Ranní brífink

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zaměstnanci se mohou od příštího roku zeptat, kolik v průměru berou jejich kolegové. Pravidla o transparentním odměňování ovšem nejsou jedinou výzvou pro firmy. Tou je především nástup umělé inteligence, která zatím nahrazuje ty nejnižší pozice tzv. bílých límečků. Jaký je její potenciál a kdo se musí bát o svoji budoucnost? Tak o tom se v Ranním brífinku bavíme s komentátorem hospodářských novin Luďkem Vainertem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská unie by teoreticky měla být jedním velkým trhem, na němž by se firmy mohly dostat k zákazníkům stejně jednoduše, jako kdyby šlo o podnikání jen v rámci jednoho státu. Realita je ale jiná. Co s tím? Zeptáme se v Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na jeden z největších průšvihů Česka. Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol, hlavně v Praze a středních Čechách, ničí budoucnost tisíců dětí. Opět se to prokázalo letos, kdy se na maturitní obory nedostalo množství dětí, které na studium objektivně mají. Kdo za to může? A proč dotyčné nedokážeme donutit, aby přijali zodpovědnost?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na vládní zmocněnce, kterých valem přibývá. A často dělají pravý opak toho, co mají v názvu. Co nám tím vláda Andreje Babiše dává najevo? 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Do Česka to zatím moc nedoléhá, ale v americké politice je velmi rušno. Naplno se tam rozjel takzvaný gerrymandering – tendence politiků upravovat volební obvody tak, aby jejich strana dostala co nejvíc hlasů. Může to ještě zvrátit prohru, ke které podle průzkumů směřovali vládnoucí republikáni? A v jakém stavu jsou teď demokrati, kteří by je mohli porazit?

Ranní brífink Štěpána Svobody: Agrofertu se po letech trápení znovu daří. Chemickou divizi holdingu podržely vyšší ceny hnojiv, omezení dovozu z Ruska i nečekané dopady konfliktu na Blízkém východě. V novém dílu Ranního brífinku HN rozebíráme, proč se situace otočila, jakou roli hraje evropské uhlíkové clo CBAM a proč Agrofert plánuje velké investice mimo Evropu. Řeč přijde i na návrat zemědělských dotací pro holding Andreje Babiše.   

Ranní brífink Patrika Saláta: Akciové trhy rostou, jako by neměly strop. Přitom ještě před několika týdny byla nálada pod bodem mrazu. Co tuhle jízdu pohání a jak v této době investovat? Odpovědi nabídneme po stručném přehledu agenturních zpráv z ekonomiky a byznysu.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 12. května, statistický úřad zveřejní nezaměstnanost za duben, bude spuštěn nový web České bankovní asociace Monitor s rychlým přehledem informací o vývoji ekonomiky a bankovního sektoru a dozvíme se výsledky ankety o nejlepšího zaměstnavatele podle agentury Randstad.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Možný nedostatek leteckého paliva kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu – to je téma, které před hlavní dovolenkovou sezonou řeší evropské aerolinky a také řada cestovatelů. Hlavním dodavatelem do Evropy je totiž Kuvajt, ten ale kvůli zmíněné blokádě nemá kudy potřebný objem kerosinu vyvážet. Pomoct by do Evropy mohla dorazit z Nigérie – tamní obří rafinerie Dangote totiž částečně dokáže vykrýt evropskou spotřebu. Detaily v Ranním brífinku probereme s byznysovým reportérem Hospodářek Petrem Zenknerem. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Přes veškeré vládní zásahy a regulace ceny postupně rostou. Jestliže ceny v březnu ještě ve srovnání s minulým rokem rostly o necelá dvě procenta, v dubnu to podle předběžného odhadu ČSÚ bylo o 2,5 procenta. Samotné pohonné hmoty i přes regulaci zdražily podstatně víc – benzín o deset procent za měsíc, a nafta o 15 procent. O inflaci a vládní regulaci s v Ranním Brífinku bavíme s hlavním ekonomem společnosti Investika Vítem Hradilem. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi moc nemají rádi Evropskou unii, to je známý fakt, který vyplývá z průzkumů. Máme tu ale hodně lidí, kteří mluví do médií a v nich se nad postoji Čechů k unii pohoršují. Aniž by sami něco moc dělali pro to, aby se to změnilo. My na to jdeme jinak – nechceme poučovat, ale vysvětlovat. Nechť si každý udělá názor sám, ale na základě faktů. Třeba pak dojde k závěru, že Evropská unie je to nejlepší, co se Česku a celé Evropě mohlo stát – i když má spoustu chyb a potřebuje velké změny. Tak ji tedy pojďme měnit my. O co jde? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na kauzu Čapí hnízdo. Spolupracovnice Andreje Babiše Jana Nagyová byla za dotační podvod odsouzena k tříleté podmínce. Případ ale nekončí. Co bude dál a jaká je pravděpodobnost finálního odsouzení premiéra Andreje Babiše?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od května platí nová pravidla pro způsob, jakým ministerstvo financí vypočítává maximální povolené ceny pohonných hmot. Nově už nezohledňuje pouze aktuální velkoobchodní ceny, ale jejich průměr za poslední tři dny, zvýšila se také maximální povolená marže, a to o padesát haléřů na tři koruny za litr. Ceny na pumpách jdou ale v posledních dnech nahoru, minulý týden totiž cena ropy Brent vystoupala na své čtyřleté maximum. O byznysu s palivy budeme v Ranním brífinku mluvit s Ivanem Indráčkem, předsedou Unie nezávislých petrolejářů.

