Podcasts about masarykovy

V akademickém roce 2025/2026 promují první studenti všeobecného lékařství, kteří se už od prvního ročníku vzdělávali v Simulačním centru Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. S jakou výbavou ze školy do praxe odcházejí?

Zámecký park v Telči zaplní 14. června slavné filmové melodie. Symfonický orchestr Masarykovy univerzity nabídne koncert zdarma pod širým nebem.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámecký park v Telči zaplní 14. června slavné filmové melodie. Symfonický orchestr Masarykovy univerzity nabídne koncert zdarma pod širým nebem.

Mají se děti lépe než jejich rodiče? Zatímco mladí mluví o drahém bydlení a nejisté práci, padesátníci a starší čelí obavám z propadu životní úrovně a ztráty uplatnění na pracovním trhu. „Staří říkají, že tenhle svět už není pro ně, ale zároveň mám pocit, že junioři by řekli, že tento svět ještě není pro ně,“ míní v debatě Vertikály socioložka Lucie Vidovičová z Masarykovy univerzity. Doplňuje ji Matyáš Kočí, student stejné univerzity a tvůrce obsahu studentského Rádia R.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sehnat v Česku dostupné bydlení je dnes pro generaci Z téměř nemožné. Nájmy raketově rostou, tisíce domácností se potýká s energetickou chudobou a na dotace na úsporné renovace domů často dosáhnou jen ti nejbohatší.Jak může krizi bydlení řešit stát či obce? Jak moc je u nás rozšířená energetická chudoba a proč o ní prakticky vůbec nevíme? Co by mohlo změnit pravidla pro nájemní bydlení, aby byla spravedlivější? A proč v aktuálním nastavení dotace na zateplování a úsporné renovace často vyčerpají bohatší žadatelé, zatímco ti nejohroženější na ně nedosáhnou?O (ne)dostupnosti bydlení si povídáme s Kristinou Zindulkovou, analytičkou z Asociace pro mezinárodní otázky, a Dominikem Davidem, doktorandem z Masarykovy univerzity. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je závěrečná ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií. Naši výzkumnou studii o dotačních programech na úsporné renovace najdete na našem webu.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Klíšťová sezona letos začala později, případů ale rychle přibývá. Infektoložka Jana Pazderková z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem upozorňuje, že klíšťata se dnes vyskytují prakticky všude – nejen v lesích, ale i v parcích nebo na zahradách.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Brno ve dne patří lidem, v noci se v něm ale prohání divoká zvířata. Zjistili to vědci z Mendelovy a Masarykovy univerzity a sociologové ze společnosti SocioFactor díky tříletému výzkumu zaměřenému na výskyt savců ve městě.

Vzpoura, puč, revolta, povstání. Opravdu je s britským premiérem zle? Proč jsou labouristé v krizi? A kdo všechno by mohl Keira Starmera nahradit? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Monika Brusenbauch Meislová, politoložka z Masarykovy univerzity a první Češka v britské Akademii sociálních věd. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzpoura, puč, revolta, povstání. Opravdu je s britským premiérem zle? Proč jsou labouristé v krizi? A kdo všechno by mohl Keira Starmera nahradit? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Monika Brusenbauch Meislová, politoložka z Masarykovy univerzity a první Češka v britské Akademii sociálních věd. Ptá se Matěj Skalický.

Vzpoura, puč, revolta, povstání. Opravdu je s britským premiérem zle? Proč jsou labouristé v krizi? A kdo všechno by mohl Keira Starmera nahradit? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Monika Brusenbauch Meislová, politoložka z Masarykovy univerzity a první Češka v britské Akademii sociálních věd. Ptá se Matěj Skalický.

Fotbalová ostuda, která tu dlouho nebyla. Házení světlic, vniknutí na hřiště, napadení hráčů. Nedohrané derby pražských „S“ opět vyvolalo debatu o bezpečnosti na zápasech. Téma pro Vendulu Divišovou, politoložku se zaměřením na násilí na stadionech z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbalová ostuda, která tu dlouho nebyla. Házení světlic, vniknutí na hřiště, napadení hráčů. Nedohrané derby pražských „S“ opět vyvolalo debatu o bezpečnosti na zápasech. Téma pro Vendulu Divišovou, politoložku se zaměřením na násilí na stadionech z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Přibližně jednu pětinu populace v České republice tvoří senioři. Řada z nich má problém s novými technologiemi, což je znevýhodňuje. Například i v tak běžné situaci, jako je nákup zboží v akci podmíněný používáním v aplikace, nebo při komunikaci s úřady. Jaký je důsledek této situace pro starší lidi? A nakolik je to další forma diskriminace? Na to se socioložky Lucie Vidovičové z Masarykovy univerzity ptá Zuzana Kopuletá.

