Podcasts about nejsem

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Musela jsem změnit život a bylo to hrozně těžké. Nejsem nastavená na to, že bych odcházela a věci vzdávala. Kdybych to ale nezměnila, musela bych asi dál chodit na terapie a jíst prášky,“ říká herečka Klára Trojanová o nejtěžším období svého života. Otevřeně mluví o depresích, které trvaly bezmála dvě dekády, o konci manželství s Ivanem Trojanem, ale i o tom, jaké to je být herečkou, která byla dvanáct let doma s dětmi a vrací se zpátky do profese. Žena, která nikdy neusilovala o slávu, nechodí na večírky a sama o sobě říká, že je „pavoučice“ a introvert, popisuje, jak se postupně vytratila sama sobě. „Myslela jsem si, že takhle je to v pořádku. Ale pak jsem si uvědomila, že tohle už nejsem já,“ vzpomíná na dobu, kdy bojovala s depresemi, a přiznává, že jí roky chybělo uznání – především v době, kdy pečovala o své děti. „Já jsem patriarchální typ, prostě ráda následuju toho muže. Ale i tak člověk potřebuje slyšet: To, co děláš, je dobrý,“ přiznává. Trojanová dnes opět hraje divadlo a zpívá – právě zpěv se pro ni stal nečekaným terapeutickým nástrojem. Kvůli jednomu projektu se musela naučit dvě písničky a na lekcích s lektorkou, která pracuje s hlasem i psychosomatikou, se začalo dít něco zásadního. „Začala jsem chodit na zpěv a asi po půl roce jsem si ráno už léky nevzala. Bylo to ze dne na den,“ popisuje herečka, jak přestala brát antidepresiva, ale zároveň nabádá, že by takový postup nikomu dalšímu nedoporučila, protože ho nedoporučují ani lékaři. Trojanová mluví také o tom, proč své psychické potíže roky nedávala najevo před svými dětmi, ale i proč jim dnes naopak opakuje, že o emocích se musí mluvit. I proto si přeje, aby se ve společnosti změnil pohled na duševní onemocnění. V rozhovoru herečka otevírá také téma smrti svých rodičů a i to, proč si myslí, že i odcházení může být důstojné a krásné. „Lidé umírají, na tom není nic neobvyklého. Ale ten dotyčný s vámi může být do poslední chvíle a může to být hezké,“ přibližuje i vlastní zkušenost. Sama spolupracovala také s Nadací rodiny Vlčkových, která pomáhá zajistit paliativní péči pro nevyléčitelně nemocné děti. Přiznává, že i ona sama by se chtěla vnitřně připravit na možnost, že se něco takového může přihodit i v její rodině. „Mám čtyři zdravé děti, ale i mě se něco takového může stát. To nikdy nevíte,“ vysvětluje. Mluví také o své mamince, která trpěla Alzheimerovou chorobou, o vlastním strachu z této nemoci, ale i o tom, co jí pomáhá zachovávat si nadhled a pozitivní nastavení. „Kolikrát pláču nad světem, ale být pořád smutná z toho, že se kolem dějí nehezké věci, není konstruktivní. Člověk musí pomoct, kde může – ale zároveň musí žít svůj život,“ apeluje Trojanová. Jak těžké je být pro okolí „nečitelná“? Proč ji zaskočilo, že ji filmový svět po mateřské považoval za podezřelou? A jak člověk vůbec pozná, že už nemůže dál? Poslechněte si celý rozhovor.

Nejsem nic. Jen prázdno. Jedno místo po zbourané budově. Holá země. Jsem smetením starých tras a cest. Právě teď někde zeji, schované za bannery. Třeba mezi brněnským nádražím a obchodním centrem Vaňkovka. Musíš mě obcházet a periferním pohledem sledovat vizualizace budoucích plánů.

