Podcasts about nejsem

„Nejsem si úplně jistý, jestli může vládu donutit, aby reálně vzala prezidenta na summit NATO. Spíš si myslím, že to může být hodně důležité vodítko do budoucna, jak by se aktéři v podobných sporech měli chovat,“ říká k avizované kompetenční žalobě na vládu Andreje Babiše politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výstražnou stávku pracovníků veřejnoprávních médií a rezignaci britského premiéra Keira Starmera.

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem další epizody pořadu Bojs je herec Jan Cina. Otevřeně mluví o vztazích, terapii, ale i o své obytné dodávce. A taky o tom, že se mu do hlavy čím dál víc dostává blížící se čtyřicítka.

Hostem další epizody pořadu Bojs je herec Jan Cina. Otevřeně mluví o vztazích, terapii, ale i o své obytné dodávce. A taky o tom, že se mu do hlavy čím dál víc dostává blížící se čtyřicítka.Všechny díly podcastu Bojs můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 50 lety vznikla kapela, která přežila zákazy, změny režimu, módní vlny i generace posluchačů a teď si po velkém výročním turné dává pauzu. Jak se člověk ohlíží za půlstoletím života v rock'n'rollu? O tom mluvil ve studiu Rádia Praha muž, bez kterého by ten příběh nikdy nevznikl. Hostem Vojtěcha Přívětivého byl frontman legendární skupiny Katapult Olda Říha.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Josef Veselka za poslední tři roky nikomu nezachránil život. Což je něco, co je v jeho životě zcela nezvyklé: předtím zachraňoval životy na denní bázi. Ne proto, že je superman nebo má mimořádné schopnosti. Ale protože je kardiolog. Zachraňování životů je něco, co kardiologové dělají běžně. Je to jejich práce. Josef Veselka tuhle práci miloval, a teď ji už tři roky nedělá, a nikoli proto, že si to tak vybral.Disclaimer: Josef Veselka je můj kamarád a známe se dlouho, a myslím i dobře. Nejsem nezaujatý novinář ani komentátor. Tohle je ostatně už pátý podcast za sedm let, který jsme spolu natočili. Ne proto, že bych mu chtěl dělat reklamu nebo propagaci, ani jedno nepotřebuje a nestojí o to. Ale protože se nám spolu dobře povídá.A taky proto, že Josef Veselka má vždycky co říct. Pořád je totiž vědec, a to ne ledajaký: před měsícem mu vyšla studie v The American Journal of Cardiology, a on je jejím prvním autorem. Týká se léku, který může změnit léčbu hypertrofické kardiomyopatie, tedy nemoci, v níž Veselka patří ke světové špičce.Zároveň je spisovatel. Právě vydal thriller Prezidentské konzilium, první díl tetralogie Správci systému. Je o tom, co se stane, když se kolem nemocného prezidenta sejdou chytré hlavy a každá sleduje jiné cíle, než se zdá. Veselka ví, o čem píše: v jednom prezidentském konzíliu, tom Havlově, sám seděl.  Ale pozor, prezident v románu není Havlem inspirovaný. Skoro by se dalo říct, že je charakterově na úplně druhém konci spektra. A vzorem pro Veselkovu postavu nebyl žádný z prezidentů, které Česko mělo. Je to postava komplexní, šokující... a víc neřeknu, protože už bych prozrazoval děj. Veselkova rada budoucím prezidentům mimochodem zní: nechtějte konzilium, chtějte jednoho fachmana.Mluvili jsme o tom, proč Josef Veselka ydržel v německé nemocnici jen čtyři měsíce, přestože tvrdil, že chce pracovat až do smrti. Proč? Třeba proto, že mu tam stokrát řekli, že je překvalifikovaný. Německé zdravotnictví popisuje jako excelovou tabulku, kde má každý své místo — a on byl to číslo v tabulce, které bliká červeně. Povídali jsme si i o tom, co cítil, když policie zatkla ředitele Motola, s nímž si patnáct let tykal, ale který smybolizoval nespravedlnost toho, že po několika dekádách v oboru odešel ze sálu, kde sám sebe vnímal jako nejvíc užitečného. Co tedy cítil? Byly to tři různé emoce a mezi nimi jen dny. Jaké emoce to byly? Poslouchejte.A konečně, mluvili jsme i o tom, proč se v Česku dá koupit lecos, ale špičková zdravotní péče ne, a proč je proto zdravotnictví tak cenná kořist pro politiky. Cennější než například České dráhy.Samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Veselka napsal o své nemoci tři knihy a stovku odborných článků, a přesto říká, že v testu z vlastního oboru by ho ChatGPT porazil. Svému chatu říká Maxi a konzultuje s ním i vlastní zdraví. Pokud chcete v AI najít partnera, který vám bude pomáhat, a nikoli bojovat s vašimi lékaři, i to se v dnešní epizodě dozvíte.Připomínám: v pátek 19. června mám v Divadle v Řeznické první reprízu svého standupového speciálu. Hodně mi na tomhle materiálu záleží, nejen proto, že se ke standupu vracím zhruba p roční pauze, a je to osm let od mého posledního sólového speciálu. Ten se jmenoval Manželka mi slíbila černošku, a i o tom bude v Řeznické řeč.Těším se na vás, a lístky si můžete koupit na webu divadla. Odkaz najdete na mém webu Jedno procento. Ještě jednou díky. A teď už …… přeju příjemný a pohodový poslech.

