Podcasts about ameriku

Minhenes Drošības konferences akcenti. Amerikas Savienoto Valstu valsts sekretāra Marko Rubio vizīte Eiropā. Divu ātrumu Eiropa. Aktualitātes analizē Latvijas ārpolitikas institūta asociētais pētnieks un Eiropas Savienības programmas vadītājs Marts Eduards Ivaskis un Latvijas Radio ārzemju ziņu žurnālists Rihards Plūme.   Minhene. Drusku rāmāk Pagājušā gada Minhenes Drošības konference paliks vēsturē ar Savienoto Valstu viceprezidenta Vensa uzstāšanos, kas ar šokējoši spalgu blīkšķi atvēra durvis uz jaunu laikmetu transatlantiskajās attiecībās un ne tikai. 2025. gads apliecinājis, ka Vašingtona tagad mazāk vērtē ne vien līdz šim kopīgi ar Eiropu būvēto drošības arhitektūru, bet arī līdzšinējo iedibināto starptautisko attiecību praksi. Šogad prezidenta Trampa administrāciju konferencē pārstāvēja valsts sekretārs Marko Rubio, kurš tiek uztverts kā mērenāks pretsvars radikālim Vensam un arī bieži neaprēķināmajam prezidentam Trampam. Viņa uzstāšanās konferencē patiešām bija ieturēta diplomātiskā piedienīguma rāmjos, izpelnoties pat stāvovācijas, tomēr raksturot to kā „nomierinošu” nozīmētu aiz citādā iepakojuma nesaskatīt tās pašas saturiskās aprises. Bija jauki vārdi par kopīgo kultūras mantojumu un Savienotajām Valstīm kā „Eiropas bērnu”, par Vašingtonas vēlmi pēc Rietumu civilizācijas atjaunotnes. Kā laikrakstā „The Guardian” raksta itāļu politoloģe un starptautisko attiecību eksperte Natālija Toči: „Ja Rietumu civilizācija ir kopjama, kamēr [starptautisko attiecību] noteikumi nav jāievēro, tad Rubio ieskicētais redzējums būtībā ir impērijas redzējums. Šajā vīzijā Ameriku un Eiropu saista kopīgā izcelsme un reliģija; tās ir „garīgi saistītas”, [..] taču „Rietumu gadsimtu” iezīmēs rupja vara, ko pirmām un galvenām kārtām pašas impērijas ietvaros īstenos stiprie – Savienotās Valstis – pret vājajiem: mazajām un vidējā lieluma Eiropas valstīm, Kanādu un Dienvidamerikas valstīm. Impērijas ietvaros var un vajag būt institūcijām, sākot jau ar NATO. Taču ASV nodoms ir kristālskaidrs: jūs maksājat [..], bet noteikumus joprojām diktējam mēs [..]. Pasaulē būs arī citas impērijas, tostarp Krievija un Ķīna, un Amerikas impērija ar tām konkurēs. Tomēr tā ir gatava arī sadarboties, varbūt pat slepeni vienoties, īpaši, ja slepenās vienošanās cena būs jāmaksā tās koloniālajiem vasaļiem.” Ar doktores Toči pausto rezonē Dānijas premjerministres Metes Frederiksenas konferences laikā teiktais, ka Donalda Trampa vēlme atņemt Dānijai Grenlandi nekur nav zudusi. Kā galvenā antitēze Marka Rubio izpausmēm tiek uztverta Vācijas kanclera Frīdriha Merca uzstāšanās. Atzīstot, ka uz noteikumiem balstītā starptautiskā kārtība, kas izveidojās pēc Otrā pasaules kara, kad Rietumi runāja vienā balsī Savienoto Valstu vadībā, ir beigusies, un nu ir atgriezusies „lielvaru politika” ar tās „skarbajiem un bieži vien neparedzamajiem noteikumiem”, kanclers pauda, ka šajā jaunajā laikmetā Eiropas „brīvība vairs nav pašsaprotama” un tai „būs jāparāda stingrība un apņēmība, lai aizstāvētu šo brīvību”. Viens no konkrētajiem aizstāvēšanās aspektiem parādījās Francijas prezidenta Emanuela Makrona teiktajā, kur galvenais akcents bija Francijas un Vācijas sadarbība, veidojot savu kodolatturēšanas kapacitāti. Ukrainas prezidents Volodimirs Zelenskis atgādināja, ka tieši Ukraina šobrīd ir tā, kas pūlas, lai Eiropas balss izskanētu arī Savienoto Valstu uzsāktajā sarunu procesā par kara izbeigšanu, un arī to, ka Ukraina sagaida savu pūliņu novērtējumu pasteidzināta iestāšanās procesa veidā. Marko brauc paglaudīt Eiropas „sarainos” Pēc uzstāšanās Minhenes drošības konferencē Savienoto Valstu valsts sekretāra Marko Rubio tālākais maršruts veda uz Bratislavu un Budapeštu, tā uzskatāmi demonstrējot, kas tagad ir Baltā nama īstenie draugi Eiropā. Īsās vizītes laikā Slovākijā, tiekoties ar premjerministru Robertu Fico un prezidentu Peteru Pelegrini, Baltā nama pārstāvis esot spriedis par aizsardzību un enerģētiku. Slovākija līdz ar tās kaimiņvalsti Ungāriju ir divas Eiropas Savienības dalībvalstis, kuras spītīgi nevēlas atsacīties no Krievijas fosilo energoresursu piegādēm, un Trampa administrācija, kā šķiet, gatava uz šo „cauruļvadu mīlu” skatīties caur pirkstiem. Pirmdien, 16. februārī, ieradies Ungārijas galvaspilsētā, Baltā nama augstais pārstāvis pauda, ka abu valstu attiecībās iestājies „zelta laikmets”, kas ilgšot tik ilgi, kamēr Viktors Orbans būšot Budapeštas