Týdeník Respekt • Podcasty

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně už druhým dnem jednají o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vzhledem k počtu hlasů je nicméně předem téměř jisté, že opoziční strany neuspějí. Proč tedy s návrhem přesto přišly? Proč jsou vláda s opozicí rozhádané jako už dlouho ne? Kolik takové dva jednací dny stojí daňové poplatníky? I o tom mluví ve středeční epizodě přímo z Poslanecké sněmovny Eva Soukeníková.

Ženy XYZ #64: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Ženy stále tlachají o nedůležitých věcech, neumí mluvit napřímo, jsou to drbny, co nezavřou ústa. Muži jsou skoupí na slovo, neumí číst mezi řádky, zato hovoří vždy k věci. To jsou časté stereotypy o tom, jak odlišně komunikují muži a ženy, sociolingvistické výzkumy však vyvracejí drtivou většinu z nich, případně pro ně existuje pádné vysvětlení vycházející z toho, jak odlišně jsou dívky a chlapci vychováváni. Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

Zeitgeist s Janem Švecem o návštěvě čínského prezidenta v USA, zájmech Číny ve válce v Íránu i na Ukrajině a posilování digitální diktatury Pekingu s využitím umělé inteligence. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Celkem tři dny strávil čínský prezident na státní návštěvě Spojených států a oplatil také svému americkému protějšku květnou návštěvu Pekingu. Ceremoniím v Bílém domě dal Si Ťin-pching přednost před jednáními a projevy na Valném shromáždění OSN. S Donaldem Trumpem si u čaje potvrdili, že se brzy uvidí a prodloužili klid v obchodní válce. Do Spojených států také přicestovaly z Číny další dvě pandy velké. Ale žádné velké viditelné posuny summit nepřinesl a to ani v ožehavé debatě o regulaci ve vývoji umělé inteligence. Jak se aktuální geopolitická situace, války v Perské zálivu a na Ukrajině, dění na Tchajwanu i potenciální eskalace ruské agrese v Evropě jeví z Pekingu? Jak to zapadá do strategie Číny a jak se staví k vývoji umělé inteligence, kterou doma přísně reguluje ovšem také čím dál víc využívá k utahování šroubů v digitálním dohledu nad občany? Nejen o tom, ale i o evropském postoji k Číně a souvisejících zájmech EU mluví na velké ploše expert na Čínu a digitální autoritářství Jan Švec, který působí v Ústavu mezinárodních vztahů a na Stockholmské univerzitě ve Švédsku.

Výtah Respektu: Právě v úterý 29. září byl nejdřívější termín, kdy mohl švédský parlament jmenovat nového premiéra nebo premiérku. Tou se mohla stát lídryně středolevé opozice a sociálních demokratů Magdalena Andersson, jejíž strana zvítězila. Výsledky však byly velmi těsné a vyjednávání tak složité, že v pondělí oznámila, že v současné situaci vládu sestavit nedokáže. Kdo by tedy ve Švédsku mohl složit vládu? Proč tak dlouho trvalo zveřejnění výsledků? Co lidé ve Švédsku nejvíc řeší? I o tom mluví v nové epizodě Jakub Lucký ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.

S Jakubem Janegou a Karlem Páralem o tom, co se ANO naučilo a jak rozumět slovům, která premiéř říká o neklidném světě. Moderuje Tomáš BrolíkUdrží si Babiš radnice, ale hlavně – ovládne konečně senát? Nejen o tom v Debatě Respektu diskutovali politologové Karel Páral a Jakub Janega z Univerzity Palackého v Olomouci se zástupcem šéfredaktora Respektu Tomášem Brolíkem v Divadle na cucky.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Pavel Turek debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:veletrh uměleckých knih GHMP Art Book Fairspojení hollywoodských společností Paramount a Warner Bros Discoverydokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato Pepy Lubojackispisovatele Vincenza Latronica a jeho román Dokonalosti (Vyšehrad)seriál Filter (iVysílání České televize)šestou řadu seriálu Slow Horsesalbum ATHENTÁT Athény Chlebovépekařskou reality show Great British Bake-Offalbum Cheap Fashion kapely Berlin Mansonknihu Naomi Klein a Astry Taylor: End Times Fascism and the Fight for the Living World (Penguin Books)filmové pásmo FAMU 80 - Best of

Vládneme, nerušit #79: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouJednání byla podle aktérů intenzivní, ale výsledek je velice konzervativní: rozpočet nakonec míří do Poslanecké sněmovny s deficitem, který je jen o 3 miliardy nižší oproti původnímu návrhu. Je 386 skutečně maximum, které šlo v aktuální situaci vytěžit? Proč menší strany tolik ustupují hnutí ANO a je realistické, že vláda bude v příštích letech snižovat schodky tak, jak slibuje? O tom mluvili v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Respektování s Erikem Taberym, Silvií Lauder a Jánem Markošem v Českých Budějovicích. Moderuje Barbora Kroužková.