Nová inscenace S(t)IGMA: Možná nejsem problém já souboru Tantehorse je dokumentární sondou do radikalizace mladých mužů, která vychází z jejich autentických výpovědí. „Nesnažíme se o co největší dosah, ale dopad. Ten je pro nás zásadní,“ říká o představení, které otevírá témata tlaku na výkon nebo ztráty jasně definované role ve společnosti, manažer souboru Tantehorse Jan Honeiser.

Nová inscenace S(t)IGMA: Možná nejsem problém já souboru Tantehorse je dokumentární sondou do radikalizace mladých mužů, která vychází z jejich autentických výpovědí. „Nesnažíme se o co největší dosah, ale dopad. Ten je pro nás zásadní,“ říká o představení, které otevírá témata tlaku na výkon nebo ztráty jasně definované role ve společnosti, manažer souboru Tantehorse Jan Honeiser.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Petra Bučková ve Zlíně vystoupí v talk show Život je takovej věnované životním zvratům a výzvám. V rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem mluvila ale také o tom, jak ji diváci často ztotožňují se zápornými postavami, které hraje, a proč lidem neustále připomíná, že herec není svou rolí. Zavzpomínala také na působení mezi zdravotními klauny. „Dalo mi to pokoru, nadhled. A nos mi zůstal někde nad hlavou, kdykoliv se beru moc vážně, tak se tam rozsvítí,“ říká herečka.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Petra Bučková ve Zlíně vystoupí v talk show Život je takovej věnované životním zvratům a výzvám. V rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem mluvila ale také o tom, jak ji diváci často ztotožňují se zápornými postavami, které hraje, a proč lidem neustále připomíná, že herec není svou rolí. Zavzpomínala také na působení mezi zdravotními klauny. „Dalo mi to pokoru, nadhled. A nos mi zůstal někde nad hlavou, kdykoliv se beru moc vážně, tak se tam rozsvítí,“ říká herečka.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Období nízkých sazeb skončilo. Je guvernér České národní banky připraven držet tvrdou měnovou politiku i za cenu pomalejšího ekonomického růstu? Je připraven zabránit návratu vysoké inflace? Čím vším se má veřejný sektor inspirovat u ČNB? Jsou drahé hypotéky novou normou? Je Aleš Michl skutečně „navždy jestřáb“? Proč je koruna pro českou ekonomiku tak klíčová? Bude ČNB dál investovat do krypta? A jak hodnotí svůj veřejný mediální obraz?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

„Já totiž vůbec nejsem mužem vědy. Nejsem ani pozorovatelem, experimentátorem či myslitelem. Mám temperament conquistadora, dobrodruha – s náležitou zvídavostí, odvahou a vytrvalostí.“ Takto se v jednom dopise charakterizoval Sigmund Freud. Zakladatel psychoanalýzy nechoval velké sympatie ani k filozofii. Přesto bývá mj. za filozofa označován – už proto, že předložil teorii lidského já, s níž se vyrovnávala řada myslitelů, a zároveň nabídl cosi jako nový jazyk moderního světa.Přinejmenším se zdá, že pojmy jako neuróza, trauma, narcismus jsou pro moderního člověka podstatné. Ale možná žádné z těchto slov nepředčí „nevědomí“, vrstvu našeho já, v níž psychoanalytik hledal odpověď na otázku, proč trpíme. Podle Freudovy nauky nezbývá než jít na nevědomí oklikou: když člověka necháme mluvit, mimoděk na sebe ledacos prozradí. Člověk totiž sám sebe zrazuje; prý z něj zrada proudí všemi póry.Psychoterapeut se pak spolčuje s klientovým nevědomím proti klientovi samému. Proč to spolčení? Lidé se chtějí léčit, ale často se nechtějí uzdravit. Jejich symptomy jsou strategiemi přežití, mnohdy dokonce celoživotním dílem, které nehodlají jen tak zahodit. Vždyť jim v mnoha ohledech dobře sloužilo. Jenže proniknout k nevědomí znamená překročit hranici společenského taktu i vlastního sebeklamu. Freud proto v jednom dopise varuje, že lékař ani pacient se nesmějí obávat nevkusnosti: „Člověk se musí stát zlým chlapem – bez zločinu není výkon.“Ale co je na řeči tak pozoruhodné, že někdy dokáže proměnit i fyzické symptomy, a to bez jediného léku? V řeči totiž opakujeme – byť mnohdy nechtěně – svá traumata, selhání i bolesti. Máme zvláštní sklon vracet se právě k tomu, co nás zraňuje. Toto zjištění Freuda šokovalo. Netvrdil snad sám, že člověk je veden principem slasti? Jenže skutečnost často vypadá jinak: pohybujeme se v zapeklitých kruzích opakování. Freud píše o mužích, jejichž každé přátelství končí zradou; o lidech, kteří nejprve křečovitě vzývají autoritu, aby ji pak s triumfem zničili; o milencích, kteří se pokaždé zamilují do téhož typu člověka, jen aby jejich vztah znovu skončil stejně bolestně. Pozoruhodné je na tom hlavně to, že už zde začíná Freud přecházet od klasického modelu „člověk hledá slast“ k ponuřejší představě: člověk je bytost, která opakuje i to, co ji ničí.Možná nás právě nevědomé opakování nutí, abychom začali opakovat vědomě – a tím se od bolesti alespoň částečně osvobodili. Řeč, vyslovení bolesti, je už sama formou opakování, která může proměnit to, co nás svazuje. Opakování je strukturou naší tragédie i možným východiskem. Ale Sigmund Freud, který celý život bojoval proti iluzím, si nedělal iluze ani o člověku samém. Nevěřil, že by nás nakonec nečekalo selhání, mnohdy bolestivé. Nehraje se o to, zda selžeme; hraje se jen o to, jakou podobu naše selhání získá. A protože jsou některé podoby snesitelnější než jiné, je dobré zavčas si připravit tu nejmilosrdnější.KapitolyI. Ne myslitel – dobrodruhII. Úhoři, kokain, terapie slovem, pud smrtiIII. Naše já – náš zrádceIV. Metafyzika ztraceného objetíV. Touha vracet se k tomu, co zraňujeVI. Opakovat lépe? Vpřed?