Nejsem nic. Jen prázdno. Jedno místo po zbourané budově. Holá země. Jsem smetením starých tras a cest. Právě teď někde zeji, schované za bannery. Třeba mezi brněnským nádražím a obchodním centrem Vaňkovka. Musíš mě obcházet a periferním pohledem sledovat vizualizace budoucích plánů.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle prezidenta Petra Pavla je členství v NATO a v Evropské unii nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Prezident to řekl po schůzce s lídry všech parlamentních stran s tím, že naše členství nikdo z nich nezpochybnil. Proč se vůči tomu parlamentní SPD ohrazuje? „Prosperitu zatím vůbec žádnou nevidím. Co se týče záruky bezpečnosti, tak tím si také nejsem úplně jist,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec a bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD).

Podle prezidenta Petra Pavla je členství v NATO a v Evropské unii nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Prezident to řekl po schůzce s lídry všech parlamentních stran s tím, že naše členství nikdo z nich nezpochybnil. Proč se vůči tomu parlamentní SPD ohrazuje? „Prosperitu zatím vůbec žádnou nevidím. Co se týče záruky bezpečnosti, tak tím si také nejsem úplně jist,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec a bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastu Men's Factor je boxer Vasil Ducár a mluvil o šikaně, tréninkové bolesti, dnešních falešných zápasnících i o tom, proč hrdinství nevzniká vždy v zápalu okamžiku. Box podle něj není násilí, ale kultivovaná forma přirozené lidské soutěživosti. „Je to dané přírodou. Souboj o přežití je v nás. A box je jenom rámovaný pravidly,“ vysvětluje Ducár. Sám prošel obdobím, kdy byl kvůli nadváze šikanován. „Nejsem ten typ, co bude všude říkat, že byl šikanovaný, ale něco tam bylo, v mládí jsem byl trochu prostorově výraznější, tak to s tím souviselo.“ Jeho přístup ke slabosti je inspirující: „Ten pocit si zapamatuj. Až nebudeš chtít trénovat, vzpomeň si, jestli se tak chceš cítit znovu.“Ducár se kriticky vyjadřuje k současné popularizaci bojových sportů skrze tzv. exhibiční zápasy influencerů. „Musíme si nejdřív říct, jestli se bavíme o sportu, nebo o divadle. Někdo si hraje na bojovníka, ale s respektem ke skutečným soupeřům to nemá nic společného.“

Otevíráme téma, které možná ještě před pár lety znělo cize — ale dnes se s ním setkává stále víc rodin: nejistota dětí v oblasti pohlavní identity. Co když vám dítě nebo dospívající řekne: „Nejsem si jistý, kdo vlastně jsem.“ Co to znamená? Jak reagovat s láskou, ale i moudrostí? Naším hostem je dnes Hana Imlaufová, speciální pedagožka a manželská poradkyně, která pracuje v křesťanské poradně a pomáhá rodičům i dětem zvládat těžké životní situace. Povídáme si o tom, jak zachovat vztah, kde hledat rovnováhu mezi přijetím a hranicemi — a jak v tom všem neztratit ani víru, ani sebe.

„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.

„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ta teda přibrala… “ Nejsem tlustá, hubená, náladová, nevyspaná…? Své tělo řeší Žena každého věku. Tenhle díl je pro všechny ženy, co mají dost Insta tlaků, diet a názorů od lidí, co o ženským těle ví úplný

Záplava negativních zpráv, vzestup populismu, extremismu, polarizace společnosti a strach o budoucnost demokracie. To vše může být takzvaná demokratická úzkost – jev, který nedávno ovládl (nejen) sociální sítě. „Takový souběh krizí lidstvo, podle mě, nezažilo,“ popisuje psychoterapeutka Petra Valeš Jelínková.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Hostem PoliTalku je senátorka Adéla Šípová zvolená za Českou pirátskou stranu, která po půl roce členství u Pirátů ukončila. Nadále zůstává registrovanou příznivkyní. Jaké jsou důvody jejího rozhodnutí a co jí vadí na vnitrostranické politice a politických kampaní?

Rozhovor s Martinem Staňkem, nově zvoleným předsedou místního sdružení ODS v Boskovicích. Mluvili jsme o jeho dalších ambicích, situaci ve straně, programových prioritách i koaličním potenciálu. A samozřejmě o blížících se komunálních volbách.

