Podcasts about kdybych

Podzimní sněmovní volby jsou pro SOCDEM poslední šancí na politickou záchranu, řekl nedávno místopředseda jedné z nejstarších českých stran Lubomír Zaorálek. Její podpora je ale stále nízká. Jak chce strana nepříznivý trend otočit?Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokracie půjde do letošních sněmovních voleb nakonec sama. Zároveň je ale strana podle její předsedkyně stále otevřená spolupráci s Přísahou. Nabídka platí za předpokladu, že by kandidoval i její předseda Róbert Šlachta. Žádná jednání se ale podle Maláčové nevedou. S vizí spojit se s dalšími politickými subjekty kandidovala lídryně SOCDEM do čela strany loni na podzim. Plán na vytvoření široké levicové koalice se ale rozpadl v únoru, když SOCDEM ukončila jednání o možné spolupráci s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Sociálním demokratům vadilo, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program, který počítá s vystoupením z EU a NATO. Nedávné spekulace o tom, že by se vybraní sociální demokraté ucházeli o hlasy na kandidátkách opozičního hnutí ANO, šéfka SOCDEM opakovaně popřela: „Kdybychom si vyjednávali teplá místa na kandidátkách hnutí ANO, tak už bych tam přece byla, kdybych to chtěla.“SOCDEM ještě jako ČSSD v minulých volbách v roce 2021 vypadla ze Sněmovny, když získala 4,65 procenta hlasů. Aktuálně se její preference pohybují kolem dvou až čtyř procent. A sama její předsedkyně uznává, že strana bojuje o přežití. Maláčová, která před časem oznámila, že trpí onkologickým onemocněním, se ale podle svých slov už těší na vrchol letošní kampaně. „Kdybych měla pocit, že to nejde nebo to nezvládám nebo mě to nebaví, tak vnímám svoji vnitřní svobodu, že řeknu stop. Zdraví je na prvním místě. Na druhou stranu, nejdu do kampaně poprvé, vím, co to obnáší. A mám vysokou podporu od kolegů a cítím ji i navenek.“Co sociální demokracie voličům nabízí? Jak náročné je vést kampaň souběžně s léčbou onkologického onemocnění? A co by pro SOCDEM znamenalo, kdyby se ani tentokrát nedostala do Sněmovny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Kdybych šel do politiky, byl bych už dávno mrtvý,“ říká Sokrates. V sále byste slyšeli spadnout špendlík. Je den po atentátu na slovenského premiéra Fica. V Banské Bystrici hrajeme Sokratovu obhajobu od Platóna.

„Kdybych šel do politiky, byl bych už dávno mrtvý,“ říká Sokrates. V sále byste slyšeli spadnout špendlík. Je den po atentátu na slovenského premiéra Fica. V Banské Bystrici hrajeme Sokratovu obhajobu od Platóna.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Musela jsem změnit život a bylo to hrozně těžké. Nejsem nastavená na to, že bych odcházela a věci vzdávala. Kdybych to ale nezměnila, musela bych asi dál chodit na terapie a jíst prášky,“ říká herečka Klára Trojanová o nejtěžším období svého života. Otevřeně mluví o depresích, které trvaly bezmála dvě dekády, o konci manželství s Ivanem Trojanem, ale i o tom, jaké to je být herečkou, která byla dvanáct let doma s dětmi a vrací se zpátky do profese. Žena, která nikdy neusilovala o slávu, nechodí na večírky a sama o sobě říká, že je „pavoučice“ a introvert, popisuje, jak se postupně vytratila sama sobě. „Myslela jsem si, že takhle je to v pořádku. Ale pak jsem si uvědomila, že tohle už nejsem já,“ vzpomíná na dobu, kdy bojovala s depresemi, a přiznává, že jí roky chybělo uznání – především v době, kdy pečovala o své děti. „Já jsem patriarchální typ, prostě ráda následuju toho muže. Ale i tak člověk potřebuje slyšet: To, co děláš, je dobrý,“ přiznává. Trojanová dnes opět hraje divadlo a zpívá – právě zpěv se pro ni stal nečekaným terapeutickým nástrojem. Kvůli jednomu projektu se musela naučit dvě písničky a na lekcích s lektorkou, která pracuje s hlasem i psychosomatikou, se začalo dít něco zásadního. „Začala jsem chodit na zpěv a asi po půl roce jsem si ráno už léky nevzala. Bylo to ze dne na den,“ popisuje herečka, jak přestala brát antidepresiva, ale zároveň nabádá, že by takový postup nikomu dalšímu nedoporučila, protože ho nedoporučují ani lékaři. Trojanová mluví také o tom, proč své psychické potíže roky nedávala najevo před svými dětmi, ale i proč jim dnes naopak opakuje, že o emocích se musí mluvit. I proto si přeje, aby se ve společnosti změnil pohled na duševní onemocnění. V rozhovoru herečka otevírá také téma smrti svých rodičů a i to, proč si myslí, že i odcházení může být důstojné a krásné. „Lidé umírají, na tom není nic neobvyklého. Ale ten dotyčný s vámi může být do poslední chvíle a může to být hezké,“ přibližuje i vlastní zkušenost. Sama spolupracovala také s Nadací rodiny Vlčkových, která pomáhá zajistit paliativní péči pro nevyléčitelně nemocné děti. Přiznává, že i ona sama by se chtěla vnitřně připravit na možnost, že se něco takového může přihodit i v její rodině. „Mám čtyři zdravé děti, ale i mě se něco takového může stát. To nikdy nevíte,“ vysvětluje. Mluví také o své mamince, která trpěla Alzheimerovou chorobou, o vlastním strachu z této nemoci, ale i o tom, co jí pomáhá zachovávat si nadhled a pozitivní nastavení. „Kolikrát pláču nad světem, ale být pořád smutná z toho, že se kolem dějí nehezké věci, není konstruktivní. Člověk musí pomoct, kde může – ale zároveň musí žít svůj život,“ apeluje Trojanová. Jak těžké je být pro okolí „nečitelná“? Proč ji zaskočilo, že ji filmový svět po mateřské považoval za podezřelou? A jak člověk vůbec pozná, že už nemůže dál? Poslechněte si celý rozhovor.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠V takových případech se politikům nevyplácí lhát nebo neříkat úplnou pravdu. Kauza je medializovaná už přes týden, přesto nikdo z hlavních aktérů nevysvětlil hlavní nesrovnalosti, na která poukazují média. Neznáme motiv dárce, nejasno je i zda bylo o daru vyjednáváno ještě před rozhodnutím soudu o navrácení elektroniky, to by nevrhalo na MS dobré světlo, část BTC státu odešla přímo z peněženky, která byla používána darkwebovým tržištěm Nucleus. Selhaly tajné služby, když premiéra nechaly obhajovat ministra Blažka?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

