Týdeník Respekt • Podcasty

Výtah Respektu: Izrael se podle agentury Reuters přiblížil k předčasným volbám. Poslanci totiž ve středu předběžně schválili rozpuštění parlamentu. Návrh zákona předložila většina podporující premiéra Benjamina Netanjahua. Vzhledem k tomu, že krok má širokou podporu jak u kabinetu, tak i u opozice, je téměř jisté, že dojde i k finálnímu schválení. Izraelci a Izraelky by tak mohli hlasovat o několik dní dříve. Původně to mělo být koncem října. Proč k rozpuštění vyzvali Netanjahuovi spojenci? Jaká témata budou rozhodující? Má co nabídnout opozice? A budou volby referendem o současném premiérovi? Ve středeční epizodě odpovídá Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #45: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. ožná jste se také ve škole učili, že před patriarchátem existoval bájný matriarchát, jehož dokladem jsou nálezy sošek, takzvaných venuší. Dnes už víme, že to tak nebylo, to ale neznamená, že neexistovala řada rovnostářských společností, v jejichž centru byly ženy. Některá společenství takto fungují dodnes. Čím se od nich můžeme inspirovat? A skončily by všechny války, kdyby světu vládly ženy? Na živém natáčení podcastu Ženy XYZ ve Zlíně si o tom povídaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Výtah Respektu: V říjnu, konkrétně 9. a 10., nás čekají mimo jiné komunální volby. A přestože do hlasování zbývá ještě pár měsíců, v ulicích Prahy už běží kampaň. Ta spočívá v tom, že tradiční spojenectví utrpěla trhliny a ti, kteří vládli doposud, by mohli vyklidit své pozice, naopak ti, kteří byli doteď v opozici, sází na frustraci z dopravy a astronomických cen bydlení. A své postavení by možná mohlo změnit i hnutí ANO, pro které bylo hlavní město dlouho nedobytnou pevností. Spojí se s ODS? Proč ve Spolu pro Prahu nejsou lidovci? Když se hnutí STAN daří celostátně, platí to i pro metropoli? Proč už Piráti nejspíš nebudou vládnout? A je Praha politickou laboratoří pro zbytek republiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #18: V Praze se tento týden uskuteční třetí ročník prestižní bezpečnostní konference Globsec. Ředitel komunikace Filip Nerad popisuje, že se ho letos zúčastní dva tisíce hostů z osmdesáti zemí, včetně prezidentů, ministrů a známých expertů. Jejich setkání dříve hostila Bratislava, a to z kapacitních důvodů, a také kvůli politickému přituhování na Slovensku. Nyní Globsec našel útočiště v Česku. Nerad v rozhovoru mluví také o tom, proč je problém, že v tuzemsku zahraniční politiku, jež je stále více spojená s domácí, popisují mnohdy lidé, kteří se tématu nemají dostal času věnovat a  jaká témata nám unikají.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V Česku jde o téma, které se v posledních týdnech hojně řeší, a které mnozí považovali za politicky uzavřené. Sjezd, který se uskuteční už o víkendu, považují organizátoři a část opozice za přelomový symbol smíření a definitivní tečku za minulostí. Ale vládní koalice bije na poplach. Poslanecká sněmovna dokonce schválila rezoluci proti konání sjezdu a z úst vládních politiků slyšíme varování před otevíráním starých ran, revizionismem nebo zpochybňováním Benešových dekretů. Kritika míří i jmenovitě k Berndu Posseltovi, který vede hlavní proud určující směr sdružení. Podle Tomáše Lindnera je to ale absurdní, protože právě Posselt je tím, který vyšachoval protičeské nálady a dlouhodobě usiluje o smíření a česko-německou spolupráci. Jaký byl ale vývoj SdL? Co víme o jeho členské základně? Jaký byl a je jeho politický vliv v Německu? Jak sjezdy sudetských Němců probíhaly v současnosti? Odpovědi najdete v pondělní epizodě.

Veřejná debata o řádění slávistických fanoušků, vztazích premiéra a prezidenta a sjezdu sudetských NěmcůZáznam druhé z nové série debat Respektu, která se každý měsíc věnuje tématům rezonujícím ve společnosti.11. 5. 2026, Brno. Hosté: Erik Tabery, Silvie Lauder, Ján Markoš, Matúš Kostolný, moderuje: Barbora KroužkováDalší termíny Respektování a možnost zakoupení vstupenek na všechny naše akce najdete na https://goout.net/cs/respekt/ozreqng/

Účinnost a bezpečnost ketaminem asistované terapie (KAT) potvrzují stovky vědeckých studií. Látka, která se využívá u lidí i zvířat jako anestetikum, může pomáhat lidem trpícím depresí, úzkostnými poruchami, PTSD či poruchami příjmu potravy. A KAT pomohla také Kláře. Z dětství i dospělosti si nesla těžká traumata, která se jí nedařilo zpracovat skrze klasickou terapii. Pomohla jí až ta, při které dostala ketamin. Svůj příběh i zkušenost s touto látkou sdílela na další debatě Respektu v Knihovně Václava Havla. Terapeutka Daniela Koubková z pražské psychedelické kliniky Psyon a České psychedelické společnosti zase vysvětlila, jak přesně ketamin na člověka působí, pro koho je terapie vhodná a pro koho nikoliv, jaký je průběh a jak je možné se ke KAT dostat. Moderuje Zuzana Machálková.

V 54. díle podcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar – mimořádně živě na festivalu Svět knihy Praha - debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: spor literárních komisí s ministerstvem kultury a nového Klempířova náměstka Jiřího Bubeníčka hrozbu zániku pražského kulturního centra Stalin 40. výročí premiéry filmu Top Gunvýstavy Andreje Dúbravského The Rest Interval (Galerie Villa Pellé), Václava Špály Kytky (Museum Kampa) a Václava Sokola Hojnost (Museum Kampa)knihy Georgije Gospodinova Zahradník a smrt (Argo), Hanse Beltinga Obraz a kult (Books & Pipes) a Saó Ičikawy Hrbačka (Vyšehrad)filmy Alejandra Iňárrita Digger, Adama Rybanského Dovolená v českém ráji a Šimona Holého Chica Checa animovaný seriál Rickyho Gervaise Alley Cats koncerty Trickyho, Gorillaz a Manic Street Preachers Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #60: Více než půl roku po sněmovních volbách má opozice ve svém čele pro mnohé překvapivě hnutí STAN. Starostové od voleb posílili o přibližně pět procentních bodů a přeskočili občanské demokraty. Rozdíly zatím nejsou velké, jde nicméně o jedinou partaj, která pravidelně roste. Čím to je? A přetaví se podpora také ve vyšší volební zisky? O tom si povídali v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #65: Skončí dřív ruská agrese na Ukrajině nebo válka proti Iránu? A co rozhodne o tom, kdo zvítězí? S bývalým ředitelem rozvědky Petrem Mlejnkem mimo jiné o tom, co ze současných válek vyplývá pro budoucí konflikty.

Výtah Respektu: Do summitu NATO v Ankaře nezbývají ani dva měsíce a Česko pořád neví, kdo bude součástí delegace. Zúčastnit se chce i prezident Petr Pavel, kterého tam ale vláda nechce. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš řekl, že o tom, kdo bude součástí delegace, kabinet definitivně rozhodne až po květnovém jednání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Švédsku, kdy bude známý program summitu. Rozhodnutí o složení pak má padnout na konci června, tedy těsně před Ankarou, ve které se mají premiéři a hlavy státu sejít 7. a 8. července. A tak je na stole i kompeteční žaloba. O co by se v ní Petr Pavel mohl opřít? Jaký vliv by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít do budoucna? A stihl by se ÚS s případem vypořádat do začátku července? Ve čtvrteční epizodě odpovídá František Trojan.

Pro politiky, kteří chtějí lidi ovládat, je výhodnější mít je ve zranitelných pozicích.Hostkou Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byla filozofka Alice Koubová. Proč podle ní špatně fungující sociální systém podrývá odolnost společnosti? Jak je na tom česká demokracie a proč je dehumanizační slovník některých politiků alarmující? Na kterém místě mezi evropskými státy je Česko v zastoupení žen v akademické sféře?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Ve Vídni se od 12. do 16. května koná 70. ročník Eurovize - nejdéle vysílané mezinárodní televizní hudební soutěže, která pomohla proslavit například Abbu nebo Céline Dion. Jubilejního ročníku se účastní 35 zemí, což je nejméně za poslední dvě dekády. Pět zemí se rozhodlo z Eurovize, která se prezentuje jako apolitická soutěž, odstoupit. Důvodem je napjatá politická situace a protesty spojené s účastí Izraele kvůli tomu, co páchá v Pásmu Gazy. Noam Bettan, který Izrael reprezentuje, navíc postoupil do finále. Z jakých dalších důvodů je podle kritiků izraelská účast sporná? Jaké jsou argumenty Evropské vysílací unie, která akci organizuje? Mohla by se do budoucna změnit pravidla? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #44: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. Blíží se finále nejprestižnější české soutěže krásy Miss Czech Republic, a tak se vynořují články v bulvárních médiích, které vyzdvihují “zadečky a vnady” účastnic. Jsou soutěže krásy v dnešním světě stále ještě relevantní, nebo je to přežitek? Mohou mít i pozitivní rozměr? A jakou roli hrály v upevňování ideálu krásy, rozvoji konzumerismu či kosmetického průmyslu? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

