Podcasts about teplo

Extrémne horúčavy trápia celý svet. Teplo zastavuje lodnú dopravu, vypína atómové elektrárne, ničí poľnohospodárov a má aj vplyv na cene komodít ako ropa či elektrická energia. Prečo sa svetová ekonomika nepripravila na klimatickú zmenu, o ktorej vedci hovoria a varujú už desaťročia? Viac si povedala moderátorka Lenka Ježová s bývalým ministrom financií a ekonomickým expertom Ivanom Miklošom a ekonomickým analytikom Wealth effect management Vladimírom Vaňom.

Extrémne horúčavy neznamenajú, len že nám bude teplo. Ony naše telá a mysle ovplyvňujú komplexne, takže majú dopad aj na naše psychické zdravie. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na dopady extrémneho tepla a dozvieme sa, či sa nám umelé inteligencie vymkli spod kontroly. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

ZEVO, zařízení na energetické využití odpadu, přispěje výrobou tepla do horkovodů výkonem 66 megawattů, dalších až 35 megawattů půjde do elektrické sítě.

1. Demonštrácia spupnosti  2. Prečo Fico zachraňuje Slovalco 3. Tajní proti Rážovi, Kaliňákov múr a Ficova smotánka

Vlna horúčav už dávno nie je len správou o počasí. To, že je v lete teplo, je normálne. Že je takto skoro takto extrémne teplo, už normálne nie je. Ohrozené sú zdravie a životy obrovského počtu ľudí a straty ráta každoročne aj ekonomika. Sme pripravení na to, čo klimatické zmeny prinášajú? Ako ochrániť seba a svojich blízkych, kým sa trend nezvráti. Aj o tom sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s reportérmi denníka SME Renátou Filovou a Michalom Katuškom. Zdroje zvukov: TA3, Facebook/Správy STVR, Youtube/CBC News, Markíza, Instagram/lesdna, Archive INA Odporúčanie: Odporúčať horor na konci júna sa aspoň mne osobne zdá veľmi scestné, ale nemôžem za to, že v máji premiérovala trojica silných titulov. Dva som už spomínala a konečne som videla aj ten tretí – Posadnutosť. Ak máte silný žalúdok, tak sa choďte pred teplom schovať do kina, kým ho ešte premietajú. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Projekt chce mít město připravený pro případné dotační tituly. Zda by se nová hala ve městě uživila, má zjistit chystaná ekonomická studie.

Teplo pro ostravské domácnosti se z černého uhlí nebude vyrábět od roku 2030. Kvůli tomu se ve městě začínají upravovat teplárny a v jeho jižním obvodu jsou už v provozu tři nové kogenerační jednotky.

Ne každý má možnost kochat se jarem na vlastní zahradě. Ale i běžný byt na sídlišti může krásně rozkvést. V květinářstvích to moc dobře vědí a nabízejí pestrou paletu jarních květin. O co je největší zájem?

Ne každý má možnost kochat se jarem na vlastní zahradě. Ale i běžný byt na sídlišti může krásně rozkvést. V květinářstvích to moc dobře vědí a nabízejí pestrou paletu jarních květin. O co je největší zájem?

Ne každý má možnost kochat se jarem na vlastní zahradě. Ale i běžný byt na sídlišti může krásně rozkvést. V květinářstvích to moc dobře vědí a nabízejí pestrou paletu jarních květin. O co je největší zájem?

Ne každý má možnost kochat se jarem na vlastní zahradě. Ale i běžný byt na sídlišti může krásně rozkvést. V květinářstvích to moc dobře vědí a nabízejí pestrou paletu jarních květin. O co je největší zájem?

Ne každý má možnost kochat se jarem na vlastní zahradě. Ale i běžný byt na sídlišti může krásně rozkvést. V květinářstvích to moc dobře vědí a nabízejí pestrou paletu jarních květin. O co je největší zájem?

Ne každý má možnost kochat se jarem na vlastní zahradě. Ale i běžný byt na sídlišti může krásně rozkvést. V květinářstvích to moc dobře vědí a nabízejí pestrou paletu jarních květin. O co je největší zájem?

