Podcasts about nejsem

V květnu 2024 jmenovala současná vláda Petra Fialy (ODS, Spolu) plukovníka Otakara Foltýna do nové funkce vládního koordinátora strategické komunikace, zkráceně stratkom. Na pozici se však snesla ostrá kritika z opozičních hnutí. „Nejsem si vědom toho, že by kdykoliv strategická komunikace, byť jen náznakem, zasahovala do politického boje,“ brání se Foltýn v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Osobní svědectví o zlomu, který se odehrál v roce 2005 na katalánské hoře Montserrat. Autor vzpomíná na okamžik, kdy se jeho víra proměnila ve skutečný rozhovor s Bohem – dar spojení, který trvá dodnes. Připomíná i lidi, kteří mu tehdy nevědomky pomohli, a největší dar víry vyjadřuje větou: „Od té chvíle nejsem už nikdy sám.“

Členové České filmové a televizní akademie vybrali, že do boje o americké Oscary ČR vyšle dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, který je o fotografce Libuši Jarcovjákové. „Když jsem to viděla poprvé, byl to jeden z největších zážitků na Karlovarském festivalu za tu dobu, co tam jezdím," říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová. „Bylo to obrovské překvapení tou formální stránkou, která je na hraně geniality. Je to naprosto přesvědčivé. A ještě to ukazuje tu druhou rovinu, tu krásu a specifičnost jejích fotek. A další, co mě zaujalo, je to neuvěřitelné stávání se. Příběh o silné ženské, která si prošla obrovskýma kotrmelcema, o vytrvalosti a o silné osobnosti, která pořád jde. Nebojí se dělat kroky do neznáma, pokaždé s nějakým odhodláním. A dostala se nakonec tam, kam se dostala, ale mám pocit, že ještě není, kým chce být," dodává. Jaké má dokument šance na Oscarech? Podle čeho akademici snímky vybírají? A proč je skupina režisérů kritizovala za způsob výběru?

Jako první žena u nás si stoupla za gramofony. Mimo to kreslí a jako umělkyně by se zase ráda víc věnovala výtvarnu. „DJing je navázaný na to, jakou energii vám dají lidé, je to individuální chemie,“ popisuje ve Vizitce. „Někdy je u skladby pěkné, když splyne s další skladbou a vytváří remix, záleží na náladě věcí a na tom, o co si řeknou.“ Jak hledat nové aranže zavedeným věcem? Jak jim dát esprit? A jak uměním vytvořit větší prostor pro vlídnost? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když kamarádi (ne)mají děti — přátelství v rodičovství aka téma, které s Terézií řešíme překvapivě poměrně často. Dejte si celou epizodu, protože poslední rozhovor vám zaručeně zvedne náladu, ať je jakákoliv.

Právě se připravuje na roli sebestředného neepatického Tomáše v crazy komedii Petra Zelenky Amatéři. „Do postavy musíš dát něco ze sebe. Když se s ní míjíš, divák to pozná,“ popisuje v rozhovoru. „Moje žena mi říká, že ta moje neempatie je způsobená tím, že jsem strašně rychlej,“ svěřuje se. „Myslím ale, že už jsem dál než Tomáš.“ Dokáže podle své ženy balancovat soukromí a práci? Jaký otřes způsobí v Dejvickém divadle vedení Jiřího Havelky i dočasná scéna v multikině?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Právě se připravuje na roli sebestředného neepatického Tomáše v crazy komedii Petra Zelenky Amatéři. „Do postavy musíš dát něco ze sebe. Když se s ní míjíš, divák to pozná,“ popisuje v rozhovoru. „Moje žena mi říká, že ta moje neempatie je způsobená tím, že jsem strašně rychlej,“ svěřuje se. „Myslím ale, že už jsem dál než Tomáš.“ Dokáže podle své ženy balancovat soukromí a práci? Jaký otřes způsobí v Dejvickém divadle vedení Jiřího Havelky i dočasná scéna v multikině?

Koukněte na videokurz se speciálním balíčkem

Už víc než dva roky jezdí Daria Stomatová na Ukrajinu dokumentovat válku. V rozhovoru pro podcast Men's Factor mluvila otevřeně o životě na frontě, nebezpečí, dronové válce, emocích i důležitosti nestranného zpravodajství. Přiznává, že válečné zkušenosti změnily její hodnoty i pohled na svět.„Vždycky říkám, že na Ukrajině nebojuju za Rusko ani za Ukrajinu. Bojuju za to, aby Češi měli přehled. Aby moje reportáže byly co nejobjektivnější a nejméně poplatné komukoliv,“ říká reportérka České televize. Stomatová detailně popisuje, jak se proměnila podoba války. Zatímco v prvních dnech po ruské invazi byly největší hrozbou raketomety a přímé boje, dnes frontu ovládly drony. „Dnes je válka nefyzická. Vojáci se téměř nepotkávají. 70 až 80 % obětí způsobují právě drony,“ říká s tím, že stroje už nejsou jen ovládané, ale často i autonomní – naváděné na jakýkoliv pohyb.Práce válečné reportérky má i své psychické náklady. „Začínám mít problém udržet slzy. Dlouho jsem se snažila držet odstup, ale čím déle to trvá, tím víc se mě to dotýká.“ Zároveň přiznává, že v Česku chybí specialisté, kteří by novinářům pomohli zpracovat trauma z krizových oblastí. „Je tu zoufale málo psychologů, kteří rozumí válce.“Kromě každodenního stresu a smrti se ale musí potýkat i s dezinformacemi. „Informační válka probíhá na obou stranách. O to důležitější je, aby tam byli nezávislí novináři,“ vysvětluje. Sama podle svých slov nikdy nezatajila informace, které se nehodily ukrajinské straně. „Když jsme reportovali o problémech s alkoholem v armádě nebo o korupci, věděla jsem, že to nebude populární. Ale bylo správné to říct nahlas.“Západní veřejnost si podle ní na válku už zvykla. „Válka už není in. Lidi to přestává zajímat. Ale to neznamená, že ji můžeme ignorovat. Týká se nás všech – i po svém konci bude měnit svět kolem nás.“Do budoucna ví, že jednou bude muset práci v konfliktní zóně opustit. „Nejde to dělat věčně. Ale zatím nevím, co bych dělala jiného. Ta válka je součást mého života. Dokud budu moct, budu reportovat.“

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Michal Vrátný aka Radar aka Tělocvikář ze Železný koule pobláznil před 15 lety Česko skupinovými silovými tréninky. Zakladatel Železné koule a dnes vrchní trenér tamtéž spojil brand silně se svou osobností a vytvořil lovebrand tělocvičny, kde fronty na čekací listině nekončí a nekončí. Dnes má Michal newsletter, podcast a věnuje se hlavně týmu trenérů, kteří Železnou kouli tvoří. Inspirujte se tímhle železným unicornem – řeč byla o osobním brandu i směru, jaký Koule nabírá.   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival.  Pracovna, multifunkční prostor a podcastové studio v Praze.

„Nepřemýšlím o sobě jako o básníkovi, cítím se být prostředníkem, sluhou jazyka,“ říká Viktor Pivovarov, ruský výtvarník a představitel moskevského undergroundu, který od 80. let žije v Praze. Až ve svých 88 letech se teď poprvé dotýká i politických témat a války na Ukrajině.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Myšlenka na den autorky Hany Pinknerové je z její knihy Být blíž, vydané nakladatelstvím Návrat domů.

Narodil se 14. června 1798 do rodiny krejčího a učitele v moravských Hodslavicích, zemřel v Praze jako milovaný Otec národa. Jeho rakev vyprovázely tisíce lidí. Talentovaného Františka dal otec na studia, ten se nakonec rozhodl věnovat historii. Polovinu života strávil Palacký v archivech a badatelnách, aby mohl sepsat Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Jako první přisoudil Čechům jejich vlastní historii.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Musela jsem změnit život a bylo to hrozně těžké. Nejsem nastavená na to, že bych odcházela a věci vzdávala. Kdybych to ale nezměnila, musela bych asi dál chodit na terapie a jíst prášky,“ říká herečka Klára Trojanová o nejtěžším období svého života. Otevřeně mluví o depresích, které trvaly bezmála dvě dekády, o konci manželství s Ivanem Trojanem, ale i o tom, jaké to je být herečkou, která byla dvanáct let doma s dětmi a vrací se zpátky do profese. Žena, která nikdy neusilovala o slávu, nechodí na večírky a sama o sobě říká, že je „pavoučice“ a introvert, popisuje, jak se postupně vytratila sama sobě. „Myslela jsem si, že takhle je to v pořádku. Ale pak jsem si uvědomila, že tohle už nejsem já,“ vzpomíná na dobu, kdy bojovala s depresemi, a přiznává, že jí roky chybělo uznání – především v době, kdy pečovala o své děti. „Já jsem patriarchální typ, prostě ráda následuju toho muže. Ale i tak člověk potřebuje slyšet: To, co děláš, je dobrý,“ přiznává. Trojanová dnes opět hraje divadlo a zpívá – právě zpěv se pro ni stal nečekaným terapeutickým nástrojem. Kvůli jednomu projektu se musela naučit dvě písničky a na lekcích s lektorkou, která pracuje s hlasem i psychosomatikou, se začalo dít něco zásadního. „Začala jsem chodit na zpěv a asi po půl roce jsem si ráno už léky nevzala. Bylo to ze dne na den,“ popisuje herečka, jak přestala brát antidepresiva, ale zároveň nabádá, že by takový postup nikomu dalšímu nedoporučila, protože ho nedoporučují ani lékaři. Trojanová mluví také o tom, proč své psychické potíže roky nedávala najevo před svými dětmi, ale i proč jim dnes naopak opakuje, že o emocích se musí mluvit. I proto si přeje, aby se ve společnosti změnil pohled na duševní onemocnění. V rozhovoru herečka otevírá také téma smrti svých rodičů a i to, proč si myslí, že i odcházení může být důstojné a krásné. „Lidé umírají, na tom není nic neobvyklého. Ale ten dotyčný s vámi může být do poslední chvíle a může to být hezké,“ přibližuje i vlastní zkušenost. Sama spolupracovala také s Nadací rodiny Vlčkových, která pomáhá zajistit paliativní péči pro nevyléčitelně nemocné děti. Přiznává, že i ona sama by se chtěla vnitřně připravit na možnost, že se něco takového může přihodit i v její rodině. „Mám čtyři zdravé děti, ale i mě se něco takového může stát. To nikdy nevíte,“ vysvětluje. Mluví také o své mamince, která trpěla Alzheimerovou chorobou, o vlastním strachu z této nemoci, ale i o tom, co jí pomáhá zachovávat si nadhled a pozitivní nastavení. „Kolikrát pláču nad světem, ale být pořád smutná z toho, že se kolem dějí nehezké věci, není konstruktivní. Člověk musí pomoct, kde může – ale zároveň musí žít svůj život,“ apeluje Trojanová. Jak těžké je být pro okolí „nečitelná“? Proč ji zaskočilo, že ji filmový svět po mateřské považoval za podezřelou? A jak člověk vůbec pozná, že už nemůže dál? Poslechněte si celý rozhovor.

Nejsem nic. Jen prázdno. Jedno místo po zbourané budově. Holá země. Jsem smetením starých tras a cest. Právě teď někde zeji, schované za bannery. Třeba mezi brněnským nádražím a obchodním centrem Vaňkovka. Musíš mě obcházet a periferním pohledem sledovat vizualizace budoucích plánů.

Nejsem nic. Jen prázdno. Jedno místo po zbourané budově. Holá země. Jsem smetením starých tras a cest. Právě teď někde zeji, schované za bannery. Třeba mezi brněnským nádražím a obchodním centrem Vaňkovka. Musíš mě obcházet a periferním pohledem sledovat vizualizace budoucích plánů.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle prezidenta Petra Pavla je členství v NATO a v Evropské unii nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Prezident to řekl po schůzce s lídry všech parlamentních stran s tím, že naše členství nikdo z nich nezpochybnil. Proč se vůči tomu parlamentní SPD ohrazuje? „Prosperitu zatím vůbec žádnou nevidím. Co se týče záruky bezpečnosti, tak tím si také nejsem úplně jist,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec a bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD).

Podle prezidenta Petra Pavla je členství v NATO a v Evropské unii nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Prezident to řekl po schůzce s lídry všech parlamentních stran s tím, že naše členství nikdo z nich nezpochybnil. Proč se vůči tomu parlamentní SPD ohrazuje? „Prosperitu zatím vůbec žádnou nevidím. Co se týče záruky bezpečnosti, tak tím si také nejsem úplně jist,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec a bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem podcastu Men's Factor je boxer Vasil Ducár a mluvil o šikaně, tréninkové bolesti, dnešních falešných zápasnících i o tom, proč hrdinství nevzniká vždy v zápalu okamžiku. Box podle něj není násilí, ale kultivovaná forma přirozené lidské soutěživosti. „Je to dané přírodou. Souboj o přežití je v nás. A box je jenom rámovaný pravidly,“ vysvětluje Ducár. Sám prošel obdobím, kdy byl kvůli nadváze šikanován. „Nejsem ten typ, co bude všude říkat, že byl šikanovaný, ale něco tam bylo, v mládí jsem byl trochu prostorově výraznější, tak to s tím souviselo.“ Jeho přístup ke slabosti je inspirující: „Ten pocit si zapamatuj. Až nebudeš chtít trénovat, vzpomeň si, jestli se tak chceš cítit znovu.“Ducár se kriticky vyjadřuje k současné popularizaci bojových sportů skrze tzv. exhibiční zápasy influencerů. „Musíme si nejdřív říct, jestli se bavíme o sportu, nebo o divadle. Někdo si hraje na bojovníka, ale s respektem ke skutečným soupeřům to nemá nic společného.“

„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.

Záplava negativních zpráv, vzestup populismu, extremismu, polarizace společnosti a strach o budoucnost demokracie. To vše může být takzvaná demokratická úzkost – jev, který nedávno ovládl (nejen) sociální sítě. „Takový souběh krizí lidstvo, podle mě, nezažilo,“ popisuje psychoterapeutka Petra Valeš Jelínková.

Dnes čtyřiadevadesátiletý Miloslav Souček, rodák ze Stříbra v padesátých a šedesátých letech sbíral jeden motokrosový úspěch za druhým.

Fotograf Jan Šroubek je mj. autorem publikace Homo Berounensis. „Nejsem tedy ten typ fotografa, který má u sebe stále foťák a zaznamenává život kolem sebe. Tedy až na tu jednu výjimku,“ říká v pořadu Hovory.

„Věřím, že v Česku při produkci, která je hodně velká, dokážeme my, co píšeme o filmu, trochu prosít,“ usmívá se filmový kritik Pavel Sladký s tím, že žádné dobré a kvalitní filmy tak snad nezapadnou. „Některé ale najdou výrazně menšinové publikum,“ dodává. Jak je pro film důležitá kritika? A jak je na tom tuzemská kinematografie? Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Věřím, že v Česku při produkci, která je hodně velká, dokážeme my, co píšeme o filmu, trochu prosít,“ usmívá se filmový kritik Pavel Sladký s tím, že žádné dobré a kvalitní filmy tak snad nezapadnou. „Některé ale najdou výrazně menšinové publikum,“ dodává. Jak je pro film důležitá kritika? A jak je na tom tuzemská kinematografie?

V pražském Rudolfinu proběhl 32. ročník filmových cen Český lev. Nejvíce sošek si odnesl film Vlny.

V pražském Rudolfinu proběhl 32. ročník filmových cen Český lev. Nejvíce sošek si odnesl film Vlny.

Omeletky jsou naplněné mocí a bezmocí. Víte, proč ženy trpí bezmocí? Výzkum ukázal, že před 20 lety vážily modelky o 15 kg méně než průměrné ženy, dnes váží o 25 kg méně! Marylin Monroe oblékala velikost 42, což dnes odpovídá velikosti 46. Uslyšíte povídku Haliny Pawlowské: Až bude před vámi klečet bělostným omámen ňadrem. Dozvíte se recept na nádivku. Posluchačský příspěvek paní Anny má název: Nejsem zvyklá skákat, jak si někdo pro své zisky píská, ale co naděláme.

Je známo, že čím menší kontrolu máme nad svým okolím a svým životem, tím býváme pověrčivější – a tím víc věříme na kouzla a čáry. To platí pro jednotlivce i celé národy. Dokonce i jeden konkrétní člověk – nebo národ – se může v obdobích, kdy se mu daří dobře, pověrčivosti skoro zbavit, a o to pověrčivějším se stát, když mu Štěstěna nepřeje.

„Vesničan bezpochyby jsem a mám vztah k jedné konkrétní vesnici. Potřebuju se tam vracet,“ popisuje místo, kde měl jeho táta farmu a kde vyrůstal. Jak přišel k otřesu mozku? Má skutečně, jak sám říká, vyšinutý smysl pro humor? Jaký má vztah k únikovým hrám? Točí rád v cizích jazycích nebo preferuje češtinu?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alespoň pět procent HDP na obranu. Tento požadavek svým partnerům z NATO zopakoval na konferenci v Davosu americký prezident Donald Trump. Porostou v Česku výdaje na obranu? Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nejsem si jistý, zda by Spojené státy měly vůbec něco vydávat na NATO, prohlásil minulý týden staronový americký prezident Donald Trump. USA podle něj chrání členy aliance, ale oni nechrání USA.Trump dlouhodobě kritizuje nedostatečné výdaje evropských členů NATO na obranu. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zopakoval požadavek, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent. Včetně Česka, které aliančního slibu dosáhlo teprve nedávno. Pro posílení investic do obrany je i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vydávání dvou procent HDP přitom považuje za minimum. V českých podmínkách podle ní lze mluvit o třech procentech. Jak se daří posilovat výrobu v obranném průmyslu? Daří se modernizace české armády? A jak bude dál vypadat západní podpora Ukrajiny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.

Už to nejsou jen billboardy, političtí kandidáti dnes voliče oslovují i přes sociální sítě, kde využívají neomezený prostor. „Nejsem si jist, jestli nejmladší generaci tohle nepřestane bavit. To, že sociální sítě fungují způsobem, který s realitou nemá vůbec nic společného,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda má ve středu rozhodnout o vyhlášení chráněné krajiné oblasti (CHKO) Soutok na pomezí řek Moravy a Dyje. Jaké důsledky to bude mít? Proč proti vzniku CHKO protestují mnozí místní? A jsou jejich obavy oprávněné? „Mnohem víc škody, která tam byla ze strany státu a ze strany ministerstva životního prostředí, bylo způsobeno nedostatečnou komunikací s vlastníky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor za Břeclavsko a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.

Vláda má ve středu rozhodnout o vyhlášení chráněné krajiné oblasti (CHKO) Soutok na pomezí řek Moravy a Dyje. Jaké důsledky to bude mít? Proč proti vzniku CHKO protestují mnozí místní? A jsou jejich obavy oprávněné? „Mnohem víc škody, která tam byla ze strany státu a ze strany ministerstva životního prostředí, bylo způsobeno nedostatečnou komunikací s vlastníky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu senátor za Břeclavsko a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je až strašidelný to vidět,“ říká o dokumentu, který se věnuje jeho životu a kariéře. „Vystříhaly se i momenty, které mi přišly důležité. Přesto tam vidím ta rozcestí.“ Dává si novoroční předsevzetí? Co dostal k Vánocům od Ester? Zranil se při svém prvním bungee jumpingu? Zlepšuje se na lyžích? Koluje mu sport v žilách? Jak vznikl muzikál Hamlet? Jaké projekty má před sebou?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je až strašidelný to vidět,“ říká o dokumentu, který se věnuje jeho životu a kariéře. „Vystříhaly se i momenty, které mi přišly důležité. Přesto tam vidím ta rozcestí.“ Dává si novoroční předsevzetí? Co dostal k Vánocům od Ester? Zranil se při svém prvním bungee jumpingu? Zlepšuje se na lyžích? Koluje mu sport v žilách? Jak vznikl muzikál Hamlet? Jaké projekty má před sebou?

Na letošním festivalu Prix Bohemia Radio si Lucie Výborná povídala s bývalým fotbalistou a fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport Pavlem Horváthem. Jak vnímá práci v rozhlase? „Pro mě to je úplně jiný pohled na sport. Diametrálně. Myslím si, že lidsky mě to úplně posouvá do jiných dimenzí. Potkávám se se spoustou známých lidí a baví mě to moc. A vidím hlavně, že to baví naše posluchače,“ vypráví. S jakým problémem se Pavel Horváth nejen v zimě musel při fotbale vypořádávat?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na letošním festivalu Prix Bohemia Radio si Lucie Výborná povídala s bývalým fotbalistou a fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport Pavlem Horváthem. Jak vnímá práci v rozhlase? „Pro mě to je úplně jiný pohled na sport. Diametrálně. Myslím si, že lidsky mě to úplně posouvá do jiných dimenzí. Potkávám se se spoustou známých lidí a baví mě to moc. A vidím hlavně, že to baví naše posluchače,“ vypráví. S jakým problémem se Pavel Horváth nejen v zimě musel při fotbale vypořádávat?

Ve své škole dělá to, co řada jiných označuje za nemožné: i žáci z vyloučených lokalit úspěšně dokončují základní vzdělání a často pokračují dál."Pro mě není výzvou pracovat ve škole, která to má snazší," říká ředitel ZŠ v Krnově. Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.Úspěšně zvládli, co se v mnohých městech v České republice bohužel zdá být stále nedosažitelné. Ve slezském Krnově se zbavili vyloučených lokalit a segregované školy a sociálně znevýhodněné děti rovnoměrně rozdělili do ostatních základek. Tam jim už 16 let vytvářejí podmínky, díky kterým se romským žákům nejen zlepšuje docházka, ale nepropadají, vzdělání úspěšně dokončují a někteří navíc pokračují na učilišti nebo střední škole. Jedním z tahounů proměny školství v Krnově je od začátku ředitel Základní školy na Janáčkově náměstí Karel Handlíř. Ve spolupráci s městem a neziskovou organizací Reintegra vytvořil systém podpory pro znevýhodněné děti, jejich rodiny i učitele. Jeho škola - která byla původně vnímána jako elitní a měla i matematické třídy - dnes zvládá rozvíjet jak žáky z problematického prostředí a děti se speciálními potřebami, tak i ty nadané. Za to ho letos ocenila i Učená společnost České republiky.  „Je to na léta, je to dlouhodobý projekt, to viditelné jsme viděli asi po osmi letech. Viděli jsme, že se věci trošičku mění, že problémů ubývá. Neříkám, že nejsou a že máme hotovo. Je to prostě dlouhodobé snažení. A nepřestane. Není tam nějaký bod zlomu, ale musí se pořád pokračovat dál,“ podotkl Handlíř s tím, že ani on sám na začátku nepředpokládal, jak dlouhodobá taková práce bude. A skromně dodal: „Nejsem tak sebevědomý, že bych cítil, že náš způsob se hodí úplně všude. Kdybych měl poradit, tak říkám: vždycky hledejte způsob, jak zajistit, aby všechny školy měly stejné podmínky. Když tohle uděláte, tak ostatní věci už automaticky přicházejí, protože ty školy se s tím budou muset poprat. Je to prostě výzva, kterou musí zvládnout.“ Proč je v Česku inkluze sprosté slovo? Co nejvíc trápí školy v regionech? A jak se učí na škole, kterou se prohnaly povodně? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vrátil se domů, aby pomohl zachránit tradiční fotbalovou značku. František Straka prožívá v Českých Budějovicích, kde se narodil, zatím spíš smutný návrat do české ligy. Na soupeře kouká s pouhými dvěma body z posledního místa, přesto nic nebalí. „Na svou kariéru jsem pyšný,“ zdůrazňuje ve velkém a otevřeném rozhovoru pro Ligu naruby. Mimo součansý stav Dynama se ohlíží i za svými angažmá v minulosti, trenérskými sny i překonání nepříjemné nemoci.

