Týdeník Respekt • Podcasty

Ženy XYZ #12: Představa o ženách udržujících oheň v jeskyni a mužích na lovu je v popkultuře tak zakořeněná, že se využívá k ospravedlňování neférového rozdělení péče, špatné orientace mužů v supermarketu i rozdílech v odměňování. Výzkum z posledních let ale ukazuje, že taková představa paleolitu je naprosto mylná. Nejnovější metody analýzy proteinů a DNA dokládajé, že ženy lovily stejně často a se stejnou vervou jako muži. Studie také naznačují, že anatomie žen může být pro některé druhy lovu dokonce lépe uzpůsobená. Odkud se nepřesný obraz prehistorie vzal a co přesně se o pravěkých ženách zjistilo? Ve třinácté epizodě podcastu Ženy XYZ debatují Silvie Lauder a Clara Zanga.

V Kodani se ve středu a čtvrtek bude konat neformální jednání šéfů států a vlád Evropské unie. Sejdou se k tématům ochrany kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti. Děje se tak v době, kdy Dánsko řešilo již několik incidentů, kdy jeho vzdušný prostor narušily drony neznámého původu, které se objevily nad letišti nebo vojenskými základnami. Severská země i její spojenci z EU i NATO tak přistoupili k řadě opatření, která mají Dánsko ochránit nejen v době chystaného summitu. Jaké kroky státy podnikly? A proč na drony, v případě Polska či Rumunska ruské, reagují až nyní? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Slovensko ve své ústavě nově zakotví svrchovanost země ve věcech národní identity, a to včetně kulturně-etických otázek nebo uznávání striktně dvou pohlaví, tedy muže a ženy. Koncem minulého týdne prošly změny závěrečným hlasováním, a to i přesto, že ke změně ústavy je v sousední zemi potřebná třípětinová většina, kterou vládní koalice Roberta Fica nemá. Připojili se k ní ale i někteří opoziční poslanci. Jak v nové epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný, schválení změn bylo šokující: „Zdálo se, že dělící čáry mezi opozicí a koalicí jsou takové, že není možné, aby prošla takováto změna ústavy. Sám jsem to ještě v pátek, kdy se hlasovalo, nečekal. Nechtělo se mi věřit, že by Slovensko bylo tak hloupá země, aby něco takového prošlo," říká s tím, že jedno jediné hlasování rozbilo Slovensko hned na třech úrovních: „Část lidí se cítí vyškrtnutá, odmítnutá. Slovensko najednou zpochybnilo svoji evropskou souvislost a účast v Evropě. A ještě i opozice ztratila nějaký společný bod. To je něco, co se Ficovi podařilo. Až šokujícím způsobem," uzavírá. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery doplňuje, že pro sousední stát to znamená začátek konce členství v Evropské unii. Jak reálná je tato hrozba? Co přesně se má ve slovenské ústavě změnit? Může se něco podobného stát i v Česku? A jsou namístě obavy z diskriminace menšin po nadcházejících sněmovních volbách? Moderuje Zuzana Machálková.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury. Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská. ---------------------------------------------------------------------------Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):Mary Shelley: FrankensteinLewis Carroll: Alenka v říši divůBram Stoker: DraculaFritz Lang: MetropolisH. P. Lovecraft: V horách šílenstvíJerry Siegel a Joe Shuster: Superman Bill Finger a Bob Kane: Batman J. R. R. Tolkien: Pán prstenůElvis Presley: Elvis PresleyLeonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story Alfred Hitchcock: PsychoAndy Warhol: Campbell's Soup CansGuy Hamilton: GoldfingerGene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)Bob Dylan: Highway 61 RevisitedThe Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club BandStanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from MarsGeorge Lucas: Star Wars IV – VIMichael Jackson: ThrillerShigeru Miyamoto: Super Mario Bros. Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)Quentin Tarantino: Pulp Fiction-----------------------------------------------------------------------------Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):Božena Němcová: Babička (1855)Jan Karafiát: Broučci (1876)Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)Josef Váchal: Krvavý román (1924)Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)Josef Lada: O Mikešovi (1934)Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967) Zdeněk Svěrák: Akt (1967)Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Ani ne týden před tuzemskými sněmovními volbami IT experti z Centra pro výzkum online rizik varovali, že hlasování se s největší pravděpodobností snaží ovlivnit Rusko. To má skrze stovky vzájemně propojených anonymních účtů šířit prokremelskou propagandu na českém TikToku, čímž posiluje zásah postů antisystémových stran. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje politoložka a nezávislá výzkumnice Vendula Prokůpková, která se na analýze podílela, dosah takových účtů se pohybuje mezi pěti až devíti miliony shlédnutí týdně. Účty podle ní navíc podporují konkrétní strany a hnutí: „Jde například o SPD, Stačilo! nebo PRO. Neznamená to nicméně, že se to děje s jejich vědomím. V zásadě jsou to ale kandidáti stran, které mají nějaký sdílený pohled na zahraničně politické směřování Česka," říká Prokůpková. Jaký vliv by to mohlo mít na výsledky voleb? Jak takové účty rozpoznat? A je účinné je nahlašovat?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

