Podcasts about masarykovy

Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.

Pomohla by vyšší spoluúčast pacientů českému zdravotnictví? „Naše zdravotnictví potřebuje více peněz. Na spoluúčast se ale nemůžeme dívat jako na zdroj peněz, má spíš výchovný charakter,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Dobrý sluha, zlý pan. Nesmíme vytvářet bariéry pro všechny kvůli pár zneužívačům,“ míní odborník na ekonomiku zdravotnictví Jakub Hlávka z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

"Upřímně si nemyslím, že u Česka je nějaký kulturně konzervativní přelom na pořadu dne, na to tady není dost takto smýšlejících voličů", říká k převratným změnám, které ve Spojených státech provádí Donald Trump. Jakou nejradikálnější změnu od podzimních voleb očekává? A bude Andrej Babiš chtít v případě vítězství přiblížit Česko Ficovu Slovensku? Moderuje Barbora Tachecí.

Favoritem nadcházejících českých voleb je zatím hnutí ANO. Ani kdyby drtivě vyhrálo, nedojde k radikálnímu politickému obratu jako v Americe. „Nejsme Spojené státy. Není to tak, že by tu jeden člověk vyhrál volby a měl v rukou celou výkonnou moc,“ uklidňuje pro Český rozhlas Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. „Andrej Babiš se velmi pravděpodobně dostane buď ke koaliční, nebo menšinové vládě.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto díle Podcastu21 jsme si povídali s Josefem Šilhánem, proděkanem pro doktorské studium a rigorózní řízení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, o tom, jaké jsou hlavní cíle a smysl doktorského studia, jak se liší od magisterského, jak se liší nový program doktorského studia a jak vypadá přijímací řízení. Dozvíte se, co musí splňovat ideální uchazeč, jak důležitý je výběr školitele, kolik času zabere výzkum, výuka nebo psaní článků – i jaké překážky na studenty nejčastěji čekají. Řešili jsme i financování, možnosti výjezdů do zahraničí a budoucí uplatnění mimo akademii. Pokud zvažujete doktorát – nebo vás zajímá, jak to vypadá za oponou – tenhle díl je pro vás.

O zázračných lécích na hubnutí se mluví už delší dobu. Fotky dříve korpulentních, dnes štíhlých celebrit plní stránky časopisů. Ozempic, saxenda, mysimba – prý fungují tak, že člověk po nich ztratí chuť na jídlo, a tak zhubne. Údajně ale ztratí chuť i na další příjemné věci v životě. O užívání takových léčiv si povídáme s vedoucí lékařkou Diabetologického centra Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Lucií Radovnickou.

Jak Arméni na rozdíl od Čechů vnímají svoji minulost? Jak nahlíží na svoje památky? A jak o tom všem má točit dokumentarista, který je ve střetu zájmu? Otázky šité na tělo Gajane Achverdjanové, komunikátorky vědy, dokumentaristky a autorky řady dokumentárních filmů výzkumné skupiny RE:CENT, především ale české Arménky, která se skrze studium dějin umění v Brně symbolicky vrátila do své druhé vlasti. V 57. díle podcastu Středověk (jinak) trvá si s ní archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti povídali o jejím rozkročení mezi Čechy a lidem žijícím na dohled od hory Ararat, ale třeba i o tom, komu fandila při česko-arménském fotbalovém zápaseVyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Je půl roku do voleb a zástupci stran a hnutí napříč politickým spektrem vyrazili do ulic za voliči. Veřejný prostor se tak hemží jejich barvami, plakáty a hesly. A nejen ty naznačují, že letos začaly předvolební kampaně útočněji než obvykle. Je to důkaz toho, že politika hrubne, nebo ve všudypřítomném informačním šumu už nelze zaujmout jinak než křikem?Host: Otto Eibl - politolog a odborník na politický marketing z Masarykovy univerzity v BrněČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Americký prezident Donald Trump od začátku svého druhého mandátu usiluje o rychlý konec války na Ukrajině. Zatím se mu však podařilo dojednat jen omezené příměří, které navíc Kreml podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Z pohledu Trumpa je to určitě úspěch. Pořád se chlubí tím, že je ten, který by měl pomalu dostat Nobelovu cenu za mír,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus amerikanistka z Masarykovy univerzity v Brně Denisa Krásná.