„Když to s tebou chce dělat, tak je asi jasné, že se mu líbíš. Ale dokud ty to nemáš v hlavě srovnané, že je tvoje tělo v pořádku a je ok být nahá před tím člověkem, tak je to strašně děsivé,“ říká studentka Marika. Ve čtvrté epizodě podcastu Slast otevíráme téma spokojenosti s vlastním tělem. Jaká je cesta za potěšením pro dívky, které chtějí vypadat jinak?

Je novou ředitelkou pražského divadla Viola. „Jsou s tím spojena různá očekávání a je to trochu svazující. Ale nenechávám se tím ovlivnit,“ tvrdí herečka. Kdy byla ve Viole poprvé jako divačka a kdy jako herečka? Jak se cítila, když se dozvěděla, že se stala ředitelkou? Myslela si někdy na nějakou divadelní roli? A jak se 17. listopadu propojí Viola a pořad Dvojky Jak to vidí?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V lednu 2024 převzal Koloman Kertész Bagala od prezidentky Zuzany Čaputové státní vyznamenání za aktivní podporu slovenské literatury. „Ukázalo se, že na Slovensku je velký potenciál, protože se lidé pokoušejí psát a mnozí jsou talentovaní,“ říká oceněný vydavatel o literární soutěži Poviedka, kterou založil na podporu perspektivních tvůrců.

CELOU HODINOVOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDIO Aneta Langerová slaví dvacet let na hudební scéně. Proč se za tu dobu televiznímu průmyslu nepodařilo zopakovat úspěch se SuperStar? Jak slavný člověk pozná dobré přátelé? A proč přemýšlí nad tím, aby ve své hudbě oslovila outsidery? Filip Titlbach se jí ptá ve Studiu N, poslechněte si celý díl na webu HeroHero.co/StudioN.

„Nejsem příznivcem zásahů do obličeje a hledala jsem způsob, jak si pomoct. Začal koloběh pátrání po informacích,“ popisuje svoji cestu k obličejové józe a kráse. Které země procestovala, aby se opět vrátila do Brna? Kdy a jak se dostala k herectví? Inspirovala ji maminka v péči o pleť? Jak řešit oteklý obličej? Co všechno obnáší obličejová jóga? Mají ji cvičit i muži?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina svádí tvrdé boje s agresorem u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, které je důležitým dopravním a zásobovacím uzlem. Podle novináře a fotografa Stanislava Krupaře pronikli Rusové na vzdálenost asi osmi kilometrů. „Není to tak, že by se snad hroutila fronta, nicméně je to tedy velmi drsné. Nejsem vojenský expert, ale je jasné, že Pokrovsk je brána do Donbasu a jeho ztráta by byla pro Ukrajince velmi bolestivá,“ popisuje pro Český rozhlas Plus.