„Přišlo mi to strašidelný, zveřejnit adresu pana Jiříkovského a natočit dveře, říkal jsem si, kolik hodin ten člověk ještě přežije. Kdybych byl na jeho místě, koupil bych si od státu změnu identity a program na ochranu svědků,“ říká ekonom a odborník na kryptoměny Jakub Jedlinský z Vysoké školy ekonomické v Praze, který byl hostem Hrotcastu. Dodává, že je dobře, aby veřejnost měla přístup k informacím o kauze. Jeho prvotní emoce prý byla, že někdo podepsal Jiříkovskému rozsudek smrti. „Moje důvěra k instituci vlády není vysoká a kauza tomu příliš nepomohla, konečný verdikt by měl být na policii,“ říká expert. Každý den prý přicházejí nové informace a je čím dál těžší věřit tomu, že je za tím jen naivita hlavních aktérů z řad vlády. Podle Jedlinského je původ bitcoinů téměř jasný, NCOZ pracuje dobře a je legitimní i technicky možné prostředky zmrazit. „Burza peníze zmrazí a vydá orgánům činným v trestním řízení, otázkou je pozice těch kupujících v celé kauze. Státy se ale běžně dostávají k bitcoinům z trestné činnosti a dále je prodávají.“ Darknetové tržiště a šlechetná myšlenka, jde to dohromady? Podle experta se na takovém tržišti může obchodovat cokoliv, od marihuany a kokainu, až po dětskou pornografii a zbraně. „Je to otevření skříně zavřené deset let, dřív věci fungovaly úplně jinak, policie neměla zkušenosti ani nástroje, dneska jsme úplně jinde. Ale ani dřív to nebylo tak, že většina transakcí s crypto měnami byla v té šedé zóně. Jde o minimum transakcí,“ dodává Jedlinský a mluví i o tom, jak celá věc ovlivní obchodování s bitcoiny a povědomí lidí o tom, jak měna funguje. A prý může být pravda i to, že stát mohl být zneužit. „Jsme v příběhu, kde je naivní stát a génium Jiříkovský, ale zas tak geniální plán to není,“ směje se expert. 

Herec a dabér Filip Švarc oslavil padesátku a kromě bilancování si taky naplno užívá roli táty malého syna. A přiznává, že s věkem se mění také jeho priority.

Herec a dabér Filip Švarc oslavil padesátku a kromě bilancování si taky naplno užívá roli táty malého syna. A přiznává, že s věkem se mění také jeho priority.

Herec a dabér Filip Švarc oslavil padesátku a kromě bilancování si taky naplno užívá roli táty malého syna. A přiznává, že s věkem se mění také jeho priority.

Herec a dabér Filip Švarc oslavil padesátku a kromě bilancování si taky naplno užívá roli táty malého syna. A přiznává, že s věkem se mění také jeho priority.

Lékárník, člen humanitárních misí Lékařů bez hranic a spisovatel Stanislav Havlíček byl už na osmi misích. „Každá z nich byla jinak těžká. Pokud jde o psychiku, tak ta nejtěžší byla asi má druhá, a to v Bangladéši. Kvůli obrovskému množství lidí na útěku. Žijí ve velmi jednoduchých podmínkách – a na to jsem popravdě nebyl připravený,“ přiznává.

Lékárník, člen humanitárních misí Lékařů bez hranic a spisovatel Stanislav Havlíček byl už na osmi misích. „Každá z nich byla jinak těžká. Pokud jde o psychiku, tak ta nejtěžší byla asi má druhá, a to v Bangladéši. Kvůli obrovskému množství lidí na útěku. Žijí ve velmi jednoduchých podmínkách – a na to jsem popravdě nebyl připravený,“ přiznává.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtvrtým dnem jsem na Sumatře. Přejel jsem rovník a dostal se na jižní polokouli, ani nevím, kde to bylo. Kdybych já žil v domečku přímo na rovníku, tak z něho udělám atrakci a prodával bych tam všechno napůl a za dvojnásobek – jakože severní ponožku, jižní ponožku –, ale tady se vlastně moc nenosí ponožky, tak nic.Vybral jsem si delší a náročnější cestu prostředkem tohoto indonéského ostrova, což byla vědomá reakce na předchozí Malajsii. Ta mě totiž překvapila – vůbec jsem nečekal, že před Japonskem navštívím zemi s tak vysokou životní úrovní. Když jsem se procházel pod desítkami mrakodrapů v Kuala Lumpur, tak jsem na jednu stranu nadšeně zíral, ale zároveň jsem Malajsii trochu záviděl tu její očividnou dravost, dynamiku a touhu růst, kterou my už jsme v Evropě podle všeho ztratili. A pak jsem cítil ještě jednu emoci – velkou lítost, že můj výlet končí. V zemi, která je plus minus na české úrovni, si člověk připadá mnohem všedněji než na místech typu Indie, kde ho každou chvíli něco šokuje. Naprostá civilizace – to znám...Není se tu čeho bát. Přespal jsem na trávě v parku, ale to bych udělal ve všech zemích, které jsem navštívil – pokud by tam tedy byl park, což je například právě v indických anebo v pákistánských městech spíše vzácnost. Tam bych si šel lehnout třeba do chrámu. Což můžu v multikulturní Malajsii taky, protože jsou všude: hlavně samozřejmě mešity, ale vedle nich spousta templů hinduistických, buddhistických, občas se i kostel najde.Ráno jsem stopoval na dálnici ještě ve městě a zastavil mladý kluk, Ahmed. Ne že bych rozeznával národnosti podle vzhledu, ale podle jména mi bylo jasné, že bude odjinud – a taky že jo. Z Kataru. Studuje tu vysokou, a to je dobrý nápad. Všichni jen trochu vzdělanější lidé v Malajsii hovoří plynně anglicky a pro mladého Katařana tu je příjemně levně: „K pohodlnému životu se vším všudy – včetně bydlení a auta – mi v Kuala Lumpuru stačí tisíc dolarů měsíčně. Doma bych potřeboval čtyřnásobek...“

Členové a členky Dismanova rozhlasového souboru stráví většinu dětství na jevišti nebo před rozhlasovým mikrofonem. A tak příliš nepřekvapí, že Dismančata mají ve svých řadách spoustu profesionálních herců, moderátorů nebo také novinářů. „Kdybych neměl Dismanův soubor, tak jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou a teď jsem někde v kanceláři nebo podnikám. Bez něj bych nebyl moderátor ani náhodou,“ svěřuje se Libor Bouček.

Členové a členky Dismanova rozhlasového souboru stráví většinu dětství na jevišti nebo před rozhlasovým mikrofonem. A tak příliš nepřekvapí, že Dismančata mají ve svých řadách spoustu profesionálních herců, moderátorů nebo také novinářů. „Kdybych neměl Dismanův soubor, tak jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou a teď jsem někde v kanceláři nebo podnikám. Bez něj bych nebyl moderátor ani náhodou,“ svěřuje se Libor Bouček.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá modrá obluda, „divná“ kapela z Mostu hrající mix alternativního rocku s punkovými vlivy, vydala před pár týdny album s názvem „Kdybych byl obr“. Album již nyní má výborné recenze a věnoval se mu i Kulturní magazín UNI. O důvod více, si nové album kapely Malá modrá obluda poslechnout, ať fyzicky na CD nebo na různých hudebních platformách. Příležitost k živému poslechu budou mít zájemci v pátek 16. 5. 2025 v Rokáči Vinohrady, kde album Kdybych byl obr, bude křít nejen Malá modrá obluda, ale také skáčková legenda Definitivní ententýk. Určitě si nenechte ujít ani I. ročník festivalu Obludárium fest 2025, o kterém rovněž bude řeč v dnešním Ponte reports. 

“Kdybych viděl zázrak, uvěřil bych!” Přesně takhle přemýšlel i Tomáš, jeden z nejbližších Ježíšových učedníků. Je křesťanská víra slepá? Jak může někdo věřit? Článek Neuvěřím, dokud neuvidím zázrak se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Projíždím severní Indií, po šesti dnech jsem náhodně zastavil v městečku Paonta Sahib. Na dvě noci jsem si tu zaplatil hotel, abych měl klid na psaní článků – nad hlavou mám větrák a na balkóně opici, makaka.Indie je zvířat plná. Silnice nepatří jen motorkám, rikšám a autům, ale samozřejmě taky kravám a psům. Plus těm opicím, ze kterých mám trošku strach, ale je to jen má vina – nemám si je fotit. Kdybych na ně nemířil mobilem, vůbec si mě nevšímají. Takhle často nepřátelsky zaostří a potom udělají rychlý výpad mým směrem. Jenom půl metru a zas se vrátí, ale poprvé mi z leknutí telefon upadl…Za celý čtvrtek jsem se od práce zvedl jen třikrát. Jednou jsem se šel projít do místního velkého chrámu sikhů, což jsou ti v turbanech a se šavlemi u pasu. Nesmírně sympatičtí, mírumilovní lidé – všem například zdarma rozdávají jídlo a pití –, ale i tak jsem dosáhl toho, že na mě jeden z nich málem vytasil šavličku.„A ven!“Vůbec jsem to nečekal.Sikh se bouchal do hlavy, tak jsem radši couval, ale za chvíli mi došlo, že nemám turban, čímž zneuctívám svaté místo, tak se omlouvám.Zapomněl jsem.Sikhové vám odpustí cokoliv, ale v okolí chrámu nesmíte být prostovlasí, jíst maso, pít alkohol a kouřit – to je vytáčí.

Kdybych byl na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán, prohlásil před dvěma týdny radní ČT Vlastimil Ježek na adresu generálního ředitele televize Jana Součka. Ten už vzkázal, že odstoupit nehodlá. Dojde na jeho odvolání? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Vlastimil Ježek. Rada ČT si otevřela cestu pro odvolání generálního ředitele Jana Součka v březnu, kdy mu vyčetla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a také špatnou komunikaci s veřejností. Na základě výtky ho nyní může kdykoliv během 12 měsíců odvolat. Nespokojenost s výkony generálního ředitele dali radní následně najevo i snížením jeho odměny za loňský rok na deset procent. A podle člena rady Vlastimila Ježka to byl jasný vzkaz. „Kdybych byl já na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán,“ prohlásil na Součkovu adresu Ježek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vlastimil Ježek v Ptám se já ostře zkritizoval pořad České televize Sama doma, jehož díl si v rámci product placementu „zaplatila“ klinika reprodukční medicíny Reprofit impéria Andreje Babiše. „To byl strašlivé,“ řekl Ježek konkrétně.Generální ředitel tento týden vzkázal, že odstoupit nehodlá. A v otevřeném dopise vyjádřil nesouhlas s argumenty radních pro udělenou výtku. Rada podle něj neměla k dispozici všechna fakta a hlasovala bez rozpravy. Dnes Jan Souček na síti X označil dění posledních dní za začátek ostré fáze útoku na jeho osobu. Načasování podle něj není náhodné. Pokud by mělo na Součkovo odvolání dojít, radní by to měli učinit nejpozději do poloviny června, aby stihli zvolit a jmenovat nového ředitele do podzimních parlamentních voleb.Proč by měl podle radního Ježka generální ředitel ČT rezignovat? Jakých chyb v řízení televize se měl dopustit? A mají radní představu, kdo by měl místo Jana Součka ČT vést?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Platit daně je čest, ne trest,“ je přesvědčený děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč. „Nikdo nebude platit daně rád, ale člověk musí být srozuměn s tím, proč je platí a že to má smysl. Pro mě je to čest. Kdybych to tak necítil, tak to nemůžu studentům říkat,“ přibližuje svůj postoj pro Český rozhlas Plus. Zdůrazňuje ale, že vybírané prostředky musí být následně vynaloženy smysluplně.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Kdybych měl ochranku, nepotřeboval bych už Boha," říkal evangelista Reinhard Bonnke, který odešel na věčnost v roce 2019. Jeho život přibližuje rozhovor Kateřiny Hodecové s Břetislavem Šípkem, který natočili v roce 2010 a který zní při příležitosti Bonnkových 85. narozenin.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Dnešním hostem byla zpěvačka Debbi. Stalo se jí někdy, že jí někdo nachytal na Apríla, případně že by ona někoho nachytala? Poslouchá sama ještě fyzická CD a jak dlouho připravovala novou desku? A jaký vztah má ke svému prvním velkému hitu Touch The Sun a hraje ho pořád na koncertě? Proč jí bylo nepříjemné, když hrála na vodní ploše? A jaké má plány na další zbytek roku? Poslechněte si celý rozhovor.

Fotbalová Dukla Praha, algoritmický investiční fond Quant a online prodejce vstupenek Ticketstream toho na první pohled nemají moc společného. Jenže zdání klame – ve všech drží majetkový podíl Matěj Turek. Pětačtyřicetiletý podnikatel patří k nejpozoruhodnějším, a přitom nejméně nápadným českým investorům. Postupně kolem sebe ale vybudoval skupinu firem a projektů, jejichž hodnota vysoce přesahuje miliardu korun. A právě Turek byl hostem nejnovější epizody podcastu Money Maker. „Kdybych byl mladší, vydal bych se dělat byznys do Japonska,” říká v podcastu. V něm došlo i na jeho ponaučení z dopisů Warrena Buffetta, proč se drží pravidla zvaného 10x, jak mu změnil život fotbal, proč neustále čte i kterak strávil prací několik měsíců v Pobaltí a dozvěděl se tam spoustu věcí o byznysu a startupech – a také se mu málem rozpadlo manželství.Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Money Maker! 

Politicky kuriózní vysvědčení vystavil Mikuláši Bekovi jeho stranický kolega a první ministr školství ve Fialově vládě Petr Gazdík (STAN). „Kdybych byl na jeho místě, zvažuji rezignaci,“ řekl Hospodářským novinám. Aktuálním důvodem je odklad dva roky připravované změny ve financování nepedagogických pracovníků z 1. září až na 1. leden příštího roku.

Politicky kuriózní vysvědčení vystavil Mikuláši Bekovi jeho stranický kolega a první ministr školství ve Fialově vládě Petr Gazdík (STAN). „Kdybych byl na jeho místě, zvažuji rezignaci,“ řekl Hospodářským novinám. Aktuálním důvodem je odklad dva roky připravované změny ve financování nepedagogických pracovníků z 1. září až na 1. leden příštího roku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V úterý by se měla v Rijádu sejít americká delegace s ukrajinskou. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň oznámil, že je připravený jednat o dočasném příměří na Ukrajině, a navrhuje, aby na něj dohlíželi vojáci neutrálních zemí, jako je Čína. „Kdybych chtěl být jízlivý, tak řeknu, že v očích Ruska už tam neutrální vojáky mají třeba ze Severní Koreje. Takže ti čínští by se k nim mohli jenom přidat,“ glosuje filozof Václav Němec.

V úterý by se měla v Rijádu sejít americká delegace s ukrajinskou. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň oznámil, že je připravený jednat o dočasném příměří na Ukrajině, a navrhuje, aby na něj dohlíželi vojáci neutrálních zemí, jako je Čína. „Kdybych chtěl být jízlivý, tak řeknu, že v očích Ruska už tam neutrální vojáky mají třeba ze Severní Koreje. Takže ti čínští by se k nim mohli jenom přidat,“ glosuje filozof Václav Němec.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sparta vs. Slavia: derby nesmiřitelných rivalů tentokrát skončilo výhrou domácích. Jak tradiční šlágr viděl tým Ligy naruby? „Slavia mi místy přišla až rezignovaná, bez emocí,“ říká v novém díle podcastu redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Radek Špryňar. Může být z Uchenny nový Diouf? Proč se herně hledá Zafeiris? A proč byl nejlepší hráč derby Panák? Kromě střetu „S“ ale dojde řeč i na násilné střety policejních sil s aktivními fanoušky v útrobách hradeckého stadionu: do Ligy naruby se připojil jeden z členů domácích ultras, který nabídl své svědectví a okomentoval šokující záběry z ozbrojeného zásahu. „Kdybych měl 50 na 50, jestli jít na fotbal nebo ne, a viděl bych tohle, tak nejdu. Ale ne kvůli fanouškům. Kvůli policii,“ kroutí hlavou Michal Kvasnica. 0:00 Úvod 5:20 Zakřiknutá Slavia, Chytilův zkrat, po vyloučení hosté rezignovali 8:10 Negativní emoce u Holeše: to je překvapení. Jeho výroky? Úlet! 15:50 Sparta se vrací na level, kde byla, Radek souhlasí s Fíkem (sic!) 24:45 Panák je zpátky, ale kde byl? Co Uchenna a wingback? 31:45 Vliv asistenta Vávry na zlepšenou defenzivu Sparty 37:15 Radka zase zklamal Zafeiris... 40:30 Střihavka by nejraději hrál sám, Šulc poprvé zatavený 47:15 Do Ostravy se vrací fotbalová radost, co třetí flek? 53:05 Policejní manévry na Malšáku, pohled člena ultras 1:15:50 Dobrá návštěva na Bohemce, Rada zuřil, že nepřišel na tiskovku

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N „Byl bych rád, kdybych se nemusel bát letošních voleb. Babišova politika znamená podstatné riziko, že se zahraničně začneme orientovat jinak. Zase nám hrozí obrat na opačnou stranu. Toho já se dožít nechci. Prožil jsem v minulém režimu dvacet sedm let a měl jsem toho plné zuby. Kdybych v tom žil dalších deset, tak bych se asi upil – jako leckdo,“ říká ve Studiu N český intelektuál, spisovatel a scénárista Pavel Kosatík. V jaké intelektuální kondici je český národ? Jak válka na Ukrajině změnila pohled Čechů na vlastní historii? A proč se svět odklání od liberální demokracie? Podívejte se na celou epizodu.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Na začátku tisíciletí vtrhl na hudební scénu. V anketě Zlatý slavík získal ocenění Skokan roku, o rok později se umístil na třetím místě v kategorii Zpěvák roku. Po 13 letech chystá nové album.

Novela energetické zákona Lex OZE 3 zahýbe trhem se soláry i bateriemi. Měla by nejen zjednodušit povolování výstavby obnovitelných zdrojů, ale především právně ukotvit samostatně stojící baterie, do nichž lze uložit nespotřebovanou elektřinu na později.„Kdybych parafrázoval Neila Armstronga, tak je to opravdu velký skok pro českou energetiku. Ale je kolem toho hrozně moc tanečků a velmi náročných věcí, než to vejde v platnost,“ říká Michal Petřek, manažer pro inovace ve společnosti Raylyst, která distribuuje solární techniku. Novela se loni zdržela ve Sněmovně kvůli tomu, že obsahovala návrhy, které mají omezit provozní podporu solárním parkům. A o těch nyní pochybuje i Senát.Investoři se už o pořízení baterií ale aktivně zajímají. „Už vědí, kolik by je to stálo, často mají zkrátka kompletní kalkulace připravené. Teď ale vyčkávají s finální objednávkou, protože ty aktiva také mohou přesunout jinam, nemusejí nutně jít investovat do baterky, pokud na to budou čekat příliš dlouho,“ upozorňuje Petřek.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Soudě podle sociálních psychologů se bez lhaní neobejdeme. Četnost našeho lhaní je až šokující. Třeba sociální psycholožka Bella M. DePaulová na základě svých studií tvrdí, že muži i ženy lžou až v pětině svých sociálních výměn trvajících déle než deset minut. A v průběhu týdne oklameme přibližně 30 procent lidí, se kterými jsme v užším kontaktu. Hůře jsou na tom jen skutečně inteligentní lidé: ti s realitou zacházejí ještě o něco volněji. Hannah Arendtová sice tyto výzkumy nemohla znát, nejspíše by ji však nepřekvapily. Lež měla za jeden z těch mála dokladů toho, že člověk je svobodný, že tedy není beze zbytku podmíněn sociálně či situačně, ale s realitou nakládá svobodomyslně. „Kdybych neuměla lhát, nebyla bych svobodná,“ poznamenává si do svého deníku. Zvláštní kategorii tvoří politické lži. Hannah Arendtová je dělí na příklady klasického lhaní; politik v tom případě něco zatají nebo podá jinak, než jak to bylo. Ve svém eseji „Lhaní v politice“, který právě vychází v knize Krize republiky v nakladatelství Herrmann a synové, poznamenává, že leccos se změnilo a svět se potýká s moderním politickým lhaním. O co jde? Německá myslitelka to ilustruje na příkladu Pentagonských dokumentů. Ty podle myslitelky svědčí o tom, že se kolem politiky začali točit „noví“ intelektuálové a různí odborníci na veřejnost, kteří mají za to, že se nad realitu mohou povznést. Vycházejí ze smyšlených premis či plánů, a proto také nelze tvrdit, že by druhým přímo lhali. Nejprve totiž oklamou sami sebe a následně usilují o to, aby nevyhovující realitu nahradili tím, co si myslí, že by mělo platit. Arendtová tento postup nazývá „defaktualizací“ světa. Nápadné na tom je, že se občané mnohdy oklamat nedají. V tom tkví naděje těchto lží – pluralita je nezměrná a skutečnost nakonec bude mít poslední slovo. Akorát je problém, že se za ignorování reality platí. Leč mnohdy nejsou plátci ti, kteří na samém počátku oklamali sami sebe. Kapitoly I. Lež podmínkou života? [Úvod až 15:40] II. Láska ke světu, ne k filozofii. [15:40–34:00] III. Co je lež? Třeba i přehánění [34:00–43:00] IV. Image making: Pakt politiků a „nových intelektuálů“ [43:00 až konec] Bibliografie Hannah Arendtová, Krize republiky, přel. Petr Fantys, Praha: Herrmann a synové, 2024. Hannah Arendtová, Původ totalitarismu, I–III, přel. J. Fraňková, J. Rypka et al., Praha: OIKOYMENH, 2013. Christine Comaford, „Why We Lie, And The Neuroscience Behind It“, in: Forbes, 17. 10. 2020, https://www.forbes.com/sites/christinecomaford/2020/10/17/why-we-lie-and-the-neuroscience-behind-it/ Bella M. DePaulo, „The Many Faces of Lies“, in A. G. Miller (vyd.), The Social Psychology of Good and Evil, New York: Guilford Press, 2004, str. 303–326. Bettina Stangneth, Lügen lesen, Hamburg: Rowohlt, 2017, str. 34. Lyndsey Stonebridge, We Are Free to Change the World: Hannah Arendt's Lessons in Love and Disobedience, New York: Vintage, 2025, str. 121 (Kindle Edition). Ondřej Šmigol, „Britský horor. Skandál násilnických gangů znovu propukl“, in: Echoprime, 16. 1. 2025.

„Kdybych byl Tomáš Rosický, snažil bych se přitáhnout zpátky Honzu Kuchtu,“ prohlásil v Lize naruby na konci listopadu po domácí remíze Sparty s Teplicemi redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Radek Špryňar. V polovině ledna je tenkrát jen těžko představitelný návrat ztraceného kanonýra realitou – a kouč Lars Friis bude na soustředění v Marbelle řešit novou hierarchii rudého útoku. „Sparta svou hru předělává a puntičkář Friis do toho osobně hodně zasahuje,“ hlásí přímo ze Španělska Jiří Fejgl. Tomu mimochodem Emmanuel Uchenna v rozhovoru prozradil, proč dal před nabídkou Slavie přednost právě Spartě. Co řekl Pavel Vrba Michalu Koštuříkovi na prvním tréninku Líšně? Kdo podle Bartoloměje Černíka opustí v létě Slavii? A bude na jaře Baník slabší? Celý díl Ligy naruby najdete na http://liganaruby.cz. 0:00 Úvod 3:25 Fík se hlásí z Marbelly: kdy přiletí Jan Kuchta? 10:30 Hierarchie v útoku Sparty, kdo půjde z kola ven? 20:30 Kofod nebo Andersen? Co řekl Uchenna Fíkovi 27:50 Aktivní Liberec, Knapík je vysněná posila 33:15 Lídr Masopust, obrovské jméno pro Slovan 40:30 Pavel Vrba a jeho první trénink v Líšni 46:50 Bude v první lize dřív Zbrojovka, nebo Líšeň? 52:35 Koštův rozhovor s Martinem Hyským 57:50 Udrží Slavia Dioufa do léta? 1:03:00 Cirkus Dynamo pokračuje, kostlivci po Koubkovi 1:14:30 Slovácko, Bolka, Vodháněl, Kinský, Schick