„Nejsem příznivcem mentoringu, kdy vám někdo řekne: musíte se usmívat a musíte dělat toto. Moc tomu nevěřím, protože každý člověk je úplně jiný, a tak k němu jako k individualitě přistupuji,“ říká Josef Kubáník, herec, dabér a lektor řečnických kurzů, který koučoval i prezidenta Petra Pavla.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konflikt v Iránu začíná komplikovat život evropských sléváren. Ceny surovin, jako je hliník nebo zinek, prudce rostou. „Proti dlouhodobému průměru jsme na dvojnásobku. Nejsem tak starý, ale pamatuji si ceny, kdy byl zinek za 900 dolarů. Dnes jsme na 4 tisících. Jsou tu velmi vysoké cenové hladiny a to se logicky promítá do cen našich produktů. Nutně tak musí přijít to, že se budou zdražovat i koncové produkty, což povede ke zpomalení ekonomiky,“ varuje v pořadu Agenda Jan Lát, spolumajitel slévárenského podniku Beneš a Lát. V cenách průmyslových produktů se podle něj zdražení objeví s kvartálním zpožděním. „Zatím ten dopad Hormuzského průlivu není zaznamenatelný, je totiž v aktuálním kvartále. Promítne se to ale do dalších období. Vždy samozřejmě záleží, jak moc je daný výrobek materiálově náročný, ale v průměru na průmyslových produktech čekám zdražení 10–15 procent,“ říká Lát. Pozitivem stávající situace je, že zatím žádný z dodavatelů společnosti nehlásil, že by mu chyběl materiál. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Nevysvětlitelné útoky na majetek i psychiku majitelů domů jsou často výsledkem gradující snahy entit o předání vzkazu z onoho světa. Jaroslav Drábek a Aleksandra Naul vyjíždějí k případům paranormálních jevů až pětkrát týdně a v talkshow Koťák Live popisují nejextrémnější momenty své dlouholeté kariéry. Věděli jste, že entity dokážou odebírat energii z domácích mazlíčků nebo elektrických spotřebičů jen proto, aby mohly dál existovat v našem meziprostoru? Během rozhovoru na naší žluté sedačce hosté vysvětlili, proč se vyšetřování neobejde bez speciálních kalibračních přístrojů a proč Aleksandra občas cítí přítomnost entit už několik dní před samotným zásahem.

Nejsem si jistá, zda měla česká vláda zasednout ke společnému jednání se slovenským kabinetem Roberta Fica. Určitě ale měla obsadit první řadu při slavnostním koncertu České filharmonie ke 130. výročí jejího vzniku. Pod taktovkou Semjona Byčkova zazněly ikonické skladby, symfonie Z Nového světa Antonína Dvořáka, Smetanova Vltava a předehra k opeře Prodaná nevěsta. Ve Studénce byli všichni čeští ministři, v Rudolfinu nebyl spatřen ani jeden.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejsem úplně technický typ, ale mám dobrou paměť, takže když jde o řešení různých spotřebičů a zařízení, jsem schopna udržet v hlavě technické parametry v řádu několika hodin.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.

