Podcasts about kdybych

Lékárník, člen humanitárních misí Lékařů bez hranic a spisovatel Stanislav Havlíček byl už na osmi misích. „Každá z nich byla jinak těžká. Pokud jde o psychiku, tak ta nejtěžší byla asi má druhá, a to v Bangladéši. Kvůli obrovskému množství lidí na útěku. Žijí ve velmi jednoduchých podmínkách – a na to jsem popravdě nebyl připravený,“ přiznává.

Čtvrtým dnem jsem na Sumatře. Přejel jsem rovník a dostal se na jižní polokouli, ani nevím, kde to bylo. Kdybych já žil v domečku přímo na rovníku, tak z něho udělám atrakci a prodával bych tam všechno napůl a za dvojnásobek – jakože severní ponožku, jižní ponožku –, ale tady se vlastně moc nenosí ponožky, tak nic.Vybral jsem si delší a náročnější cestu prostředkem tohoto indonéského ostrova, což byla vědomá reakce na předchozí Malajsii. Ta mě totiž překvapila – vůbec jsem nečekal, že před Japonskem navštívím zemi s tak vysokou životní úrovní. Když jsem se procházel pod desítkami mrakodrapů v Kuala Lumpur, tak jsem na jednu stranu nadšeně zíral, ale zároveň jsem Malajsii trochu záviděl tu její očividnou dravost, dynamiku a touhu růst, kterou my už jsme v Evropě podle všeho ztratili. A pak jsem cítil ještě jednu emoci – velkou lítost, že můj výlet končí. V zemi, která je plus minus na české úrovni, si člověk připadá mnohem všedněji než na místech typu Indie, kde ho každou chvíli něco šokuje. Naprostá civilizace – to znám...Není se tu čeho bát. Přespal jsem na trávě v parku, ale to bych udělal ve všech zemích, které jsem navštívil – pokud by tam tedy byl park, což je například právě v indických anebo v pákistánských městech spíše vzácnost. Tam bych si šel lehnout třeba do chrámu. Což můžu v multikulturní Malajsii taky, protože jsou všude: hlavně samozřejmě mešity, ale vedle nich spousta templů hinduistických, buddhistických, občas se i kostel najde.Ráno jsem stopoval na dálnici ještě ve městě a zastavil mladý kluk, Ahmed. Ne že bych rozeznával národnosti podle vzhledu, ale podle jména mi bylo jasné, že bude odjinud – a taky že jo. Z Kataru. Studuje tu vysokou, a to je dobrý nápad. Všichni jen trochu vzdělanější lidé v Malajsii hovoří plynně anglicky a pro mladého Katařana tu je příjemně levně: „K pohodlnému životu se vším všudy – včetně bydlení a auta – mi v Kuala Lumpuru stačí tisíc dolarů měsíčně. Doma bych potřeboval čtyřnásobek...“

Členové a členky Dismanova rozhlasového souboru stráví většinu dětství na jevišti nebo před rozhlasovým mikrofonem. A tak příliš nepřekvapí, že Dismančata mají ve svých řadách spoustu profesionálních herců, moderátorů nebo také novinářů. „Kdybych neměl Dismanův soubor, tak jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou a teď jsem někde v kanceláři nebo podnikám. Bez něj bych nebyl moderátor ani náhodou,“ svěřuje se Libor Bouček.

Členové a členky Dismanova rozhlasového souboru stráví většinu dětství na jevišti nebo před rozhlasovým mikrofonem. A tak příliš nepřekvapí, že Dismančata mají ve svých řadách spoustu profesionálních herců, moderátorů nebo také novinářů. „Kdybych neměl Dismanův soubor, tak jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou a teď jsem někde v kanceláři nebo podnikám. Bez něj bych nebyl moderátor ani náhodou,“ svěřuje se Libor Bouček.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá modrá obluda, „divná“ kapela z Mostu hrající mix alternativního rocku s punkovými vlivy, vydala před pár týdny album s názvem „Kdybych byl obr“. Album již nyní má výborné recenze a věnoval se mu i Kulturní magazín UNI. O důvod více, si nové album kapely Malá modrá obluda poslechnout, ať fyzicky na CD nebo na různých hudebních platformách. Příležitost k živému poslechu budou mít zájemci v pátek 16. 5. 2025 v Rokáči Vinohrady, kde album Kdybych byl obr, bude křít nejen Malá modrá obluda, ale také skáčková legenda Definitivní ententýk. Určitě si nenechte ujít ani I. ročník festivalu Obludárium fest 2025, o kterém rovněž bude řeč v dnešním Ponte reports. 

“Kdybych viděl zázrak, uvěřil bych!” Přesně takhle přemýšlel i Tomáš, jeden z nejbližších Ježíšových učedníků. Je křesťanská víra slepá? Jak může někdo věřit? Článek Neuvěřím, dokud neuvidím zázrak se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Projíždím severní Indií, po šesti dnech jsem náhodně zastavil v městečku Paonta Sahib. Na dvě noci jsem si tu zaplatil hotel, abych měl klid na psaní článků – nad hlavou mám větrák a na balkóně opici, makaka.Indie je zvířat plná. Silnice nepatří jen motorkám, rikšám a autům, ale samozřejmě taky kravám a psům. Plus těm opicím, ze kterých mám trošku strach, ale je to jen má vina – nemám si je fotit. Kdybych na ně nemířil mobilem, vůbec si mě nevšímají. Takhle často nepřátelsky zaostří a potom udělají rychlý výpad mým směrem. Jenom půl metru a zas se vrátí, ale poprvé mi z leknutí telefon upadl…Za celý čtvrtek jsem se od práce zvedl jen třikrát. Jednou jsem se šel projít do místního velkého chrámu sikhů, což jsou ti v turbanech a se šavlemi u pasu. Nesmírně sympatičtí, mírumilovní lidé – všem například zdarma rozdávají jídlo a pití –, ale i tak jsem dosáhl toho, že na mě jeden z nich málem vytasil šavličku.„A ven!“Vůbec jsem to nečekal.Sikh se bouchal do hlavy, tak jsem radši couval, ale za chvíli mi došlo, že nemám turban, čímž zneuctívám svaté místo, tak se omlouvám.Zapomněl jsem.Sikhové vám odpustí cokoliv, ale v okolí chrámu nesmíte být prostovlasí, jíst maso, pít alkohol a kouřit – to je vytáčí.

