Týdeník Respekt • Podcasty

Ženy XYZ #4: Přátelství mezi mužem a ženou neexistuje, vždycky ho zkomplikuje sexuální přitažlivost. Jak popsal The Economist, nejenže toto tvrzení není tak docela pravda, ale navíc ve společnostech, kde se ženy i muži mohou už od dětství přátelit a poznávat, slábnou genderové stereotypy a sexismus. Redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga debatovaly ve čtvrtém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom, jestli je přátelství dobrým základem pro partnerství, jak mohou z kamarádství se ženami profitovat muži a proč by společnosti prospělo, kdyby školáci a školačky měli společné hodiny tělocviku.

Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na úterý vyžádaly minimálně dvacet obětí a desítky zraněných, informovaly o tom ukrajinské úřady. Stalo se tak jen den poté, co americký prezident Donald Trump při setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku oznámil, že padesátidenní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, zkrátí na deset až dvanáct dní. Co by pak následovalo? Co výrok šéfa Bílého domu znamená pro Ukrajinu a pro Rusko? Jaká je momentálně situace na frontě a otřásly ukrajinskou vládou nějak nedávné události, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal, a následně zase odvolal zákon oslabující nezávislost některých protikorupčních organizací? I na to ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu odpovídá Tomáš Brolík.

S Hanou Müllerovou o novém pohledu na povinnosti a odpovědnost zemí za boj se změnou klimatu ve světle přelomových závěrů Mezinárodního soudního dvora.Státy se na světových konferencích OSN každoročně shodnou, že je třeba chránit klima a zastavit postupující zahřívání planety. Emise skleníkových plynů ovšem zatím celosvětově stále rostou - a spolu s tím i globální teplota. Mnohé sílící dopady ovšem nejsou po světě rovnoměrně rozložené a často více ohrožují chudší a rozvíjející se státy. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu 23. července vydal přelomové stanovisko, v němž vyjasnil, jak se to má s klimatickými závazky zemí z pohledu mezinárodního práva a jaké právní důsledky můžou nést země, které působí škody klimatickému systému. Jaký dopad to může mít na klimatickou politiku i související soudní procesy, přibližuje Hana Müllerová, které vede Centrum pro klimatické právo a udržitelnost v Ústavu státu a práva AV ČR, v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem. Mimo jiné uslyšíte, jak jednomyslné rozhodnutí soudního orgánu OSN mění pohled na dobrovolnost klimatických závazků, a proč mají v kontextu mezinárodního práva státy povinnost chránit klima, i pokud nejsou podepsané pod Pařížskou dohodou jako například Spojené státy. V neposlední řadě se dozvíte, jak nové stanovisko může podnítit žaloby států a otevřít cestu ke klimatickým reparacích, ale uslyšíte také o přímé souvislosti s českou klimatickou žalobou, kterou právě vyhodnocuje Ústavní soud.

Po vnitřním i mezinárodním tlaku izraelská armáda o víkendu oznámila, že kvůli katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde čím dál více lidí čelí hladu a přibývá kvůli němu obětí, každý den pozastaví ve třech oblastech boje a umožní intenzivnější přísun pomoci. Jen v neděli podle Izraele OSN a další mezinárodní organizace vyzvedly a distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů, přičemž pomoc má být dopravena i letecky. „Šéf palestinské uprchlické agentury OSN UNRWA ale upozorňuje, že shazování pomoci je drahé, neefektivní a může dokonce někomu ublížit nebo ho zabít," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Proto poprosil Izrael, aby dodávky přicházely hlavně pomocí kamionů, které čekají na hranicích. Agentury OSN tvrdí, že Gaza potřebuje každý den 500 až 600 nákladních vozů s humanitární pomocí. Aby měl každý hladovějící člověk jen jedno jídlo, musely by to být navíc ještě i stovky letadel," shrnuje ve zpravodajském podcastu vážnost situace. Na tu nyní upozornil i americký prezident Donald Trump, který ji označil za šílenou. Mohlo by to přimět izraelskou vládu ke zvýšení pomoci? Jak k situaci Palestinců a Palestinek přistupují další státy? A jaký vliv by mohla mít probíhající dvoudenní konference OSN v New Yorku, kterou spoluorganizuje Francie, jejímž tématem je právě dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu?

Dalším hostem podcastu Redakční kuchyňka je jeden za zakladatelů Respektu, investigativní reportér, někdejší signatář Charty 77 Jaroslav Spurný. V prvním díle podcastu si s ním Erik Tabery povídá o jeho vzpouře na střední škole, rozhodnutí být svobodným člověkem v nesvobodné době, šíření samizdatu a porevolučním zakládání Respektu. 