Ilustroval komiksy i další díla Jaroslava Foglara. Je průkopníkem hry na pětistrunné banjo u nás. Zvuk nástroje ho v mládí ohromil při poslechu zahraničních radiových stanic. „Mám zatraceně pro co žít, dám si na záda úsárnu a jsem úplně jiný člověk,“ říká ve Vizitce. Čím mu učarovala technika kreslení jeho předchůdce Jana Fischera? A proč si strká do banja pláštěnku? Ptá se Ondřej Cihlář.

Ilustroval komiksy i další díla Jaroslava Foglara. Je průkopníkem hry na pětistrunné banjo u nás. Zvuk nástroje ho v mládí ohromil při poslechu zahraničních radiových stanic. „Mám zatraceně pro co žít, dám si na záda úsárnu a jsem úplně jiný člověk,“ říká ve Vizitce. Čím mu učarovala technika kreslení jeho předchůdce Jana Fischera? A proč si strká do banja pláštěnku? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes čtyřiadevadesátiletý Miloslav Souček, rodák ze Stříbra v padesátých a šedesátých letech sbíral jeden motokrosový úspěch za druhým.

Fotograf Jan Šroubek je mj. autorem publikace Homo Berounensis. „Nejsem tedy ten typ fotografa, který má u sebe stále foťák a zaznamenává život kolem sebe. Tedy až na tu jednu výjimku,“ říká v pořadu Hovory.

Fotograf Jan Šroubek je mj. autorem publikace Homo Berounensis. „Nejsem tedy ten typ fotografa, který má u sebe stále foťák a zaznamenává život kolem sebe. Tedy až na tu jednu výjimku,“ říká v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko-vietnamský rapper Anki je jedním z výrazných talentů současné domácí alternativní rapové scény. Jasným důkazem o tom je, že jeho loňské album s anglickým názvem I WANT TO FEEL SAFE získalo nominaci na ceny Apollo i Anděl a začátkem března získalo cenu Vinyla za album roku 2024. O nesnadné cestě ke svému úspěchu Anki hovořil v dalším On Air, kde zmínil i své první náharávky, do nichž ještě rapoval ve vietnamštině, ačkoliv za svůj primární jazyk považuje češtinu. Zmínil také hořké osobní zkušenosti, které se do jeho textů promítly, ovšem ty jsou podle jeho názoru univerzální bez ohledu na to, odkud kdo pochází a jaké má kořeny. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

„Věřím, že v Česku při produkci, která je hodně velká, dokážeme my, co píšeme o filmu, trochu prosít,“ usmívá se filmový kritik Pavel Sladký s tím, že žádné dobré a kvalitní filmy tak snad nezapadnou. „Některé ale najdou výrazně menšinové publikum,“ dodává. Jak je pro film důležitá kritika? A jak je na tom tuzemská kinematografie? Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Věřím, že v Česku při produkci, která je hodně velká, dokážeme my, co píšeme o filmu, trochu prosít,“ usmívá se filmový kritik Pavel Sladký s tím, že žádné dobré a kvalitní filmy tak snad nezapadnou. „Některé ale najdou výrazně menšinové publikum,“ dodává. Jak je pro film důležitá kritika? A jak je na tom tuzemská kinematografie?

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

V pražském Rudolfinu proběhl 32. ročník filmových cen Český lev. Nejvíce sošek si odnesl film Vlny.

V pražském Rudolfinu proběhl 32. ročník filmových cen Český lev. Nejvíce sošek si odnesl film Vlny.

Omeletky jsou naplněné mocí a bezmocí. Víte, proč ženy trpí bezmocí? Výzkum ukázal, že před 20 lety vážily modelky o 15 kg méně než průměrné ženy, dnes váží o 25 kg méně! Marylin Monroe oblékala velikost 42, což dnes odpovídá velikosti 46. Uslyšíte povídku Haliny Pawlowské: Až bude před vámi klečet bělostným omámen ňadrem. Dozvíte se recept na nádivku. Posluchačský příspěvek paní Anny má název: Nejsem zvyklá skákat, jak si někdo pro své zisky píská, ale co naděláme.

