Podcasts about masarykovy

Mnichovská bezpečnostní konference byla v uplynulém týdnu středobodem transatlantických vztahů. V diskuzích vystoupili prezident Pavel i ministr obrany Zůna, tuzemskou debatu ovšem nejvíce zaujala slovní přestřelka šéfa české diplomacie Macinky s jeho polským protějškem Sikorskim. Plnění závazků Česka jako členské země NATO i otočku Motoristů, kteří dnes nominují nového kandidáta na post ministra životního prostředí, komentuje politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnichovská bezpečnostní konference byla v uplynulém týdnu středobodem transatlantických vztahů. V diskuzích vystoupili prezident Pavel i ministr obrany Zůna, tuzemskou debatu ovšem nejvíce zaujala slovní přestřelka šéfa české diplomacie Macinky s jeho polským protějškem Sikorskim. Plnění závazků Česka jako členské země NATO i otočku Motoristů, kteří dnes nominují nového kandidáta na post ministra životního prostředí, komentuje politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.

Oproti roku 2024 vzrostlo v roce 2025 množství případů lymeské boreliózy o 180 procent. Vzrostl i počet lidí, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu. A právě o nemocech, které klíšťata přenášejí, si povídáme s Janou Pazderkovou z infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Když se řekne katakomba, řada z nás si možná představí scény z filmu Quo Vadis z padesátých let minulého století, kde se pronásledovaní křesťané ukrývají v podzemí Říma. Přestože filmy od Mervyna LeRoye máme rádi, realita je jim vzdálená. Z vědeckých publikací zjistíme, že výraz "katakomby" nese různé významy napříč časem a prostorem. Víme tedy, co přesně katakomby představují? Kde má toho slovo původ? Jak termín „katakomby“ používají archeologové a jak historici umění? A jak se s tímto termínem pracuje mimo humanitní vědy? Co mají katakomby společného s ikonami nebo politikou? A kdo byl „Kryštof Kolumbus“ katakomb? Jestli nakonec archeolog Jiří Macháček, historik umění Ivan Foletti a jejich host, archeoložka Dominika Matějková, vyřeší záhadu slova katakomba, si mohou posluchači poslechnout v 69. díle podcastu Středověk (jinak) trvá. Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

To je cíl novinek v preventivních prohlídkách u praktických lékařů. - Možná máte pocit, že kdo hraje online hry, ten si koleduje o závislost. Výzkum Masarykovy univerzity tomu však neodpovídá. - V řadě obcí aktivní lidé obnovili tradici masopustů. Jak se během času vyvíjela jejich podoba? - Čeští vědci hledají nové cesty objevování antibiotik. Jednoduše chtějí donutit mikroorganismy, aby produkovaly nové látky, které ještě nejsou známé a proti bakteriím by mohly být účinné. Moderuje Lucie Vopálenská.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nebojte se alergologa a objednejte se k lékaři včas. To vám radí MUDr. Dalibor Jílek, CSc., primář Oddělení klinické imunologie a alergologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes Vás seznámíme se zajímavou profesí. Ve studiu jsme přivítali Mgr. Bc. Vojtěcha Fišeru, MBA, manažera kvality Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem. Je to celkem neviditelná, ale důležitá funkce v nemocničním prostředí. Manažer kvality odpovídá, aby vše fungovalo, jak má. Aby se na sál dostal správný pacient, aby byl odoperován správný orgán, ale také se řeší nežádoucí události. Někdy při nich probíhá přímo detektivní práce. Jak moc zasahuje do chodu nemocnice? Jaké stížnosti pacientů řeší? A na koho se máme v případě problému v nemocnici obrátit? To vše se dozvíme v dnešním rozhovoru s Vojtěchem Fišerou v Ponte Reports.   

Shodli se, že se neshodli. Kdo ví, co se v Bílém domě stalo. Spojené státy pořád chtějí Grónsko a Gróňané neustále opakují, že ostrov není na prodej. Sáhne po něm Washington silou? Téma pro expertku na Arktidu Barboru Halaškovou z Masarykovy univerzity v Brně, která je současně lektorkou projektu TeachersHub.cz pro vzdělávání středoškolských učitelů. Ptá se Matěj Skalický.

Shodli se, že se neshodli. Kdo ví, co se v Bílém domě stalo. Spojené státy pořád chtějí Grónsko a Gróňané neustále opakují, že ostrov není na prodej. Sáhne po něm Washington silou? Téma pro expertku na Arktidu Barboru Halaškovou z Masarykovy univerzity v Brně, která je současně lektorkou projektu TeachersHub.cz pro vzdělávání středoškolských učitelů. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nově zveřejněná teplotní data ukazují, že loňský rok byl třetím nejteplejším v dějinách měření. Co to znamená a čeho se dá chytit s nadějí do budoucna? - Ostravští vědci odhalují, co vede k poranění achillovky a jak mu předejít? - Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno budují společnou biobanku biologických vzorků. K čemu by měla sloužit? Moderuje Renata Kropáčková.