V 16. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí Ozzyho Osbourna dokument Sally Rose Griffiths Totální provar: American Apparel seriály Willa Smitha Slow Horses, Leny Dunham Trochu moc a Leny Dunham Girls katalog výstavy National Portrait Gallery v Londýně The Face: Culture Shift audio výběr ČRo z knihy Carla Gustava Junga Vzpomínky, sny, myšlenky výstavy Update (Bold Gallery), Kateřina Ondrušková: Fialová voní nejvíc (Trafo Gallery) a Kashinath Chawan: Živé vize z prachu ulice (Galerie Art Brut Praha) knihu Umberta Eca Baudolino (Argo) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Prezident - toho času v půlce mandátu - nedávno navštívil Německo, teď je v Japonsku. Česko reprezentuje odhodlaně. Blíží se ale parlamentní volby a po nich bude muset Petr Pavel zvládnout vyjednávání o příští vládě. Bude to pro něj asi nejtěžší zkouška z domácí politiky. Dá se na nějakých příkladech ukázat, jak by se k ní mohl postavit? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #19 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Americká krása #64 o nesplněných slibech, konspiracích, odvádění pozornosti i výbušném potenciálu spojených s případem amerického sexuálního predátora, finančníka a někdejšího přítele Donalda Trumpa Američtí zákonodárci mají volno. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Mike Johnson ho zahájil o den dřív. Zabránil snaze demokratů schválit s podporou některých republikánů požadavek, aby ministerstvo spravedlnosti a FBI zveřejnily všechny vládní dokumenty týkající se Jeffreyho Epsteina. Trump už opakovaně prokázal, že dokáže přesouvat veřejné ohnisko pozornosti, jak se mu zlíbí. Jeho podporovatelé z hnutí MAGA zkousnou kde jakou absurdní otočku nebo protimluv. Ale teď to vypadá, že poprvé narazil, když se pokusil zamést pod koberec svůj slib, že zveřejní informace spojené s kauzou jeho někdejšího přítele, amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sériového obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního vykořisťování a v roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení. Prezident se už několik týdnů snaží odvést od tématu různými způsoby pozornost. Proč právě tento případ spjatý s konspiračními teoriemi štěpí americké republikány? A čeho se může prezident obávat? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Výbor světového dědictví UNESCO se tento měsíc vyjádřil k otázce, kterou Praha řeší dlouhé roky. A to co bude dál se železničním mostem na Výtoni, který je v tak špatném stavu, že jsou v podstatě jen dvě možnosti. Buď most přesunout a vybudovat tam nový, jak prosazuje třeba Správa železnic, anebo památku zrekonstruovat, což doporučuje jak Národní památkový ústav nebo Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel, tak právě i UNESCO. „Odborníci navštívili Prahu v prosinci a nyní zveřejnili tu zprávu. Experti na památkovou péči říkají, že jazyk UNESCA je poměrně ostrý na to, jak diplomaticky se běžně vyjadřují. Bez jakýchkoliv okolků doporučují rekonstrukci mostu s tím, že je proveditelná i technicky. Ostře se vyjadřují i k veřejnému prostoru pod viaduktem na Výtoni, je podle nich zanedbaný. Je přitom důležitý pro památkovou hodnotu celého centra Prahy, které je v UNESCO, o což mimochodem usilovalo samo Česko," vysvětluje ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Jaké jsou argumenty pro a proti rekonstrukci železničního mostu na Výtoni? Čím je vlastně tak významný? A hrozí nám vyškrtnutí ze seznamu UNESCO?

Princ temnoty, jeden ze zakladatelů legendární britské kapely Black Sabbath a člověk s tak pestrým a kontroverzním životem, že se jednou nechal slyšet, že by ho nikdo nedokázal popsat ani v případě, že by byl nejlepším spisovatelem na světě. V týdnu rodina Ozzyho Osbourna oznámila, že v šestasedmdesáti letech zemřel. Stalo se tak zhruba dva týdny po jeho posledním koncertu, který se uskutečnil v jeho rodném Birminghamu, a kde se kapela Black Sabbath dala dohromady. A také na beznadějně vyprodaném koncertu, na který přišlo čtyřicet tisíc lidí a další milion ho sledoval online, vystoupila. V podcastu Výtah Respektu Pavel Turek shrnuje, jak se Ozzy Osbourne k hudbě dostal, v čem pro něj bylo zásadní setkání s jeho ženou a manažerkou Sharon, ale také co za sebou nejen ve světě hudby nechává.

Už u malých miminek se projevuje nebezpečný stereotyp: pláč malých chlapců považují lidé napříč gendery za závažnější, než ten dívčí. Když pak dospělá ženy přijde do gynekologické ordinace a stěžuje si na bolest nebo jiné nepohodlí, nezřídka se setká s odpovědí, že je to normální nebo že se jedná o psychosomatický problém. Redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga debatovaly ve třetím díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom, proč k největšímu znevažování dochází právě na gynekologii, jak to souvisí s lékařskými studiemi a farmaceutickým průmyslem nebo zda je možné se bránit proti nelegálním poplatkům za preventivní gynekologická vyšetření. 

Vyšetřování loňských výhružek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku pokračuje. Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust zkraje týdne informoval o zadržení člověka, který je z vyhrožování podezřelý, přičemž jde o případ, na kterém spolupracovala česká, slovenská, lotyšská a ukrajinská policie. Vyjádření úřadu přišlo až několik dní poté, co o věci na sociálních sítích informovali slovenští policisté, kteří tak nejenže ohrozili bezpečnost svých kolegů z Česka, ale také tím porušili žádost státního zástupce Pavla Zemana, který má případ na starosti. Jak nicméně ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, i po útocích slovenských politiků na Bezpečnostní informační službu a jejího šéfa Michala Koudelku se zbylé strany snaží zachovat klid a pokračují ve snahách rozkrýt ruskou stopu, kterou sousední země nezmínila. Proč by ale Slovensko případ komplikovalo? Mohlo by vyšetřování probíhat i bez něj? A jaké komplikace by mohlo přinést, kdyby se v Česku na podzim vyměnily strany a hnutí, které vládnou?

