Podcasts about masarykovy

Moderátor Jan Pokorný a historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd se na festivalu Colours of Ostrava vrátili k tajemné obálce se zřejmě posledními slovy prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Před zaplněnou scénou diskusního fóra Meltingpot analyzovali některé úryvky z dokumentu, který prezidentovi pomáhal napsat jeho syn Jan. A zavzpomínali i na okamžik z 19. září loňského roku, kdy obálku v přímém přenosu Radiožurnálu otevřeli.

Moderátor Jan Pokorný a historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd se na festivalu Colours of Ostrava vrátili k tajemné obálce se zřejmě posledními slovy prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Před zaplněnou scénou diskusního fóra Meltingpot analyzovali některé úryvky z dokumentu, který prezidentovi pomáhal napsat jeho syn Jan. A zavzpomínali i na okamžik z 19. září loňského roku, kdy obálku v přímém přenosu Radiožurnálu otevřeli.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spor o smysl českých dějin vygradoval za I. republiky debatou o tom, jak máme nahlížet na období husitství. A právě tato diskuse velice názorně ukazuje, že historie jako vědecká disciplína neustále osciluje mezi historickými fakty a příběhem, který si na jejich základě vyprávíme. Při hodnocení naší minulosti je důležité důsledně rozlišovat mezi faktickými a hodnotovými tvrzeními.Tomáš Garrigue Masaryk vykládal husitství dost diferencovaně – neopěvoval ani tábority, ani pražské utrakvisty, ani husitské stavy - přesto se mu podařilo implantovat do českého povědomí přesvědčení o demokratickém a humanitním charakteru husitství. To bylo možné proto, že Masaryk si z husitství vybral jen jeden radikální výhonek jednoty bratrské, a na něm pak postavil celou osu českých dějin. To se profesionálním historikům samozřejmě nemohlo líbit. Spor o smysl českých dějin vyhrotila za První republiky Pekařova kniha „Žižka a jeho doba“, která proti tehdy všeobecně přijatému názoru líčila husitskou revoluci jako rozklad státního a kulturního vývoje národa a popisovala Žižku jako náboženského fanatika.Od počátku si v našem národním povědomí soustavně konkurovaly dva typické výklady husitství. První líčí husitské hnutí jako pokrokové, demokratické a jako příklad náboženská tolerance. Jan Žižka je v tomto příběhu národním hrdinou a obráncem pravdy. Vše je součástí Masarykovy teologické linie českých dějin, podle které Češi neomylně směřují k humanitě. Naproti tomu podle Josefa Pekaře husitská revoluce vůbec pokroková nebyla, byla spíše rozvratná a způsobila hospodářský úpadek, kulturní izolaci Čech a oslabení státní moci. Čili jednoznačně civilizační regres.Oba názory mají přitom své opodstatnění v historických faktech. V období husitství lze skutečně nalézt určité kořeny tolerance a plurality, šlo ale o nezáměrný efekt soupeření stran. Reformátoři chtěli stejný monopol jako katolíci, to se ale ani jedněm ani druhým nepodařilo, proto z toho nakonec vyšla pluralita. A zároveň lze jednoznačně souhlasit s tím, že husitská revoluce přinesla rozvrat a civilizační regres. Takže obě dvě hodnocení husitů lze podpořit nějakými fakty, ale klíčové je vždy naše hodnotové založení, tedy jak to, co se stalo, chceme vidět.

S politologem Lubomírem Kopečkem a touhách současné vlády a o tom, kdo vlastně vede opozici. Debatu Respektu moderuje Tomáš Brolík.Babiš nemá žádný velký plán, jak s veřejnoprávními médii naložit. Jejich vysílání nemusí vypadat jako v Polsku nebo v Maďarsku, říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. Ale taky může - práve proto, že Babiš se teprve rozhodne, jak s mocí, kterou nad ČT a ČRo dostane, naloží.A je vůbec podstatné, jestli má tuzemská opozice nějakého lídra, bez ohledu na to, že se za něj stále automaticky považuje Martin Kupka jako šéf ODS? A jaké šance mají Martin Kuba a Jan Grolich?O tom všem jsme mluvili v Brně, na další debatě s Respektem.Foto: Milan Jaroš

Co přinesla americko-izraelská operace, která měla eliminovat jaderné ambice Teheránu a regionální teroristické sítě? „Íránci tahají za delší konec toho provazu, Spojené státy dělají velké množství ústupků,“ hodnotí v Pro a proti politolog z Masarykovy univerzity Josef Kraus. Seniorní analytik Centra transatlantických vztahů CEVRO Univerzity Jaroslav Kuchyňa nesouhlasí. „Došlo k dekapitaci politického vedení země a byla zničena většina jaderného zařízení,“ chválí.

