Podcasts about masarykovy

Smrtonoš fentanyl. Droga, která zabíjí, zamořila Spojené státy. Co fentanyl způsobuje, jak s ním bojovat a není už pro některá města pozdě? Téma pro Denisu Krásnou z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Smrtonoš fentanyl. Droga, která zabíjí, zamořila Spojené státy. Co fentanyl způsobuje, jak s ním bojovat a není už pro některá města pozdě? Téma pro Denisu Krásnou z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v BrněVšechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Videa ze cvičení, návody na vaření, ale i porno. Od celebrit i od anonymů. To všechno najdete na OnlyFans – platformě, která se stala fenoménem a její majitel si vyplácí gigantické odměny. Téma pro Michaelu Lebedíkovou, výzkumnici v Interdisciplinárním týmu pro výzkum internetu a společnosti a doktorandkou na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Videa ze cvičení, návody na vaření, ale i porno. Od celebrit i od anonymů. To všechno najdete na OnlyFans – platformě, která se stala fenoménem a její majitel si vyplácí gigantické odměny. Téma pro Michaelu Lebedíkovou, výzkumnici v Interdisciplinárním týmu pro výzkum internetu a společnosti a doktorandkou na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Jan Skopeček /ODS/, místopředseda Poslanecké sněmovny Klára Dostálová /nestr. za ANO/, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády, členka poradců premiéra Patrik Eichler, ředitel Masarykovy demokratické akademie, redaktor Listů Pořadem provázela Jana Peroutková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370829/

Vědci z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity si položili otázku: Jak bude tělo vytrvalostního běžce hospodařit s kyslíkem, když se rozhodne dýchat rychleji nebo pomaleji? Do pilotního výzkumu sezvali třináct výkonostních sportovců a na každém z nich to vyzkoušeli. Výsledky je překvapily...Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento tematicky neobvyklý díl podcastu vás zavede do nacistického Německa a k otázkám rasismu ve 20. století. Historik Jiří Němec, Ivan Foletti a Jiří Macháček budou diskutovat o tom, jakhitlerovská propaganda třetí říše využívá dědictví první středověké říše. Třetí říše používala humanitní vědy jako nástroj pro prosazovaní svých myšlenek. Například archeologie byla používána pro dokazování hlubokých germánských kořenů německého národa a gotický sloh byl v narativu dobové kunsthistorie považován za „pravé německé umění“. Rasové teorie byly bezesporu klíčovým prvkem nacistické ideologie třetí říše. Otázkou zůstává, zdali se s ní můžeme setkat i dnes. A pokud ano, jak se tomu dá zabránit? Možná právě opět s pomocí humanitních věd?Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou aukčního domu Zezula.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Gajane Achverdjanová a Anna KelblováZvuková postprodukce: Gajane AchverdjanováZnělka: Jakub KrausPoděkování Kláře Doležalové a Janě Černocké za přípravu textů a jejich korekturu.Pokud Vás zajímají aktivity Centra raně středověkých studií, můžete se přihlásit k odběru novinek zde česky http://eepurl.com/dJYjqU nebo anglicky http://eepurl.com/dJYtNM.Staňte se členem a podpořte naše aktivity: https://www.earlymedievalstudies.com/... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Tým vědců z Masarykovy univerzity vyvinul platformu A.D.A.P.T. neboli Antropologickou databázi proporcí těla. Pomocí té zprostředkovávají tělesné rozměry různých populačních skupin obyvatel ČR. O výsledky se zajímá třeba oděvní a automobilový průmysl anebo výrobci zdravotních pomůcek. Okolnosti vzniku zkoumal reportér Michal Šafařík.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Milníku při výzkumu leukémie dosáhli odborníci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Tým Marka Mráze z univerzitního institutu CEITEC získal americký patent na využití speciálních proteinů jako léčiva pro nádorová onemocnění krve. Vědci se soustředí na leukémii, která vzniká z buněk našeho vlastního imunitního systému.Všechny díly podcastu Zdravíčko můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co si představujeme, když mluvíme o středověku? Na tuto otázku každý z nás najde vlastní odpověď, díky slavnému klášteru Mont Saint Michele však přesněvíme, co si pod pojmem středověk představoval francouzský architekt a restaurátor Viollet-le-Duc. Svými projekty vytvořil skutečný mýtus středověku.Mýtus tak silný a úspěšný, že i většina lidí v dnešní době si, když se řekne francouzský středověk, představí právě jeho slavné projekty, ať se již jedná opřestavbu města Carcassone či katedrálu Notre-Dame v Paříži. Koresponduje však tato romantická pohádka o minulosti s realitou, nebo se jedná o podvod? A jak je koncept středověku v 19. století propojen se současnou pravicovou politikou? Nejen to se dozvíte v novém díle podcastu Středovek (jinak) trvá s Jiřím Macháčkem a Ivanem Folettim! Na konci vás čeká také malý spoiler o dalším dílu podcastu.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou aukčního domu Zezula.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Gajane Achverdjanová a Anna KelblováZvuková postprodukce: Gajane AchverdjanováZnělka: Jakub KrausPoděkování Kláře Doležalové a Janě Černocké za přípravu textů a jejich korekturu.Pokud Vás zajímají aktivity Centra raně středověkých studií, můžete se přihlásit k odběru novinek zde česky http://eepurl.com/dJYjqU nebo anglicky http://eepurl.com/dJYtNM.Staňte se členem a podpořte naše aktivity: https://www.earlymedievalstudies.com/... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