Kdybych byl na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán, prohlásil před dvěma týdny radní ČT Vlastimil Ježek na adresu generálního ředitele televize Jana Součka. Ten už vzkázal, že odstoupit nehodlá. Dojde na jeho odvolání? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Vlastimil Ježek. Rada ČT si otevřela cestu pro odvolání generálního ředitele Jana Součka v březnu, kdy mu vyčetla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a také špatnou komunikaci s veřejností. Na základě výtky ho nyní může kdykoliv během 12 měsíců odvolat. Nespokojenost s výkony generálního ředitele dali radní následně najevo i snížením jeho odměny za loňský rok na deset procent. A podle člena rady Vlastimila Ježka to byl jasný vzkaz. „Kdybych byl já na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán,“ prohlásil na Součkovu adresu Ježek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vlastimil Ježek v Ptám se já ostře zkritizoval pořad České televize Sama doma, jehož díl si v rámci product placementu „zaplatila“ klinika reprodukční medicíny Reprofit impéria Andreje Babiše. „To byl strašlivé,“ řekl Ježek konkrétně.Generální ředitel tento týden vzkázal, že odstoupit nehodlá. A v otevřeném dopise vyjádřil nesouhlas s argumenty radních pro udělenou výtku. Rada podle něj neměla k dispozici všechna fakta a hlasovala bez rozpravy. Dnes Jan Souček na síti X označil dění posledních dní za začátek ostré fáze útoku na jeho osobu. Načasování podle něj není náhodné. Pokud by mělo na Součkovo odvolání dojít, radní by to měli učinit nejpozději do poloviny června, aby stihli zvolit a jmenovat nového ředitele do podzimních parlamentních voleb.Proč by měl podle radního Ježka generální ředitel ČT rezignovat? Jakých chyb v řízení televize se měl dopustit? A mají radní představu, kdo by měl místo Jana Součka ČT vést?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Platit daně je čest, ne trest,“ je přesvědčený děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč. „Nikdo nebude platit daně rád, ale člověk musí být srozuměn s tím, proč je platí a že to má smysl. Pro mě je to čest. Kdybych to tak necítil, tak to nemůžu studentům říkat,“ přibližuje svůj postoj pro Český rozhlas Plus. Zdůrazňuje ale, že vybírané prostředky musí být následně vynaloženy smysluplně.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Kdybych měl ochranku, nepotřeboval bych už Boha," říkal evangelista Reinhard Bonnke, který odešel na věčnost v roce 2019. Jeho život přibližuje rozhovor Kateřiny Hodecové s Břetislavem Šípkem, který natočili v roce 2010 a který zní při příležitosti Bonnkových 85. narozenin.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Dnešním hostem byla zpěvačka Debbi. Stalo se jí někdy, že jí někdo nachytal na Apríla, případně že by ona někoho nachytala? Poslouchá sama ještě fyzická CD a jak dlouho připravovala novou desku? A jaký vztah má ke svému prvním velkému hitu Touch The Sun a hraje ho pořád na koncertě? Proč jí bylo nepříjemné, když hrála na vodní ploše? A jaké má plány na další zbytek roku? Poslechněte si celý rozhovor.

Fotbalová Dukla Praha, algoritmický investiční fond Quant a online prodejce vstupenek Ticketstream toho na první pohled nemají moc společného. Jenže zdání klame – ve všech drží majetkový podíl Matěj Turek. Pětačtyřicetiletý podnikatel patří k nejpozoruhodnějším, a přitom nejméně nápadným českým investorům. Postupně kolem sebe ale vybudoval skupinu firem a projektů, jejichž hodnota vysoce přesahuje miliardu korun. A právě Turek byl hostem nejnovější epizody podcastu Money Maker. „Kdybych byl mladší, vydal bych se dělat byznys do Japonska,” říká v podcastu. V něm došlo i na jeho ponaučení z dopisů Warrena Buffetta, proč se drží pravidla zvaného 10x, jak mu změnil život fotbal, proč neustále čte i kterak strávil prací několik měsíců v Pobaltí a dozvěděl se tam spoustu věcí o byznysu a startupech – a také se mu málem rozpadlo manželství.Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Money Maker! 

Politicky kuriózní vysvědčení vystavil Mikuláši Bekovi jeho stranický kolega a první ministr školství ve Fialově vládě Petr Gazdík (STAN). „Kdybych byl na jeho místě, zvažuji rezignaci,“ řekl Hospodářským novinám. Aktuálním důvodem je odklad dva roky připravované změny ve financování nepedagogických pracovníků z 1. září až na 1. leden příštího roku.

Politicky kuriózní vysvědčení vystavil Mikuláši Bekovi jeho stranický kolega a první ministr školství ve Fialově vládě Petr Gazdík (STAN). „Kdybych byl na jeho místě, zvažuji rezignaci,“ řekl Hospodářským novinám. Aktuálním důvodem je odklad dva roky připravované změny ve financování nepedagogických pracovníků z 1. září až na 1. leden příštího roku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V úterý by se měla v Rijádu sejít americká delegace s ukrajinskou. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň oznámil, že je připravený jednat o dočasném příměří na Ukrajině, a navrhuje, aby na něj dohlíželi vojáci neutrálních zemí, jako je Čína. „Kdybych chtěl být jízlivý, tak řeknu, že v očích Ruska už tam neutrální vojáky mají třeba ze Severní Koreje. Takže ti čínští by se k nim mohli jenom přidat,“ glosuje filozof Václav Němec.