Od září 2027 by měl v mateřských a základních školách platit zákaz používání mobilů. Nyní si můžou ředitelé určovat pravidla sami. Vláda pro plošnou regulaci argumentuje ochranou duševního zdraví žáků. Jak děti nejlépe ochránit? Hostem Ptám se já byl vědec výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Libor Juhaňák. Zákaz používání mobilů by se měl týkat dětí v mateřské škole, základní škole i v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Kromě výuky a přestávek by měl zahrnovat také čas, který děti tráví ve školní jídelně, v družině nebo ve školním klubu. Výjimku ze zákazu by měly mít děti v případě, že telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol. Kabinet argumentuje zejména ochranou duševního zdraví dětí. Podle průzkumů se zhoršuje psychická pohoda dětí a dospívajících. Šťastně se podle výzkumu UNICEF z letošního roku cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly. Zákaz mobilů ve školách podporuje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), podle jeho ředitele Jiřího Horáčka má nadměrné vystavení mobilním zařízením a sociálním sítím vztah k depresivním a úzkostným symptomům, narušenému spánku a nižší životní spokojenosti dětí. Co s dětmi mobily dělají? A je jejich zákaz ve školách řešením, nebo jen falešnou nadějí? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co přinesla americko-izraelská operace, která měla eliminovat jaderné ambice Teheránu a regionální teroristické sítě? „Íránci tahají za delší konec toho provazu, Spojené státy dělají velké množství ústupků,“ hodnotí v Pro a proti politolog z Masarykovy univerzity Josef Kraus. Seniorní analytik Centra transatlantických vztahů CEVRO Univerzity Jaroslav Kuchyňa nesouhlasí. „Došlo k dekapitaci politického vedení země a byla zničena většina jaderného zařízení,“ chválí.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nejsem si úplně jistý, jestli může vládu donutit, aby reálně vzala prezidenta na summit NATO. Spíš si myslím, že to může být hodně důležité vodítko do budoucna, jak by se aktéři v podobných sporech měli chovat,“ říká k avizované kompetenční žalobě na vládu Andreje Babiše politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výstražnou stávku pracovníků veřejnoprávních médií a rezignaci britského premiéra Keira Starmera.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nejsem si úplně jistý, jestli může vládu donutit, aby reálně vzala prezidenta na summit NATO. Spíš si myslím, že to může být hodně důležité vodítko do budoucna, jak by se aktéři v podobných sporech měli chovat,“ říká k avizované kompetenční žalobě na vládu Andreje Babiše politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výstražnou stávku pracovníků veřejnoprávních médií a rezignaci britského premiéra Keira Starmera.

Spojené státy a Írán se po několika týdnech jednání domluvily na memorandu, které by mělo vést k ukončení války. Ta začala koncem února americko-izraelskými údery na Írán. Evropské země se v celé už skoro čtyřměsíční krizi zatím spíš snažily postávat stranou. O dohodě, které má po konfliktu následovat, má Unie vlastní představu. „Nechce, aby ta dohoda byla o ničem,“ říká v Bruselských chlebíčcích Lenka Martínková, expertka na Blízký východ z Masarykovy univerzity.

Spojené státy a Írán se po několika týdnech jednání domluvily na memorandu, které by mělo vést k ukončení války. Ta začala koncem února americko-izraelskými údery na Írán. Evropské země se v celé už skoro čtyřměsíční krizi zatím spíš snažily postávat stranou. O dohodě, které má po konfliktu následovat, má Unie vlastní představu. „Nechce, aby ta dohoda byla o ničem,“ říká v Bruselských chlebíčcích Lenka Martínková, expertka na Blízký východ z Masarykovy univerzity.

Aktuálně je místo tzv. Zlatého kříže, tedy křižovatky Vítězné a Masarykovy ulice, velmi vytížené i kvůli uzavírce Jablonecké ulice. Kolem galerie totiž jezdí autobusy, které uzavírku objíždí.

„Dohoda, kterou Donald Trump vyhlašuje jako velké vítězství, které si nadělil ke svým 80. narozeninám, vypadá jako návrat do stavu před válkou plus velký bonus v podobě vyplácení válečných reparací,“ konstatuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje roli Izraele a také vliv situace na Blízkém východě na rusko-ukrajinskou válku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dohoda, kterou Donald Trump vyhlašuje jako velké vítězství, které si nadělil ke svým 80. narozeninám, vypadá jako návrat do stavu před válkou plus velký bonus v podobě vyplácení válečných reparací,“ konstatuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje roli Izraele a také vliv situace na Blízkém východě na rusko-ukrajinskou válku.