CO BY KDYBY je talk-show se zaměřením na vědu. Moderátoři Martin Rota a JaRon Tomáštík se snaží hosty dostat na pokraj vědeckých hypotéz a hledají odpovědi na absurdní hypotetické otázky. Miroslav Černý Vystudoval moderní filologii, doktorát získal na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde na pozici docenta přednáší anglistiku a amerikanistiku. Badatelsky se zaměřuje na výzkum variant angličtiny v bývalých britských koloniích, na problematiku vymírání menšinových jazyků a na literaturu a kulturu původních národů Severní Ameriky. Jeho autorský profil zahrnuje i činnost překladatelskou, cestopisnou, básnickou, textařskou a editorskou. Marek Timko Marek Timko je uznávaný filozof specializující se na etiku, politickou filozofii a metafyziku. Působí jako vyučující na Univerzitě Palackého v Olomouci a Slezské univerzitě v Opavě. Získal magisterský titul v oboru filozofie a doktorát se zaměřením na metafyziku a filozofii mysli. Jeho výzkumné práce se týkají morálního rozhodování, etických systémů, politických teorií, subjektivity a objektivity. Marek je autor publikací v odborných časopisech a přednáší na mezinárodních konferencích. Je ceněn pro své hluboké pochopení a analytický přístup ke svému oboru. Autor projektu Aleš Brunclík

Co by kdybychom se potkali s mimozemšťany? CO BY KDYBY je talk-show se zaměřením na vědu. Moderátor Martin Rota se snaží hosty dostat na pokraj vědeckých hypotéz a hledá odpovědi na absurdní hypotetické otázky. Hosté: Jan Tomáštík za Vědátora Miroslav Černý Vystudoval moderní filologii, doktorát získal na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, kde na pozici docenta přednáší anglistiku a amerikanistiku. Badatelsky se zaměřuje na výzkum variant angličtiny v bývalých britských koloniích, na problematiku vymírání menšinových jazyků a na literaturu a kulturu původních národů Severní Ameriky. Jeho autorský profil zahrnuje i činnost překladatelskou, cestopisnou, básnickou, textařskou a editorskou. Marek Timko Marek Timko je uznávaný filozof specializující se na etiku, politickou filozofii a metafyziku. Působí jako vyučující na Univerzitě Palackého v Olomouci a Slezské univerzitě v Opavě. Získal magisterský titul v oboru filozofie a doktorát se zaměřením na metafyziku a filozofii mysli. Jeho výzkumné práce se týkají morálního rozhodování, etických systémů, politických teorií, subjektivity a objektivity. Marek je autor publikací v odborných časopisech a přednáší na mezinárodních konferencích. Je ceněn pro své hluboké pochopení a analytický přístup ke svému oboru. Autor projektu: Aleš Brunclík Jedná se o zvukový záznam. Originální video lze najít pod tímto odkazem.

