Ranní brífink

Ranní brífink Martina Ehla: Slovinsko je pro Čechy hlavně země vysokých hor a dobrého vína. V posledních letech se tu ale velmi zajímavě rozvíjejí malé pivovary, jak vysvětluje tamní milovnice piva a turistická průvodkyně Ksenija Mravlja. Ona sama lásku k pivu objevila před lety při studiích v Brně. 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Na pátek 17. dubna připadá světový den veřejné dopravy - a v Česku pro ni přináší dneska hned dvě dobré zprávy. Jednak se v Praze otvírá most přes Vltavu, který bude přístupný vlastně pro všechny druhy dopravních prostředků, vyjma běžných osobních aut.A pak je tu druhá zpráva: vyhlídky Česka na financování sítě vysokorychlostní železnice se zlepšují. Šéf Správy železnic Tomáš Tóth vysvětluje, jak se vyvíjí jednání o stovkách miliard, které by český projekt mohly podpořit. A taky to, proč sen o jednohodinové jízdní době z Prahy do Brna zase ve hře.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Česko má poprvé konkrétní mapu takzvaných akceleračních zón, kde by mělo být možné rychleji stavět větrné a solární elektrárny. Vláda tím plní evropský závazek a zároveň hraje o miliardy z Bruselu, přestože část politiků obnovitelné zdroje dlouhodobě kritizuje. Jak velké zrychlení to skutečně přinese, co návrh znamená pro obce i investory a proč kolem větrníků dál koluje řada mýtů, vysvětluje v ranním brífinku HN redaktor Viktor Votruba.

Ranní brífink Patrika Saláta: V Evropě mají vzniknout první modulární reaktory. Stavět je bude britská společnost Rolls Royce SMR, kde má podíl také energetická společnost ČEZ. Může jít o začátek nové jaderné éry?  Téma probereme už po krátkém přehledu ekonomického dění.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 14. dubna, začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, před pěti lety vyšlo najevo, že za výbuchem muničního areálu ve Vrtěbicích bylo Rusko a statistický úřad dnes zveřejní inflaci za březen. My se vrátíme k maďarským volbám, které pro nás okomentoval přímo z Budapešti analytik HN Martin Ehl.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Donald Trump opět zpochybňuje smysl NATO. Právě Severoatlantická aliance je přitom zárukou bezpečnosti Česka a dalších evropských zemí. Co s tím? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Státní rozpočet má letos skončit se schodkem 310 miliard korun. Aktuální situace na Blízkém východě a rychlý růst cen ropy vedl vládu ke snížení spotřební daně z nafty. I když je toto snížení zatím dočasné, je dost pravděpodobné, že klesnou příjmy rozpočtu a zvýší se tlak na růst deficitu. V deficitu není jen státní rozpočet. Po dlouhé době se se schodku ocitlo i hospodaření obcí. Jak k tomu došlo a zda to ovlivní státní rozpočet, tak o tom víc s Lubošem Komárkem, členem Národní rozpočtové rady.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes vychází nové číslo investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér, tentokrát s podtitulem Jak vydělat dost peněz v éře Trumpa a rozbouřených trhů. K dostání bude u všech dobrých prodejců tisku, poznáte ho podle výrazné růžovo-červené obálky, objednat si ho můžete také přes náš web HN.cz. Atraktivní samozřejmě není pouze jeho obálka, ale také obsah – o něm už si více řekneme s hlavním autorem a šéfem investiční rubriky Hospodářek Davidem Bustou. 

Ranní brífink Petra Honzejka: Probudili jsme se do dne, kdy začala platit cenová regulace nafty a benzínu. Maximální cena nafty na čerpacích stanicích v Česku bude dnes 49,59 koruny za litr, litr benzinu by pak měl stát nejvýše 43,15 koruny. Cenovou regulaci, její smysluplnost dopady probereme s naší analytičkou Julií Hrstkovou. A dotkneme se i zásadní otázky – nejsme na pokraji velké ekonomické krize?

