Podcasts about masarykovy

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

„Manažeři by se nejdřív měli zeptat sami sebe: Co chci? Protože pokud to nevědí, nemohou vést organizaci,“ říká Martina Pavlová, generální ředitelka společnosti FAVEA, která vyvíjí a vyrábí doplňky stravy pro velké značky.V téhle epizodě ROŽNI se bavíme o cestě z vědy do byznysu. Martina vypráví, jak se postupně se ujala strategického vedení firmy. Popisuje, proč ji baví odpovědnost a riziko, jak přestala povídat a začala se více ptát a proč přenášení odpovědnosti není univerzální recept pro každou firmu.Uslyšíte, jak sledovat světové trendy, proč vyhrává inovace před pohodlnou stagnací a jak si jako CEO udržet klidnou hlavu ve stresu.

Hosté: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Hosté: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Velkém stěhování národů, které se daly do pohybu během 6. století, jsme slyšeli už na základní škole. Přesto se jedná o událost, o níž zatím víme velmi málo. A právě to se snaží změnit archeologové z Masarykovy univerzity, kteří na základě studia DNA vysvětlují, jak migranti z východu, dnes známí jako Slované či pojídači prosa a mléka, geneticky proměnili Evropu. O výsledcích tohoto mezinárodního projektu si v 68. díle podcastu Středověk (jinak) trvá povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti. Proč je projekt tak důležitý? Co nám může genetika prozradit o samotných Slovanech a co o obyvatelích tehdejší střední Evropy? Jak se Slovanům povedlo přesvědčit půlku Evropy, o tom, že jejich způsob života je ten nejlepší? Najdeme ve střední Evropě paralely s Langobardy, kteří přicházející na Apeninský poloostrov a adaptují se na místní kulturu? A můžeme i v dnešní době a současných migračních vlnách najít paralely s minulostí a lépe tak pochopit svět, ve kterém žijeme?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Úbytek testosteronu u mužů a jeho vliv na kvalitní život. Současná medicína přináší řešení v podobě substituční terapie, ve formě gelu. Svůj příběh přijde vyprávět pan Miroslav, který tuto léčbu podstupuje. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové také přijal MUDr. Marek Broul, primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předseda České společnosti pro sexuální medicínu.

Infekce po břišních operacích patří mezi nejčastější komplikace, které mohou zpomalit hojení a zhoršit kvalitu života pacientů. Jak jim dnes chirurgové předcházejí? V rozhovoru s prim. MUDr. Tomášem Pasekou, FICS, se podíváme na moderní přístupy k uzávěrům břišní stěny, využití miniinvazivních technik a na to, proč je důsledná prevence komplikací klíčovou součástí celého operačního procesu – od přípravy pacienta až po následnou péči. Prim. MUDr. Tomáš Paseka, FICS, je primář chirurgie v SurGal Clinic v Brně. Specializuje se na miniinvazivní chirurgii a operace kýl; dříve působil mimo jiné na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Podílel se na rozvoji simulačního vzdělávání na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a je členem mezinárodních odborných společností (International College of Surgeons).

Žloutenky moc, vakcín málo. A to je problém. Proč se teď nemoc tak moc šíří, co způsobuje a neměli jsme ji přibrzdit už dávno? Téma pro Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žloutenky moc, vakcín málo. A to je problém. Proč se teď nemoc tak moc šíří, co způsobuje a neměli jsme ji přibrzdit už dávno? Téma pro Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický.

Žloutenky moc, vakcín málo. A to je problém. Proč se teď nemoc tak moc šíří, co způsobuje a neměli jsme ji přibrzdit už dávno? Téma pro Pavla Dlouhého, primáře infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický.

Je v pořádku, aby v Brně vládla koalice ODS a ANO, když jsou to celostátní rivalové? A co se stane s rebely uvnitř ANO, kteří odmítli koalici opustit? V nové Brněnské jedenáctce odpovídá politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity. Vracíme se i k jiné kauze bývalých členů ANO, která po letech dospěla k nečekanému rozuzlení u soudů. Jak dopadla korupční aféra známá jako Stoka? Poslechněte si to v nové Brněnské jedenáctce!