V akademickém roce 2025/2026 promují první studenti všeobecného lékařství, kteří se už od prvního ročníku vzdělávali v Simulačním centru Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. S jakou výbavou ze školy do praxe odcházejí?

Zámecký park v Telči zaplní 14. června slavné filmové melodie. Symfonický orchestr Masarykovy univerzity nabídne koncert zdarma pod širým nebem.

Zámecký park v Telči zaplní 14. června slavné filmové melodie. Symfonický orchestr Masarykovy univerzity nabídne koncert zdarma pod širým nebem.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mají se děti lépe než jejich rodiče? Zatímco mladí mluví o drahém bydlení a nejisté práci, padesátníci a starší čelí obavám z propadu životní úrovně a ztráty uplatnění na pracovním trhu. „Staří říkají, že tenhle svět už není pro ně, ale zároveň mám pocit, že junioři by řekli, že tento svět ještě není pro ně,“ míní v debatě Vertikály socioložka Lucie Vidovičová z Masarykovy univerzity. Doplňuje ji Matyáš Kočí, student stejné univerzity a tvůrce obsahu studentského Rádia R.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sehnat v Česku dostupné bydlení je dnes pro generaci Z téměř nemožné. Nájmy raketově rostou, tisíce domácností se potýká s energetickou chudobou a na dotace na úsporné renovace domů často dosáhnou jen ti nejbohatší.Jak může krizi bydlení řešit stát či obce? Jak moc je u nás rozšířená energetická chudoba a proč o ní prakticky vůbec nevíme? Co by mohlo změnit pravidla pro nájemní bydlení, aby byla spravedlivější? A proč v aktuálním nastavení dotace na zateplování a úsporné renovace často vyčerpají bohatší žadatelé, zatímco ti nejohroženější na ně nedosáhnou?O (ne)dostupnosti bydlení si povídáme s Kristinou Zindulkovou, analytičkou z Asociace pro mezinárodní otázky, a Dominikem Davidem, doktorandem z Masarykovy univerzity. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je závěrečná ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií. Naši výzkumnou studii o dotačních programech na úsporné renovace najdete na našem webu.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Klíšťová sezona letos začala později, případů ale rychle přibývá. Infektoložka Jana Pazderková z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem upozorňuje, že klíšťata se dnes vyskytují prakticky všude – nejen v lesích, ale i v parcích nebo na zahradách.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Brno ve dne patří lidem, v noci se v něm ale prohání divoká zvířata. Zjistili to vědci z Mendelovy a Masarykovy univerzity a sociologové ze společnosti SocioFactor díky tříletému výzkumu zaměřenému na výskyt savců ve městě.

Vzpoura, puč, revolta, povstání. Opravdu je s britským premiérem zle? Proč jsou labouristé v krizi? A kdo všechno by mohl Keira Starmera nahradit? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Monika Brusenbauch Meislová, politoložka z Masarykovy univerzity a první Češka v britské Akademii sociálních věd. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzpoura, puč, revolta, povstání. Opravdu je s britským premiérem zle? Proč jsou labouristé v krizi? A kdo všechno by mohl Keira Starmera nahradit? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Monika Brusenbauch Meislová, politoložka z Masarykovy univerzity a první Češka v britské Akademii sociálních věd. Ptá se Matěj Skalický.

Vzpoura, puč, revolta, povstání. Opravdu je s britským premiérem zle? Proč jsou labouristé v krizi? A kdo všechno by mohl Keira Starmera nahradit? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Monika Brusenbauch Meislová, politoložka z Masarykovy univerzity a první Češka v britské Akademii sociálních věd. Ptá se Matěj Skalický.