Výtah Respektu: Česko má od tohoto týdne zmocněnce pro plnění závazků NATO. Vláda ANO, SPD a Motoristů na pondělním jednání jmenovala Jakuba Landovského, který je bývalým velvyslancem Česka při Severoatlantické alianci. Kromě toho byl v minulosti i náměstkem pro obrannou politiku a strategii ministerstva obrany či výkonným ředitelem středoevropské pobočky Aspen Institute. Proč kabinet vytvořil novou funkci i přesto, že při svém nástupu avizoval, že chce jejich počet spíše snižovat? Jaký má Landovský vztah k současné vládě? Proč se nejspíš bude muset vypořádávat s SPD? A jak by jeho působení mohlo změnit pozici Česka v NATO? V úterní epizodě odpovídá Kristýna Jelínková.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: „To, co se odehrálo v závěru sobotního derby ve Fortuna Areně je nejtěžší chvíle v novodobé historii klubu," řekl šéf Slavie Jaroslav Tvrdík poté, co se nedohrál ligový zápas mezi Slavií a Spartou. Stovky fanoušků vršovického klubu totiž pár minut před koncem vtrhly na hřiště, přičemž došlo i k napadení hráčů Sparty. V českých i světových médiích se mluví o ostudě, skandálu a totálním chaosu. K tomu, že se ligový zápas neodehrál kvůli výtržnictví, zároveň v Česku došlo poprvé po celých 23 letech. Jak je možné, že se tolik fanoušků dostalo na hřiště? Šlo tomu nějak předejít? Jak je to s pyrotechnikou na stadionech? Jaké tresty byly za podobné výtržnosti doposud? A jaké tresty by mohly padnout nyní - jak pro fanoušky, tak pro Slavii? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě František Trojan.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:filmy Ďábel nosí Pradu 2 a Michaelknihu Marie Zelbové Táňa / Praha 3 / Žižkov (Petr Štengl)nové album Tori Amos In Times of Dragonsúmrtí filmové dramaturgyně Marcely Pittermanovékomediální seriál Malcolm v nesnázíchinscenaci Frankenstein (Národní divadlo)výstavu Anselma Kiefera The Women Alchemists (Královský palác v Miláně)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #59: SPD Tomia Okamury zdárně prosazuje své priority v kabinetu Andreje Babiše, naposledy se jí to podařilo, když přesvědčila své vládní partnery o nutnosti věnovat jednání v poslanecké sněmovně sjezdu sudetských Němců v Brně. To Okamura a SPD vidí jako ohrožení české suverenity. Není to ale jediný případ, lídrovi SPD se daří strhnout předsedu vlády Babiše na svou stranu i v řadě dalších témat jako třeba v případě veřejnoprávních médií, neziskových organizací nebo svobody slova. Je to pro Babiše výhodné, anebo to svědčí o tom, že je slabý premiér? O tom se v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit bavili František Trojan, Filip Zelenka a Erik Tabery. 

Výtah Respektu: Jeden z nejvýraznějších hlasů ochránců přírody, v mnohém inovátor a také člověk, který ovlivnil stovky milionů lidí napříč světem - David Attenborough - v pátek oslaví 100. narozeniny. A své přání k němu mohou skrze speciální webové stránky české pobočky Světového fondu ochrany přírody dostat i Češi a Češky. Ve čtvrteční epizodě o tom mluví mluvčí Lukáš Hrábek. Jak se David Attenborough ke své práci dostal? Čím je jeho kariéra výjimečná? A proč měl na několik generací vliv právě on? Moderuje Zuzana Machálková.

Válka proti Ukrajině je do značné míry Putinova osobní msta a půjde tam, kam mu povolíme dojít. Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Kolik let ještě potrvá ruská agrese? Jaká je aktuální situace na frontě a co jsou tzv. killzóny? Jak se Ukrajinci snaží i v ostřelovaných oblastech do posledního možného momentu udržet pozůstatky normálního života: Proč by měli politici v Evropě daleko více působit dovnitř svých společností a co ho stále na práci zahraničáře baví?——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh dál probíhají boje. A to i přesto, že Izrael a Libanon uzavřely 16. dubna příměří, které sice bylo původně desetidenní, ale nedávno bylo prodlouženo o další tři týdny. Izrael pokračuje v útocích na jihu Libanonu a ničí tamní domy a další infrastrukturu. Od začátku března si izraelské útoky vyžádaly přes 2500 obětí a přes milion vysídlených lidí. Hizballáh zase podniká dronové a raketové útoky proti izraelským vojákům v Libanonu a severním Izraeli. Jaká je šance, že by Izrael a libanonská vláda vyjednaly dohodu? Jak se k bojům staví Libanonci a Libanonky - vytvoří tlak na Hizballáh nebo vzroste odpor k Izraeli? A jsou do jednání nějak zapojeni spojenci obou zemí? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #43: Sestavit si rozpočet, nastudovat místo a kulturu, sebrat pas a vyrazit. Tzv. passport bros pojímají hledání partnerky jako obchodní projekt, v němž vyhodnocují náklady a přínosy. Američanům či Evropanům v této rovnici dlouho vycházejí jako ideální ženy z Thajska nebo Vietnamu. Na transakci založené vztahy ale nejsou doménou pouze západních mužů: mladší partnery si v Africe hledají také bohaté Evropanky, po nevěstách v jiných zemích se rozhlížejí také muži z Číny nebo Indie. O tom, jestli je pro passport broes stále zajímavé i Česko a kde jsou kořeny tohoto fenoménou debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Výtah Respektu: Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili v takzvané bitcoinové kauze další tři lidi. Seznam Zprávy, Deník N a iRozhlas v pondělí odpoledne uvedly, že je mezi nimi i exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve z ODS). Souvisí jeho obvinění s trestním oznámením, které podal současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc z ANO? Čeho se měl Blažek podle obvinění dopustit? Jak by mu jeho argumenty mohly pomoct, pokud se dostane k soudu? V úterní epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Zeitgeist #18 S církevním historikem o prvním roce Lva XIV., navazování na Františka, napjatých vztazích s Donaldem Trumpem, potřebě vícerychlostní církve i chybějícím ženském hlasu v jejím vedení. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.První severoamerický papež byl zvolen před rokem - 8. května 2025. Jak sedmdesátiletý Robert Francis Prevost, který si zvolil papežské jméno Lev, navazuje na svého předchůdce Františka. V čem se naopak odchýlil? O co jde ve sporech s americkým prezidentem, kterému se nebojí vzdorovat i za cenu tlaků na církev ve Spojených státech? Čím je specifický katolicismus v USA a uvnitř hnutí MAGA? Kde leží hranice, které si nemůže dovolit překročit ani prezident Trump? A před jakými výzvami stojí křesťané v římskokatolické církvi s ohledem na měnící demografii věřících ve světě? Může se církev vymanit z pozice pánského klubu? Co jsou skutečné křesťanské hodnoty? A jak se proměnilo papežství za posledních dvě stě let? Nejen o tom mluví římskokatolický kněz a církevní historik z Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček, který má také nejnověji na kontě knihu Křesťanství ve víru kulturních válek: Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad, 2025) Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že Spojené státy budou doprovázet lodě, které v posledních týdnech nemohly opustit Perský záliv s tím, že se tak má dít od pondělí. Podle Teheránu by ale mohlo jít za porušení příměří. Zároveň měly USA koncem týdne odpovědět na poslední návrh mírového plánu, který předložil Teherán. Jaká byla reakce? Jak se šéf Bílého domu staví k zákonné lhůtě, podle které musí další boje konzultovat s Kongresem? A jak doposud pomohl Íráncům a Íránkám? I na to v pondělní epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Pacient cítí bolest, ale lékař ji nepotvrzuje. Data nic neukazují a diagnóza zůstává neznámá. Situace, ve které se ocitá značná část společnosti. Například jen u endometriózy, kterou trpí přibližně deset procent žen, trvá diagnostika mezi sedmi až deseti lety. Vzniká tak propast mezi pacienty, lékaři a vědou. Jak na dialog mezi těmito oblastmi? Jak by měl postupovat pacient, který má potíže, ale nedostává se mu odpovědi, jak je řešit? Co lékařům brání v tom, aby pátrali po možné diagnóze? A jak by vědě prospělo, kdyby v ní byli pacienti rovnými partnery, nikoliv jen "subjekty"? V záznamu z debaty Respektu na mezinárodním festivalu populárně-vědeckých filmů AFO v Olomouci debatovaly neuroložka Oblastní nemocnice Příbram, lékařská poradkyně SMÁCI z.s. a pacientka s chronickým onemocněním Anežka Dašková, vědecká pracovnice v CREATIC a členka lektorského týmu EUPATI Lenka Součková, která rovněž působí v CZECRIN, a Sára Filipová - doktorandka v oboru Lékařské chemie a klinické biochemie na Univerzitě Palackého v Olomouci, která se zaměřuje na endometriózu. Moderuje Zuzana Machálková.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #64: Kvůli ruské válce na Ukrajině je pro ruské tajné služby obtížné přímo pronikat na území Evropské unie. Stále častěji proto rekrutují běžné občany, aby jim zadávali různé úkoly. Estonská kontrarozvědka KAPO je dlouhodobě v Unii nejúspěšnější v jejich lovení. „Estonci sebevědomě tvrdí, že se nedají bez boje. Ať už se týká ruské špionáže nebo vojenského konfliktu,” říká v nové epizodě velvyslanec v Tallinnu Zdeněk Beránek