Co dělá úžas s lidmi? Je možné jej měřit? Jsou památky zdrojem úžasu? A jak to mají Češi? Host 67. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá, Radek Kundt z Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity, se zabývá sociálním rozměrem náboženského prožitku. Jeho měrnou jednotkou je právě úžas. Archeolog Jiří Macháček a kunshistorik Ivan Foletti se jej zeptali třeba na to, jaký vliv může mít náboženský prožitek na člověka, či na skupinu lidí. Vede je k vzájemné kooperaci, či naopak k většímu individualismu? Spojuje lidi, nebo je rozděluje? Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán přijel do Washingtonu upevnit jeden z nejdůležitějších vztahů na Blízkém východě. Podle politologa Josefa Krause z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně stojí americko-saúdské partnerství desítky let na jednoduchém principu – ropa za bezpečnost. Dnes k tomu ale přibývají obří investice, zbrojní kontrakty, osobní vazby na Donalda Trumpa a také strategie, kterou Kraus popisuje jako snahu „zahrnout Trumpa penězi“. Co přesně se vyjednává a proč je to důležité pro USA, Evropu i celý Blízký východ?

Ranní brífink Štěpána Svobody: Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán přijel do Washingtonu upevnit jeden z nejdůležitějších vztahů na Blízkém východě. Podle politologa Josefa Krause z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně stojí americko-saúdské partnerství desítky let na jednoduchém principu – ropa za bezpečnost. Dnes k tomu ale přibývají obří investice, zbrojní kontrakty, osobní vazby na Donalda Trumpa a také strategie, kterou Kraus popisuje jako snahu „zahrnout Trumpa penězi“. Co přesně se vyjednává a proč je to důležité pro USA, Evropu i celý Blízký východ?

Astronaut Svoboda si v Ostravě vyzkoušel speciální chytré tričko. Vzniká ve spolupráci vědců Vysoké školy báňské a Masarykovy univerzity.

Už se perou? Andrej Babiš a Petr Pavel. Rýsuje se mezi nimi spor nejen kvůli střetu zájmů. Není to pro prezidenta předem prohraná bitva? Téma pro dva hosty – komentátora Aktuálně.cz Vratislava Dostála a ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už se perou? Andrej Babiš a Petr Pavel. Rýsuje se mezi nimi spor nejen kvůli střetu zájmů. Není to pro prezidenta předem prohraná bitva? Téma pro dva hosty – komentátora Aktuálně.cz Vratislava Dostála a ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Už se perou? Andrej Babiš a Petr Pavel. Rýsuje se mezi nimi spor nejen kvůli střetu zájmů. Není to pro prezidenta předem prohraná bitva? Téma pro dva hosty – komentátora Aktuálně.cz Vratislava Dostála a ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Host: prof. PhDr. Andrea Pokorná, přednostka Ústavu zdravotnických věd, proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Masarykovy univerzity, místopředsedkyně České společnosti pro léčbu rány. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: prof. PhDr. Andrea Pokorná, přednostka Ústavu zdravotnických věd, proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Masarykovy univerzity, místopředsedkyně České společnosti pro léčbu rány. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I v 66. díle podcastu Středověk (jinak) trvá zůstávají historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček za velikou louží. Tentokrát společně navštíví Yaleovu univerzitu, v jejímž univerzitním muzeu se nachází unikátní památka – nejstarší křesťanská svatyně – Dura Europos. Na první pohled klasický římský dům, který stál ve výše jmenovaném městě na území dnešní Sýrie, byl ve 3. století během nájezdu Peršanů zasypán a uchoval si tak unikátní nástěnné malby. Fragmenty, které se dnes v muzeu nachází, dokumentují počátky křesťanství a jeho rituálů. V tomto díle se tak posluchači dozvědí, jak probíhal celý rituál křtu, jakou roli v něm hrály obrazy, proč je při křtu a obecně v křesťanské symbolice tak důležitá voda a co se skrývá za slovy „smrtí to nekončí“.Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Martin Zdráhal je studentem učitelství dějepisu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a působí jako tvůrce vzdělávacího obsahu na sociálních sítích (Budoucí učitel dějepisu), kde se zaměřuje na historii a také na její zneužívání v rámci současných ruských propagandistických narativů.Za účast na akci a odevzdání písemného výstupu (esej/aplikační studie) je možné získat kredity za písemné práce.Téma pro esej: Vliv sociálních médií na voličské chování a polarizaci společnosti. Téma pro aplikační studii: Sociální struktura voličů a volební preference: Vztah mezi socioekonomickým statusem, vzděláním a volebním chováním.

