Podcasts about tradice

Soutěžní recept: Křupavý semenec od Aleny Pirklové. Rada z etikety Ladislava Špačka: zasedací pořádek u svatebního stolu. Tradice hanáckého koláče.

Svatba patřila v životě člověka minulosti mezi nejdůležitější životní události. Nebyla jen záležitostí ženicha a nevěsty, jejich rodičů a nejbližší rodiny, týkala se naopak širokého příbuzenstva i celého společenství obce či města. Svatební rituál měl svá pravidla, která bylo nutné dodržovat. Na Hané taková svatba trvala celý týden.

Soutěžní recept: Křupavý semenec od Aleny Pirklové. Rada z etikety Ladislava Špačka: zasedací pořádek u svatebního stolu. Tradice hanáckého koláče.

Soutěžní recept: Křupavý semenec od Aleny Pirklové. Rada z etikety Ladislava Špačka: zasedací pořádek u svatebního stolu. Tradice hanáckého koláče.

Svatba patřila v životě člověka minulosti mezi nejdůležitější životní události. Nebyla jen záležitostí ženicha a nevěsty, jejich rodičů a nejbližší rodiny, týkala se naopak širokého příbuzenstva i celého společenství obce či města. Svatební rituál měl svá pravidla, která bylo nutné dodržovat. Na Hané taková svatba trvala celý týden.

Soutěžní recept: Křupavý semenec od Aleny Pirklové. Rada z etikety Ladislava Špačka: zasedací pořádek u svatebního stolu. Tradice hanáckého koláče.

Mezinárodní den dětí se slaví po celém světě – a výjimkou není ani Vysočina. Do ulic Jihlavy vyrazily praktikantky Českého rozhlasu Vysočina, aby zjistily, jak tento svátek prožívají místní.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Soutěžní recept: rohlíkové hrudky od Miroslavy Kubové. Rada z etikety: Jak jíst brambory. Tradice českobudějovických Masných krámů sahá až ke Karlu IV.

Masné krámy byly původně drobné obchůdky, kde se prodávalo maso. V minulosti bychom je našli v každém českém a moravském městě nebo městečku. Například v Třeboni, Olomouci nebo Plzni se dochovaly dodnes, i když už samozřejmě neslouží svému původnímu účelu.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů přelomu dubna a května připravil Pavel Kudrna.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů přelomu dubna a května připravil Pavel Kudrna.

Tradice sborového zpívání je u nás silně zakořeněná. Každé město i větší vesnice má nějaký svůj sbor. Například ve Frýdlantu nad Ostravicí jich působí hned několik. Naše redaktorka vybrala dva z nich a z každého zvolila rozhovor s mladou zaměstnanou ženou - matkou.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tradice sborového zpívání je u nás silně zakořeněná. Každé město i větší vesnice má nějaký svůj sbor. Například ve Frýdlantu nad Ostravicí jich působí hned několik. Naše redaktorka vybrala dva z nich a z každého zvolila rozhovor s mladou zaměstnanou ženou - matkou.

Semana Santa neboli velikonoční Svatý týden ve Španělsku, to jsou hlavně okázalé a emotivní náboženské průvody v ulicích měst. Začínají na Květnou neděli a končí den před velikonočním pondělím. Součástí Velikonoc je ale ve Španělsku i pradávný zvyk udělovat milost vězňům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velikonoční svátky jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky. V pořadu Jihomoravský rok jsme tentokrát pátrali po zajímavých velikonočních tradicích, ať už symbolice kraslic nebo jarních mláďátek. Co všechno si do jídla přidat na Zelený čtvrtek? To prozradila cukrářka a pekařka Petra Burianová. Které zdobení kraslic je nejstarší? A proč je dobré si na Velký pátek sedět na rukou nebo se vydat na pouť?

Sklárna v Tasicích na Havlíčkobrodsku o velikonočním víkendu zahájila novou sezónu živé výroby skla. V jedné z nejstarších skláren střední Evropy, proslavené mimo jiné natáčením seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře, ožil oheň v jediné funkční peci.

Jan Bělíček, Standa Biler a Saša Uhlová si v novém dílu Studia Alarm povídali o vztahu Čechů k dětem, nedostupném vzdělání a o násilí na dětech i na ženách během velikonočních svátků. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Velikonoce jsou nejen oslavou jara, ale také se k nim váže spousta tradic. V Dámské jízdě o nich mluví Veronika Králíková alias Bavorovská hospodyňka, kterou právě tradice a jejich historie fascinují. Autorka Mirka Nezvalová probere předvelikonoční přípravy nejen s ní, ale také s kreativní publicistkou Monikou Brýdovou.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zapomeňte na Dubaj, Španělsko nebo Tenerife. Adam Wojnar jde proti proudu – investuje do nemovitostí v Anglii. Proč dává přednost dešti před palmami? Jaké jsou výnosy, rizika a realita britského trhu? V rozhovoru se například dozvíte: - proč Češi milují zahraniční investice - jak funguje trh s nemovitostmi v UK - jak vypadá správa nemovitostí na dálku

Plzeňský Prazdroj je nejen největším výrobcem piva v Česku, ale také symbolem pivovarské tradice sahající až do roku 1842. S ředitelem pivovaru Václavem Šimkem otevíráme témata jako je energetická náročnost výroby piva, stoupající poptávka po nealko sortimentu nebo udržitelnost tradic pro příští generace.

Plzeňský Prazdroj je nejen největším výrobcem piva v Česku, ale také symbolem pivovarské tradice sahající až do roku 1842. S ředitelem pivovaru Václavem Šimkem otevíráme témata jako je energetická náročnost výroby piva, stoupající poptávka po nealko sortimentu nebo udržitelnost tradic pro příští generace.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plzeňský Prazdroj je nejen největším výrobcem piva v Česku, ale také symbolem pivovarské tradice sahající až do roku 1842. S ředitelem pivovaru Václavem Šimkem otevíráme témata jako je energetická náročnost výroby piva, stoupající poptávka po nealko sortimentu nebo udržitelnost tradic pro příští generace.

Vznik Československé republiky v roce 1918 přinesl nejen nezávislost, ale třeba také touhu připomínat lidové zvyky a tradice. Zásadní osobností pro tuto oblast v Českých Budějovicích byla Marie Špengrová, která o sedm let později stála u zrodu místního národopisného sdružení. Jeho historii a význam nyní připomíná výstava v Jihočeském muzeu.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víte, co je ostara? Velmi dávná tradice oslav jara, jak v magazínu Dámská jízda vysvětluje Veronika Králíková alias Bavorovská hospodyňka. Mluvit bude i o dalších zvycích. A kreativní publicistka k tomu přidá inspiraci na jarní úklid a obměnu šatníku. K poslechu zve Mirka Nezvalová.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Kulturním domě Dvorana v Lokti se uskuteční Jarní setkání turistů, které oslaví čtvrt století tradice turistických srazů. Návštěvníci se mohou těšit na představení novinek v oblasti pěší turistiky a cykloturistiky, včetně plánů na modernizaci turistické infrastruktury v Karlovarském kraji.

V historické koželužně Chouara v marockém městě Fez se zvířecí kůže dodnes zpracovávají stejným způsobem jako ve středověku. Boty, brašny či kožené bundy pak místní prodávají ve svých obchůdcích v křivolakých uličkách Fezu a také je vyvážejí do celého světa.

V historické koželužně Chouara v marockém městě Fez se zvířecí kůže dodnes zpracovávají stejným způsobem jako ve středověku. Boty, brašny či kožené bundy pak místní prodávají ve svých obchůdcích v křivolakých uličkách Fezu a také je vyvážejí do celého světa.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po Třech králích začalo masopustní období, tedy čas veselí mezi dvěma postními dobami.

Rychlý mír nečekejme. Je nutné úplně zakázat dovoz plynu a LNG do zemí EU. Jinak dotujeme Putinovu válku na Ukrajině. Magie vánočních betlémů: Tradice, umění a duchovní odkaz Francie. Dávky nemohou nahradit problémy, které nahromadila dlouhodobě mizerná rozpočtová politika. Konec zimního spánku. Snižujte úroky! Mlha v EvropěVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vánoční betlémy ve Francii jsou fascinující směsí tradice, umění a duchovního odkazu. Každoročně ožívají jako ztělesnění radosti a pokory, přivádějí návštěvníky k úžasu svým neodolatelným kouzlem, spojují generace a stávají se mostem mezi vírou a kulturou. Ať už jsme věřící, nevěřící, nebo jen náhodní kolemjdoucí, jejich krása nás unese.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jubilejní 25. Tříkrálová sbírka potrvá do 14. ledna 2025. Největší pravidelnou celostátní dobročinnou sbírku pořádá od roku 2001 Charita Česká republika.

Tradice zahájení vánoční besídky kultovním bangerem Flight of the Conchords byla dodržena, a tak „Too Many Dicks on the Dance Floor“ vyprovodilo hned šestici čelistních bohatýrů na marné cestě za hledáním jakéhokoli kréda. Kde nic není, ani Chaun nebere!

Tradice zahájení vánoční besídky kultovním bangerem Flight of the Conchords byla dodržena, a tak „Too Many Dicks on the Dance Floor“ vyprovodilo hned šestici čelistních bohatýrů na marné cestě za hledáním jakéhokoli kréda. Kde nic není, ani Chaun nebere!Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak dlouhá je tradice betlémářství na našem území? Proč vznikla řezbářská škola právě v Králíkách? Kde všude si Sochorovi krátí čas vyřezáváním figurek? K čemu sloužila stará jízdenka z vlaku, kterou Sochorovi objevili při restaurování jednoho betlému? Podařilo se Martinu Sochorovi udělat betlém do třešňové pecky? Proč při vyprávění o své tvorbě používají tak často slovo radost?

Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva, s nímž zmizely z Krušných hor veškeré místní vazby. Tradice jsou podle něj pro soužití zásadní. „Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. V tom vnímám i svou roli jako spisovatele,“ říká Štěpán Javůrek, který je zároveň ředitelem agentury Krušnohoří, která organizuje místní turistický ruch.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva, s nímž zmizely z Krušných hor veškeré místní vazby. Tradice jsou podle něj pro soužití zásadní. „Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. V tom vnímám i svou roli jako spisovatele,“ říká Štěpán Javůrek, který je zároveň ředitelem agentury Krušnohoří, která organizuje místní turistický ruch.

Hosté ve studiu: Evženie Čihalová, členka Rady vlády pro národnostní menšiny za ruskou menšinu, Siarhej Ablameika, historik, spisovatel a novinář běloruské redakce Radia Svobodná Evropa, Vasyl Slivocký, generální vikář Řeckokatolické církve v ČR, farář katedrály svatého Klimenta v Praze. Připravili Tajana Mančalová a Libor Kukal, moderuje Libor Kukal.

Od rozpadu společného státu Čechů a Slováků nás dělí více než 30 let. Během nich neustále zaznívala slova o vzájemné blízkosti a bratrských vztazích, obě země ovšem procházely odlišným vývojem. „Představy lidí o demokracii jsou podobné. Rozdíl je v tom, jak je uchopují politici. Slováci nejsou méně proevropští či více náchylní k populismu, ale mečiarismus nás ovlivnil na roky dopředu,“ míní šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová ve speciální minisérii podcastu Chyba systému.

Pobyt a dokonce i smrt ve věznicích či různě nazývaných koncentračních táborech má v Rusku dlouhou tradici. Pro politické odpůrce, umělce či občanské aktivisty – za cara, komunistů i v současnosti. Právníci Sergej Magnitskij a Alexej Navalnyj zemřeli v ruském vězení v putinovské éře, a to v letech 2009 a 2024.