Výtah Respektu: Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh na zmrazení platů vrcholných politiků a političek v příštích pěti letech. Většina opozičních klubů ale zablokovala možnost schválení novely zrychleně v prvním čtení, letos tedy asi ještě účinná nebude. Nicméně, ještě minulý týden to vypadalo, že dolní komora tento týden otevře jedno z nejzásadnějších politických, a vlastně i kulturních, témat posledních měsíců, a to zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Nakonec se ale vládní koalice dohodla, že k tomu dojde až po volbách. Jak debata uvnitř vlády probíhala? Jak se opozice chystá na obstrukce? A jak se na změny připravuje vedení obou médií? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě František Trojan.

Tekutá společnost #25: S frontmanem kapely Rybičky 48 o muzice, politice i respektující výchověHostem Barbory Kroužkové je frontman Rybiček 48 Kuba Ryba. V roce 2027 budou mít jediný koncert. Co bude jinak dělat? Proč se vztahy v kapele pomáhá terapeutka a jak zvládá výchovu dvou synů? Mluví také o politické angažovanosti, moci psychedelik a relaxu u ohně.Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Výtah Respektu: Letos na jaře Organizace Neposeda společně s výzkumným týmem z Katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a Národního centra sociálních studií informovaly o unikátním českém projektu New Leaf, ve kterém čtyřicet lidí bez domova dostalo sto tisíc korun bez jakýchkoliv podmínek. V první části projekt boural stereotypy. Ukázalo se totiž, že lidé nedávali peníze do drog a alkoholu, nýbrž do bydlení, oblečení a jídla. Potvrdilo se taky, jak přínosné může být, je-li součástí začlenění do společnosti sociální pracovník či pracovnice, kteří mají kapacitu se člověku věnovat. Nyní výzkumný tým zveřejnil ekonomická data, podle kterých lidé bez domova vyjdou stát ročně na něco přes dvě miliardy korun. MPSV přitom uvádí částku vyšší než osm miliard korun. Kam tedy mizí šest miliard? V čem je Česko v práci s bezdomovectvím neefektivní? A jak projekt s daty naloží? I o tom mluví ve středeční epizodě vedoucí projektu i Katedry Melanie Zajacová. Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #63: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Kdo kolik vydělává a jak se s penězi bude nakládat, bývá v partnerském vztahu ožehavé téma. Pároví terapeuti popisují, že dvojice mnohdy tuto otázku poprvé otevřou až u nich v ordinaci. Výši výdělku si přitom lidé stále spojují se sebehodnotou, mírou nezávislosti či úspěšnosti, což může do vztahové dynamiky silně promlouvat. Finance také mohou být mocným nástrojem kontroly. Jak si peníze rozdělit co nejférověji? Stačí se držet principu 50/50? Jak do toho vstupují děti? A kdo má zaplatit útratu na prvním rande? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

S Ondřejem Bajgarem, Stanislavem Fortem, Kristinou Fort i Josefem Šlerkou o znepokojivém vývoji umělé inteligence. Moderuje Štěpán Sedláček.O bezpečnosti umělé inteligence se vede debata už dlouho. Ale v poslední době této diskusi začíná věnovat pozornost podstatně víc lidí. Jednou z příčin je to, že vývoj generativní AI už dospěl od dob spuštění ChatGPT před necelými čtyřmi lety velmi daleko - a umělá inteligence už je schopná samostatně konat divy včetně řešení nejkomplikovanějších matematických problémů i nacházení slabin v softwaru.S tím se pojí bezpečnostní incident, kdy velké jazykové modely od firmy OpenAI "po vlastní ose" ve velkém počtu utekly z testovacího prostoru a koordinovaně hackovaly systémy firmy Hugging Face a napadly i servery samotné OpenAI. Od té doby se vyjevila řada podobných incidentů, které oznámily společnosti Anthropic, Meta - a nejnověji také Google.Model Gemini během rutinního testu kyberbezpečnostních dovedností podle amerického deníku WSJ dostal za úkol hackovat fiktivní firmu, která ovšem měla jméno jako skutečná společnost - a když měly testované modely v jistou chvíli přístup na internet, podnikly útok na servery dané firmy, a přitom narušily systémy další dvou společností.Druhý důvodem jsou dlouhodobé obavy vývojářů, které jsou kromě podobných incidentů posilovány i tím, že firmy vyvíjející velké jazykové modely aktivně směřují k rekurzivnímu sebezlepšování (RSI), kdy by už vyvíjela další generace modelů víceméně sama umělá inteligence. To může proces výrazně zrychlit, ale také snížit naše již tak omezené porozumění tomu, jak AI funguje - a proč dělá, to co dělá.Mnozí lidé ve firmách vyvíjejících AI cítí, že teď ještě mají možnost ovlivnit vývoj hnaný konkurenční dynamikou a že je nejvyšší čas něco udělat; a zpomalit. Ukazuje se, že nové modely jsou čím dál schopnější, ale podle všeho mnohdy postrádají etické zábrany – jinými slovy nejsou dostatečně sladěné s lidskými hodnotami. A v důsledku by podobně jako při incidentu Hugging Face mohly dojit k nebezpečným, těžko předvídatelným záměrům, či posloužit lidem, kteří je chtějí zneužít. S tím se pojí varování Jacoba Coxona, který odešel z firmy Anthropic, i dalších lidí z oboru, kteří argumentují, že za několik let by mohla AI představovat existenční riziko pro lidstvo a v krajním případě nás vyhladit. Což je v oboru dlouhodobá obava s různě stanovenou pravděpodobností. V neposlední řadě samy přední firmy z oboru v USA různými způsoby upozorňují, že rychlý vývoj AI není i kvůli pomyslnému závodu dostatečně regulovaný. Po vydání výzvy Daria Amodeiho většina z nich vyjádřila ochotu ke konkrétním krokům - včetně nezávislého dohledu uvnitř firem.Donald Trump nicméně zatím podle všeho víc než většině znepokojených Američanů naslouchá lidem ve svém okolí, kteří chtějí naopak rychle vyvíjet umělou inteligenci bez jakýchkoliv federálních regulací. S tím se pojí totiž velké investice nakumulované v tomto sektoru i růst americké ekonomiky. Rizika, na která upozorňují vývojáři AI a přední vědci, označil Trump za hoax i konspiraci - a vyslovil se pro rychlou výstavbu dalších datových center.Související debata je ovšem vrstevnatější. Řada lidí viní firmy vyvíjející AI z přehánění kvůli vstupům na burzu i z nemístné antropomorfizace a přeceňování možností velkých jazykových modelů; stejně jako ze snahy odvracet pozornost od problémů, které už ve vztahu k AI řešíme - od těch ekonomických a environmentálních až po psychologické.Kam generativní AI v průběhu posledních let dospěla, je obdivuhodné a bude to mít následky, s nimiž je třeba se každopádně vyrovnat. Po čtyřech letech je tady nová technologie transformující řadu oborů lidské činnosti včetně matematiky, programování, biologie či kyberbezpečnosti. Citelně nám ovšem chybí nezávislý monitoring vývoje AI, standardy, regulace i mezinárodní kooperace. I o tom je řeč v aktuálním Zeitgeistu.Doporučujeme také článek: Kdo přežije ve věku AIhttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/39/kdo-prezije-ve-veku-ai

Výtah Respektu: Spojené státy se v těchto dnech připravují na tzv. midterms, tedy volby, které se konají v polovině funkčního období prezidenta, v tomto případě Donalda Trumpa. A průzkumy potvrzují, že jeho popularita je extrémně nízká. Týká se to i republikánských voličů a voliček? Co lidé v USA řeší? Co by se v Trumpově administrativě změnilo, kdyby Kongres ovládli Demokraté? A kdo se rýsuje jako jejich možný prezidentský kandidát? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová, která je právě v Pensylvánii.

Výtah Respektu: V Rusku o víkendu proběhly první parlamentní volby od roku 2022, kdy Moskva rozpoutala plnohodnotnou válku na Ukrajině. Po sečtení většiny hlasů se zdá, že Vladimira Putina podporující strana Jednotné Rusko získá rekordní počet mandátů. Pro jaké další strany mohli Rusové hlasovat? Kdo je v Rusku opozicí? V čem by Kreml mohl volby, které jsou zfalšované, použít proti Ukrajině? I o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:udílení televizních cen Emmyodstoupení předskokanů Eda Sheerana z amerického turné po vyhození jejich kolegy Macklemora za podporu Palestinydokumentární film Yuvala Abrahama a Rachel Szor Nazaportrét filmové a divadelní herečky Sandry Hüllerrozhovor s kurátorem Vojtěchem Fábrymknihy Dny žen. Eseje o současné polské audiovizi (NAMU) a Vratislav Brabenec: Tančírna Waldek (Maťa)divadelní inscenaci Věra Jirousová (za svobodna Vařilová) (Venuše ve Švehlovce)film Jiřího Suchého Nevěsta (ČT 4. října)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #78: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouRusko by mohlo během následujících měsíců eskalovat vztahy se státy Evropské unie, vyloučit se nedají další sabotáže, varoval své spoluobčany polský premiér Donald Tusk. V reakci na to český premiér Andrej Babiš uznal, že jsme v hybridní válce s Ruskem a že i české tajné služby počítají s podobným rizikem. Ve stejnou dobu je ale součástí vlády hnutí SPD Tomia Okamury, jehož představitelé opakovaně mluví o hrozbě z Bruselu místo Moskvy, a Motoristé sobě, kteří jsou tradičně nepředvídatelní. Způsobí ruský tlak na EU otočku v pozice české vlády? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 78. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: V indickém Dillí se před pár dny konal další summit členských zemí uskupení BRICS. Název vychází ze zakládajících států, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Nyní jsou tam i další. Podle agentury Reuters došlo k velkému diplomatickému průlomu, země totiž dospěly ke společné deklaraci k americko-íránské válce a vyzývají ke klidu na Blízkém východě. Jaký je význam BRICS? Jak v něm mohou společně fungovat demokratické a autoritářské státy? Jak uskupení vnímají USA a Evropa? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Tekutá společnost #24: Se švagrovou Václava Havla Dagmar Havlovou o jeho nedožitých devadesátinách, absurdní situaci kolem knihovny, ale také o harmonickém životě s Ivanem Havlem, umělé inteligenci a farmě Košík. Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Ženy XYZ #62: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Výtah Respektu: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen měla před Evropským parlamentem ve Štrasburku nejdůležitější projev roku. Šlo o každoroční zprávu o stavu EU, v níž letos mluvila primárně o řešení klimatické krize, rizicích, která s sebou nese umělá inteligence, ale také o migraci ve španělské Ceutě či o rozšíření spolupráce s Kanadou. V čem je poslední jmenované téma klíčové? Co v projevu šéfky EK naopak nezaznělo? A jaký moment byl překvapivý? I o tom mluví ve středečním Výtahu Magdaléna Fajtová, která se připojila přímo z EP ve Štrasburku.

Výtah Respektu: Polský premiér Donald Tusk i ministr obrany Radoslaw Sikorski v těchto dnech čím dál více mluví o tom, že v příštích týdnech a měsících bude Rusko eskalovat útoky a mohlo by se to dotknout právě i našeho souseda, navíc člena NATO. Naposled to zaznělo v reakci na to, že ruský dron o víkendu zasáhl osobní vlak jedoucí z Ukrajiny do Polska, přičemž zaútočil asi dva kilometry od polských hranic. Tusk kvůli tomu svolal zvláštní poradu, kde byli kromě ministrů i zástupci zpravodajských služeb. Vyplynula z toho nějaká reakce? Jak se Polsko na možný útok připravuje? Shoduje se vláda a opozice, potažmo polská společnost, na tom, že je potřeba zbrojit a bránit se? I o tom mluví v úterní epizodě Tomáš Brolík.

Zeitgeist s novinářem a arabistou Štěpánem Macháčkem o situaci v Egyptě, Sýrii či Izraeli, odkazu prodemokratických protestů a Blízkém východě ve víru válek i modernizace.„Dříve se poukazovalo na náboženský radikalismus v islámských zemích. Dnes ho bohužel najdete u moci spíše v Izraeli ve formě nacionalistického naboženského radikalismu,“ říká dlouholetý zpravodaj Českého rozhlasu, arabista a islamolog Štěpán Macháček, když se zamýšlí nad tím, jak se proměnila situace ve vybraných blízkovýchodních zemích v průběhu patnácti let po masivních prodemokratických protestů známých jako Arabské jaro. Jak se za tu dobu proměnil Egypt, kde žije bezmála dvacet let? Jak se vyvíjí situace v Sýrii, Tunisku i dalších státech regionu, kde v důsledku protestů padly dlouholeté režimy? Čemu bychom na blízkém východě měli věnovat větší pozornost? A proč se po třinácti letech rozhodl skončit na postu blízkovýchodního zpravodaje ČRo. Nejen o tom mluví Štěpán Macháček se Štěpánem Sedláčkem v novém Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Výtah Respektu: Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) měl dnes vládu informovat o aktuální situaci na Šumavě. Je tomu týden, co společně s poslancem za Motoristy Filipem Turkem informovali o tom, že na území národního parku Šumava unikají nebezpečné látky. Červený uvedl, že jeho resort řeší přírodní katastrofu. Jak rozsáhlá je? Co se na místě bude dít? Pochybilo předchozí vedení pod Petrem Hladíkem z KDU-ČSL? Nesnaží se tím Motoristé odvést pozornost od faux pas svého předsedy Petra Macinky? V pondělní epizodě odpovídá Filip Zelenka.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:speciální přílohu Respektu k Designbloku (kosmetická značka Florentine Terezy Nové a nová díla Maxima Velčovského)cenzuru inscenace Dušana D. Pařízka Hamlet/To be or not to be ve Slovenském národním divadleMemoriál Ireny a Vojtěcha Havlových (Dobrá čajovna)knihu historičky Katjy Hoyer Za zdí: Východní Německo 1949-1990 (Alarm)výstavu sochaře Kryštofa Hoška Omne Animal (Galerie Nová síň)román filmařky Marie Larrea Les gens de Bilbao naissent oú ils veulent (Grasset)kolektivní výstavu Smrt překrásných motýlů (Vila Emila Kolbena, od 15. září)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #77: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouZačátek školního roku se zatím nese ve znamení konfliktů mezi ministrem školství Robertem Plagou a předsedou vlády Andrejem Babišem. Veřejné neshody se vážou k návrhu rozpočtu, který podle Plagy v kapitole školství není dostatečné vysoký, premiér mu ale přes média vzkazuje, ať si nestěžuje. Ministr obrany Jaromír Zůna má zase svým způsobem opačný problém: jeho rezort dostal oproti letošnímu roku o 36 miliard navíc, to se ale zase nelíbí předákům hnutí SPD, za které Zůna sedí ve vládě. Oba politici se tak dostávají pod tlak a začíná se spekulovat o jejich konci. Jak je to pravděpodobné? A kdo by je mohl nahradit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 77. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: Tzv. dětský certifikát, který je součástí novely trestního zákoníku, má začít platit od prvního ledna roku 2027. Část politické reprezentace proti němu začíná opět vystupovat, například bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS nebo její spolustraník, poslanec Marek Benda. Jaké mají výhrady? Je dětský certifikát připravený tak, aby za zhruba tři a půl měsíce mohl skutečně začít platit? A jak by mohl pomoct v diskutovaném případu zneužívání dvou chlapců, za které pachatel dostal podmínku? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Silvie Lauder.

Tekutá společnost #23: S modelkou Martinou Šmukovou o tom, jak těžké je přijmout stárnutí, drastických metodách v modelingu a o pomoci mladým lidem s rakovinouPořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: ⁠https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost⁠ a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: ⁠https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD ⁠• Apple Podcastech: ⁠https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574⁠• YouTube: ⁠⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Ukrajinští vládní i armádní představitelé už měsíce volají po střelách do protivzdušných systémů Patriot. Jejich nedostatku využívá Rusko, které intenzivně útočí hlavně na Kyjev. V úterý ale ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara oznámil, že válkou zasažená země získá asi tisícovku střel. O významné pomoci následně informovala Británie i Německo. Proč taková podpora přichází právě nyní? Co vzešlo z návštěvy vyslanců Donalda Trumpa v Moskvě i Kyjevě? V čem se podobá přístup k Ukrajině u americké administrativy a české vlády? I o tom mluví ve středeční epizodě Ondřej Kundra.

Ženy XYZ #61: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Když Gloria Steinem v roce 1957 podstoupila v Londýně interrupci, musela ošetřujícímu lékaři slíbit dvě věci: že nikomu nesdělí jeho jméno a že bude žít svůj život přesně podle sebe. První slib porušila, ale až v roce 2015, když už za kdysi nelegální čin nic nehrozilo. Druhý ovšem naplnila vrchovatě - když v 92 letech zemřela, měla za sebou mimořádný život. Vynikající novinářka, zakladatelka úspěšného feministického magazínu, aktivistka. Která témata otevřela jako první a v čem změnila nejen americkou společnost? A v čem mají pravdu její kritici? V novém díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Výtah Respektu: V Bělehradě se lidé zkraje týdne loučili s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladićem. Bylo mu 84 let, když na konci srpna zemřel ve vězeňské nemocnici v Haagu. Právě odtud o pár dní později zamířilo do hlavního srbského města letadlo, které přepravovalo Mladićovo tělo. Srbský ministr spravedlnosti totiž už předtím informoval, že muž, který zavinil tragickou smrt tisíců lidí, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami. I proto do Bělehradu zamířila Magdaléna Fajtová, která sledovala jak sobotní pietu, tak i pondělní pohřeb. Proč se ho zúčastnilo tolik lidí? Mohly by postoj k válečnému zločinci změnit příští generace? Poslechněte si v úterní epizodě.

Zeitgeist #37 s Ondřejem Bajgarem o varovném bezpečnostním incidentu v OpenAI, konspiracích AI agentů a různých scénářích budoucnosti. Početná skupina velkých jazykových modelů ve formě autonomních agentů při celkem rutinním testu uprchla z izolovaného testovacího prostředí. Dokázala se připojit na internet, zřídit si opakovaně diskuzní fórum, kde utvořili kolektiv a společně se domluvili a motivovali ke kyberútoku na systémy společnosti Hugging Face. Tvůrce těchto modelů a celého testu - společnost OpenAI červencový útok odhalila až s velkým odstupem. A jak se postupně ukazuje, zdaleka nejde o ojedinělý incident? Mnozí experti v reakci na tyto události zesílili volání po mezinárodní dohodě na regulacích AI a zpomalení vývoje. Varují před potenciálně existenčními riziky. Co přesně útoku na Hugging Face předcházelo a co se během něj dělo? A z jakých důvodů je tento příklad tak varovný? Jaké scénáře budoucího vývoje umělé inteligence se v tomto světle nabízejí a co můžeme dělat, aby se lidstvo neskončilo jako v nějaké dystopii? Nejen o tom na velké ploše mluví s matematik a výzkumník v oboru AI Safety Ondřej Bajgar:„Incident Hugging Face dobře ilustroval, že schopnosti systémů jsou mimořádné pokročilé a  že bezpečnostní opatření a sladění s lidskými hodnotami nejsou na takové úrovni, na jaké by měla být. Také to leccos vypovídá o bezpečnosntí kultuře v společnostech vyvíjející AI a o tom, jak vážně k bezpečnosti přistupují. Je to varovný signál ve všech třech zmíněných oblastech,“ říká odborník, který dlouho působil na univerzitě v Oxfordu nebo v IBM a od letoška zkoumá otázky spojené s bezpečností AI na ČVUT. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Vybrané zdroje a doporuční na další čtení:Vytvářejí superinteligenci a připravují se na moment, kdy se jejich vynález pokusí zničit lidstvo (Nicolas Killian, Die Zeit, přel. Respekt)https://www.respekt.cz/technologie/vytvareji-superinteligenci-a-pripravuji-se-na-moment-kdy-se-jejich-vynalez-pokusi-znicit-lidstvoTechnická zprává o incidentu HUgging Face od OpenAI (26. 8. 2026)https://openai.com/cs-CZ/index/hugging-face-incident-and-the-road-ahead/Analýza od METR a Redwood Research (26. 8. 2026)https://metr.org/blog/2026-08-26-openai-hugging-face-incident-investigation/Výzva vývojářů LLMshttps://www.pacingthefrontier.com/https://ai-2040.com/Preliminary Report of the Independent International Scientific Panel on AI: Evidence-based assessment of opportunities, risks and impacts of AI (OSN červenec 2026)https://www.un.org/independent-international-scientific-panel-ai/en/preliminary-report

Výtah Respektu: K víkendovým volbám v Sasku-Anhaltsku přišlo téměř 80 procent lidí. Oproti volbám v roce 2021 je to o 17 procentních bodů více. S velkým náskokem zvítězila Alternativa pro Německo, kterou zemská zpravodajská služba vede už roky za prokazatelně pravicově extremistickou. Získala bezmála 44%, čímž víc než zdvojnásobila zisk v posledních volbách. Oproti tomu CDU si z víkendových voleb odnáší pouhých 17%. V čem voliče a voličky na východě Německa zklamala? Do jaké míry jsou sliby AfD splnitelné? Bude mít s kým vládnout, když nemá v novém parlamentu většinu? A mohla by se nějak změnit německá celonárodní zahraniční politika, například směrem k Rusku? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Lindner.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:film Jane Schoenbrun Sex a smrt v kempu Miasmaúmrtí básníka Milana Ohniskavýstavu Margarity Ivy a Bystrik Klčo You can´t return, you are here (Karpuchina Gallery)monopolizaci trhu evropských hudebních festivalůdokončení vydávání Sebraných spisů Ladislava Klímy (Torst)výstavy Víta Soukupa Retro? (Galerie Václava Špály), Adama Holého Afterglow (Fotograf Zone) a Siegfrieda Herze Velké poledne (od 10. září v Trafo Gallery)album zpěvačky Adély Prima

Vládneme, nerušit #76: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouPetr Macinka má za sebou možná nejtěžší týden ve vysoké politice. Nejprve musel voličům vysvětlovat, proč se jeho strana podílí na historicky druhém nejvyšším schodku státního rozpočtu a na konci týdne pak žehlil skutečnost, že s nejvyšší pravděpodobností naletěl, když přišel na rozhovor s převlečenými aktivisty. Opravdu nevěděl, že nemluví s Thomasem Pauknerem? Jak moc mluvili Motoristé do rozpočtu a chtějí do něj vůbec mluvit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 76. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na svých sociálních sítích zveřejnil video z Pásma Gazy, kde mluví o tom, že Izrael není na odchodu a zůstává v takzvané žluté linii. Z velké části se podle něj podařilo dosáhnout toho, že území nepředstavuje pro Izrael ohrožení. Do toho ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že má země připravené plány odsunu Palestinců a Palestinek z Pásma Gazy. V takovém případě by však šlo o válečný zločin. Izraelská armáda mezitím vyšetřuje jiný možný zločin, a to zabití pětileté palestinské dívky Hind Rajab, jejíž příběh byl zfilmován ve snímku s názvem Hlas Hind Rajab. Co přesně se v jejím případě stalo? Bude vyšetřování nezávislé? Jaká je situace v Pásmu Gazy a co se děje na okupovaném Západním břehu? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl ekonom a univerzitní učitel Dominik Stroukal. Co hrozí, když budeme mít velké rozpočnové schodky? Jak velkou moc mají technologické firmy a jak je zdanit? Proč se máme omlouvat dětem a jak velkou vášní mohou být rajčata?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: ⁠https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost⁠ a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: ⁠https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD ⁠• Apple Podcastech: ⁠https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574⁠• YouTube: ⁠⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Je tomu přesně týden, co vysokohorský masiv Himaláje zasáhla ničivá blesková povodeň, která se přehnala pohraniční oblastí mezi Nepálem a Tibetem. Spouštěčem byl kolaps skalního podloží a zřícení části ledovce. Do horských údolí se následně uvolnily miliony tun ledu, kamení a roztáté vody. Během pouhých pár minut povodeň doslova smetla celé vesnice, silnice i klíčovou infrastrukturu. Vyžádalo si to víc než tisíc obětí, další tisíce jsou pohřešovány, mezi nimi zhruba pětistovka cizinců. V Nepálu je v tuto chvíli i zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš, který ve středeční epizodě popisuje, co na místě viděl, jak se k zasaženým lidem dostává pomoc, co ji komplikuje, jak se Nepálci vyrovnávají s šokem i v čem jim pomáhá tamní kultura. Moderuje Zuzana Machálková.

S ředitelem Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislavem Brejchou nejen o tom, proč v Česku roste agrese a násilí mezi nezletilýmiNárodní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě řeší nejsledovanější kauzy v zemi. Jak jeho lidé dopadli čínského špiona, jak se vyvíjí vyšetřování zapálení zbrojního skladu v Pardubicích a proč Brejchu nepřekvapuje, že Německo teď oznámilo, že za útokem na letiště v Lipsku stálo Rusko. Hrozí něco podobného v dalších týdnech i v Česku a jak se lze přibývajícímu počtu ruských sabotáží bránit?

Ženy XYZ #60: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  Jedna z nejslavnějších influencerek, které na sociálních sítích propagují stereotypní genderové role, Nara Smith, se distancovala od označení tradwife, neboli tradiční manželky. Stále přitom připravuje domácí žvýkačky, skittles i mražený jogurt  – cokoliv na co si vzpomenou její manžel nebo čtyři děti – v luxusních róbách a drahé kuchyni. Znamená její obrat soumrak hnutí tradwives? A co vzkazují “tradičním manželkám” ženy, které toto uspořádání opustily? V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: Vrchní soud v Praze zkraje týdne zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové z hnutí ANO a potvrdil jí tak tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši pět milionů korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Premiér Andrej Babiš, který dostal imunitu od poslanců a poslankyň a soudu se tak vyhýbá, zopakoval, že jde o politický proces a soudnictví přirovnal k totalitě. V čem předseda vlády selhává? Vytváří tím tlak na soudy? I na to odpovídá v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeit a řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD  vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.Reportáž najdete zde:Respekt na cestě s lídry Alternativy pro Německo

Výtah Respektu: Nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO dál klesá podpora. Ukázal to model agentury Kantar pro Českou televizi. Od 3. do 21. srpna se do něj zapojila zhruba tisícovka lidí. Pro hnutí Andreje Babiše by hlasovalo 30,5 procenta z nich, což je ve srovnání například s únorem o 4 procentní body méně. Část voličů by podle modelu přešla k hnutí STAN, kterému podpora naopak roste. Jaké je pro to vysvětlení? Mohli by mít Starostové příštího premiéra či premiérku? Proč zbylé strany a hnutí spíše stagnují, nebo dokonce klesají? I o tom mluví v pondělní epizodě šéfredaktor Erik Tabery.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:spor literárního podcastu TL;DR se spisovatelkou Markétou Lukáškovouúmrtí countryové hvězdy Dolly Parton knihu Charlotte Beradt Třetí říše snu (Herrmann & synové)koncert Kurta Vilaromantickou komedii Willa Glucka Na jednu noc výstavu Josef Karl Rädler: Malíř, básník, pacifista, moralista (Rakouské kulturní fórum v Praze)nové album kapely Interpol This Mirror Weighs a Ton finále výstavy Domácí umění na zámku Veleslavín Bambule, míchačky a vrchní aneb Vyrob, vypij, prchni! (29. srpna), vernisáž výstavy v Centru současného umění DOX Andros – mužské tělo v současném středoevropském umění (3. září)

Vládneme, nerušit #75: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouPrvní čtvrtina třetí vlády Andreje Babiše se blíží ke konci. Měsíce po jmenování kabinetu a zisku důvěry ukázaly, koho premiér a ministři vnímají jako své hlavní soupeře v politickém boji. Zatím se mezi ně neřadí opozice, naopak pozice se mění vůči Ústavnímu soudu. Jak budou spory s úředníky, prezidentem nebo neziskovým sektorem pokračovat? A kdy se stane opozice relevantním hráčem? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 75. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

„Když ne zločin, tak zlý čin vůči příštím generacím", „kreditní karta, bianco šek na další stovky miliard na dluh", „znásilnění rozpočtové odpovědnosti", „největší lumpárna". Tak opozice mluví o sporné novele rozpočtových pravidel, kterou tento týden ve sněmovně prosadila vládní koalice a podle očekávání tak přehlasovala prezidentovo veto. Lídři opozičních stran už oznámili, že se obrátí na Ústavní soud. Ministryně financí Alena Schillerová se nicméně brání, že potřebuje upravená pravidla, aby mohla sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet. Co přesně vládní koalice navrhuje? Je opoziční kritika oprávněná? Jak změny dopadnou nejen na mladé lidi? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Dlouho jsem si nepřipouštěl, že sám potřebuji terapie. Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl bývalý vládnízmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na jaké limity státunarazil, když končil ve funkci? Kdy zjistil, že potřebuje terapii a jak mluvits dětmi, aby se nevydaly cestou zla?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Kanada od 8. září zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Země to oznámila v úterý navečer. Kanadský premiér už o víkendu řekl, že se jeho země ocitla v obchodní válce s USA, což byla reakce na krach obchodních jednání z konce minulého týdne, po kterém Washington zavedl padesáti procentní clo na dovoz kanadského zboží. Čeho přesně se cla týkají? Jak to na obě země dopadne ekonomicky i politicky? Jak se k obchodní válce staví americká i kanadská společnost? A kdo by z aktuální situace mohl profitovat? I na tyto otázky odpovídá ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #59: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  Šestatřicetiletá americká politička Alexandria Ocasio-Cortez se rozhodla na sociálních sítích v reálném čase sdílet proces zmrazení vajíček. Rozhodla se tak, aby měla “svůj život více pod kontrolou”. Na proceduru si ale také musela šetřit, a poukazuje tak na to, že je tato reprodukční “pojistka” v americkém systému pro běžné ženy nedostupná. Mělo by se mražení vajíček hradit z veřejného zdravotního pojištění? A jaké je zažít hormonální stimulaci a odběr vajíček na vlastní kůži? O tom si v podcastu Ženy XYZ povídaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Eva Soukeníková. 

Výtah Respektu: Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš, který se vyslovil i pro začlenění zemí z tohoto regionu do schengenského prostoru bez vnitřních hranic, a to bez ohledu na to, jestli tyto státy budou nebo nebudou členy EU. Podobně nedávno mluvil i ministr zahraničí Petr Macinka. Je to tak až se současnou vládou, nebo se za země západního Balkánu Česko zasazovalo i v minulosti? Jaké zájmy na tom mají země i přímo politici? Usilují o to i jiné státy? Jak výrokům tuzemských politiků rozumět vysvětluje v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Zeitgeist #35 Josefem Šlerkou o „nedožitých“ narozeninách WWW, internetu a médiích v zajetí sociálních sítí, technologických gigantů a AI.„World Wide Web je rozsáhlý projekt pro vyhledávání hypermediálních informací, jehož cílem je poskytnout všeobecný přístup k obrovskému množství dokumentů,“ psalo se na první webové stránce spuštěné 6. srpna 1991. Stál za ní britský informatik Tim Berners Lee, který vyvinul a rozjel web jako vedlejší projekt při práci v CERNu a poskytl ho zdarma celému světu.Postupné globální propojení lidí s využitím počítačů a hypertextu podnítilo digitální revoluci, která změnila od základů to, jak komunikujeme a vnímáme svět. Web se stal všudypřítomnou internetovou pavučinou zprostředkovávající přístup ke stránkám s obrovským množstvím informací k níž jsme takřka neustále připojení, čím dál častěji s využitím chytrých telefonů. Pětatřicet let od spuštění prvních webů se už ovšem do velké míry vytratilo nadšení, idealismus a étos spjatý s počátky nebývalého informačního propojení lidstva. Mýtická kybernetická síť pulzující toky jedniček a nul od člověka k člověku se postupně stala samozřejmostí a povstalo z ní velké množství nejrůznějších digitálních služeb, platforem a firem. Mnohé společnosti se ovšem posléze obrátily zády k některým z prvotních idejí a hodnot otevřeného webu a leccos podřídily maximalizaci zisku. Jak se i pod vlivem vyhledávačů, sociálních sítí, médií a posléze i velkých jazykových modelů proměnil zárodečný web z nějž vyrostly, v místy zahnívající prostor a síť, kde už dnes většinu provozu tvoří boti a AI agenti, a kde je svoboda internetu ohrožena na mnoha úrovních? Podle vynálezce webu ovšem ještě není pozdě na to ho opravit. Jak by se dal negativní vývoj zvrátit? Nejen o tom mluví semiotik, datový analytik a novinář se serveru Investigace Josef Šlerka, který vyučuje na Studiích nových médií na FF UK.