Ranní brífink Martina Ehla: Kdyby válka v Íránu pokračovala šest měsíců, tak se ruský rozpočet dostane do přebytku, říká Filip Scherf, zahraničně politický analytik a autor knihy o moderním Rusku. Roste ale rozdělení uvnitř ruské společnosti, jejíž většina je válkou unavena a nemá z ní žádný profit - na rozdíl od elit, které jsou na ní závislé víc než kdy dřív. “Elita je závislá na tom, aby válka skončila vítězstvím v maximalistické verzi, jak ho definuje Putin,” říká Scherf. A případná revoluce zdola v Rusku nemusí znamenat nic pozitivního.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Popularita Donalda Trumpa mezi Američany padá. Dlouhodobý pokles ještě zrychlil po začátku války s Íránem. Tři velké průzkumy, které vyšly tento týden se shodly na tom, že jeho příznivci tvoří už jen lehce přes třetinu americké populace.Co to vlastně dělá s Trumpovým okolím? Zvyšují špatné prognózy pravděpodobnost, že se Trumpovi spojenci pokusí zmanipulovat podzimní volby do Kongresu? A co z Trumpových kroků má na jeho nepopularitu největší vliv? Hostem Ranního brífinku je v Bostonu žijící publicistka Alexandra Alvarová.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Ekonomika českého zemědělství prochází změnou, která výrazně dopadá na strukturu celého sektoru. Nejnovější data ukazují zhoršující se výsledky zejména u středně velkých farem, což Zemědělský svaz spojuje s úpravou systému dotací. V rozhovoru pro ranní brífink HN jeho předseda Martin Pýcha popisuje, jak funguje redistributivní platba a proč podle něj současné nastavení mění rozložení podpory mezi jednotlivými typy podniků. Zároveň upozorňuje, že dlouhodobou výzvou zůstává snížení závislosti zemědělství na dotacích a posílení produkce s vyšší přidanou hodnotou.

Ranní brífink Patrika Saláta: Teď nebo Nikdy - předvolební heslo maďarské opoziční strany Tisza burcuje maďarské voliče, aby se přiklonili na její stranu v blížících se parlamentních volbách. Dokáže ale skutečně porazit vládnoucí stranu Fidesz Viktora Orbána? A jaká teď panuje v Maďarsku atmosféra? 