Prezident Petr Pavel se chce sejít s Andrejem Babišem (ANO), aby ho pravděpodobný budoucí premiér informoval o dosavadním vyjednávání o budoucí vládě. Dal najevo personální i hodnotové preference. „Drží se ústavy, která je extrémně stručná,” komentuje v Pro a proti politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. „Poprvé máme prezidenta bez politické zkušenosti,” připomíná Lukáš Valeš, politolog z Vysoké školy Newton.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vůbec vzniká naše osobnost? A sebevědomí? Kdy si začínáme uvědomovat kdo jsme? Kdy a podle čeho rozeznáváme náš význam a naši roli ve světě?Tyto otázky byly na začátku mého setkání s docentem Miroslavem Světlákem, přednostou Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.A následná debata mi otevřela řadu témat, která jsem někdy měl i tendenci přehlédnout…Věřím, že pro vás bude toto setkání stejně objevné a dobrodružné, jako pro mne! Pokud byste chtěli jeho plnou, dvojnásobnou verzi navíc bez reklam, pojďte na moje Herohero - https://herohero.co/petrhorky.Support the show

Především díky kroužkování voliček a voličů zasedne v nové Sněmovně rekordní počet žen. Bude jich 66. Muže přeskákaly hlavně kandidátky za Piráty a Starosty a nezávislé. To u některých vykroužkovaných, především z řad Pirátů, vzbudilo nesouhlasné reakce. U voleb podle nich nerozhodovaly schopnosti, ani odpracovaná kampaň. Jsou preferenční hlasy pro ženy na kandidátkách fér? Hostka: Lenka Hrbková - politoložka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v BrněČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tím se řídí v Simulačním centru Masarykovy univerzity. Budoucí lékaři tam trénují zákroky na modelech orgánů ještě před tím, než vstoupí na skutečný operační sál. - Co ovlivňuje stárnutí ženských pohlavních buněk? Jejich zásoby pomáhá stanovit krevní test u gynekologa. Co přesně měří? - Vytisknout si doma vesmírný satelit. I to je možné díky nové české náplni do běžných 3D tiskáren. Dokáže vytvořit věci do těch nejextrémnějších podmínek. Moderuje Ondřej Látal.

Největší zastánce brexitu je zpět a v nebývalé síle. Nigel Farage může zničit tradiční britský stranický systém. Přetahuje politické oponenty, slibuje hory doly a chce zatočit s nelegálními migranty. Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Masarykovy univerzity a hostující profesorku na Aston University v Birminghamu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá zelená rostlinka pokrývající hladiny rybníků může být v budoucnosti klíčem k levnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství. Tým brněnských studentů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického chce okřehek, neboli duckweed, vylepšit a vytvořit z něj udržitelný zdroj bílkovin pro hospodářská zvířata.

Největší zastánce brexitu je zpět a v nebývalé síle. Nigel Farage může zničit tradiční britský stranický systém. Přetahuje politické oponenty, slibuje hory doly a chce zatočit s nelegálními migranty. Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Masarykovy univerzity a hostující profesorku na Aston University v Birminghamu. Ptá se Matěj Skalický.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tým z Masarykovy univerzity poprvé kvantifikoval množství padlého dřeva potřebné k regeneraci lesa a podpoře biodiverzity. - Kromě krve, plazmy nebo ledviny lze darovat i stolici, která se využívá se pro takzvanou fekální transplantaci a má mít perfektní výsledky. Moderuje Lucie Vopálenská.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický.

Výhrůžky, ataky, komentáře. Vulgární, hrubé, nechutné. Útočí na vzhled, vyhrožují násilím. Novinářka Apolena Rychlíková (PageNotFound) čelí vlně nenávisti kvůli svým článkům o europoslanci Filipu Turkovi, který za Motoristy sobě kandiduje v letošních volbách. Téma pro Marínu Urbánikovou, socioložku médií z Masarykovy univerzity v Brně, která působí ve spolku Ženy v médiích i ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená? A co bude dál? Odpovídá Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na Írán. Ptá se Matěj Skalický.

Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená? A co bude dál? Odpovídá Josef Kraus, politolog z Masarykovy univerzity v Brně a přední český expert na Írán. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.