Sparta vs. Slavia: derby nesmiřitelných rivalů tentokrát skončilo výhrou domácích. Jak tradiční šlágr viděl tým Ligy naruby? „Slavia mi místy přišla až rezignovaná, bez emocí,“ říká v novém díle podcastu redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Radek Špryňar. Může být z Uchenny nový Diouf? Proč se herně hledá Zafeiris? A proč byl nejlepší hráč derby Panák? Kromě střetu „S“ ale dojde řeč i na násilné střety policejních sil s aktivními fanoušky v útrobách hradeckého stadionu: do Ligy naruby se připojil jeden z členů domácích ultras, který nabídl své svědectví a okomentoval šokující záběry z ozbrojeného zásahu. „Kdybych měl 50 na 50, jestli jít na fotbal nebo ne, a viděl bych tohle, tak nejdu. Ale ne kvůli fanouškům. Kvůli policii,“ kroutí hlavou Michal Kvasnica. 0:00 Úvod 5:20 Zakřiknutá Slavia, Chytilův zkrat, po vyloučení hosté rezignovali 8:10 Negativní emoce u Holeše: to je překvapení. Jeho výroky? Úlet! 15:50 Sparta se vrací na level, kde byla, Radek souhlasí s Fíkem (sic!) 24:45 Panák je zpátky, ale kde byl? Co Uchenna a wingback? 31:45 Vliv asistenta Vávry na zlepšenou defenzivu Sparty 37:15 Radka zase zklamal Zafeiris... 40:30 Střihavka by nejraději hrál sám, Šulc poprvé zatavený 47:15 Do Ostravy se vrací fotbalová radost, co třetí flek? 53:05 Policejní manévry na Malšáku, pohled člena ultras 1:15:50 Dobrá návštěva na Bohemce, Rada zuřil, že nepřišel na tiskovku

V úterý by se měla v Rijádu sejít americká delegace s ukrajinskou. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň oznámil, že je připravený jednat o dočasném příměří na Ukrajině, a navrhuje, aby na něj dohlíželi vojáci neutrálních zemí, jako je Čína. „Kdybych chtěl být jízlivý, tak řeknu, že v očích Ruska už tam neutrální vojáky mají třeba ze Severní Koreje. Takže ti čínští by se k nim mohli jenom přidat,“ glosuje filozof Václav Němec.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N „Byl bych rád, kdybych se nemusel bát letošních voleb. Babišova politika znamená podstatné riziko, že se zahraničně začneme orientovat jinak. Zase nám hrozí obrat na opačnou stranu. Toho já se dožít nechci. Prožil jsem v minulém režimu dvacet sedm let a měl jsem toho plné zuby. Kdybych v tom žil dalších deset, tak bych se asi upil – jako leckdo,“ říká ve Studiu N český intelektuál, spisovatel a scénárista Pavel Kosatík. V jaké intelektuální kondici je český národ? Jak válka na Ukrajině změnila pohled Čechů na vlastní historii? A proč se svět odklání od liberální demokracie? Podívejte se na celou epizodu.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Novela energetické zákona Lex OZE 3 zahýbe trhem se soláry i bateriemi. Měla by nejen zjednodušit povolování výstavby obnovitelných zdrojů, ale především právně ukotvit samostatně stojící baterie, do nichž lze uložit nespotřebovanou elektřinu na později.„Kdybych parafrázoval Neila Armstronga, tak je to opravdu velký skok pro českou energetiku. Ale je kolem toho hrozně moc tanečků a velmi náročných věcí, než to vejde v platnost,“ říká Michal Petřek, manažer pro inovace ve společnosti Raylyst, která distribuuje solární techniku. Novela se loni zdržela ve Sněmovně kvůli tomu, že obsahovala návrhy, které mají omezit provozní podporu solárním parkům. A o těch nyní pochybuje i Senát.Investoři se už o pořízení baterií ale aktivně zajímají. „Už vědí, kolik by je to stálo, často mají zkrátka kompletní kalkulace připravené. Teď ale vyčkávají s finální objednávkou, protože ty aktiva také mohou přesunout jinam, nemusejí nutně jít investovat do baterky, pokud na to budou čekat příliš dlouho,“ upozorňuje Petřek.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Soudě podle sociálních psychologů se bez lhaní neobejdeme. Četnost našeho lhaní je až šokující. Třeba sociální psycholožka Bella M. DePaulová na základě svých studií tvrdí, že muži i ženy lžou až v pětině svých sociálních výměn trvajících déle než deset minut. A v průběhu týdne oklameme přibližně 30 procent lidí, se kterými jsme v užším kontaktu. Hůře jsou na tom jen skutečně inteligentní lidé: ti s realitou zacházejí ještě o něco volněji. Hannah Arendtová sice tyto výzkumy nemohla znát, nejspíše by ji však nepřekvapily. Lež měla za jeden z těch mála dokladů toho, že člověk je svobodný, že tedy není beze zbytku podmíněn sociálně či situačně, ale s realitou nakládá svobodomyslně. „Kdybych neuměla lhát, nebyla bych svobodná,“ poznamenává si do svého deníku. Zvláštní kategorii tvoří politické lži. Hannah Arendtová je dělí na příklady klasického lhaní; politik v tom případě něco zatají nebo podá jinak, než jak to bylo. Ve svém eseji „Lhaní v politice“, který právě vychází v knize Krize republiky v nakladatelství Herrmann a synové, poznamenává, že leccos se změnilo a svět se potýká s moderním politickým lhaním. O co jde? Německá myslitelka to ilustruje na příkladu Pentagonských dokumentů. Ty podle myslitelky svědčí o tom, že se kolem politiky začali točit „noví“ intelektuálové a různí odborníci na veřejnost, kteří mají za to, že se nad realitu mohou povznést. Vycházejí ze smyšlených premis či plánů, a proto také nelze tvrdit, že by druhým přímo lhali. Nejprve totiž oklamou sami sebe a následně usilují o to, aby nevyhovující realitu nahradili tím, co si myslí, že by mělo platit. Arendtová tento postup nazývá „defaktualizací“ světa. Nápadné na tom je, že se občané mnohdy oklamat nedají. V tom tkví naděje těchto lží – pluralita je nezměrná a skutečnost nakonec bude mít poslední slovo. Akorát je problém, že se za ignorování reality platí. Leč mnohdy nejsou plátci ti, kteří na samém počátku oklamali sami sebe. Kapitoly I. Lež podmínkou života? [Úvod až 15:40] II. Láska ke světu, ne k filozofii. [15:40–34:00] III. Co je lež? Třeba i přehánění [34:00–43:00] IV. Image making: Pakt politiků a „nových intelektuálů“ [43:00 až konec] Bibliografie Hannah Arendtová, Krize republiky, přel. Petr Fantys, Praha: Herrmann a synové, 2024. Hannah Arendtová, Původ totalitarismu, I–III, přel. J. Fraňková, J. Rypka et al., Praha: OIKOYMENH, 2013. Christine Comaford, „Why We Lie, And The Neuroscience Behind It“, in: Forbes, 17. 10. 2020, https://www.forbes.com/sites/christinecomaford/2020/10/17/why-we-lie-and-the-neuroscience-behind-it/ Bella M. DePaulo, „The Many Faces of Lies“, in A. G. Miller (vyd.), The Social Psychology of Good and Evil, New York: Guilford Press, 2004, str. 303–326. Bettina Stangneth, Lügen lesen, Hamburg: Rowohlt, 2017, str. 34. Lyndsey Stonebridge, We Are Free to Change the World: Hannah Arendt's Lessons in Love and Disobedience, New York: Vintage, 2025, str. 121 (Kindle Edition). Ondřej Šmigol, „Britský horor. Skandál násilnických gangů znovu propukl“, in: Echoprime, 16. 1. 2025.