Fotbalová ostuda, která tu dlouho nebyla. Házení světlic, vniknutí na hřiště, napadení hráčů. Nedohrané derby pražských „S“ opět vyvolalo debatu o bezpečnosti na zápasech. Téma pro Vendulu Divišovou, politoložku se zaměřením na násilí na stadionech z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je Hormuzský průliv. Protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět,“ říká expertka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Martínková. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje schůzku íránského šéfa diplomacie s ruským prezidentem Putinem nebo kroky Izraele proti libanonskému hnutí Hizballáh.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, jak se lidovci prezentují od pátečního a sobotního sjezdu, je představa, že jsme noví lidovci, máme nové logo, novou značku. Vlastně je to určitá čára za minulostí. To dokonce i Jan Grolich řekl opakovaně v rámci sjezdového projevu,“ komentuje změny ve vedení KDU-ČSL politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o nedávných výrocích poslance Filipa Turka nebo o stále častějších útocích na politiky v USA.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S politologem Vratislavem Havlíkem o tom, jak změny v Budapešti promění Evropu a proč Péter Magyar nesmí zklamat. Co přivodilo politický pád Viktora Orbána? Jak změní režim v Maďarsku Peter Magyar? A co Orbánův odchod ze scény může znamenat pro jeho spojence a další evropské státy? Nejen na to odpovídal v Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Diskusi moderoval Tomáš Brolík.

Česká hádka o sudetské Němce. V Brně budou mít sjezd. A některým lidem se to dost nelíbí. Co jim vadí? Na co upozorňují? A proč se sudetoněmecké sdružení setkává právě v Brně? Téma pro reportéra Tomáše Kremra. A hostem bude ve druhé části i historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fenomén singles. Proč žijí Češi sami? Co je k tomu vede? Trápí lidi život bez partnera, nebo si ho naopak užívají? Zjišťoval brněnský sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity, který je zároveň v poradním panelu pro demografii na ministerstvu sociálních věcí. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fenomén singles. Proč žijí Češi sami? Co je k tomu vede? Trápí lidi život bez partnera, nebo si ho naopak užívají? Zjišťoval brněnský sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity, který je zároveň v poradním panelu pro demografii na ministerstvu sociálních věcí. Ptá se Matěj Skalický.

Pavel chce jet s Babišem, Babiš říká, že pojede s Macinkou a Macinka odmítá jet s Pavlem. Vláda se s Hradem přetahuje o cestu na summit NATO. Kdo je v právu? A kdo tenhle rébus vyřeší? Téma pro ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel chce jet s Babišem, Babiš říká, že pojede s Macinkou a Macinka odmítá jet s Pavlem. Vláda se s Hradem přetahuje o cestu na summit NATO. Kdo je v právu? A kdo tenhle rébus vyřeší? Téma pro ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

„Už jenom to, jak je to zarámováno, na jaké body nakonec Američané byli ochotni kývnout v rámci započetí vyjednávání, svědčí o tom, že Donald Trump už neměl příliš s čím hrát,“ říká politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o vývoji situace v Hormuzském průlivu, blížící se schůzce šéfa NATO s americkým prezidentem nebo o tom, jakou roli v celém konfliktu hraje Saúdská Arábie.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vypadá to, že skupina se skutečně konstituovala a radikalizovala v prostředí domácí krajní levice propojené s militantně naladěnými obhájci palestinské věci,“ říká o skupině, která se přihlásila ke žhářskému útoku v Pardubicích, politolog z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. V pořadu Jak to vidí… popisuje, za jakých okolností může být čin klasifikován jako terorismus, a komentuje nedávné útoky na kritickou infrastrukturu v Německu nebo fenomén nihilistické radikalizace.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vypadá to, že skupina se skutečně konstituovala a radikalizovala v prostředí domácí krajní levice propojené s militantně naladěnými obhájci palestinské věci,“ říká o skupině, která se přihlásila ke žhářskému útoku v Pardubicích, politolog z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš. V pořadu Jak to vidí… popisuje, za jakých okolností může být čin klasifikován jako terorismus, a komentuje nedávné útoky na kritickou infrastrukturu v Německu nebo fenomén nihilistické radikalizace.