Diskuze s jedním z nejvýše postavených českých politiků z posledních let moderované prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem. Tématem nemusí být však jen česká politika, protože pan profesor je zároveň i akademik zabývající se srovnávací politologií a evropskou politikou a také je autorem více než 20 knih a 300 odborných studií publikovaných u nás i v zahraničí.Petr Fiala je politolog, univerzitní profesor a politik. Již od roku 2013 je poslancem Parlamentu ČR, v letech 2021 až 2025 byl předsedou vlády ČR, po 7 let stál jako rektor v čele Masarykovy univerzity a v rámci Nečasovy vlády zastával funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

„Argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je Hormuzský průliv. Protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět,“ říká expertka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Martínková. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje schůzku íránského šéfa diplomacie s ruským prezidentem Putinem nebo kroky Izraele proti libanonskému hnutí Hizballáh.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, jak se lidovci prezentují od pátečního a sobotního sjezdu, je představa, že jsme noví lidovci, máme nové logo, novou značku. Vlastně je to určitá čára za minulostí. To dokonce i Jan Grolich řekl opakovaně v rámci sjezdového projevu,“ komentuje změny ve vedení KDU-ČSL politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o nedávných výrocích poslance Filipa Turka nebo o stále častějších útocích na politiky v USA.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radiologové v ústecké nemocnici ničí rakovinná ložiska pomocí tepla a chladu. O této moderní metodě léčby onkologických onemocnění si povídáme s přednostou Radiologické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Filipem Cihlářem. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S politologem Vratislavem Havlíkem o tom, jak změny v Budapešti promění Evropu a proč Péter Magyar nesmí zklamat. Co přivodilo politický pád Viktora Orbána? Jak změní režim v Maďarsku Peter Magyar? A co Orbánův odchod ze scény může znamenat pro jeho spojence a další evropské státy? Nejen na to odpovídal v Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Diskusi moderoval Tomáš Brolík.

Zajímá vás, jak děti používají nástroje generativní AI? Liší se to od toho, jak je používáme my? Na jaká rizika si dát pozor? A jak být dítěti dobrým průvodcem světem, kde jsme obklopeni nástroji generativní AI?O výsledcích nového výzkumu jsme si povídali s Mgr. et Mgr. Marie Jaroň Bedrošovou,Ph.D. a Mgr. et Mgr. Karolínou Kozumplíkovou z výzkumného týmu IRTIS působícího na Masarykově univerzitě v Brně.--------------------------------------------------------------------Pište nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠nazory@sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠facebookové stránce Šance Dětem⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, jaká témata by vás v rámci podcastu v budoucnu zajímala. Pokud má vaše dítě problémy nebo si složitým obdobím prochází celá rodina, pomoc najdete i na našem webu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://sancedetem.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Česká hádka o sudetské Němce. V Brně budou mít sjezd. A některým lidem se to dost nelíbí. Co jim vadí? Na co upozorňují? A proč se sudetoněmecké sdružení setkává právě v Brně? Téma pro reportéra Tomáše Kremra. A hostem bude ve druhé části i historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fenomén singles. Proč žijí Češi sami? Co je k tomu vede? Trápí lidi život bez partnera, nebo si ho naopak užívají? Zjišťoval brněnský sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity, který je zároveň v poradním panelu pro demografii na ministerstvu sociálních věcí. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fenomén singles. Proč žijí Češi sami? Co je k tomu vede? Trápí lidi život bez partnera, nebo si ho naopak užívají? Zjišťoval brněnský sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity, který je zároveň v poradním panelu pro demografii na ministerstvu sociálních věcí. Ptá se Matěj Skalický.

Fenomén singles. Proč žijí Češi sami? Co je k tomu vede? Trápí lidi život bez partnera, nebo si ho naopak užívají? Zjišťoval brněnský sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity, který je zároveň v poradním panelu pro demografii na ministerstvu sociálních věcí. Ptá se Matěj Skalický.