Americký prezident Donald Trump od začátku svého druhého mandátu usiluje o rychlý konec války na Ukrajině. Zatím se mu však podařilo dojednat jen omezené příměří, které navíc Kreml podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Z pohledu Trumpa je to určitě úspěch. Pořád se chlubí tím, že je ten, který by měl pomalu dostat Nobelovu cenu za mír,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus amerikanistka z Masarykovy univerzity v Brně Denisa Krásná.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Jana Motala z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a filmového recenzenta, autora podcastu Hodný, zlý a kritický Kamila Fily. V českých kinech je film Mnichov 1972. Drama se vrací k únosu izraelských sportovců na mnichovských OH. Sleduje dramatické události pohledem členů TV stanice ABC Sports, kteří jako první v dějinách pokrývali živě obrazem teroristický čin.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Jana Motala z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a filmového recenzenta, autora podcastu Hodný, zlý a kritický Kamila Fily. V českých kinech je film Mnichov 1972. Drama se vrací k únosu izraelských sportovců na mnichovských OH. Sleduje dramatické události pohledem členů TV stanice ABC Sports, kteří jako první v dějinách pokrývali živě obrazem teroristický čin.

Pozvání do pořadu Podcasty21 přijal doktorand na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Ondřej Placzek. V rozhovoru jsme probrali, co vlastně studium doktorského studia obnáší a jak vypadá v praxi. Dozvíte se taky, jak lze doktorát zvládnout finančně nebo zda můžete už při studiu učit. Nutno podotknout, že jsme se bavili o režimu starého studijního programu doktorského studia a informace k souběžnému pracovnímu poměru, tak již není aktuální.

Kdyby dnes stála, vypadaly by dějiny evropské architektury nejspíš úplně jinak. Sakrální stavba, jejíž základy nalezli archeologové na Vyšehradě se však do dnešních dnů nejen že nedochovala, ale pravděpodobně ani vůbec nikdy nestála. Základy, které byly během vykopávek odhaleny, nebyly nikdy v historii doplněny dalším zdivem. Přesto vypovídají o tom, že tento nedokončený projekt měl být možná tím nejambicióznějším, co české země za vlády Přemyslovců zažily. Nám tak dnes nezbývá než se ptát, proč knížata v desátém století od myšlenky monumentální tetrakonchální svatyně nakonec upustila. Archeolog Jiří Macháček a kunsthistorik Ivan Foletti si o tom povídají s dalším speciálním hostem, archeologem Ladislavem Varadzinem. Ten na Vyšehradě nalezl nejen tento nedostavěný kostel, ale dokonce, aniž by to sám plánoval, také zlato. Jestli jste si po minulé epizodě mysleli, že Vás Vyšehrad již nemůže ničím překvapit, možná se při poslechu 56. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá budete divit.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

19. září budeme svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. Vše uslyšíte exkluzivně v přímém přenosu na Radiožurnálu. A než se tak stane, zveme vás k pátrání po tom, co dalšího hmatatelného lze z odkazu prvního československého prezidenta v archivech a depozitářích najít.

19. září budeme svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. Vše uslyšíte exkluzivně v přímém přenosu na Radiožurnálu. A než se tak stane, zveme vás k pátrání po tom, co dalšího hmatatelného lze z odkazu prvního československého prezidenta v archivech a depozitářích najít.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O operacích nádorů mozku a o tom, jak si s nežádoucím bujením v hlavě umí poradit moderní medicína si povídáme s MUDr. Martinem Samešem, přednostou neurochirurgické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O operacích nádorů mozku a o tom, jak si s nežádoucím bujením v hlavě umí poradit moderní medicína si povídáme s MUDr. Martinem Samešem, přednostou neurochirurgické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Pokud máte pocit, že prožíváme jednu krizi za druhou, nejste sami. Pandemie covidu, ruská válka na Ukrajině i klimatická krize v lidech může vyvolat pocit, že svět je čím dál tím méně bezpečný. „Dotknout se smutku je první krok k tomu být dobře v krizové situaci,“ doporučuje pro Český rozhlas Plus terapeut, etik a pedagog Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden z vedoucích mužů české odnože proputinovského motorkářského klubu Noční vlci byl donedávna pedagogem brněnské Masarykovy univerzity. Učil ruské bojové umění systema, u něhož někteří bezpečnostní experti varují, že může sloužit k verbování agentů. Přinášíme druhý díl podcastové série Putinovi vlci.Více k tématu najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci a vědkyně z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?