Znojmo. Město převratných archeologických objevů. Město vína i krásné architektury. Ale taky město odpradávna spojující různé skupiny lidí. Čechy a Němce, katolíky a protestanty, křesťany a židy, jezuity a minority. Ti všichni milovali Znojmo, ale ne vždy se snesli mezi sebou navzájem. Společně tak vytvořili město stejně rozvášněné, jako byl jejich temperament. Kostely, kteréspolu soupeří o výšku svých věží i veřejné budovy, které se předhání v honosnosti. Ve 25. díle podcastu Středověk (jinak) trvá Ivan Foletti, Jiří Macháček a jejich host Jan Galeta představují Průvodce rozvášněným Znojmem. Knížku, která vznikla v punkových podmínkách během tvrdého lockdownu ve znojemských ulicích – tehdy liduprázdných, a přece plných příběhů.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou aukčního domu Zezula.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Gajane Achverdjanová a Anna KelblováZvuková postprodukce: Gajane AchverdjanováZnělka: Jakub KrausPoděkování Kláře Doležalové a Janě Černocké za přípravu textů a jejich korekturu.Pokud Vás zajímají aktivity Centra raně středověkých studií, můžete se přihlásit k odběru novinek zde česky http://eepurl.com/dJYjqU nebo anglicky http://eepurl.com/dJYtNM.Staňte se členem a podpořte naše aktivity: https://www.earlymedievalstudies.com/... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Host: Patrik Eichler, politický komentátor Listů, ředitel Masarykovy demokratické akademie Pořadem provázel Daniel Takáč https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058040602/

Naše doba je plná výzev a stresu, který může ovlivňovat naše zdraví i myšlení. Ale co když se podíváme na stres z jiného úhlu? Co když se zaměříme na extrémní formy stresu, které zasahují do lidského života za dramatických okolností jako je válečný konflikt? To je oblast, kterou zkoumá dnešní host našeho podcastu, profesor MUDr. Ivan Rektor, CSc., přední neurolog, který se specializuje na výzkum stresu a jeho dopadu na mozek. Profesor Rektor, původem ze slovenské Levoče, získal své vzdělání na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Již během svého studia projevoval zájem o neurologii a zkoumání mozkových procesů. Jeho první výzkum se zaměřil na vliv hudby na epilepsii, a to dokonce díky hloubkové mozkové stimulaci. Ale jeho zájem nezůstal pouze v oblasti neurologie. Profesor Rektor je také prvním "Čechoslovákem", který se stal členem prestižní Americké neurologické asociace. Jeho výzkum se postupně posunul směrem k extrémním formám stresu, konkrétně ke zkoumání lidí, kteří přežili holokaust a nyní se zaměřuje na ženy utíkající před válečným konfliktem z Ukrajiny. Výsledky jeho výzkumu jsou fascinující. Zjistil, jak se extrémní stres přenáší na další generace, a to jak u potomků přeživších holokaustu, tak u žen z Ukrajiny. Profesor Rektor a jeho tým dokázali prokázat, jaké změny se v mozku těchto lidí projevují a jak tyto zkušenosti ovlivňují jejich životy. Výzkum profesora Rektora není pouze teoretický. Jeho snahou je nalézt způsoby, jak tyto poznatky využít k terapeutickým a preventivním účelům. Jeho práce přináší nové poznatky do oblasti neurologie, ale také otevírá dveře k lepšímu porozumění lidskému mozku a jeho schopnosti adaptovat se na extrémní situace. Je nám ctí přivítat profesora MUDr. Ivana Rektora, CSc., v našem podcastu i s jeho velkou vášní pro výzkum. A rádi na něj prozradíme, že na LF MU pracuje neuvěřitelných 45 let.