Ranní brífink Jana T. beránka: Postavit v ucpané Praze nový most a nepustit na něj osobní auta? Emotivní a výbušné rozhodnutí. Před necelými dvěma týdny se v Praze otevřel takzvaný Dvorecký most, který je jen pro MHD a cyklisty, což část politického spektra nesla velmi nelibě. Proč je to tak emotivní a proč se zrovna z mostu stalo bojiště kulturní války? Hostem Ranního brífinku je pražský radní pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Co si z dnů, které následovaly po otevření mostu vedení města odnáší? A zopakuje tenhle vzorec - tedy spojení obou břehu s vyloučením osobních aut – ještě někde? Něco se zřejmě začíná rýsovat.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Plán na proměnu skupiny ČEZ znovu rozvířil debatu o roli státu v energetice. Vláda spolu s vedením firmy představily relativně přímočarý scénář, jak získat plnou kontrolu nad výrobní částí podniku – přes vyčlenění nevýrobních aktivit, prodej části nové firmy a následný výkup minoritních akcionářů. I když návrh působí přehledněji než dřívější pokusy, zůstává kolem něj řada otazníků. Není jasné, kolik peněz operace přinese, kdo do nové struktury vstoupí ani zda se celý proces podaří stihnout v rámci jednoho volebního období. Paralelně ČEZ posouvá i své jaderné plány – podpis dohody s Rolls-Royce SMR spouští přípravy na malý modulární reaktor v Temelíně. Ten by mohl Česko zařadit mezi první země s touto technologií, zároveň ale nese obvyklá rizika spojená s projekty, které zatím nemají v Evropě reálný precedent.

Ranní brífink Patrika Saláta: Čeká nás důležitý týden pro světové finance. O úrokových sazbách budou rozhodovat centrální banky v USA, Japonsku i eurozóně a už příští čtvrtek se k nim přidá i naše ČNB. Proč by vás to mělo zajímat? Protože sazby přímo určují, kolik zaplatíte za svou půjčku a zprostředkovaně hýbou i trhem s hypotékami. Jak ale do těchto kalkulací promlouvá konflikt na Blízkém východě?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Nejvyšší kontrolní úřad zveřejní výsledky kontroly efektivního vynaložení peněz na vysokorychlostní tratě a pokud byste chtěli začít týden opravdovým bizárem, navštivte seminář Miroslava Ševčíka na téma Moudrost, mravnost a racionalita. 

