Podcasts about schodek

Schodek rozpočtu ve výši 271,5 miliardy byl sice nejnižší od pandemie, přesto patří k nejvyšším v historii Česka. Vládní tábor to vidí optimisticky. „Za tři roky se nám podařilo snížit podíl veřejného dluhu,“ pochvaluje si poslanec a člen rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). „Ministr financí použil účetní triky,“ oponuje mu v Pro a proti poslankyně a také členka rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO).

Schodek rozpočtu ve výši 271,5 miliardy byl sice nejnižší od pandemie, přesto patří k nejvyšším v historii Česka. Vládní tábor to vidí optimisticky. „Za tři roky se nám podařilo snížit podíl veřejného dluhu,“ pochvaluje si poslanec a člen rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). „Ministr financí použil účetní triky,“ oponuje mu v Pro a proti poslankyně a také členka rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nejlepší výsledek od roku 2019, ale zároveň pátý nejhorší v historii České republiky se schodkem o řád jinde, než bylo obvyklé v letech před pandemií covidu. Na to, jak se loni dařilo státnímu rozpočtu, lze nahlížet různě. Každopádně čísla jsou jasná – stát loni hospodařil s deficitem 271,4 miliardy, což je zhruba o 17 miliard méně než v roce 2023. Podrobněji rozebere hospodaření státu v Ranním brífinku hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Nejlepší výsledek od roku 2019, ale zároveň pátý nejhorší v historii České republiky se schodkem o řád jinde, než bylo obvyklé v letech před pandemií covidu. Na to, jak se loni dařilo státnímu rozpočtu, lze nahlížet různě. Každopádně čísla jsou jasná – stát loni hospodařil s deficitem 271,4 miliardy, což je zhruba o 17 miliard méně než v roce 2023. Podrobněji rozebere hospodaření státu v Ranním brífinku hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Hostem Pavla Štrunce v Hrotcastu byla členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Mluvilo se především o tom, jak se vláda premiéra Fialy staví k rozpočtové odpovědnosti a jaký je rozpočet na rok 2025, který nakonec podepsal i prezident. Váhání Petra Pavla podle Heleny Horské může symbolizovat jeho snahu vymezit se vůči vládě. "Prezident dává najevo, že je nezávislou hlavou státu a není automatickým spojencem vlády," říká Horská. Dle ní také využil situace k diskuzi o některých sporných bodech rozpočtu.Horská označuje současný státní rozpočet za oběť legislativního chaosu. Poslanecká sněmovna podle ní funguje neefektivně, což brání včasnému schvalování klíčových zákonů, jako jsou důchodová reforma nebo změny daňového systému. "Legislativní kultura v České republice potřebuje zásadní změnu. Rozpočet by měl být transparentní a postaven na pevně daných zákonech," dodává. Přesto považuje rozpočet za maximum možného v současné politické a ekonomické situaci. "Schodek 241 miliard korun je sice vysoký, ale odráží snahu kombinovat konsolidaci veřejných financí a investice do budoucnosti," vysvětluje. Podle ní je klíčové, že velká část rozpočtu směřuje do investic, což je pozitivní signál.Rozpočet podle expertů obsahuje sporné položky, jako jsou příjmy z emisních povolenek či dotace na obnovitelné zdroje energie. "Tyto položky často vycházejí z legislativy, která ještě není schválená, což zvyšuje nejistotu," upozorňuje Horská. Kritika míří i na příliš optimistické odhady příjmů z povolenek a nejasnosti kolem financování nepedagogických pracovníků. Česká republika má podle ekonomiky potenciál překonat image montovny. "Musíme se posunout od výroby s nízkou přidanou hodnotou k inovacím a službám. Máme skvělé technické znalosti a kvalitní pracovní sílu. To je naše cesta k vyšším mzdám," říká a dodává, že za klíčový nástroj transformace považuje podporu sektoru ICT, e-commerce a technologií s vysokou přidanou hodnotou. "Je nutné vytvořit prostředí, které umožní rychlejší růst těchto sektorů, například řízenou pracovní migrací a zlepšením legislativy.” A došlo i na debatu ohledně německých mezd, které slíbil premiér Fiala v přípdaě, že mu voliči dají další čtyři roky v křesle premiéra. Horská zdůrazňuje, že nejde o pouhé zvyšování platů, ale hlavně o propojení s produktivitou práce. "Musíme přestat fetišizovat průmysl a více investovat do sektorů s vysokou přidanou hodnotou," tvrdí. Podle ní mohou být problémy Německa, například zpomalování jeho ekonomiky, impulsem pro Českou republiku hledat vlastní cestu. "Česká ekonomika má obrovský potenciál. Musíme být odvážní a zaměřit se na oblasti, kde jsme silní. Pojďme přestat pracovat levně a začněme dělat věci jinak,” nabádá Horská.Hostem Pavla Štrunce v Hrotcastu byla členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Mluvilo se především o tom, jak se vláda premiéra Fialy staví k rozpočtové odpovědnosti a jaký je rozpočet na rok 2025, který nakonec podepsal i prezident. váhání Petra Pavla podle Heleny Horské může symbolizovat jeho snahu vymezit se vůči vládě. "Prezident dává najevo, že je nezávislou hlavou státu a není automatickým spojencem vlády," říká Horská. Dle ní také využil situace k diskuzi o některých sporných bodech rozpočtu.Horská označuje současný státní rozpočet za oběť legislativního chaosu. Poslanecká sněmovna podle ní funguje neefektivně, což brání včasnému schvalování klíčových zákonů, jako jsou důchodová reforma nebo změny daňového systému. "Legislativní kultura v České republice potřebuje zásadní změnu. Rozpočet by měl být transparentní a postaven na pevně daných zákonech," dodává. Přesto považuje rozpočet za maximum možného v současné politické a ekonomické situaci. "Schodek 241 miliard korun je sice vysoký, ale odráží snahu kombinovat konsolidaci veřejných financí a investice do budoucnosti," vysvětluje. Podle ní je klíčové, že velká část rozpočtu směřuje do investic, což je pozitivní signál.