(1. Tesalonickým 1:1-6) Záchrana jde vidět na proměnném životě. Jak vlastně? Článek Jsem, nebo nejsem spasen? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Bývalý prezident Václav Klaus byl hostem Echo Prime Time a mluvilo se o vystoupení ministra zahraničních věcí a předsedy Motoristů sobě Petra Macinky na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde vystoupil mimo jiné s polským ministrem Radkem Sikorským a také někdejší americkou první šéfkou diplomacie Hillary Clintonovou, s oběma se přitom dostal do střetu. Klaus prý vystoupení nesledoval, ale že je jasné, že se Macinka musel vymezit vůči Clintonové a Sikorskému, protože „jsou neúnosní“. Kdyby to neudělal, Klaus by mu to pak prý vyčetl.„Když jsem podával přihlášku do EU, tak jsme byli ještě raná demokracie. Neměli jsme luxus Norska či Švýcarska jako zaběhlých demokracií. Nemohli jsme tehdy nevstoupit, vstupovali jsme ale s nadějí, že musí dojít k radikální transformaci Evropské unie. K tomu ale nedošlo, EU nadále centralizuje, utahuje šrouby a koncentruje veškerou moc do Bruselu,“ uvedl Klaus.Řekl, že současné vládě fandí, byť toho dosud nestačila příliš udělat. „Tato vláda má kouli na noze, kterou je Filip Turek, čímž je (vláda) blokována... Tím se dostáváme k tomu Macinkovi. Nejsem pro posílání půlnočních SMSek tak pochybnému člověku, jako je Petr Kolář. Já bych takhle nejednal,“ poukázal Klaus s tím, že samotné SMSky byly hloupé a politický neprozřetelné, zároveň ale kritizoval i to, že Hrad zprávy zveřejnil.​​​​​​

„Nejsem autoritativní typ dirigenta. Dialog je pro mě velmi důležitý,“ říká otevřeně a z jeho hlasu je znát, že je to pro něj každodenní praxe. Dirigent sice stojí před orchestrem, ale rozhodně ne „nad“ ním. „Muzikanti jsou pro mě partneři. Jsou dirigentovi na roveň a je to něco, co je důležité uvědomit si každý den,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Blízká setkání s moderátorkou Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nejsem autoritativní typ dirigenta. Dialog je pro mě velmi důležitý,“ říká otevřeně a z jeho hlasu je znát, že je to pro něj každodenní praxe. Dirigent sice stojí před orchestrem, ale rozhodně ne „nad“ ním. „Muzikanti jsou pro mě partneři. Jsou dirigentovi na roveň a je to něco, co je důležité uvědomit si každý den,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Blízká setkání s moderátorkou Terezou Kostkovou.

V médiích pracuje už od 90. let, v Českém rozhlase strávila 20 let a stala se jednou z nejvýraznějších osobností Radiožurnálu. Teď ji ovšem čeká další cesta v podobě vlastního podcastu Na Výbornou. O životě za mikrofonem, víře v rozhlasového boha i úctě k posluchačům si s Lucií Výbornou povídal Vojtěch Přívětivý.

