Týdeník Respekt • Podcasty

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

V české společnosti stále přežívá řada stereotypů o domácím násilí: obětí se prý nemůže stát člověk vzdělaný, je snadné z toxického vztahu kdykoliv odejít, násilí znamená zejména použití hrubé fyzické síly. A nemá je jen laická veřejnost, při rozhodování kauz s nimi operují i některé tuzemské soudy. Jako třeba sedmý senát Nejvyššího soudu, který se zastal muže, jež 14 let kontroloval, ponižoval a vydíral svoji partnerku. Podle soudců NS Josefa Mazáka a Romana Vicherka nešlo o týrání, mimo jiné proto, že oběť měla možnost odejít a šlo o ženu vzdělanou a svéprávnou. Tento výklad ovšem ostře odmítl Ústavní soud. Na čem je založen výrok soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové, jak týrání definuje zákon a jaké následky mohou oba výroky mít? V desátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Nežádoucí osoba - tak Česko označilo běloruského diplomata, který byl napojený na KGB a musí tak ještě tento týden zemi opustit. Bezpečnostní informační služba jeho činnost odhalila skrze spolupráci se zpravodajskými službami z Rumunska a Maďarska, kdy společně sledovali běloruskou zpravodajskou síť, kterou se podařilo rozbít. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Jaroslav Spurný, vyvstává otázka, s kým běloruský diplomat v Česku spolupracoval: „Mohl získávat informace třeba o běžné politice. Například o ministerstvu obrany a o tom, jak se opozice dívá na nákup stíhaček F-35, a jestli je možné tento obchod nějak překazit. Funguje to tak, že zjišťují, koho je možné oslovit i skrze sítě, popíchnou tak, aby akce, které by mohly ohrozit českou demokracii, byly úspěšné. Prozrazen ale doposud nikdo nebyl." Jak se BIS a další evropští zpravodajci k k běloruské síti dostali? Jak špioni v evropských zemích fungují? A pomohlo by omezení pohybu ruských a běloruských diplomatů v schengenském prostoru?

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Splitsville a Velký vlastenecký výletrozhovor s autorkou komiksů Liv Strömquistvýstavy Ladislavy Gažiové Něco je ve vzduchu (Karpuchina Gallery) a Kláry Sedlo Předpověď počasí (Galerie Klatovy / Klenová)knihy Marka Fishera Duchové mého života (Broken Books) a Stefana Libertiho Vládci jídla (Absynt)padesáté výročí tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa)koncert kapely Finský barok Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #25: Eva Decroix je ve funkci ministryně spravedlnosti čtvrt roku. Do úřadu přišla s jasným úkolem: co nejlépe se politicky vypořádat s kauzou, kterou jí zanechal Pavel Blažek. Jak se jí to daří? Proč některé kroky působily chaoticky a jak kauza promluví do sněmovních voleb? František Trojan a speciální host Ondřej Kundra to v uplynulých týdnech zjišťovali přímo na ministerstvu. V pětadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit s Filipem Zelenkou rozebírají, na co přišli.

Přesně za měsíc budou volby do Sněmovny, přičemž podle posledního volebního modelu Ipsos by s více než 32 procenty zvítězilo ANO, za kterým je s 21,5 procenty Spolu a třetí je s 11,5 procenty SPD. Následují Starostové, Piráti se Zelenými a Stačilo! se SOCDEM s tím, že do dolní komory by se dostali i Motoristé. Právě Stačilo! však podle krajského soudu v Brně ale porušilo zákon. Důvodem je, že přestože vystupuje jako hnutí, ve skutečnosti jde o nepřiznanou koalici. Ohrozí to kandidaturu uskupení, ve kterém jsou mimo jiné i komunisté? Jak vyhrocené jsou kampaně stran a hnutí napříč politickým spektrem? Co od politiků a političek čekat v příštích týdnech a jak by se v nich mohlo posunout rozhodování voličů? I o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery.

Jen pár dní před tím, než se slovenský premiér Robert Fico jako jediný představitel členské země EU zúčastnil vojenské přehlídky u příležitosti čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu, načež se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, informovala ruská média o tom, že Slovensko obnovilo přijímání žádostí Rusů o vydání turistických víz. Jak přitom ve Výtahu Respektu varuje Ondřej Kundra, jde ze strany sousední země o další bezpečnostní ohrožení Česka: „Většinou to nejsou žádní neškodní turisté, ale buď podporovatelé nebo přímí aktéři a účastníci režimu Vladimira Putina. Anebo to jsou jednoduše ruští špioni, kteří dělají sabotáže proti státům EU, a to včetně Česka, ale také Slovenska. Turistická víza byla jednou z cest, jak se jim dařilo se celkem pohodlně dostávat do Evropské unie. Kdo se dostane přes turistická víza na Slovensko, může volně cestovat dál." Jak snadné je obecně pro Rusy vycestovat ze země? Jak je to s pohybem diplomatů v schengenském prostoru? A co spolu v Číně řešili Fico s Putinem?

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Ženy XYZ #9: Tenisová šampionka Serena Williams zeštíhlela s pomocí léku napodobujícího funkci hormonu GLP-1, který reguluje chuť k jídlu a pocit sytosti. Světu to dala slavná sportovkyně vědět v reklamní kampani firmy, v níž jako člen správní rady a investor působí její manžel a která k existujícím léčivům jiných výrobců dodala další s názvem Zepbound. Znamená to, že tenistka, která celou kariéru bořila rasové i genderové stereotypy, nakonec podlehla tlaku na uniformní štíhlost, která se znovu vrací do módy, a vzala to medicínskou “zkratkou”? Nebo naopak ukázala, jak obtížné je snížit hmotnost, i když je člověk vrcholový sportovec a má k tomu odpovídající podmínky? A že tedy hrají roli i jiné faktory než pevná vůle spojená s jídelníčkem a pohybem? A mají léky založené na imitaci GLP-1 nějaké rizika? V devátém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

„Chtěl bych vám říct, abyste tento školní rok zkusili být příkladem vy některým dospělým. V tom, že se k sobě budete chovat slušně, budete si pomáhat, naslouchat a snažit se pochopit, že i ten druhý může mít sem tam nějaký problém," řekl letos prezident Petr Pavel na začátku školního roku směrem k prvňákům. Těch letos do lavic usedlo bezmála 118 tisíc. S jejich nástupem navíc vstupuje v platnost novela školského zákona, která přináší hned několik legislativních změn. Týká se to zpřísnění pravidel pro odklad školní docházky, možnosti vyučovat podle nových vzdělávacích programů, ale také převodu placení nepedagogických pracovníků na obce a kraje. Jak přesně mají změny fungovat v praxi popisuje v pondělním Výtahu Respektu Markéta Plíhalová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Martin Štorkán a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Hodina zmizení, Hříšníci, Superman, Thunderbolts a Fantastická 4: První krokydruhé řady seriálů Wednesday, Hra na oliheň a Sandman (Netflix)reality show Ano, šéfe! (Prima)Album private music od Deftonesvystoupení Tresky jednoskvrnné, Pasti a mata213 na festivalu Povalečtelemost Woodyho Allena s filmovým festivalem v Moskvěvýstavu Lucie Hoškové Jsme jenom dunící kov (Hidden Gallery)knihu Lucie Hlavinkové Barabizna (Albatros)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

„Topka“ je v dlouhodobém úpadku. Strana, která mívala pět ministrů nebo pozici nejsilnější pravicové strany v Parlamentu dnes nemá jistotu, že by se do dolní komory samostatně probojovala. Její dlouholetá předsedkyně Markéta Pekarová Adamová navíc ve své pozici končí a navíc už ve volbách nekandiduje. Přesto ve své funkci zatím zůstala. Kdo přijde po ní? A má šancí na to, že stranu vrátí nad pět procent? Nejen o tom ve čtyřiadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

S dětskou psycholožkou Hanou Sokolovou a speciální pedagožkou Alenou Pokornou o tom, jak tříleté děti ochránit před zbytečným emočním stresem, adaptačních programech v českých mateřských školkách a jejich související knize. Moderuje Štěpán Sedláček.Neznámé děti, hračky, vůně a jídlo, které jsme z domova neznali; hry na koberci i v zahradě, nová a leckdy první přátelství, úsměv paní učitelky, ale také stud, úzkost, nejistota, hádky, slzy a stesk po rodičích. První dny a týdny v mateřské škole nebývají lehké, a přitom jsou podle psychologů velmi důležité z mnoha hledisek. Dítě opouští domov a trvá, než si zvykne na nové prostředí a lidi, s nimiž má trávit nemalou část dne. K budování důvěry má pomoct adaptace. Co se při tomto procesu odehrává? Jak by měl vypadat z perspektivy dítěte, rodičů a pedagogů? Jaké kolem nástupu dětí do školky kolují mýty či nepochopení? Nejen na to se ptal speciální pedagožky a lektorky učitelů Aleny Pokorné a dětské psycholožky Hany Sokolové v podcastu Čtení s Respektem Štěpán Sedláček. Předplatitelé si také můžou přečíst zkrácený přepis podcastového rozhovoru: https://rspkt.cz/300008579

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

V kauze takzvané Kutnohorské sekty, kolem níž se pohybovala zhruba třicítka lidí a několik z nich přišlo o život, včetně vůdce Richarda Šiffera, došlo k dalšímu posunu. Státní zástupce obžaloval šest lidí, kteří se měli podílet na lesních rituálech, po nichž po mučení zemřel jeden z členů sekty. Informaci přinesl Český rozhlas s tím, že obžalovaní se budou zpovídat z trestných činů vydírání a neposkytnutí pomoci. O co přesně v tomto konkrétním případě šlo? Jak pokračuje soudní proces se členkami sekty Irenou a Magdou, které měly podle obžaloby vůdce Šiffera usmrtit? A v čem je kauza takzvané Kutnohorské sekty v Česku bezprecedentní? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Martin Štorkán.

Ženy XYZ #8: Přeplněným českým věznicím má odlehčit, že trest odnětí svobody bude nově za neplacení výživného hrozit jen v nejzávažnějších případech. I organizace pomáhající sólo rodičům upozorňovaly, že uvěznění neplatiče vedlo akorát k tomu, že dluh dále narůstal, a děti se peněz stejně nedočkaly. Jaké mohou být efektivnější cesty, jak rodiče přimět platit? Jak pomohou změny v rozvodech, které začnou platit od ledna? A proč si část společnosti mylně myslí, že alimenty neputují dětem, ale rozhazovačným matkám? V osmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že s okamžitou platností odvolává z funkce členku Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisu Cook. Reaguje tím na obvinění, že se měla dopustit hypotečního podvodu. Cook namítá, že k jejímu odvolání šéf Bílého domu nemá žádnou pravomoc a že neodstoupí, dokud k tomu Trump neprokáže dostatečný důvod. Snaha o její odvolání je nicméně dalším z prezidentových zásahů proti složení centrální banky, s jejímiž některými členy má spor kvůli výši sazeb. Americká média upozorňují, že pokud by Cook byla odvolána, jejím nahrazením by Trumpem dosazení lidé získali v radě většinu. Centrální banka však není jedinou institucí, kde se Trump snaží centralizovat moc. Tu se navíc snaží získat i v některých městech, která mu ve volbách nebyla příliš nakloněna a v pondělí tak například oznámil, že by americká armáda mohla být nasazena k potlačení zločinu v Chicagu. Tam přitom kriminalita klesá. Čeho tím chce Trump dosáhnout? Může jeho posilování pravomocí někdo zastavit? I o tom mluví v úterní epizodě podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.

Za 39 dní se v Česku otevřou volební místnosti a začnou volby do Poslanecké sněmovny. V těch je letos jedna novinka, a tou je korespondenční volba. Lhůta pro zápis k ní již vypršela a podle údajů ministerstva zahraničí se k ní přihlásilo 24 206 lidí. To je asi čtvrtina toho, s čím vládní koalice, která korespondenční volbu prosadila, počítala. „Mělo to být nějaké ulehčení, ale v nějakém ohledu jde výsledek proti tomuto argumentu. S volbami to nemá moc šanci něco udělat. Pokud by to mělo s něčím zahýbat, třeba že někomu připadnou dva nebo tři mandáty navíc, muselo by to být podstatně víc krajanů," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Proč kampaň ke korespondenční volbě nezafungovala? Byla ze strany státu dostatečná? A jak mají lidé, kteří chtějí korespondenční volbu využít, dál postupovat?

Dělníci kultury #20 Pavel Turek a Jan H. Vitvar diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: portrét kapely Bibione a její nové EP Paprikatraumbrötchen album Wishbone od Conana Graye knihu Michaela Špirita Filip Topol 99727 znaků včetně mezer (Revolver Revue) dokumentární film Mátého Körösiho Divas výstavu Alice Nikitinové, Hany Puchové a Jana Kostohryze Mám se zout? (Galerie MeetFactory) sedmdesáté výročí poslední Velké ceny Antonína VitvaraKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #23: Kampaň se blíží do finále, už i poslední opozdilci představují své programy a v politickém zákulisí se pomalu začíná mluvit o tom, kdo po volbách zasedne ve Strakově akademii. Podaří se současné vládě zázrak a obhájí své posty? Nebo se některá ze stran současné vládní koalice obětuje pro demokracii a složí vládu s hnutím ANO, se kterým si nyní nemohou přijít na jméno? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Vrchní soud v Praze měl do konce srpna lhůtu na to dopsat své rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, ve které čelí obžalobě šéf ANO Andrej Babiš a europoslankyně stejného hnutí Jana Nagyová. Seznam Zprávy ale ve středu přišly s informací, že odvolací soud už rozhodnutí dopsal a případ se tak vrací k Městskému soudu, který v minulosti oba již dvakrát zprostil obžaloby. Soudce Jan Šott se nicméně tentokrát bude muset řídit pokyny Vrchního soudu, podle jehož důkazů se Babiš i Nagyová dopustili dvou trestných činů, a to dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. „Téměř se nemůže stát, že by nebyli odsouzení. Musíme nechat nějaký prostor, ale je to velmi málo pravděpodobné. Jsme tak v situaci, že volby s největší pravděpodobností vyhraje a vládu bude sestavovat člověk, který bude odsouzený za spáchání trestného činu," říká ve Výtahu Respektu Erik Tabery, podle kterého rozsudek přijde nejspíš až po volbách, které připadají na první říjnový víkend. Co by to znamenalo pro Andreje Babiše coby možného předsedu vlády? Mohlo by jeho případné odsouzení ovlivnit voliče ANO? A je tu možnost, že by příští kabinet vedl někdo jiný z tohoto hnutí?

Jižní Evropa zažívá jednu z nejhorších sezon lesních požárů za poslední dvě dekády. Například Pyrenejský poloostrov požáry sužují už dva týdny. V případě Španělska jde hlavně o severozápad země, kdy ještě v úterý navečer hasiči evidovali na 40 ohnisek. Situaci řeší i centrální vláda v Madridu, která plánuje na zasažených místech vyhlásit stav mimořádné události civilní ochrany a v příštím měsíci předložit plán boje proti klimatickým změnám. „Zemřelo i několik lidí. Za 24 hodin tam shořela stejná plocha jako za celý loňský rok. Z dat EFFIS vyplývá, že jen ve Španělsku, napříč několika regiony, spálil oheň plochu čítající 400 tisíc hektarů. Jak píše agentura Reuters, to je jako by shořela celá Mallorca," říká ve Výtahu Respektu Štěpán Sedláček, který dodává, že extrémní požáry jsou také v Portugalsku. Jaká je tam situace? Jak se s požáry doposud vypořádávalo sousední Španělsko a jaký by mohl být budoucí plán boje s klimatickou změnou? A jak vlastně klimatologové hodnotí letošní léto v Česku?

Ženy XYZ #7: V končící Poslanecké sněmovně tvořily ženy čtvrtinu z celkových dvou stovek členů, což je dosavadní rekord dolní komory. Poslankyně z vládních i opozičních stran tam navíc nebyly do počtu, naopak - prosadily zásadní změny, přičemž se u toho dokázaly nadstandardně domluvit a předvedly, jak taky může vypadat politická kultura. Přesto některé z výrazných političek - Martina Ochodnická z TOP09 nebo lidovkyně Marie Jílková - už znovu nekandidují, mimo jiné proto, že v současné podobě není politická práce zvládnutelná s rodinným životem. Proč se nepodařilo změnit jednací řád Sněmovny? Jak vypadají kandidáty stran pro podzimní volby? A proč na mítíncích zdůrazňuje šéf hnutí ANO, že má právě jeho strana jako jediná na prvních místech kandidátek nejvíc žen, tedy sedm ze čtrnácti? V sedmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom redaktorky Clara Zanga a Silvie Lauder debatují se speciálním hostem, politickým redaktorem Respektu Františkem Trojanem. 

Čtení s Respektem s Janem Horníkem z ÚSTR o jeho knize Západ musí být zničen, kde vysvětluje teorie Alexandera Dugina, a o tom, jak se odrážejí v krocích Vladimira Putina a představě euroasijské civilizace. Ptal se Štěpán Sedláček.Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje o pozici respektovaného impéria, jemuž se vrátí přinejmenším část vlivu nad územím, které ovládal Sovětský svaz. Přímým důsledkem je destrukce, zabíjení a utrpení milionů lidí, které pokračuje na Ukrajině. Historických paralel, ideologií a politických teorií, o které může režim bývalého agenta KGB své plány opřít a nacházet v nich vyšší smysl a ospravedlnění, je víc. Patří k nim také dílo Alexandra Dugina a jeho myšlenka obnovy euroasijského impéria. Právě o Duginových - někdy vysmívaných, ale čím dál vlivnějších - představách a jejich nebezpečnosti mluvil Štěpán Sedláček s Janem Horníkem z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je autorem knihy Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize, kterou vydalo nakladatelství Argo. Na čem stojí Duginova čtvrtá politická teorie? Jakou roli připisuje jednotlivci a jak se vymezuje vůči liberalismu? Jak se aktuální geopolitická situace kolem ruské agrese na Ukrajině jeví z Duginova světonázoru. A jak se propisuje do politiky prezidenta Vladimira Putina? Nejen o tom uslyšíte v dalším Čtení s Respektem.

Protesty v Srbsku vypukly před asi devíti měsíci. Začalo to zřícením nově zrekonstruovaného přístřešku v Novém Sadu, při kterém přišlo o život 16 lidí. Podle kritiků za to může korupce při zadávání veřejných zakázek. Na některé demonstrace kvůli tomu přišly statisíce lidí, následně padla vláda. Přesto i po devíti měsících nyní protivládní protesty v Srbsku eskalují a čím dál častěji dochází ke střetu pro a protivládních demonstrantů i policie. Srbský prezident Aleksandar Vučič navíc prohlásil, že stát je plně odhodlán využít vše, co je k dispozici, aby obnovil pořádek. Uvedl, že to bude velmi odlišné od toho, co jsme doposud viděli. „Lidé, kteří se účastní protestů čekají, že dojde ještě k větší brutalitě ze strany policie, nebo se k ní přidají jiné ozbrojené složky. Asi to ale neznamená nic dobrého pro protestující a především občanskou společnost," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. O občanskou válku podle ní ale zatím nejde. Co přesně se v Srbsku v posledních týdnech děje? Co víme o provládních demonstrantech? A jak tamní dění pokrývají srbská média?

Ústřední postava v takzvané bitcoinové kauze, Tomáš Jiřikovský, dál zůstává ve vazbě. Do té ho v neděli poslal Městský soud v Brně. Podle žalobců je to kvůli obavám z útěku, maření objasňování skutečností a opakování trestné činnosti. Stalo se tak po čtvrtečním policejním zásahu u Jiřikovského doma v Břeclavi, ke kterému došlo za poměrně dramatických okolností, u nichž vyvstává otázka, zda skutečně nebylo možné Jiřikovského zatknout jinak. Jak ve Výtahu Respektu říká Martin Štorkán, z pohledu policie mohlo jít o taktiku: „Podle našich informací se policie snaží Tomáše Jiřikovského přesvědčit ke spolupráci. Monitorovali ho i když byl v zahraničí. Možná mu teď chtějí dát najevo, že to ne vždy půjde po dobrém." Jaké jsou další varianty důvodu teatrálního zátahu? Jak nyní k tzv. bitcoinové kauze přistupuje ministerstvo spravedlnosti? A kdy by mohl resort zveřejnit slibovanou časovou osu událostí?

Žádný jiný hudební styl se na polistopadové změny nenaladil tak dobře jako shoegaze. Ohlušující kytarové zkreslení příznačně doprovázelo čerstvě nabytou svobodu. Atmosféru unikátní doby a svébytné hudební scény zachycuje nová kniha Šeptej nahlas Miloše Hrocha. A právě s ním se bude Pavel Turek bavit o tom, jak vypadaly tehdejší první hudební kontakty Východu se Západem a také o tom, proč kapely jako Ecstasy of St. Theresa, Here nebo Sebastians nechtěly navazovat na nic z předrevolučního undergroundu, ale místo toho si vybudovaly svoji vlastní tradici.

V 19. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: šedesáté výročí koncertu The Beatles na newyorském Shea Stadium album Willoughby Tucker, I´ll Always Love You od Ethel Cain seriál Philippa De Scheppera Arkádie nominaci na Oscary dokumentu Kláry Tasovské a Libuše Jarcovjákové Ještě nejsem, kým chci být nominaci na studentského Oscara animovaného filmu Philippa Kastnera Vlček knihu Ulinky Rublack Atronom a čarodějnice. Boj Johannese Keplera o svoji matku (Argo) talk show Chi Chi na Gauči představení Ostinato souboru Akoreacro na festivalu Letní Letná výstavy Jízlivá něha Naděždy Plíškové (Galerie Lázně Liberec), Martina Mrkvy ...pomalu obracíš se v prach (Regionální muzeum a galerie v Jičíně) a Karolíny Netolické Vlnění (Nová síň) film Teda Kotcheffa Rambo: První krevKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #22: Prázdniny se překlopily do poslední čtvrtiny a blíží se ostrá fáze kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Šéf ANO Andrej Babiš neúnavně objíždí sever Moravy a premiér Petr Fiala z ODS odjel na dovolenou. Jaký je to signál pro voliče? Má Spolu ještě šanci? A jak si vedou další reprezentanti trojkoalice? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Se Zdeňkem Helem, který zkoumá virus HIV na americké univerzitě, o prvním půlroce amerického ministra zdravotnictví a odklonu od vědy ke konspiračním teoriím a ideologii, který ohrožuje zdraví lidí po celém světě.Amerika má už půl roku ve vládě nového ministra, který pod heslem MAHA slibuje, že jí učiní znovu zdravou. Jakou medicínu USA předepisuje ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy a jak se některé jeho kroky podepisují mimo jiné na očkování, boji proti AIDS a lékařském výzkumu v USA. Je Kennedy dezinformátor a jaké skutečné problémy pojmenoval? V čem se ohledně mRNA vakcín mýlí? Jak to vypadá s vakcínami proti HIV? A co vědci a lékaři podnikají, aby omezili dopad některých kontroverzních kroků Trumpovy vlády? V rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem odpovídá imunolog Zděnek Hel, který působí jako profesor na University of Alabama at Birmingham ve Spojených státech, kde se specializuje na virus HIV.

Do schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem zbývá jediný den. Konat se má v půl desáté večer středoevropského času, a to na Aljašce. Právě toto místo přitom nahrává ruské propagandě, upozorňuje ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Vybrali ho zřejmě Američané, ale je otázkou proč. Ruská propaganda okamžitě začala tvrdit, že to je historicky ruské území a že se schůzka bude konat na jejich půdě. V tom jim pomohlo i to, že se Donald Trump dvakrát přeřekl a prohlásil, že pojede do Ruska. Z toho si propaganda udělala další materiál." V čem je Aljaška pro páteční summit strategická? Co vlastně od jednání Trumpa s Putinem čekat? A proč se setkávají bez ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského?