V 25. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Petr Horký a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:obnovení talk show Jimmy Kimmel Live!knihy Andrzeje Sapkowského Zaklínač – Rozcestí krkavců (Leonardo) a Vratislava Brabence Kůň mimochodník (Maťa)StarDance Tourúčast filmů Nevděčné bytosti a Kafka na festivalu v San Sebastiánuseriály Černý králík, Zaklínač a Bluey retrospektivu Aleše Veselého Alešville a výstavu Dominika Adamce na Chalupeckého ceně (obě Veletržní palác NGP)tvorbu malířské dvojice Convict (Conrad Eric Armstrong a Viktor Valášek)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #28: Do voleb zbývá týden. Co ukazují průzkumy? Mají ještě vládní strany šanci na úspěch, nebo vyhraje ANO a další opoziční strany? Která ze stran se nakonec dostane do sněmovny a bude mít STAN pět procent, nebo patnáct? O tom všem byla další speciální epizoda podcastu Vládneme, nerušit. Hosty byli výzkumníci Tereza Friedrichová (NMS), Pavel Ranocha (Kantar) a Martin Kratochvíl (STEM).

„Jak by to u nás vypadalo, kdybychom následovali slovenský scénář," zní podtitulek stále ještě aktuálního Respektu, přičemž tato otázka by se dala položit rovněž u tématu práv LGBT+ lidí. Na Slovensku totiž queer osoby v posledních dvou letech čelí obavám z návrhů, které by mohly její práva omezit. A v Maďarsku je situace ještě horší. Letos byl schválen zákon, který fakticky zakazuje Pochody hrdosti a další akce na podporu LGBT+. Zároveň je kriminalizovaná propagace (v praxi tedy jakákoliv osvěta) homosexuality před mladistvými. Jak k tématu práv queer osob přistupují jednotlivé strany a hnutí v Česku? Které z nich chtějí manželství pro všechny a které přispívají k nenávistné rétorice? A řeší politická uskupení před volbami kromě sexuálních menšin i ty národnostní? Nejen o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu František Trojan.

Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.„Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky.  Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera. „Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné  v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

Italský přístav Ravenna minulý týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Starosta Alessandro Barattoni v prohlášení uvedl, že zvlášť poté, co Itálie zastavila prodej zbraní Izraeli je nepřijatelné, aby kvůli byrokratickým mezerám tyto zbraně mohly procházet Itálií z jiných zemí. A tou má být podle serveru Il Post Česko. Přestože to nepotvrdil ani starosta Ravenny ani české ministerstvo zahraničí, faktem je, že zatímco přibývá zemí, které zavádějí embargo na vývoz zbraní do Izraele, kromě Itálie například Španělsko, Česko jejich export zvyšuje. „Máme data o loňském roce, kdy Česko do Izraele vyvezlo vojenský materiál v hodnotě více než 1,2 miliard korun. Oproti roku 2022 je to skoro dvojnásobek," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Má Česká republika informace o tom, jak jsou její zbraně v Izraeli využívány? Rozhoduje o vývozu stát nebo přímo zbrojovky? A porušuje Česko něco vývozem zbraní do Izraele? Nejen to se dozvíte ve středečním zpravodajském podcastu.

