Podcasts about rensk

Renskötande samer tvingas lämna sina barn på särskilda internatskolor, där Rasbiologiska institutet under en period använder barnen för sina undersökningar. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radios app. I flera decennier skickades samiska barn långt hemifrån till särskilda nomadskolor, eftersom staten ansåg att den vanliga skolan inte passade barn från renskötande familjer. På nomadskolorna bodde barnen i skolkåtor eller elevhem, ofta under strikta regler. Att tala sitt eget språk var förbjudet.Per‑Gustav Sparrok, som började på Änge nomadskola i slutet av 1930‑talet, beskrev senare sina år där som hundåren. Hans dotter Sylvia Sparrok berättar att även små regelbrott kunde leda till straff.– Hade någon pratat samiska fast det var förbjudet kunde de tvingas lägga sig på plinten och få ris på rumpan, säger hon.Fotografering och skallmätningarUnder 1920‑talet besökte Rasbiologiska institutet nomadskolorna. Där fotograferade man de samiska barnen och genomförde skallmätningar som en del av institutets rasbiologiska forskning.Nils Henrik Sikku, som började på Lannavaara nomadskola på 1950‑talet, minns hur han redan första dagen började fantisera om att rymma.– Just det där med att fly det fanns alltid där, skulle man dra, och när skulle man dra, säger han. Medverkande: Anna Margith Påve, gick på nomadskolan i Jokkmokk.Sylvia Sparrok, dotter till Per-Gustav Sparrok som gick på Änge nomadskola.Nils-Henrik Sikku, gick på nomadskolan i Lannavaara.Maja Hagerman, författare och vetenskapsjournalist.Kaisa Huuva, redaktör för Nomadskoleboken: ”När jag var åtta år lämnade jag mitt hem och har ännu inte kommit tillbaka”.En dokumentär av: Märta Myrstener.Producent: Paloma Vangpreecha.Dokumentären är producerad 2026.Vill du ha koll på de senaste dokumentärerna från Sveriges Radio? Då kan du anmäla dig till vårt nyhetsbrev här.

Sešity, fotoalba nebo desky na výkresy – to všechno se vyrábí v malé hale v průmyslovém areálu na okraji Jablonného v Podještědí. I když to vůbec nebyl původní plán.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum. Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Vojenský opravárenský podnik zavádí novinku v bezpečnosti. Areál nově střeží pozemní drony TAROS. Je to i reakce na útok na zbrojovku v Pardubicích.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.

Vodárenskou Černou věž v Pražské ulici v Plzni určitě neminete bez povšimnutí. Už svým vzhledem láká k návštěvě a turisté jsou tam vítáni. Možná si říkáte, to bude zase schodů. Po schodech sice půjdete, ale jenom do prvního patra, kde na vás čeká zajímavá expozice věnovaná rodině Škodů.

Pražská plynárenská v příštím roce nebude zvedat ceny energií, a pokud to půjde, chtěla by dále zlevňovat. Uzavřela také několik významných kontraktů na dodávky plynu. Celých deset let bude čerpat plyn těžený v Severním moři od norské společnosti Equinor. Podepsala i dohodu o dovozu zkapalněného zemního plynu ze Spojených států. Norský plyn pokryje převážnou část spotřeby pražských domácností, říká předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Pražská plynárenská v příštím roce nebude zvedat ceny energií, a pokud to půjde, chtěla by dále zlevňovat. Uzavřela také několik významných kontraktů na dodávky plynu. Celých deset let bude čerpat plyn těžený v Severním moři od norské společnosti Equinor. Podepsala i dohodu o dovozu zkapalněného zemního plynu ze Spojených států. Norský plyn pokryje převážnou část spotřeby pražských domácností, říká předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Chodí k nim půlka Česka, jejich e-commerce divize stále roste a připravují se na možnost v budoucnu vydávat léky na recept online. Přesto Jan Žák, CEO Dr. Max, věří, že kamenné lékárny budou potřeba pořád. Proč? Hovořil o tom v čerstvé epizodě Forbes Byznys podcastu. Co lékárníkům nejvíc šetří čas a kdy je roboti naopak nenahradí? Jaká rizika nese vydávání léků online? Která jejich lékárna je nejvytíženější a nepomohlo, když blízko otevřeli další? Nejen o tom mluví Jan Žák ve Forbes Byznys podcastu.