Po více jak měsíci války s Íránem se ve Spojených státech přetřásá možnost eskalace konfliktu s cílem zasadit rozhodující úder. Prezident Donald Trump dokonce uvedl, že by se USA mohly zmocnit ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Čeho by reálně mohla podobná operace dosáhnout? Kolik sil má Írán na případnou odvetu? A co by to vše znamenalo pro svět? Host: Josef Kraus - politolog, bezpečnostní expert a znalec Blízkého východu z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Po více jak měsíci války s Íránem se ve Spojených státech přetřásá možnost eskalace konfliktu s cílem zasadit rozhodující úder. Prezident Donald Trump dokonce uvedl, že by se USA mohly zmocnit ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Čeho by reálně mohla podobná operace dosáhnout? Kolik sil má Írán na případnou odvetu? A co by to vše znamenalo pro svět?Host: Josef Kraus - politolog, bezpečnostní expert a znalec Blízkého východu z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Anna Masaryková byla nejstarší ze čtyř Masarykových vnoučat. Její dědeček se stal prezidentem, když jí bylo sedm. Pomyslný titul vnučky jí zůstal až do pozdního stáří. V první polovině 90. let společně se sestrou Herbertou tyto dvě už šedovlasé dámy často ve veřejném prostoru jako Masarykovy vnučky vystupovaly a na svého dědečka vzpomínaly. Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S politologem Lubomírem Kopečkem o Babišově vládě, prezidentovi a šancích nových politických stran. Moderuje Tomáš Brolík. „Petr Macinka má pravdu, že z hlediska některých věcí je Petr Pavel nepochybně opozičním prezidentem. On se od toho logicky distancuje a říká, že to není pravda. Ale opravdu je primárně, byť nejenom, reprezentantem lidí, kteří nevolili stávající vládní strany,“ říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity, který ale zároveň dodává, že hlava státu má důvěru například i 16 procent příznivců SPD. Jakým politickým hráčem je český prezident po třech letech v mandátu? Koho proti němu postaví ANO v příštích prezidentských volbách? A jsou Motoristé odsouzeni k politickému konci? Nejen o tom diskutoval s Lubomír Kopeček s Tomášem Brolíkem na Debatě Respektu v Brně.

Alí je mrtev, Modžtaba se dostává do čela. Střídání duchovních hlav Íránu. Jak velký terč má teď ajatolláh na zádech? Proč o něm moc nevíme? A žije vůbec? Téma pro předního českého odborníka na Blízký a Střední východ – Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Alí je mrtev, Modžtaba se dostává do čela. Střídání duchovních hlav Íránu. Jak velký terč má teď ajatolláh na zádech? Proč o něm moc nevíme? A žije vůbec? Téma pro předního českého odborníka na Blízký a Střední východ – Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Speciál o Íránu s Lenkou Martínkovou z Fakulty mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity. Dal se čekat útok na Írán teď, nebo byla lepší příležitost v lednu nebo minulý rok? Má Donald Trump nějaký plán, nebo se nechal k útoku zmanipulovat izraelským premiérem? Dá se Írán porazit, nebo je to sázka na jeho rozpad? Mohl by takový rozpad skončit vleklou válkou, jakou známe z Jugoslávie? Je možné, že všichni Trumpa podceňujeme a útok na Írán je součástí geniálního plánu proti Číně a Rusku, který začal už útokem na Venezuelu? V epizodě padlo mnoho dalších otázek ohledně aktuální situace na Blízkém východě a vlivu probíhajícího konfliktu na situaci v České republice, Evropě i v celém světě.

To je cíl novinek v preventivních prohlídkách u praktických lékařů. - Možná máte pocit, že kdo hraje online hry, ten si koleduje o závislost. Výzkum Masarykovy univerzity tomu však neodpovídá. - V řadě obcí aktivní lidé obnovili tradici masopustů. Jak se během času vyvíjela jejich podoba? - Čeští vědci hledají nové cesty objevování antibiotik. Jednoduše chtějí donutit mikroorganismy, aby produkovaly nové látky, které ještě nejsou známé a proti bakteriím by mohly být účinné. Moderuje Lucie Vopálenská.

Shodli se, že se neshodli. Kdo ví, co se v Bílém domě stalo. Spojené státy pořád chtějí Grónsko a Gróňané neustále opakují, že ostrov není na prodej. Sáhne po něm Washington silou? Téma pro expertku na Arktidu Barboru Halaškovou z Masarykovy univerzity v Brně, která je současně lektorkou projektu TeachersHub.cz pro vzdělávání středoškolských učitelů. Ptá se Matěj Skalický.

Shodli se, že se neshodli. Kdo ví, co se v Bílém domě stalo. Spojené státy pořád chtějí Grónsko a Gróňané neustále opakují, že ostrov není na prodej. Sáhne po něm Washington silou? Téma pro expertku na Arktidu Barboru Halaškovou z Masarykovy univerzity v Brně, která je současně lektorkou projektu TeachersHub.cz pro vzdělávání středoškolských učitelů. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nově zveřejněná teplotní data ukazují, že loňský rok byl třetím nejteplejším v dějinách měření. Co to znamená a čeho se dá chytit s nadějí do budoucna? - Ostravští vědci odhalují, co vede k poranění achillovky a jak mu předejít? - Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno budují společnou biobanku biologických vzorků. K čemu by měla sloužit? Moderuje Renata Kropáčková.