Ne každý má možnost kochat se jarem na vlastní zahradě. Ale i běžný byt na sídlišti může krásně rozkvést. V květinářstvích to moc dobře vědí a nabízejí pestrou paletu jarních květin. O co je největší zájem?

Trápí vás doma vlhko a plísně? Už vás nebaví platit vysoký účet za vytápění? Topíte jako o život a v domě je pořád zima? To všechno jsou důvody pro celkovou rekonstrukci domu. Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trápí vás doma vlhko a plísně? Už vás nebaví platit vysoký účet za vytápění? Topíte jako o život a v domě je pořád zima? To všechno jsou důvody pro celkovou rekonstrukci domu.

Maroš Hečko je absolvent Filmovej a televíznej fakulty VŠMU a je za ním skutočne širokospektrálna autorská tvorba. Je spoluscenárista celovečerného hraného filmu Na krásnom modrom Dunaji. Na konte má scenáre k filmom SMOG, Kandidát, ktoré aj produkoval, alebo bol koproducentom. Významne sa podieľal sa aj na filmoch Strach, Amnestia, Zátopek, Invalid, A máme, čo sme chceli a ďalších. Pestrá je aj jeho autorská činnosť, okrem poviedok vydal napríklad s Marekom Ormandíkom knihu Teplo, ktoré nemám rád, ktorá sa dostala do kolekcie Najkrajšie knihy Slovenska 1995. Vyšla mu kniha poézie Pitbull Report. Okrem toho Vyhorení, obvinenie, Ďalej na západ sa dá ísť len na východ... Je zakladateľom virtuálneho priestoru Bizarrepublic a audiovizuálneho servera Azyl. Bol spevákom skupiny Free Faces. Tiež členom kapiel Bezmocná hŕstka, Home Made Mutant či Wedding Band. V rokoch 2012 – 2017 bol šéfdramaturgom Rádia_FM, s ktorým rozbehol projekt Demovnica pre začínajúce slovenské kapely. V roku 2013 prvýkrát spolu s Rádiom Devín vytvorili trojdňový hudobný festival v priestoroch Slovenského rozhlasu v spojení s odovzdávaním hudobných cien Radio Head Awards. Nie len o umení sa s Marošom Hečkom v NP porozpráva Ľudovít Jakubove - Mravec. | Hosť: Maroš Hečko (scenárista, producent a hudobník). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

ODKIAĽ PRICHÁDZA ENERGIA? Niekedy nás prekvapí, že neprestávame kráčať. Čo nás každý deň stavia na nohy? Odkiaľ prichádza energia? Teplo vstupuje do prázdna. Hnev, ktorý sme cítili, už nemá ostré hrany. A my sa dokážeme na seba pozrieť s nehou. AKO STRÁCAŤ A NEPRESTAŤ MILOVAŤ V živote všetci strácame. A zároveň sa učíme sa umeniu života - ako neprestať milovať. Nechajte sa inšpirovať spolu s nami hudbou Johanna Sebastiana Bacha. Ponúkame deviatu z 30 Goldbergových variácií, ktorú interpretuje talentovaná klaviristka Kimiko Ishizaka. Táto variácia nás v Plamienku priviedla k novej energii. Ako to máte Vy?

Víme, že ukrajinské civilní obyvatelstvo ve svých bytech a domech v mnoha městech trpí zimou, neteče voda, ani není elektřina. Víme, proč tomu tak je. Rusové chtějí genocidními útoky na energetickou síť Ukrajiny přinutit zemi ke kapitulaci. To se jim ovšem nedaří.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Slušnosť sa ti raz vráti“, hovorí dobrovoľník z Dolného Kubína Tomáš Sklárčik. Reaguje na otázku, prečo riskuje život pre pomoc Ukrajine. „Trikrát obráti každý cent“, hovoria o ňom jeho spolupracovníci. „Aj humanitárna pomoc musí byť racionálna“, hovorí.Toto nie je pomoc, toto je život! – Ukrajinka Nataša takto reaguje na generátor, ktorý prišiel zo Slovenska. Krajina pod Tatrami sa v týchto dňoch mobilizuje zbierkou Teplo pre Ukrajinu. Spomínaný generátor však nepochádza z nej, ide po ďalšej z liniek dobročinnosti, ktoré zo Slovenska smerujú na Putinovou vojnou zasiahnutú Ukrajinu.Stojí za ňou oravský podnikateľ Tomáš Sklárčik a Pomôžme prežiť Ukrajine. Jeho spolupracovníci o ňom hovoria, že „trikrát obráti každý cent, vybaví každú zľavu a racionalizuje nákupy“. Lebo „takto je to potrebné robiť, keď o vojne rozhodujú excelovské tabuľky a obmedzené zdroje“.Sám hovorí, že „vojna nie je film, je to chaos, ktorý vás zastihne nepripravených“.Destinácia Ukrajina je preňho prehnane povedané „denným chlebíkom“.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Slušnosť sa ti raz vráti“, hovorí dobrovoľník z Dolného Kubína Tomáš Sklárčik. Reaguje na otázku, prečo riskuje život pre pomoc Ukrajine. „Trikrát obráti každý cent“, hovoria o ňom jeho spolupracovníci. „Aj humanitárna pomoc musí byť racionálna“, hovorí.Toto nie je pomoc, toto je život! – Ukrajinka Nataša takto reaguje na generátor, ktorý prišiel zo Slovenska. Krajina pod Tatrami sa v týchto dňoch mobilizuje zbierkou Teplo pre Ukrajinu. Spomínaný generátor však nepochádza z nej, ide po ďalšej z liniek dobročinnosti, ktoré zo Slovenska smerujú na Putinovou vojnou zasiahnutú Ukrajinu.Stojí za ňou oravský podnikateľ Tomáš Sklárčik a Pomôžme prežiť Ukrajine. Jeho spolupracovníci o ňom hovoria, že „trikrát obráti každý cent, vybaví každú zľavu a racionalizuje nákupy“. Lebo „takto je to potrebné robiť, keď o vojne rozhodujú excelovské tabuľky a obmedzené zdroje“.Sám hovorí, že „vojna nie je film, je to chaos, ktorý vás zastihne nepripravených“.Destinácia Ukrajina je preňho prehnane povedané „denným chlebíkom“.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rusko chcelo dobyť Ukrajinu za tri dni, dobýja ju štyri roky. Ukrajina štyri roky trpí a bojuje o svoju existenciu v otvorenej a krvavej plnoformátovej vojne. Putin útočí na civilistov, bytovky, kde trpia rodiny s deťmi aj starí ľudia. Americký prezident tvrdí, že mu Putin sľúbil týždeň neútočiť na Kyjev.Čo si o takýchto rečiach myslia ľudia v Kyjeve, ktorý tam mrznú bez tepla a elektriny, pretože im Rusi ničia energetické zdroje a infraštruktúru? A aký je život ukrajinských obrancov v bunkroch a zákopoch? Ako prežívajú túto krutú zimu?Ako sa zmenila vojna, ak Rusi síce nie sú schopní dobiť Ukrajinu, no poučili sa o dronovom boji? Ako sa pred nimi chránia vojaci ale aj civilisti a humanitárni pracovníci, ktorých drony hľadajú a vraždia? Čo v tejto situácii Ukrajine naozaj pomáha? Je slovenská zbierka Teplo pre Ukrajinu na generátory úspešná?Braňo Závodský sa rozprával s vojnovým reportérom Tomášom Forróm, ktorý sa práve vrátil so svojej ďalšej cesty na bojových líniách, na fronte.

Magazín: Ukrajina: Projekt Světlo a teplo pro Ukrajinu; Pobyty pro ukrajinské dobrovolníky. Hovoří: Barbora Trojak, Jakub Zajíc.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Sú byty, v ktorých teplota klesá na 17, 15 či 11 stupňov. To už je neznesiteľné. Hromadí sa vlhkosť a v takýchto podmienkach sa nedá dlhodobo fungovať,“ rozpráva o situácii na Ukrajine, ktorá čelí mrazivému počasiu a Putinovým útokom na energetickú infraštruktúru, Stanislava Harkotová. „Najväčšia nepríjemnosť je, keď teplota v domoch klesá k nule. Zachytila som aj prípady, kedy v noci namerali v bytoch mínusové teploty. To sú podmienky, v ktorých sa nedá bývať a Kyjevčania to riešia dodatočným ubytovaním u známych, priateľov, cez Airbnb alebo bývajú v hoteloch,“ vykresľuje situáciu reportérka Aktualít z Kyjeva.Kedysi stratégia hladomorom, teraz „chladomorom“. Zima sa na Ukrajine už dávno nespája len s mrazmi, ale s bezprostredným bojom o prežitie.Ruské útoky cielene mieria na energetickú infraštruktúru. Milióny ľudí nechávajú bez tepla, svetla a vody. „Kto má teplo, vyhral“ – píše z Kyjeva naša Stanka Harkotová, oči a uši Aktualít v napadnutej Ukrajine. Teplo ako privilégium robí podľa nej z dotyčných „šťastných boháčov“.Ako vyzerá každodenný život v Kyjeve, keď teplomer klesá hlboko pod nulu a kúrenie je luxus?Ako tento tlak vplýva na náladu spoločnosti a jej ochotu pokračovať v obrane vlastnej krajiny?O zime vo vojne, odolnosti civilistov a vyhliadkach Putinovej agresie sa rozprávame s reportérkou Aktualít v Kyjeve Stanislavou Harkotovou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Sú byty, v ktorých teplota klesá na 17, 15 či 11 stupňov. To už je neznesiteľné. Hromadí sa vlhkosť a v takýchto podmienkach sa nedá dlhodobo fungovať,“ rozpráva o situácii na Ukrajine, ktorá čelí mrazivému počasiu a Putinovým útokom na energetickú infraštruktúru, Stanislava Harkotová. „Najväčšia nepríjemnosť je, keď teplota v domoch klesá k nule. Zachytila som aj prípady, kedy v noci namerali v bytoch mínusové teploty. To sú podmienky, v ktorých sa nedá bývať a Kyjevčania to riešia dodatočným ubytovaním u známych, priateľov, cez Airbnb alebo bývajú v hoteloch,“ vykresľuje situáciu reportérka Aktualít z Kyjeva.Kedysi stratégia hladomorom, teraz „chladomorom“. Zima sa na Ukrajine už dávno nespája len s mrazmi, ale s bezprostredným bojom o prežitie.Ruské útoky cielene mieria na energetickú infraštruktúru. Milióny ľudí nechávajú bez tepla, svetla a vody. „Kto má teplo, vyhral“ – píše z Kyjeva naša Stanka Harkotová, oči a uši Aktualít v napadnutej Ukrajine. Teplo ako privilégium robí podľa nej z dotyčných „šťastných boháčov“.Ako vyzerá každodenný život v Kyjeve, keď teplomer klesá hlboko pod nulu a kúrenie je luxus?Ako tento tlak vplýva na náladu spoločnosti a jej ochotu pokračovať v obrane vlastnej krajiny?O zime vo vojne, odolnosti civilistov a vyhliadkach Putinovej agresie sa rozprávame s reportérkou Aktualít v Kyjeve Stanislavou Harkotovou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

Zima je v plném proudu a možná právě nyní zjišťujete, že vám je zima. Může to být špatně izolovanou podlahou. Teplo od nohou je důležité. Podlaha je proto jedním z nejdůležitějších faktorů v rámci izolace stavby. Správně řešená kromě tepla přinese i úsporu energií a skutečný tepelný komfort bydlení.

V některých starších domech bývá pěkná zima, i když mají topení. Těžko se vytápějí a nejvíc chladu jde od podlahy. V jednom takovém ve Žďáře nad Sázavou žije seniorka, paní Olga. Od Ježíška si proto přála něco teplého na tělo i na nohy. Navštívili jsme ji společně s dobrovolnicí Pavlínou, abychom předali vestu a domácí boty z teplé ovčí vlny, které si mohla hned rozbalit a vyzkoušet. Paní Olga nás přivítala s milým úsměvem.