Ranní brífink Martina Ehla: Větrné elektrárny mohou pokrýt velkou část spotřeby v Česku. Jen se jich lidé bojí, čemuž přispívají i dezinformace, které popisuje Viktor Votruba, redaktor HN specializující se na obnovitelné zdroje energie. Podle něj většina fake news je dávno vyvrácena studiemi v zahraničí, ale do Česka přicházejí ze Slovenska a pomáhají jim i Motoristé v čele ministerstva životního prostředí.

Ranní brífink Martina Ehla: Co řídí Trumpovo rozhodování útoku na Írán a jeho výhrůžky na sociálních sítích? Není to chaos, ale už od útoku na Venezuelu je za tím skryta určitá logika, kterou vysvětluje Michal Kořan ze společnosti GARI Enterprise. A nastiňuje tři možné scénáře vývoje íránského konfliktu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Premiér Andrej Babiš opakovaně vyzývá k tomu, aby Evropská unie ulevila průmyslu od nutnosti platit emisní povolenky. Povolenky s názvem ETS2, které se mají týkat bydlení a dopravy, pak chce úplně zrušit. Dávalo by to smysl? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Česká televize a Český rozhlas ve společném prohlášení odmítly vládní návrh změn financování. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Pořídili jsme rozhovor s generálním ředitelem rozhlasu René Zavoralem, který vychází v Hospodářkách zítra a jehož část vám nabídneme už dnes v Ranním brífinku. 

Ranní brífink Martina Ehla: Slovinsko je pro Čechy hlavně země vysokých hor a dobrého vína. V posledních letech se tu ale velmi zajímavě rozvíjejí malé pivovary, jak vysvětluje tamní milovnice piva a turistická průvodkyně Ksenija Mravlja. Ona sama lásku k pivu objevila před lety při studiích v Brně. 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Na pátek 17. dubna připadá světový den veřejné dopravy - a v Česku pro ni přináší dneska hned dvě dobré zprávy. Jednak se v Praze otvírá most přes Vltavu, který bude přístupný vlastně pro všechny druhy dopravních prostředků, vyjma běžných osobních aut.A pak je tu druhá zpráva: vyhlídky Česka na financování sítě vysokorychlostní železnice se zlepšují. Šéf Správy železnic Tomáš Tóth vysvětluje, jak se vyvíjí jednání o stovkách miliard, které by český projekt mohly podpořit. A taky to, proč sen o jednohodinové jízdní době z Prahy do Brna zase ve hře.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Česko má poprvé konkrétní mapu takzvaných akceleračních zón, kde by mělo být možné rychleji stavět větrné a solární elektrárny. Vláda tím plní evropský závazek a zároveň hraje o miliardy z Bruselu, přestože část politiků obnovitelné zdroje dlouhodobě kritizuje. Jak velké zrychlení to skutečně přinese, co návrh znamená pro obce i investory a proč kolem větrníků dál koluje řada mýtů, vysvětluje v ranním brífinku HN redaktor Viktor Votruba.