Do života sociologa, prognostika, ekonoma a dnes především publicisty Fedora Gála dramaticky zasáhl holocaust. Kdy pochopil, že je svou podstatou anarchoidní člověk? Proč jsou podle něj tak důležité lidské příběhy? A co ho přivedlo k přesvědčení, že náš svět může zachránit ženský duch laskavosti a soucitu?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kdybych byl Tomáš Rosický, snažil bych se přitáhnout zpátky Honzu Kuchtu,“ prohlásil v Lize naruby na konci listopadu po domácí remíze Sparty s Teplicemi redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Radek Špryňar. V polovině ledna je tenkrát jen těžko představitelný návrat ztraceného kanonýra realitou – a kouč Lars Friis bude na soustředění v Marbelle řešit novou hierarchii rudého útoku. „Sparta svou hru předělává a puntičkář Friis do toho osobně hodně zasahuje,“ hlásí přímo ze Španělska Jiří Fejgl. Tomu mimochodem Emmanuel Uchenna v rozhovoru prozradil, proč dal před nabídkou Slavie přednost právě Spartě. Co řekl Pavel Vrba Michalu Koštuříkovi na prvním tréninku Líšně? Kdo podle Bartoloměje Černíka opustí v létě Slavii? A bude na jaře Baník slabší? Celý díl Ligy naruby najdete na http://liganaruby.cz. 0:00 Úvod 3:25 Fík se hlásí z Marbelly: kdy přiletí Jan Kuchta? 10:30 Hierarchie v útoku Sparty, kdo půjde z kola ven? 20:30 Kofod nebo Andersen? Co řekl Uchenna Fíkovi 27:50 Aktivní Liberec, Knapík je vysněná posila 33:15 Lídr Masopust, obrovské jméno pro Slovan 40:30 Pavel Vrba a jeho první trénink v Líšni 46:50 Bude v první lize dřív Zbrojovka, nebo Líšeň? 52:35 Koštův rozhovor s Martinem Hyským 57:50 Udrží Slavia Dioufa do léta? 1:03:00 Cirkus Dynamo pokračuje, kostlivci po Koubkovi 1:14:30 Slovácko, Bolka, Vodháněl, Kinský, Schick