Ranní brífink Štěpána Svobody: Přijímací zkoušky na střední školy nejsou jen testem znalostí, ale i psychiky. Jak velkou roli hraje stres, čeho se děti nejvíc obávají a jak jim mohou rodiče skutečně pomoci? V ranním brífinku HN o tom mluví redaktorka Markéta Hronová. Vysvětluje, proč je důležité být dětem oporou, netlačit na výkon a třeba jim ani nevolat mezi jednotlivými testy.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pokud vás dnes čeká cesta na dálnici okolo Brna, tak zvlášť ve směru ze západu na východ se určitě připravte na tradiční páteční kolony. V posledních měsících k pomalému provozu v tomto úseku přispívá také rekonstrukce dálniční křižovatky mezi D1 a D2, nejnovější výstupy z pravidelného sčítání dopravy ale potvrdily, že vinu na horší průjezdnosti má také stále větší počet aut na silnicích. Nejen o tom, kde v posledních letech aut přibylo nejvíc, mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Beránek.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Cena ropy v posledních týdnech na světových trzích kolísá v pásmu 85 – 115 dolary za barel a její další vývoj bude záležet na tom, jak rychle se uklidní situace na Blízkém východě. Dopad se projevil i v Česku, na rozdíl od cen ropy ovšem ceny pohonných hmot u čerpacích stanic míří pouze vzhůru. Jaký vývoj se dá očekávat v dalších dnech a co s tím může dělat ministerstvo financí? Víc v rozhovoru v Ranním brífinku s předsedou představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivanem Indráčkem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Spojené státy trumfují zbytek světa v růstu produktivity. Právě ta zásadně přispěla k tomu, že americká ekonomika v posledních letech velmi rychle roste. Jenže prezident Donald Trump dělá kroky, které růst poznamenají negativně. Víc o tom uslyšíte v Ranním brífinku. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Konflikt na Blízkém východě se stále více promítá do cen pohonných hmot. Rostou obavy z inflace, mezinárodní energetická agentura vyzvala k úsporám energií. Vysoké ceny pohonných hmot se pormítnou i do rozpočtu – na jedné straně díky vyšším příjmům z daní, na druhé straně pokud prudce poroste inflace a dojde ke zpomalení ekonomiky, zvýší se tlak na rozpočtové výdaje a s tím i na růst deficitu. Jaký prostor má vláda ke zvládání rozpočtu, když na letošek naplánovala deficit 310 miliard korun? O dopadech stávající situace jsme se v Ranním brífinku bavili s Členem Rady Národní rozpočtové rady Petr Musilem.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zatímco před třemi týdny, při vypuknutí vojenské operace proti Íránu, řešili turisté z celého světa, jak se dostat ze zasažené oblasti, případně jak odcestovat do své vytoužené destinace, nyní stojí před cestovním ruchem další otázka: kam se poptávka turistů přemístí, aby se vyhnuli problematickým regionům. Zároveň také zůstává nejasný další vývoj cen letenek – pokud ale dojde k uklidnění situace, můžeme se dočkat i výrazného zlevnění, říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Nervozita na trhu s energiemi graduje. Důvod? Hlavně válka s Íránem, kterou rozpoutal z ne úplně srozumitelných důvodů Donald Trump. Redakční kolega Jan Brož nám dneska vysvětlí, co se dá čekat v dalších dnech v ekonomické rovině – kdy se rostoucí ceny energií začnou přelévat i do našich faktur i to, jak se tomu vyhnout. Vyplatí se honem fixovat ještě teď?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hlavním hostem dnešního Ranního brífinku je šéfka domácího oddělení Hospodářských novin Michaela Ryšavá, která v posledních dnech popisuje propouštění na ministerstvech pod novou vládou, především pan situaci na MMR. Proč se vláda zbavuje IT expertů?

Ranní brífink Patrika Saláta: Tentokrát se podíváme na zdražování plynu kvůli krizi na Blízkém východě. Měli by lidé reagovat rychle a fixovat cenu plynu u svého dodavatele?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. března, v Česku je premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko a s Andrejem Babišem chce mluvit také o jeho německé chemičce SKW Piesteritz. Ta je bud zlatým vejcem nebo balvanem v říši Agrofertu, podle toho, jak zrovna jsou vysoké ceny zemního plynu. Na semináři Platformová práce v Česku jako příležitost, což se týká především kurýrů, promluví Tomáš Prouza, který k tomu do Hospodářek také napsal svůj objemný komentář. Prezident Pavel bude jednat s premiérem o rozpočtu a my probereme Karla Havlíčka. 

Ranní brífink Martina Ehla: Za necelý měsíc mají maďarští voliči šanci ukončit šestnáctiletou vládu premiéra Viktora Orbána a strany Fidesz. Nedělní demonstrace u příležitosti státního svátku, z nichž přinášíme reportáž, ukázaly, jak velká je touha po změně. A jaká témata jsou pro Maďary nejdůležitější a jak se nyní cítí maďarský malý byznys vysvětluje Márta Demjén, podnikatelka a předsedkyně Sdružení pilišských Slováků v Maďarsku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Stavebnictví loni podle statistiků zažilo jeden z nejúspěšnějších roků za posledních 25 let. Postupně také dochází k oživení bytové výstavby a vláda má ve své hospodářské strategii spoustu plánů, jak zlepšit dostupnost bytů. Co se dá očekávat na trhu realit, kam půjdou ceny a co bude mít největší vliv, o tom víc s bývalým guvernérem centrální banky a spoluzakladatelem a předsedou dozorčí rady fondu kvalifikovaných investorů DIAGRAM Zdeňkem Tůmou.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Koncern Volkswagen zveřejnil hospodářské výsledky a není to hezký pohled. Tedy pokud mluvíme o firmě jako celku – Škoda Auto naopak může slavit. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Válka na Blízkém východě pokračuje, cena ropy Brent se poté, vystřelila ke 110 dolarům za barel zase umírnila a aktuálně se obchoduje pod úrovní 85 dolarů za barel. Další vývoj je nicméně nejistý a bude záviset na tom, jak dlouho bude trvat konflikt mezi Iránem, Izraelem a Spojenými státy. Významné zdražení ropy by se ale každopádně promítlo do tuzemské inflace. Zatím ceny v Česku rostou stále pomaleji, index spotřebitelských cen v únoru vykázal meziměsíční pokles o 0,1 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 1,4 %. Hlavním důvodem bylo snížení cen potravin.Jaký může mít dopad válka na Blízkém východě na ceny, úrkové sazby a hospodářský růst? A jak by dopadl rozpočet. Víc v Ranním brífinku s  hlavním ekonomem investiční společnosti Investika Vítem Hradilem.

