Podcasts about tradice

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů přelomu dubna a května připravil Pavel Kudrna.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů přelomu dubna a května připravil Pavel Kudrna.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tradice sborového zpívání je u nás silně zakořeněná. Každé město i větší vesnice má nějaký svůj sbor. Například ve Frýdlantu nad Ostravicí jich působí hned několik. Naše redaktorka vybrala dva z nich a z každého zvolila rozhovor s mladou zaměstnanou ženou - matkou.

Tradice sborového zpívání je u nás silně zakořeněná. Každé město i větší vesnice má nějaký svůj sbor. Například ve Frýdlantu nad Ostravicí jich působí hned několik. Naše redaktorka vybrala dva z nich a z každého zvolila rozhovor s mladou zaměstnanou ženou - matkou.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Semana Santa neboli velikonoční Svatý týden ve Španělsku, to jsou hlavně okázalé a emotivní náboženské průvody v ulicích měst. Začínají na Květnou neděli a končí den před velikonočním pondělím. Součástí Velikonoc je ale ve Španělsku i pradávný zvyk udělovat milost vězňům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velikonoční svátky jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky. V pořadu Jihomoravský rok jsme tentokrát pátrali po zajímavých velikonočních tradicích, ať už symbolice kraslic nebo jarních mláďátek. Co všechno si do jídla přidat na Zelený čtvrtek? To prozradila cukrářka a pekařka Petra Burianová. Které zdobení kraslic je nejstarší? A proč je dobré si na Velký pátek sedět na rukou nebo se vydat na pouť?

Sklárna v Tasicích na Havlíčkobrodsku o velikonočním víkendu zahájila novou sezónu živé výroby skla. V jedné z nejstarších skláren střední Evropy, proslavené mimo jiné natáčením seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře, ožil oheň v jediné funkční peci.

Jan Bělíček, Standa Biler a Saša Uhlová si v novém dílu Studia Alarm povídali o vztahu Čechů k dětem, nedostupném vzdělání a o násilí na dětech i na ženách během velikonočních svátků. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Velikonoce jsou nejen oslavou jara, ale také se k nim váže spousta tradic. V Dámské jízdě o nich mluví Veronika Králíková alias Bavorovská hospodyňka, kterou právě tradice a jejich historie fascinují. Autorka Mirka Nezvalová probere předvelikonoční přípravy nejen s ní, ale také s kreativní publicistkou Monikou Brýdovou.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zapomeňte na Dubaj, Španělsko nebo Tenerife. Adam Wojnar jde proti proudu – investuje do nemovitostí v Anglii. Proč dává přednost dešti před palmami? Jaké jsou výnosy, rizika a realita britského trhu? V rozhovoru se například dozvíte: - proč Češi milují zahraniční investice - jak funguje trh s nemovitostmi v UK - jak vypadá správa nemovitostí na dálku

Plzeňský Prazdroj je nejen největším výrobcem piva v Česku, ale také symbolem pivovarské tradice sahající až do roku 1842. S ředitelem pivovaru Václavem Šimkem otevíráme témata jako je energetická náročnost výroby piva, stoupající poptávka po nealko sortimentu nebo udržitelnost tradic pro příští generace.

Plzeňský Prazdroj je nejen největším výrobcem piva v Česku, ale také symbolem pivovarské tradice sahající až do roku 1842. S ředitelem pivovaru Václavem Šimkem otevíráme témata jako je energetická náročnost výroby piva, stoupající poptávka po nealko sortimentu nebo udržitelnost tradic pro příští generace.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plzeňský Prazdroj je nejen největším výrobcem piva v Česku, ale také symbolem pivovarské tradice sahající až do roku 1842. S ředitelem pivovaru Václavem Šimkem otevíráme témata jako je energetická náročnost výroby piva, stoupající poptávka po nealko sortimentu nebo udržitelnost tradic pro příští generace.

Vznik Československé republiky v roce 1918 přinesl nejen nezávislost, ale třeba také touhu připomínat lidové zvyky a tradice. Zásadní osobností pro tuto oblast v Českých Budějovicích byla Marie Špengrová, která o sedm let později stála u zrodu místního národopisného sdružení. Jeho historii a význam nyní připomíná výstava v Jihočeském muzeu.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víte, co je ostara? Velmi dávná tradice oslav jara, jak v magazínu Dámská jízda vysvětluje Veronika Králíková alias Bavorovská hospodyňka. Mluvit bude i o dalších zvycích. A kreativní publicistka k tomu přidá inspiraci na jarní úklid a obměnu šatníku. K poslechu zve Mirka Nezvalová.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Kulturním domě Dvorana v Lokti se uskuteční Jarní setkání turistů, které oslaví čtvrt století tradice turistických srazů. Návštěvníci se mohou těšit na představení novinek v oblasti pěší turistiky a cykloturistiky, včetně plánů na modernizaci turistické infrastruktury v Karlovarském kraji.

V Kulturním domě Dvorana v Lokti se uskuteční Jarní setkání turistů, které oslaví čtvrt století tradice turistických srazů. Návštěvníci se mohou těšit na představení novinek v oblasti pěší turistiky a cykloturistiky, včetně plánů na modernizaci turistické infrastruktury v Karlovarském kraji.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Kulturním domě Dvorana v Lokti se uskuteční Jarní setkání turistů, které oslaví čtvrt století tradice turistických srazů. Návštěvníci se mohou těšit na představení novinek v oblasti pěší turistiky a cykloturistiky, včetně plánů na modernizaci turistické infrastruktury v Karlovarském kraji.

Když už na veřejnosti zazní slovo ctnost, je to většinou v souvislosti s tzv. virtue signalling, tedy signalizováním ctnosti. Což je však neřest. Tkví v tom, že se člověk připojuje ke správným kauzám či pronáší správná hesla, aby byl viděn a seznán dobrým. Naopak by jeden pohledal, aby se někde mluvilo o ctnostech i pozitivně. Přitom jsou podmínkou toho, aby mělo vůbec smysl hovořit o hodnotách, jimiž se naopak zaklínáme rádi. Hodnoty jsou cenné, ale bez ctností jsou v lepším případě hesla, v horším kýč. Hodnoty jsou demokratickým konsensem na tom, oč je dobré usilovat. Je to naše společná měna, k níž se stačí přihlásit. Ostatně samo slovo hodnoty pochází z ekonomického slovníku a jako každá měna jsou i hodnoty abstraktní, což znamená, že platí nezávisle na situaci, nezávisle na prostoru, nezávisle na tom, kdo je říká. Vždyť kdo by nakonec rozporoval třeba hodnotu pravdy? Hodnoty ožívají teprve v kontextu ctností. Co je to ctnost? To, co nás činí výtečnými. Tradice zná čtyři kardinální ctnosti: moudrost, spravedlnost, uměřenost a odvahu. Proč je jich více? Protože v případě ctností neplatí absolutna, vyvažují se. Není odvážné vtrhnout na bojiště bez výzbroje; není odvážné druhého nechat v problémech. Odvážné je přiměřeně a moudře se vyzbrojit, k čemuž je třeba znát situaci. To je ostatně pointa ctností: podstatně souvisejí s myšlením, s praktickou moudrostí, možná bychom mohli říct, že se strategií, která však vždy vyžaduje znalost kontextu. Kdo nemá strategii a nerozumí kontextu, ale chce být dobrý, není ctnostný, a může být dokonce nebezpečný. Nemyslet není ctnost.Být ctnostný znamená žít prozkoumaný život; naopak to neznamená žít život někoho, kdo nikdy neudělal chybu. Krásně o tom píše skotský filozof Alasdair MacIntyre, který v knize Etika v konfliktech modernity promýšlí význam ctností pro současnost. Má za to, že bez ctností není dobrý život, vlastně bez ctnostní není žádný život. Člověk pak totiž ztratí smysl pro kontinuitu svého příběhu, nakonec i smysl pro to, kýmže vlastně je. Ale kdože je tedy ctnostný? Podle MacIntyra ne nutně svatoušek. Ctnostné životy ilustruje na velkých osudech dvacátého století. Třeba na spisovateli Vasiliji Grossmanovi, autorovi románu Život a osud a novináři, který mezi prvními vstoupil do koncentračního tábora Treblinka. Jeho reportáže se staly podkladem pro Norimberský proces. To však není celý příběh. Grossman v životě mockrát selhal, několikrát fatálně, třeba když během druhé světové války neodvezl včas svou matku do bezpečí a ona byla popravena nacisty. I tak byl jeho život ctnostný, tvrdí MacIntyre. Jak je to možné?KapitolyI. Umění být osobností [úvod až 11:00]II. Moderní ztráta ctnosti? [11:00 až 19:50] III. Co je to ctnost? [19:50 až 46:30]IV. Jste k smrti zmožení? Tak ještě jeden krok! [46:30 až 57:20]V. Příběh Vasilije Grossmana: Ctnostní nejsou svatoušci. [57:20 až konec]BibliografieHeather, Battely, Virtue, Cambridge: Polity Press, 2015.Alasdair MacIntyre, Ztráta ctnosti, přel. Pavla Sadílková– David Hoffman, Praha: OIKOYMENH, 2004.Alasdair MacIntyre, Ethics in the Conflicts of Modernity: An Essay on Desire, Practical Reasoning, and Narrative, Cambridge: Cambridge University Press, 2020.Platón, Ústava, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2017.