Práce v parlamentu není slučitelná s rodinným životem, přiznávají některé vládní političky a politici. A také proto už nechtějí kandidovat v podzimních volbách. Jedním z nich je i poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), která na problém upozornila spolu s kolegyní Marií Jílkovou (KDU-ČSL). „Kdybych nevěřila, že je možné to změnit, tak žádné video o tomto tématu netočíme. A věřím, že k tomu začíná být i vůle,“ doufá ve změnu fungování Sněmovny.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve své škole dělá to, co řada jiných označuje za nemožné: i žáci z vyloučených lokalit úspěšně dokončují základní vzdělání a často pokračují dál."Pro mě není výzvou pracovat ve škole, která to má snazší," říká ředitel ZŠ v Krnově. Hostem Ptám se já byl ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř.Úspěšně zvládli, co se v mnohých městech v České republice bohužel zdá být stále nedosažitelné. Ve slezském Krnově se zbavili vyloučených lokalit a segregované školy a sociálně znevýhodněné děti rovnoměrně rozdělili do ostatních základek. Tam jim už 16 let vytvářejí podmínky, díky kterým se romským žákům nejen zlepšuje docházka, ale nepropadají, vzdělání úspěšně dokončují a někteří navíc pokračují na učilišti nebo střední škole. Jedním z tahounů proměny školství v Krnově je od začátku ředitel Základní školy na Janáčkově náměstí Karel Handlíř. Ve spolupráci s městem a neziskovou organizací Reintegra vytvořil systém podpory pro znevýhodněné děti, jejich rodiny i učitele. Jeho škola - která byla původně vnímána jako elitní a měla i matematické třídy - dnes zvládá rozvíjet jak žáky z problematického prostředí a děti se speciálními potřebami, tak i ty nadané. Za to ho letos ocenila i Učená společnost České republiky.  „Je to na léta, je to dlouhodobý projekt, to viditelné jsme viděli asi po osmi letech. Viděli jsme, že se věci trošičku mění, že problémů ubývá. Neříkám, že nejsou a že máme hotovo. Je to prostě dlouhodobé snažení. A nepřestane. Není tam nějaký bod zlomu, ale musí se pořád pokračovat dál,“ podotkl Handlíř s tím, že ani on sám na začátku nepředpokládal, jak dlouhodobá taková práce bude. A skromně dodal: „Nejsem tak sebevědomý, že bych cítil, že náš způsob se hodí úplně všude. Kdybych měl poradit, tak říkám: vždycky hledejte způsob, jak zajistit, aby všechny školy měly stejné podmínky. Když tohle uděláte, tak ostatní věci už automaticky přicházejí, protože ty školy se s tím budou muset poprat. Je to prostě výzva, kterou musí zvládnout.“ Proč je v Česku inkluze sprosté slovo? Co nejvíc trápí školy v regionech? A jak se učí na škole, kterou se prohnaly povodně? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V roce 2001 se můj švagr Ato vydal do Evropy „zadní cestou“. To jsme se ještě s K. neznali. Kdybych v té době už patřila do rodiny, byla bych mu to rozmluvila, Ato by na mé rady jistě dal. Takhle se, zčásti v náklaďáku, zčásti pěšky, dostal přes Saharu z Nigérie do Libye.