Pavel chce jet s Babišem, Babiš říká, že pojede s Macinkou a Macinka odmítá jet s Pavlem. Vláda se s Hradem přetahuje o cestu na summit NATO. Kdo je v právu? A kdo tenhle rébus vyřeší? Téma pro ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel chce jet s Babišem, Babiš říká, že pojede s Macinkou a Macinka odmítá jet s Pavlem. Vláda se s Hradem přetahuje o cestu na summit NATO. Kdo je v právu? A kdo tenhle rébus vyřeší? Téma pro ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Pavel chce jet s Babišem, Babiš říká, že pojede s Macinkou a Macinka odmítá jet s Pavlem. Vláda se s Hradem přetahuje o cestu na summit NATO. Kdo je v právu? A kdo tenhle rébus vyřeší? Téma pro ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

„Už jenom to, jak je to zarámováno, na jaké body nakonec Američané byli ochotni kývnout v rámci započetí vyjednávání, svědčí o tom, že Donald Trump už neměl příliš s čím hrát,“ říká politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o vývoji situace v Hormuzském průlivu, blížící se schůzce šéfa NATO s americkým prezidentem nebo o tom, jakou roli v celém konfliktu hraje Saúdská Arábie.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vypadá to, že skupina se skutečně konstituovala a radikalizovala v prostředí domácí krajní levice propojené s militantně naladěnými obhájci palestinské věci,“ říká o skupině, která se přihlásila ke žhářskému útoku v Pardubicích, politolog z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. V pořadu Jak to vidí… popisuje, za jakých okolností může být čin klasifikován jako terorismus, a komentuje nedávné útoky na kritickou infrastrukturu v Německu nebo fenomén nihilistické radikalizace.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vypadá to, že skupina se skutečně konstituovala a radikalizovala v prostředí domácí krajní levice propojené s militantně naladěnými obhájci palestinské věci,“ říká o skupině, která se přihlásila ke žhářskému útoku v Pardubicích, politolog z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. V pořadu Jak to vidí… popisuje, za jakých okolností může být čin klasifikován jako terorismus, a komentuje nedávné útoky na kritickou infrastrukturu v Německu nebo fenomén nihilistické radikalizace.

Po více jak měsíci války s Íránem se ve Spojených státech přetřásá možnost eskalace konfliktu s cílem zasadit rozhodující úder. Prezident Donald Trump dokonce uvedl, že by se USA mohly zmocnit ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Čeho by reálně mohla podobná operace dosáhnout? Kolik sil má Írán na případnou odvetu? A co by to vše znamenalo pro svět?Host: Josef Kraus - politolog, bezpečnostní expert a znalec Blízkého východu z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Anna Masaryková byla nejstarší ze čtyř Masarykových vnoučat. Její dědeček se stal prezidentem, když jí bylo sedm. Pomyslný titul vnučky jí zůstal až do pozdního stáří. V první polovině 90. let společně se sestrou Herbertou tyto dvě už šedovlasé dámy často ve veřejném prostoru jako Masarykovy vnučky vystupovaly a na svého dědečka vzpomínaly. Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S politologem Lubomírem Kopečkem o Babišově vládě, prezidentovi a šancích nových politických stran. Moderuje Tomáš Brolík. „Petr Macinka má pravdu, že z hlediska některých věcí je Petr Pavel nepochybně opozičním prezidentem. On se od toho logicky distancuje a říká, že to není pravda. Ale opravdu je primárně, byť nejenom, reprezentantem lidí, kteří nevolili stávající vládní strany,“ říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity, který ale zároveň dodává, že hlava státu má důvěru například i 16 procent příznivců SPD. Jakým politickým hráčem je český prezident po třech letech v mandátu? Koho proti němu postaví ANO v příštích prezidentských volbách? A jsou Motoristé odsouzeni k politickému konci? Nejen o tom diskutoval s Lubomír Kopeček s Tomášem Brolíkem na Debatě Respektu v Brně.

Alí je mrtev, Modžtaba se dostává do čela. Střídání duchovních hlav Íránu. Jak velký terč má teď ajatolláh na zádech? Proč o něm moc nevíme? A žije vůbec? Téma pro předního českého odborníka na Blízký a Střední východ – Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Alí je mrtev, Modžtaba se dostává do čela. Střídání duchovních hlav Íránu. Jak velký terč má teď ajatolláh na zádech? Proč o něm moc nevíme? A žije vůbec? Téma pro předního českého odborníka na Blízký a Střední východ – Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Speciál o Íránu s Lenkou Martínkovou z Fakulty mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity. Dal se čekat útok na Írán teď, nebo byla lepší příležitost v lednu nebo minulý rok? Má Donald Trump nějaký plán, nebo se nechal k útoku zmanipulovat izraelským premiérem? Dá se Írán porazit, nebo je to sázka na jeho rozpad? Mohl by takový rozpad skončit vleklou válkou, jakou známe z Jugoslávie? Je možné, že všichni Trumpa podceňujeme a útok na Írán je součástí geniálního plánu proti Číně a Rusku, který začal už útokem na Venezuelu? V epizodě padlo mnoho dalších otázek ohledně aktuální situace na Blízkém východě a vlivu probíhajícího konfliktu na situaci v České republice, Evropě i v celém světě.

