta na extremismus a terorismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně vážný v tom, že zapadá do trendu, že se k džihádistickým praktikám hlásí velmi mladí lidé ve věku teenagerů. Mareš to uvedl v pořadu Echo Prime Time.Podle Mareše lze sledovat trend, kdy se radikalizují mladí, respektive náctiletí lidé. „Zároveň je ale vidět, že nejde o případ masového terorismu, který jsme viděli ve Francii či v Německu. Ale zároveň bych ho nebanalizoval, je vidět, že proces radikalizace se zintenzivňoval a mohlo dojít k nějakému násilnějšímu útoku,“ popsal Mareš.Islamismus podle něj v současnosti představuje jednu z alternativ, kde mohou mladí lidé najít jakési útočiště. Alternativou je podle něj třeba neonacismus. Pro dospívající to může být cesta nejen k tomu někam zapadnout, ale také mít pocit důležitosti. „Získávají tak pocit převahy nad svými vrstevníky, kterými člověk opovrhuje třeba i proto, že u nich nenašli zastání,“ uvedl Mareš s tím, že verbíři Islámského státu využívají celou řadu platforem, kde mladé lidi verbují.Nechtěl spekulovat, přes jakou platformu se radikalizovala skupina z Brna. „Počkejme na výsledky vyšetřování, může se jednat právě o to, že se necítili jako součást majority. Mezi hlavní platformy patří často třeba on-line gaming, který sehrává výraznou roli, vytváří se určité skupiny lidí na velkých herních platformách, kde se sdružují na základě toho ideového a fanatického zázemí, vytváří různé klany, kde už využívají třeba tu rétoriku a verbíři si je mohou vybrat,“ popsal Mareš.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Vyšší bezpečnost a obranyschopnost státu nemusí být v rozporu s klimatickými cíli. „Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, zbavíme se závislosti na dovozu ze zemí, které mohou tato paliva zneužít jako politickou páku,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Nebude to nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to,“ doplňuje ředitel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená? A co bude dál? Odpovídá Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na Írán. Ptá se Matěj Skalický.

Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená? A co bude dál? Odpovídá Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na Írán. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kabinet Petra Fialy zítra čeká na mimořádné schůzi sněmovny jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Uskuteční se z podnětu opozičního hnutí ANO kvůli bitcoinové kauze, kdy vyšlo najevo, že vládní ministři posvětili přijetí peněz pocházejících z nelegální činnosti. Jaký smysl dává hlasování o nedůvěře vládě tři měsíce před řádnými volbami? Zita Senková se ptala politologa Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kabinet Petra Fialy zítra čeká na mimořádné schůzi sněmovny jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Uskuteční se z podnětu opozičního hnutí ANO kvůli bitcoinové kauze, kdy vyšlo najevo, že vládní ministři posvětili přijetí peněz pocházejících z nelegální činnosti. Jaký smysl dává hlasování o nedůvěře vládě tři měsíce před řádnými volbami? Zita Senková se ptala politologa Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno.

Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.

Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

"Upřímně si nemyslím, že u Česka je nějaký kulturně konzervativní přelom na pořadu dne, na to tady není dost takto smýšlejících voličů", říká k převratným změnám, které ve Spojených státech provádí Donald Trump. Jakou nejradikálnější změnu od podzimních voleb očekává? A bude Andrej Babiš chtít v případě vítězství přiblížit Česko Ficovu Slovensku? Moderuje Barbora Tachecí.

