Týdeník Respekt • Podcasty

Výtah Respektu: Ministr kultury Oto Klempíř představil detaily ke změnám ve financování veřejnoprávních médií. Vláda ANO, SPD a Motoristů naplňuje jeden z bodů v programovém prohlášení a zruší poplatky pro ČT a ČRo s tím, že by se tak mělo stát už od příštího roku. Televize i rozhlas mají být financovány ze státního rozpočtu. Jak ale v úterní epizodě zdůrazňuje František Trojan, stát na to nemá peníze a poroste mu tak dluh. Jaké další změny vláda vůči veřejnoprávním médiím představila? Je to jejich likvidace? Přímo ze sněmovny moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #15 s Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech. Ptal se Štěpán Sedláček.Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: V Praze se o víkendu konaly dvě akce, které vyjádřily svůj postoj k neplánovanému či nechtěnému těhotenství žen. Jedním z nich byl Pochod pro život, organizovaný Hnutím pro život, kterého se zúčastnily tisíce lidí a jehož oficiálním cílem je podpořit ženy, které neplánovaně otěhotněly, a jejich rodiny. Druhou akcí byla Praha je feministická, která podpořila svobodné rozhodování žen, včetně práva na bezpečnou interrupci. Věcí se přitom ještě před konáním obou událostí zabýval Městský soud v Praze, protože pražský magistrát chtěl druhou zmíněnou akci zakázat. Jaký byl verdikt soudu? Proč se tím zabýval už loni? Jak silné je v Česku Hnutí pro život? A nebylo by účinnější protestní akci naplánovat na jiný termín? I o tom mluví v pondělní epizodě Silvie Lauder.

Speciál Výtahu Respektu: Nejdůležitější volby letošního roku, volby, které rozhodnou o budoucnosti Maďarska, podobě Evropské unie i demokracie ve střední Evropě. A nyní máme výsledky. Maďaři a Maďarky si při rekordní volební účasti, která byla nejvyšší od pádu komunismu, zvolili občanskou důstojnost a proevropský přístup a k moci tak dostali středopravicovou Tiszu Pétera Magyara. Proruský a autoritářský Viktor Orbán a jeho Fidesz tak po šestnácti letech končí. Výsledek dosavadní premiér, kterého podpořil Donald Trump, Robert Fico i Andrej Babiš, uznal a Tisze poblahopřál. Co rozhodlo o tak zásadní účasti? Co vítězství Magyara a Tiszy znamená pro EU, Ukrajinu, ale také pro menšiny v Maďarsku? Nejen o tom mluví ve výjimečně nedělní epizodě Tomáš Brolík, který se připojil přímo z Budapešti.

V 49. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: pětapadesátiletou historii kriminálního seriálu Místo činu (Tatort) protest vedení AVU proti naší státní kulturní politice nové seriály v nabídce iVysílání ČT Šťastné údolí a Ve výkonu služby poslední řadu seriálu For All Mankind (Apple TV) ohlédnutí za karlovarským filmovým festivalem v devadesátých letech blížící se pražský koncert oscarového skladatele Gustava Santaolally výbor povídek Jamese Baldwina Až jednou potkám svého Pána (Odeon) výstavy Marcely Putna Příliv (Hidden Gallery) a Richarda Pechy aka Letmeina (ateliér Eduarda Lary) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #55: Petr Pavel oznámil, že se navzdory Petru Macinkovi hodlá účastnit letního summitu NATO v Ankaře. Spor mezi hradem a Černínským palácem tak vstoupil do další fáze. Rozseknout je bude muset Andrej Babiš, který své rozhodnutí oddaluje minimálně na pondělní koaliční radu. Vztahy mezi prezidentem a vládou jsou tak zatím velmi ochlazené a s blížící se prezidentskou kampaní se jejich oteplení ani neočekává. Kam až konflikt může zajít a koho vyšle vláda do souboje s Petrem Pavlem? O tom si povídají František Trojan, Filip Zelenka a Kristýna Jelínková v nové epizodě.