Vylomené dveře, strkanice, nadávky, urážky, vulgarity. Vítejte na pražském městském soudě. Co se to tam dělo? A nedovolí si zfanatizovaný dav příště zajít ještě o krok dál? Odpovídá Miroslav Mareš, odborník na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Používání sociálních sítí může podle americké vlády přinášet riziko pro duševní zdraví dětí a dospívajících. Podobně silná varování v USA v minulosti zazněla v souvislosti s dopady kouření nebo alkoholu za volantem. Co o vlivu používání sociálních sítí zatím ukázal vědecký výzkum? A s jakým obsahem se na internetu setkávají mladí lidé v Česku?Host: David Šmahel - profesor psychologie z Masarykovy univerzity v Brně, vedoucí Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyHlasujte pro nás v anketě Podcast roku.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na Moravě byl učiněn objev, který má potenciál přepsat historii. Archeologové zde nalezli malou kost z období kolem roku 600, na níž jsou vyryté runy. Navzdory naší slavné národní legendě o Cyrilu a Metoději, kteří měli přijít vzdělávat negramotné pohany, se tedy zdá, že Slované se s písmem setkali již několik staletí před příchodem věrozvěstů. Jak se dostala runová abeceda na naše území? Jak se vůbec šíří písmo napříč civilizacemi? A proč je lidé vlastně potřebují? Poslechněte si nový díl podcastu Středověk (jinak) trvá s archeologem Jiřím Macháčkem a historikem umění Ivanem Folettim! Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou aukčního domu Zezula.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Gajane Achverdjanová a Anna KelblováZvuková postprodukce: Gajane AchverdjanováZnělka: Jakub KrausPoděkování Kláře Doležalové a Janě Černocké za přípravu textů a jejich korekturu.Pokud Vás zajímají aktivity Centra raně středověkých studií, můžete se přihlásit k odběru novinek zde česky http://eepurl.com/dJYjqU nebo anglicky http://eepurl.com/dJYtNM.Staňte se členem a podpořte naše aktivity: https://www.earlymedievalstudies.com/... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Jaroslav je český houslista, popularizátor a propagátor vážné hudby.  Na svém kontě má mnoho nahraných kompaktních disků světového houslového repertoáru. Po studiu na pražské konzervatoři a AMU se stal nejen sólistou, ale také znalcem historických houslí a stavby houslí. Tyto staré nástroje sám také vystavuje, předvádí i nahrává jejich zvuk na CD. Nevyhýbá se ani občasnému vystupování s uměleckými soubory z oblasti populární hudby. V roce 2010 získal zlatou plaketu prezidenta republiky. Studoval na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění u profesorů Františka Pospíšila a Václava Snítila. Vzdělání dovršil mistrovskými kurzy u světových virtuosů Nathana Milsteina a Gidona Kremera. Je považován za proslulého popularizátora houslové hry. Jeho koncertní turné a festivalová vystoupení obdivovali posluchači v USA, v celé Evropě, Mexiku, Chile, Rusku, Maroku, Indonésii, Indii, Thajsku a řadě dalších zemí. Natočil více jak 45 CD a DVD s díly světových a českých autorů. Mnohé z nich byly oceněny jako zlaté i platinové. V roce 1996 převzal cenu Masarykovy akademie umění za tvůrčí uměleckou činnost a roku 2010 převzal od hlavy státu Zlatou plaketu prezidenta republiky.

Americký prezident Joe Biden se oficiálně vydal za obhajobou svého mandátu. Osmdesátiletý politik chce napřesrok opět kandidovat na hlavu státu, přitom už teď je nejstarším prezidentem v dějinách USA. Jsou namístě pochybnosti, že nebude schopen plnohodnotně vykonávat funkci? A má vůbec smysl hledat „správný“ věk odchodu z veřejného života?Host: Lucie Vidovićová - socioložka z Masarykovy univerzity, která se zabývá sociologií věku, stárnutím a věkovou diskriminací (ageismem)Přijďte zažít oživlý podcast 5:59 na scéně. 3. a 4. května v pražském divadle Vzlet. Vstupenky si můžete zakoupit zde. Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Širší vedení vládního hnutí STAN schvaluje nominaci Mikuláše Beka na post ministra školství. Bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně má být již třetím ministrem školství za Starosty a nezávislé v tomto volebním období. Dosud byl ministrem pro evropské záležitosti. Na tomto postu ho nejspíš nahradí náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. Pořadem provázel Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130425/