Favoritem nadcházejících českých voleb je zatím hnutí ANO. Ani kdyby drtivě vyhrálo, nedojde k radikálnímu politickému obratu jako v Americe. „Nejsme Spojené státy. Není to tak, že by tu jeden člověk vyhrál volby a měl v rukou celou výkonnou moc,“ uklidňuje pro Český rozhlas Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. „Andrej Babiš se velmi pravděpodobně dostane buď ke koaliční, nebo menšinové vládě.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je půl roku do voleb a zástupci stran a hnutí napříč politickým spektrem vyrazili do ulic za voliči. Veřejný prostor se tak hemží jejich barvami, plakáty a hesly. A nejen ty naznačují, že letos začaly předvolební kampaně útočněji než obvykle. Je to důkaz toho, že politika hrubne, nebo ve všudypřítomném informačním šumu už nelze zaujmout jinak než křikem?Host: Otto Eibl - politolog a odborník na politický marketing z Masarykovy univerzity v BrněČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Americký prezident Donald Trump od začátku svého druhého mandátu usiluje o rychlý konec války na Ukrajině. Zatím se mu však podařilo dojednat jen omezené příměří, které navíc Kreml podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Z pohledu Trumpa je to určitě úspěch. Pořád se chlubí tím, že je ten, který by měl pomalu dostat Nobelovu cenu za mír,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus amerikanistka z Masarykovy univerzity v Brně Denisa Krásná.

Americký prezident Donald Trump od začátku svého druhého mandátu usiluje o rychlý konec války na Ukrajině. Zatím se mu však podařilo dojednat jen omezené příměří, které navíc Kreml podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Z pohledu Trumpa je to určitě úspěch. Pořád se chlubí tím, že je ten, který by měl pomalu dostat Nobelovu cenu za mír,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus amerikanistka z Masarykovy univerzity v Brně Denisa Krásná.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

19. září budeme svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. Vše uslyšíte exkluzivně v přímém přenosu na Radiožurnálu. A než se tak stane, zveme vás k pátrání po tom, co dalšího hmatatelného lze z odkazu prvního československého prezidenta v archivech a depozitářích najít.

Jeden z vedoucích mužů české odnože proputinovského motorkářského klubu Noční vlci byl donedávna pedagogem brněnské Masarykovy univerzity. Učil ruské bojové umění systema, u něhož někteří bezpečnostní experti varují, že může sloužit k verbování agentů. Přinášíme druhý díl podcastové série Putinovi vlci.Více k tématu najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci a vědkyně z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?

Automatický kameraman by malým fotbalovým klubům mohl usnadnit analýzu a streamování zápasů. Stačí k tomu kamera a speciální software, který pro svou diplomovou práci vytvořil student Masarykovy univerzity a zabodoval s ním v celostátní soutěži diplomek IT Spy. Umělou inteligenci naprogramoval tak, aby sama plynule sledovala pohyb míče po hřišti.

Zrušením ruštiny na základních školách přicházejí žáci o možnost volby, kritizuje rozhodnutí ministerstva vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Anastasija Sokolova. Naruší se tím kontinuita vzdělávání a ruština se vytratí, dodává. Přitom si ji jen v minulém školním roce vybrali tisíce žáků. „Pojďme se učit velké evropské jazyky,“ oponuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Co by pro Ukrajinu znamenalo, kdyby Slovensko zastavilo dodávky elektřiny? Jak reálný je plán na to, že by Slovensko hostilo mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou? A co budou zkoumat dvě výpravy Masarykovy univerzity na Antarktidě? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Jak naučit děti cizí jazyk, aby jim dával smysl a bavily se? Podle Miroslava Janíka z Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity je na čase opustit přehnaný důraz na gramatiku a zaměřit se na to, jak a kde děti opravdu komunikují. V podcastu Reparát se dozvíte, jak mohou učitelé využít repertoár jazyků, se kterými se děti setkávají doma, při sledování videí nebo na online platformách a jaké metody pomáhají rozvíjet jazykové znalosti.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) přichází necelý rok před volbami s novým komunikačním stylem, který má voličům jednodušeji ukázat, že je kabinet úspěšný. A má pomoci smazat výraznou ztrátu, kterou ukazují průzkumy volebních preferencí mezi opozičním ANO a koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). „Nemyslím si, že zrovna ty německé platy byl šťastný výrok,“ uznává pro Český rozhlas Plus politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity.