Podcasts about evropskou

Americká cla pro Evropskou unii vstoupila minulý týden v platnost, nakonec ve výši 15 procent. „Úspěch obou stran je už skutečnost, že se něco politicky podařilo dohodnout,“ říká k novým obchodním bariérám stálý představitel České republiky při Evropské unii Vladimír Bärtl. „Evropa propásla možnost jít do toho transakčně, nakonec udělala to, co asi udělat musela,“ namítá v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Když vojáci na evropských základnách zapomenou nastavit soukromí v aplikaci s výukovými kartičkami, může se stát, že se tajné informace o jaderných zbraních objeví na internetu. Právě tak začal jeden z případů, na kterém pracoval Eoghan Macguire, šéfredaktor serveru Bellingcat. V páté epizodě podcastu Protagonista s Pavlou Holcovou mluví o tom, jak se pomocí otevřených zdrojů dají odhalit válečné zločiny, digitální stopy drogových bossů i státní selhání.Eoghan vysvětluje, jak Bellingcat přetváří novinářskou praxi: bez lidí v terénu, zato s analytickým týmem, který kombinuje veřejná data, satelitní snímky, sociální sítě a detailní geolokace. V rozhovoru se dozvíte, jak našli online stopu hledaného šéfa kartelu Christophera Kinahana, proč museli informovat NATO, než zveřejnili článek o jaderných základnách – a co znamená dělat investigaci, když jste neustále o krok před těmi, které odhalujete.Epizoda ukazuje sílu digitální žurnalistiky, která překračuje hranice, a přitom nevyžaduje pas ani vízum. Jaké to je analyzovat video z vraždy novinářky? Kde leží hranice mezi pravdou ve veřejném zájmu a odpovědností za její dopad? A jak pracovat s daty, když víte, že vás čtou i ti, kteří by raději, aby nic z toho nikdy nezaznělo?Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.⁠⁠Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.⁠⁠Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajům na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad. Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a v NATO? A jak to může fungovat u voličů? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka. To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata. Závazek pro nastupující vláduJak se bezpečností otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu. „Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad. Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka  poměrně jasno už nyní. NATO je v Česku populárnější V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu. Jak je toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík. „NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad. „V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“ Jak bude stranám fungovat téma migrace? Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Olomoučtí fotbalisté se v pondělí po poledni dozvěděli, že se ve 4. předkole Evropské ligy, do kterého se dostali díky vítězství v domácím poháru, utkají s jedním z dvojice Malmö (Švédsko) - Kodaň (Dánsko).

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.

Kdo nekritizuje novou celní a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jako by nebyl. A není těžké pochopit, proč se tolik hlasů přidalo k silné kritice dealu, který Evropu rozhodně zabolí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se stane, když stát přestane rozlišovat mezi politikou a organizovaným zločinem? V Srbsku to není hypotéza, ale každodenní realita. Stevan Dojčinović, investigativní novinář z redakce KRIK.rs v rozhovoru s Pavlou Holcovou otevřeně mluví o propojení mafiánských klanů s vládními strukturami, o brutalitě, která nemá v Evropě obdoby, i o systému, kde ti, kdo zabíjejí, jsou hrdiny večerní talkshow. Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Stevan vyrostl v chaotickém období po balkánských válkách a s punkovým zápalem se pustil do boje proti beztrestnosti. Popisuje případy kdy těla obětí vražd mizela v průmyslové drtičce, i roky investigací, během nichž byl neustále sledován, dehonestován a označován za „nepřítele státu“. I přesto dál odhaluje, kdo stojí za násilím, které zasahuje nejen Srbsko, ale celou Evropu.Jak vypadá „dům na zabíjení“ na okraji Bělehradu? Jakou roli při vydírání a náboru zločineckých kumpánů hrály šifrované telefony Sky ECC? A proč se v Srbsku zločinci stali popkulturními ikonami? A také o tom, jaké to je, když vaše investigace míří vysoko – a místo vděku přichází štvavé kampaně, soudy a pokusy o profesní likvidaci.⁠Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.⁠Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Evropská unie se ocitla v pozici slabšího partnera v nové obchodní a celní dohodě s USA. Z pohledu mnoha ekonomů nejde o rovnocennou dohodu, ale spíše o jednostranný diktát. Zejména co se týká dohody o nákupu energií ze Spojených států. „To je formát, který lze označit ze strany Evropské unie za kapitulaci,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, v rozhovoru k víkendovému kompromisu mezi USA a EU. Zásadní, podle něj, část dohody se týká závazku EU odkoupit během tří let americké energetické suroviny za 750 miliard dolarů. "Pro srovnání, loňský dovoz ruských energetických surovin do Evropské unie byl v objemu nějakých 22 miliard dolarů", vysvětluje Kovanda. Přechod na americké dodávky tak není jen otázkou geopolitického rozhodnutí, ale i obrovské ekonomické zátěže. „Ten výsledek nedělní obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií je dan prostě tím, že ekonomicky je Evropská unie slabá, slábnoucí,“ říká Kovanda. EU přistoupila na podmínky, které „se dají označit za diktát, dají se označit za kapitulaci“. Podle něj za tím není jen americký tlak, ale i strukturální problémy EU. „To rozhodně není nějaké ego Donalda Trumpa. To jsou prostě naše domácí chyby, které soustavně děláme v energetické politice, v Green Dealu, v environmentální ideologii.“

Prošel od šumavských pramenů až po soutok Vltavy s Labem a uvědomil si její obrovský kulturní, historický i technický význam. Ambicí projektu Vltava slavná a splavná, který inicioval, se snaží Národní památkový ústav upozornit, že má řeka na to, aby se stala Evropskou kulturní stezkou. „Na co jezdit do Santiaga de Compostela, když můžeme jít kolem Vltavy,“ zmiňuje ve Vizitce. Jaká umělecká díla inspirovala? A co by byly Čechy bez Vltavy? Ptá se Karolína Koubová.

Šel od šumavských pramenů Vltavy až po soutok s Labem a uvědomil si její obrovský kulturní, historický i technický význam. Ambice projektu Vltava slavná a splavná Národního památkového ústavu, který inicioval, je, aby se řeka stala Evropskou kulturní stezkou. „Na co jezdit do Santiaga de Compostely, když můžeme jít kolem Vltavy,“ říká ve Vizitce. Jaká umělecká díla řeka Vltava inspirovala? A co by byly Čechy bez Vltavy? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Balancování na ostří nože či tanec mezi vejci. Tak se dá stručně popsat nálada vrcholné schůzky mezi Evropskou unií a čínským vedením v Pekingu. Vzájemné vztahy jsou zatížené tolika nesoulady, že samotné konání takového setkání se dá považovat za úspěch.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dánská investigativní reportérka Eva Jung z deníku Berlingske ve třetí epizodě podcastu Protagonista popisuje, jak se od nenápadného anonymního tipu dostala k odhalení největšího finančního skandálu v historii Dánska – masivnímu praní špinavých peněz přes estonskou pobočku Danske Bank. Během několikaletého pátrání musela se svými kolegy vyhodnotit přes 100 000 bankovních transakcí, procestovala Evropu a postupně odkrývala síť peněz proudících z Ruska, Ázerbájdžánu a dalších zemí k evropským politikům, zbrojařům i do autoritářských režimů.Jak poznat podezřelou transakci? Jak fungují zákulisní tlaky velkých bank? A co se stane, když se při pátrání dotknete rodiny Vladimira Putina? Eva Jung si s Pavlou Holcovou povídá i o strachu svých zdrojů, o práci v utajení, psychické zátěži a o tom, jak důležité je nenechat se zastrašit – a publikovat, i když víte, že tím naštvete velmi mocné lidi.České znění Renata Klusáková a Jiří Slavičínský.V příštím díle Protagonisty uslyšíte Stevana Dojčinoviće, srbského investigativního reportéra z KRIK.rs, který mluví o tenké hranici mezi balkánským organizovaným zločinem a politikou a popisuje jeden z nejbrutálnějších klanů, jenž byl po léta chráněn policií i vládou.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Už padlo hodně slov: zrada, sebevražda a podobně na konto volebního spojenectví SOCDEM s uskupením Stačilo! Ve kterém se zatím celkem úspěšně skrývá KSČM, dědička strany, která v roce 1948 tehdejší sociální demokracii doslova zhltla. Na což kritici dohody vůdčí dvojice SOCDEM Maláčová-Zaorálek neustále upozorňují, a jsou rovněž neustále odbýváni jako dotěrný hmyz. A to i v otázce, jestli předsednický tandem souzní s plánem KSČM opustit Evropskou unii a NATO.

Už padlo hodně slov: zrada, sebevražda a podobně na konto volebního spojenectví SOCDEM s uskupením Stačilo! Ve kterém se zatím celkem úspěšně skrývá KSČM, dědička strany, která v roce 1948 tehdejší sociální demokracii doslova zhltla. Na což kritici dohody vůdčí dvojice SOCDEM Maláčová-Zaorálek neustále upozorňují, a jsou rovněž neustále odbýváni jako dotěrný hmyz. A to i v otázce, jestli předsednický tandem souzní s plánem KSČM opustit Evropskou unii a NATO. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dštít oheň a síru na Evropskou unii není tentokrát jen obvyklou léčkou populistů na voliče. Je to vzhledem k situaci ve světě balancování na ledě tak tenkém, že se podobá téměř ekonomické sebevraždě. Když Karel Havlíček z hnutí ANO viní Evropskou komisi z „totální neschopnosti“ vyjednat s Donaldem Trumpem celní podmínky podobné těm, které si dojednala Velká Británie, protože prý „nemá silné vyjednavače ani jasnou strategii“, manipuluje s voliči způsobem, volajícím do nebes. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Připadal jsem si jako laboratorní krysa.“ Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi v druhé epizodě podcastové série Protagonista popisuje, jak zjistil, že jeho telefon byl napaden špionážním softwarem Pegasus. Jaké je objevit své jméno vedle mafiánů, politiků i dalších novinářů v databázi lidí napíchnutých spywarem? Jak pracovat s vědomím, že vás někdo sleduje? Jak chránit své zdroje a zároveň vlastní psychiku? A proč má novinařina smysl i ve státě, kde mocní zneužívají nástroje určené proti nepřátelům k umlčování těch, kdo kladou nepohodlné otázky?Upřímný a silný rozhovor šéfredaktorky investigace.cz Pavly Holcové se Szabolcsem Panyim, editorem a reportérem projektu Direkt36, o jeho novinářských začátcích, průlomových kauzách i realitě, v níž je novinář vnímán jako hrozba – a sledování není paranoiou, ale každodenním rizikem.České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N NAJDETE V PLNÉ DÉLCE NA HEROHERO.CO/STUDION Ruský agresor vraždí civilisty, Evropa zavádí sankce – ale české výrobky dál proudí přes prostředníky do Ruska. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak je možné, že se české firmy objevily na Zelenského seznamu, co všechno jsme zjistili o obcházení pravidel a co to znamená pro český byznys i naši reputaci. „Představa, že hranice mezi Ruskem a Evropskou unií jsou zavřené, je mylná. A to nejen pro pohyb lidí, ale i pro zboží,“ říká v podcastu ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš. Společně s investigativním reportérem Lukášem Prchalem už měsíce sledují, jak se české výrobky dostávají k ruským odběratelům – a proč se některé firmy ocitly na ukrajinském seznamu firem, které podle Zelenského obcházejí sankce. Část firem se na seznam podle reportérů možná dostala neoprávněně. „Buď do Ruska mohly dodat zboží, které reálně není pod sankcemi, nebo se tam jejich zboží dostalo neúmyslně,“ upozorňuje v podcastu Tomeš. Některé společnosti ale podle investigativního reportéra Lukáše Prchala nedostatečně prověřují, zda jejich produkty nekončí u firem, které je následně přeprodávají do Ruska. „Někdy je to přitom docela jednoduché – během pár hodin se dá zjistit, kdy byla firma založena. Některé vznikly až po roce 2022, což by měl být první červený vykřičník. Nebo že firma nic nevyrábí a nemá vlastní webové stránky,“ popisuje Prchal. „V jednom z případů jsme řešili, že zboží šlo přes srbské firmy, které byly aktivovány až po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby v daném oboru vůbec nefungovaly – a najednou nakupují tyto stroje. V Česku navíc existují specializované týmy, které dokážou prověřit, jestli je firma spolehlivá, nebo ne,“ říká v rozhovoru Prchal. Jak jsme se sami přesvědčili, obcházení sankcí je dnes často otázka jediného telefonátu. Jak to funguje, kdo z toho profituje a proč je tak těžké to dokázat? Poslechněte si celou epizodu Studia N na herohero.co/studion

Jak slovenský premiér Robert Fico přitvrzuje spory s Evropskou unií, komplikuje České republice pěstování těsných vztahů s nejbližším sousedem – a problém to bude pro jakoukoliv vládu po říjnových volbách.

