Týdeník Respekt • Podcasty

Poté, co se Česko na summitu NATO v Haagu zavázalo, že stejně jako ostatní členské státy do roku 2035 navýší výdaje na obranu na 5% HDP, ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS o víkendu České televizi řekl, že je v příštím roce potřeba počítat s prohloubením rozpočtového schodku. Dalším důvodem je i stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Deficit státního rozpočtu by tak v roce 2026 mohl dosáhnout 280 miliard korun. Faktem ale je, že vládní ani opoziční strany nepřichází s konkrétními návrhy, kde peníze na růst obranných výdajů vzít. Lidé by tak raději měli v dalších letech počítat se zvýšením daní bez ohledu na to, kdo bude zrovna u moci. Jaké má ale stát možnosti? A co by konkrétně v Česku mohlo být součástí oněch pěti procent hrubého domácího produktu? I o tom ve Výtahu Respektu mluví Filip Zelenka.

Senát se má tento týden začít věnovat rozsáhlé novele trestního zákoníku. Ten počítá například s častějšími alternativními tresty, kdy kvůli přeplněným věznicím by u méně závažných trestných činů soudy ukládaly peněžité tresty, ale také s mírnějšími podmínkami držení konopí. Zavádí též nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. „Je to zcela jistě nejliberálnější novela trestního zákoníku za 35 let. Nemluví se tam o nějakých závažných trestech, ale skutečně se hodně mění a liberalizuje," říká ve Výtahu Jaroslav Spurný. Jak ale upozornila Česká televize, která oslovila všech 81 senátorů a senátorek, v horní komoře nepanuje shoda na tom, v jaké podobě by novela měla projít. Jaká diskuze ji provázela ve Sněmovně? Co senátoři navrhovaným změnám vytýkají? A co když novelu nestihnou projednat do podzimních sněmovních voleb? Chci jednorázově přispět na podcasty• RESPEKT

Maďarská vláda Viktora Orbána se dlouhodobě snažila získat politické body na potlačování práv LGBT+ komunity. Součástí byl i před pár měsíci schválený zákon, který zakazoval tradiční pochod hrdosti a bylo proto otázkou, jakým způsobem bude probíhat ten letošní. V sobotu se na něm v Budapešti sešlo podle odhadů sto až dvě stě tisíc lidí, přičemž v Maďarsku šlo o rekordní účast. Stalo se to i díky tomu, že budapešťský starosta akci prezentoval nikoliv jako pochod hrdosti, ale jako městskou slavnost. Na tu do hlavního maďarského města vyrazil i Tomáš Brolík, který ve Výtahu Respektu říká, že v určitém smyslu šlo o porážku Orbána: „Prohrané to bylo už od začátku. Fidesz je v politických problémech, se kterými si neví rady. Vsadil proto na to, že homosexuálové jsou součástí mezinárodního spiknutí, což je poloha, kterou zkusil už před pěti lety. Ukázalo se ale, že to nebudí takové vášně. Lidé, o které jde, což jsou váhající nebo zklamaní, ti vidí, co se stalo, tedy že to Fideszu nevyšlo," vysvětluje s tím, že nyní Orbánova strana sází na jiného vnitřního nepřítele, kterým má být Ukrajina. Jak 30. ročník Budapest Pride probíhal? A hrozí účastníkům a účastnicím nějaký postih?

V podcastu Redakční kuchyňka tentokrát vystoupí redaktorka Silvie Lauder. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery si s ní povídal o jejím objevování feminismu, strachu z neúspěchu, hledání inspirací a překvapivých začátcích 

Dělníci kultury #12 o tom, co kulturní rubriku zaujalo či zklamalo v uplynulém týdnu i o jejich aktuální práciV dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: filmy Ondřeje Provazníka Sbormistr, Džafara Panahího Drobná nehoda a Ondřeje Moravce Křehký domovdesku Lou Reeda Metal Machine Musicknihu Liv Strömquist Hovoří Pýthie (Paseka)letní hity Sabriny Carpenter Manchild a Addison Rae Addisonvýstavu diplomových prací na AVU (Ilona Koroman, Martin Kolář, Ondřej Navrátil, Maxmilián Aaron Mootz)retrospektivu Davida Lynche Up in Flames (DOX)novou Literární přílohu Respektu Na cestě! (Dan Bárta, František Štorm, Daniel Flasza, Joachim Dvořák, Osada Jehličí)seriály Adama Curtise Shifty a Nathana Fiedlera Zkouška Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Sociální demokraté pod vedením Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka zaveleli ke spojenectví s komunisty, pod hlavičkou hnutí Stačilo. O tom partnerství se jednalo už na začátku roku, ale kvůli radikálním požadavkům Stačilo na vystoupení z EU a NATO jednání krachla. Tyto požadavky Konečná a spol. nezměnili, předsedkyně Sociálních demokratů už ale nevidí jinou možnost, jak by se zástupci její strany mohli dostat do Sněmovny. Bude to fungovat? O tom v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka. 

Americká krása #62 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o významu armády v USA 250 let po jejím vzniku i snaze prezidenta je politizovat. Americká armáda tento měsíc oslavila 250 let na netradiční vojenské přehlídce ve Washingtonu D.C. a nedlouho poté demonstrovala své možnosti při bombardování jaderných zařízení v Íránu. Donald Trump ovšem také kvůli protestům spojeným s deportacemi federalizoval národní gardu v Los Angeles a vyslal do Kalifornie také příslušníky námořní pěchoty, kteří přitom primárně slouží k obraně proti vnějším hrozbám. Jak armáda změnila v průběhu minulého století americkou společnost? Má dnes u Američanů důvěru a jak to můžou změnit snahy o její politizaci. Proč podobné vojenské přehlídky za doprovodu vojenských pochodových kapel nejsou častější?

Členské státy NATO se tento týden dohodly na zvýšení výdajů na obranu. Zatímco dohoda z roku 2014 počítala se dvěma procenty HDP, nově se dvaatřicet spojeneckých zemí usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu. Minimálně tři a půl procenta by měly jít na armádu, zbylé procento a půl na širší výdaje spojené s bezpečností, například na kritickou infrastrukturu. Co přesně to ale v praxi znamená? Kde státy na vyšší výdaje na obranu vezmou peníze? Jakou roli měl na summitu Severoatlantické aliance americký prezident Donald Trump a proč se ho účastnil i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přesto, že Ukrajina není součástí NATO? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Rada České televize zvolila nového generálního ředitele. Od července se jím stane obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, který byl zvolen po odstoupení programového ředitele Milana Fridricha. Ten bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem. Co může veřejnoprávní televize od nového generálního ředitele očekávat? Jaký vliv by mohl mít na zpravodajství? A proč pro Chudárka nakonec hlasovali i radní, kteří s jeho volbou původně nesouhlasili? I o tom v dnešním Výtahu Respektu mluví přímo z Kavčích hor Ivana Svobodová.

S Kevinem L. Schwartzem z AV ČR o situaci Íránu po sérií útoků na íránský jaderný program, selhání diplomacie i americkém nahlížení na hrozbu v podobě Íránské islámské republiky. Ptal se Štěpán Sedláček.Co se děje v íránské vládě a společnosti po útocích Izraele a Spojených států na jaderná zařízení. Otřásá to krutým íránským režimem, který se donedávná potýkal s nebývalými protesty? Jakou lekci z této války Írán může vyvodit? A v čem je specifická představa, kterou o Íránu mají Američané?Odpovědi nabídne na tyto i další otázky nabízí podcastový rozhovor týdeníku Respekt s Kevinem L. Schwartzem americkým odborníkem na Írán jeho dějiny, kulturu i současnou politiku, který působí v oddělení Blízkého východu Orientálního ústavu AV ČR.

V kauze Čapí hnízdo, která se u soudů táhne už přes deset let, došlo zkraje týdne ke klíčovému posunu. Vrchní soud v Praze totiž zrušil rozsudek, kterým nižší soud loni osvobodil šéfa ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni, Janu Nagyovou, také za ANO. Případem se tak bude muset znovu zabývat pražský Městský soud. „To už se sice stalo podruhé, ale tentokrát měl právo, protože jednal veřejně a provedl důkazní řízení, vydat závazné pokyny, jak musí Městský soud při projednávání postupovat. V podstatě Vrchní soud řekl, že byly spáchány dva trestné činy, a to dotační podvod a zneužití evropských financí. Celkem jasně řekl, že Andrej Babiš a Jana Nagyová vyvedli firmu účelově," vysvětluje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. Předseda ANO nicméně dál tvrdí, že jde o politický proces. „Ani náhodou není, ani nemůže. Valná část toho vyšetřování a shánění důkazů se odehrála v době, kdy byl Babiš premiérem. Pokud by to tak bylo, měl spoustu nástrojů, jak podat důkazy, ale neudělal vůbec nic. Je významná politická osobnost, měl by se vyhnout všem těmto výrazům, které zpochybňují právní stát. Pokud o tom má nějaké důkazy, ať je předloží, ale tuto odpovědnost on nemá. Do demokracie vnáší prvek obrovské pochyby," dodává ve zpravodajském podcastu Jaroslav Spurný. Co bude v kauze Čapí hnízdo následovat? A pokud by byl Babiš uznán vinným, bude moct kandidovat v podzimních sněmovních volbách?

Nepokoje Izraelem a Íránem pokračují i tento týden. Izraelská armáda podle ministra obrany Kace útočí na cíle spojené s íránským režimem a vládou v centru Teheránu s bezprecedentní silou, Írán dopoledne odpálil několik raket nazpět. O víkendu se navíc do konfliktu i přes původní zdrženlivost prezidenta Donalda Trumpa přímo zapojily i Spojené státy, které v noci na neděli zaútočily na tři íránská jaderná zařízení. K jakým škodám došlo doposud není jasné. USA i státy Evropské unie nicméně nyní vyzývají Írán k míru a návratu k jednacímu stolu. Je to ale po útoku vůbec možné? Proč se Spojené státy do konfliktu zapojily zrovna teď? A je cílem pád íránského režimu? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Jiří Sobota.

Dělníci kultury #11 o letních hitech, nových filmech, seriálech a literární příloze Respektu s názvem Na cestě! i událostech v kultuře z uplynulého týdneV dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: filmy Ondřeje Provazníka Sbormistr, Džafara Panahího Drobná nehoda a Ondřeje Moravce Křehký domovdesku Lou Reeda Metal Machine Musicknihu Liv Strömquist Hovoří Pýthie (Paseka)letní hity Sabriny Carpenter Manchild a Addison Rae Addisonvýstavu diplomových prací na AVU (Ilona Koroman, Martin Kolář, Ondřej Navrátil, Maxmilián Aaron Mootz)retrospektivu Davida Lynche Up in Flames (DOX)novou Literární přílohu Respektu Na cestě! (Dan Bárta, František Štorm, Daniel Flasza, Joachim Dvořák, Osada Jehličí)seriály Adama Curtise Shifty a Nathana Fiedlera Zkouška Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S bioklimatologem Miroslavem Trnkou o nadcházejících tropických dnech, suchu i zásadním omezení výzkumů změny klimatu v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.S létem přicházejí také tropické dny a noci, kterých rok od roku přibývá. Několikadenní vlny veder už jsou a budou v důsledku změny klimatu častější i intenzivnější a přinášejí významná zdravotní rizika. Horka nejvíce ohrožují těhotné ženy, malé děti, seniory, chronicky nemocné a v neposlední řadě lidi, kteří pracují venku. Vědci v Česku tento měsíc spustili nový web, kde nabízejí předpověď horkých vln a výhled na devět nadcházejících dní. Více se o celém projektu dozvíte od jednoho ze spoluautorů bioklimatologa Miroslava Trnky, který působí jako výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a také je profesorem Mendelovy univerzity. Na jaké horko se připravit příští týden a jak takový odhad rizik vzniká a čím je specifický ve střední Evropě? Ale také uslyšíte o tom, jaké nás může čekat léto i o tom, na co se připravit v důsledku zahřívání planety v dalších letech a desetiletích. Miroslav Trnka také přibližuje, co se po nástupu Donalda Trumpa děje s americkými badateli a vědou, která se věnuje změně klimatu a souvisejícím dopadům ve Spojených státech, kde zrovna byl v době rozhovoru: „Probíhá tady posun, který za pětadvacet let spolupráce s americkými kolegy nepamatuji.“ A v čem ve stínu některých neblahých klimatických trendů nachází naději? Víc se dozvíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Sněmovna má za sebou čtvrtý pokus v aktuálním volebním období o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy. Stejně jako předchozí tři pokusy skončil i tento neúspěchem, dvoudenní jednání Sněmovny tak nepřineslo nic nového. Do voleb ale zbývá už méně než 100 dní a kampaň přitvrzuje, koalice SPOLU vyrukovala s negativní kampaní vůči bývalým ministrům ANO, která se jí ale může vymstít. To vše v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit rozebírají Martin Štorkán a Filip Zelenka. 

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #54 s redakčním kolegou Jaroslavem Spurným o Vrběticích, jeho nové knize i spících ruských agentech"Málo se mluví o páté koloně Rusů, kteří tady žijí. Nechci zpochybňovat všech čtyřicet tisíc lidí. Máme tady třináct tisíc firem s ruskými majiteli a často jsou to spící firmy. Je velmi pravděpodobné, že řada těch lidí můžou být spící agenti, kteří přebírají práci po diplomatech, které jsme vyhostili," říká investigativní novinář Jaroslav Spurný, autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Co nového se dozvěděl, když při psaní znovu procházel informace spojené s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích? A jak hodnotí aktuální možnosti ruských tajných služeb v Česku? Nejen o tom mluví s Ondřejem Kundrou.

Evropská komise v týdnu předložila legislativní návrh, kterým se EU zavazuje, že do konce roku 2027 postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy. Týká se to jak dovozu zemního plynu, tak i poskytování služeb v terminálech LNG. Šéfka EK Ursula von der Leyen již dříve uvedla, že Rusko plyn a ropu využívá jako zbraň a že Evropská unie se již svojí závislostí nesmí podílet na financování ruské agrese na Ukrajině. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, závislosti se Evropská unie zcela nezbaví, jen se přesune na USA: „Nejvíc zkapalněného plynu členské státy odebírají právě ze Spojených států. Plyn ale nakupujeme také ze zemí jako Alžírsko nebo z Azerbajdžánu. EU zřejmě v tomto směru spoléhá na to, že USA budou minimálně co se byznysu týče dodržovat nějaká pravidla. Ale samozřejmě mají možnost určovat si poměrně vysokou cenu." Jak se vlastně státům EU podařilo snížit dodávku ruského plynu a ropy od invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak si stojí Česko? A nemohou unijní plány zablokovat státy jako Maďarsko nebo Slovensko?

Americká krása #61 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o izraelsko-íránském konfliktu a riziku, že přeroste v další vleklou válku na Blízkém východě za účasti USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Donald Trump voličům sliboval skvělou Ameriku, kterou uchrání od dalších válek a pomýšlel na Nobelovu cenu za mír. Teď ovšem vyhrožuje Íránu včele s ajatolláhem Alím Chameneím smrtí a vážně zvažuje, že bude zemi bombardovat s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné bomby. Ale ukazuje se, že tohle je přes čáru i pro řadu známých stoupenců amerického prezidenta. Jaké trhliny vyvolává Trumpova zahraniční politika na Blízkém východě v hnutí MAGA? Čeho může dosáhnout, pokud se připojí k izraelskému útoku na Írán a co tím riskuje? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.

Ústavní soud se ve středu zabýval stížností opozičního hnutí ANO, jež napadlo před dvěma lety schválenou novelu, která zpřísnila podmínky pro předčasný odchod do důchodu. Podle soudců sice kabinet ukončením rozpravy porušil sněmovní pravidla, šlo nicméně o krajní, a tedy přípustnou reakci na obstrukce. Jen šéf opozičního ANO Andrej Babiš mluvil osm hodin a celkem debata zabrala několik dní. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Filip Zelenka, v budoucnu by se rozhodnutí ÚS mohlo vymstít: „Zcela teoreticky, kdyby se v příštím volebním období role obrátily, ANO bylo u vlády a v opozici koalice Spolu, Starostů a třeba i Pirátů. A v situaci, kdy by se jednalo o pomoci Ukrajině, kterou by ANO chtělo osekat, opoziční poslanci ze současné vládní koalice by se proti tomu chtěli postavit a chtěli obstruovat. Fandili bychom jako občané proevropského směřování tomu, že se porušuje jednací řád? Není to signál pro budoucí vládnoucí většiny, že může dojít k porušování jednacího řádu?" Proč se vlastně doposud nezměnil? A z jakých důvodů projednávání stížnosti trvalo téměř dva roky?

Poslanci a poslankyně se v úterý z podnětu hnutí ANO sešli na mimořádné schůzi, na které jednají o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy z ODS. Důvodem je bitcoinová kauza, na jejímž základě odstoupil nyní již exministr Pavel Blažek. Během prvního dne Sněmovna hlasování ani neočekává, podle Marka Bendy z ODS by k tomu mělo dojít pravděpodobně ve středu navečer. Debata se však bitcoinové kauzy dotýká jen okrajově a jak ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny říká František Trojan, jde spíše o další politický boj mezi kabinetem a opozicí: „Je to vyostřená rétorika, která je taková celé volební období. To, co dnes slyším ve Sněmovně, není nijak odlišné od toho, co slyšíme u jiných kauz. Co je ale zajímavé, že průzkumy veřejného mínění zatím neukazují, že by to celé jakkoliv zahýbalo s preferencemi. Spolu i ANO zůstávají na svém, stejně tak třeba Starostové nebo Piráti, zdá se tedy, že si na tom nikdo nepřidal body." Jak strany a hnutí hodlají v otázce důvěry vládě Petra Fialy hlasovat? Jaké výroky na úterním jednání zaznívají? A posunula se někam bitcoinová kauza co se zapojení dalších politiků týče?

Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který trvá od minulého pátku, si doposud vyžádal dvě desítky obětí na straně Izraele a více než dvě stovky životů v Íránu. Stovky osob v obou zemích jsou navíc zraněny. Lidé v Teheránu si navíc podle světových médií stěžují, že ve městě pořádně nefungují sirény, není dostatek krytů a při snaze opustit město lidé zůstávají zaseklí v kolonách. Izrael je na podobnou situaci připravenější, říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová: „Izrael žije v permanentním ohrožení, proto jsou tam kryty všude a dobře přístupné, civilní obyvatelstvo je zvyklé na sirény. Nicméně ta situace už trvá dlouho a ačkoliv na Izrael létají rakety často a málokdy se stane, že by měly ničivý efekt, tentokrát se stalo, že minimálně jedna íránská raketa zasáhla obytný dům, což pocitem bezpečí velmi otřáslo." Zapojují se do konfliktu i jiné země? Proč se někteří Češi evakuují například z Jordánska? A jak celá situace otřásla s americko-íránskou jadernou dohodou?

Dnešním hostem podcastu Redakční kuchyňka je vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar. Šéfredaktor Erik Tabery se ho ptá, jaké to je vést skoro dvacet let rubriku, proč opustil fotografii, jestli je dnešní kulturní život v Česku pestřejší a zda jsou hranice, o čem už Respekt nemá psát. 

V desítém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: seriály Nathana Fiedlera Zkouška a Nathan For You filmy Sivia Narizzana Lup a Evy Toulové Krtkův svět umělecké sbírky podnikatelů Josefa Maixnera v kroměřížských Pekelných sáních a Jana Mužáka na zámku Dobrohoř koncerty kapel Turnstile (Lucerna) a Sensor Ghost, DVO a Barbory Hory (Festival Peníkov) knihy Dušana Tománka Mor (Jakost) a Jana Šrámka a Ladislava Jacksona Ohrožené druhy. Architektonické dědictví 1953-1989 (Page Five, FaVU) výstavy Davida Lynche Up in Flames (DOX), Dušana Tománka Mor a Blending (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Galerie Teleport) a Dominiky Kováčikové Soft Targets (Bold Gallery) desku kapely Pulp MoreKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S analytikem Matoušem Horčičkou o možných dopadech izraelského útoku na Írán a režim Alího Chameneího i souvisejícím jednání s USA o jaderném programu.Íránský režim je ve složité situaci. Řeší i domácí "frontu" a nespokojenost lidí s politickými represemi a ekonomickou situací. Hrozba války samozřejmě režimu nahrává. Může některé věci na domácí scéně akcelerovat v souvislosti s výjimečným stavem a držet populaci ve strachu. "Ale myslím, že si íránští představitelé začínají uvědomovat, že jim jde o krk a že, když nebudou jednat, tak si pro ně někdo sáhne a může je zabít," podotýká expert na Írán Matouš Horčička s Asociace pro mezinárodní otázky. V rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem také rozebírá, jak na tom je Írán s výrobou jaderné zbraně, před jakým dilematem stojí Alí Chameneí v souvislosti s bezprecedentními izraelskými útoky, snahu Teheránu dosáhnout dohody s USA o jaderném programu, spor pragmatiků s konzervativci nebo to, jak se mění váha Íránu coby mocnosti v regionu. Čtěte také: „Měkoň“ Trump nevypadá, že je právě na vrcholu moci. Třeba mu pomůže vojenská přehlídka

Kauza exministra spravedlnosti nadále hýbe politikou. Opozice chce pád vlády, Starostové odpovědi na otázky a Piráti jsou na koni. Komu kauza pomůže nejvíc? A jaký odkaz po sobě Pavel Blažek zanechá? A koho ulovili Motoristé sobě? V novém díle podcastu Vládneme, nerušit to rozebírají Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah z prvního dne konference Globsec Forum a rozhovor s Magdalénou Fajtovou. Moderuje Štěpán Sedláček.V Praze se už po druhé koná bezpečnostní konference GLOBSEC Forum, která se do české metropole přesunula z Bratislavy. Dvacátý ročník zahájil prezident Petr Pavel, který se za Česko chystá do Haagu na summit Severoatlantické aliance, kde budou za dva týdny členské země jednat mimo jiné o zvyšování výdajů na obranu. Co ukázala vystoupení českých i zahraničních politiků na 20. ročníku prestižní konference v souvislosti s bezpečnostními výzvami, kterým dnes Evropa čelí i s ohledem na změnu přístupu ze strany vlády USA? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu z prvního dne konference od Štěpána Sedláčka a Magdalény Fajtové.

Slovenský parlament schválil školský zákon, jehož součástí je i přílepek, podle kterého by měli duchovní právo navštívit pacienty i bez jejich souhlasu. S kritikou vystoupila poslankyně SaS Jana Bittó Cigániková, podle které hrozí nevyžádaná přítomnost duchovních na dětských odděleních, gynekologii, ale také například u interrupcí. „Zní to tak, že v tom nemá slovo ani pacient, ani nemocnice, která by duchovního musela vpustit. Na Slovensku není zakotvena farmakologická interrupce, jako třeba v Česku, musí se proto provádět v nemocnicích. Jedna z obav tedy je, že by duchovní, kteří nemají pastorační kurz, chodili po nemocnici a přemlouvali ženy. Ta obava není mimo. Souvisí to i s tím, jak poslední roky pracují organizace a jednotlivci, kteří chtějí omezit interrupce, a to nenápadnými legislativními změnami, u kterých se předpokládá, že se schválí," říká ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Minimálně v evropských zemích je tak podle ní slovenskou vládou prosazovaná změna skutečně kontroverzní. Kdo přílepek ke školskému zákonu prosadil? Co by pacientům či nemocnicím hrozilo v případě, že by přítomnost duchovního odmítli? A je šance, že se změna v sousední zemi neprosadí? Chci jednorázově přispět na podcasty• RESPEKT

Česko má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval Evu Decroix z ODS, kterou následně uvedl do úřadu šéf Občanských demokratů a předseda vlády Petr Fiala. Nejen podle něj, ale také podle hlavy státu, má být jejím hlavním úkolem napravit reputaci resortu spravedlnosti, která utrpěla v důsledku bitcoinové kauzy, kvůli které úřad opustil nyní již exministr Pavel Blažek. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje František Trojan, realita je taková, že nyní hrozí pád vlády. Důvodem je, že Decroix společně s Alenou Schillerovou z hnutí ANO v nedělních Otázkách Václava Moravce zmínily e-mail, podle kterého mohl o Blažkově kauze vědět i Karel Dvořák z hnutí STAN: „Je náměstkem ministryně spravedlnosti, a zároveň jednička v Praze za Starosty. Je to mladý politik a jejich vycházející hvězda, pro jejich budoucnost tedy důležitá postava. I tím si lze odůvodnit zvýšenou citlivost STAN vůči jakýmkoliv výrokům k Dvořákovi. Nicméně minulý týden, když premiér Fiala vysvětloval kauzu na tiskové konferenci a řekl, že Blažkovou nástupkyní bude Decroix, Starostové zveřejnili své podmínky pro další setrvání ve vládě. A jednou z nich je, že na pozici náměstka zůstane právě Karel Dvořák," vysvětluje ve zpravodajském podcastu s tím, že kdyby se nyní ministryně spravedlnosti rozhodla náměstka odvolat, není vyloučeno, že se kabinet čtyři měsíce před volbami rozpadne. S čím Decroix na ministerstvo přichází? Jak je pro ODS důležitá? A mohla by koalici Spolu před sněmovními volbami nějak pomoct s preferencemi?

Na začátku června vyplula z italské Katánie loď Madleen, se kterou se dvanáctičlenná posádka, včetně třeba švédské aktivistky Grety Thunberg nebo francouzské europoslankyně Rimy Hasan, snažila dostat do Pásma Gazy. Cílem bylo nejen dostat do oblasti humanitární pomoc, ale především upozornit na katastrofální situaci. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac však armádě nařídil, aby loď zastavila a přesměrovala ji do izraelského přístavu Ašdod. Izraelská diplomacie navíc na síti X uvedla: „'Selfie jachta' s 'celebritami' bezpečně směřuje k břehům Izraele. Předpokládá se, že se pasažéři vrátí do svých zemí. Dostali sendviče a vodu. Show skončila," dodalo ministerstvo. Má ale Izrael právo blokovat aktivisty i z pohledu mezinárodního práva? Byla vůbec šance, že by se loď Madleen do Pásma Gazy dostala? A co je vlastně Koalice flotily svobody, která výpravu zorganizovala, za hnutí? I o tom mluví ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.

Dnešní hostkou podcastu Redakční kuchyňka je novinářka Magdalena Fajtová. S šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym si povídá o lásce k Balkánu, studiích žurnalistiky v Brně, reportování z Bruselu, a o tom, jak těžké bylo psát osobní text: Jak jsem nebyla blbá a přežila rakovinu.

Dělníci kultury #9 Jindřiška Bláhová, Jan H. Vitvar a Pavel Turek debatují mimo jiné o světelné zahradě Krištofa Kintery nebo filmu Jesseho Armstronga Mountainhead.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: světelnou zahradu Krištofa Kintery pod Dvoreckým mostem filmové muzeum NaFilm desáté výročí zániku ústeckého klubu Mumie desky kapely Houpací koně Hotel Palace a Everest koncert kapely Sunn 0))) (14. června Archa+) filmy Azise Ansariho Good Fortune a Jesseho Armstronga Mountainhead seriály Moloch (Canal+) a Department Q (Netflix) knihu Aleny Jabarine Der letzte Himmel: Meine Suche nach Palästina (Ullstein) výstavy Moniky Hníkové Unetanneh Tokef (Synagoga na Palmovce), 30 let Kakalíka na výsluní (Klub Újezd) a Forsythia (Hidden Gallery)úmrtí malíře Bedřicha Dlouhéhozrušení výstavy Jiřího Petrboka v Galerii SmečkyKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Americká krása #60 Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček debatují o hádce, která má potenciál vést k rozštěpení trumpismu.Od chvíle, kdy se Elon Musk postavil vedle Donalda Trumpa a vyjádřil mu na podiu v Butleru svou plnou podporu už uplynulo více než osm měsíců. Od té doby toho spolu tito dva mocní muži mnohé zažili. Teď se jejich cesty rozcházejí po hádce na sociálních sítích. Proč? A co to může znamenat pro americkou politiku i společnost? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt v plné sestavě. Doporučujeme také text: Románek explodoval: Musk a Trump spolu válčí v přímém přenosu

Sněmovna se ve čtvrtek ráno sešla na mimořádné schůzi týkající se bitcoinové kauzy ministerstva spravedlnosti, kvůli které podal Pavel Blažek z ODS demisi, přestože opakuje, že se trestné činnosti nedopustil. Během celého dne se u řečnického pultu střídali vládní poslanci, kteří zdůrazňovali, že jde o pochybení jednotlivce, s opozicí, podle které jde o selhání celé vlády. Hnutí ANO a SPD například požadují demisi celého kabinetu. Jeho šéf podle Marka Švehly sice jasně pochybil, na konec vlády to ale podle něj, zvlášť čtyři měsíce před sněmovními volbami, není: „Je to odpovědnost toho jednoho ministra. Ta událost nezakládá důvod, aby odešla celá vláda. Jiná věc je, jaký to bude mít efekt na volby, nepochybuju, že velký. Chybu tady ale udělalo víc lidí, včetně ministra financí, který se měl o celou věc mnohem víc zajímat. A odhadnout to měl i Fiala, který měl líp odhadnout svoji reakci, ta byla chybná," říká ve Výtahu Respektu. Co zaznívalo na mimořádném jednání dolní komory? Jak se od začátku předseda vlády ke kauze staví? A mohla by se koalice Spolu do voleb ještě očistit, nebo tím jasně nahrává opozičnímu hnutí ANO?

Vládneme, nerušit #12 Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka rozebírají takzvanou bitcoinovou kauzuAféra s miliardovým darem pro ministerstvo spravedlnosti nejdříve otřásla resortem Pavla Blažka. Teď se s ní musí vypořádat i vláda Petra Fialy a koalice Spolu, pro kterou to znamená skoro nepřekonatelné komplikace ve snaze o zopakování volebního úspěchu z roku 2021. Kromě nejvyšší politiky ale případ zasáhl například i brněnský magistrát, kde ANO možná opustí vládnoucí koalici. O celé kauze mluví političtí reportéři Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovějším díle podcastu Vládneme, nerušit.

Dolní komorou v uplynulých týdnech prošla řada změn, které by měly zlepšit přístup k dětem. Týká se to například vládní reformy trestního práva, která počítá se zavedením takzvaného dětského certifikátu. Úprava vyjmenovává trestné činy, při nichž by byl zápis v podstatě automatický. Přestože skupina poslanců ODS původně prosazovala mírnější podobu dětského certifikátu, schválena byla nakonec přísnější verze. Sněmovnou rovněž prošel bod, který reagoval na požadavky Evropského výboru pro sociální práva, podle něhož bude v Česku legislativně zakotvena nepřijatelnost fyzického trestání dětí. Přestože má pouze deklaratorní povahu, je to podle Silvie Lauder klíčová změna: „Z různých výzkumů víme, že jako společnost potřebujeme deklaratorně stanovit, že toto chování je nepřijatelné. Vysílá to určitý signál i o tom, jak se k tomu staví stát. Zjišťujeme i z různých jiných zemí, že to má dopad ne na lidi, kteří při nějaké příležitosti plácnou dítě po ruce, ale především na ty nejzávažnější trestné činy a případy týrání," říká ve Výtahu Respektu a vysvětluje také to, co se v přístupu nejen k dětem, ale obecně obětem některých trestných činů, mění schválením novely o soudech a soudcích, tedy takzvanou lex Anička.

Čtení s Respektem #12 s Kristinou a Stanislavem Fortovými, Janem Pačesem a Martinem Uhlířem o umělé inteligenci, která urychluje evoluci, regulacích i virech navržených v garáži nad knihou Nezadržitelná vlna. Moderuje Štěpán Sedláček.Valí se na nás další nezadržitelná vlna inovací, tentokrát podnícených rozvojem pokročilé umělé inteligence, ale také biotechnologií. Potenciální přínosy i rizika souvisejících objevů vyplývajících ze spojení sil AI a syntetické biologie nemají obdoby. Můžou zásadně proměnit fungování a směřování společností, firem a států. S úpravou genetických informací je ovšem ve hře i podoba života jako takového. Optimistický i varovný popis některých zásadních výzev ve stínu tohoto technologického vývoje nabízí nová kniha Nezadržitelná vlna: Technologie, umělá inteligence, moc a největší dilema 21. století (Audiolibrix). Jejími autory jsou britský spisovatel a výzkumník Michael Bhaskar a Mustafa Suleyman, který spoluzaložil společnost DeepMind a dnes vede Microsoft AI. Jaké revoluční změny v pozitivním i negativním smyslu nové technologie můžou způsobit? Co už dnes pokročilá AI umí mimo jiné na poli biologie? Je naznačený vývoj skutečně nezadržitelný? A jak lze přicházející vlnu nejlépe usměrnit či regulovat? Nejen o tom debatoval na Čtení s Respektem v Antikvariátu Dejvického divadla Štěpán Sedláček s analytičkou a odbornicí na regulace AI Kristinou Fort, expertem na AI a vývojářem velkých jazykových modelů Stanislavem Fortem, bioinformatikem a genetikem Janem Pačesem a vědeckým novinářem Martinem Uhlířem. Úvodní ukázku z knihy přečetla dramaturgyně Dejvického divadla Marta Ljubková. K tématu debaty doporučujeme také článek: Nejbližší roky rozhodnou, zda bude člověk pastýřem umělé inteligence, nebo naopak

V Istanbulu na začátku týdne proběhlo další kolo přímých mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, které zemi napadlo před víc než třemi lety. Šlo nicméně o jednání delegací, nikoliv přímo prezidentů, přestože je k tomu vyzval i jejich turecký protějšek Erdogan s tím, že by se jednání mohla uskutečnit opět v Turecku, a to i za přítomnosti šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Právě jeho tlak by mohl donutit i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se k mírovým jednáním osobně připojil, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Ten tlak zatím nevidíme. Delší dobu ho Trump vytváří na Ukrajince, na Rusy nikoliv. Prostřednictvím zákonodárců má přitom k dispozici balík opravdu tvrdých sankcí, které ale doteď nezavedl. Putin se tedy necítí pod tlakem, ale naopak ožil. Víc se veřejně vyjadřuje a působí, že je v dobré náladě. Tu mu teď tedy hodně zkazili Ukrajinci tím, že provedli bezprecedentní útok na ruské území." Konkrétně jde o déle než rok připravovanou operaci Pavučina, při které ukrajinská civilní zpravodajská služba SBU zasáhla vojenské cíle v hodnotě sedmi miliard dolarů. Jak přesně toho dosáhla? Jaký vliv by to na Rusko a obecně situaci na frontě mohlo mít? A v čem by u operace Pavučina měli zpozornět i Evropané?

Polské prezidentské volby vyhrál dle očekávání, ačkoliv jen velmi těsně, konzervativec a kandidát strany Právo a spravedlnost Karol Nawrocki, kterého podpořilo 50,89 procent voličů. Jeho protikandidát z vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski získal 49,11 procenta. Přestože prezident Petr Pavel ke zvolení svého polského protějšku řekl, že věří, že pod jeho vedením bude Polsko nadále rozvíjet své demokratické a prozápadní směřování, visí nad tím velký otazník. Jak totiž ve Výtahu Respektu upozorňuje Tomáš Brolík, prezident v Polsku nemá příliš velké pravomoci. V tomto případě jde navíc o koně Jaroslava Kaczyńského: „Pokud Nawrockému doporučí, aby vládu zcela zablokoval, nejspíš to zkusí. Tuskova vláda se může rozpadnout, což by vedlo k předčasným volbám. To by vedlo k vládě PiS a Konfederace, což by byla ostře protiunijní, a nejspíš i protiukrajinská vláda." Jak přesně by se to mohlo projevit? Jak velká šance je, že Poláci a Polky půjdou k předčasným volbám? A co zvolení Nawrockého znamená pro V4 a Evropskou unii?

Fotky s červenou kšiltovkou ze sociálních sítí českých politiků už zmizely, ale odkaz amerického prezidenta je z některých kampaní cítit pořád. Hosty Debaty s Respektem byli politologové Přemysl Rosůlek a Petr Jurek. Moderovala Dominika Perlínová.Americký prezident Donald Trump svým lednovým nástupem do Bílého domu zásadně proměnil americkou i světovou politickou scénu. Jeho komentáře o tom, že by se Kanada měla stát 51. americkým státem pomohly na poslední chvíli k výhře kanadským liberálům a jeho plošná cla zasáhla i do australských voleb. Politologové Přemysl Rosůlek a Petr Jurek ze Západočeské univerzity v Plzni analyzují, zda a jak může Trumpovo chování ovlivnit české voliče a co se mohou z jeho volební taktiky čeští politici přiučit.

Dalším hostem podcastové série Redakční kuchyňka je investigativní reportér a zástupce šéfredaktora Ondřej Kundra. V rozhovoru s Erikem Taberym mimo jiné vypráví o tom, proč píše knihy, jaké to je reportovat z Ukrajiny, o kterou klesá u veřejnosti zájem, čeho je třeba se vyvarovat v investigativní novinařině a proč má nejhorší hudební vkus v redakci.

V osmém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a výjimečně Pavel Kroulík debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - duet Dua Lipa s Ewou Farnou - znovuotevření Kasáren Karlín - seriál Krvavý král- skladatele Jeremyho Dutchera - výstavy Ženy, mistryně, umělkyně 1300-1900 (Národní galerie Praha) a Ladislava Gažiová: Čekání (Museum Kampa) - knihy Miloše Hrocha Šeptej nahlas (Paseka), Františka Matouška Obrazy a kytka (GAVU Cheb), Jacoba Mikanowského Sbohem, východní Evropo: Intimní dějiny rozdělené země (Host) a Douglase Stuarta Mladej Mungo (Paseka)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Další týden, další start kampaně. Tentokrát té pirátské. Strana v pondělí představila část svého programu, krajské lídry (a jednu lídryni) a nadále ladí spolupráci se Zelenými. Na co chtějí Piráti vsadit? Může jim spojení s menším partnerem pomoct? A je Zdeněk Hřib charismatický lídr? O tom všem mluví političtí reportéři Martin Štorkán, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovějším díle podcastu Vládneme, nerušit.

Do druhého kola prezidentských voleb v Polsku zbývají necelé tři dny. Poláci a Polky si novou hlavu státu zvolí už v neděli. V prvním kole těsně zvítězil proevropský provládní kandidát Rafal Trzaskowski, za kterým následoval Karol Nawrocki, kterého si tam dosadilo Právo a spravedlnost. A přestože to vypadalo, že favoritem bude právě Nawrocki, po událostech, ke kterým před druhým kolem došlo, se potvrzuje, že to budou nejspíš nejtěsnější prezidentské volby od pádu komunismu, říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík: „Uskutečnila se debata, během které udělal Nawrocki podivnost - pod ret si strčil balíček s tabákem. A on pak lhal a řekl, že si vzal žvýkačku, aby následně přiznal, že to byl tabák. A pak už se děly věci. Polští novináři přicházeli s dalšími odhaleními z minulosti Nawrockého, které mu asi u nerozhodnutých voličů nemohou pomoct." Diskuze se nicméně rozjela u jeho protikandidáta Trzaskowského, který byl na pivu s krajně pravicovým Slawomirem Mentzenem, který v prvním kole skončil na třetím místě. Jaký by to na výsledky obou kandidátů mohlo mít vliv? V čem jsou prezidentské volby v Polsku zásadní? A co za sebou nechává dosavadní prezident Andrzej Duda?

Americká krása #59 Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček debatují o nové knize, která mapuje mentální úpadek bývalého prezidenta a o související krizi důvěry v demokraty. Král je nahý, tedy přesněji se zdá, že teď už všichni mají jasno v tom, že prezident Joe Biden nebyl v řadě případů mentálně fit a plně způsobilý vykonávat jedno s nejtěžších povolání světa. Dosvědčují to mimo jiné svědectví z nové knihy novinářů Jakea Tappera a Alexe Thompsona: Original Sin: President Biden's Decline, Its Cover-Up, and His Disastrous Choice to Run Again (Bidenův úpadek, jeho zastírání a katastrofální rozhodnutí znovu kandidovat), která vyšla 20. května.Jake Tapper spolumoderoval onu rozhodující prezidentskou debatu televize CNN v Atlantě, kde se ukázalo jak na tom prezident je, což nakonec vedlo k ukončení Bidenovy kandidatury pár měsíců před volbami. Autoři knihy mluvili se zhruba 200 respondenty včetně vysoce postavených demokratů o tom, co se dělo v Bílém domě a jak se měnilo vnímaní prezidenta i jeho psychická kondice. Krátce před vydáním knihy Joe Biden oznámil, že mu lékaři diagnostikovali agresivní formu rakoviny prostaty. Popularita demokratů mezitím poklesla na nebývale nízkou hodnotu. Pokusil se tým prezidenta Bidena o coverup? Proč demokratická strana selhala? Jak může získat zpět ztracenou důvěru? A kdo tedy vlastně v uplynulých letech vládnul zemi? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Městský soud v Praze se v týdnu vrátil k případu takzvané Kutnohorské sekty, v níž byl usmrcen mimo jiné i její vůdce Richard Šifer. Obviněné jsou kvůli tomu dvě ženy - kutnohorská zubařka Magdaléna a důchodkyně Irena S., které nyní státní zástupkyně navrhla trest šestnáct let za mřížemi ve věznici se zvýšenou ostrahou. „Kdyby dostaly velmi nízký trest, může se stát, že podobně budou u soudu následně argumentovat i další pachatelé. Ze strany státní zástupkyně ani soudkyně to tedy není jednoduché. Výše trestu, kterou státní zástupkyně navrhuje, mě nicméně překvapila," říká ve Výtahu Respektu Martin Štorkán. „Poté, co jsme si za poslední dva roky u soudu vyslechli, tak minimálně to, jak Šifer na ženy působil, by měla být polehčující okolnost. Ony uvěřily, že kontroluje každou jejich myšlenku a krok. Bály se trestu, který může přijít a který v případě některých členů sekty také přišel," dodává. Jak státní zástupkyně svůj návrh odůvodnila? Jak se brání obhájci penzistky Ireny? A v jaké fázi je momentálně kutnohorská kauza?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Jaroslavem Spurným

Redakční kuchyňka #5 s Milanem Jarošem. V podcastové sérii o zákulisí práce v Respektu si šéfredaktor Erik Tabery povídá nejen s redaktorkami a redaktory

Dělníci kultury #7 Pavel Turek, Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci

O politickém dění v Česku s Martinem Štorkánem, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

S finskou expertkou na foresight Jaanou Tapanainen-Thiess o tom, co čekat od příštích desetiletí i černých labutích na obzoru. Ptal se Štěpán Sedláček