varas virsotnē. Tā viņš pievienoja savu balsi tam Eiropas un pasaules labējo līderu korim, kas ņēmies „iedziedāt” odiozo „Fidesz” līderi nākamajā varas ciklā. Vēlēšanas, kā zināms, gaidāmas jau 12. aprīlī, un nu jau apmēram gadu premjera partija reitingos sīvi cīkstās ar jaunu politisku spēku – Cieņas un Brīvības partiju jeb TISZA. Tās līderis, jaunākās paaudzes ungāru konservatīvais, atšķirībā no Orbana, fokusējas uz pašmāju problēmu risināšanu un sola izlabot pašreizējā līdera pamatīgi iebojātās attiecības ar Briseli. Priekšvēlēšanu karsonis kāpinājis arī spriedzes temperatūru Budapeštas un Kijivas attiecībās, Orbanam nesen pasludinot Ukrainu par Ungārijas ienaidnieci, ciktāl tā prasot Eiropai atteikties no Krievijas energoresursu importa. „Ja jūs saskaraties ar finansiālām grūtībām, ja jūs saskaraties ar lietām, kas kavē izaugsmi, ja jūs saskaraties ar lietām, kas apdraud jūsu valsts stabilitāti, es zinu, ka prezidents Tramps būs ļoti ieinteresēts […] atrast veidus, kā sniegt palīdzību,” paziņoja Rubio. Saprotams, ka Eiropas Savienības līderu uztverē tas viss ir vēl viens apliecinājums Vašingtonas pieejai – dalīt Eiropu „labajā konservatīvajā” un „sliktajā kreisi liberālajā”, kas nozīmē tikai to, ka Marka Rubio Minhenes Drošības konferencē paustais atšķiras no valsts sekretāra Vensa pērnā gada „benefices” pēc formas, bet ne pēc satura. Jaudīgie ieņem kreiso joslu? Par divu ātrumu Eiropu runā jau sen un dažādos kontekstos. Runa nav tikai par joprojām ļoti pamanāmajām sociālekonomiskajām atšķirībām dažādu Eiropas valstu starpā, bet arī par dažādu integrācijas līmeni, kas izpaužas piederībā vai nepiederībā Šengenas zonai un eiro areālam. Taču nesen šis motīvs ieguvis jaunu saturu, savienībai skaudri izjūtot savu iepalikšanu globālās konkurētspējas biatlona distancē. Paātrinājuma meklējumu zīmē pagāja pagājušonedēļ notikušais Eiropas līderu neformālais samits Aldenbīzenas pilī Beļģijā. „Mūsu mērķim vienmēr jābūt panākt vienošanos starp visām 27 dalībvalstīm,” vēstulē samita dalībniekiem pirms tā sākuma pauda Eiropas Komisijas prezidente   Urzula fon der Leiena. „Tomēr, ja progresa vai ambīciju trūkums apdraud Eiropas konkurētspēju vai spēju rīkoties, mums nevajadzētu kautrēties izmantot līgumos paredzētās iespējas attiecībā uz ciešāku sadarbību.” Viens šādas sadarbības variants iezīmējās pāris nedēļas iepriekš, kad videokonferencē saslēdzās sešu jaudīgu Eiropas Savienības ekonomiku – Vācijas, Francijas, Itālijas, Spānijas, Nīderlandes un Polijas – finanšu ministri. Šī iniciatīva, jau nodēvēta par E6, orientēta uz sadarbību vairākās jomās, ieskaitot drošību un piegādes ķēžu nodrošināšanu. Tūdaļ gan jāsaka, ka šis netiek definēts kā kāds slēgts klubiņš, kurā aicināti tikai tie, kam attiecīgs ekonomiskais vēriens. Kā deklarējis Vācijas vicekanclers un finanšu ministrs Larss Klingbeils: „Mēs dodam impulsu, un citas valstis ir laipni aicinātas mums pievienoties.” Tātad, izšķirošais ir nevis iespējas vien, bet, pirmām kārtām, vēlēšanās. Šāda pieeja ir loģisks pretarguments politikai, kādu vispamanāmāk piekopis Ungārijas līderis Viktors Orbans, manipulējot un šantažējot ar savienības kopīgo lēmumu bloķēšanas iespēju. Tie, kuri negrib, paliek ārpus, neuzņemoties sev netīkamus pienākumus, bet netraucē darīt citiem, – kā gadījumā ar pagājušajā gadā īstenoto 90 miljardu aizņēmumu Ukrainas atbalstam, kurā nepiedalās Ungārija, Slovākija un Čehija. Tiesa, šajā pieejā slēpjas arī zināmi riski savienības integritātei. Kā problēmu definē Vācijas Starptautisko un drošības jautājumu institūta vecākais pētnieks Nikolajs fon Ondarca: „No vienas puses, pašreizējās ES procedūras augsta spiediena ģeopolitiskajā un ekonomiskajā vidē virzās pārāk lēni, tāpēc mazākas koalīciju grupas, kas vēlas rīkoties, spēj to darīt ātrāk. No otras puses, Eiropas Savienības institūcijās pastāv bažas, ka dalībvalstis varētu vienkārši izvēlēties elastīgas koalīcijas ārpus savienības ietvara.” Var piebilst, ka vēl viena vispārēja tendence, kas iezīmējusies pašreizējo globālo izaicinājumu situācijā, ir jaunu dzīvību guvusī Eiropas federalizācijas doma. Ar vienu tās versiju nesen nācis klajā Itālijas ekspremjers un bijušais Eiropas Bankas prezidents Mario Dragi. Viņa ieskatā pragmatiska federācija ir vienīgā Eiropas Savienības iespēja turēties pretim ārējiem spēkiem, kuru mērķis ir mūsu pasaules daļas sašķelšana, pakļaušana un deindustrializācija. Sagatavoja Eduards Liniņš.

Ja kādreiz sporta zvaigznes meklēja Latvijas laukos, tad tagad pēc Latvijas sporta zvaigznēm ir jālido uz Austrāliju, Kanādu vai Ameriku. Par sportistu meklējumiem diasporā un vai viņi neliks kāju priekšā Latvijā dzimušiem un augušiem atlētiem, saruna raidījumā Globālais latvietis. 21. gadsimts.  Diskutē Latvijas Olimpiskās komitejas prezidents Raimonds Lazdiņš, Latvijas Triatlona federācijas prezidents Aigars Strauss, Latvijas Futbola federācijas sporta direktors Andrejs Gluščuks, Regbija federācijas prezidents Kārlis Vents, sporta uzņēmējs un treneris Raivis Orba, savulaik bijis Eiropas Latviešu apvienības sporta grupas referents, bet šobrīd aktīvi darbojas sporta jomā Dānijā un arī latviešu diasporas vidē, un Latvijas Televīzijas sporta žurnālists Reinis Ošenieks, kurš daudz pētījis šo tematu.  Šajā nedēļā sākas Ziemas olimpiskās spēles, un diezgan likumsakarīgi, ka arī mēs esam uz tādas sportiskas nots. Latvijā 2013. gadā apstiprināja likumu, kas pieļauj dubultpilsonību. Kopš tā laika sporta federācijas var meklēt un arī meklē potenciālās sporta zvaigznes ārzemēs starp tiem, kuriem ir vai pat, iespējams, varētu būt saknes Latvijā. Iepriekš tas bija iespējams, izejot sportistam naturalizācijas procesu, ja tiek piešķirta pilsonība īpašiem nopelniem. Šobrīd to var izdarīt daudz vienkāršāk. Bet kā veicas ārzemju atlētu ar latviskajām saknēm meklējumos un ko par to domā sabiedrība?  

Může se Evropa dál spoléhat na Ameriku jako na hlavního spojence? „Všechny spojenecké smlouvy i přes nehorázné výhružky Donalda Trumpa ohledně Grónska platí. Máme si co vyčítat, ale máme si to odpustit,“ je přesvědčený v Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch. Politolog a poradce prezidenta Jiří Pehe pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že s příštím americkým prezidentem se situace může změnit: „Určitý odklon Ameriky od Evropy je ale dlouhodobý trend.“ Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

25. ledna 1921 byla v Národním divadle v Praze uvedena divadelní hra, která se hned po premiéře rozlétla do světa. Její uvedení v metropolích od Evropy až po Ameriku vyneslo Karla Čapka mezi světové dramatiky. Nápad na umělé lidi prý dostal v tramvaji při pohledu na „nepřítomné“ spolucestující. Původně jim chtěl říkat Laboři. „Tak jim říkej Roboti,“ zamumlal prý bratr Josef, který později navrhl kostýmy… Na neustále vyprodanou hru jednou nesehnal vstupenku ani její autor.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátkem ledna nařídil americký prezident Donald Trump únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten byl převezen do Spojených států a má být souzen za narkoterorismus. Kam bude Venezuela směřovat po Madurově sesazení? „Na normalizaci vztahů s USA by autoritářské elity vydělaly, Trump má v plánu spolupracovat s vládnoucí diktaturou,“ říká expert na Jižní Ameriku z Institutu politologických studií FSV UK Jaroslav Bílek, host Osobnosti Plus.

Začátkem ledna nařídil americký prezident Donald Trump únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten byl převezen do Spojených států a má být souzen za narkoterorismus. Kam bude Venezuela směřovat po Madurově sesazení? „Na normalizaci vztahů s USA by autoritářské elity vydělaly, Trump má v plánu spolupracovat s vládnoucí diktaturou,“ říká expert na Jižní Ameriku z Institutu politologických studií FSV UK Jaroslav Bílek, host Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Psal se 13. leden 1962, když se na první místo americké hitparády podruhé vyšplhala píseň The Twist. Zpíval ji Chubby Checker – a s ní se zrodil tanec, který poprvé v historii oddělil partnery a spojil generace. Revoluce se neodehrála v ulicích, ale na tanečních parketech. Twist – jednoduchý rytmus, pár kroků a nekonečná energie. Píseň The Twist se stala fenoménem, který proměnil Ameriku i celý hudební svět.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po tom, čo Spojené štáty svojvoľne a bez medzinárodného mandátu poslali špeciálne jednotky do Venezuely a uniesli Nicolása Madura, Američania znovu začali hovoriť o tom, že by chceli získať kontrolu nad Grónskom. Vzťahy USA a Európy sa tak dostali na najhoršiu úroveň za desaťročia. V Bielom dome si uvedomujú, že Európa potrebuje Ameriku, a tak Stephen Miller, jeden z najvplyvnejších poradcov Trumpa, rozpráva, že nikto nebude s USA bojovať o Grónsko. Dánsko však logicky odkazuje, že americký útok na Grónsko by znamenal koniec NATO.

Donald Trump demontuje staré poriadky, zatiaľ čo Európa pod tlakom migrácie a krajnej pravice mení svoju tvár. O tom, prečo tento rok otriasol svetom, sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávame s redaktorom zahraničného spravodajstva Pavlom Štrbom.Ak sa vám zdalo, že rok 2025 ubehol rýchlo, vo svete sa toho naopak za rok stalo dosť na celú dekádu. Donald Trump sa vrátil do Bieleho domu a okamžite začal meniť Ameriku na svoj obraz a aj rozloženie síl na celom svete.Ani u nás nebol pokoj. Európa sa v roku 2025 politicky posunula doprava. V Nemecku a Poľsku posilnili konzervatívci, v Česku sa k moci vrátil Andrej Babiš. „Ja si skôr pesimisticky myslím, že rok 2026 bude podobne konfliktný, ako to bolo v prípade tohto roka… Myslím si, že to bude ešte horšie,“ zhodnotil šéf zahraničnopolitického oddelenia portálu Aktuality.sk Pavol Štrba.Moderoval Marek Biró.

Donald Trump demontuje staré poriadky, zatiaľ čo Európa pod tlakom migrácie a krajnej pravice mení svoju tvár. O tom, prečo tento rok otriasol svetom, sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávame s redaktorom zahraničného spravodajstva Pavlom Štrbom.Ak sa vám zdalo, že rok 2025 ubehol rýchlo, vo svete sa toho naopak za rok stalo dosť na celú dekádu. Donald Trump sa vrátil do Bieleho domu a okamžite začal meniť Ameriku na svoj obraz a aj rozloženie síl na celom svete.Ani u nás nebol pokoj. Európa sa v roku 2025 politicky posunula doprava. V Nemecku a Poľsku posilnili konzervatívci, v Česku sa k moci vrátil Andrej Babiš. „Ja si skôr pesimisticky myslím, že rok 2026 bude podobne konfliktný, ako to bolo v prípade tohto roka… Myslím si, že to bude ešte horšie,“ zhodnotil šéf zahraničnopolitického oddelenia portálu Aktuality.sk Pavol Štrba.Moderoval Marek Biró.

Donald Trump demontuje staré poriadky, zatiaľ čo Európa pod tlakom migrácie a krajnej pravice mení svoju tvár. O tom, prečo tento rok otriasol svetom, sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávame s redaktorom zahraničného spravodajstva Pavlom Štrbom.Ak sa vám zdalo, že rok 2025 ubehol rýchlo, vo svete sa toho naopak za rok stalo dosť na celú dekádu. Donald Trump sa vrátil do Bieleho domu a okamžite začal meniť Ameriku na svoj obraz a aj rozloženie síl na celom svete.Ani u nás nebol pokoj. Európa sa v roku 2025 politicky posunula doprava. V Nemecku a Poľsku posilnili konzervatívci, v Česku sa k moci vrátil Andrej Babiš. „Ja si skôr pesimisticky myslím, že rok 2026 bude podobne konfliktný, ako to bolo v prípade tohto roka… Myslím si, že to bude ešte horšie,“ zhodnotil šéf zahraničnopolitického oddelenia portálu Aktuality.sk Pavol Štrba.Moderoval Marek Biró.

Speciál s Matějem Schneiderem z podcastu Redneck o současné trumpovské Americe. Jak sám Matěj po natáčení řekl, nakonec jsme toho probrali docela dost. Jak se má člověk v Česku dívat na dnešní Ameriku a jak jí rozumět? Je to pořád pilíř západní civilizace a náš spojenec? Myslí Donald Trump vážně všechno, co říká, nebo je to jen „bannonovská mlha“, za kterou si dělá byznys pro svou rodinu? Chce se Amerika skutečně vrátit k předválečnému izolacionismu, nebo má pořád imperiální choutky? Bude po venezuelské akci pokračovat i jinde? Jak se má v takovém světě chovat Česká republika? Chápe vůbec Evropa, co Trump dělá, a jsou její reakce správné, nebo Trumpa analyzuje špatně a její doufání v jeho konec je chyba, protože Amerika se momentálně mění na dekády? A mnoho dalších témat o americké politice dneška.

Je nepochybne osobnosťou roka 2025 a zdá sa, že bude aj roka 2026... a nemusí to znamenať dobrú správu. Americký prezident Donald Trump mení svojim fungovaním nielen Ameriku, no mení aj celý svet a svetový poriadok. Vyhráža sa tradičným spojencom USA, obdivuje diktátorov... a vo všeobecnosti je len málo predvídateľným. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s analytikom a spolutvorcom nášho podcastu Kde je sever Daliborom Roháčom. Zdroj zvukov: YouTube/ABC News, Associated Press, Al Jazeera, SMER-SD Odporúčanie A dnes odporúčam televízne varenie, konkrétne druhú sériu Bitky kulinárskych kást na Netflixe. Fascinujúce je sledovať už len to, akú veľkú a drahú produkciu táto šou má. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Koťák Live tentokrát s youtuberkou a influencerkou, která vytahuje na světlo všechno, co internet skrývá — od bizárů až po true crime

S Martinem Jiruškem z FSS MUNI o americké domácí i zahraniční politice. „Nová Národní bezpečnostní strategie USA je spíše takový manifest Donalda Trumpa v němž hovoří především ke svým voličům. To je změna oproti minulým verzím, kdy tento dokument měl spíše přesahovat jedno prezidentství,“ říká Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Jaké konkrétní dopady může mít tato strategie? Co lze vyčíst mezi řádky? Co si může Evropa slibovat od opozičních demokratů? Co americký prezident sleduje útoky v Karibiku a výhružkami namířenými vůči Venezuele? Nejen o tom byla řeč na debatě Respektu, kterou moderoval Tomáš Brolík v Institutu Paměti národa.

Napätie medzi USA a Venezuelou rastie, no dopady neostávajú len v Latinskej Amerike. Odborník na región Martin Rey v relácii PRAVDA VO SVETE vysvetľuje, prečo môže konflikt ovplyvniť ceny ropy či bezpečnostné záujmy Európy a prečo sa samotný režim Nicolása Madura môže zosypať skôr zvnútra než pod tlakom Washingtonu.

129. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. V kinách sme do nahrávania podcastu stihli novú verziu Muža na úteku, víťazný film tohtoročného Cinematiku Pohľad do slnka, ale aj tituly určené mladšiemu publiku – Príbehy z čarovnej záhrady a Sketch. Zo streamov sme vybrali seriálový balík zo štyroch krajín. Japonsko zastúpi akčná dráma Do posledného samuraja, Ameriku psychologický triler To monštrum vo mne, Francúzsko predchodca Nebezpečných známostí s názvom Pokušenie a pozrieme sa aj na poľský seriál inšpirovaný skutočnými udalosťami Heweliusz. Vďaka spoločnosti ESET si v nasledujúcich epizódach Vertiga predstavíme zaujímavé sci-fi tituly, ktoré vybrali priamo ľudia z Esetu. Tentoraz to bude najnovšie spracovanie Herbertovej Duny. Zoznam filmov z epizódy: Muž na úteku / The Running Man Pohľad do slnka / In die Sonne schauen Príbehy z čarovnej záhrady Sketch Téma ESET: Dune: Part One/Two Do posledného samuraja / Last Samurai Standing (Netflix) To monštrum vo mne / The Beast In Me (Netflix) Pokušenie / The Seduction (HBO Max) Heweliusz (Netflix) See omnystudio.com/listener for privacy information.

Akciové trhy letos lámou rekordy, přestože svět obklopují nejistoty jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ruská agrese na Ukrajině i rostoucí zadlužení států. „Je fascinující, jak se investoři dokázali oprostit od politiky. Rizik je spousta, ale trhy rostou,“ říká v novém HrotCastu Jiří Tyleček, hlavní analytik společnosti XTB.Podle něj stojí za růstem především boom umělé inteligence. „Kdyby nebylo AI, byli bychom blízko stagnace. Tahle vlna táhne technologické firmy i celý akciový trh,“ říká. Otázkou ovšem zůstává, zda nejde o další bublinu. „Je to zdravá bublina. Tentokrát ji táhnou firmy, které mají reálné výsledky, ne jen očekávání jako na přelomu tisíciletí,“ doplňuje.Velkou výzvou podle Tylečka zůstává systém emisních povolenek ETS2. „Odsun není vítězství. Cíl dekarbonizace zůstává, jen ho budeme muset dosáhnout rychleji. To znamená větší tlak a vyšší ceny,“ říká. Podle jeho výpočtů může mít nová vlna povolenek dopad na cenu benzínu až o 3–4 koruny za litr. „Zaplatí to nejen domácnosti, ale i firmy. Všechno se promítne do cen zboží a služeb,“ varuje analytik.Tyleček se vyjadřuje i k návratu Donalda Trumpa. „Z ekonomického pohledu jeho cla nedávají smysl, brzdí růst. Ale z bezpečnostního hlediska chápu, že chce část výroby vrátit do USA. Je to daň za nezávislost,“ říká. Podle něj ale deglobalizace může ekonomicky zpomalit nejen Ameriku, ale i Evropu. „Globalizace je efektivní. Ale pokud všechnu ocel dovážím z Číny, nemám čím se bránit, když přijde konflikt. To je dilema dneška,“ uzavírá analytik.Do čeho se vyplatí investovat? I o tom v novém Hrotcastu!

Od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států uplynul rok. 5. listopadu 2024 porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou a znovu usedl do Bílého domu. Co Američanům jeho návrat přinesl? „Pro mnohé je to možná mnohem větší jízda, než si kdy dokázali představit,“ říká amerikanista Jiří Pondělíček. V pořadu Jak to vidí… přibližuje, jak vypadá Trumpovo druhé funkční období a jak se proměnil jeho přístup k moci, institucím, médiím i zahraničním spojencům.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států uplynul rok. 5. listopadu 2024 porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou a znovu usedl do Bílého domu. Co Američanům jeho návrat přinesl? „Pro mnohé je to možná mnohem větší jízda, než si kdy dokázali představit,“ říká amerikanista Jiří Pondělíček. V pořadu Jak to vidí… přibližuje, jak vypadá Trumpovo druhé funkční období a jak se proměnil jeho přístup k moci, institucím, médiím i zahraničním spojencům.

Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.

Proč nemá Andrej Babiš zatím jisté jmenování premiérem? Jak těžké je udělat Ameriku znovu velkou? V Rusku zatýkají hudebníky za hraní zakázaných písní. Uplynulo 30 let od vraždy Jicchaka Rabina. A jsme na konci liberální demokracie? To jsou témata Názorů a argumentů, které moderuje Ondřej Konrád.

Dnes k nám po rokoch zavítal opäť Tomáš Hudák. Kamarát, stand-up komik, spisovateľ a amatérsky historik a genealóg. Užívajte!Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 43 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/OSMbF6sc2dkNáš dnešný hosť je instagram.com/tomashudak/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč nemá Andrej Babiš zatím jisté jmenování premiérem? Jak těžké je udělat Ameriku znovu velkou? V Rusku zatýkají hudebníky za hraní zakázaných písní. Uplynulo 30 let od vraždy Jicchaka Rabina. A jsme na konci liberální demokracie? To jsou témata Názorů a argumentů, které moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl zde: https://herohero.co/fightandtalk Ultramaratonský cyklista, novinář, spisovatel a hlavně fajn člověk, Dan Polman. S Danem byla čest si popovídat. Těch témat bylo opravdu hodně. Neznám nikoho, kdo by na kole odjel celou Tour de France (včetně přejezdů), kdo projel Ameriku od oceánu k oceánu za 12 dní a stále ho po takové dřině baví žít. =D Věřím, že vás Dan dokáže zaujmout a třeba i motivovat. U nás se mu to rozhodně podařilo!!!

Chaos na obloze? Drony nejsou jen hračkou pro nadšence. Díky nim se mění způsob, jakým pozorujeme svět a přepravujeme náklady po městě. Lukáš Brchl, zakladatel úspěšného startupu, vymyslel chytré zařízení, které vnese do provozu dronů řád. Jan Lukačevič se podíval, jak vypadá jejich výroba. Nepotkali se v továrně, ale ve vile a na zahradě. Dronetag a jeho 40 zaměstnanců loni vyrobili 14 000 zařízení. Jak funguje a co obnáší budovat firmu, která je hlavním hráčem na trhu?

125. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. Kiná zastúpia výborné filmy a každý z inej krajiny. Ameriku – príbeh Brucea Springsteena s podnázvom Vyveď ma z ničoty, Španielsko – skvelý titul Počuješ ma? a Nemecko – psychologická dráma Čo vie Marielle. Zo streamov toho bude opäť veľmi veľa. Precízny dokument o Martinovi Scorsesem, mimoriadny politický triler Bojovníčka v tieni, ale aj seriály o Dynastii Murdaughových, či šialenom sériovom vrahovi Johnovi Wayne Gacym. Pridáme aj nový český seriál Ratolesti, ktorý rozhodne stojí za pozornosť. Zoznam filmov a seriálov z epizódy: Springsteen: Vyveď ma z ničoty / Springsteen: Deliver Me from Nowhere Počuješ ma? / Deaf / Sorda Čo vie Marielle / Was Marielle weiß Mr. Scorsese (AppleTV+) Bojovníčka v tieni / She Walks in Darkness (Netflix) Dynastia Murdaughových: Smrť v rodine / Murdaugh: Death in the Family (Disney+) 27 nocí / 27 Nights (Netflix) Devil in Disguise: John Wayne Gacy (Skyshowtime) Ratolesti (ČT) See omnystudio.com/listener for privacy information.

Máme trvat na dodržování zákonů, i když to způsobí problémy?; Nechme „boží Ameriku“ za mořem; Proč Zeman doporučuje Stačilo?; Paliativní péče o ODS; Končí doba dluhopisová?; Radši se jít klouzatVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kritické hádky a tahanice kolem pražské zádušní mše za úkladně zavražděného Charlieho Kirka, politického influencera a spoluzakladatele mládežnické větve Trumpova hnutí Make America Great Again, na několik dní nechali vstoupit Ameriku do české politiky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

120. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. Z kín sme vybrali veľa slovenských a koprodukčných filmov rôznych žánrov. Nebudú chýbať Otec, Karavan, Veľký vlastenecký výlet, Letopis, ale pridáme aj Ameriku – drsný Dlhý pochod a zábavné Otvorené vzťahy. Zo streamov nás zaujali americká krimiséria Jednotka, ale aj veľká poľská produkcia Breslau. Kapitoly: (kapitoly v epizóde môžu byť v niektorých prípadoch o pár sekúnd posunuté) 01:09 Otec 08:05 Veľký vlastenecký výlet 12:50 Dlhý pochod / The Long Walk 20:28 Téma: Jednozáberové filmy a seriály / Robert Redford 31:13 Karavan 34:44 Letopis 38:11 Otvorene vzťahy / Splitsville 42:05 Jednotka / Task 45:03 Breslau / The Breslau Murders _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svetSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vražda politického aktivisty Charlieho Kirka vyhrotila ve Spojených státech spory mezi momentálně vládnoucí Republikánskou stranou, ovládanou hnutím Udělejme Ameriku opět velkou (neboli MAGA), a demokraty do tak nesmiřitelné podoby, že jsou na místě obavy o osud americké demokracie.

Vražda politického aktivisty Charlieho Kirka vyhrotila ve Spojených státech spory mezi momentálně vládnoucí Republikánskou stranou, ovládanou hnutím Udělejme Ameriku opět velkou (neboli MAGA), a demokraty do tak nesmiřitelné podoby, že jsou na místě obavy o osud americké demokracie. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlada Republike Slovenije zabranila je ulazak Miloradu Dodiku u tu zemlju. Vijeće ministara BIH nije usvojilo reformskj agendu koja je uslov za povlačenje novca iz Evropske unije. Potjera za ubicom Charlieja Kirka, 'mračan trenutak za Ameriku' poručio američki predsjednik Donald Trump.

I dalje najmanje petina stanovništva osjeća strašne posljedice inflacije u Hrvatskoj koja ne posustaje. Vlada s druge strane nabraja uspjehe koji Hrvatsku svrstavaju među sam vrh uspješnih zemalja u Europi. Među 26 zemalja koje su spremne osiguravati mir u Ukrajini, ako se postigne dogovor, nema Hrvatske. Jedan alternativni lijevi festival nije prošao, drugi je otvoren i traje bez problema. Hrvatska reprezentacija sletjela na Farske otoke gdje u petak igra kvalifikacijsku utakmicu u skupini L za odlazak na svjetsko prvenstvo u Ameriku.