Ranní brífink Patrika Saláta: V Evropě mají vzniknout první modulární reaktory. Stavět je bude britská společnost Rolls Royce SMR, kde má podíl také energetická společnost ČEZ. Může jít o začátek nové jaderné éry?  Téma probereme už po krátkém přehledu ekonomického dění.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 14. dubna, začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, před pěti lety vyšlo najevo, že za výbuchem muničního areálu ve Vrtěbicích bylo Rusko a statistický úřad dnes zveřejní inflaci za březen. My se vrátíme k maďarským volbám, které pro nás okomentoval přímo z Budapešti analytik HN Martin Ehl.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Donald Trump opět zpochybňuje smysl NATO. Právě Severoatlantická aliance je přitom zárukou bezpečnosti Česka a dalších evropských zemí. Co s tím? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Státní rozpočet má letos skončit se schodkem 310 miliard korun. Aktuální situace na Blízkém východě a rychlý růst cen ropy vedl vládu ke snížení spotřební daně z nafty. I když je toto snížení zatím dočasné, je dost pravděpodobné, že klesnou příjmy rozpočtu a zvýší se tlak na růst deficitu. V deficitu není jen státní rozpočet. Po dlouhé době se se schodku ocitlo i hospodaření obcí. Jak k tomu došlo a zda to ovlivní státní rozpočet, tak o tom víc s Lubošem Komárkem, členem Národní rozpočtové rady.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes vychází nové číslo investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér, tentokrát s podtitulem Jak vydělat dost peněz v éře Trumpa a rozbouřených trhů. K dostání bude u všech dobrých prodejců tisku, poznáte ho podle výrazné růžovo-červené obálky, objednat si ho můžete také přes náš web HN.cz. Atraktivní samozřejmě není pouze jeho obálka, ale také obsah – o něm už si více řekneme s hlavním autorem a šéfem investiční rubriky Hospodářek Davidem Bustou. 

Ranní brífink Petra Honzejka: Probudili jsme se do dne, kdy začala platit cenová regulace nafty a benzínu. Maximální cena nafty na čerpacích stanicích v Česku bude dnes 49,59 koruny za litr, litr benzinu by pak měl stát nejvýše 43,15 koruny. Cenovou regulaci, její smysluplnost dopady probereme s naší analytičkou Julií Hrstkovou. A dotkneme se i zásadní otázky – nejsme na pokraji velké ekonomické krize?

Ranní brífink Martina Ehla: Kdyby válka v Íránu pokračovala šest měsíců, tak se ruský rozpočet dostane do přebytku, říká Filip Scherf, zahraničně politický analytik a autor knihy o moderním Rusku. Roste ale rozdělení uvnitř ruské společnosti, jejíž většina je válkou unavena a nemá z ní žádný profit - na rozdíl od elit, které jsou na ní závislé víc než kdy dřív. “Elita je závislá na tom, aby válka skončila vítězstvím v maximalistické verzi, jak ho definuje Putin,” říká Scherf. A případná revoluce zdola v Rusku nemusí znamenat nic pozitivního.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Popularita Donalda Trumpa mezi Američany padá. Dlouhodobý pokles ještě zrychlil po začátku války s Íránem. Tři velké průzkumy, které vyšly tento týden se shodly na tom, že jeho příznivci tvoří už jen lehce přes třetinu americké populace.Co to vlastně dělá s Trumpovým okolím? Zvyšují špatné prognózy pravděpodobnost, že se Trumpovi spojenci pokusí zmanipulovat podzimní volby do Kongresu? A co z Trumpových kroků má na jeho nepopularitu největší vliv? Hostem Ranního brífinku je v Bostonu žijící publicistka Alexandra Alvarová.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Ekonomika českého zemědělství prochází změnou, která výrazně dopadá na strukturu celého sektoru. Nejnovější data ukazují zhoršující se výsledky zejména u středně velkých farem, což Zemědělský svaz spojuje s úpravou systému dotací. V rozhovoru pro ranní brífink HN jeho předseda Martin Pýcha popisuje, jak funguje redistributivní platba a proč podle něj současné nastavení mění rozložení podpory mezi jednotlivými typy podniků. Zároveň upozorňuje, že dlouhodobou výzvou zůstává snížení závislosti zemědělství na dotacích a posílení produkce s vyšší přidanou hodnotou.

Ranní brífink Patrika Saláta: Teď nebo Nikdy - předvolební heslo maďarské opoziční strany Tisza burcuje maďarské voliče, aby se přiklonili na její stranu v blížících se parlamentních volbách. Dokáže ale skutečně porazit vládnoucí stranu Fidesz Viktora Orbána? A jaká teď panuje v Maďarsku atmosféra? 