V noci před rozhovorem se vrátil z Chorvatska, kde navštívil půltucet fotbalových zápasů v řadě. „Na každém takovém zápase se tváříte důležitě. Předstíráte, že rozumíte kopané. Nikomu radši nic neříkáte, aby nebylo vidět, že sám moc neumíte kopnout do míče, ale snažíte se poznat, kdo z těch mladých kluků to buď umí, nebo může umět,“ říká třiašedesátiletý Milan Holub v dalším díle podcastu Host Reportéra.Jeho hlášky musíme brát s rezervou, protože je na české poměry velmi úspěšným skautem, vyhledávačem fotbalových talentů. Zaměstnává ho Manchester City, respektive společnost City Football Group, takže Milan Holub nehledá naděje jen pro slavné Citizens, ale také pro třináct sesterských klubů na všech kontinentech. Jeho hlavním regionem je Balkán, z čehož vyplývá, že nejvíce času tráví v zemích bývalé Jugoslávie. „Ale v Británii vnímají pojem Balkán rozvolněněji, takže se snažím mít co nejlepší přehled o lize české, maďarské, bulharské, gruzínské…“Během podcastu vyjde najevo, že do balonu kopnout pravděpodobně uměl – v mládí hrával za Slavii Velký Borek, pak dokonce za Mělník. „Ale neuměl,“ brání se, „při pokusu o střelu jsem obvykle neudržel rovnováhu a upadl. Ale snažil jsem se aspoň hodně běhat, i tihle fotbaloví nádeníci jsou na hřišti potřeba. Nakonec to dokonce vypadalo, že bych mohl hrát za áčko Mělníka třetí ligu, ale v přípravném zápase jsem si zlomil lýtkovou kost, na tři měsíce dostal sádru, a tehdy jsem se rozhodl odjet do Ameriky.“V polovině osmdesátých let bez znalosti angličtiny emigroval do USA, kde se živil mnoha manuálními pracemi. Když se pak po revoluci vrátil do rodné vlasti, podnikal, získal trenérskou licenci a v Mělníku dělal asistenta hlavního kouče.Před nějakými patnácti lety se zajel podívat na bezvýznamný přípravný zápas do Mladé Boleslavi, kde zapředl hovor s jakýmsi přítomným Němcem. Překvapivě se ukázalo, že ten muž pracuje jako skaut pro Arsenal. Milan Holub mu sdělil pár svých postřehů – a nejspíš bystrých –, protože Němec se později odvděčil telefonátem: „Nechtěl bys hledat talenty pro londýnský Charlton?“Milan Holub chtěl, a sám by to sice zlehčoval, ale určitě se mu dařilo, protože ho později zlanařil Fulham a nakonec Manchester City: „Takových regionálních skautů má Manchester v kontinentální Evropě zhruba osm.“Skoro každý týden vyráží Milan Holub na služební cesty. Po nocích píše na hotelu reporty ze zápasů, v nichž analyzuje schopnosti nadstandardních mladých hráčů. A ve zbylém volném čase píše knížky – vydal už tři. „Vždycky jsem hodně četl a měl chuť psát, tak si to, když mám náhodou náladu, dopřávám.“Jeho zatím poslední, částečně autobiografický román jménem Duša(n) moja se odehrává začátkem osmdesátých let v Piešťanech i v rumunských horách. „V tom mém příběhu jsou kamarádi,“ říká Milan Holub v podcastu, „ideály, kurvy, fízlové, pravda a láska, chlast slast, hory, touha po svobodě, čest, nabroušený nůž, pád ze skály a hvězdy nad hlavou.“

Je známo, že čím menší kontrolu máme nad svým okolím a svým životem, tím býváme pověrčivější – a tím víc věříme na kouzla a čáry. To platí pro jednotlivce i celé národy. Dokonce i jeden konkrétní člověk – nebo národ – se může v obdobích, kdy se mu daří dobře, pověrčivosti skoro zbavit, a o to pověrčivějším se stát, když mu Štěstěna nepřeje.

„Vesničan bezpochyby jsem a mám vztah k jedné konkrétní vesnici. Potřebuju se tam vracet,“ popisuje místo, kde měl jeho táta farmu a kde vyrůstal. Jak přišel k otřesu mozku? Má skutečně, jak sám říká, vyšinutý smysl pro humor? Jaký má vztah k únikovým hrám? Točí rád v cizích jazycích nebo preferuje češtinu?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alespoň pět procent HDP na obranu. Tento požadavek svým partnerům z NATO zopakoval na konferenci v Davosu americký prezident Donald Trump. Porostou v Česku výdaje na obranu? Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nejsem si jistý, zda by Spojené státy měly vůbec něco vydávat na NATO, prohlásil minulý týden staronový americký prezident Donald Trump. USA podle něj chrání členy aliance, ale oni nechrání USA.Trump dlouhodobě kritizuje nedostatečné výdaje evropských členů NATO na obranu. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zopakoval požadavek, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent. Včetně Česka, které aliančního slibu dosáhlo teprve nedávno. Pro posílení investic do obrany je i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vydávání dvou procent HDP přitom považuje za minimum. V českých podmínkách podle ní lze mluvit o třech procentech. Jak se daří posilovat výrobu v obranném průmyslu? Daří se modernizace české armády? A jak bude dál vypadat západní podpora Ukrajiny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda má ve středu rozhodnout o vyhlášení chráněné krajiné oblasti (CHKO) Soutok na pomezí řek Moravy a Dyje. Jaké důsledky to bude mít? Proč proti vzniku CHKO protestují mnozí místní? A jsou jejich obavy oprávněné? „Mnohem víc škody, která tam byla ze strany státu a ze strany ministerstva životního prostředí, bylo způsobeno nedostatečnou komunikací s vlastníky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor za Břeclavsko a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.

Vláda má ve středu rozhodnout o vyhlášení chráněné krajiné oblasti (CHKO) Soutok na pomezí řek Moravy a Dyje. Jaké důsledky to bude mít? Proč proti vzniku CHKO protestují mnozí místní? A jsou jejich obavy oprávněné? „Mnohem víc škody, která tam byla ze strany státu a ze strany ministerstva životního prostředí, bylo způsobeno nedostatečnou komunikací s vlastníky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor za Břeclavsko a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je až strašidelný to vidět,“ říká o dokumentu, který se věnuje jeho životu a kariéře. „Vystříhaly se i momenty, které mi přišly důležité. Přesto tam vidím ta rozcestí.“ Dává si novoroční předsevzetí? Co dostal k Vánocům od Ester? Zranil se při svém prvním bungee jumpingu? Zlepšuje se na lyžích? Koluje mu sport v žilách? Jak vznikl muzikál Hamlet? Jaké projekty má před sebou?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je až strašidelný to vidět,“ říká o dokumentu, který se věnuje jeho životu a kariéře. „Vystříhaly se i momenty, které mi přišly důležité. Přesto tam vidím ta rozcestí.“ Dává si novoroční předsevzetí? Co dostal k Vánocům od Ester? Zranil se při svém prvním bungee jumpingu? Zlepšuje se na lyžích? Koluje mu sport v žilách? Jak vznikl muzikál Hamlet? Jaké projekty má před sebou?

Na letošním festivalu Prix Bohemia Radio si Lucie Výborná povídala s bývalým fotbalistou a fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport Pavlem Horváthem. Jak vnímá práci v rozhlase? „Pro mě to je úplně jiný pohled na sport. Diametrálně. Myslím si, že lidsky mě to úplně posouvá do jiných dimenzí. Potkávám se se spoustou známých lidí a baví mě to moc. A vidím hlavně, že to baví naše posluchače,“ vypráví. S jakým problémem se Pavel Horváth nejen v zimě musel při fotbale vypořádávat?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na letošním festivalu Prix Bohemia Radio si Lucie Výborná povídala s bývalým fotbalistou a fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport Pavlem Horváthem. Jak vnímá práci v rozhlase? „Pro mě to je úplně jiný pohled na sport. Diametrálně. Myslím si, že lidsky mě to úplně posouvá do jiných dimenzí. Potkávám se se spoustou známých lidí a baví mě to moc. A vidím hlavně, že to baví naše posluchače,“ vypráví. S jakým problémem se Pavel Horváth nejen v zimě musel při fotbale vypořádávat?