Syrský prezident Ahmad Šara o víkendu vyhlásil okamžité příměří na jihu země, kde před více než týdnem v provincii Suvajda propukly ozbrojené středy mezi tamními drúzy a beduíny. Následně se do nich zapojily i síly syrské vlády a izraelská armáda. Boje si podle Syrské organizace pro lidská práva vyžádaly víc než 1100 životů a situace v zemi, kde teprve loni padl režim Bašára Asada a skončila dvě dekády trvající občanská válka, dál zůstává velmi křehká. Proč mezi sebou vůbec drúzové s beduíny bojují? Kdo za nimi stojí? A jaký by mohl být další vývoj? Nejen o tom mluví v pondělním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Dělníci kultury #15 o tom, co kulturní rubriku zaujalo či zklamalo v uplynulém týdnu i o jejich aktuální práci.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: seriály Larryho Davida Larry, kroť se, Nathana Fiedlera Zkouška, Ronana Bennetta Den Šakala a Philippa Kässbohrera a Matthiase Murmanna Jak prodávat drogy přes internet (rychle) nové album kapely Lvmen Amen lifestylový časopis 032c knihy Daniely Richterové Watching the Jackals (Georgetown University Press), Samira Hausera Vyvrhel (Okraj) a Marka Tomana Inspektor Mol a případ ztraceného rukopisu (Albatros) výstavu Eriky Bornové Stíny horkého léta Traudi Schönfeld (Galerie Václava Špály)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Dva se spojují, jeden pořádá krizový sněm. Kandidátky se musejí do konce července uzavřít. Tomio Okamura se (zatím) udobřil s Jindřichem Rajchlem a Kateřina Konečná se dohodla s Janou Maláčovou. Motoristé sobě mají nízké preference a o víkendu budou řešit, co s tím udělat. O tom všem spolu mluví Filip Zelenka a František Trojan v novém díle podcastu #18 Vládneme, nerušit.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek zvolil novou premiérku. Stala se jí ekonomka a vicepremiérka a ministryně hospodářství Julia Svyrydenko. Ve funkci nahradila Denyse Šmyhala, který byl nejdéle sloužícím předsedou vlády od osamostatnění Ukrajiny v roce 1991. „Prezident Zelenskyj cítí, že je potřeba něco udělat. Denys Šmyhal byl taková extrémně nevýrazná politická postava," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Chtěli tam dát někoho, kdo má elán, což Svyrydenko nejspíš je. Prezident si ji údajně vybral proto, že je velmi loajální, hlavně k šéfovi prezidentské kanceláře. Možná je jejím úkolem mnohem efektivněji než Denys Šmyhal prosazovat to, co si přeje hlava státu." Co se od nové premiérky očekává? Může změna vlády po víc než třech letech nějak ovlivnit válku? A jak si vlastně před Ukrajinci a Ukrajinkami momentálně stojí Volodymyr Zelenskyj?

Předsednictvo hnutí Stačilo!, jehož součástí jsou komunisté, mají ve čtvrtek rozhodnout o návrhu spolupráce se SOCDEM v nadcházejících sněmovních volbách, a případně i o kandidátkách. Ke společné kandidatuře vyzvali sociální demokraté i přesto, že ještě před nedávnem Jana Maláčová tvrdila, že budou na podzim kandidovat sami. Poté, co otočila, stranu opustily desítky členů. Jak ve Výtahu Respektu říká František Trojan, problém by nemusela být vyloženě spolupráce s komunisty, ale i se zbylými stranami, které ve Stačilo! jsou: „Jsou tam zástupci z dezinformační scény i krajní pravice. To je v něčem podstatnější aspekt celé té spolupráce. S komunisty by se totiž kromě NATO na spoustě věcech asi shodli." Kdo by z tohoto spojení těžil? S kým by se mohli spojit po volbách? A co když Stačilo! spolupráci se SOCDEM neodsouhlasí?

Snímek Ondřeje Provazníka je volně inspirován případem dirigenta sboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského, na kterého před více než dvaceti lety vyšlo najevo, že zneužíval desítky svých svěřenkyň. Při pohledu zpět je šokující tehdejší benevolence části médií i soudů k chování muže, který své činy omlouval vlastní uměleckou výstředností. Ke zneužívání dětí trenéry nebo táborovými vedoucími sice stále dochází, co se změnilo je citlivost společnosti či legislativa, třeba vznik tzv. dětského certifikátu. O filmu, komplexním tématu zneužívání i jak na něj reagovat debatovaly v podcastu Ženy XYZ #2 redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.

Do sněmovních voleb v Česku bývají zhruba dva a půl měsíce. Předvolební průzkumy ukazují, že s jasným náskokem by zvítězilo hnutí ANO, za kterým následuje v současnosti vládní koalice Spolu, hnutí STAN, a za tím často s rozdílem jen jednoho procentního bodu SPD. Přestože voliči a voličky budou na začátku října rozhodovat o tom, jak se v zemi bude žít menšinám, jak stát bude přistupovat ke kultuře, klimatu nebo jak otevřená společnost v Česku bude, v současnosti to vypadá, jako by žádné volby být ani neměly, zamýšlí se ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery: „Kampaň je velmi prázdná, obsahově ze všech stran. Veřejnost jako kdyby najednou neměla o toto téma zájem, jako kdyby najednou nebyl požadavek na politické strany. Jako kdybychom to brali tak, že holt už je vše rozdané a vybíráme si jen super menší zlo, protože tu je super zlý bubák, a to stačí," říká s tím, že se sice u každých voleb říká, že jde o hodně, nicméně ty současné jsou něčím přece jen klíčové: „Za posledních deset let význam každých voleb něčím narůstá. V devadesátých letech se zdálo, že všechny demokratické strany směřují k nějakým stejným parametrům vývoje. Řešilo se, jak silný má stát být, a podobně. V posledních letech se to hodně mění v tom, že je to mnohem osobnější, vyhrocenější, a to i co do rozdělování společnosti. A do toho se přidávají sociální sítě." Jak si vysvětlit, že lidé volby příliš neřeší? Může stranám a hnutím pomoct, že otálejí se zveřejněním programu? A co jsou letos rozhodující témata?

S Terezou Líbovou o stromové klimatizaci a opatřeních za více než půl miliardy, které Praha v uplynulých šesti letech investovala do adaptace na změnu klimatu. Ptal se Štěpán Sedláček.Praha se otepluje rychleji než většina Česka a nejvíc to pociťují lidé během léta v centru, kde bývá teplota vzduchu v průběhu dne i noci výrazně vyšší než v okolí. Počet tropických dnů přitom vzroste během dalších desetiletí dva a půl až třikrát. Od roku 2018 má hlavní město Strategii adaptace, která má metropoli pomoct se na tyto změny připravit. Za související opatření, jakou je výsadba nových stromořadí, vytváření vodních ploch a prvků nebo do systémů na hospodaření s dešťovou vodou, které mají snižovat vliv extrémních teplot, už Praha od té doby zaplatila přes půl miliardy korun.Co konkrétního už město dělá a co dalšího plánuje tváří tvář sílícím vlnám veder a sucha? A kde jsou hlavní zdroje inspirace i bariéry v realizaci? To v podcastovém rozhovoru přibližuje Tereza Líbová, která na Magistrátu hl. města Prahy vede Oddělení environmentálních projektů. Mimo jiné uslyšíte o postupující výsadbě speciálně vybraných klimatických stromů v ulicích nebo popínavých rostlin na fasádách, využití modro-zelené infrastruktury nebo chystaných oázách chladu (klimatických útočišť) a krizového plánu metropole na série velmi horkých dnů. Ptal se Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek: Zahrady na fasádách domů, stromy z Íránu a Kavkazu. Jak přizpůsobit česká města vedrům https://www.respekt.cz/draft/zahrady-na-fasadach-domu-stromy-z-iranu-a-kavkazu-jak-prizpusobit-ceska-mesta-vedrum

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomáš Brolíkem o slíbených systémech Patriot a dalších zbraních, které americký prezident slíbil ve spolupráci se státy NATO dodat Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Americký Prezident Donald Trump viditělně ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem. Konec ruské agrese je i po půl roce od jeho nástupu do Bílého domu stále v nedohlednu. Původně přitom voličům sliboval, že válku na Ukrajině ukončí během prvního dne ve funkci. Kyjevu tak slíbil dodat patrioty - známé mobilní raketové systémy protivzdušné obrany. Americký server Axios také s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že americký prezident chystá plán na vyzbrojení Ukrajiny a součástí mají být i dodávky útočných zbraní. Jak to celé číst v kontextu situace na frontě a možností, které teď prezidenti USA a Ruska mají? To rozebírá Štěpán Sedláček v podcastovém rozhovoru se zástupce šéfredaktora Tomášem Brolíkem.

Ve čtrnáctém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Pavel Kroulík debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře potěšilo, zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- filmy Sbormistr (Ondřej Provazník, 2025), Raději zešílet v divočině (Miro Remo, 2025), Letní škola, 2001 (Dužan Duong, 2025), I Died in Irpin (Anastasiia Falileieva, 2024), Hurikán (Jan Saska, 2025), Karavan (Zuzana Kirschnerová, 2025), Kontinentaal 25' (Radu Jude, 2025), Dva prokurátoři (Sergej Loznica, 2025) a F1 (Joseph Kosinski, 2025) - koncert kapely Ida the Young v pražské MeetFactory- portrét hudebního vydavatelství mappa a jeho lídra a spisovatel Jakuba Juháse- knihy Portrét vědce v systému postindustriální společnosti od Josefa Pánka (Argo), Čas vos od Aleny Mornštajnové (Host), Úlice od Jakuby Katalpy (Host), Vekslačka od Scarlett Wilkové (Motto) a Futuremania: Electronic Dreams, Desiring Machines, and Tomorrow's Music Today od Simona Reynoldse (White Rabbit).

Blíží se sněmovní volby, už do nich zbývají jen necelé tři měsíce. Část stran - včetně hlavních favoritů ANO a Spolu - ale ještě nezveřejnila volební program. Je to tím, že už se Češi podle konkrétních priorit nerozhodují, nebo stranám chybí vize? A čte programy i někdo jiný než novináři? Nejen o tomto tématu v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #17 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?

Evropská komise tento týden zveřejnila každoroční zprávu o stavu právního státu v členských zemích EU, přičemž u Slovenska upozorňuje kromě problémů s bojem s korupcí také na zhoršující situaci médií. To ve Výtahu Respektu potvrzuje také šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný, podle kterého se to týká převážně televizí, které potlačují kritické zpravodajství: „Z STVR je znormalizovaná televize. Za poslední měsíce byly zrušeny i poslední zajímavé a svobodné diskuze v televizi. Máme informace i o tom, že zasahují do zpravodajství, které bylo zvláštně vykostěné už předtím. Vedení televize dokonce rozhoduje i o tom, jestli se na konci zpravodajského příspěvku objeví představitel takové nebo jiné strany, aby to končilo pozitivní informací z vlády Roberta Fica. V Markíze jsou tlaky v tom, že ministři vlády, hlavně ze strany Hlas, dostávali prostor na oslavné rozhovory. Najednou byli redaktoři kritizovaní za to, že se pokládají příliš kritické otázky nebo že zpravodajství je až moc a mělo by být víc oddechových témat," vysvětluje s tím, že nepříznivá situace je i v televizi Joj. Které osobnosti kvůli snaze zachovat kritickou novinařinu skončily? A pociťují v současnosti tlak i nezávislá slovenská média?