Nejsem zrovna častý účastník českobudějovické městské hromadné dopravy. Využívám ji totiž jen ve chvílích, kdy se kvůli počasí nechci pohybovat ve městě na kole. Možná i proto jsem si až později všimla, že nové trolejbusy mají jména po známých osobnostech.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlavním účelem nábytku zvaného postel je dobře se v ní vyspat. Nejsem si ale jistá, jestli to platí i pro tu moji.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pojmy „pick me girls, cool girls, queen bee“ zaplavily TikTok a internetové debaty. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel dívají na tyto fenomény očima psychologie. Zajímají se o to, odkud se berou, proč se tak snadno šíří a proč je problém z nich dělat diagnózy.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečce Denise Barešové bylo před několika dny 30 let. Kulatiny posloužily jako příležitost k bilanci její skoro dvacetileté divadelní, filmové i rozhlasové kariéry v rozhovoru pro podcast Vlna.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 49 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám pocit, že s každým projektem se musím vracet sama k sobě,“ říká zpěvačka a raperka Aneta Charitonová alias Annet X. Popisuje chvíli, kdy je jedna kapitola hotová a ona si znovu pokládá stejnou otázku, kým vlastně sama je. Vypráví také o tom, co pro ni vůbec znamená jméno Annet X, pod kterým vystupuje. „Začalo to pro mě být takové alter ego, abych se nějak uchránila,“ říká o personě, kterou si vytvořila. V rozhovoru otevřeně popisuje vztah ke svému tělu a k takzvané „sexy póze“, kterou vnímá spíš jako manifestaci přijetí než snahu někoho lákat. Přiznává také, že přišel moment, kdy se při jednom natáčení necítila kvůli přihlížejícím ve svém outfitu dobře. Zároveň mluví o tom, proč je v tom, co říká veřejně, opatrná. Charitonová má ruské kořeny a cítí se jako Češka, některá vyjádření o Rusech se jí ale i tak dotýkají. „Jakmile se to týká mých nejbližších, tak mě to bolí. Je to fakt strašidelný,“ říká. V rozhovoru popisuje i práci na svém posledním albu BBYGIRL a přiznává, že v textech je tentokrát otevřenější než dřív. Mluví o konkrétní písni, který detailně popisuje jednu situaci a také o tom, že se musela připravit na to, jak desku uslyší její rodiče. Vrací se také ke spolupráci se svým partnerem Jakubem Strachem alias Nobody Listen, výraznou postavou české elektronické scény. Dotýká se představy části publika, že ji do hudebního světa „vytáhl“. „Párkrát mě to naštvalo a byla jsem z toho nejistá,“ říká raperka o tom, že je občas těžké pracovat s pochybami, které lidé zasejí a zároveň přiznává, že pozice žen v hudebním světě je jednoduše „jiná“. Nakonec se vrací také k víře, se kterou vyrůstala. „Nejsem praktikující člověk, ale líbí se mi, že se mám o co opřít,“ říká hudebnice. Právě i díky ní prý nejspíš nikdy neměla chuť objevovat svět drog, který je v prostředí, kde se pohybuje, rozšířený. Kde dnes končí Annet X a kde začíná Aneta Charitonová? Jak mluvit otevřeně a zároveň chránit rodinu? Co všechno je ještě ochotná pustit ven a co si chce nechat jen pro sebe? A proč má pocit, že právě ve chvíli, kdy si říká „nevím, jestli to bude fungovat“, vznikají věci, které jsou nejpravdivější? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Pro některé své mladé kolegy jsem trochu úkaz, protože před padesáti lety nebyli na světě ani jejich rodiče. Pro mě je to potvrzení, jak rychle život utíká,“ říká ve Studiu N herečka Taťjana Medvecká, která oslavila půlstoletí v Národním divadle. „Uvnitř si připadám jako ta holka, která přišla před padesáti lety, jen jsem hodně jetá a mám vnoučata,“ směje se. Ve Studiu N otevírá také téma, o kterém jinak nerada mluví. „Je to moje třináctá komnata, kterou jsem otevřela jednou jedinkrát. Byla jsem za minulého režimu ve straně. Na škole mi nabídli členství a já jsem prostě byla strašnej srab. Tak moc jsem se vyděsila, že jsem neměla odvahu říct ne. Beru to jako selhání, protože mi nikdo nestál s kvérem u hlavy,“ říká otevřeně. „V okamžiku, kdy se mě na to paní profesorka zeptala, bylo to jako zásah bleskem – a já jsem věděla hned v ten moment, že tu sílu mít nebudu. Byli i tací, co tu odvahu měli, já ne,“ vzpomíná. V rozhovoru říká, že je pro ni důležité, aby byla v rovnováze sama se sebou a se svým svědomím. „Nejsem ze sebe nadšená, protože jsem tomu napomáhala. Neměla jsem odvahu říct: Proboha, proč máme hrát Kremelský orloj? Umění bylo a svým způsobem je i dnes služkou mocných. Dříve to byly tlaky ideologické, dnes jsou to tlaky ekonomické,“ tvrdí. Co říká na budoucího ministra kultury Oto Klempíře? Jak hodnotí společenskou situaci na Slovensku, kde má po obou rodičích kořeny? A proč si myslí, že mají Češi komplex malého národa? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Lucie Bílá vydává nové album s příznačným názvem Obyčejná holka. Stejnojmennou píseň jí napsal Pokáč. „Je moudrý, vtipný a píše, jako kdybych to napsala já. Hledám lidi, kteří jsou na stejné frekvenci, kteří mě inspirují a motivují. Oslovila jsem ho s tím, že mi příští rok bude šedesát,“ svěřuje se zpěvačka v bilančním rozhovoru s Terezou Kostkovou pro pořad Blízká setkání. Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucie Bílá vydává nové album s příznačným názvem Obyčejná holka. Stejnojmennou píseň jí napsal Pokáč. „Je moudrý, vtipný a píše, jako kdybych to napsala já. Hledám lidi, kteří jsou na stejné frekvenci, kteří mě inspirují a motivují. Oslovila jsem ho s tím, že mi příští rok bude šedesát,“ svěřuje se zpěvačka v bilančním rozhovoru s Terezou Kostkovou pro pořad Blízká setkání.