Ve své škole dělá to, co řada jiných označuje za nemožné: i žáci z vyloučených lokalit úspěšně dokončují základní vzdělání a často pokračují dál."Pro mě není výzvou pracovat ve škole, která to má snazší," říká ředitel ZŠ v Krnově. Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.Úspěšně zvládli, co se v mnohých městech v České republice bohužel zdá být stále nedosažitelné. Ve slezském Krnově se zbavili vyloučených lokalit a segregované školy a sociálně znevýhodněné děti rovnoměrně rozdělili do ostatních základek. Tam jim už 16 let vytvářejí podmínky, díky kterým se romským žákům nejen zlepšuje docházka, ale nepropadají, vzdělání úspěšně dokončují a někteří navíc pokračují na učilišti nebo střední škole. Jedním z tahounů proměny školství v Krnově je od začátku ředitel Základní školy na Janáčkově náměstí Karel Handlíř. Ve spolupráci s městem a neziskovou organizací Reintegra vytvořil systém podpory pro znevýhodněné děti, jejich rodiny i učitele. Jeho škola - která byla původně vnímána jako elitní a měla i matematické třídy - dnes zvládá rozvíjet jak žáky z problematického prostředí a děti se speciálními potřebami, tak i ty nadané. Za to ho letos ocenila i Učená společnost České republiky.  „Je to na léta, je to dlouhodobý projekt, to viditelné jsme viděli asi po osmi letech. Viděli jsme, že se věci trošičku mění, že problémů ubývá. Neříkám, že nejsou a že máme hotovo. Je to prostě dlouhodobé snažení. A nepřestane. Není tam nějaký bod zlomu, ale musí se pořád pokračovat dál,“ podotkl Handlíř s tím, že ani on sám na začátku nepředpokládal, jak dlouhodobá taková práce bude. A skromně dodal: „Nejsem tak sebevědomý, že bych cítil, že náš způsob se hodí úplně všude. Kdybych měl poradit, tak říkám: vždycky hledejte způsob, jak zajistit, aby všechny školy měly stejné podmínky. Když tohle uděláte, tak ostatní věci už automaticky přicházejí, protože ty školy se s tím budou muset poprat. Je to prostě výzva, kterou musí zvládnout.“ Proč je v Česku inkluze sprosté slovo? Co nejvíc trápí školy v regionech? A jak se učí na škole, kterou se prohnaly povodně? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vrátil se domů, aby pomohl zachránit tradiční fotbalovou značku. František Straka prožívá v Českých Budějovicích, kde se narodil, zatím spíš smutný návrat do české ligy. Na soupeře kouká s pouhými dvěma body z posledního místa, přesto nic nebalí. „Na svou kariéru jsem pyšný,“ zdůrazňuje ve velkém a otevřeném rozhovoru pro Ligu naruby. Mimo součansý stav Dynama se ohlíží i za svými angažmá v minulosti, trenérskými sny i překonání nepříjemné nemoci.

„Když to s tebou chce dělat, tak je asi jasné, že se mu líbíš. Ale dokud ty to nemáš v hlavě srovnané, že je tvoje tělo v pořádku a je ok být nahá před tím člověkem, tak je to strašně děsivé,“ říká studentka Marika. Ve čtvrté epizodě podcastu Slast otevíráme téma spokojenosti s vlastním tělem. Jaká je cesta za potěšením pro dívky, které chtějí vypadat jinak?