Manželé Dolanovi žili v Barceloně, kde v době covidu začali čistit pláže od odpadků. Pak projeli střední a jižní Ameriku a začali se na ně nabalovat další dobrovolníci. Dnes se blíží se 20 tunám posbíraného odpadu. Jaké jsou jejich cesty, prodchnuté environmentálními aktivitami, vyprávějí v nové epizodě cestovatelské Casablanky.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se Zdeňkem Helem, který zkoumá virus HIV na americké univerzitě, o prvním půlroce amerického ministra zdravotnictví a odklonu od vědy ke konspiračním teoriím a ideologii, který ohrožuje zdraví lidí po celém světě.Amerika má už půl roku ve vládě nového ministra, který pod heslem MAHA slibuje, že jí učiní znovu zdravou. Jakou medicínu USA předepisuje ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy a jak se některé jeho kroky podepisují mimo jiné na očkování, boji proti AIDS a lékařském výzkumu v USA. Je Kennedy dezinformátor a jaké skutečné problémy pojmenoval? V čem se ohledně mRNA vakcín mýlí? Jak to vypadá s vakcínami proti HIV? A co vědci a lékaři podnikají, aby omezili dopad některých kontroverzních kroků Trumpovy vlády? V rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem odpovídá imunolog Zděnek Hel, který působí jako profesor na University of Alabama at Birmingham ve Spojených státech, kde se specializuje na virus HIV.

✓ Kako se transhumanizam uklapa u pokret za ukidanje čoveka? ✓ Zašto GDP/BND možda nije adekvatna mera blagostanja? ✓ Po čemu je Evropa u prednosti u odnosu na Ameriku?

Sbírka dokumentů, důkazních materiálů a soudních záznamů, které tvoří takzvané Espsteinovy složky, se stala politickou rozbuškou, která štěpí hnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa „Udělejme Ameriku opět velkou“, známé též pod zkratkou MAGA.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně vyjádřil nespokojenost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj zabíjí mnoho lidí. Co vlastně byla pro Trumpa ta poslední kapka ve vztahu k Rusku? A byla skutečně poslední? Moderuje Barbora Tachecí.

Britská televize Sky News natočila simulaci vojenského konfliktu mezi Velkou Británií a Putinovým Ruskem a je z toho trhák. V pětidílné podcastové sérii s názvem The Wargame hrají bývalí členové britské vlády i někdejší vysoce postavení zástupci armády. Válečná hra ukázala, jak zranitelná Británie je ve světě, kde se už nemůže plně spolehnout na Ameriku. Co dalšího se o své obranyschopnosti Britové dozvěděli? Host: Deborah Haynes - editorka televizní stanice Sky News pro bezpečnost a obranu, autorka podcastové série The WargameČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Donald Trump slíbil svým voličům, že učiní Amerikou opět velkou, takzvaná MAGA je jeho nejbližší politický kruh. Obecně varianty tohoto sloganu prezident užívá rád – chce učinit Ameriku znovu zdravou, bezpečnou a také pracující. Nic z toho neplatí pro americkou měnu, tu evidentně prezident nechce mít ani velkou, ani silnou.

Dovolenka na jednom mieste alebo „on the road“? Naplánované alebo naslepo? Pobrežie alebo vnútrozemie? Fotiť alebo pozerať? • Peter Darovec, literárny vedec

Aký je rozdiel medzi Českou televíziou a STVR? Prečo má Česko kvalitu, a Slovensko podpriemer? Ako zmenil Ameriku a svet Donald Trump? Akú revolúciu ohlásil? Ustojí to americká ústava? Hosť: Tomáš Klvaňa, pravidelný hosť ČT24, amerikanista Celú reláciu pre predplatiteľov nájdete na webe .týždňa.

Jak Donald Trump mění Ameriku? A jak to celé skončí? V další epozidě podcastu Dobrovský&Šídlo o tom mluvíme s komentátorem a někdejším diplomatem v USA Martinem Weissem.Celý článek k tomuto dílu podcastu si můžete přečíst na:

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil očekávaná reciproční cla na všechno zboží dovážené do Spojených států v minimální sazbě deset procent, na dovoz z Evropské unie 20 procent. „Cla jsou nelegální. Neměli bychom jednat překotně, ale něco udělat musíme,“ je přesvědčený ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Je třeba podívat se na to, co bude bolet Ameriku,“ souhlasí Pavel Telička, podnikatel a někdejší eurokomisař.

Americký prezident Donald Trump provozuje podivnou ekonomickou politiku. Zavádí a odvolává cla, slibuje nižší kurs dolaru – ale jeho politika dolar posiluje –, chce prosperující a průmyslovou Ameriku, ale nevadilo by mu vyvolat ve Spojených státech ekonomickou recesi. Má to nějaký smysl?

Trumpova politika může zamíchat českými volbami. Sázka na lídra je hop, nebo trop. Trump sliboval „skvělou Ameriku“, přinesl hurikán. Není radno spoléhat v politice na magii.

Jedna z věcí, která nahnala Donaldu Trumpovi v loňských volbách nejvíc bodů, byla kritika předchozí administrativy za laxní přístup k inflaci. Ještě předtím než ho na kandidátce na poslední chvíli vystřídala Kamala Harrisová, se přitom Joe Biden chlubil stavem amerického hospodářství pod nálepkou takzvaných Bidenomics.