V květnu se, po loňském úspěchu, znovu otevřou dveře běžně nepřístupných podstávkových domů. Zda je 300 let stará podstávka starost, nebo radost, a jestli se v takovém domě dá bydlet i dnes, zajímalo redaktora Jaroslava Hořeního.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K masopustu patří fašank a k fašanku spousta tradic. V dalším vydání cyklu Jihomoravský rok jsme se věnovali typickým fašankovým maskám, šavlovému tanci a také jídlu, které nás má připravit na následující půst. Jaké jsou tradiční masopustní pokrmy? Daří se tradicím návrat i do městských částí? A jaký zájem o tradiční receptury mají žáci na jedné z gastronomických středních škol v Brně? Poslechněte si celý díl!

V historické koželužně Chouara v marockém městě Fez se zvířecí kůže dodnes zpracovávají stejným způsobem jako ve středověku. Boty, brašny či kožené bundy pak místní prodávají ve svých obchůdcích v křivolakých uličkách Fezu a také je vyvážejí do celého světa.

V historické koželužně Chouara v marockém městě Fez se zvířecí kůže dodnes zpracovávají stejným způsobem jako ve středověku. Boty, brašny či kožené bundy pak místní prodávají ve svých obchůdcích v křivolakých uličkách Fezu a také je vyvážejí do celého světa.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po Třech králích začalo masopustní období, tedy čas veselí mezi dvěma postními dobami.

Rychlý mír nečekejme. Je nutné úplně zakázat dovoz plynu a LNG do zemí EU. Jinak dotujeme Putinovu válku na Ukrajině. Magie vánočních betlémů: Tradice, umění a duchovní odkaz Francie. Dávky nemohou nahradit problémy, které nahromadila dlouhodobě mizerná rozpočtová politika. Konec zimního spánku. Snižujte úroky! Mlha v EvropěVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vánoční betlémy ve Francii jsou fascinující směsí tradice, umění a duchovního odkazu. Každoročně ožívají jako ztělesnění radosti a pokory, přivádějí návštěvníky k úžasu svým neodolatelným kouzlem, spojují generace a stávají se mostem mezi vírou a kulturou. Ať už jsme věřící, nevěřící, nebo jen náhodní kolemjdoucí, jejich krása nás unese.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jubilejní 25. Tříkrálová sbírka potrvá do 14. ledna 2025. Největší pravidelnou celostátní dobročinnou sbírku pořádá od roku 2001 Charita Česká republika.

Vánoce jsou dobře zavedené svátky. Tak nějak každý ví, nebo aspoň tuší, co od nich čekat. Pro 1,3 miliardy katolíků na Zemi ale jsou ty letošní Vánoce přeci jen trochu jiné. V průběhu Štědrého večera totiž otevřel papež František veřeje svaté brány ve vatikánské bazilice sv. Petra a fakticky tak zahájil jubilejní rok.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tradice zahájení vánoční besídky kultovním bangerem Flight of the Conchords byla dodržena, a tak „Too Many Dicks on the Dance Floor“ vyprovodilo hned šestici čelistních bohatýrů na marné cestě za hledáním jakéhokoli kréda. Kde nic není, ani Chaun nebere!

Tradice zahájení vánoční besídky kultovním bangerem Flight of the Conchords byla dodržena, a tak „Too Many Dicks on the Dance Floor“ vyprovodilo hned šestici čelistních bohatýrů na marné cestě za hledáním jakéhokoli kréda. Kde nic není, ani Chaun nebere!Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak dlouhá je tradice betlémářství na našem území? Proč vznikla řezbářská škola právě v Králíkách? Kde všude si Sochorovi krátí čas vyřezáváním figurek? K čemu sloužila stará jízdenka z vlaku, kterou Sochorovi objevili při restaurování jednoho betlému? Podařilo se Martinu Sochorovi udělat betlém do třešňové pecky? Proč při vyprávění o své tvorbě používají tak často slovo radost?

Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva, s nímž zmizely z Krušných hor veškeré místní vazby. Tradice jsou podle něj pro soužití zásadní. „Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. V tom vnímám i svou roli jako spisovatele,“ říká Štěpán Javůrek, který je zároveň ředitelem agentury Krušnohoří, která organizuje místní turistický ruch.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva, s nímž zmizely z Krušných hor veškeré místní vazby. Tradice jsou podle něj pro soužití zásadní. „Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. V tom vnímám i svou roli jako spisovatele,“ říká Štěpán Javůrek, který je zároveň ředitelem agentury Krušnohoří, která organizuje místní turistický ruch.

Asi málokterá potravina je v zemích Koruny České tak oblíbená jako pivo. Tradice jeho výroby je starší než je česká státnost a také na severní Hané se pivo vyrábělo už od nepaměti. Vydat se po jeho stopách, po starých pivovarech, stáčírnách i místech, které se kdy piva dotkly je téma klidně hned na několik výletů.

Hosté ve studiu: Evženie Čihalová, členka Rady vlády pro národnostní menšiny za ruskou menšinu, Siarhej Ablameika, historik, spisovatel a novinář běloruské redakce Radia Svobodná Evropa, Vasyl Slivocký, generální vikář Řeckokatolické církve v ČR, farář katedrály svatého Klimenta v Praze. Připravili Tajana Mančalová a Libor Kukal, moderuje Libor Kukal.

Od rozpadu společného státu Čechů a Slováků nás dělí více než 30 let. Během nich neustále zaznívala slova o vzájemné blízkosti a bratrských vztazích, obě země ovšem procházely odlišným vývojem. „Představy lidí o demokracii jsou podobné. Rozdíl je v tom, jak je uchopují politici. Slováci nejsou méně proevropští či více náchylní k populismu, ale mečiarismus nás ovlivnil na roky dopředu,“ míní šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová ve speciální minisérii podcastu Chyba systému.

Pobyt a dokonce i smrt ve věznicích či různě nazývaných koncentračních táborech má v Rusku dlouhou tradici. Pro politické odpůrce, umělce či občanské aktivisty – za cara, komunistů i v současnosti. Právníci Sergej Magnitskij a Alexej Navalnyj zemřeli v ruském vězení v putinovské éře, a to v letech 2009 a 2024.