Na pouti do Fatimy se setkala s vírou, na Ukrajině s lidskou bolestí i odvahou. „Milují svojí vlast, především milují svoje rodiny a snaží se ochránit své území a udržet si svobodu,“ říká o Ukrajincích ve vysílání Českého rozhlasu Plus herečka Sarah Haváčová, která po zážitcích z Fatimy, sirotčince v Africe i z války vstoupila do aktivních záloh České armády. „Nejsem typ člověka, který by se věnoval zbraním nebo se jakkoli zajímal o armádu,“ ujišťuje pro Český rozhlas Plus.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Minulá debata s Darkrym o indoktrinaci ve školství nás oba bavila, tak jsme se rozhodli pokračovat; tentokrát naši rozmluvu vedl Darkry, jenž si připravil téma i otázky. Nejsem si jist, jak moc jsme se jeho osnovy drželi; ale myslím, že jsme si to oba užili. Darkry se vyptával na Ježka, změny v RVP, ale také výuku IT, zejména pak mediální gramotnost; od každého tématu jsme se ale vždy nakonec dříve či později dostali k vnitřní motivaci – tu bohužel často zabíjí právě pokusy stimulovat tu vnější. – Darkry; začínající učitel; vývojář; grafik; spisovatel; vypravěč; bavič; youtuber (‪@Darkry‬, ‪@ZOOVymřelin‬) – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Přišla jsem na to, že odejít chce větší odvahu než zůstat,“ říká končící předsedkyně Poslanecké sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. O svém rozhodnutí nekandidovat mluvila dlouho a ještě déle váhala, jestli si může dovolit zastavit. „Věděla jsem, že by mě to semlelo. Už bych do toho nedokázala dát tolik, co dřív,“ přiznává a popisuje i momenty, kdy se nemohla „nahodit“ a končila na kapačkách. K odchodu ji přivedl souběh zdravotních potíží, vyčerpání i letitého boje o rodinu. „Usilovali jsme o dítě skoro deset let. Zkusili jsme skoro všechno a kdo si tím prochází, ví, jak obrovský je to tlak,“ říká otevřeně. O neplodnosti se rozhodla mluvit až po odchodu z politiky. „Nechtěla jsem dávat munici politickým konkurentům a oslabovat se. Je to moje intimní záležitost,“ popisuje Pekarová Adamová, proč se odhodlala své soukromí přiblížit až v rozhovorové knize Nejsem z cukru ani ze železa. I přes její přístup politička vnímá, že z toho, zda bude mít dítě, se v jednu dobu stalo téma snad pro celou republiku. Vzpomíná na bolavé momenty, kdy novináři řešili, že přibrala, nebo jak si sahá na břicho a dokonce se ptali i jejích kolegů, zda náhodou není těhotná. Otázku, zda za neúspěšnou cestou k rodině není i její náročná kariéra, si Pekarová Adamová zakázala. Mluví o životní změně i o tom, že se učí žít pomaleji a znovu se nadechovat. „Teď se cítím dobře,“ popisuje s tím, že cvičí, medituje, změnila stravu a přístup ke spánku - naučila se pečovat o sebe, o svou duši i tělo. Po sněmovních volbách, které pro koalici Spolu, jejíž součástí je i TOP 09, nedopadly vítězstvím, mluví o úlevě. Přiznává ale, že před oznámením, že z politiky odejde, zvažovala, zda svoji politickou stranu svým rozhodnutím neoslabí. A mluví také o další odvrácené straně politiky, která byla s jejím jménem v posledních letech silně spojena. „Vnímám, že se na ženy útočí prostě jinak a velmi intenzivně se jde do té osobní roviny - jak vypadáte, co říkáte a jakým tónem to říkáte,“ říká politička. A právě zkušenost z nejvyšších pater moci z ní podle jejích slov udělala větší feministku, než kdy bývala. „Když chcete, aby něco bylo řečeno, požádejte muže. Když chcete, aby bylo něco uděláno, požádejte ženu,“ směje se a dodává, že česká politika má k rovnoprávnosti daleko. Podle ní se dokonce šovinismus v politice i společnosti často posouvá z okraje do mainstreamu: „To mě štve. Musíme se spojovat, upozorňovat na to, že to je nepřijatelné a vymezovat tomu hranice. Nikdo nás nemá posuzovat podle pohlaví.“ Co by vzkázala ženám, které do politiky teprve vstupují a co těm, které podnikají trnitou cestu k mateřství? Našla Markéta Pekarová Adamová konečně klid, který v politice hledala marně - a co pro to musela změnit? A proč dnes už ví, že je dobré poslouchat svoje tělo? Poslechněte si tento otevřený rozhovor.