Prostějovští zastupitelé na svém posledním letošním zasedání schválili rozpočet města na rok 2025. Rozpočet počítá s příjmy ve výši přibližně 1,5 miliardy korun a výdaji 1,7 miliardy korun. Schodek téměř 240 milionů korun bude pokryt z finanční rezervy města.

Ústí nad Labem bude příští rok chybět v rozpočtu zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který schválili zastupitelé. Celkově bude krajské město potřebovat příští rok zhruba 3,5 miliardy korun. Schodek chce proto vedení krajského města pokrýt z rezervy na bankovních účtech.

Změny v ukrajinské vládě: spíše přesuny, než politické pády. Incident ve škole v Domažlicích ukazuje, jak jsme zanedbali péči o duševní zdraví dětí. Britští konzervativci hledají spasitele. Nebo spasitelku. Olympijské nářky a Sókratés. Schodek nevadí, problém je v nekontrolované expanzi výdajů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O půlnoci ze soboty na neděli zveřejnila vláda očekávaný návrh rozpočtu na příští rok. Tento krok, který mnozí označují jako netransparentní a arogantní, vzbudil mezi politiky i veřejností značné diskuze. „Zveřejnění rozpočtu v takovýto čas je ukázkou arogance. Proč to nešlo třeba v šest večer? Jen to podtrhuje, jakým způsobem se vláda chová,“ říká v Hrotcastu ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá. Mnozí kritici takto sestaveného rozpočtu, včetně bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, označili současný deficit přes 200 miliard korun za nepřiměřený pro „normální“ ekonomické podmínky. Odborníci se shodují, že rozpočet nereflektuje aktuální ekonomický stav Česka, který vykazuje nízkou nezaměstnanost a inflaci na úrovni 2,5 procenta. „Schodek 230 miliard je šílený. Nemáme už covidové roky ani mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí. To číslo je prostě ostudné,“ vysvětluje Malá v podcastu. Premiér Petr Fiala komentoval nový rozpočet s důrazem na investice do budoucnosti, výzkumu, inovací a bezpečnosti. Vláda plánuje zvýšit platy státních zaměstnanců o 20 miliard korun od ledna, což mnozí vnímají jako populistické gesto ve volebním roce. Je o to více zarážející, že při nedávném jednání s odbory vláda odmítla jejich mzdové požadavky. „Premiér říká, že investujeme do budoucnosti, ale zároveň v rozpočtu vidíme rostoucí investiční dotace a vyšší výdaje, protože máme volební rok,“ dodává Malá. Navzdory rétorice o šetření na státní správě klíčovým zdrojem příjmů zůstává růst daňových příjmů. Zavedení a prodloužení mimořádné daně z neočekávaných zisků, především zaměřené na energetickou společnost ČEZ, zůstává velmi kontroverzním krokem. Kritici, včetně ekonomů a členů Národní ekonomické rady vlády, považují toto prodloužení za neodůvodněné v době, kdy nejsou žádné mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí. „Mimořádná daň z neočekávaných zisků zůstává, i když nejsou mimořádné výdaje. Pro stát je to prostě pohodlný příjem (...) Banky si snižovaly zisky nákupem státních dluhopisů, což je zcela legální, ale často se na to úmyslně zapomíná. Úroky na spořících účtech začaly navyšovat už před tím, než vláda oznámila zavedení mimořádné daně z neočekávaných zisků,“ upozorňuje novinářka Echo24.Více se dozvíte v podcastu.

Můžeme si dovolit schodek 230 miliard korun? Jako první se tato otázka nabízí při pohledu na státní rozpočet na příští rok, který ministerstvo představilo o půlnoci ze soboty na neděli. Rozpočet je podle jeho tvůrce ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) prorůstový, jsou v něm zabudované rekordní investice a dokonce se našly i peníze na podporu školství, vědy a výzkumu.

Můžeme si dovolit schodek 230 miliard korun? Jako první se tato otázka nabízí při pohledu na státní rozpočet na příští rok, který ministerstvo představilo o půlnoci ze soboty na neděli. Rozpočet je podle jeho tvůrce ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) prorůstový, jsou v něm zabudované rekordní investice a dokonce se našly i peníze na podporu školství, vědy a výzkumu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kampaň proti dezinformacím démona Foltýna, budoucnost lidovců, ale i úmrtí Alaina Delona. Taková jsou témata aktuální epizody podcastu Echo Porada. „Na úřad vlády promítají heslo Jdi domů, Ivane, což asi má být narážka na slavnou písničku Běž domů, Ivane. Ale ani si nedokážou zjistit, jak se přesně jmenovala,“ tvrdí Daniel Kaiser. „Státní úředník se chová jako aktivista,“ dodává Dalibor Balšínek. Může KDU-ČSL zachránit Jiří Čunek v roli předsedy? „Je to nejcharismatičtější z kandidátů. Konzervativních voličů je deset až dvanáct procent. Pro ODS je to málo, ale pro KDU-ČSL by to mohlo být hodně,“ říká Balšínek. „A kdyby vyvedl lidovce z koalice Spolu, mohla by to být i záchrana pro ODS.“ Média a veřejnost nevidí do toho, jaký bude příští rok státní rozpočet, který ovlivní třeba i dostavba Dukovan. „Do toho se vede pokrytecká debata o zvyšování platů státních zaměstnanců. Bude to jasný předvolební dárek,“ soudí Markéta Malá. Zesnulý herec Alain Delon podle Jiřího Peňáse v postmoderní sekulární době nahrazoval antického boha: „I to jeho odcházení bylo jedinečné. Jeho obličej, byť plný vrásek, byl pořád nádherný.“ Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

Hosté: Patrik Nacher /ANO/, místopředseda hospodářského výboru, Poslanecká sněmovna, člen rozpočtového výboru, Poslanecká sněmovna Jan Skopeček /ODS/, místopředseda Poslanecké sněmovny František Lukl /nestr./, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova Pořadem provázel Daniel Takáč https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370603/

Schodek rozpočtu v letošním roce — Jednání ministra financí s prezidentem — Nová obranná strategie — Náhradní rodinná péče — Rozhovor s Vítem Rakušanem — Jednání hospodářského výboru Senátu — Konference o dětských skupinách v PS — Úspory v obou komorách parlamentu https://www.ceskatelevize.cz/porady/11030667317-tyden-v-politice/223411058160024/

Asi 300 letos a asi 250 miliard příští rok. Schodek státního rozpočtu se má zmenšovat, ekonomika zatím stagnuje. Téma pro ekonomku a bývalou zástupkyni Česka při Světové bance Janu Matesovou.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Schodek státního rozpočtu roste - vláda hledá cesty, jak ušetřit. Ministr financí Stanjura chce letos ušetřit 20 miliard. Kde? Sáhnout na mandatorní výdaje, jako jsou důchody, sociální dávky nebo platy státních zaměstnanců, nemůže. Škrtat může v dotacích, investičních fondech, nebo vyzve k šetření jednotlivé rezorty. K úvahu tak připadá propouštění, nebo vyhlášení stopky na nové zaměstnance. Největší částka ze státní pokladny šla na sociální dávky – jen na důchody už stát vyplatil téměř 280 miliard korun což je o 19 procent víc než loni. Další velkou položkou jsou kompenzace za vysoké ceny elektřiny, ty přesáhly 70 miliard korun. Pořadem provázela Tereza Řezníčková https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130607/

Konsolidační balíček, který v květnu představila vláda Petra Fialy, nebude na uzdravení veřejných financí stačit. Schodek rozpočtu je za prvních pět měsíců roku historicky vůbec nejvyšší a ministerstvo financí připouští, že úspory budou muset být větší, než se předpokládalo. Vláda plánuje šetřit třeba na státních zaměstnancích nebo vědě. Proč je český rozpočet v tak špatné kondici a co to znamená pro současnou vládu? Odpovídají ekonomický redaktor Jan Úšela a politická reportérka Kateřina Frouzová. 

Schodek českého státního rozpočtu se prohlubuje  - a ve vládě sílí nervozita. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS už má plány na další škrty, ve druhé polovině letošního roku chce státu ušetřit dalších 20 miliard korun. Kde se má šetřit tentokrát? Jsou škrty koncepční a povedou k ozdravení českých veřejných financí? Anebo je vláda přitlačená ke zdi a zoufale hledá každou korunu?Host: Petr Holub - reportér a analytik Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vláda podle premiéra Petra Fialy nebude při projednávání úsporného balíčku a reformy důchodového systému ustupovat žádnému nátlaku. Co by chtěla opozice na vládních opatřeních změnit? Nabízí se nějaká lepší cesta, kterou by se Česko mohlo dostat k nezadlužené budoucnosti? Tomáš Pancíř se ptal Karla Havlíčka, předsedy stínové vlády hnutí ANO a bývalého ministra průmyslu a dopravy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní balíček očima šéfa velké firmy? „Pomocí škrtů se k žádnému zisku nedohrabete. A k růstu už vůbec ne. Škrtání je tahání za záchrannou brzdu. Ano, musíte se udělat, ale pak se musíte znovu rozjet,“ říká Tomáš Kolář z Linetu.Razantní krok v úsporách státu je potřeba. Špatná je však komunikace a vlastně i obsah, říká v pořadu Inside Talks šéf Linetu Tomáš Kolář.„Příjmy pro tento rok jsou plánované na 2200 miliard korun. Schodek je plánovaný na 300 miliard korun. Přepočteno přes palec, to je 15 procent deficit. Kdyby takto hospodařila domácnost, už tam má zástup exekutorů. Kdyby firma, už je v insolvenci. Nemohu přece utratit o 15 procent víc, než kolik mám příjem. Takto jednoduše je to potřeba komunikovat,“ říká Kolář.Právě toto zdůvodnění mu u vlády chybí a forma, jakou ministři změny oznámili, mu přijde nešťastná. „Komunikace je strašně silný nástroj a každý by ji měl využívat, jak nejlépe to jde,“ dodává.Současné snahy státu přirovnává k firmě, která se ocitla v problémech. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?  Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize Penty, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital a Martin Durčák z ČEPS. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS označil covid jako bod zlomu. „Od tohoto roku se začaly zvyšovat deficity státních rozpočtů. Přál bych si, aby 11. květen 2023 byl bodem obratu,“ říká. Vládní konsolidační balíček podle něj sníží schodek v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Slova ministra financí komentuje analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS označil covid jako bod zlomu. „Od tohoto roku se začaly zvyšovat deficity státních rozpočtů. Přál bych si, aby 11. květen 2023 byl bodem obratu,“ říká. Vládní konsolidační balíček podle něj sníží schodek v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Slova ministra financí komentuje analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podaří se snížit 200miliardový schodek rozpočtu? Ptejte se hostů úterní 90´ČT24! Definitivní podoba úsporného balíčku stále není jasná. Jedním ze sporných bodů zůstává zvýšení daně z příjmů firem. Škrty by se mohly dotknout státních zaměstnanců, národních dotací i vyplácení podpory v nezaměstnanosti nebo omezení příspěvků na stavební spoření. Další z kroků bude pravděpodobně úprava sazeb DPH i znovuzavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130509/

140 až 180 miliard korun ročně by rozpočtu přinesla opatření, která navrhují Piráti. Zatím je to v rámci koalice za všech návrhů na uzdravení státních financí nejvíc. Rezortní ministr za ODS Zbyněk Stanjura se stále pohybuje s úsporami kolem 70 miliard a chce se hodně zaměřit na daňové výjimky a dotace.

Hosté: Zbyněk Stanjura /ODS/, ministr financí, 1. místopředseda strany Jan Hrnčíř /SPD/, místopředseda rozpočtového výboru, Poslanecká sněmovna Pořadem provázela Jana Peroutková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370404/

Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 360 miliard korun. To je zhruba stejně jako v roce 2020, kdy přišla pandemie covidu, a o 60 miliard méně než v druhém covidovém roce, tedy předloni. Samotné takové konstatování musí naplnit ekonomy smutkem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zastupitelé Olomouckého kraje schválili na svém pondělním jednání rozpočet na příští rok. Hejtmanství bude podle něj hospodařit s příjmy zhruba 7,2 miliardy korun a výdaji téměř 7,8 miliardy korun. Schodek 572 milionů korun pokryje přebytkem z letoška a revolvingovým úvěrem.

Ve Sněmovně se právě koná závěrečná debata o rozpočtu na příští rok. Vládní návrh počítá se schodkem 295 miliard korun. Opozice navrhla přesuny peněz skoro za 119 miliard. Za jeho výši podle kabinetu můžou mandatorní výdaje kvůli inflaci a pomoc s dopady energetické krize. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131130/

Sněmovní rozpočtový výbor projedná některá opatření v kapitolách letošního státního rozpočtu. Otázkou zůstává, jak tedy bude ve finále vypadat státní rozpočet a jak to dopadne s elektronickou evidencí tržeb. Ta by podle rozhodnutí Sněmovny mohla skončit k závěru letošního roku. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. „Z pozměňovacích koaličních návrhů je asi nejvýznamnější příspěvek 1 miliardy korun na platy asistentů pedagogů,“ říká předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).   

Co vyplývá z letošní bilance VZP, pokud jde o výdaje na lékařskou péči? Jaký výhled se rýsuje do dalších měsíců? Přistoupí čínské úřady k částečnému rozvolnění přísných proticovidových pravidel po dlouho nevídané vlně protivládních demonstrací? A pokud asi pětina tuzemských firem v rámci úspor nechystá pro zaměstnance vánoční večírky, osladí jim závěr roku jinými benefity? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanci se dnes začnou zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila se schodkem 295 miliard korun. Co si o výši schodku myslí Patrik Nacher poslanec a člen sněmovního rozpočtového výboru? Na to se ho ptal moderátor Martin Karlík. 

Hosté: Marek Výborný /KDU-ČSL/, předseda poslaneckého klubu, místopředseda výboru pro vědu, vzdělání a kulturu, Poslanecká sněmovna Patrik Nacher /nestr. za ANO/, místopředseda poslaneckého klubu Petr Zahradník, ekonom, Česká spořitelna, člen NERV https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371018/

Novelu státního rozpočtu, která navyšuje jeho schválený schodek z 280 na 330 miliard, má dnes ve druhém čtení projednávat Sněmovna. Poslanci budou mít příležitost přednést své pozměňovací návrhy a přihlásit se k nim. Rozhodnou o nich až ve třetím čtení při schvalování novely. O dnešním jednání sněmovny si povídal s předsedou sněmovního rozpočtového výboru Josefem Bernardem z hnutí STAN moderátor Martin Karlík. 

Jednání o rozpočtu na příští rok jsou podle všeho v rámci kabinetu uzavřena. Sněmovně musí návrh zákona kabinet předložit do konce září. Schodek státního rozpočtu na příští rok bude podle všeho rekordní. Z původních 270 miliard by deficit teď mohl vyšplhat na 330 miliard korun.  „Energetická krize je jedním z viníků toho, že se nedaří deficit snižovat,“ vysvětlil Místopředseda dolní komory parlamentu a ekonomický expert Jan Skopeček (ODS) v ranním vysílání Rádia ZET.  

Schodek státního rozpočtu v červenci vzrostl na téměř 193 miliard korun, oproti loňskému roku se ale saldo zlepšilo o 87 miliard. „Žádná vláda by se neměla chtít porovnávat s rozpočty z let 2020 a zejména 2021. Přepnuli jsme z módu finančního konzervatismu, který nás provázel desítky let, do módu černého pasažéra, kdy v zásadě všichni nabízejí jedno a totéž: snižování příjmů a zvyšování výdajů,“ kritizuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Jiří Havránek /ODS/, poslanec Vladimír Špidla /ČSSD/, bývalý premiér, bývalý eurokomisař Petr Zajíc, portfolio manažer, Amundi Asset Management https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370727/

Jaký efekt mají letecké hasičské zásahy proti požáru v Českém Švýcarsku a jak významně mohou pomoci dvě speciální letadla z Itálie? Jak vláda obhajuje navržené zvýšení schodku rozpočtu pro tento rok? A vyplní se odhad vyšších příjmů do rozpočtu pro rok 2022, se kterým počítá ministr financí? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.

Jaký efekt mají letecké hasičské zásahy proti požáru v Českém Švýcarsku a jak významně mohou pomoci dvě speciální letadla z Itálie? Jak vláda obhajuje navržené zvýšení schodku rozpočtu pro tento rok? A vyplní se odhad vyšších příjmů do rozpočtu pro rok 2022, se kterým počítá ministr financí? Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na téměř 190 miliard korun. Je pravděpodobné, že se nepodaří dodržet schválený schodek ve výši 280 miliard. „Je to situace radikální nejistoty, kdy je velmi obtížné prognózovat, kam až ta výše toho deficitu dospěje. A vláda má poměrně omezené možnosti,“ konstatuje ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na téměř 190 miliard korun. Je pravděpodobné, že se nepodaří dodržet schválený schodek ve výši 280 miliard. „Je to situace radikální nejistoty, kdy je velmi obtížné prognózovat, kam až ta výše toho deficitu dospěje. A vláda má poměrně omezené možnosti,“ konstatuje ekonom a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je rozhodně dobře, že se ministrovi financí Stanjurovi podařilo seškrtat rozpočet na 280 miliard. Rozpočet si sice umím představit ještě o něco stabilizovanější, ale takhle na poslední chvíli se to ani nedalo," říká ekonomka Markéta Šichtařová.

Poslanci už brzy začnou studovat návrh letošního státního rozpočtu, který předložila pětikoaliční vláda v čele s premiérem Petrem Fialou. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun, což je o 97 miliard Kč méně, než kolik předpokládal původní návrh rozpočtu předložený ještě vládou Andreje Babiše. První čtení rozpočtu, tedy schvalování příjmů, výdajů a schodku, má přijít na řadu ještě tento týden, nejspíše v pátek. Zítra odpoledne, zasedne rozpočtový výbor, aby poslancům vydal doporučení pro první čtení. Členka rozpočtového výboru, poslankyně za hnutí ANO Margita Balaštíková byla hostem vysílání Rádia Z. Téma s ní probrala moderátorka Petra Květová Pšeničná. 