Na toaletách českých škol se díky úsilí studentek a studentů, neziskovek a lokálních politiků začaly v posledních letech objevovat menstruační potřeby zdarma. Když se nenaplnily obavy, že ukřivdění chlapci budou ve jménu fairplay požadovat gratis žiletky nebo zubní pastu, usoudili zákonodárci, že vložky by žačky měly mít volně k dispozici na všech školách. O nadcházející pozitivní změně diskutovaly v prvním díle svého feministického podcastu Ženy XYZ redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder. Podcast sledujte na:• Spotify https://open.spotify.com/show/6bKBKBhsSeains0pB1I3bY • Apple https://www.respekt.cz/podcasty-apple• YouTube https://www.respekt.cz/ytpodcasty• Respektu https://www.respekt.cz/podcasty

Americká krása #63 o možném prvním muslimském starostovi New Yorku Zohranu Mamdanim a dopadech jeho úspěchu na celostátní úrovni. Letošní demokratické primárky v New York City měly nebývalý celostátní politický význam. Překvapivě v nich zvítězil třiatřicetiletý socialista Zohran Kwame Mamdani, který se narodil v Ugandě a do USA přišel s rodiči v roce 1998. V druhém kole porazil někdejšího guvernéra Andrewa Cuoma a teď má nakročeno k tomu stát se v listopadových volbách prvním muslimským starostou New Yorku. Úspěch Mandaniho vyvolává nadšené i hysterické reakce. Prezident Donald Trump ho kvůli jeho ekonomickým plánům označuje za komunistu, a dokonce mu pohrozil zatčením. Čím ho Mandani pobuřuje? Na čem stojí jeho úspěch? Nabízí nová politická hvězda recept přenositelný na celostátní úroveň? A jak to jde dohromady s případnou novou politickou stranou Elona Muska? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka. Čtěte také: Dobývá New York. Může být receptem demokratů pro celou Ameriku?

Organizování prostituce, obchodování s lidmi, vyděračství, a k tomu víc než stovka obvinění ze sexuálního napadení. Toho všeho se měl podle obžaloby dopustit americký rapper, producent a podnikatel Sean Combs, známý jako P. Diddy. Jeho případem se několik týdnů zabývala porota v USA, která již vynesla verdikt. Ten shledává pětapadesátiletého Diddyho vinným pouze v případu organizování prostituce. Místo doživotí mu tak hrozí až dvacet let za mřížemi. „Tento případ je oproti těm ostatním z poslední doby pro oběti možná ještě o něco těžší. Sean Combs reprezentoval příběh amerického černošského úspěchu. Když někdo proti jeho chování vystoupil, dostalo se jim reakce, že zrazují toho příslušníka menšiny, hrdinu," říká ve Výtahu Respektu Silvie Lauder. „V tom se to liší třeba od Weinsteina, byť v podstatě toho chování je to stejné. Je to člověk, který zneužívá svého postavení, peněz, vlivu. Zároveň nám to znovu připomíná kulturu, ve které žijeme desítky let, nakonec i v Česku, ve které muži určitého postavení právě proto, že se to dřív neřešilo, získali dojem, že jsou de facto beztrestní a můžou dělat co a komu chtějí," dodává. Čeho přesně se měl P. Diddy dopouštět? Figuroval v jeho případu někdo další? A co hudebního magnáta čeká dál?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je opět ve Spojených státech, kde už potřetí za půl roku jedná se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Řešit mají vztahy s Íránem, ale také situaci v Pásmu Gazy. Ta byla předmětem i přímých víkendových rozhovorů v Kataru, kam byly vyslány delegace Izraele a Hamásu. Výsledky ale nepřinesly. Situace v Gaze se přitom pro dva miliony Palestinců a Palestinek žijících na území zhruba o velikosti Prahy nezlepšuje. Humanitární pomoc na místě koordinuje organizace GHF podporovaná Spojenými státy a Izraelem, u které se humanitární organizace napříč světem obávaly neefektivity, upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Distribuci pomoci zahájila ve druhé polovině května, a to po uvolnění dvouměsíční blokády ze strany Izraele. Nicméně úřady v Gaze pod správou Hamásu varují obyvatele, aby se na tuto organizaci neobraceli, protože tím riskují své životy. Při přebírání pomoci od této organizace dochází k tomu, že civilisté umírají. Úřad vysokého komisaře OSN uvedl, že ke konci června měl informaci o 600 případech zabití u center spravovaných GHF." Izraelská armáda v minulém týdnu přiznala, že u center skutečně došlo ke střelbě do civilistů. Existuje momentálně nějaký plán na obnovu Pásma Gazy a poválečné uspořádání? Jak silné je teroristické hnutí Hamás? A jak se k situaci v Gaze vyjadřují různé státy?

Hostem podcastové série Redakční kuchyňka je tentokrát reportér Petr Horký, který vypráví o svém životě v Berlíně, cestě po zemi do Pekingu, dobrém nápadu na reportáž a strachu lidí něco říct.

V dalším díle podcastu Týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Pavel Kroulík debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře potěšilo či zaujalo, a také o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- Koncert Nine Inch Nails ve vídeňské Stadthalle- Filmy Letní škola, 2001 (Dužan Duong, 2025), Barry Lyndon (Stanley Kubrick, 1975), F1 (Joseph Kosinski, 2025), Jurský svět: Znovuzrození (Gareth Edwards, 2025)- Knihy Tady od Richarda McGuirea (Host) a Pozor! Pohov! od Claire Kilroy (Prostor)- Album Bliss kapely Favorite Obsession- Výstava Hito Steyerl - Der Menschheit ist die Kugel bei einem Ohr hinein und beim anderen herausgeflogen (MAK, Vídeň)- Sitcom Miranda (2009 – 20014)

Volby se blíží a kauz politiků přibývá. Před soudem se opět projednávaly možná neoprávněné dotace na Čapí hnízdo Andreje Babiše, brzy se soudci začnou zabývat případem známým pod označením Dozimetr, který je spojen s politiky z hnutí STAN a ODS musí v posledních týdnech neúnavně vysvětlovat, proč bývalý ministr Pavel Blažek přijal pro jeho resort miliardu od odsouzeného zločince. Zajímá to ale ještě někoho? Nebo už to voliče příliš nezajímá? O tom v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Íránský prezident Masúd Pezeškján tento týden uvedl v platnost zákon o pozastavení spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Učinil tak v reakci na takzvanou dvanáctidenní válku, která začala izraelskými útoky na íránský jaderný program a objekty i osoby s ním spojené. Následně se přidaly i Spojená státy, načež přišla íránská ofenziva. Na izraelské straně si konflikt vyžádal 28 obětí, na straně Íránu 935. Jak ve Výtahu Respektu vysvětluje Tomáš Lindner, pozastavení spolupráce s jadernou agenturou může být vzkazem, že Teherán nekapituloval: „Klíčové je, že to ještě víc zvýší nejistotu okolního světa ohledně toho, co Írán vlastně má nebo nemá. Nejistota je z pohledu Íránu účinná taktika. A nelze vyloučit, že to je vyjednávací taktika, že má Írán v ruce další nástroj, ze kterého může v případě, že se začne znovu jednat, ustoupit. Že inspektory znovu pustí do země a světu to prodá jako svůj ústupek, což by byl takový diplomatický prostředek." Jaké jsou scénáře dalšího vývoje? V jakém bodě jsou momentálně jednání mezi Íránem a USA? A změnila se po konfliktu íránská společnost?

Poté, co se Česko na summitu NATO v Haagu zavázalo, že stejně jako ostatní členské státy do roku 2035 navýší výdaje na obranu na 5% HDP, ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS o víkendu České televizi řekl, že je v příštím roce potřeba počítat s prohloubením rozpočtového schodku. Dalším důvodem je i stavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Deficit státního rozpočtu by tak v roce 2026 mohl dosáhnout 280 miliard korun. Faktem ale je, že vládní ani opoziční strany nepřichází s konkrétními návrhy, kde peníze na růst obranných výdajů vzít. Lidé by tak raději měli v dalších letech počítat se zvýšením daní bez ohledu na to, kdo bude zrovna u moci. Jaké má ale stát možnosti? A co by konkrétně v Česku mohlo být součástí oněch pěti procent hrubého domácího produktu? I o tom ve Výtahu Respektu mluví Filip Zelenka.

Senát se má tento týden začít věnovat rozsáhlé novele trestního zákoníku. Ten počítá například s častějšími alternativními tresty, kdy kvůli přeplněným věznicím by u méně závažných trestných činů soudy ukládaly peněžité tresty, ale také s mírnějšími podmínkami držení konopí. Zavádí též nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. „Je to zcela jistě nejliberálnější novela trestního zákoníku za 35 let. Nemluví se tam o nějakých závažných trestech, ale skutečně se hodně mění a liberalizuje," říká ve Výtahu Jaroslav Spurný. Jak ale upozornila Česká televize, která oslovila všech 81 senátorů a senátorek, v horní komoře nepanuje shoda na tom, v jaké podobě by novela měla projít. Jaká diskuze ji provázela ve Sněmovně? Co senátoři navrhovaným změnám vytýkají? A co když novelu nestihnou projednat do podzimních sněmovních voleb? Chci jednorázově přispět na podcasty• RESPEKT

Maďarská vláda Viktora Orbána se dlouhodobě snažila získat politické body na potlačování práv LGBT+ komunity. Součástí byl i před pár měsíci schválený zákon, který zakazoval tradiční pochod hrdosti a bylo proto otázkou, jakým způsobem bude probíhat ten letošní. V sobotu se na něm v Budapešti sešlo podle odhadů sto až dvě stě tisíc lidí, přičemž v Maďarsku šlo o rekordní účast. Stalo se to i díky tomu, že budapešťský starosta akci prezentoval nikoliv jako pochod hrdosti, ale jako městskou slavnost. Na tu do hlavního maďarského města vyrazil i Tomáš Brolík, který ve Výtahu Respektu říká, že v určitém smyslu šlo o porážku Orbána: „Prohrané to bylo už od začátku. Fidesz je v politických problémech, se kterými si neví rady. Vsadil proto na to, že homosexuálové jsou součástí mezinárodního spiknutí, což je poloha, kterou zkusil už před pěti lety. Ukázalo se ale, že to nebudí takové vášně. Lidé, o které jde, což jsou váhající nebo zklamaní, ti vidí, co se stalo, tedy že to Fideszu nevyšlo," vysvětluje s tím, že nyní Orbánova strana sází na jiného vnitřního nepřítele, kterým má být Ukrajina. Jak 30. ročník Budapest Pride probíhal? A hrozí účastníkům a účastnicím nějaký postih?

V podcastu Redakční kuchyňka tentokrát vystoupí redaktorka Silvie Lauder. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery si s ní povídal o jejím objevování feminismu, strachu z neúspěchu, hledání inspirací a překvapivých začátcích 

Dělníci kultury #12 o tom, co kulturní rubriku zaujalo či zklamalo v uplynulém týdnu i o jejich aktuální práciV dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: filmy Ondřeje Provazníka Sbormistr, Džafara Panahího Drobná nehoda a Ondřeje Moravce Křehký domovdesku Lou Reeda Metal Machine Musicknihu Liv Strömquist Hovoří Pýthie (Paseka)letní hity Sabriny Carpenter Manchild a Addison Rae Addisonvýstavu diplomových prací na AVU (Ilona Koroman, Martin Kolář, Ondřej Navrátil, Maxmilián Aaron Mootz)retrospektivu Davida Lynche Up in Flames (DOX)novou Literární přílohu Respektu Na cestě! (Dan Bárta, František Štorm, Daniel Flasza, Joachim Dvořák, Osada Jehličí)seriály Adama Curtise Shifty a Nathana Fiedlera Zkouška Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Sociální demokraté pod vedením Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka zaveleli ke spojenectví s komunisty, pod hlavičkou hnutí Stačilo. O tom partnerství se jednalo už na začátku roku, ale kvůli radikálním požadavkům Stačilo na vystoupení z EU a NATO jednání krachla. Tyto požadavky Konečná a spol. nezměnili, předsedkyně Sociálních demokratů už ale nevidí jinou možnost, jak by se zástupci její strany mohli dostat do Sněmovny. Bude to fungovat? O tom v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka. 

Americká krása #62 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o významu armády v USA 250 let po jejím vzniku i snaze prezidenta je politizovat. Americká armáda tento měsíc oslavila 250 let na netradiční vojenské přehlídce ve Washingtonu D.C. a nedlouho poté demonstrovala své možnosti při bombardování jaderných zařízení v Íránu. Donald Trump ovšem také kvůli protestům spojeným s deportacemi federalizoval národní gardu v Los Angeles a vyslal do Kalifornie také příslušníky námořní pěchoty, kteří přitom primárně slouží k obraně proti vnějším hrozbám. Jak armáda změnila v průběhu minulého století americkou společnost? Má dnes u Američanů důvěru a jak to můžou změnit snahy o její politizaci. Proč podobné vojenské přehlídky za doprovodu vojenských pochodových kapel nejsou častější?

Členské státy NATO se tento týden dohodly na zvýšení výdajů na obranu. Zatímco dohoda z roku 2014 počítala se dvěma procenty HDP, nově se dvaatřicet spojeneckých zemí usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu. Minimálně tři a půl procenta by měly jít na armádu, zbylé procento a půl na širší výdaje spojené s bezpečností, například na kritickou infrastrukturu. Co přesně to ale v praxi znamená? Kde státy na vyšší výdaje na obranu vezmou peníze? Jakou roli měl na summitu Severoatlantické aliance americký prezident Donald Trump a proč se ho účastnil i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přesto, že Ukrajina není součástí NATO? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Rada České televize zvolila nového generálního ředitele. Od července se jím stane obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, který byl zvolen po odstoupení programového ředitele Milana Fridricha. Ten bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem. Co může veřejnoprávní televize od nového generálního ředitele očekávat? Jaký vliv by mohl mít na zpravodajství? A proč pro Chudárka nakonec hlasovali i radní, kteří s jeho volbou původně nesouhlasili? I o tom v dnešním Výtahu Respektu mluví přímo z Kavčích hor Ivana Svobodová.

S Kevinem L. Schwartzem z AV ČR o situaci Íránu po sérií útoků na íránský jaderný program, selhání diplomacie i americkém nahlížení na hrozbu v podobě Íránské islámské republiky. Ptal se Štěpán Sedláček.Co se děje v íránské vládě a společnosti po útocích Izraele a Spojených států na jaderná zařízení. Otřásá to krutým íránským režimem, který se donedávná potýkal s nebývalými protesty? Jakou lekci z této války Írán může vyvodit? A v čem je specifická představa, kterou o Íránu mají Američané?Odpovědi nabídne na tyto i další otázky nabízí podcastový rozhovor týdeníku Respekt s Kevinem L. Schwartzem americkým odborníkem na Írán jeho dějiny, kulturu i současnou politiku, který působí v oddělení Blízkého východu Orientálního ústavu AV ČR.

V kauze Čapí hnízdo, která se u soudů táhne už přes deset let, došlo zkraje týdne ke klíčovému posunu. Vrchní soud v Praze totiž zrušil rozsudek, kterým nižší soud loni osvobodil šéfa ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni, Janu Nagyovou, také za ANO. Případem se tak bude muset znovu zabývat pražský Městský soud. „To už se sice stalo podruhé, ale tentokrát měl právo, protože jednal veřejně a provedl důkazní řízení, vydat závazné pokyny, jak musí Městský soud při projednávání postupovat. V podstatě Vrchní soud řekl, že byly spáchány dva trestné činy, a to dotační podvod a zneužití evropských financí. Celkem jasně řekl, že Andrej Babiš a Jana Nagyová vyvedli firmu účelově," vysvětluje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. Předseda ANO nicméně dál tvrdí, že jde o politický proces. „Ani náhodou není, ani nemůže. Valná část toho vyšetřování a shánění důkazů se odehrála v době, kdy byl Babiš premiérem. Pokud by to tak bylo, měl spoustu nástrojů, jak podat důkazy, ale neudělal vůbec nic. Je významná politická osobnost, měl by se vyhnout všem těmto výrazům, které zpochybňují právní stát. Pokud o tom má nějaké důkazy, ať je předloží, ale tuto odpovědnost on nemá. Do demokracie vnáší prvek obrovské pochyby," dodává ve zpravodajském podcastu Jaroslav Spurný. Co bude v kauze Čapí hnízdo následovat? A pokud by byl Babiš uznán vinným, bude moct kandidovat v podzimních sněmovních volbách?

Nepokoje Izraelem a Íránem pokračují i tento týden. Izraelská armáda podle ministra obrany Kace útočí na cíle spojené s íránským režimem a vládou v centru Teheránu s bezprecedentní silou, Írán dopoledne odpálil několik raket nazpět. O víkendu se navíc do konfliktu i přes původní zdrženlivost prezidenta Donalda Trumpa přímo zapojily i Spojené státy, které v noci na neděli zaútočily na tři íránská jaderná zařízení. K jakým škodám došlo doposud není jasné. USA i státy Evropské unie nicméně nyní vyzývají Írán k míru a návratu k jednacímu stolu. Je to ale po útoku vůbec možné? Proč se Spojené státy do konfliktu zapojily zrovna teď? A je cílem pád íránského režimu? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Jiří Sobota.

Dělníci kultury #11 o letních hitech, nových filmech, seriálech a literární příloze Respektu s názvem Na cestě! i událostech v kultuře z uplynulého týdneV dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: filmy Ondřeje Provazníka Sbormistr, Džafara Panahího Drobná nehoda a Ondřeje Moravce Křehký domovdesku Lou Reeda Metal Machine Musicknihu Liv Strömquist Hovoří Pýthie (Paseka)letní hity Sabriny Carpenter Manchild a Addison Rae Addisonvýstavu diplomových prací na AVU (Ilona Koroman, Martin Kolář, Ondřej Navrátil, Maxmilián Aaron Mootz)retrospektivu Davida Lynche Up in Flames (DOX)novou Literární přílohu Respektu Na cestě! (Dan Bárta, František Štorm, Daniel Flasza, Joachim Dvořák, Osada Jehličí)seriály Adama Curtise Shifty a Nathana Fiedlera Zkouška Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S bioklimatologem Miroslavem Trnkou o nadcházejících tropických dnech, suchu i zásadním omezení výzkumů změny klimatu v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.S létem přicházejí také tropické dny a noci, kterých rok od roku přibývá. Několikadenní vlny veder už jsou a budou v důsledku změny klimatu častější i intenzivnější a přinášejí významná zdravotní rizika. Horka nejvíce ohrožují těhotné ženy, malé děti, seniory, chronicky nemocné a v neposlední řadě lidi, kteří pracují venku. Vědci v Česku tento měsíc spustili nový web, kde nabízejí předpověď horkých vln a výhled na devět nadcházejících dní. Více se o celém projektu dozvíte od jednoho ze spoluautorů bioklimatologa Miroslava Trnky, který působí jako výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a také je profesorem Mendelovy univerzity. Na jaké horko se připravit příští týden a jak takový odhad rizik vzniká a čím je specifický ve střední Evropě? Ale také uslyšíte o tom, jaké nás může čekat léto i o tom, na co se připravit v důsledku zahřívání planety v dalších letech a desetiletích. Miroslav Trnka také přibližuje, co se po nástupu Donalda Trumpa děje s americkými badateli a vědou, která se věnuje změně klimatu a souvisejícím dopadům ve Spojených státech, kde zrovna byl v době rozhovoru: „Probíhá tady posun, který za pětadvacet let spolupráce s americkými kolegy nepamatuji.“ A v čem ve stínu některých neblahých klimatických trendů nachází naději? Víc se dozvíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Sněmovna má za sebou čtvrtý pokus v aktuálním volebním období o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy. Stejně jako předchozí tři pokusy skončil i tento neúspěchem, dvoudenní jednání Sněmovny tak nepřineslo nic nového. Do voleb ale zbývá už méně než 100 dní a kampaň přitvrzuje, koalice SPOLU vyrukovala s negativní kampaní vůči bývalým ministrům ANO, která se jí ale může vymstít. To vše v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit rozebírají Martin Štorkán a Filip Zelenka. 

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #54 s redakčním kolegou Jaroslavem Spurným o Vrběticích, jeho nové knize i spících ruských agentech"Málo se mluví o páté koloně Rusů, kteří tady žijí. Nechci zpochybňovat všech čtyřicet tisíc lidí. Máme tady třináct tisíc firem s ruskými majiteli a často jsou to spící firmy. Je velmi pravděpodobné, že řada těch lidí můžou být spící agenti, kteří přebírají práci po diplomatech, které jsme vyhostili," říká investigativní novinář Jaroslav Spurný, autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Co nového se dozvěděl, když při psaní znovu procházel informace spojené s výbuchy muničních skladů ve Vrběticích? A jak hodnotí aktuální možnosti ruských tajných služeb v Česku? Nejen o tom mluví s Ondřejem Kundrou.

Evropská komise v týdnu předložila legislativní návrh, kterým se EU zavazuje, že do konce roku 2027 postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy. Týká se to jak dovozu zemního plynu, tak i poskytování služeb v terminálech LNG. Šéfka EK Ursula von der Leyen již dříve uvedla, že Rusko plyn a ropu využívá jako zbraň a že Evropská unie se již svojí závislostí nesmí podílet na financování ruské agrese na Ukrajině. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, závislosti se Evropská unie zcela nezbaví, jen se přesune na USA: „Nejvíc zkapalněného plynu členské státy odebírají právě ze Spojených států. Plyn ale nakupujeme také ze zemí jako Alžírsko nebo z Azerbajdžánu. EU zřejmě v tomto směru spoléhá na to, že USA budou minimálně co se byznysu týče dodržovat nějaká pravidla. Ale samozřejmě mají možnost určovat si poměrně vysokou cenu." Jak se vlastně státům EU podařilo snížit dodávku ruského plynu a ropy od invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak si stojí Česko? A nemohou unijní plány zablokovat státy jako Maďarsko nebo Slovensko?

Americká krása #61 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o izraelsko-íránském konfliktu a riziku, že přeroste v další vleklou válku na Blízkém východě za účasti USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Donald Trump voličům sliboval skvělou Ameriku, kterou uchrání od dalších válek a pomýšlel na Nobelovu cenu za mír. Teď ovšem vyhrožuje Íránu včele s ajatolláhem Alím Chameneím smrtí a vážně zvažuje, že bude zemi bombardovat s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné bomby. Ale ukazuje se, že tohle je přes čáru i pro řadu známých stoupenců amerického prezidenta. Jaké trhliny vyvolává Trumpova zahraniční politika na Blízkém východě v hnutí MAGA? Čeho může dosáhnout, pokud se připojí k izraelskému útoku na Írán a co tím riskuje? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.