Jaké úvahy by mohly hrát roli v rozhodování Poslanecké sněmovny, jestli vyhoví žádosti policie, aby dolní komora vydala k trestnímu stíhání předsedu SPD Tomia Okamuru? Jak odpoví teroristické hnutí Hamás na varování Izraele, že obnoví válečnou operaci v Gaze, pokud teroristé nepropustí v daném termínu další rukojmí? A jak přispěli vědci a vědkyně z Masarykovy univerzity k projektu, v jehož rámci se poprvé podařilo odhalit existenci tzv. mezigalaktického větru?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Automatický kameraman by malým fotbalovým klubům mohl usnadnit analýzu a streamování zápasů. Stačí k tomu kamera a speciální software, který pro svou diplomovou práci vytvořil student Masarykovy univerzity a zabodoval s ním v celostátní soutěži diplomek IT Spy. Umělou inteligenci naprogramoval tak, aby sama plynule sledovala pohyb míče po hřišti.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zrušením ruštiny na základních školách přicházejí žáci o možnost volby, kritizuje rozhodnutí ministerstva vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Anastasija Sokolova. Naruší se tím kontinuita vzdělávání a ruština se vytratí, dodává. Přitom si ji jen v minulém školním roce vybrali tisíce žáků. „Pojďme se učit velké evropské jazyky,“ oponuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Zrušením ruštiny na základních školách přicházejí žáci o možnost volby, kritizuje rozhodnutí ministerstva vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Anastasija Sokolova. Naruší se tím kontinuita vzdělávání a ruština se vytratí, dodává. Přitom si ji jen v minulém školním roce vybrali tisíce žáků. „Pojďme se učit velké evropské jazyky,“ oponuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus náměstek ministra školství Jiří Nantl.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osmičlenná vědecká výprava z Masarykovy univerzity se v sobotu ráno vydala na polární výpravu do Antarktidy. Připojí se ke kolegům a kolegyním, kteří vyjeli už před týdnem. Svoji pozornost nově zaměří na ptačí chřipku – podle jejich hypotézy totiž u jižního pólu zůstal ještě původní, nezmutovaný virus. Bude je ale zajímat i to, jak se změna klimatu podepisuje na houbách, meších a lišejnících.

Zájem o založení rodiny v Česku slábne. Před třemi lety takzvaná úhrnná plodnost klesla na 1,62 dítěte, tedy nejnižší hodnotu za posledních deset let. „Dnes si méně než polovina lidí myslí, že je třeba mít děti, aby člověk smysluplně žil,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus Martin Kreidl z Katedry sociologie Masarykovy univerzity. „Přesto je rodina je poměrně setrvačná instituce, málokdy se bude měnit ze dne na den, aspoň na celospolečenské rovině,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: ing. Hana Ondrušková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Od slovních útoků v čele s premiérem země přerostla nenávist vůči novinářům k útokům fyzickým. Reportérka televize Markíza skončila v nemocnici. Kdo a jak ohrožuje práci médií na Slovensku a dá se jejich situace srovnat s Českem?Hosty speciálního dílu podcastu Mediální cirkus byli senior reportér investigativy a někdejší šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík a Jakub Filo, zástupce šéfredaktorky slovenského deníku SME. Natáčení proběhlo v rámci Multimediálního dne na Fakultně sociálích studií Masarykovy univerzitě v Brně.Podle Jiřího Kubíka je nedůvěra politiků vůči novinářům zakořeněná. Nemají rádi, když se jim někdo dívá pod prsty: „Vždycky jsme tím, co jsme psali, vyvolávali nevoli. Ať už to byl premiér Václav Klaus, pak Miloš Zeman, ale i Václav Havel míval výhrady k tomu, jak novináři pracují.“ Situace se podle něj změnila třeba s nástupem Andreje Babiše, ale zase vznikla řada nových redakcí.Na slovenská média lze podle Jakuba Fila nahlížet dvěma způsoby: „První je, že média na Slovensku jsou pod tlakem vládní moci, ale i majitelů, kteří jsou nějakým způsobem s tou vládní mocí spojení. Ale ten druhý pohled je, že slovenská média jsou poměrně zdravá a dynamická. Máme řadu velkých nezávislých médií, vznikají nezávislé projekty.“Přesto slovenskou politickou scénu neopouštějí snahy, jak novinářům omezovat práci. Jedním z nápadů je zřízení speciálních tiskových soudů, které by se věnovaly mediální agendě. „Na mnohé otázky nedostáváme odpovědi. Vládní garnitura s námi nekomunikuje vůbec nebo komunikuje jen velmi omezeně,“ říká Filo. Nápad se soudy je podle něj další z kroků, které mají vytvářet tlak na média. Útoky slovenského premiéra Roberta Fica na novináře připomínají výroky exprezidenta Zemana. „Už ten jeho inaugurační projev byl spojený s tím, že novináři jsou ostrov negativní deviace,“ připomíná Kubík s tím, že to mělo odezvu i mezi jeho voliči: „Myslím si, že se to táhne, že část veřejnosti opravdu novináře vnímá jako ty, kteří způsobují problémy, kteří pořád do něčeho šťourají, rozeštvávají veřejnost.“Zeman útočil na novináře už jako premiér, kdy je nazýval hyenami a vysmíval se jejich práci. „Ale v té době to ještě nemělo u veřejnosti takovou odezvu a podporu. Tehdy také nebyly sociální sítě. Když Zeman napadl novináře nebo Klaus mluvil o tom, že jsou to největší nepřátelé lidstva, tak to tehdy vyvolávalo kritiku. To dneska už tak není, leckdo nad tím mávne rukou, někdo s tím i souhlasí,“ myslí si Kubík.Jak se slovenští novináři brání útokům? Co se stalo na trhu po změnách v televizi Markíza? A jak se proměnila česká média od 90. let?--Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Speciální hudební díl Hergot!u rozplétá spojení metalu a různých duchovních směrů. Proč kapely přitahoval satanismus? Jsou současní hudebníci praktikujícími pohany? A jak vypadá křesťanský metal? Na to odpovídá religionista z Masarykovy univerzity v Brně Michal Puchovský.

Co by pro Ukrajinu znamenalo, kdyby Slovensko zastavilo dodávky elektřiny? Jak reálný je plán na to, že by Slovensko hostilo mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou? A co budou zkoumat dvě výpravy Masarykovy univerzity na Antarktidě? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Co by pro Ukrajinu znamenalo, kdyby Slovensko zastavilo dodávky elektřiny? Jak reálný je plán na to, že by Slovensko hostilo mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou? A co budou zkoumat dvě výpravy Masarykovy univerzity na Antarktidě? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Co by pro Ukrajinu znamenalo, kdyby Slovensko zastavilo dodávky elektřiny? Jak reálný je plán na to, že by Slovensko hostilo mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou? A co budou zkoumat dvě výpravy Masarykovy univerzity na Antarktidě? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak naučit děti cizí jazyk, aby jim dával smysl a bavily se? Podle Miroslava Janíka z Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity je na čase opustit přehnaný důraz na gramatiku a zaměřit se na to, jak a kde děti opravdu komunikují. V podcastu Reparát se dozvíte, jak mohou učitelé využít repertoár jazyků, se kterými se děti setkávají doma, při sledování videí nebo na online platformách a jaké metody pomáhají rozvíjet jazykové znalosti.

Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti čtyřech letech zhroutil. Země už má nového dočasného premiéra, ten chce zajistit klid a vyzval k návratu uprchlíků. Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? Hostem Ptám se já byl politolog a bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus. Sýrie se od víkendu, kdy islamističtí povstalci svrhli režim prezidenta Bašára Asada, pokouší vydat na novou cestu. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause se země v tuto chvíli potácí ve velkém chaosu: „Z mého pohledu, co se tam vlastně stalo, nikdo pořádně neví. Panuje tam doteď ohromný chaos, dynamika toho vývoje je naprosto neskutečná. Nikoho by tady ještě před měsícem nenapadlo, že se to může stát takhle rychle.“Nový syrský premiér Muhammad Bašír, kterého jmenoval vůdce povstalců a faktický lídr Ahmad Šara, už představil 3 priority pro přechodnou vládu. A to zajištění bezpečnosti a stability v zemi, návrat milionů syrských uprchlíků do vlasti a zajištění fungující veřejné služby jako přístup k vodě, funkční elektrickou síť a dodávky základních potravin. Jaký bude další osud země, je podle bezpečnostního analytika Krause teď velmi těžké odhadnout a závisí na mnoha faktorech, včetně dalšího postupu okolních států, Ruska a Íránu. Velkou roli bude hrát i návrat Donalda Trumpa do amerického prezidentského úřadu v lednu příštího roku. „Dovedu si představit, že aktivity, zejména ze strany nové vlády, ať už v míře represálií nebo snaze o silové kontrolování syrského teritoria, mohou být teď nižší, protože si potřebují stabilizovat vlastní situaci. Ale přece jenom, když se podíváme na vysokou dynamiku dění za těch několik posledních dní, tak bych se vůbec nedivil tomu, kdyby se to tam celé rozhořelo v ten vražedný boj i v řádech dní.“O tom, jak v zemi předejít násilnostem v nejistém přechodném období, ve čtvrtek hovořil šéf americké diplomacie Antony Blinken s jordánským králem Abdalláhem II. i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O dalším vývoji v Sýrii by pak měli jednat diplomaté OSN, EU, USA a arabských zemí v sobotu na summitu v Jordánsku. Jaká budoucnost teď Sýrii čeká? Nepovede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? A sehraje nějakou roli oslabení Ruska a to, že v podobě Sýrie přišlo o spojence?