Československý podcast: Nadcházející volby v Maďarsku, které rozhodnou, jestli se u moci udrží proruský Viktor Orbán a jeho Fidesz, nebo ho vystřídá Tisza Pétera Magyara, budou zcela rozhodující i pro podobu Evropské unie a demokracie ve střední Evropě. Jak další epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery, v jistém smyslu budou tyto volby důležitější než v Česku. Spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka doplňuje, že Orbánova porážka by byla porážkou i pro Fica, a to psychologickou. Kromě maďarských voleb tentokrát debatují také o politických tlacích na kulturu a veřejnoprávní média, o osobní integritě i o tom, kdy je potřeba se ozvat. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Rada ČT se v týdnu mimořádně sešla kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávní televize. Radní se důrazně ohradili proti tvrzení, že hospodaření České televize není pod kontrolou, a také proti tomu, že by ČT měla dost rezerv k udržení současného rozsahu výroby v případě, že by se příjmy vrátily na úroveň z roku 2024, jak avizoval Tomio Okamura nebo Patrik Nacher. Byla radními shoda? Jaké informace nyní k úpravám ve financování České televize a Českého rozhlasu máme? Proč poslanci ODS hlasovali při volbě finalistů na obsazení volných míst v Radě ČT pro zástupce ANO? A s čím jde generální ředitel televize za ministrem kultury? I na tyto otázky odpovídá ve čtvrteční epizodě František Trojan.

Socioložka a projektová manažerka Akademie Díky, že můžem Dorotea Mejstříková v podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové mluví o přínosu práce s mladými lidmi - zvlášť s těmi ze znevýhodněných regionů a rodin. Je podle ní nutné v nich probouzet odhodlání nebát se ozvat a zkoušet něco změnit. Jak vypadá veřejný dialog v Česku a plánuje Dorotea vstup do politiky? Co prozradila o debatách s otcem, studentským vůdcem Sametové revoluce Martinem Mejstříkem, a bojí se o svobodu slova?——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Poté, co americký prezident Donald Trump v úterý vyhrožoval Íránu, že pokud nepřistoupí na dohodu, která obsahuje i otevření Hormuzského průlivu, zničí Spojené státy celou jednu civilizaci, nastalo dvoutýdenní příměří, které šéf Bílého domu označil za naprosté vítězství pro USA. Uvedl rovněž, že o íránský obohacený uran bude dokonale postaráno. Co svými výroky mohl myslet? Našel ve výrocích o genocidě nějaké spojence? Co současná situace znamená pro běžné Íránce a Íránky a jak by vlastně celý konflikt mohl pokračovat? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #39: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataSedmatřicetiletý amatérský horolezec odešel od rakouského soudu s pětiměsíční podmínkou a povinností zaplatit pokutu ve výši 9400 eur za to, že zanechal svou vyčerpanou partnerku v mrazu pod vrcholem Grossglockneru. Třiatřicetiletá Rakušanka v horách zemřela, soud muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti a vyčetl mu sérii chyb, kterých se během výpravy dopustil. Na sociálních sítích se teď podobné, byť ne takto tragické příběhy šíří s označením "alpský rozvod". Proč muži tak často nedovedou respektovat tempo pomalejších členů výpravy? A na čem je dobré se domluvit předem, aby výlet do hor neskončil špatně? Ve feministickém podcastu o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.

Zeitgeist #14 S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Výtah Respektu: Historický okamžik a mise, která je pro drtivou většinu populace premiérou. Tři astronauti a jedna astronautka na začátku dubna odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a v rámci mise Artemis II se po víc než padesáti letech, konkrétně od roku 1972, vydali k Měsíci. V pondělí posádka v kosmické lodi Orion překonala rekordní vzdálenost od Země, přičemž v úterý ráno se dostali ještě dál. Podle NASA šlo o skoro 407 tisíc kilometrů. Zároveň posádka úspěšně proletěla kolem odvrácené strany Měsíce. Jaký je průběh mise a co je jejím cílem? V čem má čtyřčlenná posádka hned tři prvenství? Co by na misi Artemis II mělo navázat? Nejen o tom mluví v úterní epizodě popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz. Moderuje Zuzana Machálková.

V 48. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: plán ministra kultury Oty Klempíře ovládnout Státní fond audiovize demonstraci Velká kulturní mobilizace v centru Bratislavy seriál Harry Hole (Netflix) premiéru inscenace Služebnictvo v Dejvickém divadle seriál Soul Power: The Legend of the American Basketball Association (Prime Video) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Čtení s Respektem s Janem Háblem o navazování na C. S. Lewise a dopisy pekelníků, boji dobra a zla, jeho knize S ďáblem se nebavím i nadčasových lekcích Jana Amose Komenského. „Ve vztahu k ďáblům se lidé mohou dopustit dvou stejně závažných chyb. První z nich by bylo nevěřit v jejich existenci. Tou druhou by bylo v ně věřit a současně o ně mít příliš nezdravý zájem,“ píše C. S. Lewis ve své knize Rady zkušeného ďábla, která v anglickém originále vyšla v roce 1942. Tato křesťanská kniha se sestává z dopisů pokušitele Zmarchroba adresovaných synovci Tasemníkovi, v nichž mu radí různé rafinované metody, jimiž má svést svého lidského „klienta“ na cestu do pekla.„Když se rozhlédnete po našem světě, tak vidíte lidi, kteří mají spíše tendenci vás sežrat jako ďáblové, nebo vám naopak pomoct. Buď člověku pomáháte stávat se lepším, nebo horším. A v přítomnosti některých lidí je vám dobře a vedle jiných lidí pociťujete pravý opak, protože se vám snaží legitimizovat různé křivárny,“ říká Jan Hábl, profesor pedagogiky na Univerzitě Hradec Králové, komeniolog a kazatel Církve bratrské. Loni mu vyšla útlá kniha S ďáblem se nebavím (Pavel Mervart, 2025) v níž volně navazuje na Lewisovy slavné Rady a pokračuje v korespondenci pokušitelů, kteří mají nově v repertoáru i algoritmy nebo sociální sítě.Jak Jana Hábla napadlo dílo napsat a co si při jeho tvorbě uvědomil? Jak vnímá boj dobra a zla v člověku v kontextu děl C. S. Lewise ale i Jana Amose Komenského a jeho představ o edukaci člověka? A jak reflektuje nástup AI na základě svých pedagogických zkušeností z univerzity? Nejen o tom mluví Jan Hábl ve Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

Vládneme, nerušit #54: Maďarsko čekají parlamentní volby a maďarský premiér Viktor Orbán, kterého Petr Macinka označil za Michelangela, může podle odhadů skončit. Slovensko zatím parlamentní volby nečekají, za to tamní vláda znovu rokuje s tou českou. Jsou právě Maďarsko a Slovensko naši nejbližší spojenci? Nebo je česká zahraniční politika sofistikovanější? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Výtah Respektu: Ústavní soud v týdnu vydal verdikt k česko-vatikánské smlouvě, přičemž uvedl, že dva články jsou v rozporu s českým ústavním pořádkem. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by katolickou církev zvýhodňovalo oproti zbytku společnosti, a také přístup k církevním archivům, který by se smlouvou mohl pro badatele omezit. Takzvaný konkordát prosadila ještě vláda Petra Fialy z ODS, který uvedl, že rozhodnutí ÚS respektuje, ale že je to škoda, protože by smlouva sloužila české společnosti. Jak konkrétně? A co s ní bude dál? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Silvie Lauder.

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové se český producent a držitel Oscara za dokument Pan Nikdo proti Putinovi Radovan Síbrt mimo jiné vrací ke slavnostnímu ceremoniálu. Mluví o tom, že lidé kolem filmových cen jsou velmi kritičtí vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a že paradoxně současná politická situace v USA filmu pomohla. Popisuje také, jak zásadní součástí kinematografie je etika. Co vzkázal tvůrcům filmu Sbormistr proti kterému se jako bratr jedné z obětí ohrazuje? Co pro něj znamená možnost zastavit se v chaosu který nás obklopuje? A jak vzpomíná na cestopisy, které točil pro cyklus Na cestě? ——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost • Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: V Bratislavě v úterý proběhla demonstrace kvůli zásahům do kultury. Organizovala ji občanská platforma Otevřená kultura a zúčastnilo se jí kolem 14 tisíc lidí. Požadovali například odvolání ministryně kultury, vedení veřejnoprávního dotačního fondu i veřejnoprávní STVR. Jak totiž ve středeční epizodě upozorňuje Erik Tabery, současné dění zavání normalizací: „Děje se toho strašně moc. Jen v posledních týdnech jsme byli svědky bezprecedentního útoku na policejní vyšetřovatele. Pak unikly nahrávky o tom, jak docházelo k ovlivňování a spolupráci na ose Maďarsko, Slovensko a Rusko. Došlo k dalším vyhazovům z veřejnoprávních médií. Propouští se z různých kulturních institucí. Jdou cíleně i do lokálních kulturních institucí typu muzeum. Nedává to logiku, ale vláda to seká, jak může." Co přesně aktuálně ohrožuje slovenské kulturní projekty? Jaké jsou motivace tamních politiků a političek? A jaká je paralela s politickým děním v Česku? Moderuje Zuzana Machálková.

Ženy XYZ #38: Známý fakt, že se ženy pohybují po městě jinak než muži, zvláště pokud jde o noční přesuny, potvrdila další studie, tentokrát z Brigham Young University. Ukazuje, že zatímco muži se na potemnělé cestě dívají hlavně rovně před sebe, ženy skenují periferie a temná zákoutí. Ženy platí takzvanou bezpečnostní přirážku, která může nabývat různých forem: dražší způsob dopravy, delší trasa, plánování, koupě pepřového spreje nebo třeba i placení dražšího nájmu v bezpečnější čtvrti. Ve feministickém podcastu o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder. 

Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s Nadiiou Ivanovou z Člověka v tísni o ohrožení neziskových organizací chystanou změnou legislativy.Podle Nadiii Ivanove, ředitelky Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni, je povinný registr neziskových organizací financovaných ze zahraničí, který prosazují vládní poslanci, drastickým zásahem do jejich fungování. Stejně jako v Rusku nebo Gruzii by úřadům mimo rozhodování soudů umožňoval vysokými pokutami zastavovat jejich činnost; může jít přitom jen o první krok k omezení občanské společnosti. Co proti tomu chtějí její zástupci dělat? A myslí si, že nakonec zákon skutečně projde? Odpovídá v podcastu (Ne)bezpečí Ondřej Kundry.

Výtah Respektu: s Dominikou Perlínovou a Ondřejem Holzmanem o společnosti, která vznikla 1. dubna 1976 a dokázala vytvořit revoluční technologie pro miliardy uživatelů. Moderuje Štěpán Sedláček.Americká nadnárodní společnost Apple slaví padesát let od svého založení. Jak se firmě, která přinesla do technologického sektoru sérii revolucí od osobních počítačů po přehrávače hudby, chytré telefony nebo tablety, daří v době, kdy na dveře bije další proměna technologií využívajících AI? Nejen to rozebírá Dominika Perlínová v podcastu Výtah Respektu. Svůj pohled na kondici firmy Apple přidal také Ondřej Holzman, šéfredaktor serveru Czechcrunch, který v minulosti vedl také server Jablíčkář. Doporučujeme také článek: Siri, proč Apple zaspal ve vývoji umělé inteligence? https://www.respekt.cz/kontext/siri-proc-apple-zaspal-ve-vyvoji-umele-inteligence

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.Doporučujeme také článek: Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Výtah Respektu s Tomášem Brolíkem o dění v Maďarsku před zásadními volbami, které konají 12. dubna. Moderuje Štěpán Sedláček.Maďaři jdou za necelé dva týdny k volbám. Je reálné, že by po šestnácti letech skončila vláda premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz? A jaká témata můžou volby ve víru špionážních a reálných i smyšlených zahraničních vlivů mezi voliči rozhodnout? Nejen o tom mluví zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

Dělníci kultury #47 Pavel Turek a Jan H. Vitvar rozebírají rušení Českých center nebo výstavu Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění v Jízdárně Pražského hradu.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: rušení Českých center ministrem zahraničí Petrem Macinkou projev ministra kultury Oty Klempíře v Národní galerii Praha výstavu Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění (Jízdárna Pražského hradu) rozhovor s herečkou roku Magdalenou Sidonovou výstavu Helmut Lang. Séance de Travail 1986-2005 (vídeňské MAK) album U hudebnice underscores Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #53: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Filipem Zelenkou a Erikem TaberymVláda Andreje Babiše má za sebou prvních 100 dnů vlády, v současné době už tak lze odhadovat jakým směrem bude chtít kabinet ANO, SPD a Motoristů zemi vést. Jedním z prvních vypovídajících kroků je, že Babišova vláda po vzoru slovenských nebo maďarských vlád tlačí na nezávislá média a neziskové organizace. Co dalšího nám první měsíce nové vlády prozradily? Jaký vztah je mezi Andrejem Babišem a Tomio Okamurou? A jak zvládá svou roli nová opozice? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Erik Tabery.

S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků. Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfc

Výtah Respektu: V Česku proběhl experiment, který ve vysokopříjmové zemi v Evropě nemá obdoby. Organizace Neposeda z. ú., výzkumný tým z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního centra sociálních studií vybrali v rámci projektu New Leaf 40 lidí bez domova, kterým dali 100 tisíc korun a sledovali, jak s tím během dvanácti měsíců naloží. Dali peníze na alkohol a drogy, nebo je to stereotyp a lidé bez domova si zajistili práci a bydlení? V čem se český projekt liší od kanadského, kterým se inspiroval? Budou výsledky nějak využitelné v praxi? A jakou roli by v tom mohl mít stát? Ve středeční epizodě odpovídá vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová z Katedry sociální práce FF UK.

Ženy XYZ #37: Keňská metropole Nairobi nedávno zavedla menstruační volno pro všechny ženy pracující ve veřejném sektoru. V různých podobách jej ženám poskytují i další státy, jako je Jižní Korea, Španělsko a Japonsko. Provedení ale často pokulhává - ženy si jej moc nevybírají. Proč tomu tak je a jaká jsou pro a proti podobných opatření? V další epizodě feministického podcastu o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová. 

Výtah Respektu: Od nástupu vlády ANO, SPD a Motoristů uplynulo 100 dní. Během více než tří měsíců stihli nejenom prosadit celou řadu změn, ale také otevřený konflikt s prezidentem a čelili ke kabinetu v mnohém kritické demonstraci, které se účastnilo 250 tisíc lidí. Jaké nejzásadnější kroky vláda Andreje Babiše zatím udělala? V čem posunula zahraniční politiku? A změnila se nějak dynamika tří uskupení, které kabinet tvoří? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Kristýna Jelínková.

Zeitgeist #12 Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska. V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Výtah Respektu: Pokud Írán neumožní otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zahájí útoky na íránské elektrárny a srovnají je se zemí. Tak znělo ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa, které na své sociální síti Truth Social zveřejnil o víkendu. Vypršet mělo v noci na úterý. V pondělí po poledni nicméně šéf Bílého domu otočil a oznámil, že nařídil pětidenní podmínečné odložení jakýchkoliv útoků na íránské elektrárny a jadernou infrastrukturu. Podle něj k tomu přispěla jednání z posledních dnů, které USA vedly se zástupci Íránu. Teherán, který Spojeným státům v případě útoku vyhrožoval nazpět, ovšem taková jednání popřel. Znamená to, že se Trump zalekl, nebo co mohlo mít na oznámené odložení vliv? Jak významný byl Hormuzský průliv před začátkem války na Blízkém východě a co se v něm děje od 28. února? Co by znamenalo jeho úplné uzavření, kterým Írán hrozí, pro zbytek světa? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

(Nebezpečí) Ondřeje Kundry #62 s náměstkem bývalé ministryně obrany a bezpečnosti, expertem Janem Jirešem. Ten systematicky upozorňuje na dramaticky snížený obranný rozpočet a varuje, že to může mít dopad na bezpečnost každého z nás. „Systém evropské kolektivní obrany unese jednoho nebo dva parazity, ne víc. V takovém případě hrozí, že se rozpadne," varuje v další epizodě podcastu (Ne)bezpečí. Co říká k rozpočtu Babišovy vlády? Jak moc se liší od té Fialovy?

Dělníci kultury #46 Jan H. Vitvar, Jindřiška Bláhová a Petr Horký diskutují o vítězných oscarových filmech, odvolání ředitelky NGP Alicje Knast ministrem kultury i zákazu vysílání filmu Ondřeje Provazníka Sbormistr v českých televizích.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Jan H. Vitvar a Petr Horký debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:vítězné filmy Oscarů Jedna bitva za druhou a Pan Nikdo proti Putinovi odvolání generální ředitelky NGP Alicje Knast ministrem kultury Otou Klempířemzákaz vysílání filmu Ondřeje Provazníka Sbormistr v českých televizíchcelovečerní režijní debut Ondřeje Hudečka Pobertasnímek Sergeje Loznicy Dva prokurátoři rozhovor s boxerem a malířem Rostislavem Osičkouvýstavu Martina Koláře Co tě nezabije, to tě zdeptá (M6 Gallery)koncert Dušana Vlka (Archa+)knihy Tomáše Prokůpka a Martina Foreta Komiks a/jako reklama (Akropolis) a Kierana Larwooda Legenda o Podkinovi Jednooušku (Albatros)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #52: Na summit NATO v Turecku patrně navzdory zvyklostem nepojede prezident Petr Pavel, ale premiér Andrej Babiš s vicepremiérem Petrem Macinkou. Prezident se o tom dozvěděl z médií a jde o pokračování sporů mezi Hradem a Strakovou akademií, které rozdmýchal spor kolem jmenování Filipa Turka. Jaké jsou další zbraně koalice a je za jejími aktivitami promyšlená strategie? O tom si povídají v novém díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února útokem USA a Izraele na Írán, který následně přistoupil k odvetě a útočí i na jiné státy v oblasti, výrazně dopadá na jinou válku, a to tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Rusové z ní těží ekonomicky i diplomaticky, Ukrajinu kvůli tomu nejspíš čeká těžký rok, říká ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra. Přestože se země již pátým rokem brání ruské agresi, zemím na Blízkém východě, které Írán ostřeluje, pomáhá zbraněmi i svým know-how. Jak to celé mění situaci na frontě? A proč Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem, když je Rusko velkým spojencem Íránu, se kterým USA válčí? A co další jednání? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: V úterý bylo ve sněmovně několikahodinové veřejné slyšení kandidátů a kandidátek na funkci ombudsmana, kteří představili své pohledy na činnost veřejného ochránce práv. Dolní komora o něm bude hlasovat v dubnu. Z iniciativy prezidenta, Senátu nebo konference rektorů jsou nominováni někdejší ústavní soudce Jaromír Jirsa, nynější zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, právnička kanceláře veřejného ochránce práv Eva Kostolanská, advokát Vítězslav Dohnal a někdejší zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Kdo z nich má největší šanci nahradit Stanislava Křečka? Je funkce apolitická? A jaký vliv mají sympatie ze strany vládní koalice, která má v dolní komoře většinu? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Silvie Lauder.

Ženy XYZ #36: Data zdravotních pojišťoven i záznamy z ordinací praktických lékařů ukazují, že ženy se často starají o zdraví celé rodiny: vybírají lékaře, plánují preventivní prohlídky, řeší dávkování léků i zdravotních čerpání bonusů. Čím dál více mužů se do péče o zdraví rodiny zapojuje, přibývá ale i těch, kteří volí cestu těla jako projektu k neustálému vylepšování - takzvaných biohackerů. Dají se tyto dvě protichůdné cesty spojit? Proč se některé ženy mohou cítit zodpovědné za zdraví svých partnerů - a jak to vše souvisí s postupující převahou žen v českém zdravotnictví? V další epizodě feministického podcastu o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Výtah Respektu: Izraelská armáda zkraje týdne oznámila, že zahájila pozemní operaci na jihu Libanonu, a to s cílem zlikvidovat vojenské kapacity proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Ke vzájemným útokům nicméně po víc než ročním příměří dochází už od 2. března, kdy Hizballáh udeřil na Izrael, a to v rámci solidarity s Íránem, na který jen pár dní předtím Izrael zaútočil společně se Spojenými státy. Válka v Libanonu každopádně výrazně dopadá na civilisty. Podle agentury AP bylo doposud vysídlených milion lidí, zhruba každý sedmý člověk v zemi. Jaké postavení v ní má Hizballáh? Jaké jsou jeho vztahy s libanonskou vládou a jaký je její postoj k útokům na Izrael? Mohou běžným Libanoncům a Libanonkám pomoct mezinárodní organizace? Dozvíte se v úterní epizodě s Magdalénou Fajtovou.

Československý podcast: U Krajského soudu v Bratislavě zkraje týdne proběhlo ostře sledované zasedání, ve kterém soudce rozhodl, že policisté Ján Čurilla a Pavol Ďurka neskončí ve vazbě. O to už roky usilují lidé kolem Roberta Fica a jeho Smeru, kteří tzv. Čurillovce, tedy vyšetřovatele z Národní kriminální agentury (NAKA), označují za gestapáky a ovlivňují ze zneužití pravomoci a maření spravedlnosti. Šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný v další epizodě vysvětluje nejen postavení NAKA, ale také slovenské tajné služby, která se vůči vyšetřovatelům v minulosti postavila, nebo to, jak celou kauzu, která trvá několik let, vnímá tamní justice. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery v Československém podcastu doplňuje, že jde o příběh, který až bude jednoho dne zfilmován, budou tomu lidé jen těžko věřit. Co si z kauzy známé jako "Válka policistů" mohou vzít Češi? Jsou z nás bezpečnostní složky a justice odolnější? A v čem může být rozhodující odvaha jedince? Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #11 s analytičkou Kristinou Fort o zásadním sporu o využití AI pro masové sledování lidí a ovládání zbraní, který rozděluje americkou vládu a technologické společnosti.Americké ministerstvo války se dostalo do schizofrenní situace. Ve vojenských operacích ve Venezuele i při plánování útoků na Írán využívala armáda umělou inteligenci od americké společnosti Anthropic, s níž dlouhodobě spolupracuje. Když se ovšem v uplynulých týdnech nedohodli na nových podmínkách spolupráce, které vyžadovalo ministerstvo, tak Pentagon přistoupil k bezprecedentními kroku a firmu označil za riziko pro dodavatelské řetězce. Toto opatření přitom obvykle míří na nepřátelsky naladěné zahraniční aktéry a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie dané firmy. Anthropic kvůli tomu Pentagon zažaloval a řada předních amerických technologických společností, jako je Microsoft, Google, Amazon nebo Apple, se ve sporu minulý týden postavila na stranu Anthropicu. Konkurenční firma vyvíjející velké jazykové modely OpenAI mezitím uzavřela dohodu s Pentagonem. O co jde ve sporu, v jehož jádru jsou podmínky využití AI pro masové sledování Američanů a v autonomních zbraních? To v podcastu Zeitgeist rozebírá analytička a expertka na AI governance Kristina Fort. Ptal se jí Štěpán Sedláček. 

Výtah Respektu: V noci na pondělí proběhlo další udílení Oscarů. Šlo o 98. ročník cen Americké filmové akademie, ve kterém uspěl mimo jiné i dánsko-český koprodukční dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Bylo to vůbec poprvé, kdy byl dokument z české produkce nominován na Oscara. V kategorii nejlepšího filmu pak soška putovala ke snímku Jedna bitva za druhou. Výjimečná však byla především kategorie za nejlepší kameru, za kterou si cenu odnesla Autumn Durald Arkapaw za svoji práci na Hříšnících. Stala se vůbec první ženou, která v této kategorii zvítězila. „Bylo to průlomové. Ten proslov byl hezké gesto, kdy v jednu chvíli vyzvala všechny ženy v sále, aby povstaly a poděkovala jim, že kdyby nebylo jejich práce a veškerých jejich snah, aby ženy byly vidět, ona sama by tam nestála," popisuje v pondělní epizodě Výtahu Respektu moment z galavečera Jindřiška Bláhová. Kdo další v letošních Oscarech zvítězil? A propsala se do nich i politika?

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:studentskou demonstraci iniciativy Stojíme za kulturou!favorité a favoritky letošních Oscarůdokument Baze Luhrmana EpiC – Elvis Presley in Concert film Maggie Gyllenhaal Nevěsta!album Idols (Complete) zpěváka Yungbluda a jeho Bludfest (27. června v Hradci Králové)chystaný seriál Netflixu Alexanderknihy Hoyko Letmeina Pamprlík – Jak se sedí za muziku (Vršovice 2016) a Keitha Camerona 168 Songs of Hatred and Failure (White Rabbit)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #51: Motoristé sobě, ANO i SPD vidí pro svoje vládnutí inspiraci v Donaldu Trumpovi a v jeho hnutí MAGA. Tato inspirace se projevuje na rétorice zástupců vlády, ale současně už i na zákonech. Koho se „trumpovská“ politika dotkne? Jak rychle? A budou nás pak Spojené státy mít navzdory nízkým výdajům na obranu v přízni? To rozebrali Kristýna Jelínková, Ondřej Kundra a František Trojan v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Debata Respektu s amerikanisty Jiřím Pondělíčkem a Kateřinou Březinovou o tom, jak se po více než roce daří Donaldu Trumpovi plnit předvolební sliby. Moderuje Dominika Perlínová.Americký prezident Donald Trump je v Bílém domě už více než rok. Které z jeho volebních slibů se mu povedly splnit a jak jsou s jeho prací jeho voliči spokojeni? Hrozí, že si s ním a jeho republikány v Kongresu, v podzimních midterms budou chtít vyrovnat účty? Nejen o tom byla řeč, na debatě Respektu s názvem 414 dnů s Trumpem v Knihovně Václava Havla, kam dorazili amerikanisté Jiří Pondělíček z University of New York in Prague a Kateřina Březinová z Metropolitan University Prague. Večer provázela Dominika PerlínováFoto: White House, President Donald J. Trump visits the El Arepazo Doral restaurant, Monday, March 9, 2026, in Miami, Florida.

