Podcasts about komunita

⏱ Prvních 20 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 40 minut pro předplatitele patreon.com/dopravnipodcast a herohero.co/dopravnipodcast

Každou zimu patří slovenská Nitra na jeden den ledním medvědům. Ne těm ze severního pólu ani žádnému hokejovému týmu, ale skupině nadšených otužilců. Letos tam uspořádali už 14. ročník celoslovenského srazu, který má kromě koupání ve studené vodě i dobročinný rozměr – vybrat peníze pro nemocnou holčičku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⏱ Prvních 14 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 26 minut pro předplatitele patreon.com/dopravnipodcast a herohero.co/dopravnipodcast

Komunita verzus masa. Alebo keď komunita so svojimi živými a osobnými vzťahmi lieči anonymitu beztvarej masy. Naviac – oblečená do krásy a naplnená umením, vôňou kávy či chuťou dobrôt. To všetko v kontexte fenoménu, akým je film a jeho „svätostánky“. Áno, mám na mysli kiná.Ako sa zmenili od toho prvého plateného premietania bratov Lumiérovcov v Paríži z roku 1895?Prešli si skromnými začiatkami, boomom 30-tych až 50-tych rokov, následnou krízou, súbojom s televíziou i miléniovými výzvami digitalizácie. A dnes v dobe multiplexov, či domáceho streamovania sa zas o život a pozornosť hlásia malé, komunitné, s vôňami – nielen spomínanej kávy či dobrôt, ale i človečiny.Na fenomén sa pozrieme s Dominikom Hroncom, ktorý stojí za čerstvým prírastkom v Bratislave.Nakoľko môže samotné filmové umenie prežívané komunitne pomôcť našej rozdelenej a rozhádanej spoločnosti?„Keď sa o sto rokov budú študovať dejiny umenia, toto bude kapitola čiernej diery. Z umelcov sa museli stať aktivisti, ktorí sa vo verejnom priestore museli postaviť za identitu krajiny, ktorú svojou prácou vytvárajú,“ hovorí Dominik Hronec, filmový distribútor. „Pomaly každá verejná inštitúcia je toxická, vysoko neprofesionálna a provinčná,“ hovorí o správe rezortu pod gesciou Martiny Šimkovičovej a Lukáša Machalu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Komunita lidí, kteří se v Česku věnují dálkovému bruslení, se rozrůstá, myslí si Jan Stodola, legenda domácího dálkového bruslení. Spoluautor knihy Na bruslích Českou republikou a objevitel nespočtu bruslařských tras na českých řekách a vodních plochách v podcastu Casablanca sdílí zážitky z aktuální bruslařské sezony. Ta by, jak doufá, mohla trvat až do května.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunita verzus masa. Alebo keď komunita so svojimi živými a osobnými vzťahmi lieči anonymitu beztvarej masy. Naviac – oblečená do krásy a naplnená umením, vôňou kávy či chuťou dobrôt. To všetko v kontexte fenoménu, akým je film a jeho „svätostánky“. Áno, mám na mysli kiná.Ako sa zmenili od toho prvého plateného premietania bratov Lumiérovcov v Paríži z roku 1895?Prešli si skromnými začiatkami, boomom 30-tych až 50-tych rokov, následnou krízou, súbojom s televíziou i miléniovými výzvami digitalizácie. A dnes v dobe multiplexov, či domáceho streamovania sa zas o život a pozornosť hlásia malé, komunitné, s vôňami – nielen spomínanej kávy či dobrôt, ale i človečiny.Na fenomén sa pozrieme s Dominikom Hroncom, ktorý stojí za čerstvým prírastkom v Bratislave.Nakoľko môže samotné filmové umenie prežívané komunitne pomôcť našej rozdelenej a rozhádanej spoločnosti?„Keď sa o sto rokov budú študovať dejiny umenia, toto bude kapitola čiernej diery. Z umelcov sa museli stať aktivisti, ktorí sa vo verejnom priestore museli postaviť za identitu krajiny, ktorú svojou prácou vytvárajú,“ hovorí Dominik Hronec, filmový distribútor. „Pomaly každá verejná inštitúcia je toxická, vysoko neprofesionálna a provinčná,“ hovorí o správe rezortu pod gesciou Martiny Šimkovičovej a Lukáša Machalu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se čím dál víc rozcházím s ezo komunitou, ale ne se spiritualitou? Tak zní název příspěvku, který Karolína alias Kaya Čmielová přidala na své sociální sítě. Pojmenovává v něm nešvary, na které narazila ve skupinách, které spojuje alternativní spiritualita. Na příspěvek reagovaly stovky lidí, kteří její zkušenost sdílejí.

Proč se čím dál víc rozcházím s ezo komunitou, ale ne se spiritualitou? Tak zní název příspěvku, který Karolína alias Kaya Čmielová přidala na své sociální sítě. Pojmenovává v něm nešvary, na které narazila ve skupinách, které spojuje alternativní spiritualita. Na příspěvek reagovaly stovky lidí, kteří její zkušenost sdílejí.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Komunita: Zůstávejme spolu, porosteme spolu - Michal Apetauer (30.11.2025) by CityHouse Brno

Voice: Magda Neporová, Štěpán Švagr, David Hora

Komunita: Komunita smíchu a pláče – Chenza Šeda (23.11.2025) by CityHouse Brno

České zemědělství roste tam, kde se protne tradice, technologie a poctivost. V podcastu Forbes BrandVoice Lucie Martínková z Martínkovy farmy a Václava Osička z Doubravského dvora mluví o tom, jak budovat komunitu zákazníků a obstát v tvrdé ekonomice. Oba podniky mají ocenění Regionální potravina a dokazují, že kvalita vzniká přímo „u dvora“.

Lepší pochyby 3. - Komunita víry bude ve svém středu mít lidi ve všech čtyřech fázích víry: v jednoduchosti, komplexitě, zamotanosti, i v harmonii. Naším úkolem je vytvořit prostředí, kde lidé mohou svou víru žít v souladu s fází, kde se nacházejí. Abychom toho mohli docílit, potřebujeme mít nějaký sjednocující cíl pro všechny fáze. Pomůže nám začít s koncem v mysli. Začínat s myšlenou na konec znamená mít jasnou představu cíle. Znamená to vědět, kam směřujeme. To nám umožní lépe pochopit, kde se v současnosti nacházíme, a nasměrovat své kroky správným směrem. Co by mohl být tedy pro nás ten konec, který bychom měli mít na mysli? “V Kristu Ježíši přece záleží na víře, která se projevuje láskou.” To je cíl víry. Platí pro všechny fáze. Komunita, která prosazuje víru projevující se láskou, ve svém středu vítá lidi na jakémkoliv bodě své cesty. Pochybnosti jsou důležité, dekonstrukce je nutná, rekonstrukce je naplňující. Na druhé straně zkušenosti, v druhé naivitě, začínáme znovu mít jistotu, už ale bez potřeby vnímat nesouhlas jako válku. Když se nakonec postavíme před Boha, otázka nebude znít: Pochyboval jsi? Bude znít: Miloval jsi? Víra není absence pochyb. Víra je přítomnost lásky.

Málokterý startup vzbudil v Česku takovou pozornost jako Knihobot! Žaneta Kratochvílová, brand manažerka Knihobotu, přijala naše pozvání na Reshoperu a povídala si s námi o cirkulární ekonomice, čtenářské komunitě i změně návyků českých zákazníků. Jak se Knihobotu daří v zahraničí a proč otevírají offline pobočky? Tenhle díl šustí papírem i spoustou know-how. Užijte si ho. Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální nástroj pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival. 

Komunita: Vyznávání hříchů - Jakub Peša (16.11.2025) by CityHouse Brno

Komunita: Rodina kolem stolu - Chenza Šeda (09.11.2025) by CityHouse Brno

Komunita: Večeře Páně - Jakub Peša (02.11.2025) by CityHouse Brno

Hot Topic - Ožehavá témata o kterých se v církvi tolik nemluví. Otevřená série, ve které se budeme jednou za čas věnovat jednomu z témat, o která jste si sami napsali. ICF Praha (Mezinárodní křesťanské společenství) je moderní křesťanská církev postavená na biblických základech, která je dynamická, současná a je blízko lidem. ICF Praha vedou pastoři Daniel a Kristýna Skokanovi. Buďte s námi v Kontaktu Web: https://www.icf-praha.cz/ Instagram: / icfpraha Facebook: / icfpraha TikTok / icfpraha V neděli v 10:00 probíhají veřejné bohoslužby (celebrations) v Kostele na lodi, Praha 7 - Holešovice Nejste z Prahy? Najděte ICF ve vašem okolí: https://icf.church/locations #icf #cirkev #celebration #amazingstories#icf #cirkev #celebration #hottopics

Slováci vo svete: Uránový kráľ Štefan Boleslav Roman. Slovenská komunita v Bulharsku. Pútnické miesto Kalvária v Predajnej

Poslednú epizódu o přátelení sme sa rozhodli urobiť o komunite a komunitnejšom spôsobe nažívania. Aké to je spoliehať sa nas svoju ex aj po rozchode, nám povedali Nina a Káťa. O hojivej praxi spoločných večerí u seba doma pre svoje široké kámošstvo zase Linda a Teri. A Anna nám dala nahliadnuť do svojho experimentálneho bývania so svojími blízkymi v sociálnom družstve.Kniha o ktorej rozprávali Linda: Hanging Out: The Radical Power of Killing Time - Sheila Liming

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou. —Podcast Raut vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz a vychází každé 3-4 týdny. Přihlaste se k odběru tranzit.cz a Alarmu na platformách Apple Podcasts, SoundCloud nebo Spotify, ať vám žádný díl neunikne. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. Epizodou vás provázely Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou z tria Bláznivé bruschetty. Fotografkou série je Viktorie Macánová.IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025  

„Když jsem se přistěhovala do Prahy, měla jsem pocit, že tu něco chybí. Hledala jsem pocit úplné svobody, kde mě nikdo nesoudí,” říká v hotcastu Pot Devon Hudak alias DJka Dev Saints. S moderátory Eliškou Soukupovou a Karlem Vladykou mluvila o nočním životě, kde lze bezpečně splynout s vhodnou komunitou a zažít spirituální přesah s trans lidmi i migranty. Kde se dá taková komunita najít?

Církevní komunita Sant'Egidio pomáhá potřebným ve více než 70 zemích světa, v Česku působí také v Olomouci. Chce, aby se lidé na okraji společnosti cítili přijatí.

Před čtyřmi lety začínala Káča Turek s pojízdnou kavárnou/koňským povozem Na ulici. Dnes má pojízdné kavárny dvě a vede také úžasnou kavárnu v Parku Střed. Není na to sama, obklopuje se skvělými lidmi, kteří jí ve všem pomáhají a přicházejí i se svými nápady, kterých ovšem samotná Káča má plnou hlavu. Né všechny může hned uskutečnit, ale už nyní se mohou návštěvníci Parku Střed těšit přes sezónu na 80 akcí. Chybět nebude již tradiční busking, 1. Kávový festival či 1. května Znovuzrozeniny Parku Střed. Pochopitelně vše ve společnosti výborné kávy a spousty dobrého jídla. Povídání nejen o kávě si nenechte ujít v dnesním Ponte reports.

Sousedé mívají podobné nápady na zlepšováky svého okolí. Často si to ale nemají kde říct. Prostor k setkávání vytváří Místní akční skupina Region Kunětické hory.

Sousedé mívají podobné nápady na zlepšováky svého okolí. Často si to ale nemají kde říct. Prostor k setkávání vytváří Místní akční skupina Region Kunětické hory.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Benediktini patří k nejstarším řeholním řádům a platí to i pro jejich ženskou větev. První ženský klášter v Čechách založila u sv. Jiří na Pražském hradě Mlada Přemyslovna v roce 973. Dnes v Praze benediktinky najdete v poutním areálu na Bílé Hoře, kde od roku 2007 sídlí českoněmecká komunita Venio.

Technologický talent Česku nechybí, ale občas se tu nedostává hlad po úspěchu. Komunita kolem Czech Founders usiluje o to, aby počet startupových foundrů stoupl během desetiletí z tisíce na deset tisíc. Spoluzakladatel a řídící partner Czech Founders VC Václav Pavlečka říká, že jednou z hlavních motivací k tomu něco změnit a udělat něco velkého může být i vnitřní naštvání a touha něco změnit. Podle něj je také důležité vytvořit mnohem silnější efekt „sněhové koule“, tedy podpořit kulturu zpětného investování zkušených foundrů a sdílení know-how, podobně jako je to běžné v Silicon Valley.A co se ještě dozvíte:zda mají studenti dostatečné zázemí a motivaci k vlastnímu podnikáníjak formovat úspěšný zakladatelský tým a zda musí zakladatelé start-upů nutně pocházet z technologických školčím nastartovat efekt „sněhové koule“ v českém startupovém ekosystému a jak propojit úspěšné zakladatele s mladými startupistyproč evropské start-upy zaostávají a jaké jsou hlavní překážky růstu a expanzezda si čeští foundeři umějí říci o investici a zda je v Česku dostatek kapitálučím mohou foundrům pomoci startupové akcelerátory, jako je například program Sherpa od Czech Founders VCjak se mění mentalita českých podnikatelů a jaké jsou ambice pro následující dekáduTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jedna z nejpopulárnějších reality show českého éteru Bachelor nabírá s blížícím se finále na obrátkách. Napjatá atmosféra v ní ale panovala od začátku, stejně jako nebyla nouze o senzační zprávy o soukromí 18 soutěžících, které se na řecký ostrov přiletěly ucházet o přízeň jednoho muže. Ty první se objevily už při zveřejnění medailonků jednotlivých dívek. Pozornost a pohoršení, jaké vyvolalo zjištění, že jedna z účastnit natáčela filmy pro dospělé, přitom udivila i moderátorku pořadu Zorku Hejdovou. Překvapivá nebyla jen míra zájmu, kterou informace vzbudila, ale i rychlost, s jakou byla „malá Denisa“ identifikována. To podle Hejdové o společnosti a jejím pokrytectví také něco vypovídá. Že by šlo ze strany televize o kalkul a využívání lidí za účelem zvyšování sledovanosti odmítá. „Vědí, proč a za čím tam jdou. Má to pro ně spoustu bonusů a je na každém, jestli se odhodlá do něčeho takového jít. Jde pak s kůží na trh, a s tím se musí počítat, říká. Sama dobře ví, o čem mluví. Ze všech nejvíc to často schytává ona sama. Tomu, jak je, eufemisticky řečeno, nedokonalá, čelí s každým dalším projektem nebo příspěvkem na Instagramu posledních patnáct let. Kdysi v reakci na to nechtěla dva dny vycházet z bytu, postupem času si ale vytvořila ochranný štít. Že by se někdy dostala do stavu, kdy se jí nenávistné komentáře nebudou dotýkat vůbec, nepředpokládá. Paradoxně jako jedna z nejzákeřnější komunit na sociálních sítích se přitom ukázaly matky. I kvůli jejich nevyžádaným radám přestala svoje soukromí sdílet. Občas má sice ještě tendenci nějaké téma otevřít a se svými sledujícími ho rozebrat, protože věří, že by to mohlo být přínosné pro ni i pro druhé, pak si ale uvědomí, kolika nepřejícím a zákeřným reakcím by byla vystavena, a radši od toho zase upustí. Co naopak v plánu má, jak se dělá „dobrá televize“, čím si vysvětluje, že žen je v její profesi výrazně méně, jaký názor má na estetické úpravy zevnějšku, nebo jak se jí daří balancovat mezi prací a rodičovstvím, si poslechněte v našem rozhovoru.

Máš strach ze ztráty kontroly? Je to normální a řekneme ti proč... Z kolika procent jsi zodpovědný/á za své štěstí? A co za svou energii? A proč je seberozvoj ultimátním nástrojem pro snižování utrpení? Dnešní host je Jarda Jirák alias Neurazitelny.cz. Bavíme se o psychických nástrahách, které člověku komplikují život, ale nemusí! Proč kolem sebe "potřebujeme" tolik narcistů a energetických upírů? Jak zasadit první semínko všímavosti a prožívání? Kdo jsi, když ztratíš kontrolu? Jak vytvořit více akceschopných momentů? Proč člověk potřebuje protivníky, když nemá naplněnej život? Co je to parazitické myšlení? Poslední měsíc slev na⁠ Půlroční Akademii 2025 se slevou 1400,- ⁠⁠ - Naděl někomu nebo sobě dárek, který tě doopravdy bude obohacovat 6 měsíců a víc: Vzdělávání, Biohacking, Komunita, Přátele. Vydej se na cestu poznávání s námi! Partneři epizody: Ticketmaster.cz ⁠⁠⁠⁠Ticketmaster.cz⁠⁠⁠⁠⁠ je globální lídr v prodeji vstupenek, u kterého si můžete vybrat ze stovky akcí. Brzy k nám zavítají například Jamie Cullum, Lenny Kravitz, The Rasmus, Lionel, RichieJamie xx, The Lumineers, Iron Maiden. V nabídce je toho ale mnohem mnohem víc, tak jděte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ticketmaster.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a jednou za čas si akci dopřejte. ⁠⁠Macromo⁠⁠V našich střevech se nachází více bakterií, než je buněk v našem těle. Říká se jim dohromady mikrobiom! Jaký mikrobiom je ale ten zdravý? Věda nám ukazuje, že zatím nevíme, co ale víme poměrně s jistotou, že je výhodná vysoká diverzita těhle bakterií a tu zjistíte díky novým testům microbiomu od našich parťáku z Macroma, tak jdi na ⁠⁠Macromo.com/bwa⁠⁠ a pořiď si Macromo mikrobiom test s 10% slevou. ⁠⁠Macromo.com/bwa⁠⁠ ⁠⁠Uplife.cz⁠⁠⁠ - Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠ Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠  nebo⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook      ⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠Odebírej krátký VIP formát na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 36! Nejdůležitější koncepty a uvědomění do 10 minut! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠⁠⁠ Minutáž: 03:48 Co je v Jardovi teď živé 05:27 Daří se Ti tříbit věci, co Tě baví? 15:30 Všechno co nás baví obsahuje riziko... 22:02 Odvádění pozornosti & Zpátky k Budhismu 32:08 Naplněný život VS Distrakce 34:48 Odpovědnost & Kdo jsme 41:39 Proč se rozvíjet 46:57 Sebev***dy na Východě & Západě 49:44 Co je opravdu smysl života 52:40 Pomíjivost života 53:49 Parkinsonův zákon 59:02 Utrpení & Bolest 01:07:40 3 tlačítka 01:10:41 Svět je rozbitý & Buďme víc 01:15:33 Posmrtný život 01:20:06 Utváření smyslu v životě 01:21:55 Jak být inherentně šťastnější 01:28:17 Konspirační teorie & Náboženství 01:32:45 Je tedy výhodné věřit? 01:34:58 Koncept národů & Vnímání reality 01:40:16 Zkoušej věci! 01:44:29 Jak vnímáme subjektivně čas? 01:48:37 Rozbíjení vesmíru 01:51:00 Každý jsme unikátní 01:52:46 Pravda o šavlozubých tygrech & Příběhy 01:58:22 Jaký příběh si chceš vyprávět o světě? 01:05:13 Závěr

Republikán Donald Trump v jednom z nerozhodnutých států Michiganu možná nasbírá poněkud nečekaně některé hlasy muslimských voličů. Demokratická kandidátka a současná viceprezidentka Kamala Harrisová totiž letos nejspíš ztratila přízeň velké části místní početné komunity amerických Arabů. Jak slyšela naše reportérka Jana Karasová, důvodem je hlavně postoj americké vlády k eskalující válce na Blízkém východě po loňském útoku Hamásu na Izrael.

„V hebrejčine je obsahom pojmu pokánie cesta naspäť, k svojim počiatkom. Inak – vrátiť sa k sebe samému, k takému, aký som v skutočnosti“, hovorí rabín Miša Kapustin. A takúto cestu k sebe podľa neho potrebuje aj Slovensko zmietané rozdelením. Rabín pritom používa obraz „pohľadu do zrkadla“.Aj on bol terčom vraha zo Zámockej. A cez neho aj komunita za ním. Komunita, ktorá je na Slovensku síce menšia ako tá vietnamská či tá z Číny, no historicky je so Slovenskom previazaná od nepamäti.Miša Kapustin, hlavný liberálny rabín Slovenska. A za ním dvojtisícová komunita židov. Menšina národnostná i náboženská.Ako sa žije s vedomím, že ste „terčom“? S vedomím, že ste boli na zozname radikála, ktorý neváhal zabíjať len z nenávisti k inakosti? Naviac terčom v čase, keď sa takýmito terčami stávajú ďalší. Mimovládne organizácie, kultúrne inštitúcie či novinári. A rovno pričinením vládnych politikov, ktorí z nich robia či už „krvilačných bastardov“, alebo podhadzujú anonymnej mase sveta sociálnych sietí videá s útokmi na nich. Ako na takúto realitu terčov? A ako z nej? Téma pre židovského rabína Mišu Kapustina. „Bohužiaľ podobné veci (vražda na Zámockej) sa môžu opakovať. Nikdy nevieš, čo má kto v hlave. Toho mladého muža si totiž predtým všimol len málokto. A málokto ho bral vážne“, upozorňuje rabín Kapustin. V tomto vidí možné zdroje radikalizácie. Cestou de-radikalizácie je potom podľa neho opak prehliadania jednotlivcov a opak toho, že sa im nedáva váha. Nebezpečenstvom pre jednu spoločnosť vidí v prejavoch nenávisti a vulgarizmu. „Viem, prečo sa to robí. Nenávisť totiž spája ľudí ľahšie, ako prejavy priazne či argumenty. Kto tu už číta programy strán. Ale ak voči oponentovi použiješ nenávistné prejavy, k tomu jednoduchou rečou, si vypočutý oveľa rýchlejšie“, ilustruje Kapustin. Konštatuje pritom, že takýto postup síce môže vyhrávať voľby, no neprináša dobré výsledky. „Odporúčal by som, aby sme sa viac pozerali do zrkadla. Aby každý jeden nezabudol, kto vlastne je. Zrkadlo to ukáže. Lebo často zabúdame, kto sme, kvôli funkciám, maskám, ktoré si nasadzujeme...To vystaveniu sa zrkadlu je prvá vec, ktorú by som odporučil. A druhá je, aby sme nestrácali ľudskosť“, hovorí rabín Miša Kapustin. A dodáva, že jeho tretím odporúčaním je menej kritiky len pre samotnú kritiku. „Kritika je stratou času, ak za ňou nie sú ďalšie kroky. Ak ale vieš, aký bude druhý a tretí krok, vtedy má význam“. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„V hebrejčine je obsahom pojmu pokánie cesta naspäť, k svojim počiatkom. Inak – vrátiť sa k sebe samému, k takému, aký som v skutočnosti“, hovorí rabín Miša Kapustin. A takúto cestu k sebe podľa neho potrebuje aj Slovensko zmietané rozdelením. Rabín pritom používa obraz „pohľadu do zrkadla“.Aj on bol terčom vraha zo Zámockej. A cez neho aj komunita za ním. Komunita, ktorá je na Slovensku síce menšia ako tá vietnamská či tá z Číny, no historicky je so Slovenskom previazaná od nepamäti.Miša Kapustin, hlavný liberálny rabín Slovenska. A za ním dvojtisícová komunita židov. Menšina národnostná i náboženská.Ako sa žije s vedomím, že ste „terčom“? S vedomím, že ste boli na zozname radikála, ktorý neváhal zabíjať len z nenávisti k inakosti? Naviac terčom v čase, keď sa takýmito terčami stávajú ďalší. Mimovládne organizácie, kultúrne inštitúcie či novinári. A rovno pričinením vládnych politikov, ktorí z nich robia či už „krvilačných bastardov“, alebo podhadzujú anonymnej mase sveta sociálnych sietí videá s útokmi na nich. Ako na takúto realitu terčov? A ako z nej? Téma pre židovského rabína Mišu Kapustina. „Bohužiaľ podobné veci (vražda na Zámockej) sa môžu opakovať. Nikdy nevieš, čo má kto v hlave. Toho mladého muža si totiž predtým všimol len málokto. A málokto ho bral vážne“, upozorňuje rabín Kapustin. V tomto vidí možné zdroje radikalizácie. Cestou de-radikalizácie je potom podľa neho opak prehliadania jednotlivcov a opak toho, že sa im nedáva váha. Nebezpečenstvom pre jednu spoločnosť vidí v prejavoch nenávisti a vulgarizmu. „Viem, prečo sa to robí. Nenávisť totiž spája ľudí ľahšie, ako prejavy priazne či argumenty. Kto tu už číta programy strán. Ale ak voči oponentovi použiješ nenávistné prejavy, k tomu jednoduchou rečou, si vypočutý oveľa rýchlejšie“, ilustruje Kapustin. Konštatuje pritom, že takýto postup síce môže vyhrávať voľby, no neprináša dobré výsledky. „Odporúčal by som, aby sme sa viac pozerali do zrkadla. Aby každý jeden nezabudol, kto vlastne je. Zrkadlo to ukáže. Lebo často zabúdame, kto sme, kvôli funkciám, maskám, ktoré si nasadzujeme...To vystaveniu sa zrkadlu je prvá vec, ktorú by som odporučil. A druhá je, aby sme nestrácali ľudskosť“, hovorí rabín Miša Kapustin. A dodáva, že jeho tretím odporúčaním je menej kritiky len pre samotnú kritiku. „Kritika je stratou času, ak za ňou nie sú ďalšie kroky. Ak ale vieš, aký bude druhý a tretí krok, vtedy má význam“. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Na internetu existují různé volně dohledatelné statistiky. Obecně se ale uvádí, že v Evropě je průměrně 20 % žen v IT. U nás v Česku je to jen 11 %. Jsme tak na pomyslném chvostu,“ říká CEO projektu ReactGirls Zuzana Vlachovská. „Problém vidím už v začátcích. My se s tím snažíme bojovat i skrze vládní aktivity, jako je projekt IT je pro holky!, ve kterém vysíláme kolegyně do středních škol, aby motivovaly holky ke studiu IT,“ dodává Vlachovská.

Na Slovensku patrí vekom do spoločnosti nemnohých. Spája sa s našim jediným veľtokom – Dunajom, ktorý je so svojimi vyše 2800 kilometrami európskou riečnou dvojkou. A prechádza naprieč spoločenskými zriadeniami. Už sto rokov je rámcom pre živú spleť vzťahov, priateľstiev, kamarátstiev. Bol už pri odhalení mohyly na Bradle a aktuálne pracuje na tom, aby sa z Bratislavy ako hlavného mesta na Dunaji stalo aj „boat city“, čiže metropola, ktorá počíta pri riešení svojej mobility aj s vodou a dopravou na nej. Dnešné RánoNahlas je netypicky vodácke. O najstaršom vodáckom klube v týchto končinách. A ak sme nedávno s Alexandrou Kusou konštatovali, že nám tu chýba kontinuita, bez ktorej sme nepoučiteľní, dnes sa pozrieme na storočné kontinuum komunity okolo vodáckeho klubu Dunajčík. S jedným z jeho niekdajších predsedov Vladimírom Mišíkom a Ondrejom Michalíkom, jeho súčasným animátorom. „Moje prvé vnemy, ktoré si pamätám, sa spájajú s Dunajom. Sme v stane, na brehu rieky. Vidím nad sebou rozžiarené nebo hviezd, ktoré v meste človek nevidí. Počujem tajomný hukot rieky v tme. Občas prejde okolo loď. Bol to nesmierne silný zážitok, akýsi pocit majestátna a kontaktu s prírodou“, spomína Vladimír Mišík, jeden z dvanástich predsedov Dunajčíka v jeho storočnej histórii.Ondrej Michalík, ktorý je „dušou“ dnešného živého vodáckeho klubu zas hovorí o slobode, ktorú nachádza v kajaku na vode. „Na Dunaji môže ísť človek kamkoľvek. Chvalabohu i žiaľbohu, nie je nás veľa, takže človek tak dokáže zažiť takmer v strede mesta pocit, že je sám so sebou v prírode“. V podcaste sa dozviete aj „o exile pre nepohodlných komunistického režimu“, ktorým sa vodácky klub Dunajčík stal v čase totality, či o čistote vody v Dunaji a či sa v nej dá vôbec kúpať. A rovnako o možnostiach vodáctva v súčasnosti.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Na Slovensku patrí vekom do spoločnosti nemnohých. Spája sa s našim jediným veľtokom – Dunajom, ktorý je so svojimi vyše 2800 kilometrami európskou riečnou dvojkou. A prechádza naprieč spoločenskými zriadeniami. Už sto rokov je rámcom pre živú spleť vzťahov, priateľstiev, kamarátstiev. Bol už pri odhalení mohyly na Bradle a aktuálne pracuje na tom, aby sa z Bratislavy ako hlavného mesta na Dunaji stalo aj „boat city“, čiže metropola, ktorá počíta pri riešení svojej mobility aj s vodou a dopravou na nej. Dnešné RánoNahlas je netypicky vodácke. O najstaršom vodáckom klube v týchto končinách. A ak sme nedávno s Alexandrou Kusou konštatovali, že nám tu chýba kontinuita, bez ktorej sme nepoučiteľní, dnes sa pozrieme na storočné kontinuum komunity okolo vodáckeho klubu Dunajčík. S jedným z jeho niekdajších predsedov Vladimírom Mišíkom a Ondrejom Michalíkom, jeho súčasným animátorom. „Moje prvé vnemy, ktoré si pamätám, sa spájajú s Dunajom. Sme v stane, na brehu rieky. Vidím nad sebou rozžiarené nebo hviezd, ktoré v meste človek nevidí. Počujem tajomný hukot rieky v tme. Občas prejde okolo loď. Bol to nesmierne silný zážitok, akýsi pocit majestátna a kontaktu s prírodou“, spomína Vladimír Mišík, jeden z dvanástich predsedov Dunajčíka v jeho storočnej histórii.Ondrej Michalík, ktorý je „dušou“ dnešného živého vodáckeho klubu zas hovorí o slobode, ktorú nachádza v kajaku na vode. „Na Dunaji môže ísť človek kamkoľvek. Chvalabohu i žiaľbohu, nie je nás veľa, takže človek tak dokáže zažiť takmer v strede mesta pocit, že je sám so sebou v prírode“. V podcaste sa dozviete aj „o exile pre nepohodlných komunistického režimu“, ktorým sa vodácky klub Dunajčík stal v čase totality, či o čistote vody v Dunaji a či sa v nej dá vôbec kúpať. A rovnako o možnostiach vodáctva v súčasnosti.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V sedmém díle této rubriky si můžete poslechnout, že pakliže hovoříte více jazyky, musíte je používat stejnou měrou, Jak na to, se dozvíte Nejde o to mluvit každým jazykem na 100 %, ale dát každému jazyku férový prostor. Jak na to? Tady je pár tipů:

Britský lekár a vedec Tim Spector v knihe Jedlom k lepšiemu životu vysvetľuje, prečo je dôležité jesť potraviny v ich prirodzenej podobe, vyhýbať sa priemyselne spracovaným potravinám a aký význam má tzv. potravinová matrica.

"Online priestor je globálny, nemá žiadne pravidlá a preto sú tam nekonečné možnosti ako tam "takíto" ľudia môžu komunikovať a vytvárať si vzťahy, ktoré ich príjmu takých, akí sú. Komunita, ktorá im rozumie a legitimizuje ich pocity a to môže byť pre nich dôležitejšie než premýšlanie nad reálnymi dôsledkami ich činov, hovorí na margo masakry v pražskej Karlovej univerzite psychológ Marek Madro. Podľa neho dnes ide o to, čo my ako spoločnosť s týmto fenoménom urobíme pretože máme možnosti ako takéto udalosti eliminovať. "Vieme to, len to nerobíme.," dodáva šéf IPčka.Sú to mladí ľudia, ktorí dávajú najavo, že cítia nejakú nespravodlivosť a že sa im stala nejaká krivda - veľmi často sú obeťami šikany alebo práve naopak, agresormi, takže my si ich vieme všimnúť ako agresorov v triede či tých, ktorí týrajú zvieratá, ale ako keby sme to nechceli vidieť a nechceli sme to riešiť. Hľadáme zázračné recpety, ale nie sme sami poctiví, hovorí možných príčinách, ale - aj možných potenciálnych dôsledkoch masakry v Prahe šéf internetovej poradne pre mladých IPčko psychológ Marek Madro.Česká republika sa vyrovnáva s dôsledkami bezprecedentnej masovej vraždy na pražskej Karlovej univerzite, pri ktorej bolo včera popoludní osamelým strelcom zavraždených 14 obetí a ďalšie viac ako dve desiatky boli zasa viac - alebo i veľmi vážne, zranené. Strelec bol počas zásahu eliminovaný - a to vlastnou rukou, polícia už pozná identitu všetkých obetí no a zranení by mali byť podľa vyjadrenia kompetentných v stabilizovanom stave.Zajtra - teda v sobotu 23. decembra, bude v Českej republike vyhlásený štátny smútok na uctenie si pamiatky obetí streľby. Premiér Petr Fiala vyzval všetkých občanov aby si na poludnie o 12tej hodine ich pamiatku uctili minútou ticha a v tomto čase sa na území celého Česka rozoznejú aj zvony.V Českej republike zároveň začali prebiehať už aj diskusie o revízii zbraňovej legislatívy, lepšej ochrane takzvaných "makkých cieľov" - teda napríklad zavedenie bezpečnostných rámov na školách či iných budovách, ktoré by mohli byť potenciálnymi cieľmi takýchto šialených strelcov či o tom ako školiť deti na takéto možné riziuka a ako o nich v médiách informovať. Diskutuje sa však i o kompetentnosti a najmä, rýchlosti policajného zásahu.No kľúčovou otázkou, ktorá rezonuje i v mnohých z nás tu na slovensku - rodičov, ale aj našich detí, zostáva otázka: "Prečo"?Ako sa máme - ako spoločnosť, vyrovnať s takouto traumou útočiacou na tie naše najhlbšie existenciálne obavy z ohrozenia života ako i ohrozenia života našich detí? Čo sa to deje vo svete našich detí, keď tento svet dokáže vygenerovať i ľudí páchajúcich tie najstrašnejšie činy? Je možné potenciálnych páchateľov spoznať a eliminovať takéto hrozné činy a z akého to sveta pramení barbarstvo tohoto typu a čo nám vlastne chce povedať?No a najmä: Čo vieme urobiť preto, aby sa takéto hrozné udalosti v čo najväčšej možnej miere eliminovali a dokázali sme im predchádzať a riešiť ich príčiny?Témy dnešných Aktualít Nahlas, s psychológom a šéfom internetovej poradne pre mladých IPčko Marekom Madrom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.Mentioned in this episode:POHODA

"Online priestor je globálny, nemá žiadne pravidlá a preto sú tam nekonečné možnosti ako tam "takíto" ľudia môžu komunikovať a vytvárať si vzťahy, ktoré ich príjmu takých, akí sú. Komunita, ktorá im rozumie a legitimizuje ich pocity a to môže byť pre nich dôležitejšie než premýšlanie nad reálnymi dôsledkami ich činov, hovorí na margo masakry v pražskej Karlovej univerzite psychológ Marek Madro. Podľa neho dnes ide o to, čo my ako spoločnosť s týmto fenoménom urobíme pretože máme možnosti ako takéto udalosti eliminovať. "Vieme to, len to nerobíme.," dodáva šéf IPčka.Sú to mladí ľudia, ktorí dávajú najavo, že cítia nejakú nespravodlivosť a že sa im stala nejaká krivda - veľmi často sú obeťami šikany alebo práve naopak, agresormi, takže my si ich vieme všimnúť ako agresorov v triede či tých, ktorí týrajú zvieratá, ale ako keby sme to nechceli vidieť a nechceli sme to riešiť. Hľadáme zázračné recpety, ale nie sme sami poctiví, hovorí možných príčinách, ale - aj možných potenciálnych dôsledkoch masakry v Prahe šéf internetovej poradne pre mladých IPčko psychológ Marek Madro.Česká republika sa vyrovnáva s dôsledkami bezprecedentnej masovej vraždy na pražskej Karlovej univerzite, pri ktorej bolo včera popoludní osamelým strelcom zavraždených 14 obetí a ďalšie viac ako dve desiatky boli zasa viac - alebo i veľmi vážne, zranené. Strelec bol počas zásahu eliminovaný - a to vlastnou rukou, polícia už pozná identitu všetkých obetí no a zranení by mali byť podľa vyjadrenia kompetentných v stabilizovanom staveZajtra - teda v sobotu 23. decembra, bude v Českej republike vyhlásený štátny smútok na uctenie si pamiatky obetí streľby. Premiér Petr Fiala vyzval všetkých občanov aby si na poludnie o 12tej hodine ich pamiatku uctili minútou ticha a v tomto čase sa na území celého Česka rozoznejú aj zvony.V Českej republike zároveň začali prebiehať už aj diskusie o revízii zbraňovej legislatívy, lepšej ochrane takzvaných "makkých cieľov" - teda napríklad zavedenie bezpečnostných rámov na školách či iných budovách, ktoré by mohli byť potenciálnymi cieľmi takýchto šialených strelcov či o tom ako školiť deti na takéto možné riziuka a ako o nich v médiách informovať. Diskutuje sa však i o kompetentnosti a najmä, rýchlosti policajného zásahu.No kľúčovou otázkou, ktorá rezonuje i v mnohých z nás tu na slovensku - rodičov, ale aj našich detí, zostáva otázka: "Prečo"?Ako sa máme - ako spoločnosť, vyrovnať s takouto traumou útočiacou na tie naše najhlbšie existenciálne obavy z ohrozenia života ako i ohrozenia života našich detí? Čo sa to deje vo svete našich detí, keď tento svet dokáže vygenerovať i ľudí páchajúcich tie najstrašnejšie činy? Je možné potenciálnych páchateľov spoznať a eliminovať takéto hrozné činy a z akého to sveta pramení barbarstvo tohoto typu a čo nám vlastne chce povedať?No a najmä: Čo vieme urobiť preto, aby sa takéto hrozné udalosti v čo najväčšej možnej miere eliminovali a dokázali sme im predchádzať a riešiť ich príčiny?Témy dnešných Aktualít Nahlas, s psychológom a šéfom internetovej poradne pre mladých IPčko Marekom Madrom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.Mentioned in this episode:POHODA