Mnichovská bezpečnostní konference byla v uplynulém týdnu středobodem transatlantických vztahů. V diskuzích vystoupili prezident Pavel i ministr obrany Zůna, tuzemskou debatu ovšem nejvíce zaujala slovní přestřelka šéfa české diplomacie Macinky s jeho polským protějškem Sikorskim. Plnění závazků Česka jako členské země NATO i otočku Motoristů, kteří dnes nominují nového kandidáta na post ministra životního prostředí, komentuje politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnichovská bezpečnostní konference byla v uplynulém týdnu středobodem transatlantických vztahů. V diskuzích vystoupili prezident Pavel i ministr obrany Zůna, tuzemskou debatu ovšem nejvíce zaujala slovní přestřelka šéfa české diplomacie Macinky s jeho polským protějškem Sikorskim. Plnění závazků Česka jako členské země NATO i otočku Motoristů, kteří dnes nominují nového kandidáta na post ministra životního prostředí, komentuje politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.

To je cíl novinek v preventivních prohlídkách u praktických lékařů. - Možná máte pocit, že kdo hraje online hry, ten si koleduje o závislost. Výzkum Masarykovy univerzity tomu však neodpovídá. - V řadě obcí aktivní lidé obnovili tradici masopustů. Jak se během času vyvíjela jejich podoba? - Čeští vědci hledají nové cesty objevování antibiotik. Jednoduše chtějí donutit mikroorganismy, aby produkovaly nové látky, které ještě nejsou známé a proti bakteriím by mohly být účinné. Moderuje Lucie Vopálenská.

Shodli se, že se neshodli. Kdo ví, co se v Bílém domě stalo. Spojené státy pořád chtějí Grónsko a Gróňané neustále opakují, že ostrov není na prodej. Sáhne po něm Washington silou? Téma pro expertku na Arktidu Barboru Halaškovou z Masarykovy univerzity v Brně, která je současně lektorkou projektu TeachersHub.cz pro vzdělávání středoškolských učitelů. Ptá se Matěj Skalický.

Shodli se, že se neshodli. Kdo ví, co se v Bílém domě stalo. Spojené státy pořád chtějí Grónsko a Gróňané neustále opakují, že ostrov není na prodej. Sáhne po něm Washington silou? Téma pro expertku na Arktidu Barboru Halaškovou z Masarykovy univerzity v Brně, která je současně lektorkou projektu TeachersHub.cz pro vzdělávání středoškolských učitelů. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nově zveřejněná teplotní data ukazují, že loňský rok byl třetím nejteplejším v dějinách měření. Co to znamená a čeho se dá chytit s nadějí do budoucna? - Ostravští vědci odhalují, co vede k poranění achillovky a jak mu předejít? - Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno budují společnou biobanku biologických vzorků. K čemu by měla sloužit? Moderuje Renata Kropáčková.

Po rychlém výpadu ve Venezuele a odvlečení tamního autoritářského vůdce do USA se americký prezident Donald Trump netají tím, že chce získat kontrolu nad venezuelským ropným sektorem. Jihoamerická země ropou oplývá, přesto produkuje v podstatě nicotné množství. Dávají Trumpovy plány smysl? A jakou bouřlivou historii má Venezuela ohledně ropy za sebou?Host: Martin Jirušek - politolog se zaměřením na energetickou bezpečnost z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

Žloutenky moc, vakcín málo. A to je problém. Proč se teď nemoc tak moc šíří, co způsobuje a neměli jsme ji přibrzdit už dávno? Téma pro Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už se perou? Andrej Babiš a Petr Pavel. Rýsuje se mezi nimi spor nejen kvůli střetu zájmů. Není to pro prezidenta předem prohraná bitva? Téma pro dva hosty – komentátora Aktuálně.cz Vratislava Dostála a ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.