„Nejsem obdivovatelem Trumpa ani Putina, ale mám respekt před tím, že jsou schopni racionálně definovat svět, a na základě toho dojít k nějaké dohodě,“ vysvětluje diplomat Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 26.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Petr Fiala zažívá zcela jinou kampaň než před čtyřmi lety. Zájem o mítinky premiéra, který se pokouší obhájit svou pozici, je ve srovnání s minulými volbami enormní. A to jak od jeho příznivců, tak hlasitých odpůrců.Autoři podcastu Vlevo dole vyjeli s Fialou na den v kampani v jeho domovském Brně. A zmapovali, jak se akademik zvyklý spíš na odborné debaty ve Strakově akademii vypořádává s hlasem ulice.„Objevují se i kritické hlasy, nadávání, pískání, ale já z toho nemám až tak negativní pocity. Já si říkám, že už té nenávisti a nadávání ve společnosti je dost. A snažím se s těmi lidmi mluvit,“ vysvětluje Petr Fiala uprostřed mítinku na náměstí v Modřicích. V defenzivě se prý necítí.Fialův tým vyostřené nálady na náměstích využívá v kampani - plní sociální sítě dramaticky sestříhanými videi, ve kterých lídra Spolu odpůrci častují vulgaritami.„Je potřeba ukazovat tu kampaň v celé šíři. I tu podporu, ale i to, že jsou tu lidé, kteří vyjadřují nespokojenost. A někdy i způsobem, který nevede k tomu, že společnost bude žít v lepších podmínkách,“ vysvětluje to Fiala pro Seznam Zprávy.Na kampaňovém dni v Brně si ovšem Fiala od kritiků odpočine. Výrazně totiž převažují jeho příznivci. Kritici sice do ulic i na večerní debatu přišli také, svoje výhrady si ale vyměňují spíš s voliči Spolu než se samotným premiérem.V Jihomoravském kraji Spolu kandiduje v hvězdné sestavě - premiéra z ODS tu doprovází ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 a za lidovce ministr životního prostředí Petr Hladík.Přesto musí předvolební průzkumy Spolu dělat starosti - zatímco minule tu koalice zvítězila nad ANO s 30 procenty hlasů, dnes je situace opačná. Vládní trojice tu proti Aleně Schillerové podporované Andrejem Babišem musí zabrat - průzkumy předpovídají 30 procent pro ANO, Spolu pak téměř o deset procent méně.Zvládne to Fiala v Brně ještě otočit? Nemá pocit, že na kampaň zůstal ve Spolu trochu sám? A co se tak zpívá na brněnském mítinku? Poslechněte si v reportáži Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Petr Fiala zažívá zcela jinou kampaň než před čtyřmi lety. Zájem o mítinky premiéra, který se pokouší obhájit svou pozici, je ve srovnání s minulými volbami enormní. A to jak od jeho příznivců, tak hlasitých odpůrců. Autoři podcastu Vlevo dole vyjeli s Fialou na den v kampani v jeho domovském Brně. A zmapovali, jak se akademik zvyklý spíš na odborné debaty ve Strakově akademii vypořádává s hlasem ulice. „Objevují se i kritické hlasy, nadávání, pískání, ale já z toho nemám až tak negativní pocity. Já si říkám, že už té nenávisti a nadávání ve společnosti je dost. A snažím se s těmi lidmi mluvit,“ vysvětluje Petr Fiala uprostřed mítinku na náměstí v Modřicích. V defenzivě se prý necítí. Fialův tým vyostřené nálady na náměstích využívá v kampani - plní sociální sítě dramaticky sestříhanými videi, ve kterých lídra Spolu odpůrci častují vulgaritami. „Je potřeba ukazovat tu kampaň v celé šíři. I tu podporu, ale i to, že jsou tu lidé, kteří vyjadřují nespokojenost. A někdy i způsobem, který nevede k tomu, že společnost bude žít v lepších podmínkách,“ vysvětluje to Fiala pro Seznam Zprávy. Na kampaňovém dni v Brně si ovšem Fiala od kritiků odpočine. Výrazně totiž převažují jeho příznivci. Kritici sice do ulic i na večerní debatu přišli také, svoje výhrady si ale vyměňují spíš s voliči Spolu než se samotným premiérem. V Jihomoravském kraji Spolu kandiduje v hvězdné sestavě - premiéra z ODS tu doprovází ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 a za lidovce ministr životního prostředí Petr Hladík. Přesto musí předvolební průzkumy Spolu dělat starosti - zatímco minule tu koalice zvítězila nad ANO s 30 procenty hlasů, dnes je situace opačná. Vládní trojice tu proti Aleně Schillerové podporované Andrejem Babišem musí zabrat - průzkumy předpovídají 30 procent pro ANO, Spolu pak téměř o deset procent méně. Zvládne to Fiala v Brně ještě otočit? Nemá pocit, že na kampaň zůstal ve Spolu trochu sám? A co se tak zpívá na brněnském mítinku? Poslechněte si v reportáži Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROdmala věděl, že chce dělat velké věci. Dnes je zakladateli vzdělávací skupiny Consilium a podnikateli Ondřeji Kaniovi teprve třicet dva let, ale už stihl vybudovat síť škol, ve které prodal podíl za stamiliony a také koupil fotbalový klub Slovan Liberec. Za tím vším ale stojí dětství, které ho poznamenalo. „Prvních asi osm let svého života jsem zažíval extrémní šikanu ze strany dospělého člověka, protože jsem nebyl jeho syn. Překážel jsem,“ popisuje investor, jak se snažil lidem okolo dokázat, že není jen „přebytečný člověk“. V devíti letech se přestěhoval k prarodičům - až tam poprvé pocítil lásku a svobodu. Složité dětství Kania přetavil v motor. Ve 23 letech si na papír načrtl ideální školu a založil American Academy. „První rok jsme fungovali tak jaksi nelegálně, měli jsme 75 dětí,“ vzpomíná Kania a popisuje, jak jednoho dne zjistil, že jeho společník vybral peníze na dlouhé měsíce provozu a koupil si za ně auto. Najednou zůstal bez prostředků, zhubl třicet kilo kvůli vážné nemoci a podepsal smlouvy, které ho mohly připravit o všechno. „To byl největší risk mého života,“ přiznává. Přesto dokázal firmu zachránit. Ke svému dnešnímu úspěchu říká, že nešlo o peníze. „Nebyla za tím myšlenka, že prodám síť škol a bude ze mě miliardář,“ dodává k tomu, že si nevybral variantu dalšího růstu a podíl v Consiliu prodal hlavně proto, že chtěl být nezávislý. A přišla investice do fotbalu. „Jestli to byla nejlepší investice? Finančně ano. Emocionálně bych ti peníze radši oželel,“ směje se. Třeba prohra Slovanu 5:0 v derby ho zasáhla tak, že tři týdny nevycházel z domu. Kania vnímá, že navenek působí sebevědomě. „Nejsem ale politik, ani celebrita, nepotřebuju si budova image. Bydlíme v lese, našimi sousedy jsou mufloni a srnky,“ říká podnikatel s tím, že se ale na svoje veřejné vystupování v souvislosti s fotbalem bude muset dávat větší pozor. S manželkou Petrou, bývalou auditorkou z Deloitte, vychovávají malého syna, který má oční poruchu. „Hodně přemýšlíme nad tím, jak ho vychovat silného,“ říká Kania, který sám vzpomíná na volnost, kterou měl u babičky s dědou, a která pro něj byla klíčová. A politika? „Hodně se sebou bojuju, protože se ze mě stává dezolát. Jsem pořád v opozici, mám tendenci ve volbách trestat společnost,“ říká muž, který kdysi chodil s tričkem Hillary Clinton a dnes dodává, že naprosto rozumí tomu, proč si Američané znovu zvolili prezidentem Donalda Trumpa. Jak vypadá život člověka, který si prošel dětstvím plným traumat a přetavil je v sílu? Co znamená svoboda pro muže, který vybudoval miliardovou firmu, koupil fotbalový klub a říká, že se nechává „unášet osudem“? Jak náročné je snažit se změnit české školství a co by mu nejvíce pomohlo? Nejen o tom mluví Ondřej Kania v rozhovoru.