Ranní brífink Štěpána Svobody: Přijímací zkoušky na střední školy nejsou jen testem znalostí, ale i psychiky. Jak velkou roli hraje stres, čeho se děti nejvíc obávají a jak jim mohou rodiče skutečně pomoci? V ranním brífinku HN o tom mluví redaktorka Markéta Hronová. Vysvětluje, proč je důležité být dětem oporou, netlačit na výkon a třeba jim ani nevolat mezi jednotlivými testy.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pokud vás dnes čeká cesta na dálnici okolo Brna, tak zvlášť ve směru ze západu na východ se určitě připravte na tradiční páteční kolony. V posledních měsících k pomalému provozu v tomto úseku přispívá také rekonstrukce dálniční křižovatky mezi D1 a D2, nejnovější výstupy z pravidelného sčítání dopravy ale potvrdily, že vinu na horší průjezdnosti má také stále větší počet aut na silnicích. Nejen o tom, kde v posledních letech aut přibylo nejvíc, mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Beránek.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Cena ropy v posledních týdnech na světových trzích kolísá v pásmu 85 – 115 dolary za barel a její další vývoj bude záležet na tom, jak rychle se uklidní situace na Blízkém východě. Dopad se projevil i v Česku, na rozdíl od cen ropy ovšem ceny pohonných hmot u čerpacích stanic míří pouze vzhůru. Jaký vývoj se dá očekávat v dalších dnech a co s tím může dělat ministerstvo financí? Víc v rozhovoru v Ranním brífinku s předsedou představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivanem Indráčkem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Spojené státy trumfují zbytek světa v růstu produktivity. Právě ta zásadně přispěla k tomu, že americká ekonomika v posledních letech velmi rychle roste. Jenže prezident Donald Trump dělá kroky, které růst poznamenají negativně. Víc o tom uslyšíte v Ranním brífinku. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Konflikt na Blízkém východě se stále více promítá do cen pohonných hmot. Rostou obavy z inflace, mezinárodní energetická agentura vyzvala k úsporám energií. Vysoké ceny pohonných hmot se pormítnou i do rozpočtu – na jedné straně díky vyšším příjmům z daní, na druhé straně pokud prudce poroste inflace a dojde ke zpomalení ekonomiky, zvýší se tlak na rozpočtové výdaje a s tím i na růst deficitu. Jaký prostor má vláda ke zvládání rozpočtu, když na letošek naplánovala deficit 310 miliard korun? O dopadech stávající situace jsme se v Ranním brífinku bavili s Členem Rady Národní rozpočtové rady Petr Musilem.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zatímco před třemi týdny, při vypuknutí vojenské operace proti Íránu, řešili turisté z celého světa, jak se dostat ze zasažené oblasti, případně jak odcestovat do své vytoužené destinace, nyní stojí před cestovním ruchem další otázka: kam se poptávka turistů přemístí, aby se vyhnuli problematickým regionům. Zároveň také zůstává nejasný další vývoj cen letenek – pokud ale dojde k uklidnění situace, můžeme se dočkat i výrazného zlevnění, říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Nervozita na trhu s energiemi graduje. Důvod? Hlavně válka s Íránem, kterou rozpoutal z ne úplně srozumitelných důvodů Donald Trump. Redakční kolega Jan Brož nám dneska vysvětlí, co se dá čekat v dalších dnech v ekonomické rovině – kdy se rostoucí ceny energií začnou přelévat i do našich faktur i to, jak se tomu vyhnout. Vyplatí se honem fixovat ještě teď?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hlavním hostem dnešního Ranního brífinku je šéfka domácího oddělení Hospodářských novin Michaela Ryšavá, která v posledních dnech popisuje propouštění na ministerstvech pod novou vládou, především pan situaci na MMR. Proč se vláda zbavuje IT expertů?

