Podcasts about evropskou

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum. Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.

Rusko pohrozilo Arménii pozastavením dodávek plynu a pohonných hmot, pokud se Jerevan bude i nadále sbližovat s Evropskou unií. Píše se o tom v dopise ruského ministra energetiky Sergeje Civiljova adresovaném arménskému vedení, uvádí na stránkách ruské služby BBC novinář Kirill Krivošejev.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sehnat v Česku dostupné bydlení je dnes pro generaci Z téměř nemožné. Nájmy raketově rostou, tisíce domácností se potýká s energetickou chudobou a na dotace na úsporné renovace domů často dosáhnou jen ti nejbohatší.Jak může krizi bydlení řešit stát či obce? Jak moc je u nás rozšířená energetická chudoba a proč o ní prakticky vůbec nevíme? Co by mohlo změnit pravidla pro nájemní bydlení, aby byla spravedlivější? A proč v aktuálním nastavení dotace na zateplování a úsporné renovace často vyčerpají bohatší žadatelé, zatímco ti nejohroženější na ně nedosáhnou?O (ne)dostupnosti bydlení si povídáme s Kristinou Zindulkovou, analytičkou z Asociace pro mezinárodní otázky, a Dominikem Davidem, doktorandem z Masarykovy univerzity. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je závěrečná ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií. Naši výzkumnou studii o dotačních programech na úsporné renovace najdete na našem webu.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ať už dojíždíte ráno do školy, do práce nebo za rodinou a využíváte k tomu auto, vlak, sdílené kolo nebo chodíte pěšky, doprava se vás týká.Proč jsou české silnice stále plné aut, když si veřejnou dopravu většina lidí chválí? Proč vychází Česko v dostupnosti nabíjení elektroaut tak dobře? Jak rozvážkové a donáškové služby ovlivňují bezpečnost v ulicích? A jsou sdílená kola nebo auta budoucnost dopravy v Česku?O moderních formách dopravy i elektrifikaci si dnes povídáme s Klárou Školníkovou, expertkou na dopravu z Centra pro dopravu a energetiku, a Markétou Braun Kohlovou, výzkumnou pracovnicí Univerzity Karlovy. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je druhou ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií.

Přesvědčí české úřady Evropskou komisi, že premiér Andrej Babiš není ve střetu zájmů? Proč se katolická církev rozhodla už dál nevystavovat lebku svaté Zdislavy v bazilice v Jablonném v Podještědí? A jak by měla Severoatlantická aliance odpovědět na ruské provokace na svém východním křídle?

Přesvědčí české úřady Evropskou komisi, že premiér Andrej Babiš není ve střetu zájmů? Proč se katolická církev rozhodla už dál nevystavovat lebku svaté Zdislavy v bazilice v Jablonném v Podještědí? A jak by měla Severoatlantická aliance odpovědět na ruské provokace na svém východním křídle? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Práce, jistoty i dovednosti, které byly ještě před pár lety samozřejmé, se rychle mění. Dekarbonizace, digitalizace, automatizace i nástup umělé inteligence už dnes zásadně proměňují pracovní trh.Proč je tohle téma aktuální? Jak fungují rekvalifikace a kdo za ně nese odpovědnost? Jaký vliv mají tzv. zelené politiky na trh práce? A měli bychom se bát, že nás nahradí umělá inteligence?O změnách na trhu práce si dnes povídáme s Martinem Navrátilem, ředitelem Moravskoslezského paktu zaměstnanosti, a Monikou Martiškovou, výzkumnou pracovnicí ze Středoevropského institutu pro výzkum práce CELSI. Epizodou vás provedou Zuzana Augustová a Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.Tato epizoda je první ze třídílné série o tom, jak zelené politiky proměňují různé oblasti našich životů. Podcast vznikl v rámci projektu JustGreen, financovaného Evropskou unií.