Po rychlém výpadu ve Venezuele a odvlečení tamního autoritářského vůdce do USA se americký prezident Donald Trump netají tím, že chce získat kontrolu nad venezuelským ropným sektorem. Jihoamerická země ropou oplývá, přesto produkuje v podstatě nicotné množství. Dávají Trumpovy plány smysl? A jakou bouřlivou historii má Venezuela ohledně ropy za sebou?Host: Martin Jirušek - politolog se zaměřením na energetickou bezpečnost z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Podle mě se tady blížíme k něčemu, co bude provázet asi nejenom českou zahraniční politiku ve vztahu k rusko-ukrajinské válce, ale třeba i české postoje vůči EU – že se stanou mnohem méně čitelné,“ míní politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Co čeká od roku 2026 na tuzemské politické scéně? A jak hodnotí americkou operaci ve Venezuele?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otázka, kdo utváří dějiny, tedy kdo měl největší vliv na to, co se v minulosti stalo, zaměstnává lidstvo od nepaměti. Dlouho se mělo za to, že rozhodující roli hrají silné individuality a velcí hrdinové. Tento názor korigoval Karel Marx, když prohlásil: „Děláme svobodně dějiny, ale za podmínek, které jsme si nevybrali.“ Postupně začali historici klást důraz na ekonomické a sociální okolnosti každé doby. Komunisté – i když nábožně uctívali svého Lenina, Stalina nebo Gottwalda – pak pokládali za hlavní tvůrce historie lidové masy. Současná historiografie tím, jak klade důraz na sociální a ekonomické podmínky, společenské změny a trendy, příliš prostoru silným osobnostem a slavným hrdinům nedává. Ostatně, můžeme si náš přístup zkusit modelovat třeba na otázce, jak by to dopadlo se vznikem samostatného Československa v roce 1918, kdyby už nežil Tomáš Garrigue Masaryk. - Žádný samostatný stát by tehdy nevznikl? Nebo by se Masarykovy role ujal někdo jiný a vzniklo by něco velmi podobného? – Současní historici se rozhodně více kloní ke druhé možnosti…

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

„Manažeři by se nejdřív měli zeptat sami sebe: Co chci? Protože pokud to nevědí, nemohou vést organizaci,“ říká Martina Pavlová, generální ředitelka společnosti FAVEA, která vyvíjí a vyrábí doplňky stravy pro velké značky.V téhle epizodě ROŽNI se bavíme o cestě z vědy do byznysu. Martina vypráví, jak se postupně se ujala strategického vedení firmy. Popisuje, proč ji baví odpovědnost a riziko, jak přestala povídat a začala se více ptát a proč přenášení odpovědnosti není univerzální recept pro každou firmu.Uslyšíte, jak sledovat světové trendy, proč vyhrává inovace před pohodlnou stagnací a jak si jako CEO udržet klidnou hlavu ve stresu.

Hosté: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Hosté: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Velkém stěhování národů, které se daly do pohybu během 6. století, jsme slyšeli už na základní škole. Přesto se jedná o událost, o níž zatím víme velmi málo. A právě to se snaží změnit archeologové z Masarykovy univerzity, kteří na základě studia DNA vysvětlují, jak migranti z východu, dnes známí jako Slované či pojídači prosa a mléka, geneticky proměnili Evropu. O výsledcích tohoto mezinárodního projektu si v 68. díle podcastu Středověk (jinak) trvá povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti. Proč je projekt tak důležitý? Co nám může genetika prozradit o samotných Slovanech a co o obyvatelích tehdejší střední Evropy? Jak se Slovanům povedlo přesvědčit půlku Evropy, o tom, že jejich způsob života je ten nejlepší? Najdeme ve střední Evropě paralely s Langobardy, kteří přicházející na Apeninský poloostrov a adaptují se na místní kulturu? A můžeme i v dnešní době a současných migračních vlnách najít paralely s minulostí a lépe tak pochopit svět, ve kterém žijeme?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Úbytek testosteronu u mužů a jeho vliv na kvalitní život. Současná medicína přináší řešení v podobě substituční terapie, ve formě gelu. Svůj příběh přijde vyprávět pan Miroslav, který tuto léčbu podstupuje. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové také přijal MUDr. Marek Broul, primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předseda České společnosti pro sexuální medicínu.