Dělníci kultury #52 mimo jiné o inscenaci Dušana D. Pařízka Amadoka v Divadle X10 nebo sbírce povídek Skanzen Martina Uhlíře.Add paragraphV dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: konceptuální album SSSCREAM rapového tria Hihihahaholky inscenaci Dušana D. Pařízka Amadoka (Divadlo X10) účast sopranistky a dirigentky Barbary Hannigan na Pražském jaru román Sally Rooney Intermezzo (Argo) sbírku povídek Martina Uhlíře Skanzen (Respekt) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #58: Jan Grolich minulý týden opanoval lidovecký sjezd, stal se jejich předsedou, upravil fungování strany a za minulostí chce udělat "tlustou černou čáru". Martin Kuba na jihu Čech postupně buduje hnutí Naše Česko, které ihned po vzniku proniklo do průzkumu volebních preferencí a které už přilákalo první zvučné posily. Co vznik nového hnutí jihočeského hejtmana a postup na celostátní úroveň jihomoravského hejtmana znamená pro opozici? O tom se v novém díle podcastu Vládneme, nerušit bavili Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha tento týden uvedl, že Česko se stalo 23. státem, který se připojuje k dohodě, která je nutná k vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese na Ukrajině. V polovině května bude o dohodě hlasovat výbor Rady Evropy, a to v Moldavsku. Mohlo by to být účinnější vůči Vladimiru Putinovi, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač? Proč Volodymyr Zelenskyj kritizuje Izrael? Co jeho válkou zasažené zemi diplomaticky přináší jiná válka, a to ta na Blízkém východě? A jaká je momentálně situace na frontě? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra.

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové herec Josef Bánovec vypráví, od kdy a proč s kolegy Prokopem Zachem a Ondřejem Stupkou točí videa a vystupují proti krokům vlády a ministra kultury Oty Klempíře. Mluví o tom, jaké slabiny má demokracie a proč si říká influencer demokracie. Vzpomíná také na nedávno zesnulého Jana Potměšila, který ho velmi ovlivnil.——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Evropský parlament tento týden odhlasoval zprávu, která vyzývá Evropskou komisi k vytvoření celoevropské legislativy definující znásilnění. Jejím základem by měl být souhlas, jednoduše „ano znamená ano". Přestože nejde o právně závaznou rezoluci, je to významný krok. Hlasovalo pro něj 447 europoslanců a europoslankyň, 160 bylo proti. Mezi nimi i český europoslanec Alexandr Vondra. Proč se nepřipojil? A proč se naopak připojil k jinému bodu, který EP odhlasoval, a to větší ochrana psů a koček? A co tento krok znamená pro Česko? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová, která reportuje přímo ze Štrasburku.

Ženy XYZ #42: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Během honů na čarodějnice byly odsouzeny a popraveny desítky tisíc nevinných lidí, z 80 procent žen. Mnoha zeměmi se šířil strach a kolektivní psychóza. Vykonstruované procesy ovšem nepřinesl temný středověk, jak si často myslíme, naplno propukly až po nástupu novověku, přičemž k jejich rozšíření přispěly některé moderní vynálezy, například knihtisk. Autorka knihy Kaliban a čarodějnice, italská a v USA žijící vědkyně Silvia Federici pak posedlost ženami, které údajně obcují s ďáblem, klade do souvislosti s koncem feudalismu a nástupem kapitalismu. O tom, kdo a proč se stal terčem procesů a jak s nimi souvisí nová vlna takzvaného witchy feminismu diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder. 

(Omlouváme se za horší kvalitu zvuku v první minutě záznamu.)Záznam první z nové série debat Respektu, která se každý měsíc věnuje tématům rezonujícím ve společnosti.Hosté 27. 4. 2026, Praha: Erik Tabery, Silvie Lauder, Ján Markoš, Ivan Trojan, moderuje: Barbora KroužkováDalší termíny Respektování a možnost zakoupení vstupenek na všechny naše akce najdete na https://goout.net/cs/respekt/ozreqng/

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k tématu také články:Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

Výtah Respektu: Vláda ANO, SPD a Motoristů tento týden jednomyslně schválila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude pokračovat i v květnu. Opatření, ke kterým kabinet přistoupil po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, po kterém vzrostly obavy z výrazného růstu cen paliv, vysvětluje akceschopností a šetřením. Jak ale v úterní epizodě vysvětluje Filip Zelenka, ve skutečnosti jde spíš o psychologický efekt. Zároveň ale vyvrací ostrou kritiku, podle které vláda svými kroky výrazně zasahuje do trhu. Dělo se tak podle něj totiž i za minulého kabinetu. Jaká opatření tedy platí a co se od příštího měsíce změní? A jak se s věcí vypořádaly ostatní evropské státy? Moderuje Zuzana Machálková.

S Martinem Uhlířem o poučení z největší jaderné havárie a smrtící radiaci ukryté v sarkofágu„Nedlouho po půlnoci reaktor tlakem páry vybuchl – nadzvedl a odsunul dva tisíce tun těžký železobetonový svrchní kryt a změnil se v sopku chrlící k nočnímu nebi kusy betonu, hořící úlomky grafitu a žhnoucí uranové palivo. Zároveň z nitra jaderné pece začaly do ovzduší unikat aerosoly obsahující ty nejradioaktivnější izotopy,“ popisuje v článku Martin Uhlíř havárii jaderného reaktoru. Co byla hlavní příčina? Jaké nezodpovězené otázky zůstávají i po 40 letech? A jak vzpomíná na dobové shánění informací o havárii v Československu 80. let? Nejen na to odpovídá v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme také celý článek:Hlavně nepanikařte. Proč před čtyřiceti lety explodoval Černobyl a jaké je poučení z největší jaderné haváriehttps://www.respekt.cz/zahranici/hlavne-nepanikarte-proc-pred-ctyriceti-lety-explodoval-cernobyl-a-jake-je-pouceni-z-nejvetsi-jaderne-havarie

Čtení s Respektem v Knihovně Václava Havla s Tomášem Halíkem, Vojtěchem Sedláčkem, Václavem Sokolem a Marií Pětovou o životě a díle univerzitního profesora, programátora, vyučeného zlatníka, chartisty i politika, který se málem stal prezidentem. Jan Sokol (18. 4. 1936 - 16. 2. 2021) byl výraznou ale přitom velice skromnou a uměřenou osobností vyčnívající z české polistopadové společnosti, která se těšila velké autoritě napříč různými proudy. Za svůj dlouhý a vrstevnatý život byl opravdu mnohým a vystřídal řadu povolání a rolí. Mimo jiné byl filosofem, učitelem, překladatelem, matematikem, programátorem, vyučeným zlatníkem, univerzitním profesorem, děkanem, jedním z prvních chartistů, poslancem, ministrem školství, kandidátem na prezidenta, ale také manželem Františky Patočkové, otcem tří dětí, dědečkem nebo wikipedistou, publicistou, autorem desítek knih a v neposlední řadě křesťanským intelektuálem, který se podílel na ekumenickém překladu Bible a občas pronášel zamyšlení během nedělní bohoslužby v kostele sv. Markéty na Břevnově.„Svět, ve kterém žijeme, život každého z nás a všechno, na čem nám v tomto životě nejvíc záleží – štěstí, zdraví, láska, děti, přátelství – nic z toho nemáme v rukou, nic z toho si nemůžeme ani koupit, ani zasloužit, ani vydělat. Všechno je dar.“ To Jan Sokol často připomínal. A vděčnost za tento dar provázená důvěrou a nadějí stály v základech jeho bohatého a naplněného života. Čeho si na něm nejvíc vážili jeho blízcí? Co vyzdvihují z jeho myšlenkového díla a co chystá vznikající Knihovna Jana Sokola? Nejen o tom debatovali jeho bratr a výtvarník Václav Sokol, katolický kněz a sociolog Tomáš Halík, podnikatel a programárot Vojtěch Sedláček a filosofka Marie Pětová. Večerem v Knihovně Václava Havla provázel Štěpán Sedláček.