Ranní brífink Martina Ehla: Chce to trochu plánovat, ale splnil jsem si představu, že do Alp se dá dojet a dobře si zalyžovat bez auta a za rozumnou cenu, říká Tomáš Procházka, editor HN a šotouš, který se z v pondělí vrátil z netradiční cesty na lyže.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Petr Pavel je tři roky ve funkci. Aktuálně se těší podpoře 57 procent občanů. Nejvíc Pavlovi věří mladí lidé a podpora stoupá také s vyšším dosaženým vzděláním. Přesto ale v posledním roce narostl dojem, že až příliš zasahuje do vnitropolitického dění. Vyplývá to z dat analytického ústavu STEM. Jaký je prezident Petr Pavel? O tom se bavíme v Ranním brífinku HN s hlavním politickým analytikem Hospodářských novin a zástupcem šéfredaktora Petrem Honzejkem.

Ranní brífink Patrika Saláta: Konflikt na Blízkém východě pokračuje a cena ropy roste. Mohlo by se kvůli tomu vyplnit jedno velké přání amerického prezidenta Donalda Trumpa? Detaily přidáme už po krátkém přehledu agenturních zpráv.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je čtvrtek pátého března, Česká národní banka bude jednat o finanční stabilitě, proběhne Summit dostupného bydlení a stavebního rozvoje, což není vtip, ale něco, co Česko opravdu potřebuje a Petr Pavel vystoupí na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, jejímž generálním partnerem je letos skupina CSG Michala Strnada. My budeme hovořit o těch nejlepších podnikatelích.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Hostem ranního brífinku HN byl hlavní analytik Martin Ehl, se kterým jsme rozebrali, co skutečně stojí za útokem Spojených států na Írán. Podle něj nejde o jeden motiv, ale o kombinaci faktorů – od snahy Donalda Trumpa ukázat sílu až po přesvědčení, že si Washington může podobné zásahy dovolit bez větších následků. Írán naopak reaguje promyšleně: útoky rozšiřuje na další státy v regionu, aby konflikt prodražil a zatáhl do něj co nejvíc aktérů, čímž zvyšuje tlak na jeho ukončení. Ehl zároveň upozorňuje, že Spojené státy zatím nemají jasný plán, co bude následovat, a situace tak může připomínat chaos po invazi do Iráku. Pro Evropu z toho podle něj plynou nejen ekonomické dopady, ale i jasná bezpečnostní lekce – posílit vlastní obranu a snížit závislost na USA.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Vojenská operace proti Íránu výrazně ovlivnila také leteckou dopravu. Dopravci, kteří sídlí na Arabském poloostrově, totiž mají významný podíl na spojení mezi Evropou a Asií – letiště v Dubaji, Dauhá nebo Abú Dhabí jsou významnými tranzitními uzly, navíc je teď silná sezona letů do exotických destinací. Někteří turisté tak uvízli na přestupu, jiní do své destinace, nebo naopak domů, vůbec neodletěli. To je i případ šéfa názorové rubriky Hospodářských novin Petra Honzejka, který o svých zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Od tohoto víkendu na zkouší prorazit v sousedním Polsku další český vlakový dopravce. Do Varšavy začíná jezdit i LeoExpress, už loni v září tam expandoval i RegioJet. Co tam české dopravce láká? A jak zjistí, jestli uspěli? Vysvětluje Peter Köhler, CEO LeoExpressu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Můžeme si dál namlouvat, že naši obranu zvládne zajistit profesionální armáda, ale realita je jinde. Bude potřeba obnovit vojenskou službu, ať už povinnou, nebo v nějaké jiné formě. To říká expert v dnešním Ranním brífinku. Podle něj ale půjde o úplně jinou vojnu než za socialismu.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je čtvrtek 26. února. Dnes se podíváme na překvapivé projevy ministra zahraničí Petra Macinky z Motoristů v OSN. Chválí ho za ně asi vůbec poprvé i jeho kritici a mají proč.