Práce v parlamentu není slučitelná s rodinným životem, přiznávají některé vládní političky a politici. A také proto už nechtějí kandidovat v podzimních volbách. Jedním z nich je i poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), která na problém upozornila spolu s kolegyní Marií Jílkovou (KDU-ČSL). „Kdybych nevěřila, že je možné to změnit, tak žádné video o tomto tématu netočíme. A věřím, že k tomu začíná být i vůle,“ doufá ve změnu fungování Sněmovny.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve své škole dělá to, co řada jiných označuje za nemožné: i žáci z vyloučených lokalit úspěšně dokončují základní vzdělání a často pokračují dál."Pro mě není výzvou pracovat ve škole, která to má snazší," říká ředitel ZŠ v Krnově. Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.Úspěšně zvládli, co se v mnohých městech v České republice bohužel zdá být stále nedosažitelné. Ve slezském Krnově se zbavili vyloučených lokalit a segregované školy a sociálně znevýhodněné děti rovnoměrně rozdělili do ostatních základek. Tam jim už 16 let vytvářejí podmínky, díky kterým se romským žákům nejen zlepšuje docházka, ale nepropadají, vzdělání úspěšně dokončují a někteří navíc pokračují na učilišti nebo střední škole. Jedním z tahounů proměny školství v Krnově je od začátku ředitel Základní školy na Janáčkově náměstí Karel Handlíř. Ve spolupráci s městem a neziskovou organizací Reintegra vytvořil systém podpory pro znevýhodněné děti, jejich rodiny i učitele. Jeho škola - která byla původně vnímána jako elitní a měla i matematické třídy - dnes zvládá rozvíjet jak žáky z problematického prostředí a děti se speciálními potřebami, tak i ty nadané. Za to ho letos ocenila i Učená společnost České republiky.  „Je to na léta, je to dlouhodobý projekt, to viditelné jsme viděli asi po osmi letech. Viděli jsme, že se věci trošičku mění, že problémů ubývá. Neříkám, že nejsou a že máme hotovo. Je to prostě dlouhodobé snažení. A nepřestane. Není tam nějaký bod zlomu, ale musí se pořád pokračovat dál,“ podotkl Handlíř s tím, že ani on sám na začátku nepředpokládal, jak dlouhodobá taková práce bude. A skromně dodal: „Nejsem tak sebevědomý, že bych cítil, že náš způsob se hodí úplně všude. Kdybych měl poradit, tak říkám: vždycky hledejte způsob, jak zajistit, aby všechny školy měly stejné podmínky. Když tohle uděláte, tak ostatní věci už automaticky přicházejí, protože ty školy se s tím budou muset poprat. Je to prostě výzva, kterou musí zvládnout.“ Proč je v Česku inkluze sprosté slovo? Co nejvíc trápí školy v regionech? A jak se učí na škole, kterou se prohnaly povodně? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

"Kdybych měl technologie, které mám v současné době ve svém centru Masea, s vrcholovou cyklistikou bych nešvihl," říká Jan Šel bývalý vrcholový reprezentant v cyklistice a majitel centra zdraví MASEA v Třebíči. Jan nutném ukončení cyklistické sportovní kariéry,  hledal směr, co dělat dál. Vstoupil na cestu celostní péče o člověka. Založil masérskou školu, pracoval v prestižních wellness podnicích a založil centrum MASEA, kde shromažďuje a propojuje nejmodernější biohackingové technologie v oblasti celostní péče o duševní a fyzické zdraví. Jaký je jeho příběh a co mu to vše přináší se dozvíte z rozhovoru v cyklu podcastů Pod lupou s Monikou.  monikaur.cz rmno.cz jansel.cz

Ze všech účastníků oné bláznivé výpravy byla jednoznačně nejstarší, což pro ni nemůže být překážkou. Je to od přírody rebelka. Češka původem z pražské Malé Strany, žijící už čtyřicet let v zahraničí. Nomádka. Jmenuje se Martina Skala, maluje, píše knížky a letos v létě (ve svých šestašedesáti letech, na která zdaleka nevypadá) vyrazila na expedici do Mongolska. „Jeli jsme přes tisíc kilometrů z pouště Gobi k hranici s Ruskem,“ vzpomíná v podcastu Host Reportéra, „vystřídali jsme poušť, step, hory i tajgu. Začali jsme na velbloudech, pak přesedli na koně, po koních přišli na řadu jaci a jako poslední sobi.“ V rozhovoru se Martina Skala vrací k některým zásadním momentům svého života – neuvěřitelných historek má stovky a spoustu si jich oživila při psaní svého nového románu Klub kamzíků. V podcastu konkrétně vzpomíná například na dospívání v malostranské vile. Vzala si herce Ondřeje Pavelku, který se v kotelnách učil role, ona malovala a pomáhala u koní, mladší bratr hrál na bicí v Psích vojácích. „Všichni jsme byli pološílení, jsou to krásné vzpomínky.“ Na Vánoce 1983 odjela sama vlakem do Paříže a už se nevrátila. Po pár ekonomicky těžkých letech začala spolupracovat na filmech s režiséry Formanem nebo Polańskim. S nesprávným mužem počala syna, se kterým (plus s jedním lepším mužem) pak raději zmizela do Kalifornie, byl to divoký život a pořád je. „V Praze jsem se narodila, v Paříži se našla a v Americe to zúročila,“ říká Martina Skala v podcastu. V USA byla dlouhá léta osamělá, kulturně vyprahlá, ale aspoň díky tomu začala více psát. A jako vždy jí pomáhala jízda na koních, hlavně v poušti: „Kdybych se měla definovat, tak jsem Jezdec, to se mi líbí. Kůň je mým pracovním stolem. V jeho sedle mě napadají nejlepší příběhy a při jízdě na poušti z něj lovím ty nejhezčí obrazy...“

Na přelomu října a listopadu pokořili Ondrej Húserka (†34) a Marek Holeček (50) himálajskou horu Langtang Lirung. Při sestupu ale slovenský horolezec spadl do trhliny a zemřel. Holeček svému parťákovi vyrazil na pomoc, po několika hodinách mu ale Húserka v náručí naposledy vydechl. O tom, jak poslední chvíle probíhaly, jestli šlo něco udělat jinak a zabránit tragédii, i proč nebyl pozvaný na kamarádův pohřeb, promluvil jeden z nejlepších světových horolezců v pořadu Blesk Podcast. „Kdybych zemřel já, nechtěl bych po svých blízkých, aby prolívali slzy. Život je na to moc krátkej. Dívejme se zpětně na to, co bylo dobrý,“ říká v prvním otevřeném rozhovoru po nehodě.

V roce 2001 se můj švagr Ato vydal do Evropy „zadní cestou“. To jsme se ještě s K. neznali. Kdybych v té době už patřila do rodiny, byla bych mu to rozmluvila, Ato by na mé rady jistě dal. Takhle se, zčásti v náklaďáku, zčásti pěšky, dostal přes Saharu z Nigérie do Libye.

Laciný byt mu utekl mezi prsty. Bitcoiny prodal příliš brzy. Akcie znovu nakoupil příliš pozdě. A odmítl protiinflační dluhopisy. Ekonom Dominik Stroukal se v podcastu Ve vatě rozpovídal o svých investičních průšvizích.Dominik Stroukal začal investovat na vysoké. „Nepodařilo se mi toho dost,“ říká. Ve své investiční kariéře vytipoval několik momentů, kdy se zpětně viděno nerozhodl dobře.1. Nechal si utéct levný bytPrvní chybné rozhodnutí udělal Dominik Stroukal před deseti lety, týkalo se vlastního bydlení. „Dlouho jsem se držel úvahy, že dokud nemovitosti zdražovaly pomaleji, než mi rostly příjmy, tak jsem si chtěl užívat a potom dosáhnout na lepší byt. Nakonec jsem dostal od manželky befelem, že se stěhujeme, čekali jsme dítě,“ vzpomíná.To už byly ceny bydlení v Praze na rekordech a Stroukal mohl jen litovat, že si nechal utéct mnohem lacinější byt před pár lety. „Měl jsem podepsanou už rezervační smlouvu na byt na Letné za dva miliony, neposlal jsem rezervační poplatek, což bylo asi 20 000 Kč. Dneska byt na Letné za dva miliony úplně neseženeš,“ uvedl v podcastu Ve vatě.2. Prodal bitcoiny moc brzyNákup rodinného bydlení byl draze vykoupen jiným bolestivým rozhodnutím. Aby pokryl požadavek banky na vlastní zdroje, musel Dominik Stroukal odprodat velkou část svých bitocoinů.„Psychicky mě to bolelo úplně nejvíc. Budil jsem se ze spaní a přemýšlel nad tím, jestli nepotřebuju pomoc odborníka. Na Clubhouse (sociální síť, pozn.red.) jsem si v noci povídal s psycholožkou, co má člověk v takové situaci dělat,“ vzpomíná fanoušek bitcoinu.„Musel jsem prodat pár bitcoinů. Nakonec mi nezbylo nic jiného, než prodat a koukat se, kolik bych býval teď mohl mít bytů, kdybych to udělal později, protože pak bitcoin vystřelil ještě několikrát nahoru. A to tě samozřejmě budí ze spaní,“ vzpomíná Stroukal. Ani ze zbytku bitcoinů nemá Stroukal radost. „Od toho, co mi zbylo, jsem ztratil klíč. Jeli jsme na lodi a spadl do Vltavy.“3. Seděl „na cashi“ příliš dlouhoNa začátku roku 2022 Stroukal pod dojmem negativních geopolitických výhledů prodal své akciové portfolio a rozhodl se držet hotovost. Vychytat správný moment pro opětovný nákup akcií už se mu nepodařilo.„Člověk vychytá vrchol, myslí si, že je král. Ale to dno jsem nevychytal ani náhodou. Naskočil jsem pozdě. Kdybych se na to všechno vykašlal, tak jsem si ušetřil trápení a ostudu a mohl jsem na tom být zhruba stejně. Sednout si na ruce by bylo výhodnější,“ zpytuje svědomí Stroukal.Své nové portfolio trochu revidoval. Omezil stock picking, tedy už tolik nevybírá jednotlivé akcie, podruhé už například nenakoupil akcie společnosti Disney. A investuje zejména do akciových indexů.4. Nekoupil protiinflační dluhopisy republikyProtiinflační Dluhopisy Republiky byly pro konzervativní investory jednou z nejlepších investic posledních let. Garantovaly výnos, který kopíroval inflaci, a ta během poslední inflační vlny dosáhla kumulativně 33 procent.Stroukal nákup státních dluhopisů odmítá z ideologických důvodů, vnímá ho jako podporu zadlužování státu. „Můj ideologický důvod mě stál nějaké peníze. Byla to sázka na jistotu. Takhle velkou inflaci jsem nečekal ani náhodou,“ rekapituluje makroekonom.„Pořád mi připadá divné účastnit se podivného dluhopisového přerozdělování, ale možná jak stárnu, tak se budu radši koukat na to, abych zajistil rodinu, než na nějaké ideové přesvědčení na úkor své vlastní peněženky. Ale sázka na kapitalismus a ještě navíc ten americký mi pořád připadá nejrozumnější,“ shrnul Stroukal.Jaké investice se Dominiku Stroukalovi naopak povedly? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači nebo v podcastových aplikacích.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdybych tady uspořádal kviz s otázkou, jaký vliv mělo na pocit spokojenosti se životem obyvatel Ruské federace rozpoutání války proti Ukrajině, nejsem si jistý, jestli by se vyskytl nadpoloviční počet správných odpovědí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během dvou sezon v lize se vypracoval do stálice reprezentace a nejdražšího transferu v historii Viktorie Plzeň. Robin Hranáč je v lecčems stoper starého střihu. “Baví mě na něm jeho jednoduchost. Přesně dokáže odhadnout, kdy si může vzít balon a jít s ním do strany, a kdy ho naopak úplně urvat někam,” popisuje Jiří Fejgl v novém díle iSkautu. “Kdybych hrál vepředu, mít ho za sebou, tak jsem naprosto klidný. Říkal mi to i jeden z asistentů nároďáku, že je vyčuranej. Protože ví, na co má a na co nemá,” dodává Michal Kvasnica. Přesto má Hranáč celou řadu aspektů, které ho předurčují k úspěchu v moderním fotbale. Je rychlý, skvěle reaguje, umí číst hru a je učenlivý. To vše vzbuzuje otázky, kde by mohl být Robin Hranáč za další dva roky. “Když budu trochu snílek a optimista a řeknu, že bude mít za sebou dvě super sezony v Hoffenheimu, proč by potom nemohl přijít třeba Newcastle?” ptá se Kvasnica.Do té doby má ještě i v Hoffenheimu na čem pracovat. “Ještě to není takový šéf, jak se to od něj tolik očekává. Tolik se neprojevuje v kabině, i na EURO bylo vidět, že to řídí ostatní,” všímá si Jiří Fejgl.Podívejte se na celý díl iSkautu o Robinu Hranáčovi na liganaruby.cz a iSport Premium!