Podcast 5:59 je s vámi už rok - rok, během něhož se zcela proměnila česká politická realita. Zásadní změnu pak přinesla lednová prezidentská volba. Daří se Petru Pavlovi plnit to, co sliboval, že bude zmírňovat napětí a propasti ve společnosti? Jak si v krizi počíná pětikoaliční kabinet pod vedením Petra Fialy z ODS? Témata pro natáčení výročního podcastu s publikem.Hosté: Lucie Stuchlíková - politická reportérka Seznam Zpráv Miloš Gregor - politolog z Masarykovy univerzity v BrněČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ruská válka proti Ukrajině probíhá na několika úrovních najednou. Vedle lidských životů a živobytí devastuje i přírodu. Její destruktivní vliv na zdraví a tamější ekosystémy je obrovský. A Vladimir Putin, který dlouhodobě využívá především ruský zemní plyn k prosazování svých geopolitických zájmů, útočí také na ukrajinskou a evropskou energetickou bezpečnost. Jaké jsou dopady války na energetickou infrastrukturu a životní prostředí? Čím lze nyní Ukrajině v tomto kontextu pomoci? A jak může vypadat její poválečná rekonstrukce?O významu energetické bezpečnosti a udržitelnosti v době války debatovali expertka na klimatickou a energetickou politiku Anna Ackermann, analytička Greenpeace Miriam Macurová a výzkumník na Mezinárodním politologickém ústavu Masarykovy univerzity Martin Jirušek. Debatu moderovala novinářka a analytička Helena Truchlá.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook, Instagram, YouTube a Twitter.

Prezident Petr Pavel vybírá první trojici nových ústavních soudců. Oslovil přes 20 institucí, aby nominovaly kandidáty, které posoudí sedmičlenný konzultační panel. U některých odborníků i politiků nový postup budí rozpaky. „Vysílá to zavádějící obrázek o tom, jak Ústavní soud funguje a bude fungovat,“ míní Jan Komárek z Kodaňské univerzity. „Považuji nový postup za vhodný a transparentní,“ oponuje Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity.

Velké, složité, zdlouhavé a ostře sledované rozhodnutí. Prezident Petr Pavel se v otázce důchodů postavil za vládu. Měl ale na výběr? A jak významné je jeho rozhodnutí se případně obrátit na Ústavní soud? Odpovídá politolog z Masarykovy univerzity Miloš Gregor.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek /ČSSD/, bývalý ministr zahraničí, předseda Masarykovy demokratické akademie https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370208/

Pedagogická fakulta brněnské Masarykovy univerzity řeší vážná obvinění ze sexuálního obtěžování studentek. Stížnosti na problematické chování dvou pedagogů obdržela fakulta už loni na jaře, z výuky ale stáhla učitele až teď. Svědectví současných i bývalých studentek přitom popisují i případy závažného sexuálního obtěžování a nekonsensuálního sexu.Host: Tomáš Svoboda - reportér SZ Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Čau lidi! Babiš se loučí se svým marketingovým týmem. Další pusu už nedostane guru Mára alias Marek Prchal a odchází i šéfka kampaně Tünde Bartha nebo mluvčí Vladimír Vořechovský. Proč až teď? A byl by bez nich Babiš tím, kým je? Téma pro Ottu Eibla, experta na politický marketing z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nově zvolený prezident Petr Pavel nastiňuje první plány, jak chce pojmout úřad hlavy státu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy i další česká média zopakoval svůj předvolební slib, že se bude snažit o stmelení společnosti. Jaký bude Petr Pavel prezident? Kam může Česko posunout? A je realistické od hlavy státu očekávat, že nastartuje zásadní společenskou změnu? Host: Lubomír Kopeček - politolog z Masarykovy univerzityČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Krátce před finále souboje o Hrad dál houstne atmosféra. Andrej Babiš oznámil, že kvůli výhrůžkám už nepovede kontaktní kampaň. V souboji s prezidentským protikandidátem Petrem Pavlem je to ale především Babiš, komu je připisována konfrontační rétorika. Co je a co není za hranou toho, jak by korektní kampaň měla vypadat?Host: Otto Eibl - politolog, odborník na politický marketing z Masarykovy univerzity v BrněČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Většina Čechů chce za prezidenta Petra Pavla - vyplývá to z nejnovějších průzkumů. Babiš proto za a) loví voliče tak, že sahá do těch nejkalnějších vod politického spektra a za b) přejímá rétoriku od proruských aktivistů. Tvrdí Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity v Brně.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina Čechů chce za prezidenta Petra Pavla - vyplývá to z nejnovějších průzkumů. Babiš proto za a) loví voliče tak, že sahá do těch nejkalnějších vod politického spektra a za b) přejímá rétoriku od proruských aktivistů. Tvrdí Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity v Brně.