„Velkou neznámou v inflační hře je situace na Ukrajině. Pokud dojde k ozbrojenému konfliktu, cena benzínu by mohla vyšplhat až ke 45 korunám za litr,“ domnívá se emeritní rektorka Mendelovy univerzity v Brně a ekonomka Danuše Nerudová, která byla hostem v Byznysu Romany Navarové na Rádiu Z.

V třináctém dílu podcastu Napravo jsme si s ekonomickým expertem ODS a místopředsedou PS PČR povídali primárně o nové vládě, Green dealu, schodku rozpočtu a o dalších aktuálních tématech. Info ohledně podcastu na IG: @the.real.strnad Kontaktovat mě můžete na emailu: podcastnapravo@gmail.com

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla, že se platy pedagogů vzhledem ke stavu veřejných financí nezvýší o slibovaná tři, ale jen o dvě procenta. „Vzdělávání je stále prioritou vlády a promítne se to i v programovém prohlášení,“ ujišťuje místopředseda školského výboru Marek Výborný (KDU-ČSL). „Věřím, že vzdělávání prioritou vlády bude. První rozhodnutí ale v tom vnímání učinilo určitou trhlinu,“ reaguje šéf školských odborů František Dobšík.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Schodek státního rozpočtu za prvních x měsíců letošního roku byl nejvyšší v historii České republiky. Místo x doplňte jakékoliv číslo od jedné do jedenácti a nemůžete se mýlit. Jen ta celková sekera je měsíc od měsíce o desítky miliard korun vyšší. A jestli jsme v Evropě ještě v něčem na špici, tak to kromě nárůstu státního dluhu je také aktuální nárůst počtu pozitivně testovaných lidí na covid-19.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Schodek státního rozpočtu za prvních x měsíců letošního roku byl nejvyšší v historii České republiky. Místo x doplňte jakékoliv číslo od jedné do jedenácti a nemůžete se mýlit. Jen ta celková sekera je měsíc od měsíce o desítky miliard korun vyšší. A jestli jsme v Evropě ještě v něčem na špici, tak to kromě nárůstu státního dluhu je také aktuální nárůst počtu pozitivně testovaných lidí na covid-19.

Nová vláda včera zveřejnila své programové prohlášení. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty slibuje prosazení důchodové reformy, růst výdajů na obranu i na kulturu nebo pravidelnou valorizaci plateb do zdravotnictví za takzvané státní pojištěnce. Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová hodnotí většinu bodů jako správný krok.

„I v životě platí, že na prvním místě je shodnout se tam, kde střet není a co dává šanci postupovat rychle k finální dohodě,“ popisuje Martin Kupka postoj koalice Spolu k vyjednáváním o vládě. Podobně se vyjadřuje i Vojtěch Pikal z Pirátské strany, která podle jeho slov navzdory slabému mandátovému zastoupení ve sněmovně cítí silný mandát od voličů coby součást koalice s hnutím Starostové a nezávislí.

„I v životě platí, že na prvním místě je shodnout se tam, kde střet není a co dává šanci postupovat rychle k finální dohodě,“ popisuje Martin Kupka postoj koalice Spolu k vyjednáváním o vládě. Podobně se vyjadřuje i Vojtěch Pikal z Pirátské strany, která podle jeho slov navzdory slabému mandátovému zastoupení ve sněmovně cítí silný mandát od voličů coby součást koalice s hnutím Starostové a nezávislí.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dnes projednají návrh státního rozpočtu na příští rok. Předložená verze počítá se schodkem 376 miliard a 600 milionů korun. Výdaje státu budou vyšší, než byly v letošním roce. To kritizují například ekonomové, podle kterých už navržený schodek ukazuje na malé ambice současné vlády. A s nimi se ztotožňuje i prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. "Pokud by prošel návrh MPSV, tedy plošně zvednout platy státních zaměstnanců o fixní částku, tak by se v rozpočtu někde škrtat muselo," vysvětluje Horecký.