Chodí k nim půlka Česka, jejich e-commerce divize stále roste a připravují se na možnost v budoucnu vydávat léky na recept online. Přesto Jan Žák, CEO Dr. Max, věří, že kamenné lékárny budou potřeba pořád. Proč? Hovořil o tom v čerstvé epizodě Forbes Byznys podcastu. Co lékárníkům nejvíc šetří čas a kdy je roboti naopak nenahradí? Jaká rizika nese vydávání léků online? Která jejich lékárna je nejvytíženější a nepomohlo, když blízko otevřeli další? Nejen o tom mluví Jan Žák ve Forbes Byznys podcastu.

Dneska ráno za námi dorazil herec Ondřej Pavelka, kterému spolužáci ve škole říkali Pitrís. I on se objeví v novém českém filmu Na horách, který jak sám říká, není moc horský typ. „Jsem kavárenský povaleč, který má hrozně rád teplo," přiznává otevřeně. V rozhovoru přišla řeč i na téma chalupářství nebo o tom, co dělat, když máte na zahradě divočáky. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

České zemědělství roste tam, kde se protne tradice, technologie a poctivost. V podcastu Forbes BrandVoice Lucie Martínková z Martínkovy farmy a Václava Osička z Doubravského dvora mluví o tom, jak budovat komunitu zákazníků a obstát v tvrdé ekonomice. Oba podniky mají ocenění Regionální potravina a dokazují, že kvalita vzniká přímo „u dvora“.

České zemědělství roste tam, kde se protne tradice, technologie a poctivost. V podcastu Forbes BrandVoice Lucie Martínková z Martínkovy farmy a Václava Osička z Doubravského dvora mluví o tom, jak budovat komunitu zákazníků a obstát v tvrdé ekonomice. Oba podniky mají ocenění Regionální potravina a dokazují, že kvalita vzniká přímo „u dvora“.

NA CELÝ ZÁZNAM DEBATY SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, SPOJTE SI SVŮJ ÚČET SE SPOTIFY NEBO DALŠÍMI PODCASTOVÝMI APLIKACEMI A POSLOUCHEJTE NEOMEZENĚ VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ DÉLCE PŘÍMO NA NICH České festivaly začaly tlačit gastronomickou dramaturgii, nové podniky jsou ambicióznější kvalitu dnes umějí rozlišovat i běžní hosté. „Lidi už nechodí do první hospody, když jim začne kručet v břiše,“ říká ve Studiu N herec a tvůrce Gastromapy Lukáš Hejlík. Česko podle něj zažívá bezprecedentní vzestup kaváren: „To, co se tu stalo za poslední roky, je mohutné. Na světové kavárenské scéně jsme dominantní. Česká kavárna třeba často stojí – na rozdíl od italské, francouzské nebo rakouské – na výběrové kávě.“ Českou chuť podle Hejlíka formuje v dobrém i špatném nostalgie. „Polovina Čechů nejí kopr kvůli traumatu ze školní jídelny,“ tvrdí. První pokrm, který by dal ochutnat cizinci, by byla kulajda. „Je to moje nejoblíbenější české jídlo,“ říká. V podcastu mluvíme také o tom, jestli je kebab národní jídlo, jak podniky snášejí kritiku, co dal české gastronomii Zdeněk Pohlreich, proč se jídlo stalo nástrojem předvolební kampaně nebo jestli v Česku existuje kritická gastro žurnalistika. Podívejte se na záznam celého rozhovoru z Letní filmové školy v Uherském Hradišti na herohero.co/studion

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

Na okraji Svitav v Pardubickém kraji se nachází místo, které není jen obyčejným oddychovým parkem. Jde o výjimečnou lokalitu, které se říká Vodárenský les. Vznikla tu naučná stezka, která po dřevěných chodnících vede pozoruhodným biotopem. Dozvíte se na ní o místní přírodě a nechybí ani zábavné prvky pro malé návštěvníky. A zajímavý pohled nabízí i útroby více než sto let staré vodárenské věže.