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) přichází necelý rok před volbami s novým komunikačním stylem, který má voličům jednodušeji ukázat, že je kabinet úspěšný. A má pomoci smazat výraznou ztrátu, kterou ukazují průzkumy volebních preferencí mezi opozičním ANO a koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). „Nemyslím si, že zrovna ty německé platy byl šťastný výrok,“ uznává pro Český rozhlas Plus politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) přichází necelý rok před volbami s novým komunikačním stylem, který má voličům jednodušeji ukázat, že je kabinet úspěšný. A má pomoci smazat výraznou ztrátu, kterou ukazují průzkumy volebních preferencí mezi opozičním ANO a koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). „Nemyslím si, že zrovna ty německé platy byl šťastný výrok,“ uznává pro Český rozhlas Plus politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Čerstvá předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová může uspět a vrátit sociální demokraty ve volbách příští rok do poslanecké sněmovny. Podmínkou ale podle politologa a ředitele Masarykovy demokratické akademie Patrika Eichlera je, že se jí podaří prosadit do veřejné debaty sociální otázky. „Jana Maláčová hledá svou tvář,“ domnívá se Eichler v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Přidáno pro soudce, přidáno pro politiky. Ústavním činitelům poroste plat, nakonec ale o polovinu méně, než se očekávalo. Jakou roli v tom sehrál Ústavní soud a proč vůbec řešíme platy soudců a politiků dohromady? Otázky pro Marii Zámečníkovou z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakým výzvám a předsudkům čelí lidé s Downovým syndromem? S jakými překážkami se potýkají při navazování přátelských vztahů a jaké hodnoty jsou pro přátelství důležité? Poslechněte si dokument Domeček Zuzany Šimerové, který vypráví příběh tří kamarádek – jedna z nich se ale narodila trochu jiná. Pořad z cyklu Pohledem Generace Z autorka natočila jako bakalářskou práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Lékaři před chřipkovou sezonou představili novinky k preventivnímu očkování. Jaký vliv má nemoc na pacienty s onemocněním srdce? - Kvůli novým stavbám, průmyslu a nevhodnému územnímu plánování na různých místech po Česku nenávratně mizí cenná archeologická naleziště. Proč je nedokáže ochránit ani zákon? - Vědci z Masarykovy univerzity sestavují databázi středověkých rukopisných herbářů, která má posloužit jako inspirační zdroj při vývoji nových léčiv.

V pátek 20. a sobotu 21. září se uskuteční krajské volby, v nichž se utká přes 8 280 kandidátů. „Od roku 2010 tady máme situaci, kdy značná část voličů mění svoje preference, přesouvají se od strany ke straně, v danou chvíli některé strany vypadávají z parlamentu, dostávají se tam nové, vrací se staré. Máme tu pohyb a proměnlivost,“ popisuje českou politickou scénu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Okupace českých zemí nacistickým Německem nebyla jen silovou záležitostí, ale také ideologickým projektem. Nešlo jen o fyzické vysídlení neárijských obyvatel, nacisté potřebovali i přepsat a vymazat české dějiny. Jaké postupy využívali, zmapoval Jiří Němec z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jeho výzkum vyšel v 2023 jako kniha s názvem Odcizené dějiny. Protektorátní politika dějin a konstrukce říšské myšlenky,

Hosté: Vlastimil Válek /TOP 09/, ministr zdravotnictví, 1. místopředseda strany Julius Špičák /ANO/ , místopředseda výboru pro zdravotnictví, Poslanecká sněmovna Michal Koščík, přednosta Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Národní institut SYRI Pořadem provázela Barbora Kroužková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370909/