Lyžařská sezóna se v Česku rozjíždí a tisíce lidí už vyrazily na sjezdovky. Počasí lyžařům ovšem letos zatím příliš nepřeje a provoz středisek komplikuje obleva - nejvíce možností aktuálně nabízí střediska v Krkonoších. Podle ředitele Asociace horských středisek lze ale i letos počítat s relativně standardním provozem, a to i přes výkyvy počasí a s tím spojené rostoucí náklady. „Doufám, že můžeme očekávat sezónu, která splní těm návštěvníkům to, proč tam jedou, to znamená, že si užijí hory, čerstvý vzduch, lyžování i snowboardování. Samozřejmě vnímáme i aktuální výkyvy počasí, ale sezóna je dlouhá,“ řekl v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Lyžařská sezóna se v Česku rozjíždí a tisíce lidí už vyrazily na sjezdovky. Počasí lyžařům ovšem letos zatím příliš nepřeje a provoz středisek komplikuje obleva - nejvíce možností aktuálně nabízí střediska v Krkonoších. Podle ředitele Asociace horských středisek lze ale i letos počítat s relativně standardním provozem, a to i přes výkyvy počasí a s tím spojené rostoucí náklady. „Doufám, že můžeme očekávat sezónu, která splní těm návštěvníkům to, proč tam jedou, to znamená, že si užijí hory, čerstvý vzduch, lyžování i snowboardování. Samozřejmě vnímáme i aktuální výkyvy počasí, ale sezóna je dlouhá,“ řekl v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