Ženy XYZ #12: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata .Začíná podzimní semestr na vysokých školách a společně s vrcholící předvolební kampaní to znamená další kolo debaty o tom, kdo studuje na tuzemských univerzitách a k čemu nám to bude. Vedle dlouhotrvajícího ohrnování nosem nad humanitními a společenskovědními obory, které jsou v podání populistických a antisystémových stran zbytečné, se stále větší pozornost věnuje poměru studentů a studentek. Na vysokých školách totiž studuje stále více mladých žen, a to i v oborech, kde to dříve nebylo tolik zvykem. Podle údajů MŠMT z letošního ledna tvoří studentky více než 70 procent studentů oborů zdravotní a sociální péče a te podle mnoha politiků i zdravotnických profesionálů problém, který bude jen dále narůstat. Proč to problém být nemusí, ale naopak to může být šance na lépe fungující zdravotnictví a pružnější trh práce ve dvanáctém díle podcastu Ženy XYZ probírají Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Severoatlantická aliance se v úterý sešla v Bruselu na žádost Estonska, a to kvůli pátečním incidentu, při němž tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, ve kterém byly téměř čtvrt hodiny. NATO ruské kroky odsoudilo a uvedlo, že ruské letouny z Estonska doprovodilo. Nešlo prý o bezprostřední hrozbu. Odsouzení Moskvy přišlo také na pondělním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, na němž Spojené státy přislíbily, že jsou připraveny bránit každý centimetr NATO. Děje se tak v týdnech, kdy Rusové narušili vzdušný prostor členských států již poněkolikáté, a to v době, kdy proběhlo vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Západ 2025. „Bezpochyby to spolu souvisí. To cvičení má letos jiný náboj, než třeba před pěti lety," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Teď jsme ve válce s Ruskem, jenom to není napsané na papíře. Ale reálně ta válka probíhá. Zatím ne těmi nejbrutálnějšími prostředky, ale probíhá." Jak konkrétně na to státy Severoatlantické aliance reagují? Jak se připravují na možné další kroky ze strany Ruska? A mohlo stát i za přeletem dronů nad kodaňským letištěm zkraje týdne, který dánská premiérka označila za nejzávažnější útok na tamní infrastrukturu?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #56 s ekonomickou novinářkou o tom, co zjistila během přípravy seriálu Českého rozhlasu o svého času nejbohatším Čechovi, který v roce 2021 tragicky zemřel při nehodě vrtulníku.

Obvodní soud pro Prahu 9 se v pondělí začal zabývat případem rozsáhlé korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku. Jde o hlavní líčení, ve kterém se zpovídá osm lidí, mezi nimiž je například zlínský podnikatel Michal Redl, bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, který byl dříve v hnutí STAN, anebo podnikatel Pavel Kos, který u soudu přiznal vinu. Redl a Hlubuček ji nadále odmítají. „Oceňuju, jak ke kauze přistoupila policie. Tři roky ty lidi sledovala, odposlouchávala, získávala informace, státní zástupce to posvětili. Odvedli vrcholně profesionální práci, která pořád ještě přináší nová odhalení," říká ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. „Byť je kauza Dozimetr velká a jde o rozsáhlou korupci, neukazuje to selhávání státu. Ukazuje to selhání jednotlivců, to je pro mě největší poznání," uzavírá. Kde má kauza Dozimetr kořeny? Jaké politické strany a hnutí do ní byly zapleteny a jak se s tím vypořádaly? A v jakém smyslu budou v podobných případech rozhodující nadcházející sněmovní volby?

Do sněmovních voleb v Česku zbývají méně než dva týdny. Záříjový průzkum agentury Median pro Radiožurnál a iRozhlas.cz ukázal, že nejpřijatelnější vládou by byl pro Čechy a Češky jednobarevný kabinet hnutí ANO, pro což se vyslovilo více než čtyřicet procent lidí. Na druhém místě skončila s podporou sedmatřeceti procent koaliční vláda ANO a SPD s tím, že na třetím se umístila někdejší pětikoalice Spolu, STAN a Pirátů. Jaké scénáře Českou republiku od října čekají? Jaká je pravděpodobnost, že by se ČR vydala stejným směrem, jako Slovensko po zvolení současné vlády Roberta Fica? A v čem má společnost v těchto turbulentních časech hledat sílu? Nejen o tom mluví v další epizodě Československého podcastu šéfredaktor Respektu Erik Tabery, novinář a spisovatel Martin M. Šimečka a novinářka slovenského Denníku N Monika Tódová. Moderuje Zuzana Machálková.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je vuplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:zrušení talk show Jimmy Kimmel Live!úmrtí Roberta Redfordaseriály Charlieho andílci a Někdo, někdefilmy Franz a Drobná nehodavýstavy Wonded Bodies (Kolbenova vila), Sídliště a Planeta Hlava (Kulturní stanice Galaxie)účast studia Immortal Workers na Designbloku (Matěj Neubert a Jakub Křelina)knihy ⁠S.d.Ch⁠. Gejša (Officina Praga) a Marie Mžykové Hynais (Academia, Galerie Kodl)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #27: Ať už vzejde z říjnových voleb jakákoliv vládní koalice, většině Čechů se zřejmě nebude příliš zamlouvat. Z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas totiž vychází, že největší podporu by měla menšinová vláda hnutí ANO, kterou by podporovalo 41 procent Čechů, tedy ani nejideálnější varianta nemá podporu většiny obyvatel. Co to může znamenat pro skládání příští vlády? A jak jsme se dostali do tohoto stavu? O tom v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutují redaktoři František Trojan a Filip Zelenka společně s šéfredaktorem Erikem Taberym. 