Je novou ředitelkou pražského divadla Viola. „Jsou s tím spojena různá očekávání a je to trochu svazující. Ale nenechávám se tím ovlivnit,“ tvrdí herečka. Kdy byla ve Viole poprvé jako divačka a kdy jako herečka? Jak se cítila, když se dozvěděla, že se stala ředitelkou? Myslela si někdy na nějakou divadelní roli? A jak se 17. listopadu propojí Viola a pořad Dvojky Jak to vidí?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je novou ředitelkou pražského divadla Viola. „Jsou s tím spojena různá očekávání a je to trochu svazující. Ale nenechávám se tím ovlivnit,“ tvrdí herečka. Kdy byla ve Viole poprvé jako divačka a kdy jako herečka? Jak se cítila, když se dozvěděla, že se stala ředitelkou? Myslela si někdy na nějakou divadelní roli? A jak se 17. listopadu propojí Viola a pořad Dvojky Jak to vidí?

„Stát jsme my, protože my ten stát tvoříme,“ řekl mi oponent v jedné debatě; cítil jsem potřebu mu vysvětlit, že já stát rozhodně nejsem. Mé vysvětlení sice trvalo déle než minutu, ale trochu jsem ho zkrátil, aby se vešlo i do tohoto formátu videa; pokusil jsem se alespoň zachovat to nejdůležitější. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

V lednu 2024 převzal Koloman Kertész Bagala od prezidentky Zuzany Čaputové státní vyznamenání za aktivní podporu slovenské literatury. „Ukázalo se, že na Slovensku je velký potenciál, protože se lidé pokoušejí psát a mnozí jsou talentovaní,“ říká oceněný vydavatel o literární soutěži Poviedka, kterou založil na podporu perspektivních tvůrců.

Ještě nejsem, kým chci být. Tak se jmenuje životní příběh fotografky Libuše Jarcovjákové, který na plátna kin přenesla režisérka Klára Tasovská. Film zachycuje život v undergroundu komunistického Československa, kariéru módní fotografky v Tokiu nebo útěk do západního Berlína. „Je velmi silný. Emotivně představuje Libuši Jarcovjákovou jako zajímavou osobnost, která si zaslouží pozornost nejenom kvůli svým fotografiím, ale i kvůli tomu, jaká sama je,“ říká kritik Pavel Sladký.

CELOU HODINOVOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDIO Aneta Langerová slaví dvacet let na hudební scéně. Proč se za tu dobu televiznímu průmyslu nepodařilo zopakovat úspěch se SuperStar? Jak slavný člověk pozná dobré přátelé? A proč přemýšlí nad tím, aby ve své hudbě oslovila outsidery? Filip Titlbach se jí ptá ve Studiu N, poslechněte si celý díl na webu HeroHero.co/StudioN.

„Nejsem příznivcem zásahů do obličeje a hledala jsem způsob, jak si pomoct. Začal koloběh pátrání po informacích,“ popisuje svoji cestu k obličejové józe a kráse. Které země procestovala, aby se opět vrátila do Brna? Kdy a jak se dostala k herectví? Inspirovala ji maminka v péči o pleť? Jak řešit oteklý obličej? Co všechno obnáší obličejová jóga? Mají ji cvičit i muži?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Potřebuju mít hodinu, hodinu a půl jen pro sebe. Využívám ten čas na sport, protože sport mě nakopne, i když melu z posledního. Držím to každý den a dělám to prostě proto, protože vím, že pak budu lepším mámou a lepší partnerkou,“ říká ve speciální epizodě Houpaček Bára Strýcová.

Ukrajina svádí tvrdé boje s agresorem u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, které je důležitým dopravním a zásobovacím uzlem. Podle novináře a fotografa Stanislava Krupaře pronikli Rusové na vzdálenost asi osmi kilometrů. „Není to tak, že by se snad hroutila fronta, nicméně je to tedy velmi drsné. Nejsem vojenský expert, ale je jasné, že Pokrovsk je brána do Donbasu a jeho ztráta by byla pro Ukrajince velmi bolestivá,“ popisuje pro Český rozhlas Plus.