Žloutenky moc, vakcín málo. A to je problém. Proč se teď nemoc tak moc šíří, co způsobuje a neměli jsme ji přibrzdit už dávno? Téma pro Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žloutenky moc, vakcín málo. A to je problém. Proč se teď nemoc tak moc šíří, co způsobuje a neměli jsme ji přibrzdit už dávno? Téma pro Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický.

Už se perou? Andrej Babiš a Petr Pavel. Rýsuje se mezi nimi spor nejen kvůli střetu zájmů. Není to pro prezidenta předem prohraná bitva? Téma pro dva hosty – komentátora Aktuálně.cz Vratislava Dostála a ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už se perou? Andrej Babiš a Petr Pavel. Rýsuje se mezi nimi spor nejen kvůli střetu zájmů. Není to pro prezidenta předem prohraná bitva? Téma pro dva hosty – komentátora Aktuálně.cz Vratislava Dostála a ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Host: prof. PhDr. Andrea Pokorná, přednostka Ústavu zdravotnických věd, proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Masarykovy univerzity, místopředsedkyně České společnosti pro léčbu rány. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: prof. PhDr. Andrea Pokorná, přednostka Ústavu zdravotnických věd, proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Masarykovy univerzity, místopředsedkyně České společnosti pro léčbu rány. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel se chce sejít s Andrejem Babišem (ANO), aby ho pravděpodobný budoucí premiér informoval o dosavadním vyjednávání o budoucí vládě. Dal najevo personální i hodnotové preference. „Drží se ústavy, která je extrémně stručná,” komentuje v Pro a proti politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. „Poprvé máme prezidenta bez politické zkušenosti,” připomíná Lukáš Valeš, politolog z Vysoké školy Newton.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vůbec vzniká naše osobnost? A sebevědomí? Kdy si začínáme uvědomovat kdo jsme? Kdy a podle čeho rozeznáváme náš význam a naši roli ve světě?Tyto otázky byly na začátku mého setkání s docentem Miroslavem Světlákem, přednostou Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.A následná debata mi otevřela řadu témat, která jsem někdy měl i tendenci přehlédnout…Věřím, že pro vás bude toto setkání stejně objevné a dobrodružné, jako pro mne! Pokud byste chtěli jeho plnou, dvojnásobnou verzi navíc bez reklam, pojďte na moje Herohero - https://herohero.co/petrhorky.Support the show

Především díky kroužkování voliček a voličů zasedne v nové Sněmovně rekordní počet žen. Bude jich 66. Muže přeskákaly hlavně kandidátky za Piráty a Starosty a nezávislé. To u některých vykroužkovaných, především z řad Pirátů, vzbudilo nesouhlasné reakce. U voleb podle nich nerozhodovaly schopnosti, ani odpracovaná kampaň. Jsou preferenční hlasy pro ženy na kandidátkách fér? Hostka: Lenka Hrbková - politoložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v BrněČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tím se řídí v Simulačním centru Masarykovy univerzity. Budoucí lékaři tam trénují zákroky na modelech orgánů ještě před tím, než vstoupí na skutečný operační sál. - Co ovlivňuje stárnutí ženských pohlavních buněk? Jejich zásoby pomáhá stanovit krevní test u gynekologa. Co přesně měří? - Vytisknout si doma vesmírný satelit. I to je možné díky nové české náplni do běžných 3D tiskáren. Dokáže vytvořit věci do těch nejextrémnějších podmínek. Moderuje Ondřej Látal.

Největší zastánce brexitu je zpět a v nebývalé síle. Nigel Farage může zničit tradiční britský stranický systém. Přetahuje politické oponenty, slibuje hory doly a chce zatočit s nelegálními migranty. Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Masarykovy univerzity a hostující profesorku na Aston University v Birminghamu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá zelená rostlinka pokrývající hladiny rybníků může být v budoucnosti klíčem k levnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství. Tým brněnských studentů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického chce okřehek, neboli duckweed, vylepšit a vytvořit z něj udržitelný zdroj bílkovin pro hospodářská zvířata.

Největší zastánce brexitu je zpět a v nebývalé síle. Nigel Farage může zničit tradiční britský stranický systém. Přetahuje politické oponenty, slibuje hory doly a chce zatočit s nelegálními migranty. Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Masarykovy univerzity a hostující profesorku na Aston University v Birminghamu. Ptá se Matěj Skalický.

Tým z Masarykovy univerzity poprvé kvantifikoval množství padlého dřeva potřebné k regeneraci lesa a podpoře biodiverzity. - Kromě krve, plazmy nebo ledviny lze darovat i stolici, která se využívá se pro takzvanou fekální transplantaci a má mít perfektní výsledky. Moderuje Lucie Vopálenská.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický.