Týdeník Respekt • Podcasty

S politologem Petrem Petrem Jurkem ze Západočeské univerzity v Plzni a Stanislavem Havlíčkem z organizace Lékaři bez hranic o situaci lidí v Pásmu Gazy a vyhlídkách na mír s ohledem na dohodu mezi Hamásem a Izraelem pod taktovkou amerického prezidenta. Debatu Respektu v Plzni moderovala Dominika Perlínová.

Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?

„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize Výjimečný stav. Věnuje se v ní různým podobám fašismu i tomu, jak v době, kdy je mu nakloněno čím dál více lidí, lidsky obstát. Se šéfredaktorem slovenského Denníku N Matúšem Kostolným a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym v rámci křtu debatoval nejen o knize, ale také o aktuální politické situaci v Česku a na Slovensku. Moderuje novinářka Denníku N Monika Tódová.

Dělníci kultury #33: v dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:poslední řadu seriálu Stranger Things (Netflix)budoucnost ministerstva kultury po Martinovi Baxovihudební anketu Český slavík50 výročí singlu Bohemian Rhapsody kapely Queenseriál I Love LA (HBO)film Pak Čchan-uka Není jiná možnostknihy Martina Steckera a Jana Havla Cvičení FAMU (Nakladatelství AMU) a Lenka Sýkorová: Můj úžasný život se Zdeňkem Sýkorou (Galerie Zdeněk Sklenář)výstavu Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni (Museum Kampa)blížící se prodej společnosti Warner Bros DiscoveryKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Vládneme, nerušit #37: Už známe jména politiků, které chtějí ANO, SPD a Motoristé sobě vyslat do vlády jako své ministry. Andrej Babiš tato jména ve středu přinesl Petru Pavlovi. Známe už také jméno politika, s kterým má Petr Pavel problém: Filip Turek. Jakou strategii má Hrad? Co chce dělat předseda ANO? A co nás čeká s novými ministry? O tom všem si povídali političtí reportéři a reportérka Respektu Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v podcastu Vládneme, nerušit.

Poslanci na čtvrteční podvečer svolali mimořádnou schůzi kvůli střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Vysvětlení od něj chce i hlava státu, která tím podmiňuje Babišovo jmenování premiérem. Ke jmenování nové vlády má ale i další výtky, například problematickou osobu Filipa Turka z Motoristů v ministerské pozici. Ve středu přitom Babiš Petru Pavlovi přinesl seznam jmen na posty ministrů a ministryní, přičemž Turka Motoristé přeřadili z ministerstva zahraničí na resort životního prostředí. Co na to prezident? Kdy by Česko mohlo mít novou vládu? A co očekávat od mimořádného jednání dolní komory? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu František Trojan.

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

Největší krize za poslední desetiletí - tak píší světové agentury o aktuálním dění v britské BBC, ve které tento měsíc rezignovali generální ředitel Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turness. Reagovali tak na únik interní zprávy, která upozorňovala na sestříhaný projev současného amerického prezidenta Donalda Trumpa z ledna roku 2021. Podle kritiků na základě sestřihu vznikl dojem, že Trump své stoupence přímo vyzval k napadení Kapitolu. Jak ve Výtahu Respektu říká šéfredaktor Erik Tabery, selháním není samotná chyba, ke kterým nevyhnutelně dochází, ale to, že se k tomu instituce nepostavila čelem: „Ta redakce o tom věděla a nezareagovala. Obecně média tím, že reagují, a zvlášť zpravodajské weby, téměř ve vteřinách, kdy se něco děje, k chybám dochází. To může být i drobnost. Co je ale úplně klíčové není to, že se stane chyba, ale jak se s ní pracuje. Vždy jsem dával za příklad americké noviny, které když člověk otevřel, dole byl seznam oprav z předchozích vydání." V případě BBC ale došlo k omluvě až po tlaku šéfa Bílého domu, který chce navíc odškodné ve výši miliardy dolarů. Ke kauze navíc došlo poté, co byla instituce kritizována i v souvislosti s pokrýváním jiných témat, a to například trans osob nebo dění v Pásmu Gazy. Ovlivní to pověst a fungování BBC? Jaký vliv to bude mít na veřejnoprávní média v jiných zemích? A zneužijí to tuzemští politici, kteří mají posvíceno na ČT a ČRo?

Ženy XYZ #21: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. Srbská aktivistka chtěla během protivládních protestů jen vyjádřit svůj názor, od policisty si pak ale musela vyslechnout výhrůžky znásilněním a v celostátní televizi se vysílaly její intimní fotky. Proč sexuální nátlak spolehlivě funguje jako taktika proti ženám? Jak vynalézaví jsou pachatelé sexuálního násilí ve válečných konfliktech? Jaké dopady to má na životy žen i celých národů? Ve 21. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Magdaléna Fajtová.

S Ondřejem Kundrou o limitech ve vedení české armády, vnímání hrozby v podobě Ruska i Jaromíru Zůnovi, který by mohl rezort převzít. Moderuje Štěpán Sedláček.České armádní velitele zřejmě naposledy oslovila v jednom sále dvojice Karel Řehka a Jana Černochová z funkcí ministryně a náčelníka generálního štábu. Ani toto jejich poslední velitelské setkání se neobešlo bez vzájemné kritiky. Prezident Petr Pavel zase událost využil ke kritice vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Co zaznělo? A co lze čekat od příštího možného ministra obrany za SPD, kterým se může stát Jaromír Zůna? Odpovídá Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se Štěpán Sedláček.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.Doporučujeme také texty: Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války Nová železná opona napříč Ukrajinou

Dělníci kultury #32: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - zimní kulturní přílohu Respektu Sezona - knihu Elijaha Walda Jelly Roll Blues – Censored Songs & Hidden Histories (Hachette) - seriály Slow Horses (Apple TV+) a Štěstíčku naproti (OnePlay) -profil plzeňské kapely Ida The Young - knihu Pabla de Saxe Tak pravil svatý Vincent (Okraj) - výstavu Karolíny Netolické Vlnění (Galerie Pekelné sáně) - virtuální výstavu Stranger Than Kindness: The Nick Cave - dokumentární film Babo – Die Haftbefehl Story (Netflix) - klikovou hřídel na barokní kašně v kroměřížské Květné zahraděKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #36: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.Vláda Andreje Babiše, Motoristů sobě a SPD se stále rodí. V tuto chvíli stojí a padá zejména s tím, zda a jak vyřeší předseda ANO svůj střet zájmů, což obnáší i vyjasňování vzájemné pozice s prezidentem. Nejde ale jen o Babiše. Tématem na Malé Straně a na Hradě zůstává Filip Turek a jeho ambice stát se ministrem zahraničí. Jak to nakonec dopadne? Koho strany navrhnou na další vládní posty a jak vypadalo setkání Andreje Babiše s občany ve Frýdku-Místku, kam ve čtvrtek vyrazil? To vše v podcastu Vládneme, nerušit rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S Ondřejem Kundrou o návrzích, které by podle USA a Ruska mohly ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Spojené státy po konzultacích s Ruskem přišly s novým mírovým plánem. Na Ukrajinu už ve středu dorazila americká delegace včele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, který měl o podmínkách ukončení ruské agrese jednat s ukrajinským prezidentem. Návrh vzniklý po jednání amerických a ruských vyjednavačů počítá s osmadvaceti body. Mnohé z nich jsou pro Kyjev nepřijatelné. Fragmenty zveřejnil s odvoláním na anonymní zdroje server Axios, deník NYT nebo The Economist. Co plán obsahuje, jak zapadá do vývoje na ukrajinské frontě i politice a co jím Bílý dům sleduje? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

S Filipem Zelenkou o jednání rozpočtového výboru a hlavních dírách v navrhovaných státních výdajích a příjmech. Moderuje Štěpán Sedláček.Zhruba čtyři hodiny rokovali zákonodárci a zákonodárkyně v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Konce s hlasováním o stanovisku výboru se nedobrali. Pokračovat budou v pondělí. Jak obhájil odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 286 miliard korun? Kolik peněz v něm chybí navíc nejen podle opozice? I o tom mluví Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu. Doporučujeme také článek: Jak je to s „chybějícími“ penězi na důchody, superdávku nebo nemocenskou?

Ženy XYZ #20: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Zvyšující se počet žen v politice či vědě proměňuje různé obory i společnost jako celek. Stále hlasitěji je ale slyšet názor, že tyto změny nejenže nejsou pozitivní, mají na zmíněná prostředí přímo destruktivní dopad. Americká novinářka a spisovatelka Helen Andrews pak “velkou feminizaci” viní i z extrémních forem hnutí za sociální spravedlnost nebo fenoménu veřejného zostuzení a ostrakizování (tzv. cancel culture). V českém kontextu pak podobný pohled nabídl arcibiskup Jan Graubner, který na pohřbu Dominika Duky prohlásil, že kardinál tvořil výjimku v “současné zženštilé kultuře”. Na čem je tento názor založen? A proč tomuto pohledu věnovat pozornost? Ve 20. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Speciální epizoda Vládneme, nerušit ŽIVĚ z Korza Národní ze 17. listopadu.Petr Pavel na Národní třídě upřesnil své podmínky pro předsedu ANO ohledně střetu zájmů. Řešení střetu zájmů musí vysvětlit „uspokojivě“. Pak jej může jmenovat premiérem. Co pak lze čekat od nové vlády? V čem bude konzervativní, co chystá s veřejnoprávními médii a co s neziskovými organizacemi? A budou na to peníze? O tom v Divadle X10 debatovali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v rámci natáčení podcastu Vládneme, nerušit, které bylo součástí oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem.

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

Dělníci kultury #31: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí legendy kulturní žurnalistiky Karla Oujezdského dokumentární film Návštěvník Jindřich Polák album Rosálie LUX portrét uměleckého šéfa ústeckého Činoherního studia Michala Háby časosběrný dokument Prázdniny (Vacances) seriál Pluribus návštěvnost filmu Jedna bitva za druhou knihu Tomáše Staňka Periferní průvodce Prahou (Labyrint) výstavy Eva Švankmajerová: Běda obrazu... (DOX) a Adolf Matura – Designér skla (Uměleckoprůmyslové muzeum)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #35: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.Situace kolem jmenování Andreje Babiše premiérem se komplikuje. Za komplikacemi stojí slovní spojení staré skoro stejně dlouho, jako politická kariéra předsedy ANO: střet zájmů. Prezident trvá na tom, aby Babiš veřejně vysvětlil, jak svůj střet zájmů hodlá vyřešit. Jak spor může dopadnout a kdo v něm nakonec ustoupí? A co se děje se státním rozpočtem, kde podle nastupující vlády chybí desítky miliard na mandatorní výdaje? To vše probírají v dalším díle Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S Dominikou Perlínovou o třiačtyřiceti dnech v Americe bez federálních výplat, skupině demokratů, která ustoupila republikánům a souvisejícím politickém boji. Ptal se Štěpán Sedláček.Po rekordních třiačtyřiceti dnech skončil ve Spojených státech vládní shutdown, který dolehl zejména na nízkopříjmové Američany a jejich domácnosti a bezmála milion a půl federálních zaměstnanců, kteří nedostávali plat. Teď se poměry pomalu vracejí do původních kolejí. Po schválení v americkém Kongresu příslušnou legislativu podepsal prezident Donald Trump. Ale mezi demokraty byl patrný jistý rozkol související s otázkou, jestli utrpení milionů občanů stálo za to. O politickém rozměru události i taktice demokratů uslyšíte víc ve Výtahu Respektu s Dominikou Perlínovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o střetu zájmů majitele Agrofertu, který chce být premiérem a prezidentově neformálním vlivu. Moderuje Štěpán Sedláček.Andrej Babiš absolvoval zhruba hodinovou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem, který ho pozval na Pražský hrad. Podle slov šéfa ANO řešili programové prohlášení a jejich vzájemnou komunikaci - ale jednání očividně nepřineslo žádný viditelný posun směrem ke jmenování vítěze voleb předsedou koaličního kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Prezident trvá na tom, aby předtím majitel společnosti Agrofert, která se uchází o veřejné zakázky a čerpá dotace, veřejně vysvětlil, jak se vypořádá se střetem zájmů, do něhož by se vedením kabinetu dostal. Jaké teď mají oba politici možnosti? Nejen na to odpovídá Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu Štěpánu Sedláčkovi. O postřehy z dějiště schůzky na Pražském hradě přidali postřehy také František Trojan a Kristýna Jelínková.

Ženy XYZ #19: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataLotyšský parlament na konci října odhlasoval odstoupení země od Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvy. Následovaly masivní protesty a po zásahu prezidenta se nakonec finální rozhodnutí o rok odložilo. Přesto je osud úmluvy, která řeší násilí vůči ženám, nahnutý: na odporu proti dokumentu populistická strana Lotyšsko na prvním místě postaví předvolební kampaň před parlamentními volbami v říjnu 2026. Které další země uvažují o tom, že od smlouvy odstoupí? A jak se k úmluvě, která dosud nebyla v Česku ratifikována, staví vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů? V 19. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

(Ne)bezpečí #58: Se Šimonem Pánkem o rizicích omezování neziskového sektoru i pomoci Ukrajině.„Neziskové organizace doručují služby a pomoc v hodnotě sto dvacet pět miliard korun za rok a čerpají na to desetinu. Pokud stát bude chtít všechny tyto služby zachovat a zároveň rozhodne, že neziskové organizace nejsou ty správné, tak bude muset vyčlenit odhadem nejméně o padesát procent víc financí na stejný objem služeb, protože půjde-li to ziskové organizaci, tak samozřejmě majitelé budou chtít zisk. To je podstata podnikání. Jestli si takhle představuje budoucí vláda šetření, tak to šetření není, právě naopak,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. V podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou dále mluví o pomoci Ukrajině a vyznamenání od prezidenta.

S Romanou Jungwirth Březovskou o klimatické konferenci OSN COP30 v Brazílii ve stínu Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček.Svět zažil sérii rekordně horkých let a sílících extremních projevů počasí související ze zahříváním planety v důsledku vypouštění skleníkových plynů. Bezmála dvě stě států se před deseti lety v Paříži shodlo na tom, že se vynasnaží omezit nárůst teploty na základě dobrovolných závazků ke snižování emisí oxidu uhličitého či metanu. V Brazílii tento týden začala jednání na klimatické konferenci OSN, která prověří jestli země dokáží v ochraně klimatu dále spolupracovat i když jeden z největších emitentů skleníkových plynů opustil jednací stůl a globální emise stále rostou. „Pařížská dohoda nestojí ani nepadá s jedním státem...USA stejně nebyly šampionem v ochraně klimatu,“ podotýká Romana Jungwirth Březovská. Jaká očekávání má analytička z Asociace pro mezinárodní otázky a Czechglobe, která se účastnila řady summitů, od konference COP30 v Brazílii? A o co se tam především "hraje"? Nejen na to se ve Výtahu Respektu ptá Štěpán Sedláček.

Souhrn dne , postřehy Josefa Šlerky a Josefa Holého z Wikikonference 2025 a rozhovor s Klárou Joklovou z Wikimedie ČR mimo jiné o tom, jak si stěžují politici na internetovou encyklopedii.Co by se změnilo, pokud by téměř před čtvrstoletím nevznikla Wikipedie? Možná by vám chyběl cenný a otevřený zdroj informací bez reklam. Řada studentů by rozhodně musela vynaložit větší úsilí při psaní referátů a seminárek. Ale tahle poznámka už po rozšíření generativní AI působí úsměvně. Otázkou ovšem je, jak kvalitní by byly používané jazykové modely, protože i díky obřím databázím vytvářenými wikipedisty s námi dokážou mluvit na současné úrovni. Chatboty totiž do značné míry na internetové encyklopedii parazitují.Wikipedie stojí na neutuchající práci mnoha dobrovolníků, kteří rozšířují a upravují její obsah ale také editorsky dohlížejí na to, aby byly uvedeny pravdivé a kvalitně ozdrojované informace, podobně jako to dělají v médiích novináři. V případě české verze internetové encyklopedie jde o skupinu několika set velmi aktivních editorů, kteří podstatnou část volného času věnují Wikipedii. A také se pravidelně setkávají tváří v tvář na různých srazech. Tím největším je v případě české komunity výroční Wikikonference, která se konala o víkendu v Praze v prostorách vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy. V podtitulu konference byla otázka - Je Wikipedie jenom pro boomery? S tím se pojí přesun pozornosti k velkým jazykovým modelům, které často odpovídají s využitím dat z Wikipedie aniž by na ní odkazovali. Je to problém? V jaké kondici je česká verze největší internetové encyklopedie? Nejen na to se ptal Štěpán Sedláček výkonné ředitelky spolku Wikimedia ČR Kláry Joklové.

S politology Jiřím Lechem a Lucií Tungul o tom, jak může vypadat nová česká zahraniční politika. Je sundání ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny čistě symbolické gesto, nebo se Česko připojí k proruskému bloku zemí jako je Slovensko a Maďarsko? A jak si premiér Andrej Babiš z hnutí ANO bude hlídat vlastní zájmy v Evropské unii? Volby skončily a vládní strany nyní musí své předvolební sliby převést do reality, která je ale často komplikovanější, než voličům tvrdili. Okolní státy už nyní varují před nástupem nové vlády a změnou české pozice. Co to pro nás bude znamenat a v čem může nová vláda na tu předchozí navázat. O tom diskutovali politologové Jiří Lech a Lucie Tungul z Univerzity Palackého v Divadle nacucky v Olomouci na Debatě Respektu, kterou moderovala Dominika Perlínová.

V 30. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: knihu Martina M. Šimečky Výjimečný stav (Respekt) rodinné pozadí starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho nové album Iconoclasts od Anny von Hausswolff koncert Ethel Cain v Lucerně nové trendy ve filmovém castingu rozhovor s výtvarníkem Epos 257 seriály Chad Powers (Disney+) a Monstrum z Florencie (Netflix) výstavu Sáry Konečné Heat (Hidden Gallery)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Nová rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů má za sebou první zkoušku jednoty, jelikož se hlasovalo o šéfovi Sněmovny. Tím se stal Tomio Okamura, i když se před hlasováním spekulovalo, že nemusí být všem poslancům hnutí ANO po chuti. Jaký bude předseda SPD šéfem Poslanecké sněmovny? A jak budou reagovat opoziční strany? O tom se v 34. epizodě podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři František Trojan, Filip Zelenka redaktorka Kristýna Jelínková.

Takzvaný shutdown platí v USA rekordní 37. den. Doposud byl rekordním ten z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, který trval 35 dní. Situaci nicméně odnáší miliony Američanů a Američanek. Federální zaměstnanci buď nemohou chodit do práce a musí si přivydělávat jinde, anebo chodí, ale nedostávají plat. Ohroženi jsou i lidé, kteří pobírají potravinové dávky, na kterých ve Spojených státech závisí zhruba 42 milionů osob. Trump přitom mezitím uspořádal party ve stylu Velký Gatsby, na kterou pozval donory, kteří mu pomáhají s rekonstrukcí Bílého domu. Co na to Američané? Má těm, kteří se kvůli shutdownu dostávají do nouze, kdo pomoct? A jaký je vlastně jeho důvod? I na to ve čtvrtečním Výtahu Respektu odpovídá Dominika Perlínová.

Poslanci a poslankyně se ve středu sešli na pokračující ustavující schůzi, na které mají mimo jiné zvolit vedení dolní komory. Debata se ale zasekla u návrhu na šéfa Sněmovny. Zatímco končící vláda navrhla Jana Bartoška z KDU-ČSL, hnutí ANO přišlo se jménem šéfa SPD Tomiem Okamurou. U toho zejména poslanci a poslankyně vládní koalice, ale také Piráti, připomínají řadu jeho rasistických a útočných výroků i soudy SPD kvůli možnému extremismu. Podle stále ještě současného premiéra Petra Fialy z ODS by byl Tomio Okamura, kterého nazývá proruským politikem, především bezpečnostním rizikem pro Česko. Jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů by měl totiž přístup k těm neutajovanějším informacím. Jak tomu předejít? S čím chce jít do čela dolní komory sám Okamura? A jak má probíhat samotná volba? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny František Trojan.

Ženy XYZ #18: Zmínky o "boyfriends" mizí ze sociálních sítí a být single je čím dál víc cool. Zatímco někteří se obávají, že svět ovládnou svobodné majitelky koček, ženy jen vzkazují, že než mít špatný vztah, to raději žádný. Jakou budoucnost čekají heterosexuální vztahy? Jaký vliv bude hrát zvyšující se vzdělanost žen? A kolik single mužů vlastní psa? V 18. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Občanská válka mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá dva roky a mezinárodní organizace ji označují za jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Podle agentury AP zahynuly desítky tisíc civilistů, dvanáct milionů lidí muselo opustit své domovy a humanitární pomoc potřebuje třicet milionů osob. V posledních týdnech se navíc už tak katastrofální situace ještě zhoršila. Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru nyní zkraje týdne informoval o tom, že hladomor se šíří do dalších oblastí. Ještě loni v prosinci informoval o pěti oblastech země. Podle čtyř agentur OSN tisíce dětí v zemi čelí smrtelnému riziku kvůli akutní podvýživě. „Jednotky RSF dobyly velké město Fášir, o které usilovaly poslední rok a půl. Obléhání vypadalo tak, že jednotky kolem města, ve kterém žije kolem dvou set padesáti tisíc obyvatel, postavily hliněnou zeď a bránily jakémukoliv dovozu potravin či léků. Ostřelovaly město, včetně trhů a nemocnic, a to jak střelami, tak i drony," popisuje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč se v Súdánu válčí? Co se ve třetí největší africké zemi děje civilistům? A jak jim může zbytek světa pomoct?

Jedním z bodů programového prohlášení nastupující vlády v Česku, které má Respekt k dispozici, je zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. „Když vidím, co nastupující kabinet říká, se zkušeností ze Slovenska mám za to, že to není nic než cesta k tomu, aby veřejnoprávní média byla poslušná vůči vládní koalici a politikům," říká v další epizodě Československého podcastu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Příští česká vláda, kterou bude tvořit hnutí ANO, SPD a Motoristé, přitom stejně jako současná slovenská vláda Roberta Fica, míří nejen na média, ale také na nevládní organizace. I v tom je povolební situace v ČR podobná tomu, co se děje na Slovensku, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Myslím, že si mnohdy sami neumí uvědomit, co všechno by se začalo hroutit, kdyby nevládní organizace přestaly fungovat. Jsou to desítky a desítky miliard, které neziskový sektor ušetří státu tím, že supluje některé jeho role." Proč tedy někteří politici a političky útočí zrovna na tyto oblasti? Co čeká Český rozhlas a Českou televizi? A jak omezení financování, potažmo činnosti neziskovek dopadne na běžné občany? Moderuje Zuzana Machálková.

Poslanci a poslankyně se v pondělí vůbec poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb a složili slib, díky němuž se mohou stát členy dolní komory. Zároveň, jen chvíli předtím nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a AUTO podepsala koaliční smlouvu. Co je v ní překvapivého? Jaký je program možného příštího kabinetu? Jak to vypadá s přístupem k veřejnoprávním médiím, neziskovým organizacím, ale také k ekonomickým otázkám? A jaké dohady jsou kolem vedení Sněmovny mezi končící a budoucí vládou? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z dolní komory Kristýna Jelínková a František Trojan.

Co všechno se děje, než modelky a modelové vyjdou na přehlídkové molo a působí jako dokonalá stvoření? Stres, chaos a shon v zákulisí pařížského Fashion Weeku už osmým rokem zaznamenává slovenská fotografka Lena Knappová. V jejích snímcích se prolíná přímost a syrovost dokumentu s přiznanými nánosy módního nátěru a to vše ještě doplňuje punkovou drzostí a jistou poťouchlostí. Nejen o světě módy a komerčních zakázkách ale i o autorské tvorbě a výstavách mluvila držitelka ceny Czech Grand Design v kategorii Fotografka roku 2024 s Pavlem Turkem.

Odhalení ruského útoku na muniční sklad ve Vrběticích byl přelomem v boji proti ruské špionáži. Vláda byla donucena vypovědět desítky ruských agentů a vycouvat z nápadu svěřit jadernou zakázku ruskému Rosatomu. Detailněji vše popisuje kniha Jaroslava Spurného Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Změnila ho ale dlouhodobě? Jaké jsou tu nyní, po rozpoutání ruské agrese na Ukrajině, aktivity ruské špionáže? A vzroste její vliv poté, co do vlády Andreje Babiše míří SPD, které chce vystoupení Česka z NATO? Debatu s Jaroslavem Spurným z jihlavského festivalu moderuje Ondřej Kundra.

Dělníci kultury #29: V dalším díle podcastu týdeníku Respekt natočeném na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:hrozby pro veřejnoprávní média po nástupu nové vládydokumentární filmy Andrese Veiela Riefenstahl, Kim A. Snyder Knihovnice, Jana Strejcovského Má to cenu?! a Barbory Chalupové Virtuální přítelkynědokumentární sérii Rebeccy Miller Mr. Scorsesekoncert skladatelky Caroline Shaw (La Fabrica, 7. listopadu)výstavu Maruja Mallo: Mask and Compass (madridské Museo Reina Sofia)knihu Alany S. Portero Zlozvyk (Prostor)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #33: Sestavování nové vlády pokračuje, ale stejně tak startuje také souboj o to, kdo se stane lídrem opozice. Zdeněk Hřib i Vít Rakušan mohou své volební výsledky považovat za úspěšné, ODS si pak v lednu zvolí nového předsedu, od kterého bude očekávat novou energii. Největším favoritem zůstává Martin Kupka, ale má své vyzyvatele. Kdo z této trojice se nakonec ukáže jako nejschopnější opozičník? To rozebírali v nové epizodě političtí reportéři Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a František Trojan.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres důrazně odsoudil smrt civilistů, včetně mnoha dětí, způsobenou izraelskými leteckými útoky v Gaze. Reagoval tak na to, že izraelská armáda podle agentury AFP, která se odkazuje na pět místních nemocnic, tento týden v Pásmu Gazy zabila přes sto Palestinců a Palestinek, přičemž děti tvořily víc než třetinu. Dvě stovky lidí pak byly zraněny. V oblasti přitom od 10. října platí příměří. „Izraelská armáda odůvodňuje z porušování příměří Hamás. Její jednotky se podle ní v oblasti Rafáhu dostaly pod palbu, ale Hamás tvrdí, že s tím nemá nic společného," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc tvrdí, že Hamás důsledně nevrací ostatky mrtvých rukojmích, kteří zůstávají v Pásmu Gazy." I přesto americký prezident Donald Trump, jehož administrativa společně s Katarem a Egyptem pomohla příměří dojednat, mluví o tom, že jeho mír přetrvává. Jak je to s porušováním dohody? Jaké jsou její další fáze? A jak se momentálně v Pásmu Gazy žije civilistům?

V Česku se dál šíří žloutenka typu A, a to nevídaně rychle. Jen pražští hygienici tento týden informovali, že v hlavním městě letos zachytili téměř tisícovku případů, což je pětadvacetkrát víc než loni za celý rok. „Poslední velkou epidemii jsme zažili v roce 1979, kdy k nám byly dovezeny polské jahody. Poté byly nějaké drobnější špičky zhruba v desetiletých intervalech. A jednom z nich jsme právě nyní," řekl Respektu předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. Zatímco v minulosti byl tento typ žloutenky spojen se špatnou hygienou například ve vyloučených lokalitách, v současnosti se nemoc šíří i v širší populaci. Pomoci by mohla proočkovanost, která v současnosti roste. Od ledna bylo podáno na 130 tisíc dávek, což je oproti celému minulému roku víc než dvojnásobek. Kdo u nákazy žloutenkou typu A patří mezi rizikové skupiny? V čem dalším se současná epidemie liší od těch předchozích? A jak je to s účinností a dostupností vakcín? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř.

Ženy XYZ #17: O neplodnosti se psalo už v Bibli a dlouho byla považována výhradně za záležitost ženy. Dnes už přitom víme, že potíže bývají na straně žen a mužů přibližně stejně často. Neplodnost je také opředená řadou mýtu, od toho, že je vše jen v hlavě a stačí se nestresovat, až po to, že v případě potřeby vždy pomůže umělé oplodnění. V neposlední řadě mohou být neplodné ženy za svůj zdravotní stav zostuzovány a uráženy, což nyní zažívá i končící předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V 17. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57: O zrušení muniční iniciativy mluvili představitelé ANO ještě předtím, než hnutí Andreje Babiše zvítězilo ve sněmovních volbách. Nejistota ohledně další podpory válkou zasažené země však pokračuje i poté, ačkoliv po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Babiš zjemnil rétoriku. Ukrajinská hlava státu má za to, že o další spolupráci bude se šéfem ANO, který by se mohl stát příštím českým premiérem, mluvit osobně. V další epizodě podcastu (Ne)bezpečí proto Ondřej Kundra probírá s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným nejen to, zda se pomoc Ruskem napadené zemi zastaví, ale také o jeho konci ve funkci.

Prezident Petr Pavel v pondělí pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Možné personální obsazení vlády ale na dvouhodinové schůzce na Pražském hradě neřešili. Koaliční smlouvu a programové priority by měl Babiš hlavě státu předat v druhé polovině týdne. Panuje mezi ANO, SPD a Motoristy shoda na programu? Jak to bude s Filipem Turkem v čele ministerstva zahraničí, když ho tam možný budoucí premiér ani prezident nechtějí? A kdy by Česko mohlo mít novou vládu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.

Dělníci kultury #28: Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar tentokrát debatují o:filmech a jihlavském projektu režiséra Tsaie Ming-Liangareality show Great British Bake-offsoše Praying Wood Krištofa Kinteryretrospektivě fotografa Joela-Petera Witkina Rozbitý svět (DOX)stand-upu Daniela Slosseknize Andrey Sedláčkové Toyen. Léta erotická (Prostor) a Milana Kocha Básnické a prozaické dílo (Malvern)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #32: Jednání o vládě pokračují i v třetím týdnu po volbách, tentokrát bez fyzicky přítomného Andreje Babiše. Na 14 schůzkách si zástupci ANO, Motoristů sobě a SPD řekli, co chtějí s Českem v jednotlivých oblastech následující 4 roky dělat. Jak jednání probíhají? Kde jsou největší „třecí plochy“? A bude nakonec Filip Turek ministr, nebo místopředseda Sněmovny? To vše rozebírají v další epizodě Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Filip Zelenka a František Trojan.

Na začátku týdne vyšly paměti Virginie Giuffre, jedné z nejvýznamnějších postav sexuální kauzy amerického finančníka Jeffreyho Epsteina, která v dubnu spáchala sebevraždu. Kniha poukazuje mimo jiné i na další detaily toho, jak měl být do kauzy zapletený také mladší bratr britského krále Karla III., princ Andrew. Toho Giuffre v minulosti i žalovala. „Měl ji v jejích sedmnácti letech znásilnit, což se řešilo už v minulosti, nyní ale vyšly najevo další informace. Například se ji snažil zdiskreditovat. Právní tým prince najal internetové trolly, aby na ni útočili a zdiskreditovali ji v očích veřejnosti, aby její slova neměla váhu. Také se měl obrátit na metropolitní policii a jednoho z nejvyšších poradců královny s žádostí o pomoc s touto diskreditací. Je to víc kauz, které se kolem něj momentálně objevují. Andrew jakožto velmi oblíbený syn královny Alžběty se až nyní vzdal svého titulu vévody z Yorku, princem nicméně zůstává dál," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Jaké detaily ze zapojení prince do Epstainovy sexuální kauzy vyšly s vydáním pamětí jedné z obětí najevo? Bude to britská královská rodina, která případ za života královny tutlala, dál řešit? A jak řeší vyšetřování Epsteina ve Spojených státech?

Šéfka KSČM Kateřina Konečná dává k dispozici svoji funkci. Reaguje tím na volební neúspěch hnutí Stačilo!, jehož jsou komunisté součástí. Podle mluvčího strany Romana Rouna by mohlo být o jejím nástupci jasno v prosinci, kdy se má v Praze konat mimořádný sjezd komunistů. Ti s dalšími uskupeními ve Stačilo dostali 4,3 procenta a dál jsou tak mimo dolní komoru. Bylo to selhání Konečné nebo celého hnutí? Jak to vlastně bude dál s vedením komunistů? A udrží se na politické scéně i když už se dvakrát nedostali do Sněmovny? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Marek Švehla.

Ženy XYZ #16: Genderové stereotypy se prolínají snad všemi oblastmi života, jídlo a stravování nevyjímaje. Hostkou 16. dílu feministického podcastu Ženy XYZ byla antropoložka jídla Eva Ferrarová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V diskusi s redaktorkami Respektu Clarou Zanga a Markétou Plíhalovou mluvila o tom, jak gender vstupuje do toho, co jíme, proč pečující ženy málokdy vaří to, na co mají skutečně chuť, i jak se mění vztah k jídlu u starších žen, které ovdověly. 

Americký prezident Donald Trump se měl brzy potkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a to v Budapešti. Mělo se tak stát poté, co koncem minulého týdne jednal v Bílém domě s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Tomu řekl, že USA nepošlou střely dlouhého doletu nebo to, že by měl Donbas zůstat rozdělený, přičemž podle AP by to znamenalo, že by většina zůstala Rusku. Nyní se ale zdá, že se Washington a Moskva nedohodly na ústupcích a není tak vůbec jisté, že ke schůzce v Maďarsku dojde. Trumpovi se tak komplikuje obraz mírotvorce, který si vytvořil i po dojednání klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Jak zároveň ve Výtahu Respektu upozorňuje Dominika Perlínová, uvnitř Spojených států takto rozhodně nevystupuje: „Spíš než zahraniční politika jsou tématem rostoucí ceny potravin, které dál rostou a na lidi to hluboce dopadá. Víc než polovina populace také nesouhlasí se vším, jak Trump řeší politiku. Každý sedmý Američan je přesvědčen, že používá víc moci než kdokoliv z jeho předchůdců, ale asi jen polovina si myslí, že to je špatně. Průzkumy ukazují, že v současnosti je americká společnost nejvíc rozdělená od občanské války." Tomu odpovídají také pravděpodobně největší protesty od roku 1970, kterých se o víkendu zúčastnily miliony lidí, kteří protestovali právě proti Trumpovi a jeho administrativě. Co přesně jim vadí? V čem má spočívat Trumpův fašismus? A jak se šéf Bílého domu snaží umlčovat své kritiky?