V optimistické rubrice Brambora s vejcem tentokrát Ivana s Alešem telefonovali herečce Kateřině Císařové. Protože Kateřina studovala na katedře alternativního a loutkového divadla, tak nás samozřejmě zajímalo, jakou loutkou by se chtěla sama stát a jestli jí přijde srandovní slovo maňásek.

Západní podpora Ukrajiny není po více než dvou letech bojů stejně silná jako na počátku. Stále více evropských politiků deklaruje neochotu dál pomáhat a voliči to v mnoha případech oceňují. „Kdybych byla politička, si bych změnila taktiku a možná i slovník a neobviňovala bych západní svět. Vím, že je to těžké i pro Západ. Byla bych asi zdvořilejší,“ vysvětluje pro Interview Plus šéfredaktorka listu Ukrajinská pravda Sevhil Musajevová svůj postoj ke strategii politiků.

Západní podpora Ukrajiny není po více než dvou letech bojů stejně silná jako na počátku. Stále více evropských politiků deklaruje neochotu dál pomáhat a voliči to v mnoha případech oceňují. „Kdybych byla politička, si bych změnila taktiku a možná i slovník a neobviňovala bych západní svět. Vím, že je to těžké i pro Západ. Byla bych asi zdvořilejší,“ vysvětluje pro Interview Plus šéfredaktorka listu Ukrajinská pravda Sevhil Musajevová svůj postoj ke strategii politiků. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hanka Dvorská je slavná kaskadérka, hrála snad v každém Hollywoodském trháku, setkala se každou hvězdou, která vás napadne od Angeliny Jolie přes Jackie Chana po Leonarda di Capria. Má úžasné oči i úsměv, neskonalou touhu pořád se hýbat, cvičit a učit s novým dovednostem. Kdybych někdy potřeboval dofouknout optimismus a naději, že to tady na světě má smysl, určitě půjdu k ní. Nedávno jí vyšla knížka, a tak jsme se potkali přímo v Luxoru, aby vzniklo povídání, kde jsem se pokusil najít zdroj toho jejího krásného životního reaktoru. Protože na růžích ustláno nikdy moc neměla a nemá.Ještě dodám, že celý rozhovor bez reklam i s bonusovými radami Hanky Dvorské jak se začít hýbat, najdete na mém kanálu https://herohero.co/petrhorkyMějte se prima, hýbejte se a usmějte se…teď! Zdraví vás Petr HorkýOdkaz:Hančina kniha - https://www.luxor.cz/v/1962107/obycejna-kaskaderka00:00 Vyrovnávání s úrazem a stárnutí.06:10 Na trápení jsem se vykašlala, chci se těšit dopředu.09:03 Pohyb je život, běhání seznamka.17:09 Kaskadér se obalí chráničema, kaskadérka musí mít svaly.24:04 Jsem ke svému tělu necitlivá a přísná, nemám ráda lenost.Support the Show.

Herečka Tatiana Dyková nedá dopustit na poutě a psychohygienu, které jí pomáhají vydýchat a opustit náročné postavy. Do různých experimentů a dobrodružství se pouští po hlavě. „Pak mě to vykopne a řeknu si: to je super, že jsem o tom nic nevěděla! Kdybych to věděla, tak tam v životě nejdu,“ pochvaluje si herečka půsty či pobyty ve tmě. Co hledá ve stopách Františka z Assisi a co očekává od putování pouští?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Tatiana Dyková nedá dopustit na poutě a psychohygienu, které jí pomáhají vydýchat a opustit náročné postavy. Do různých experimentů a dobrodružství se pouští po hlavě. „Pak mě to vykopne a řeknu si: to je super, že jsem o tom nic nevěděla! Kdybych to věděla, tak tam v životě nejdu,“ pochvaluje si herečka půsty či pobyty ve tmě. Co hledá ve stopách Františka z Assisi a co očekává od putování pouští?

Ten útulek se nacházel kousek od našeho charkovského bytu, ale nebylo snadné ho najít. Ulici, na které měl podle mapy stát, napůl zbořily ruské rakety a místo domů tu teď stál narychlo zbudovaný plot. Kdybych z dálky neslyšela štěkání a vytí psů, nejspíš bych hledání vzdala.

„Nabízíme krásný apartmán se dvěma pokoji, v luxusní rezidenci, ihned u moře…“ Takto začínal jeden z inzerátů, který nabízel investici do výstavby turistického resortu na Kapverdských ostrovech. Na podobné nabídky britského developera The Resort Group odpověděly tisíce lidí z několika evropských zemí, mezi nimi také zhruba 60 lidí z Česka. Peníze, které developer drobným investorům garantoval, ale přestaly před pěti lety na jejich účty přicházet. O podrobnostech kauzy si s reportérkou Hanou Čápovou povídal Jiří Slavičínský. Další informace najdete na webu ⁠⁠⁠investigace.cz.⁠ ⁠⁠(https://www.investigace.cz/v-resortu-na-kapverdach-prisli-o-penize-take-drobni-cesti-investori/) Zajímají vás další podrobnosti? ⁠⁠⁠⁠Přihlaste se k našemu newsletteru⁠⁠⁠⁠, kam vám každý týden zašleme doplňující obsah k epizodě