Ranní brífink Patrika Saláta: Tentokrát se podíváme na zdražování plynu kvůli krizi na Blízkém východě. Měli by lidé reagovat rychle a fixovat cenu plynu u svého dodavatele?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. března, v Česku je premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko a s Andrejem Babišem chce mluvit také o jeho německé chemičce SKW Piesteritz. Ta je bud zlatým vejcem nebo balvanem v říši Agrofertu, podle toho, jak zrovna jsou vysoké ceny zemního plynu. Na semináři Platformová práce v Česku jako příležitost, což se týká především kurýrů, promluví Tomáš Prouza, který k tomu do Hospodářek také napsal svůj objemný komentář. Prezident Pavel bude jednat s premiérem o rozpočtu a my probereme Karla Havlíčka. 

Ranní brífink Martina Ehla: Za necelý měsíc mají maďarští voliči šanci ukončit šestnáctiletou vládu premiéra Viktora Orbána a strany Fidesz. Nedělní demonstrace u příležitosti státního svátku, z nichž přinášíme reportáž, ukázaly, jak velká je touha po změně. A jaká témata jsou pro Maďary nejdůležitější a jak se nyní cítí maďarský malý byznys vysvětluje Márta Demjén, podnikatelka a předsedkyně Sdružení pilišských Slováků v Maďarsku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Stavebnictví loni podle statistiků zažilo jeden z nejúspěšnějších roků za posledních 25 let. Postupně také dochází k oživení bytové výstavby a vláda má ve své hospodářské strategii spoustu plánů, jak zlepšit dostupnost bytů. Co se dá očekávat na trhu realit, kam půjdou ceny a co bude mít největší vliv, o tom víc s bývalým guvernérem centrální banky a spoluzakladatelem a předsedou dozorčí rady fondu kvalifikovaných investorů DIAGRAM Zdeňkem Tůmou.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Koncern Volkswagen zveřejnil hospodářské výsledky a není to hezký pohled. Tedy pokud mluvíme o firmě jako celku – Škoda Auto naopak může slavit. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Válka na Blízkém východě pokračuje, cena ropy Brent se poté, vystřelila ke 110 dolarům za barel zase umírnila a aktuálně se obchoduje pod úrovní 85 dolarů za barel. Další vývoj je nicméně nejistý a bude záviset na tom, jak dlouho bude trvat konflikt mezi Iránem, Izraelem a Spojenými státy. Významné zdražení ropy by se ale každopádně promítlo do tuzemské inflace. Zatím ceny v Česku rostou stále pomaleji, index spotřebitelských cen v únoru vykázal meziměsíční pokles o 0,1 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 1,4 %. Hlavním důvodem bylo snížení cen potravin.Jaký může mít dopad válka na Blízkém východě na ceny, úrkové sazby a hospodářský růst? A jak by dopadl rozpočet. Víc v Ranním brífinku s  hlavním ekonomem investiční společnosti Investika Vítem Hradilem.

Ranní brífink Martina Ehla: Chce to trochu plánovat, ale splnil jsem si představu, že do Alp se dá dojet a dobře si zalyžovat bez auta a za rozumnou cenu, říká Tomáš Procházka, editor HN a šotouš, který se z v pondělí vrátil z netradiční cesty na lyže.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Petr Pavel je tři roky ve funkci. Aktuálně se těší podpoře 57 procent občanů. Nejvíc Pavlovi věří mladí lidé a podpora stoupá také s vyšším dosaženým vzděláním. Přesto ale v posledním roce narostl dojem, že až příliš zasahuje do vnitropolitického dění. Vyplývá to z dat analytického ústavu STEM. Jaký je prezident Petr Pavel? O tom se bavíme v Ranním brífinku HN s hlavním politickým analytikem Hospodářských novin a zástupcem šéfredaktora Petrem Honzejkem.

Ranní brífink Patrika Saláta: Konflikt na Blízkém východě pokračuje a cena ropy roste. Mohlo by se kvůli tomu vyplnit jedno velké přání amerického prezidenta Donalda Trumpa? Detaily přidáme už po krátkém přehledu agenturních zpráv.