„Okrem toho, že je proti totalitným ambíciám, ktoré predstavuje táto garnitúra, tohtoročný November je aj proti hlúposti a babráctvu,“ hovorí Ladislav Snopko, osobnosť Novembra'89.Dážď, chlad a vietor novembrových námestí a napriek tomu desaťtisíce naprieč vekovým spektrom. Teplo a pohodlné sedenie nitrianskej haly a podľa experta poldruha tisíca zväčša starších dôchodcov. A ak prví šli do nepohody slovenských miest po vlastných, tých druhých si do Nitry zviezol Ficov Smer. Naviac, niektorých v domnení, že idú za kultúrou.A ak desaťtisíce zmrznutých po celej krajine kričali „dosť bolo Fica“, v Nitra – on premiér – pozýval na hity Karola Duchoňa. A že Slovensko normálne žilo a tvorilo aj pred Novembrom'89, že tu máme priveľa politických strán alebo že je potrebné otvoriť vyšetrovanie Kuciakovej vraždy - pre Epsteinovu komunikáciu s „Mirom“.A Ficova stranícka dvojka – Tibor Gašpar – sa z Nitry virtuálne pýtal námestí, proti čomu protestujú, ak aktuálna vládna väčšina vzišla z demokratických volieb.Z mrazu a dažďa bratislavského Námestia slobody však prišla virtuálna odpoveď: „proti ficovskej lúzokracii“, ktorá chcela ešte aj sviatok - symbol - obrať o jeho sviatočnosť. Jej autorom je jeden z mužov Novembra spred 36-ich rokov Ladislav Snopko. Tohtoročný 17. november označuje za tretí najdôležitejší v dejinách. Budem sa pýtať, prečo?„To, čo sa začína diať na Slovensku, smeruje k tomu, voči čomu bojovali sedemnáste novembre rokov 1939 a 1989,“ hovorí Snopko. „Okrem toho, že je proti totalitným ambíciám, ktoré predstavuje táto garnitúra, tohtoročný November je aj proti hlúposti a babráctvu. Žiaden fašista nespochybňoval guľatosť Zeme. Ja ho deklarujem ako boj proti úpadku vzdelanosti,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Okrem toho, že je proti totalitným ambíciám, ktoré predstavuje táto garnitúra, tohtoročný November je aj proti hlúposti a babráctvu,“ hovorí Ladislav Snopko, osobnosť Novembra'89.Dážď, chlad a vietor novembrových námestí a napriek tomu desaťtisíce naprieč vekovým spektrom. Teplo a pohodlné sedenie nitrianskej haly a podľa experta poldruha tisíca zväčša starších dôchodcov. A ak prví šli do nepohody slovenských miest po vlastných, tých druhých si do Nitry zviezol Ficov Smer. Naviac, niektorých v domnení, že idú za kultúrou.A ak desaťtisíce zmrznutých po celej krajine kričali „dosť bolo Fica“, v Nitra – on premiér – pozýval na hity Karola Duchoňa. A že Slovensko normálne žilo a tvorilo aj pred Novembrom'89, že tu máme priveľa politických strán alebo že je potrebné otvoriť vyšetrovanie Kuciakovej vraždy - pre Epsteinovu komunikáciu s „Mirom“.A Ficova stranícka dvojka – Tibor Gašpar – sa z Nitry virtuálne pýtal námestí, proti čomu protestujú, ak aktuálna vládna väčšina vzišla z demokratických volieb.Z mrazu a dažďa bratislavského Námestia slobody však prišla virtuálna odpoveď: „proti ficovskej lúzokracii“, ktorá chcela ešte aj sviatok - symbol - obrať o jeho sviatočnosť. Jej autorom je jeden z mužov Novembra spred 36-ich rokov Ladislav Snopko. Tohtoročný 17. november označuje za tretí najdôležitejší v dejinách. Budem sa pýtať, prečo?„To, čo sa začína diať na Slovensku, smeruje k tomu, voči čomu bojovali sedemnáste novembre rokov 1939 a 1989,“ hovorí Snopko. „Okrem toho, že je proti totalitným ambíciám, ktoré predstavuje táto garnitúra, tohtoročný November je aj proti hlúposti a babráctvu. Žiaden fašista nespochybňoval guľatosť Zeme. Ja ho deklarujem ako boj proti úpadku vzdelanosti,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Tak co, otepluje se klima nebo ne? Jak vnímáte letošní léto? Co si myslíte o proměně klimatu?Zajímala mne meteorologická data  a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.V hospodě se kdekdo může dohadovat jak chce. Ale záznamy počasí v dlouhých časových řadách jsou jasné a průkazné.Bavili jsme se také o tom, jak se dají předvídat přívalové srážky, tornáda, jak jsme na tom s pitnou vodou a co lze očekávat i v okolních státech. Povedou se brzy války o vodu? Jak se mění roční období? A dělá něco naše vláda, aby se připravila na přicházející změny? Anebo není proč, protože to jsou všechno jenom domněnky?Zvu Vás i k druhé polovině našeho povídání na https://herohero.co/petrhorky00:00 Nostalgie versus data.07:25 Klimatické scénáře a adaptační strategie.13:28 Bleskové povodně a funkce varovných systémů.22:08 Tornáda v Česku a limity předpovědí.Support the show

Sýrie se po krátké přestávce vrátila do západních médií. Tentokrát je to kvůli zdánlivě nepodstatné věci, regulaci provozu bazénů a pláží. Jenže je tu přece jen důvod, předpisy regulují i to, jaké plavky smějí syrské ženy nosit na veřejnosti.