Do jihlavského amfiteátru zavítá o víkendu mistrovství Evropy dřevorubců Eurojack 2026. Diváci uvidí adrenalinovou práci se sekerou, motorovou pilou i ruční pilou.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do jihlavského amfiteátru zavítá o víkendu mistrovství Evropy dřevorubců Eurojack 2026. Diváci uvidí adrenalinovou práci se sekerou, motorovou pilou i ruční pilou.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda hledá cesty, jak si uvolnit ruce k navyšování státních výdajů. Ministryně financí Alena Schillerová chce o změně pravidel pro rozpočet jednat i s Evropskou komisí. Co budou volnější pravidla znamenat pro českou ekonomiku?Hostem Ptám se já byl ekonom, někdejší člen bankovní rady České národní banky a bývalý náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury Tomáš Holub. O změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí a zahrnuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028, chce šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) začít jednat s Evropskou komisí na začátku června. Pokud se změnu podaří vyjednat včas, měl by se podle ní sestavovat rozpočet na příští rok.Plán schválila v roce 2024 předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Jeho vytvoření vyžaduje evropská legislativa kvůli dohledu nad rozpočty členských zemí a koordinaci hospodářských politik. Podle ministryně financí je ale v současnosti nereálný. Materiál dokonce označila za past. Zatímco loňský státní rozpočet skončil schodkem 290,7 miliardy korun, v příštím roce by podle tohoto plánu musel klesnout na maximálně zhruba 150 miliard. Koalice ANO, SPD a Motoristů mezitím hledá další cesty k rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve Sněmovně se snaží prosadit novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která mimo jiné umožňuje zvyšovat vládě výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a nezapočítávat je do schválených výdajů. Opozice i mnozí ekonomové záměr kritizují. Obávají se, že změny otevírají cestu k obcházení dluhových pravidel a skrývání skutečného zadlužení státu. Poslanci by měli spornou novelu znovu projednávat tento týden ve středu. Nachystala předchozí vláda past, když v Bruselu slíbila konsolidaci veřejných financí? Proč stát už nechce sledovat plnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura? A máme se bát rozvolnění rozpočtových pravidel?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu navazujeme na epizodu #70 s Lukášem Rychetským, zakladatelem vzdělávací platformy a programu Lajfr. Aly z našeho lascivního dua totiž už dříve absolvovala čtyřdenní školení NEFORMÁL: MODERNÍ Neformál SEX-ED zaměřený na neformální sexuální výchovu nejenom ve školství. Mimochodem na této této akce jsme nahrávali i díl 132. s Denisem a Miškou ze slovenského podcastu Sexuálna výchova.Tentokrát se ale budeme bavit o projektu NEFORMÁL: BEZ HRANIC, který je spolufinancovaný Evropskou unií v rámci programu Erasmus+.  Jedná se o mezinárodní projekt, který propojuje české a slovenské pracovníky s mládeží a zaměřuje se na sdílení zkušeností a osvědčených metod v neformálním vzdělávání.Výsledek tohoto projektu je praktický toolkit, který rozhodně nemůže chybět žádnému pracovníkovi s mládeží (včetně rodičů). A to neříkáme jenom pro to, že Aly je spoluautorkou ;)Tenhle rozhovor je o tom, jak se taková příručka rodí, co všechno musí pokrýt, jak se tvoří jazyk, který není ani moralizující, ani mimo realitu, a proč je důležité, aby sexuální výchova nebyla „jedna hodina o antikoncepci“. Kam dál pokračovat:https://www.lajfr.comhttps://www.lajfr.com/neformalhttps://www.instagram.com/lajfr_/https://tally.so/r/rjV2RR = toolkit zdarma ke stažení Celý díl je také k dispozici na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi moc nemají rádi Evropskou unii, to je známý fakt, který vyplývá z průzkumů. Máme tu ale hodně lidí, kteří mluví do médií a v nich se nad postoji Čechů k unii pohoršují. Aniž by sami něco moc dělali pro to, aby se to změnilo. My na to jdeme jinak – nechceme poučovat, ale vysvětlovat. Nechť si každý udělá názor sám, ale na základě faktů. Třeba pak dojde k závěru, že Evropská unie je to nejlepší, co se Česku a celé Evropě mohlo stát – i když má spoustu chyb a potřebuje velké změny. Tak ji tedy pojďme měnit my. O co jde? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi moc nemají rádi Evropskou unii, to je známý fakt, který vyplývá z průzkumů. Máme tu ale hodně lidí, kteří mluví do médií a v nich se nad postoji Čechů k unii pohoršují. Aniž by sami něco moc dělali pro to, aby se to změnilo. My na to jdeme jinak – nechceme poučovat, ale vysvětlovat. Nechť si každý udělá názor sám, ale na základě faktů. Třeba pak dojde k závěru, že Evropská unie je to nejlepší, co se Česku a celé Evropě mohlo stát – i když má spoustu chyb a potřebuje velké změny. Tak ji tedy pojďme měnit my. O co jde? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vrací z první zahraniční cesty mimo Evropskou unii. V Ázerbájdžánu a Kazachstánu patřily k hlavním tématům dodávky ropy a plynu. „V kategorii pragmatické zahraniční politiky je ta cesta logická. Situace s energetickými surovinami je doslova kritická a region Střední Asie a Kavkazu je ve srovnání s jinými stabilní. Jsou to státy energeticky dobře zajištěné, se kterými máme dlouhodobé vztahy,“ říká v Interview Plus novinářka Petra Procházková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Evropský parlament tento týden odhlasoval zprávu, která vyzývá Evropskou komisi k vytvoření celoevropské legislativy definující znásilnění. Jejím základem by měl být souhlas, jednoduše „ano znamená ano". Přestože nejde o právně závaznou rezoluci, je to významný krok. Hlasovalo pro něj 447 europoslanců a europoslankyň, 160 bylo proti. Mezi nimi i český europoslanec Alexandr Vondra. Proč se nepřipojil? A proč se naopak připojil k jinému bodu, který EP odhlasoval, a to větší ochrana psů a koček? A co tento krok znamená pro Česko? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová, která reportuje přímo ze Štrasburku.