Dělníci kultury #51 mimo jiné o Hurvínkových kulatinách, nové desce rappera Edúv Syn Levý král nebo iniciativě No Music for Genocide vyzývající k bojkotu Eurovize.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: finále seriálu M.R.D. Saint Louis (HBO) Hurvínkovy 100. narozeniny novou desku rappera Edúv Syn Levý král přílohu Respektu k festivalu Svět knihy nové lanové vozy produktové designérky Anny Marešové prezidentství Donalda Trumpa jako svého druhu reality show iniciativu No Music for Genocide vyzývající k bojkotu Eurovize filmovou politiku ministra kultury Oty Klempíře 5. ročník festivalu Open Studios Ostrava spojení hollywoodských studií Warner Bros. a ParamountKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #57: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Ondřejem Kundrou a Filipem ZelenkouVláda Andreje Babiše za první měsíce své vlády ukázala, že v řadě případů drží kontinuitu v zahraniční politice. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka jel jako první na Ukrajinu, navštívil také Izrael, Maroko nebo Saudskou Arábii. Premiér Andrej Babiš na druhou stranu navzdory ztrátě spojence v osobě Viktora Orbána navázal vztahy se všemi důležitými evropskými politiky jako jsou italská premiérka, německý kancléř nebo francouzský prezident. Kam bude Babiš a Macinka dále směřovat zahraniční politiku Česka? A jak vnímat vládní kritiku předsedy Senátu Miloše Vystrčila za jeho plánovanou cestu na Tchaj-wan? O tom se v novém dílu podcastu bavili Kristýna Jelínková, Ondřej Kundra a Filip Zelenka.

Československý podcast: Vládní politici z ANO, SPD a Motoristů pokračují ve snahách o změnu fungování a financování veřejnoprávních médií. Čelí však tlaku zaměstnanců a zaměstnankyň, ale také studentů, kteří v týdnu uspořádali pochod na podporu ČT a ČRo. Jsou takové snahy o jejich zachování dostatečné? Čelí tuzemská média "orbánizaci" médií? Co by pro slovenskou televizi Markíza znamenalo, kdyby ji koupil nejbohatší Čech Michal Strnad? A mají po vítězství Tisza naději maďarská veřejnoprávní média? Nejen o tom debatují v další epizodě šéfredaktor Respektu Erik Tabery a šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Opoziční Starostové na čtvrteční odpoledne svolali ve sněmovně jednání generálních ředitelů ČT a ČRo se zástupci stran. Hynek Chudárek a René Zavoral už se ale v týdnu sešli s vládními politiky, se kterými jednali o chystaných změnách ve veřejnoprávních médiích, které počítají mimo jiné se zrušením poplatků a převedením financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Proti tomu se postavily i odbory obou médií a studenti napříč Českem, kteří ve středu uspořádali pochod na podporu ČT a ČRo. Jak televizi podkopává přímo její ředitel? Co požadují odboráři i pracovníci veřejnoprávních médií? A kdy by ke změnám v nich mohlo dojít? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.

Proč nejsou v Česku veřejné politiky přizpůsobeny slaďování rodinného a pracovního života? Jak důležitá je práce Evropského soudu pro lidská práva a  je ohrožena v Česku svoboda slova? A z čeho má soudkyně Kateřina Šimáčková radost?

S politologem Vratislavem Havlíkem o tom, jak změny v Budapešti promění Evropu a proč Péter Magyar nesmí zklamat. Co přivodilo politický pád Viktora Orbána? Jak změní režim v Maďarsku Peter Magyar? A co Orbánův odchod ze scény může znamenat pro jeho spojence a další evropské státy? Nejen na to odpovídal v Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Diskusi moderoval Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Zatímco v podstatě celý svět čeká, co bude další nečekaný a mnohdy nepochopitelný krok Donalda Trumpa a jak to ovlivní nejen bezpečnost, ale i ekonomiku, jeho administrativa může pokračovat s výstavbou části tanečního sálu Bílého domu za v přepočtu 8,5 miliardy korun. Tento týden o tom rozhodl odvolací soud, který tím pozastavil rozhodnutí jiného soudu. Přestože Trump tvrdí, že přestavba je důležitá právě i z bezpečnostních důvodů, kritici namítají, že k tomu není potřeba taneční sál. Souvisí to tedy s pompézními oslavami 250. výročí vzniku Spojených států, které šéf Bílého domu označil za nejvelkolepější v historii USA? Jaké události k tomu proběhnou a kdo je zaplatí? A co na to běžní Američané a Američanky, jejichž ekonomická situace se zhoršuje? I o tom mluví Dominika Perlínová ve středeční epizodě.