Investovat se dá i s pětistovkou měsíčně. Základ je začít v mládí a neodcházet z trhu, když se mu nedaří. „Trvalý příkaz, nejlépe hned po výplatě, nečekat, co na konci měsíce ušetřím,“ radí analytička Anna Píchová.Investor, který je schopen od dvaceti do pětadvaceti let posílat do investic 10 000 korun ročně, a pak nechá do svých šesedáti let peníze bez dalších příspěvků za 10% úrok zhodnocovat, bude mít na účtě nakonec 1,9 milionu korun.Naproti tomu investor, který začne deset tisíc odkládat až ve třiceti a bude investovat 10 tisíc každý rok, skončí při 10% zhodnocení v šedesáti letech s 1,6 miliony na kontě. Vloží tedy celkem nikoli 50, ale 300 tisíc a stejně skončí před důchodem s o 15 procent nižší částkou.Diametrální rozdíl vzniká zásluhou složeného úročení, které Albert Einstein nazval „osmým divem“ světa. Je založené na opětovném investování toho, co si investor dosud svým investováním vydělal. Čím déle se investice drží, tím více v čase roste.Každý rok, o který začátek investování odložíme, tak hraje roli. „Část toho se dá dohnat tím, jak se mění vlastně chování toho člověka a jeho výdaje a příjmy v průběhu života. Jak člověk postupuje v kariéře, je schopen vygenerovat více peněz a více zainvestovat. Po padesátce naopak začíná méně utrácet, takže je schopen generovat větší úspory,“ podotýká hlavní analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová.Nelekat si propadů„Za mě je i pětistovka dobrá. Je dobré začít vytvořit návyk a nechat peníze pracovat, protože složené úročení prostě funguje,“ zdůrazňuje Píchová v podcastu Ve vatě. Neméně důležité je u investování vydržet a trh neopouštět ani při jeho propadech. Kdo čeká, až akcie zlevní, může propást okamžiky jejich největšího zhodnocení.„Těch nejlepších dnů, které dělají nadvýnos, je opravdu jenom pár. Proto je dobré na trhu prostě být a přečkat i velké poklesy. Největší růsty totiž přicházejí po nejhorších dnech, je to dokázáno i na historických datech. Zhruba 75 procent nejlepších dnů přišlo buď ve stále trvajícím medvědím trhu, kdy byl trh v poklesu, nebo potom v brzkém počátku toho býčího trhu, tedy nového růstu,“ shrnuje analytička.Pokud se investor lekne, když jde trh dolů a začne v panice akcie prodávat, připraví se o výnos. „Pokud zmešká 10 nejlepších dnů, bude mít horší výkonnost o 54 procent, než kdyby akcie podržel. Pokud zmešká 30 nejlepších dnů, tak už bude mít výkonnost horší o 83 procent, než kdyby tam ty peníze nechal,“ říká Píchová a doporučuje si investování zautomatizovat.„Trvalý příkaz, nejlépe hned po výplatě. Nečekat, co na konci měsíce ušetřím,“ radí v aktuální epizodě Ve vatě.Kam s nimi?Pro pravidelné investice „s málem“ jsou vhodné podílové fondy nebo na burze obchodovaná ETF (exchange traded funds, pozn. red.).Podílové fondy mají pro začátečníky výhodu, že je lze nakoupit v korunách, není nutné směňovat měnu do eur nebo dolarů a pořídit se dají už od stokoruny. „U podílového fondu je nominální hodnota jednoho podílového listu na jedné koruně. Když mám pětistovku měsíčně, koupím si 500 podílových listů,“ vysvětluje Píchová.Minimální investovaná částka může být naopak limitující u některých ETF. Nejznámější dolarové ETF na S&P500 je SPY, jeden jeho kus stojí aktuálně 520 dolarů, tedy zhruba 12 000 Kč. „Kdybych měla pětistovku měsíčně, tak bych si ty pětistovky posílala na účet dva roky, než si naspořím hypoteticky 12 000 Kč na jeden kus ETF. Demotivující. A hlavně by nám dva roky na trhu utekly,“ podotýká Píchová.Někteří brokeři dovolují nakoupit frakce „étéefek“. Tedy určitou část, například desetinu. Zbytek si koupí jiný klient nebo ho drží broker takzvaně na vlastní knize.Začátečník se nemusí bránit ani nákupu jednotlivých akcií. Kvalitní akcii lze sehnat i za cenu pod deset dolarů. „Nominální cena, kterou na tom trhu vidíme, nám neříká nic o kvalitě firmy. I menší firma může mít zajímavou valuaci nebo zajímavý produkt, očekávaný růst. Investice může dávat i větší smysl než do firmy, jejíž akcie stojí třeba 1 000 dolarů.Nákladnější akcie lze také kupovat po frakcích. Má to ovšem své limity, upozorňuje Anna Píchová. „Nemůžu o firmě rozhodovat jako akcionář, na dividendu mám nárok, ale jen ve výši mého podílu. Velký rozdíl je pak v danění. Pokud držím frakce, tak se neuplatňuje tříletý daňový test.“ Výnos je tedy nutné zdanit.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Hraje v seriálu Dobré ráno, Brno! „Miluju srandu a humor. Kdybych musela být hezká a uhlazená paní od začátku až do konce, tak by mě to asi tak úplně nebavilo,“ přiznává. Kolik má let herecké praxe? Je pravda, že dodnes chodí uklízet? Jaké měla dětství a jak si vypěstovala svůj nezdolný optimismus? Čím je pro ni čínská medicína? A proč chce umřít na zahrádce nebo v maringotce? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Alexandrem Vondrou o americké volební pasti, jak se Spojené státy mění a co to znamená pro Evropu.Vstupenky na živé natáčení podcastu 22. ledna 2024 v Ostravě, můžete koupit zdeMůžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národa