Jak slovenský premiér Robert Fico přitvrzuje spory s Evropskou unií, komplikuje České republice pěstování těsných vztahů s nejbližším sousedem – a problém to bude pro jakoukoliv vládu po říjnových volbách.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Chystají se tě zabít.“ Tak začínal e-mail, který Paulovi Vugtsovi změnil život. Jak vlastně vypadá život novináře, kterého chce zabít mafie? Paul Vugts je nizozemský novinář, který už víc než dvacet pět let sleduje dění v amsterodamském podsvětí. Píše o drogových gangsterech, objednaných vraždách i globálním kokainovém byznysu – a právě kvůli svým článkům se ocitl v ohrožení života. Čelil výhrůžkám smrtí, musel opustit domov a s budoucí manželkou žil pod ochranou elitní policejní jednotky v přísně střeženém bezpečnostním režimu. V první epizodě podcastové série Protagonista mluví s Pavlou Holcovou o tom, jak se vyjednává se zločinci, co všechno novinář může zjistit – a kdy se to stává nebezpečným. Otevřeně popisuje zákulisí případu Ridouana Taghiho, šéfa jedné z nejbrutálnějších drogových organizací v Evropě, i to, jak se násilí z podsvětí přelilo k soudcům, právníkům a novinářům.České znění Jiří Slavičinský a Petr Gojda.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Jsou to teprve 3 roky, co mladá švýcarsko-italská rapperka, která si říká Ele A, začala veřejně vystupovat. Na festivalu Eurosonic si ji vybrali mezi jinými třeba Mladí ladí Jazz a letos vystoupila v Praze na Stalinu. Eleonora Antognini začala freestylem v lockdownu v malé horské vesnici a míří na evropská podia s první dlouhohrající deskou.

Premiér Maďarska Viktor Orbán kritizoval Evropskou komisi kvůli podpoře zakázaného pochodu hrdosti v Budapešti. Vměšují se europoslanci svou podporou Budapest Pride do jeho vnitrostátních věcí? „Orbán je pořád odstřelováni z Bruselu, protože zastává jiný názor,“ hájí ho v pořadu Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Maďarsko jako člen Unie musí dodržovat právo na shromažďování,“ míní europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Progresivní Slovensko).

Premiér Maďarska Viktor Orbán kritizoval Evropskou komisi kvůli podpoře zakázaného pochodu hrdosti v Budapešti. Vměšují se europoslanci svou podporou Budapest Pride do jeho vnitrostátních věcí? „Orbán je pořád odstřelováni z Bruselu, protože zastává jiný názor,“ hájí ho v pořadu Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Maďarsko jako člen Unie musí dodržovat právo na shromažďování,“ míní europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Progresivní Slovensko).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český astronaut za dvě miliardy korun? Vláda Petra Fialy (ODS) chce za takovou částku vyslat na oběžnou dráhu Aleše Svobodu a společně s ním české vědecké experimenty. „Máme smlouvu s Evropskou vesmírnou agenturou, že pokud částku přispějeme, tak téměř jistě poletí,“ ujišťuje pro Český rozhlas Plus ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Pokud budou výsledky a věc bude důležitá, nebude důvod ji bořit,“ míní Martin Kolovratník (ANO), místopředseda hospodářského výboru. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončila dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit a potravin do Evropy. Měla by ji nahradit nová? „Evropští zemědělci mají přísná pravidla. Dovoz ze zemí, kde to tak není, tlačí cenu dolů,“ volá po clech v Pro a proti předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Podpořme Ukrajinu. Cla znamenají zvyšování cen pro české spotřebitele,“ vyzývá pro Český rozhlas Plus k dohodě bez tarifů Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vztahy mezi Evropskou unií a USA od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zatěžuje také jeho celní politika. Opakovaně vyhlásil vysoké celní tarify na evropské zboží, aby je následně zase odložil. Momentálně je do července „u ledu“ 50procentní clo na výrobky z EU. Nejnověji plánuje na tuto úroveň tento týden zvýšit aspoň cla na ocel a hliník. „Je to velmi nestandardní hospodářská politika,“ soudí o přístupu amerického prezidenta ekonom a člen NERV Petr Zahradník.