Volíme srdcem, nebo rozumem? Jakou roli hrají v přímé volbě emoce? Proč to musí být taková show? A neměli bychom zavést jiný volební systém? Téma pro politoložku Lenku Hrbkovou z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a institutu SYRI.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začínají dva týdny, které se v Česku ponesou ve znamení prezidentských voleb. Finalisté naplno využijí zbývající čas, aby mobilizovali své voliče nebo naopak přesvědčili potenciální příznivce soupeře, že mají ve druhém kole zůstat doma. Andrej Babiš zaútočil nevybíravě na svého rivala ihned po sečtení hlasů prvního kola.Hostem Ptám se já byl politolog z brněnské Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Lubomír Kopeček.Máme před sebou dva týdny, ve kterých bude v Česku málokoho zajímat něco jiného, než druhé kolo prezidentských voleb. A že to nebudou dva týdny selanky, ukázala hned první tiskovka jednoho z finalistů, Andreje Babiše.Bývalý premiér se nevybíravě pustil do svého soka, včetně připomínky Pavlovy komunistické minulosti. A to navzdory faktu, že se Babiš marně snaží už léta o to, aby ho soud zprostil nařčení ze spolupráce s totalitní tajnou policií StB.Petr Pavel má v plánu se co nejdřív sejít s některými neúspěšnými kandidáty, aby s nimi projednal, jak ho chtějí podpořit. Důležité totiž je, aby zklamaní voliči nezůstali po debaklu svých favoritů doma.Přesunou se další voliči ANO směrem k vyzyvateli jejich dosavadního lídra, Petru Pavlovi, podobně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák? Nebo dokáže Andrej Babiš mobilizovat víc voličů nespokojených s vládou, než v prvním kole?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Univerzitní studenti včera zahájili protestní stávku za klima. Vláda podle nich nesmí dál ignorovat klimatickou krizi a musí začít jednat. Co by měla vláda podle představ studentů udělat? A čeho chtějí studenti dosáhnout? Hostem Vladimíra Kroce byl Marek Soška, jeden ze stávkujících studentů z brněnské Masarykovy univerzity a mluvčí hnutí Univerzity za klima.

„Nejsem si úplně jistý, jestli si máme přát, aby se Rusko rozpadlo,“ odpovídá politolog Jan Holzer z Masarykovy univerzity v Brně na otázku, co by se s federací mohlo stát po prohrané válce. „Navíc předpovídáme věci, které jsou podmíněny událostmi, které se ještě nestaly,“ uvádí na pravou míru. Ale kdyby k tomu došlo, tak je tam řada teritorií, ve kterých se z Kremlu vždy vládlo – a vládne – hodně složitě. Nemluvě o rozdílnostech etnických nebo teritoriálních.

„Nákaza covidem-19 je v tomto okamžiku na nejvyšších hladinách, co kdy byla. Vidíme to i na lidech kolem – sice to nereportují, netestují se, ale vidí to asi každý,“ popisuje matematička Lenka Přibylová z Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Kromě jiného vedoucí analytické skupiny Národního institutu pro zvládání pandemie vzápětí dodává: „Situace je ale naprosto odlišná od roku 2020 i 2021, kdy byla populace imunitně naivní.“

Nezdravý vztah Čechů k alkoholu. Gabriela a Albert Kšiňanovi se ve svém výzkumu zabývali užíváním alkoholu nezletilými. „Celá česká kultura k alkoholu děti směřuje. A rodiče jsou samozřejmě součástí kultury a celého prostředí, které člověku ukazuje pití jako normální,“ říkají psychologové z Centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Proč je důležité pít před dětmi střídmě? A v čem mohou škodit nealkoholická piva? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem je Denisa Krásná  z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.  Vysvětlí, kdo jsou ti, kteří přežili asimiliační programy z minulých století a bojovali a stále bojují za své jazyky, kulturu i tradice. A kam především je potřeba směřovat miliardy dolarů, které kanadská vláda schválila, jako reparace za potírání původních obyvatel. Moderuje Renata Kropáčková.