Když sledujeme česká média, můžeme nabýt dojmu, že USA za Trumpa nemají s ochranou klimatu už nic společného. Zároveň USA ≠ Trump. Existuje velká koalice firem, měst a organizací, která zastupuje většinu obyvatel i HDP Ameriky a deklaruje, že s ochranou klimatu ani Pařížskou dohodou rozhodně nekončí. Tak kde je tedy pravda? Je správné myslet si, že dekarbonizace v USA je v troskách? Nebo je naivní si nalhávat, že americký prezident ve skutečnosti zas tak velký vliv na klima nemá? O těchto otázkách si povídáme s Eliškou Soperovou. Naší snahou je podívat se na situaci v USA objektivně, bez iluzí a bez zbytečného pesimismu.Tento podcast vznikl v rámci projektu Dekarbonizujeme Česko: od kvalitních informací ke kvalitní diskusi, který je spolufinancován Evropskou unií.

Jednoznačné vítězství pro Evropskou unii. Tak vidí porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních volbách výzkumník z Ústavu mezinárodních vztahů Daniel Šitera. Věří, že ačkoliv Magyar pochází z Orbánova Fideszu, stal se opravdovým kritikem dlouholetého premiéra. Toho Šitera v podcastu PoliTalk označuje za toxického.

Štěpán Křeček a Lukáš Richtár v podcastu OFFLINE Podpultovka rozebírají aktuální ekonomická i geopolitická témata. V úvodu se tentokrát věnují výsledkům parlamentních voleb v Maďarsku, kde zvítězilo hnutí Tisza vedené Peterem Magyarem, a diskutují možné dopady na maďarskou ekonomiku, vztahy s Evropskou unií i širší region střední Evropy včetně Česka. Následně se zaměřují na aktuální situaci na Blízkém východě, kde došlo k příměří mezi Íránem a Spojenými státy, a analyzují jeho dopady na globální ekonomiku a energetické trhy. V další části podcastu se věnují zastropování cen pohonných hmot v Česku, ke kterému došlo v reakci na růst cen v důsledku konfliktu, a rozebírají jeho ekonomické důsledky i možné dopady na trh a spotřebitele. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Jaká plán má pro Maďarsko připravený jeho příští premiér Péter Magyar a jak akceschopná je jeho strana Tisza? Co výsledek maďarských voleb znamená pro Evropskou unii a středoevropské partnery Maďarska? A jakou by podobu by mohla mít blokáda Hormuzského průlivu, kterou chce ode dneška zavést Trumpova administrativa?

Jaká plán má pro Maďarsko připravený jeho příští premiér Péter Magyar a jak akceschopná je jeho strana Tisza? Co výsledek maďarských voleb znamená pro Evropskou unii a středoevropské partnery Maďarska? A jakou by podobu by mohla mít blokáda Hormuzského průlivu, kterou chce ode dneška zavést Trumpova administrativa? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš s Havlíčkem chtěli jít do tvrdého střetu s Evropskou unií kvůli emisním povolenkám, protože by nám zdražily benzin možná až o tři koruny. Trumpova válka zdražila benzin o patnáct korun, ale oba zmínění vůči Trumpovi neřeknou ani slovo a v uctivém předklonu mu olizují boty. Ještě nikdy jsme asi neměli tak ideologicky vyhraněnou zahraniční politiku, která by zcela ignorovala naše vlastní zájmy. Důkazem je samozřejmě přímo Petr Macinka, který toho hodně namluví o pragmatismu, ale nakonec okřikuje prezidenta Pavla, který se jediný nebojí říct nahlas, že Donald Trump ohrožuje naši bezpečnost. ------------------------------------------ Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

„Zrůdný nástroj“, „zelená šílenost“ nebo „pokuta za užívání ideologicky špatných surovin“. I tak v posledních měsících mluvili čeští politici o emisních povolenkách pro domácnosti. Do boje proti ETS2 vyrazili představitelé ODS, ANO, SPD i Motoristů, přičemž poslední dvě jmenované strany na tématu znovu vystavěly svůj útok na Brusel a Evropskou unii.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

„Budete se muset začít učit bojovat sami za sebe. Spojené státy už vám nebudou pomáhat, stejně jako jste vy nepomáhali nám.“ Takto americký prezident Donald Trump prostřednictvím sítě Truth Social zpochybňuje vztahy uvnitř NATO. Hrozí odchod USA z Aliance? „Na Donalda Trumpa se nelze spoléhat. Evropa se o sebe musí začít starat sama,“ říká v pořadu Osobnost Plus bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už několik dní hýbe Evropskou unií zpráva, že maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó předával šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi skoro v přímém přenosu informace z jednání se svými evropskými kolegy. Tyto zprávy, které se zdály být zpočátku těžko uvěřitelné, přinesl deník The Washington Post.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obchodní dohoda s jihoamerickými státy rozděluje Evropskou unii. Pro některé jde o zásadní krok k vytvoření největší obchodní zóny na světě, pro další je nepřijatelná. Kde stojí Česko? A proč? Nejen na to odpovídá v nejnovější epizodě podcastu Bruselské chlebíčky ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Válka na Ukrajině trvá už 4 roky. Co všechno se za tu dobu změnilo? Jaká je aktuální situace přímo na Ukrajině? Jak pokročila mírová jednání? Jak válka a příchod statisíců Ukrajinců ovlivnily českou ekonomiku? Jak se Ukrajinci začleňují do české společnosti? Jak poslední 4 roky změnily Evropskou unii? A jak se válka na Ukrajině odráží v kultuře a ve sportu? O tom všem budeme mluvit v následujících 50 minutách vysílání Rž a ČRo Plus. Moderuje Tomáš Pancíř.

Kdysi v centru Bruselu fungovalo na pět desítek loutkových divadel určených hlavně pro dělnickou třídu, která si běžné divadlo nemohla dovolit. Dnes v belgické metropoli zbyla poslední tradiční loutková scéna – Královské divadlo Toone. V roce 1830 ho založil Antoine Genty přezdívaný Toon. Když dnes nedaleko náměstí Grand Place vkročíte do starobylé budovy s úzkými chodbičkami a dřevěnými krovy, jako byste se rázem vrátili v čase.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur měla být důkazem, že Evropa umí jednat strategicky. Že dokáže hledat nové partnery v době, kdy se Spojené státy odvracejí a vztahy s Čínou jsou napjaté. Místo toho se z ní může stát test evropské slabosti.

Celý rok trvalo Evropanům, než jim došlo, že prezident Donald Trump skutečně je tak brutální, jak říká. Že nebere ohledy, nedodržuje sliby a že hluboce pohrdá starým kontinentem a jeho Evropskou unií. Čtvrteční schůze Evropské rady měla přinést procitnutí, ostře reagovat na Trumpův pokus zmocnit se Grónska a zavést nová cla proti osmi evropským zemím.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION Válka na Ukrajině i izraelsko palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“.  Jak číst signály světa, který se dál drolí? Ve Studiu N s Filipem Titlbachem odpovídá šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.

Pokud komentátoři hojně označují právě uplynulý rok 2025 za „annus horribilis“ pro Evropskou unii, naznačují tak, že ten následující by automaticky měl být lepší, už proto, že nic strašného netrvá věčně.

Rok 2025 byl z pohledu Evropské unie rozhodně zajímavý. Sedmadvacítka do něj vstupovala s novou Evropskou komisí a její staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Spojené státy také do roku 2025 vstoupily se staronovým prezidentem, kterým se 20. ledna stal Donald Trump. A právě okolo něj se točila celá řada, mnohdy opět staronových, témat, kterými se letos Evropská unie zabývala. Shrnutí nabízí poslední díl Bruselských chlebíčků tohoto roku.

Svým způsobem zjevení se amerického prezidenta Trumpa, i když se to nemusí někomu na první pohled zdát, je pro Evropu požehnáním. Konečně někdo, i když to není jeho úmysl, nutí Evropskou unii, aby se začala daleko výrazněji stavět na vlastní nohy, a to nejen v otázkách hospodářských a vědecko-výzkumných, ale i v otázkách bezpečnostních.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tempo dekarbonizace vyžadované Evropskou unií je nad možnostmi českého průmyslu, říká studie připravená poradenskou firmou EGU. Čím to je? Jsou cíle Evropské unie příliš vysoké? Nebo se český průmysl málo snaží? Petr Vizina se zeptá spoluautora studie.

Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu, rozlítila skupinu levicových poslanců, když vrchnostenským způsobem stáhla jejich žádost u Evropského soudního dvora o přezkum nedávno podepsané, k ratifikaci připravené smlouvy Unie se státy Mercosuru. Jedná se o nejvýznamnější jihoamerické demokracie, jako je Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay. Smyslem smlouvy je nastolit mezi Unií a Jihoameričany zónu volného obchodu.