Vztahy mezi Evropskou unií a USA od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zatěžuje také jeho celní politika. Opakovaně vyhlásil vysoké celní tarify na evropské zboží, aby je následně zase odložil. Momentálně je do července „u ledu“ 50procentní clo na výrobky z EU. Nejnověji plánuje na tuto úroveň tento týden zvýšit aspoň cla na ocel a hliník. „Je to velmi nestandardní hospodářská politika,“ soudí o přístupu amerického prezidenta ekonom a člen NERV Petr Zahradník.

Polské prezidentské volby vyhrál dle očekávání, ačkoliv jen velmi těsně, konzervativec a kandidát strany Právo a spravedlnost Karol Nawrocki, kterého podpořilo 50,89 procent voličů. Jeho protikandidát z vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski získal 49,11 procenta. Přestože prezident Petr Pavel ke zvolení svého polského protějšku řekl, že věří, že pod jeho vedením bude Polsko nadále rozvíjet své demokratické a prozápadní směřování, visí nad tím velký otazník. Jak totiž ve Výtahu Respektu upozorňuje Tomáš Brolík, prezident v Polsku nemá příliš velké pravomoci. V tomto případě jde navíc o koně Jaroslava Kaczyńského: „Pokud Nawrockému doporučí, aby vládu zcela zablokoval, nejspíš to zkusí. Tuskova vláda se může rozpadnout, což by vedlo k předčasným volbám. To by vedlo k vládě PiS a Konfederace, což by byla ostře protiunijní, a nejspíš i protiukrajinská vláda." Jak přesně by se to mohlo projevit? Jak velká šance je, že Poláci a Polky půjdou k předčasným volbám? A co zvolení Nawrockého znamená pro V4 a Evropskou unii?

Začala letní ruská ofenziva na Ukrajině? Měli by mladí lidé volit v Česku už od 17 let? Jaké auto by chtěl každý? Proč politici nechtějí kádrovat? Čím teď ohrožuje Evropskou unii maďarský premiér Viktor Orbán? A jak je možné, že rodina Donalda Trumpa neustále bohatne? Středečními Názory a argumenty provází Jan Fingerland.

Začala letní ruská ofenziva na Ukrajině? Měli by mladí lidé volit v Česku už od 17 let? Jaké auto by chtěl každý? Proč politici nechtějí kádrovat? Čím teď ohrožuje Evropskou unii maďarský premiér Viktor Orbán? A jak je možné, že rodina Donalda Trumpa neustále bohatne? Středečními Názory a argumenty provází Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvolení Friedricha Merze německým kancléřem, může znamenat nový rozjezd nejen pro Německo, ale také pro Evropskou unii. Německo je nejlidnatější, největší a ekonomicky nejsilnější zemí EU – jeho stav a počínání nutně ovlivňuje všechny ostatní. Po mnohaletém váhání a přešlapování by rozhodné a dynamické Německo mohlo pozitivně podnítit celý evropský blok. Merz ostatně slíbil, že bude „nejevropštějším“ kancléřem posledních desetiletí.

Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.

Americký prezident Donald Trump před nástupem do funkce sliboval, že ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Místo toho však rozpoutal celní válku s Čínou nebo i Evropskou unií. „Myslím, že Spojené státy rozhodně jsou silnější a respektovanější zemí – minimálně u nepřátel,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus Marek Koten, ekonom a místopředseda české pobočky Republicans Overseas, organizace americké Republikánské strany.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.

To, co dnes vidíme v Americe, se blíží absolutní moci. Donald Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec, a Evropská unie to není. Za každý jeho výrok bouchla v Kremlu minimálně jedna lahev šampaňského, je přesvědčená prorektorka Univerzity Karlovy a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „V Trumpově administrativě kromě ignorance sílí i přesvědčení, že Unie vznikla, aby škodila Spojeným státům,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den D „recipročních cel“ amerického prezidenta Donalda Trumpa je tu. Od středy Spojené státy začínají vybírat - nebo to alespoň do poslední chvíle avizovaly - nové vysoké dovozní tarify, které míří také na Evropskou unii nebo Čínu. Jde ale jen o část nových cel. Akciové trhy nahlodává nervozita, rozjíždějí se celní války a znějí i obavy z globální recese. Kdo prodělá?Host: Filip Matějka - ekonom z institutu CERGE-EIČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hned vzápětí po svém lednovém návratu do Bílého domu Donald Trump zahájil agresivní celní tažení, které se nevyhýbá ani dosavadním blízkým obchodním partnerům Washingtonu. Po Kanadě nebo Mexiku se teď americký prezident pouští do přestřelky také s Evropskou unií. O co se hraje? A jak může Evropa obstát?Host: Šimon Felenda - redaktor SZ ByznysČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Už jsme si zvykli na to, že Turecko řadíme mezi země, které hledají spojenectví a spolupráci mimo Evropskou unii po tom, co Unie po jeho marném 20letém čekání dala najevo, že členství nejspíš nepřichází v úvahu. Soudíme tak proto, že Turecko jako náhradu zvolilo sdružení zemí BRICS.

Evropská unie plánuje ve velkém zbrojit. S bezprecedentním utrácením za investice do obrany souhlasí i představitelé tradičně šetřivých států, jako je Německo či severské země. Podle analytika bruselského think tanku Centrum pro evropskou politiku Erica Maurice jsou důvodem uplynulé týdny, kdy nová americká administrativa svým jednáním opakovaně šokovala Evropskou unii. Teprve čas podle něj ale ukáže, jak moc budou země EU skutečně ochotné se kvůli obraně zadlužit.

Obchodní válka proti celému světu. Den první. Dopis od Zelenského Trumpovi? Evropskou obranu vyztuží miliardy eur. Ale jak? Poslanci a prezidentovo veto. ANO a Nic, které nás neubrání.

Ještě před několika týdny měl americký prezident Donald Trump po Evropě davy příznivců, a to i v establishmentu. Po jeho brutálním bezpečnostním, vojenském i ekonomickém odstřižení od Evropy a speciálně pak od Ukrajiny, je to minulost. Jedna věc se ale nepochybně Trumpovi povedla. Opuštěná Evropa až dosud spoléhající na bezpečnostní záruky Ameriky musí urychleně zbrojit a posilovat svoji a v ideálním případě i ukrajinskou vojenskou sílu.

Evropští politici se snaží najít odpovídající odpověď na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz oceli a hliníku. Odborník na Evropskou unii Ondřej Houska pro Český rozhlas Plus poukazuje na to, že už od loňského roku pracuje expertní skupina, která měla přijít s návrhem, co v takové situaci dělat. „Jenže to, co Brusel navrhne, musí ještě schválit členské státy. Evropská odveta možná bude, ale ne hned,“ uvádí redaktor Hospodářských novin.

Nová éra obchodní války. Cla na Mexiko, Kanadu, Čínu a Evropskou unii. Z některých Trump vycouval, jiná zavedl, k dalším se teprve odhodlává. Chce vyjednávat, nebo trestat? Téma pro Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus. Ptá se Matěj Skalický.

Nová éra obchodní války. Cla na Mexiko, Kanadu, Čínu a Evropskou unii. Z některých Trump vycouval, jiná zavedl, k dalším se teprve odhodlává. Chce vyjednávat, nebo trestat? Téma pro Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil zavedení vysokých cel na kanadské a mexické zboží, zvýšil cla na dovoz z Číny a chystá se na Evropskou unii. Od podnikatelů, ekonomů a novinářů za to ve Spojených státech dostal pěknou „sodu“. Mnozí doufají, že se celá situace časem nějak urovná. Ostatně, cla na mexické a kanadské zboží Trump v pondělí odložil.

Teprve teď, za pět minut dvanáct ne-li po dvanácté a pod nevybíravým nátlakem Bílého domu, nezbývá Evropské unii než přemýšlet, jestli není v mnoha ohledech tak trochu Potěmkinovou vesnicí. Ani ten tolik opěvovaný společný trh nefunguje tak, jak by měl. Pokud chce tedy uspět v konkurenčním souboji velmocí, ke kterému se evidentně schyluje.

Trump testuje limity výkonné moci i ústavu. „Sedmadvacet písečků“ ničí Evropskou unii. Jak Rusko přijímá duchovně morální migranty. Jak palič koránu změnil Švédsko. „Uprůzkumujeme se“ do voleb?

Zatímco Spojené státy americké nyní čeká podle nového prezidenta Donalda Trumpa zlatý věk, Evropa se obává zhoršení situace kvůli hrozbě obchodních válek. Prezident Trump totiž minulý týden zopakoval, že se Evropská unie chová k Americe velmi, velmi špatně, takže ji čekají nová dovozní cla. Jaký věk teď čeká Evropskou unii a s ní i český průmysl? Podle generálního ředitele výrobce zdravotnických lůžek Linet Tomáše Koláře změny v Unii v reakci na nové vedení USA přijít musí.