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Od zemětřesení na jihovýchodě Afghánistánu uplynuly více než dva týdny. Během několika dní přišla řada silných otřesů, které si podle vládnoucího hnutí Tálibán vyžádaly víc než dva tisíce obětí, další tisícovky osob byly zraněny. „V prvních dnech byla koordinace pomoci pod organizací The Afghanistan National Disaster Management Authority (ANDMA), kteří fungují překvapivě dobře," říká ve Výtahu Respektu regionální ředitel pro Blízký východ z Člověka v tísni Tomáš Kocian. „Není to jako v prvních měsících, kdy se do úřadu dostávali lidé, kteří žádnou kompetenci kromě dlouhého vousu, zacházení s kalašnikovem a čtení z koránu neměli. I Tálibán se učí vládnout. V prvních dnech tedy naskočili okamžitě, hodně se angažovala i armáda. Vláda se soustředila na tu bezprostřední pomoc tam, kam humanitární organizace nedosáhnou," vysvětluje s tím, že největší problém je v současnosti se zapojením ženských doktorek: „Obecně v Afghánistánu je jich málo a situace bude jen horší, protože zakazují ženám nejen pracovat v některých oborech, ale především studovat," doplňuje Kocian. Je naděje, že by se situace žen a dívek v Afghánistánu zlepšila? Jak v zemi mohou fungovat humanitární organizace? A jaký vliv mělo zastavení americké pomoci po nástupu administrativy Donalda Trumpa?

S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.

Na Slovensku se v úterý konaly protivládní protesty, které svolala nejsilnější opoziční strana Progresivní Slovensko. V Bratislavě se podle organizátorů sešlo kolem osmnácti tisíc lidí, další tisíce protestujících byly v jiných městech napříč sousední zemí. Důvodem byl návrh nového konsolidačního balíčku, který má dopadnout hlavně na živnostníky a zaměstnance. Kritice však vláda Roberta Fica čelí z více stran. Kvůli sblížení Slovenska s Ruskem i Čínou, ale také kvůli tlaku na instituce a omezování svobody médií, bude jeho Smer vyhozen ze Strany evropských socialistů, která chce v říjnu definitivně ukončit členství nejsilnější slovenské vládní strany. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, pro Slovensko oslabení v Evropském parlamentu není dobrou zprávou. Co ale vyhazov znamená pro Smer? Proč se kvůli slovenské vládě přeli europoslanci a europoslankyně na plenárním zasedání ve Štrasburku? A hrozí sousední zemi nějaký postih ze strany EU?

Ženy XYZ #11: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata.Dánská premiérka a její grónský protějšek se omluvili inuitským ženám za to, že jim dánské úřady od 60. let nuceně nasazovaly antikoncepci, aby zastavily rozrůstání grónské populace. Nezávislí vyšetřovatelé shromáždili 350 takových případů. Podle odhadů ale žen, které proti své vůli dostaly nitroděložní tělísko či antikoncepční injekci, mohlo být až 4500. Ve hře je i vyplacení odškodného. O finanční kompenzaci si mohou od roku 2021 žádat ženy, převážně Romky, které byly nuceně sterilizovány v Československu a v Česku mezi lety 1966 až 2012. Kde všude úřady v minulosti zasahovaly do reprodukčních práv příslušnic etnických menšin? Jsou to praktiky z dob dávno minulých, nebo bychom se před nimi měli mít na pozoru i dnes? V jedenáctém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Izraelská armáda zahájila v noci na úterý očekávanou pozemní ofenzivu, jejímž cílem je obsazení města Gaza. Podle serveru Axios tomu předcházelo intenzivní bombardování už v pondělí večer, následně do města vjely první izraelské tanky. „Lidé říkají, že nemají peníze ani jiné zdroje, jak se evakuovat. Někteří z nich nemají peníze na taxi, jdou tedy pěšky, často se přesouvají už po několikáté. BBC popisuje svědectví lidí, kteří zmateně pobíhají po ulicích, někteří se snaží schovat v okolí nemocnic, protože doufají, že tam útoky nepřijdou," popisuje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Zatímco izraelská vláda své kroky vysvětluje jako nutnost zničit teroristické hnutí Hamás, podle zveřejněné zprávy nezávislé vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území se Izrael dopouští genocidy. Naplňuje to, čeho se Izrael v Pásmu Gazy dopouští, její definici? Nebo je organizace zaujatá, jak izraelská vláda opakuje? A kam až Izrael chce ve snaze zničit představitele Hamásu zajít?

Debata Respektu v Olomouci s Pavlem Šaradínem a Karlem Páralem o tom, co rozhodne volby, a co bude rozhodující po nich. Moderuje Tomáš Brolík.„Tomio Okamura má své voliče jisté bez ohledu to, jak se mu povede kampaň. Žádnému jinému lídrovi se teď ale nespí dobře. ANO potřebuje co nejvyšší zisk a 31 procent jim nestačí. SPOLU chtělo dosáhnout 25 procent a od toho jsou zatím v průzkumech daleko. STAN zůstává zhruba na svých a v zádech má velkého konkurenta v podobě Pirátů. Komunisté se drží někde kolem 6 procent, ale s ohledem na očekávatelný obrovský finiš ANO, pro ně může být nakonec 5 procent velký sen, kterého nedosáhnou. A Motoristé mají zatím spaní zatím asi nejhorší,“popisuje politolog Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. S tímto hodnocením souhlasí i jeho univerzitní kolega Karel Páral z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky: „Andrejovi Babišovi se teď rozhodně dobře nespí. A důvodem není to, že ho možná ještě pobolívá v zátylku po ráně holí. Po volbách může být ve velmi komplikované situaci. A SPD se povedl majstrštyk spojením s dalšími třemi subjekty,“ Jak se před volbami usíná představitelům různých stran? K čemu se jednotlivá uskupení pár týdnů před volbami upínají a co čekat od nové Poslanecké sněmovny? Nejen o tom debatovali v Divadle na cucky se zástupcem šéfredaktora Týdeníku Respekt Tomášem Brolíkem.

Výtah Respektu s Filipem Zelenkou a Ondřejem Kundrou o vývoji kolem kauzy Čapí hnízdo, slabých místech lídra ANO i možných variantách příští vlády. Moderuje Štěpán Sedláček.Do jaké pozice se tři týdny před volbami dostává Andrej Babiš s ohledem na podrobné znění rozsudku Vrchního soudu v Praze, který uznal Babiše vinným z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU? A jaká povolební spolupráce se rýsuje ve světle posledních průzkumů veřejného mínění? Nejen o tom debatuje Ondřej Kundra a Filip Zelenka ve Výtahu Respektu se Štěpán Sedláčkem.Doporučujeme k přečtení také článek: Rozsudek vrchního soudu nad Babišem: jednal účelově, aktivně prováděl trestnou činnost a manipuloval s fakty. Nebyl důvod ho neodsoudit

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělnícikultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Magdalena Fajtová debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo, co je baví a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: filmy Benny Safdieho Mlátička, Jamese Gunna Strážci Galaxie, Roba Reinera Stůj při mě a Spike Jonze Onaseriály Dexter: Vkříšení, Peacemaker, The Paper, Kancl výstavu Striking fotografky Mary McCartney festival Jesnění (Jeseník)kapelu Mezi patry klid knihu Lei Ypi Indignity hru Valiant Hearts: The Great War

Vládneme, nerušit #26: Ačkoliv volební preference naznačují, že hnutí ANO směřuje k říjnovému vítězství, Andrej Babiš má cestu k premiérskému postu mnohem složitější. V cestě mu stojí zejména jeho střet zájmů, kauza Čapí hnízdo a prezident Petr Pavel. Ve stejnou chvíli dvojka hnutí ANO Karel Havlíček v jistém ohledu už nyní vystupuje jako kandidát na předsedu vlády. O šancích Andreje Babiše na návrat do premiérského křesla v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutují redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka. 

Čtení s Respektem s filozofem Matejem Cíbikem o aktuální kondici liberalismu ve střední Evropě, vnitřních rozporech systému, hloupých i nebezpečných politikách ohrožujících liberální stát a jeho nové knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Liberalismus - pro jedny představuje vytoužený systém spojený s hodnotami jako je svoboda, rovnost emancipovaných občanů a vzájemný respekt a to i ve vztahu ke státu. Liberálně demokratické uspořádání funguje jako hrací pole se spravedlivými pravidly umožňující soutěž různých myšlenek a přístupů ve veřejné debatě, trhu i politice, kde má mít každý člověk šanci bez ohledu na svůj původ. Jiným zní označení liberál a liberální stát v uších jako výsměch z úst kosmopolitních elit a obyvatel metropolí, nálepka ospravedlňující neoliberální postupy a sílící ekonomickou či majetkovou nerovnost nebo jako ideologie, která pro někoho nebezpečně relativizuje určité tradice a identity. A nezanedbatelná část lidí také pokukuje po jiných teoriích a systémech v nichž jednotlivec není stavěn takto vysoko. A právě o různých podobách liberalismu ve střední Evropě, jeho kondici, nepochopení i ohrožení mluví v rozhovoru slovenský filosof Matej Cíbik, který působí na CEU ve Vídní, učí na Univerzitě Pardubice, a je autorem nové knihy Liberálové a ti druzí (Academia, 2025). V čem vidí hlavní ohrožení liberální demokracie ve střední Evropě. Jaké pesimistické a optimistické scénáře může čekat Maďarsko, Slovensko i Česko po parlamentních volbách? Nejen na to se ptá Štěpán Sedláček. Přijměte pozvání na další debatu Čtení s Respektem o knize izraelského historika Juvala N. Harariho - Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné po AI8. 10. od 19:30 v Antikvariátu Dejvického divadla:https://www.dejvickedivadlo.cz/program?m=10&r=2025

Září a říjen by se daly nazvat měsíci duševního zdraví. Zatímco na 10. září připadá Světový den prevence sebevražd, přesně o měsíc později je Světový den duševního zdraví. Národní ústav duševního zdraví a Ústav zdravotnických informací a statistiky při této příležitosti upozornily, že sebevražednost je v Česku nad průměrem EU. Upozornily však na mezery v datech. V čem spočívají? Kdo si v Česku nejčastěji bere život? Na koho se lidé, kteří mají problémy s duševním zdravím nebo jejich blízcí, kteří jim chtějí pomoct, mají obrátit? A proč je důležité, že se prezident Petr Pavel zapojil do osvětové kampaně s názvem To chce odvahu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Silvie Lauder.

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

V české společnosti stále přežívá řada stereotypů o domácím násilí: obětí se prý nemůže stát člověk vzdělaný, je snadné z toxického vztahu kdykoliv odejít, násilí znamená zejména použití hrubé fyzické síly. A nemá je jen laická veřejnost, při rozhodování kauz s nimi operují i některé tuzemské soudy. Jako třeba sedmý senát Nejvyššího soudu, který se zastal muže, jež 14 let kontroloval, ponižoval a vydíral svoji partnerku. Podle soudců NS Josefa Mazáka a Romana Vicherka nešlo o týrání, mimo jiné proto, že oběť měla možnost odejít a šlo o ženu vzdělanou a svéprávnou. Tento výklad ovšem ostře odmítl Ústavní soud. Na čem je založen výrok soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové, jak týrání definuje zákon a jaké následky mohou oba výroky mít? V desátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Nežádoucí osoba - tak Česko označilo běloruského diplomata, který byl napojený na KGB a musí tak ještě tento týden zemi opustit. Bezpečnostní informační služba jeho činnost odhalila skrze spolupráci se zpravodajskými službami z Rumunska a Maďarska, kdy společně sledovali běloruskou zpravodajskou síť, kterou se podařilo rozbít. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, vyvstává otázka, s kým běloruský diplomat v Česku spolupracoval: „Mohl získávat informace třeba o běžné politice. Například o ministerstvu obrany a o tom, jak se opozice dívá na nákup stíhaček F-35, a jestli je možné tento obchod nějak překazit. Funguje to tak, že zjišťují, koho je možné oslovit i skrze sítě, popíchnou tak, aby akce, které by mohly ohrozit českou demokracii, byly úspěšné. Prozrazen ale doposud nikdo nebyl." Jak se BIS a další evropští zpravodajci k k běloruské síti dostali? Jak špioni v evropských zemích fungují? A pomohlo by omezení pohybu ruských a běloruských diplomatů v schengenském prostoru?

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Splitsville a Velký vlastenecký výletrozhovor s autorkou komiksů Liv Strömquistvýstavy Ladislavy Gažiové Něco je ve vzduchu (Karpuchina Gallery) a Kláry Sedlo Předpověď počasí (Galerie Klatovy / Klenová)knihy Marka Fishera Duchové mého života (Broken Books) a Stefana Libertiho Vládci jídla (Absynt)padesáté výročí tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa)koncert kapely Finský barok Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #25: Eva Decroix je ve funkci ministryně spravedlnosti čtvrt roku. Do úřadu přišla s jasným úkolem: co nejlépe se politicky vypořádat s kauzou, kterou jí zanechal Pavel Blažek. Jak se jí to daří? Proč některé kroky působily chaoticky a jak kauza promluví do sněmovních voleb? František Trojan a speciální host Ondřej Kundra to v uplynulých týdnech zjišťovali přímo na ministerstvu. V pětadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit s Filipem Zelenkou rozebírají, na co přišli.

Přesně za měsíc budou volby do Sněmovny, přičemž podle posledního volebního modelu Ipsos by s více než 32 procenty zvítězilo ANO, za kterým je s 21,5 procenty Spolu a třetí je s 11,5 procenty SPD. Následují Starostové, Piráti se Zelenými a Stačilo! se SOCDEM s tím, že do dolní komory by se dostali i Motoristé. Právě Stačilo! však podle krajského soudu v Brně ale porušilo zákon. Důvodem je, že přestože vystupuje jako hnutí, ve skutečnosti jde o nepřiznanou koalici. Ohrozí to kandidaturu uskupení, ve kterém jsou mimo jiné i komunisté? Jak vyhrocené jsou kampaně stran a hnutí napříč politickým spektrem? Co od politiků a političek čekat v příštích týdnech a jak by se v nich mohlo posunout rozhodování voličů? I o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery.

Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Ženy XYZ #9: Tenisová šampionka Serena Williams zeštíhlela s pomocí léku napodobujícího funkci hormonu GLP-1, který reguluje chuť k jídlu a pocit sytosti. Světu to dala slavná sportovkyně vědět v reklamní kampani firmy, v níž jako člen správní rady a investor působí její manžel a která k existujícím léčivům jiných výrobců dodala další s názvem Zepbound. Znamená to, že tenistka, která celou kariéru bořila rasové i genderové stereotypy, nakonec podlehla tlaku na uniformní štíhlost, která se znovu vrací do módy, a vzala to medicínskou “zkratkou”? Nebo naopak ukázala, jak obtížné je snížit hmotnost, i když je člověk vrcholový sportovec a má k tomu odpovídající podmínky? A že tedy hrají roli i jiné faktory než pevná vůle spojená s jídelníčkem a pohybem? A mají léky založené na imitaci GLP-1 nějaké rizika? V devátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

„Chtěl bych vám říct, abyste tento školní rok zkusili být příkladem vy některým dospělým. V tom, že se k sobě budete chovat slušně, budete si pomáhat, naslouchat a snažit se pochopit, že i ten druhý může mít sem tam nějaký problém," řekl letos prezident Petr Pavel na začátku školního roku směrem k prvňákům. Těch letos do lavic usedlo bezmála 118 tisíc. S jejich nástupem navíc vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší hned několik legislativních změn. Týká se to zpřísnění pravidel pro odklad školní docházky, možnosti vyučovat podle nových vzdělávacích programů, ale také převodu placení nepedagogických pracovníků na obce a kraje. Jak přesně mají změny fungovat v praxi popisuje v pondělním Výtahu Respektu Markéta Plíhalová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Martin Štorkán a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Hodina zmizení, Hříšníci, Superman, Thunderbolts a Fantastická 4: První krokydruhé řady seriálů Wednesday, Hra na oliheň a Sandman (Netflix)reality show Ano, šéfe! (Prima)Album private music od Deftonesvystoupení Tresky jednoskvrnné, Pasti a mata213 na festivalu Povalečtelemost Woodyho Allena s filmovým festivalem v Moskvěvýstavu Lucie Hoškové Jsme jenom dunící kov (Hidden Gallery)knihu Lucie Hlavinkové Barabizna (Albatros)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

„Topka“ je v dlouhodobém úpadku. Strana, která mívala pět ministrů nebo pozici nejsilnější pravicové strany v Parlamentu dnes nemá jistotu, že by se do dolní komory samostatně probojovala. Její dlouholetá předsedkyně Markéta Pekarová Adamová navíc ve své pozici končí a navíc už ve volbách nekandiduje. Přesto ve své funkci zatím zůstala. Kdo přijde po ní? A má šancí na to, že stranu vrátí nad pět procent? Nejen o tom ve čtyřiadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

S dětskou psycholožkou Hanou Sokolovou a speciální pedagožkou Alenou Pokornou o tom, jak tříleté děti ochránit před zbytečným emočním stresem, adaptačních programech v českých mateřských školkách a jejich související knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Neznámé děti, hračky, vůně a jídlo, které jsme z domova neznali; hry na koberci i v zahradě, nová a leckdy první přátelství, úsměv paní učitelky, ale také stud, úzkost, nejistota, hádky, slzy a stesk po rodičích. První dny a týdny v mateřské škole nebývají lehké, a přitom jsou podle psychologů velmi důležité z mnoha hledisek. Dítě opouští domov a trvá, než si zvykne na nové prostředí a lidi, s nimiž má trávit nemalou část dne. K budování důvěry má pomoct adaptace. Co se při tomto procesu odehrává? Jak by měl vypadat z perspektivy dítěte, rodičů a pedagogů? Jaké kolem nástupu dětí do školky kolují mýty či nepochopení? Nejen na to se ptal speciální pedagožky a lektorky učitelů Aleny Pokorné a dětské psycholožky Hany Sokolové v podcastu Čtení s Respektem Štěpán Sedláček. Předplatitelé si také můžou přečíst zkrácený přepis podcastového rozhovoru: https://rspkt.cz/300008579

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

V kauze takzvané Kutnohorské sekty, kolem níž se pohybovala zhruba třicítka lidí a několik z nich přišlo o život, včetně vůdce Richarda Šiffera, došlo k dalšímu posunu. Státní zástupce obžaloval šest lidí, kteří se měli podílet na lesních rituálech, po nichž po mučení zemřel jeden z členů sekty. Informaci přinesl Český rozhlas s tím, že obžalovaní se budou zpovídat z trestných činů vydírání a neposkytnutí pomoci. O co přesně v tomto konkrétním případě šlo? Jak pokračuje soudní proces se členkami sekty Irenou a Magdou, které měly podle obžaloby vůdce Šiffera usmrtit? A v čem je kauza takzvané Kutnohorské sekty v Česku bezprecedentní? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Martin Štorkán.

Ženy XYZ #8: Přeplněným českým věznicím má odlehčit, že trest odnětí svobody bude nově za neplacení výživného hrozit jen v nejzávažnějších případech. I organizace pomáhající sólo rodičům upozorňovaly, že uvěznění neplatiče vedlo akorát k tomu, že dluh dále narůstal, a děti se peněz stejně nedočkaly. Jaké mohou být efektivnější cesty, jak rodiče přimět platit? Jak pomohou změny v rozvodech, které začnou platit od ledna? A proč si část společnosti mylně myslí, že alimenty neputují dětem, ale rozhazovačným matkám? V osmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že s okamžitou platností odvolává z funkce členku Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisu Cook. Reaguje tím na obvinění, že se měla dopustit hypotečního podvodu. Cook namítá, že k jejímu odvolání šéf Bílého domu nemá žádnou pravomoc a že neodstoupí, dokud k tomu Trump neprokáže dostatečný důvod. Snaha o její odvolání je nicméně dalším z prezidentových zásahů proti složení centrální banky, s jejímiž některými členy má spor kvůli výši sazeb. Americká média upozorňují, že pokud by Cook byla odvolána, jejím nahrazením by Trumpem dosazení lidé získali v radě většinu. Centrální banka však není jedinou institucí, kde se Trump snaží centralizovat moc. Tu se navíc snaží získat i v některých městech, která mu ve volbách nebyla příliš nakloněna a v pondělí tak například oznámil, že by americká armáda mohla být nasazena k potlačení zločinu v Chicagu. Tam přitom kriminalita klesá. Čeho tím chce Trump dosáhnout? Může jeho posilování pravomocí někdo zastavit? I o tom mluví v úterní epizodě podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.

Za 39 dní se v Česku otevřou volební místnosti a začnou volby do Poslanecké sněmovny. V těch je letos jedna novinka, a tou je korespondenční volba. Lhůta pro zápis k ní již vypršela a podle údajů ministerstva zahraničí se k ní přihlásilo 24 206 lidí. To je asi čtvrtina toho, s čím vládní koalice, která korespondenční volbu prosadila, počítala. „Mělo to být nějaké ulehčení, ale v nějakém ohledu jde výsledek proti tomuto argumentu. S volbami to nemá moc šanci něco udělat. Pokud by to mělo s něčím zahýbat, třeba že někomu připadnou dva nebo tři mandáty navíc, muselo by to být podstatně víc krajanů," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Proč kampaň ke korespondenční volbě nezafungovala? Byla ze strany státu dostatečná? A jak mají lidé, kteří chtějí korespondenční volbu využít, dál postupovat?

Dělníci kultury #20 Pavel Turek a Jan H. Vitvar diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: portrét kapely Bibione a její nové EP Paprikatraumbrötchen album Wishbone od Conana Graye knihu Michaela Špirita Filip Topol 99727 znaků včetně mezer (Revolver Revue) dokumentární film Mátého Körösiho Divas výstavu Alice Nikitinové, Hany Puchové a Jana Kostohryze Mám se zout? (Galerie MeetFactory) sedmdesáté výročí poslední Velké ceny Antonína VitvaraKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.