Jak soudci, psychologové ale hlavně rodiče a děti vnímají střídavou péči po rozvodu či rozchodu rodičů? Podobnou otázku si položil sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity v Brně. „Jedním z výsledků je, že to zdaleka není tak konfliktní téma, tak polarizovaná a katastrofická záležitost, jak to někdy z médií vypadá. Zajímavé je i to, jak jsou si doopravdy rodiče schopni rozdělovat péči nebo to, že pro mladší děti je vhodnější kratší střídání,“ vysvětluje sociolog.

Zůstane Spojené království opravdů spojené? Bude Velká Británie stále velká? Rozhodne Skotsko. Chce další referendum. Co by mu dala a vzala nezávislost? Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zůstane Spojené království opravdů spojené? Bude Velká Británie stále velká? Rozhodne Skotsko. Chce další referendum. Co by mu dala a vzala nezávislost? Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Zůstaňte v krytech a neignorujte sirény, varovaly v úterý ráno ukrajinské úřady obyvatele země prostřednictvím mobilních telefonů. Podle šéfa kyjevské oblasti Oleksije Kuleby protivzdušná obrana sestřelila další ruské střely a Ukrajina žádá označení Ruska za teroristický stát. Z pohledu mezinárodního práva je plošné bombardování ukrajinských měst buď válečným zločinem, nebo útokem proti lidskosti, konstatuje Lubomír Majerčík z Masarykovy univerzity v Brně.

Byla to sabotáž? Co se stalo na dně Baltského moře - to zatím Evropa jen odhaduje. A vyvstává další otázka - bude chtít plynovody Nord Stream vůbec někdo opravit? Odpovídá Jan Osička, analytik energetické politiky z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla to sabotáž? Co se stalo na dně Baltského moře - to zatím Evropa jen odhaduje. A vyvstává další otázka - bude chtít plynovody Nord Stream vůbec někdo opravit? Odpovídá Jan Osička, analytik energetické politiky z Masarykovy univerzity.

Terorismus, extremismus, systémy politických stran nebo fotbalové chuligánství  - to jsou oblasti, jimiž se profesně zabývá. Kdo v Česku dnes tvoří to, čemu říká prokremelské spektrum? Je nedávná demonstrace na Václavském náměstí součástí nějakého globálního celosvětového tažení? A dá se odhadnout, v jaké části západního světa je a bude podhoubí pro taková hnutí v dané chvíli nejúrodnější? Moderuje Barbora Tachecí.

Drahé, ruské a fosilní. Energie - a co s nimi. Téma pro páteční mimořádnou Evropskou radu pro energetiku. O čem budou ministři jednat? Co prosazuje Česko? A nezašpiní se zelená Evropa opět od uhlí? Ví Martin Jirušek, energetický expert z Masarykovy univerzity.

Blíží se komunální volby a obce se jako v každém volebním programu snaží vyřešit problém s bydlením. Lidé se ale podle politologa Miloše Gregora z Masarykovy univerzity v Brně zajímají o krátkodobý horizont své budoucnosti, a to především v souvislosti s vysokými cenami energií a rostoucí inflací. Přesto je bydlení téma, které občany Česka provází neustále. Otázkou tedy je, zdali mohou města svým obyvatelům s bydlením pomoci a co brání tomu, aby byl dostatek dostupných bytů.

Část Václavského náměstí v Praze v sobotu zaplnili demonstranti nespokojení se současnou vládou. Na protestu s názvem „Česká republika na prvním místě" podle policie skandovalo až 70 tisíc lidí. Ten svolali občané, organizace a politické strany, které požadují demisi Fialovy vlády. Premiér přitom celou věc shrnul jako akci proruské propagandy. Plete se? A co žene lidi do ulic? V podcastu hovoří odbornice na extremismus a politoložka z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Petra Mlejnková. Moderuje Vítek Svoboda. Děkujeme Radku Bartoníčkovi z Aktuálně.cz, jehož nahrávky z demonstrace jsme v podcastu použili.

Má mít dítě právo dozvědět se, kdo je jejich biologický rodič? Nebo hrozí při prolomení anonymity odliv dárců a snížení pravděpodobnosti, že se neplodný pár dočká na klinikách umělého oplodnění v České republice potomka? Pozvání k diskusi přijali právník z Masarykovy univerzity v Brně Jakub Valc a předseda výboru sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti a vedoucí lékař IVF Clinik v Olomouci Štěpán Machač. Moderuje Karolína Koubová.