Ženy XYZ #41: Rozsáhlá investigace CNN navazující na zjištění německých novinářek odhalila pornostránku, kde muži sdíleli s ostatními uživateli videa, na nichž znásilňují své omámené partnerky. V kanále na komunikační síti Telegram si pak sdíleli rady, jak své ženy uspat a následně znásilnit tak, aby si nic nepamatovaly. Po případu Gisèle Pelicot se tak jedná o další doklad toho, že znásilnění v partnerském vztahu za pomoci drog není tak neobvyklým činem, jak by se mohlo zdát. Redaktorky Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová diskutovaly o tom, proč tyto praktiky v online prostředí tolik bují a jak je možné, že k nim dochází právě v partnerských vztazích, které mají být založené na důvěře. 

Zeitgeist #16 s filmovou kritičkou Jindřiškou Bláhovou o pokračování The Apprentice v Bílém domě, wrestlingu, stírání hranic mezi skutečností a televizí, Reaganovi i slavných fiktivních prezidentech a prezidentkách USA.V květnu 2004 odvysílala americká televize NBC poslední epizodu veleúspěšného seriálu Přátelé. Ve stejném roce také spustila populární reality show The Apprentice s ústřední postavou superboháče Donalda Trumpa, která se také odehrávala v New Yorku. V jistých obměnách její americká verze běžela až do roku 2017. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že pokračuje dodnes, jen se přesunula z byznysového prostředí do politiky a posléze Bílého domu.„Donald Trump je perverzně zábavná figura. Stal se jedinou monokulturou ve světě, kde monokultura přestala existovat. Už nesledujeme seriály jako Přátelé nebo M*A*S*H, které západní společnost spojovaly podobně jako třeba Madonna nebo Michael Jackson. Ale ať chceme nebo nechceme, tak víme co dělá Donald Trump. Všichni sledujeme jeho šou a jsme tak trochu jako učňové v The Apprentice. Stali jsme se součástí reality, kterou on vytváří a jejíž součástí být nechceme,“ popisuje Jindřiška Bláhová.Jaké únikové cesty se nabízejí? Jaké mechanismy a postupy využívané v reality TV nebo wrestlingu přenesl Donald Trump do americké politiky? Jakým typem herce je z pohledu filmové kritičky? V čem podstatném se liší od jiného herce v prezidentském úřadě - Ronalda Reagana? A jaká televizní či filmová ztvárnění amerických prezidentů byste neměli opomenout? Nejen to se dozvíte v novém podcastu Zeitgeist. Filmové kritičky Jindřišky Bláhové se ptal Štěpán Sedláček.Doporučujeme také článek:Kdo prohraje, půjde dohola. Jak wrestlingové zápasy naučily Trumpa dělat politikuhttps://www.respekt.cz/kontext/kdo-prohraje-pujde-dohola-jak-wrestlingove-zapasy-naucily-trumpa-delat-politiku?srsltid=AfmBOooM5gXhHIYlWfzOsp_vqhR0FtsnBkjAs2q9E3mMhSc1lnmdwHtrA naší podcastovou sérii:Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkemhttps://open.spotify.com/show/6FsqhwO8sKgatDymqXcX4E

Výtah Respektu: Bulhaři a Bulharky měli v neděli další volby, ve kterých jednoznačně zvítězilo Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, které získalo nějakých 44 procent. Rozdíl od druhé a třetí příčky byl přitom velmi výrazný, uskupení dostala od voličů kolem 13 procent. Pro zemi šlo každopádně o osmé volby za posledních pět let. Výsledky by podle Reuters mohly ukončit období politické nestability. Kam si ale euroskeptického Radeva zařadit v zahraniční politice? Je namístě, když se o něm mluví jako o proruském nebo jako o bulharském Orbánovi? Co od něj může čekat EU a co výsledky voleb znamenají pro Ukrajinu? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Debaty Respektu: Jsou smartphony ve školách rušivým elementem, šikovnou pomůckou ve výuce nebo nezbytnou součástí každodenního života, které se zkrátka nelze vyhnout? České zákony školám nijak nepředepisují, jaká pravidla pro využívání mobilů mají svým žákům nastavit. Bylo by nejlepší telefony na půdě školy plošně zakázat? Na pražské Základní škole Solidarita funguje už šest let trojstranná dohoda mezi žáky, rodiči a vedením. Její součástí jsou například zóny bez mobilu. Ředitelka Karin Marques však pomalu dochází k tomu, že jasně vymezené hranice přestávají stačit a plošný zákaz vydaný ministerstvem by možná fungoval lépe. To, že je Česko jednou z mála evropských zemí, kde jednotná regulace mobilů ve školách chybí, kritizuje i ředitel Jednoho světa na školách Karel Strachota. O tématu hosté debatovali v Knihovně Václava Havla. Moderuje Markéta Plíhalová