Výtah Respektu: Ministr životního prostředí Igor Červený z Motoristů tento týden oznámil odstoupení šéfa Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Bez jakýchkoliv podrobností uvedl, že šlo o vzájemnou dohodu. Ředitelé dalších národních parků se však za Böhnische postavili. Stejně jako Asociace ekologických organizací Zelený kruh nebo hnutí Duha, podle kterého tím ministr zahájil likvidaci národních parků. Ke konci ředitele KRNAP totiž došlo po oznámení o personálních i finančních škrtech v národních parcích. Co za sebou Böhnisch nechává? S jakými škrty musí národní parky počítat? Bude to pro ně likvidační? A jak k nim Motoristé přistupují? Dozvíte se ve čtvrteční epizodě od Tomáše Brolíka.

S politologem Lubomírem Kopečkem o Babišově vládě, prezidentovi a šancích nových politických stran. Moderuje Tomáš Brolík. „Petr Macinka má pravdu, že z hlediska některých věcí je Petr Pavel nepochybně opozičním prezidentem. On se od toho logicky distancuje a říká, že to není pravda. Ale opravdu je primárně, byť nejenom, reprezentantem lidí, kteří nevolili stávající vládní strany,“ říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity, který ale zároveň dodává, že hlava státu má důvěru například i 16 procent příznivců SPD. Jakým politickým hráčem je český prezident po třech letech v mandátu? Koho proti němu postaví ANO v příštích prezidentských volbách? A jsou Motoristé odsouzeni k politickému konci? Nejen o tom diskutoval s Lubomír Kopeček s Tomášem Brolíkem na Debatě Respektu v Brně.

Výtah Respektu: „Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti", řekl v úterý na pařížském summitu francouzský prezident Emmanuel Macron. Na podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico. A třeba šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen označila evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Přitom jen před pár dny Respekt publikoval text, který začíná větou: „Čím blíže žijí lidé k jaderné elektrárně, tím vyšší může být riziko, že zemřou na rakovinu," s tím, že to naznačuje studie vědců z Harvardovy univerzity, která mapovala jednotlivé okresy USA, a která byla zveřejněna koncem února v časopise Nature Communications. Čím se poznatky liší od těch, které jsme měli doposud? Jak autoři studie reagují na kritiku? A vylučuje to výroky zmíněných politiků a političek? I o tom mluví ve středeční epizodě Martin Uhlíř.

Ženy XYZ #35: Podle mezinárodního průzkumu agentury Ipsos a King's College London chce asi třetina mužů generace Z poslušnou ženu. Zhruba stejný podíl jich věří, že v důležitých rozhodnutích by měl mít poslední slovo manžel. Generace Z je zároveň jedinou, která vykazuje výrazný názorový rozkol ohledně rolí mužů a žen mezi pohlavími. Znamená to, že se vracíme na zpět, nebo je to jen protireakce na sílící emancipaci žen? A radikalizují se v prostředí sociálních sítí, jen mladí muži, nebo i jejich vrstevnice?  V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalénou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu. Moderuje Štěpán Sedláček.Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdaléna Fajtová v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: Americké ministerstvo spravedlnosti ve spisech o zesnulém sexuálním predátorovi Jeffreym Epsteinovi před pár dny zveřejnilo dokumenty FBI, které souvisejí s obviněním, že prezident Donald Trump sexuálně napadl nezletilou dívku. Proč je zveřejnilo až nyní? Je náhoda, že šéf Bílého domu dělá zásadní rozhodnutí zrovna v době, kdy má ministerstvo zveřejnit další informace k jeho roli v Epsteinově kauze? Proč vlastně odvolal ministryni pro vnitřní bezpečnost Kristi Noem a jak je to s ekonomickou situací v USA, kterou Trump tak opěvuje? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.