Toto nebude pre mimovládne organizácie fatálne.Mimovládky tu prežili dve zákerné a kruté totality, fašizmus aj socializmus. Prežili a mimovládky nezomrú po zásahoch vlády ani dnes. Prežijú, akurát neurobia to, čo doteraz urobili s daňovou asignáciou a tým pádom budú ich aktivity chýbať: Budú chýbať v regiónoch, v školách, v zariadeniach pre seniorov, či v športe, kultúre alebo v aktivitách pre zdravotne znevýhodnených, odkazuje vláde šéf Komory mimovládnych organizácií Marcel Zajac.“Táto spoločnosť je rozsypaná. Nachádzame tu zásadné odlišnosti a to dokonca i v samotných rodinách, no a teraz síce všetci hovoria, že musíme túto spoločnosť spojiť, ale týmto sme neurobili nič iné, ako to, že sme priniesli do rodín nový problém. Toto bude strašná voľba a táto voľba je strašný omyl, hovorí o návrhu Ministra práce, sociálnych vecí a rodiny Erika Tomáša (Hlas) oklieštiť financovanie mimovládneho sektora podpredseda Rady vlády pre mimovládne neziskové organizácie Marcel Zajac.Organizácie podporujúce predčasne narodené deti, organizácie pre deti s nejakou formou vývojovej poruchy či pre deti s vážnymi zdravotnými či mentálnymi znevýhodneniami. Organizácie podporujúce umierajúce deti na ich poslednej ceste. Organizácie, ktoré zaštitujú všemožné športové či kultúrne aktivity deti, ale aj tie, ktoré sa venujú podpore zdravotne znevýhodnených alebo našim otcom a mamám na tej ich poslednej ceste: Aby z tohoto sveta odišli bez bolestí a naozaj dôstojne.Sú tam i spolky rybárov či poľovníkov, no aj organizácie podporujúce ekológiu či proste len obnovu a revitalizáciu prírody, práve v tom našom konkrétnom kúsku sveta. Spolky šachistov, filatelistov, modelárov či jednoducho zberateľov niečoho, čo nám napĺňa dušu či srdcia. Organizácie zbierajúce peniaze na ľudí s rakovinou či inými závažnými ochoreniami, ale aj podporujúce týrané ženy či bité deti. Je to približne 16 tisíc mimovládnych organizácií (a to je len ozaj malý výsek tohoto bohatého mimovládneho života), ktoré sa už dlho, prakticky rok čo rok legitímne a nenásilne uchádzajú o tzv. Daňovú asignáciu, teda o dve percentá z vašich zaplatených daní. Pokojne, nenásilne a dobrovoľne. Až doteraz.Nový minister práce, sociálnych vecí a rodiny Erik Tomáš tento zavedený a osvedčaný mechanizmus totiž plánuje zmeniť a časť týchto, tak neuveriteľne prepotrebných zdrojov, chce odkloniť smerom k tzv. Rodičovským dôchodkom.Erik Tomáš síce hovorí, že on nič nikomu neberie, stavia však donátorov pred doslova: “Sofiinu voľbu”.Inak povedané, voľbu: Buď podporíš svojich rodičov alebo dáš tieto peniaze mimovládkam: Napríklad tej, ktorá sa stará o športové či kultúrne aktivity tvojho dieťaťa, či dokonca môže prísť aj k voľbe: “Dve percentá pre tvoju mamu versus dve percentá pre organizáciu starajúcu sa o pokojný a dôstojný odchod tvojho umierajúceho dieťaťa”.Áno, i pred takéto “Sofiine voľby” nás chce stavať nová vládna moc. Aký má na to dôvod a ako to pre mimovládny sektor môže dopadnúť? A najmä, kto sú konkrétne tie povestné ficom zadefinované “sorošove” mimovládky a čo pre nás a našu spoločnosť robia,ako ju menia a čo by sa zmenilo keby prišli o naše peniaze? Bude to strašný omyl pretože mechanizmus daňových asignácií bol vymyslený pre solidaritu so spoločnosťou. My potrebujeme mechanizmus, ktorý prekračuje hranice rodín. Už je predsa dávno známe, že tie naše rodiny nestačia, ale keď budem myslieť na to, že uspokojením mňa a mojej rodiny to nekončí, tak rozvíjam komunitu: Susedia, ulica, mesto alebo inak povedané: Komunita. A o tomto je tento mechanizmus mimovládneho sektora, hovorí Marcel Zajac.Téma pre podpredsedu Rady vlády pre Mimovládne neziskové organizácie Marcela Zajaca.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Beachvolejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner přivezli z mistrovství světa v Mexiku zlato. Spolu hrají již od roku 2015 a přiznávají, že tvořit tolik let týmovou dvojici je ve sportu spíše rarita. Neobvykle dlouho jsou také pod vedením stejného trenéra, Itala Andrey Tomatise. „Od začátku nás oba trošku i od některých světových týmů odlišovalo, že jsme byli schopni dlouhodobě sportu hodně dávat, pracovat s velkým množstvím motivace a odhodlání,“ popisuje Ondřej Perušič.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.