V květnu 2024 jmenovala současná vláda Petra Fialy (ODS, Spolu) plukovníka Otakara Foltýna do nové funkce vládního koordinátora strategické komunikace, zkráceně stratkom. Na pozici se však snesla ostrá kritika z opozičních hnutí. „Nejsem si vědom toho, že by kdykoliv strategická komunikace, byť jen náznakem, zasahovala do politického boje,“ brání se Foltýn v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Členové České filmové a televizní akademie vybrali, že do boje o americké Oscary ČR vyšle dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, který je o fotografce Libuši Jarcovjákové. „Když jsem to viděla poprvé, byl to jeden z největších zážitků na Karlovarském festivalu za tu dobu, co tam jezdím," říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová. „Bylo to obrovské překvapení tou formální stránkou, která je na hraně geniality. Je to naprosto přesvědčivé. A ještě to ukazuje tu druhou rovinu, tu krásu a specifičnost jejích fotek. A další, co mě zaujalo, je to neuvěřitelné stávání se. Příběh o silné ženské, která si prošla obrovskýma kotrmelcema, o vytrvalosti a o silné osobnosti, která pořád jde. Nebojí se dělat kroky do neznáma, pokaždé s nějakým odhodláním. A dostala se nakonec tam, kam se dostala, ale mám pocit, že ještě není, kým chce být," dodává. Jaké má dokument šance na Oscarech? Podle čeho akademici snímky vybírají? A proč je skupina režisérů kritizovala za způsob výběru?

Když kamarádi (ne)mají děti — přátelství v rodičovství aka téma, které s Terézií řešíme překvapivě poměrně často. Dejte si celou epizodu, protože poslední rozhovor vám zaručeně zvedne náladu, ať je jakákoliv.

Právě se připravuje na roli sebestředného neepatického Tomáše v crazy komedii Petra Zelenky Amatéři. „Do postavy musíš dát něco ze sebe. Když se s ní míjíš, divák to pozná,“ popisuje v rozhovoru. „Moje žena mi říká, že ta moje neempatie je způsobená tím, že jsem strašně rychlej,“ svěřuje se. „Myslím ale, že už jsem dál než Tomáš.“ Dokáže podle své ženy balancovat soukromí a práci? Jaký otřes způsobí v Dejvickém divadle vedení Jiřího Havelky i dočasná scéna v multikině?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle prezidenta Petra Pavla je členství v NATO a v Evropské unii nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Prezident to řekl po schůzce s lídry všech parlamentních stran s tím, že naše členství nikdo z nich nezpochybnil. Proč se vůči tomu parlamentní SPD ohrazuje? „Prosperitu zatím vůbec žádnou nevidím. Co se týče záruky bezpečnosti, tak tím si také nejsem úplně jist,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec a bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD).

„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.

Fotograf Jan Šroubek je mj. autorem publikace Homo Berounensis. „Nejsem tedy ten typ fotografa, který má u sebe stále foťák a zaznamenává život kolem sebe. Tedy až na tu jednu výjimku,“ říká v pořadu Hovory.

Je známo, že čím menší kontrolu máme nad svým okolím a svým životem, tím býváme pověrčivější – a tím víc věříme na kouzla a čáry. To platí pro jednotlivce i celé národy. Dokonce i jeden konkrétní člověk – nebo národ – se může v obdobích, kdy se mu daří dobře, pověrčivosti skoro zbavit, a o to pověrčivějším se stát, když mu Štěstěna nepřeje.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.