P1:s veckomagasin om Sverige och världen politik, trender och analyser. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. I första timmen:Kommer Trumps Gazaplan genomföras?Knarkbåtar i VenezuelaVad göra mot matbakterier? Renskötare i totalförsvaretKrönika av Lotta LundbergPanelen med Peter Wennblad, Frida Wallnor, Veronica PalmI andra timmen:Går det att ställa om våra matvanor?Nobelveckan drar igångMiljontals afghaner återvänder hemKåseri av Pamela Jaskoviak

Nyheter och fördjupning från Sverige och världen. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play.

Tamrenen är väl anpassad till landskapet och ger biologisk mångfald i sina spår. Den skrattande sjögrodan hänger kvar trots allt. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. Renen klarar sig fint året om, både kyla och sträng lavdiet är inga problem. Renskötarna Brita Stina Sjaggo och Anna-Maria Fjellström i Luokta-Mávas sameby berättar om begärligaste rengodiset och hur renarna använder olika områden, växter och lavar under året. Fältreporter Lisa Henkow mötte dom i Njuonjekområdet mellan Storforsen och Moskosel i Älvsbyns kommun. Renarna påverkar landskapet i sin tur, bland annat vid trädgränsen där renbete upprätthåller artrikedomen berättar forskaren Urban Emanuelsson vid SLU. Vi hör också om dagens utmaningar för renen och renskötarna.Under juni har sjögrodorna hörts skratta igen i Tyresö utanför Stockholm. Förra året sköt jägare från Invasiva arter alla vuxna grodor de kunde hitta och tonvis med salt hälldes i dammen för att döda yngel och ägg. Grodexperten Claes Andrén berättar varför sjögrodan är ett hot mot inhemska arter och varför den är svår att bli av med i Karin Gyllenklevs reportage. Vi hör också naturvårdsverkets Henrik Lange om arbetet för att begränsa skadorna av invasiva arter.Förra veckans avsnitt handlade om sniglars sexvanor och nu går vi vidare med sniglarnas matvanor i blomsterrabatten, ett ämne som orsakar debatt. Snigelforskare Ted von Proschwitz berättar.Fjällens fåglar har fått en ny fågelsånglektion av Mats Ottosson.Programledare är Joacim Lindwall.

Firma Moravská vodárenská zdraží od 1. dubna v části Olomoucka vodné a stočné. Nově odběratelé budou včetně daně platit za kubík 126 korun 38 haléřů, zhruba o dvě koruny víc než dosud.

Obuchovský závod v Petrohradě – kdysi továrna na děla pro carskou pěchotu, dnes místo, kde se kompletují např. moderní protiletadlové zbraně. V roce 2018 tam dorazil těžký náklad: dva české CNC stroje. Navzdory sankcím. Jak zjistila reportérka investigace.cz Kristina Vejnbender, zdaleka nešlo o jediný případ. Jak se české obráběcí stroje dostávají do ruských továren, včetně zbrojovek? A co to vypovídá o vztazích českých strojírenských firem s ruskými obchodními partnery? Poslechněte si rozhovor Kristiny Vejnbender a Jiřího Slavičínského v podcastu Odposlech.

Arktis hamnar ofta i periferin i Norden; och Norden är periferi i världen. Det ökar sårbarheten för hybridhot, inte minst när AI bryter ner skyddande språkbarriärer. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. Renskötsel, eller gruvdrift? Vindkraft, eller orörd natur? I Arktis finns flera samhällsfrågor som destabiliserande krafter medvetet kan försöka polarisera och splittra små lokalbefolkningar kring – befolkningar vars villkor ofta inte uppmärksammas särskilt mycket av majoriteten av befolkningen längre söderut. Små samhällen är extra sårbara för hybridattacker som minskar motståndskraften i strategiskt viktiga områden – och det angår oss alla. Ett program om Nordens sårbarhet och styrka, med professor Gunhild Hoogensen Gjørv från Norges arktiska universitet, Cecilie Hellestveit, freds- och konfliktforskare vid Folkrättsinstitutet i Norge, och Rasmus Leander, föreståndare för Grönlands center för säkerhets- och utrikespolitik vid Grönlands universitet i Nuuk.ReporterYlva Carlqwist-WarnborgProducentLars Broströmlars.brostrom@sr.se