Do říjnových voleb zbývá bezmála měsíc, nabízí se tak bilancovat končící volební období. Nejen opozice kritizuje prohlubující se zadlužování státu. Ekonomové nebo Národní rozpočtová rada se shodují, že se rekordní schodky rozpočtu zdaleka nedají svést jen na pandemii a související opatření.

Vláda stále připravuje a vyjednává státní rozpočet na příští rok. Ministerstvo financí navrhuje schodek ve výši 390 miliard korun. Jsou namístě obavy i vzhledem k tomu, že Česko patří k nejvíce se zadlužujícím zemím Evropské unie?

Vláda stále připravuje a vyjednává státní rozpočet na příští rok. Ministerstvo financí navrhuje schodek ve výši 390 miliard korun. Jsou namístě obavy i vzhledem k tomu, že Česko patří k nejvíce se zadlužujícím zemím Evropské unie?

Ještě nedávno kabinet sliboval vyrovnaný státní rozpočet a také nový zákon o příjmových daních. A jak to dopadlo? Stát v roce 2018 hospodařil s přebytkem skoro tři miliardy korun, v roce 2019 už ale skončil ve schodku 28,5 miliardy. Loni, kdy výsledek ovlivnila pandemie, vykázal státní rozpočet vůbec největší deficit v historii České republiky – 367 miliard korun. Letos vláda počítá se schodkem až 500 miliard a na příští rok ministerstvo financí navrhuje schodek 390 miliard.

Pokračuje jednání o státním rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO se dnes sejde s ministryní práce Janou Maláčovou z ČSSD a také s předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. Vláda schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok s deficitem 390 miliard korun. Opozice to kritizuje, podle ní kabinet nenavrhl žádné podstatné úspory.

Schodek státního rozpočtu, důchodová reforma, která se opět nestíhá, nebo případná kandidatura na prezidentku. To jsou témata, která moderátorka Bára Divišová řešila s ekonomkou Danuší Nerudovou ve středečním pořadu Napřímo na TN LIVE.

Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtu pro příští rok. Ten počítá se schodkem 390 miliard korun. Podle předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslavy Vostré (KSČM) to svědčí o tom, že vláda jedná velmi opatrně a nemá příliš velké ambice ke snižování schodku. Řekla to v odpoledním vysílání Rádia Z. „Deficit je hrozivý. Nás ale zajímá spíše jeho vnitřek. Víme, že tam chybí některé položky, kterou jsou mandatorní. Než o rozpočtu budeme jednat, bude nás zajímat, kdy se tam tyto položky objeví,“ řekla Vostrá. Moderátorka Romana Navarová se poslankyně ptala také na to, jestli je správné, že vláda zastavila většinu podpůrných programů pro firmy zasažené pandemií.  

https://cnn.iprima.cz/porady/zpravy-plus/schodek-statniho-rozpoctu-zdroj-cnn-prima-news See omnystudio.com/listener for privacy information.

https://cnn.iprima.cz/porady/zpravy-plus/schodek-statniho-rozpoctu-zdroj-cnn-prima-news See omnystudio.com/listener for privacy information.

Přestože se hospodaření České republiky v roce 2020 výrazně zhoršilo, náš dluh vůči hrubému domácímu produktu stále patří k nejnižším v Evropské unii. To nám dává prostor pro tvorbu stimulačních opatření, kterými můžeme nastartovat ekonomiku po odeznění pandemie.

Voice: Magdaléna Studená, Petr Hegedűs

Ekonomiku po koronaviru čeká nutný restart. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se ale pandemie může stát dobrým alibi jak pro firmy, tak pro země, které se potýkaly s ekonomickými problémy již před krizí. Pokud jde o česko, vnímá Bartoň jako vyloženě problematický plánovaný 500miliardový schodek. „To, že by polovina peněz měla jít na investice, by bylo fajn. Ony se ale investicemi začaly nazývat věci, které nemají s investicemi nic společného,“ upozorňuje ekonom v rozhovoru Vojty Kristena.