Laciný byt mu utekl mezi prsty. Bitcoiny prodal příliš brzy. Akcie znovu nakoupil příliš pozdě. A odmítl protiinflační dluhopisy. Ekonom Dominik Stroukal se v podcastu Ve vatě rozpovídal o svých investičních průšvizích.Dominik Stroukal začal investovat na vysoké. „Nepodařilo se mi toho dost,“ říká. Ve své investiční kariéře vytipoval několik momentů, kdy se zpětně viděno nerozhodl dobře.1. Nechal si utéct levný bytPrvní chybné rozhodnutí udělal Dominik Stroukal před deseti lety, týkalo se vlastního bydlení. „Dlouho jsem se držel úvahy, že dokud nemovitosti zdražovaly pomaleji, než mi rostly příjmy, tak jsem si chtěl užívat a potom dosáhnout na lepší byt. Nakonec jsem dostal od manželky befelem, že se stěhujeme, čekali jsme dítě,“ vzpomíná.To už byly ceny bydlení v Praze na rekordech a Stroukal mohl jen litovat, že si nechal utéct mnohem lacinější byt před pár lety. „Měl jsem podepsanou už rezervační smlouvu na byt na Letné za dva miliony, neposlal jsem rezervační poplatek, což bylo asi 20 000 Kč. Dneska byt na Letné za dva miliony úplně neseženeš,“ uvedl v podcastu Ve vatě.2. Prodal bitcoiny moc brzyNákup rodinného bydlení byl draze vykoupen jiným bolestivým rozhodnutím. Aby pokryl požadavek banky na vlastní zdroje, musel Dominik Stroukal odprodat velkou část svých bitocoinů.„Psychicky mě to bolelo úplně nejvíc. Budil jsem se ze spaní a přemýšlel nad tím, jestli nepotřebuju pomoc odborníka. Na Clubhouse (sociální síť, pozn.red.) jsem si v noci povídal s psycholožkou, co má člověk v takové situaci dělat,“ vzpomíná fanoušek bitcoinu.„Musel jsem prodat pár bitcoinů. Nakonec mi nezbylo nic jiného, než prodat a koukat se, kolik bych býval teď mohl mít bytů, kdybych to udělal později, protože pak bitcoin vystřelil ještě několikrát nahoru. A to tě samozřejmě budí ze spaní,“ vzpomíná Stroukal. Ani ze zbytku bitcoinů nemá Stroukal radost. „Od toho, co mi zbylo, jsem ztratil klíč. Jeli jsme na lodi a spadl do Vltavy.“3. Seděl „na cashi“ příliš dlouhoNa začátku roku 2022 Stroukal pod dojmem negativních geopolitických výhledů prodal své akciové portfolio a rozhodl se držet hotovost. Vychytat správný moment pro opětovný nákup akcií už se mu nepodařilo.„Člověk vychytá vrchol, myslí si, že je král. Ale to dno jsem nevychytal ani náhodou. Naskočil jsem pozdě. Kdybych se na to všechno vykašlal, tak jsem si ušetřil trápení a ostudu a mohl jsem na tom být zhruba stejně. Sednout si na ruce by bylo výhodnější,“ zpytuje svědomí Stroukal.Své nové portfolio trochu revidoval. Omezil stock picking, tedy už tolik nevybírá jednotlivé akcie, podruhé už například nenakoupil akcie společnosti Disney. A investuje zejména do akciových indexů.4. Nekoupil protiinflační dluhopisy republikyProtiinflační Dluhopisy Republiky byly pro konzervativní investory jednou z nejlepších investic posledních let. Garantovaly výnos, který kopíroval inflaci, a ta během poslední inflační vlny dosáhla kumulativně 33 procent.Stroukal nákup státních dluhopisů odmítá z ideologických důvodů, vnímá ho jako podporu zadlužování státu. „Můj ideologický důvod mě stál nějaké peníze. Byla to sázka na jistotu. Takhle velkou inflaci jsem nečekal ani náhodou,“ rekapituluje makroekonom.„Pořád mi připadá divné účastnit se podivného dluhopisového přerozdělování, ale možná jak stárnu, tak se budu radši koukat na to, abych zajistil rodinu, než na nějaké ideové přesvědčení na úkor své vlastní peněženky. Ale sázka na kapitalismus a ještě navíc ten americký mi pořád připadá nejrozumnější,“ shrnul Stroukal.Jaké investice se Dominiku Stroukalovi naopak povedly? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači nebo v podcastových aplikacích.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Během dvou sezon v lize se vypracoval do stálice reprezentace a nejdražšího transferu v historii Viktorie Plzeň. Robin Hranáč je v lecčems stoper starého střihu. “Baví mě na něm jeho jednoduchost. Přesně dokáže odhadnout, kdy si může vzít balon a jít s ním do strany, a kdy ho naopak úplně urvat někam,” popisuje Jiří Fejgl v novém díle iSkautu. “Kdybych hrál vepředu, mít ho za sebou, tak jsem naprosto klidný. Říkal mi to i jeden z asistentů nároďáku, že je vyčuranej. Protože ví, na co má a na co nemá,” dodává Michal Kvasnica. Přesto má Hranáč celou řadu aspektů, které ho předurčují k úspěchu v moderním fotbale. Je rychlý, skvěle reaguje, umí číst hru a je učenlivý. To vše vzbuzuje otázky, kde by mohl být Robin Hranáč za další dva roky. “Když budu trochu snílek a optimista a řeknu, že bude mít za sebou dvě super sezony v Hoffenheimu, proč by potom nemohl přijít třeba Newcastle?” ptá se Kvasnica.Do té doby má ještě i v Hoffenheimu na čem pracovat. “Ještě to není takový šéf, jak se to od něj tolik očekává. Tolik se neprojevuje v kabině, i na EURO bylo vidět, že to řídí ostatní,” všímá si Jiří Fejgl.Podívejte se na celý díl iSkautu o Robinu Hranáčovi na liganaruby.cz a iSport Premium!

V optimistické rubrice Brambora s vejcem tentokrát Ivana s Alešem telefonovali herečce Kateřině Císařové. Protože Kateřina studovala na katedře alternativního a loutkového divadla, tak nás samozřejmě zajímalo, jakou loutkou by se chtěla sama stát a jestli jí přijde srandovní slovo maňásek.

Západní podpora Ukrajiny není po více než dvou letech bojů stejně silná jako na počátku. Stále více evropských politiků deklaruje neochotu dál pomáhat a voliči to v mnoha případech oceňují. „Kdybych byla politička, si bych změnila taktiku a možná i slovník a neobviňovala bych západní svět. Vím, že je to těžké i pro Západ. Byla bych asi zdvořilejší,“ vysvětluje pro Interview Plus šéfredaktorka listu Ukrajinská pravda Sevhil Musajevová svůj postoj ke strategii politiků.

Herečka Tatiana Dyková nedá dopustit na poutě a psychohygienu, které jí pomáhají vydýchat a opustit náročné postavy. Do různých experimentů a dobrodružství se pouští po hlavě. „Pak mě to vykopne a řeknu si: to je super, že jsem o tom nic nevěděla! Kdybych to věděla, tak tam v životě nejdu,“ pochvaluje si herečka půsty či pobyty ve tmě. Co hledá ve stopách Františka z Assisi a co očekává od putování pouští?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Tatiana Dyková nedá dopustit na poutě a psychohygienu, které jí pomáhají vydýchat a opustit náročné postavy. Do různých experimentů a dobrodružství se pouští po hlavě. „Pak mě to vykopne a řeknu si: to je super, že jsem o tom nic nevěděla! Kdybych to věděla, tak tam v životě nejdu,“ pochvaluje si herečka půsty či pobyty ve tmě. Co hledá ve stopách Františka z Assisi a co očekává od putování pouští?

Ten útulek se nacházel kousek od našeho charkovského bytu, ale nebylo snadné ho najít. Ulici, na které měl podle mapy stát, napůl zbořily ruské rakety a místo domů tu teď stál narychlo zbudovaný plot. Kdybych z dálky neslyšela štěkání a vytí psů, nejspíš bych hledání vzdala.