Česko má dobrý průmysl, spoustu chytrých hlav, ale chybí mu systém, jak tohle přetavit v ekonomický úspěch a obecně v odolnost celé země a společnosti. Poradenská firma KPMG zpracovala velkou studii, jak by se tohle dalo během pěti let změnit, aby Česko bylo připraveno na větší krize v budoucnosti. “Máme příklady jako programy dostupné bydlení, které ukázaly, že se daří překonat tradiční resortismus,” říká spoluautor studie David Slánský. “Investice do obrany jsou investice do rozvoje republiky,” zdůrazňuje s tím, že stovky miliard jsou obrovská částka, jejíž utracení je potřeba dobře uřídit, aby to pomohlo infrastruktuře, českému průmyslu i výzkumu a vývoji.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Co jste dělali 11. září? A co 24. února? Dějiny 21. století nemají tolik historických momentů, které si pamatujeme. 24. únor 2022 do dějin určitě patřit bude. Dneska si povíme, jak si ho Česko připomíná a kam si ho vlastně zasadit do kontextu vlastního vnímání historie. I svojí role v ní.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dvacet pět společností se loni rozhodlo investovat v Česku prostřednictvím státní agentury CzechInvest. Celkový objem přislíbených investic přesáhl 26 miliard. Už dávno ale neplatí, že příspěvek od státu znamená výstavbu velkých montoven, které pak často složitě hledají množství nekvalifikovaných pracovníků. Kam se podpora investic v Česku za poslední roky posunula, nejen o tom mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Prokeš.

Ranní brífink Patrika Saláta: Zimní olympiáda v Itálii se chýlí ke svému konci. Sport nás ale jen tak neopustí. V létě přijde další velká akce - Mistrovství světa ve fotbale. Dneska se proto podíváme na globální sportovní ekonomiku. Dá se na ní z pohledu investora vydělat? A do čeho je možné v souvislosti se sportem investovat? Téma probereme po krátkém přehledu agenturních zpráv.  

Ranní brífink Petra Honzejka: Ministryně financí Alena Schillerová představila projekt elektronické evidence tržeb verze II. Má začít fungovat od příštího roku, má platit pro všechny včetně řemeslníků a dalších služeb a nebude nutné vydávat účtenku, vše má probíhat elektronicky. Co na to říkají živnostníci? Zeptáme se prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor nabídnu hned po několika převážně byznysových zprávách.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Motoristé ještě nedávno trvali na tom, že Filip Turek zůstává jejich kandidátem na ministra životního prostředí. V zákulisí se ale mezitím hromadily problémy. Podle novinářky a vedoucí domácího oddělení HN, Michaely Ryšavé, sehrály roli klesající preference, rostoucí únava poslanců z toho, že se celá agenda strany zúžila na jedno jméno, i stále otevřenější tlak premiéra Andreje Babiše, kterému situace začala politicky překážet. K tomu se přidaly stížnosti z úřadů, že ministerstvo bez plnohodnotného vedení fakticky nefunguje. V ranním brífinku HN tak rozebíráme, proč Motoristé nakonec ustoupili, co víme o novém kandidátovi Igoru Červeném a zda jeho případné jmenování přinese stabilizaci resortu, nebo jen jinou formu vlivu Filipa Turka.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. února, Karla Havlíček je další ze současné vlády, kdo se jel inspirovat na Slovensko, tak snad těch nápadů příliš nepřiveze a bude se držet své hospodářské strategie. EY vyhlásí podnikatele roku Jihočeského kraje, dozvíme se inflaci v Německu za leden a Alena Schillerová je v Bruselu na zasedání unijních ministrů financí. Jaká bude letošní konference Top ženy Česka? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Filip Turek, Petr Macinka, Richard Chlad nebo snad Pavel Tykač? Anebo někdo úplně jiný? Kdo je nejmocnější postavou strany Motoristé sobě, která se stala součástí vládní koalice a její představitelé dnes plní titulky médií, mimo jiné i ostrými spory s prezidentem Petrem Pavlem? A nehrozí Motoristům rozkol? O tom bude dnešní Ranní brífink.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, která právě začíná. Loni na ní nadzvedl celou Evropu americký viceprezident J.D. Vance, který kritizoval Evropu za údajně nedemokratické praktiky a údajné omezování svobody slova. Co čekat letos a jakou roli bude hrát Česko , o tom si popovídáme s naším hlavním analytikem Martinem Ehlem, který je na místě. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor nabídnu hned po několika byznysových zprávách.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku.“Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Když se u vrcholového manažera státní firmy najde doma odložených 80 milionů korun, vysvětlovat to dědictvím nebo rodinným chovem nutrií není zrovna nejpřesvědčivější. I proto má Správa železnic od začátku února šéfa nového, tedy Tomáše Tótha. Ten teď vysvětluje, s čím se musí železnice pod jeho vedením potýkat, na čem bude šetřit a jak chce snížit třeba ceny ve výběrových řízeních. Ale přiznává i to, že zmíněná kauza jeho předchůdce Jiřího Svobody důvěru v železnici u politiků poškodila.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Průmyslové svazy, technologické firmy a výzkumné organizace ze střední a východní Evropy se poprvé spojují, aby společně ovlivňovaly evropská pravidla pro umělou inteligenci. Nově zřizují pozici regionálního ambasadora, který má v Bruselu hájit zájmy firem, tlačit na méně byrokracie a podporu inovací i velkých infrastrukturních projektů, jako jsou AI Factory nebo gigafactory. Do role nastupuje bývalý vládní zmocněnec Jan Kavalírek, který má koordinovat společný postup zemí CEE vůči Evropské komisi i europoslancům.

Ranní brífink Patrika Saláta: Je stavební trh v Česku přepálený a může za velký růst cen nemovitostí? A změní na tom něco další novela stavebního zákona? To probereme už za chvíli po krátkém přehledu agenturních zpráv. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je pátek 6. února, ani víkendová předpověď nedává nad Českem šanci, že bychom mohli vidět více slunce a právě proto se dnes budeme bavit o depresi nejen v práci. Loňské výsledky zveřejní Komerční banka, statistická úřad ukáže aktuální údaje o průmyslu a stavebnictví a Andrej Babiš spolu s Adamem Vojtěchem, jakoby snad znali témata dnešního Ranního brífinku, navštíví psychiatrickou nemocnici Bohnice.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zajistit lepší podmínky a konkurenceschopnost pro železniční nákladní dopravu – k tomu by mohl přispět krok, který zvažuje nový ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Na jeho úřadě se totiž rodí plán, který by rozšířil placení mýtného i na jiné komunikace, než jsou dálnice a vybrané silnice prvních tříd. Na výnosy z mýta by si tak mohly sáhnout i kraje, které mají (často děravé) okresky na starost. „Bude záležet na tom, jak se nastaví sazby, celkově bych to ale viděl na výnosy maximálně v řádech stovek milionů,“ říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Beránek.