Sýrie se po krátké přestávce vrátila do západních médií. Tentokrát je to kvůli zdánlivě nepodstatné věci, regulaci provozu bazénů a pláží. Jenže je tu přece jen důvod, předpisy regulují i to, jaké plavky smějí syrské ženy nosit na veřejnosti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jen zhruba 6 % tuzemských domů je zrekonstruováno kvalitně a komplet, tedy od podlahy po střechu, odhaduje Centrum pasivního domu. Nízký standard při rekonstrukcích je vidět třeba na jednom typickém nešvaru. Češi masivně zateplují, ale větrání už řeší málokdo. „Zateplíte, vyměníte okna, utěsníte si ten barák, ale tím eliminujete výměnu čerstvého vzduchu. Zašpuntujete se tam. Lidi nevětrají, žijou si v tom smrádečku, mají tam teplíčko, jsou spokojení,“ popisuje Vítězslav Malý, šéf Centra pasivního domu, v podcastu Ve vatě.Ze zhruba 2,3 miliony rodinných domů vznikla více než než čtvrtina před válkou. A dalších zhruba 800 tisíc do konce minulého století, kdy se na energetickou efektivitu budov zvlášť nehledělo.S unijní směrnicí o eneregetické účinnosti budov se to ale změní. Norma, která bude závazná i pro Česko, má za cíl postupně snížit spotřebu energie v rodinných i bytových domech. Majitelé budou muset zvážit, kolik peněz mohou do rekonstrukcí alokovat. A nechat si propočítat, jakou úspory jim to přinese. Renovace za 2,5 milionu Kompletní renovace menšího domku může spolknout dva až 2,5 milionu korun. Izolace, lepší okna a výměna zdroje vytápění ale uspoří běžně 60 % energie, vychází z propočtů Centra pasivního domu. „V menším domě přijde spotřeba energií obvykle na deset tisíc měsíčně. Pokud udělám renovaci kvalitně, tak můžu uspořit 6000 korun,“ říká Libor Ostatek, expert na financování bydlení z Golem Finance a Broker Trust. Při použití financování z hypotéky a dotací vychází návratnost na 15 let, spočítal. „Pokud budu šťastlivec a načerpám dotaci, která může dělat až polovinu, počítejme s nějakým jedním milionem nebo 1,2 milionu. Úvěr v hodnotě 1,2 milionu úvěr mě bude zatěžovat 6500 měsíčně.“ V případě pouze částečné renovace bude úspora energií zhruba poloviční, bude činit kolem tří tisíc. A vynaložené náklady pak úspora nepokryje, propočítal Ostatek. I když finančně vychází nejlépe komplexní renovace, smysl podle experta z Centra pasivního domu dává renovovat po částech, s ohledem na finanční možnosti. Pod palbou prodejců Investor je ale při takovém scénáři podle Malého často pod palbou nabídek prodejců fotovoltaiky, tepelných čerpadel či zateplení, a ve výsledku se nerozhodne pro nejefektivnější variantu, ale nakoupí technologii, kterou mu nabídnou nejdříve a ti nejvíce neodbytní. „Musí se omezit boj jednotlivých technologických hráčů - fotovoltaika, tepelné čerpadlo, zateplení okna - o ten první půlmilion, který klient má. Když se ten první půlmilion investuje blbě, nepřináší žádnou úsporu,“ míní Vítězslav Malý. ***** Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vitajte pri 34. vydaní Index newslettra v audio verzii. Som Eva Frantová a aj tento piatok vám prinášam to najzaujímavejšie zo sveta biznisu a ekonomiky za posledný týždeň. Vláda ukázala, čo ide urobiť s cenami elektriny a v najbližších týždňoch by mohlo padnúť aj rozhodnutie o plyne a teple. V tohto týždňovom newslettri sa preto na situáciu okolo energií pozrieme bližšie a zastavíme sa aj pri inflácii, ktorá v októbri opäť narástla. Ďakujem, že odoberáte Index newsletter. Ak ste tak náhodou ešte neurobili, zmeniť to môžete na tomto odkaze. V prípade, že ho chcete pravidelne počúvať v audio verzii, stačí ak zakliknete jeho odber v akejkoľvek podcastovej aplikácii. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Pri teplotách nad 30 °C rastliny trpia a okrem iného spomaľujú aj tvorbu plodov. To môže byť pre nás problém, keďže práve tie nám často končia na tanieroch a v pohároch. „Celá naša flóra sa vyvíjala v mierne odlišných podmienkach, než sú tie dnešné,“ hovorí botanik a riaditeľ Centra biológie rastlín a biodiverzity SAV Jaromír Kučera. Dodáva, že dnes trvá „leto“ približne o dva mesiace dlhšie než pred sto rokmi, aj preto sa napríklad stihne narodiť viac generácií škodcov. Klimatické modely pritom ukazujú, že teplota bude naďalej stúpať a rastlinné spoločenstvá sa budú aj bez nôh relatívne rýchlo posúvať smerom k pólom. Podľa botanika by do konca storočia mala byť klíma na Slovensku podobná tej, aká je dnes v Severnom Macedónsku.