Když vláda Petra Fialy z ODS před čtyřmi lety zveřejnila programové prohlášení, na Občanské demokraty poměrně překvapivě slibovala mimo jiné vyhlášení Národního parku Soutok, CHKO Krušné hory, a taky Národní park Křivoklátsko. Zatímco soutok Soutok byl vyhlášen začátkem července a druhé jmenované vznikne do příštího roku, vyhlášení NP Křivoklátsko do konce volebního období s největší pravděpodobností nevyjde. Snahy vyhovět odborníkům a ochranářům přírody přitom nepodkopává jen opozice, ale také poslanci z ODS, říká ve Výtahu Respektu Marek Švehla: „Strana má dlouholetou tradici nesouhlasu s přísnou ochranou přírody. Hodně se to projevuje na Šumavě, kde lokální skupiny členů ODS mají své obchodní zájmy a snaží se, aby zákon neobsahoval usnesení, že ochrana přírody má přednost před soukromými zájmy. Docházelo třeba k tomu, že lidé z ODS z jižních Čech organizovali cesty odpůrců národního parku ze Šumavy do Křivoklátska, aby jim tam vykládali, jak je život v NP hrozný. Ta koalice si za to může sama," uzavírá. Čím je Křivoklátsko tak unikátní? Co by zřízení národního parku znamenalo pro okolní obyvatele a chalupáře? A jak je na tom Česko s národními parky ve srovnání se sousedními státy?

Ženy XYZ #6: Anketa Sexistické prasátečko, kterou organizace Nesehnutí proměnila tuzemský pohled na reklamu, sice skončila už v roce 2018, kandidátů na anticenu by bylo stále dost. Sexistická reklama, v níž je ženské tělo redukováno na propagační předmět, už v mainstreamu není téměř k vidění. Zároveň na ni stále sázejí nejrůznější řemeslníci či dodavatelé autodílů, ale i velký obchodní dům či druholigový fotbalový klub. Pořád ale platí, že bez odpovídajícího kontextu je podobná propagace na štíru se zákonem o reklamě. O příkladech sexistické reklamy z poslední doby i o tom, o čem vypovídá povyk kolem reklamy na džíny s herečkou Sydney Sweeney v hlavní roli debatovaly v šestém díle svého podcastu redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Rozhodnutí uznat palestinský stát nedávno oznámily například Francie nebo Kanada, ke kterým se tento týden přidala také Austrálie s tím, že Británie či Nový Zéland stejný krok zvažují. „Často je to forma politického tlaku. Řada států k tomu dává podmínku, že se má zlepšit humanitární situace v Pásmu Gazy, že má Izrael dosáhnout příměří, omezit ofenzivu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Podle mezinárodního práva je k tomu, aby byl nějaký stát uznaný, potřeba nějaké jasné teritorium, populace, která tam žije a vláda, která území kontroluje a může jednat s ostatními. Řada států chce uznat Palestinu dokud vůbec je co uznat, protože situace v Gaze se dál zhoršuje, je téměř srovnaná se zemí a Izrael otevřeně mluví o tom, že zvažuje úplnou anexi. A zároveň současná izraelská vláda rozšiřuje osady na Západním břehu Jordánu. Je to i symbolické gesto," dodává. Například Izrael ale krok států kritizuje s tím, že nahrává teroristickému hnutí Hamás. Jak konkrétně? Jaké jsou protiargumenty k tomu, aby vznikl palestinský stát? Jak se orientovat v dění, když se strany vzájemně obviňují ze lží? A jak to je s přístupem novinářů do Pásma Gazy?

Členové České filmové a televizní akademie vybrali, že do boje o americké Oscary ČR vyšle dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, který je o fotografce Libuši Jarcovjákové. „Když jsem to viděla poprvé, byl to jeden z největších zážitků na Karlovarském festivalu za tu dobu, co tam jezdím," říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová. „Bylo to obrovské překvapení tou formální stránkou, která je na hraně geniality. Je to naprosto přesvědčivé. A ještě to ukazuje tu druhou rovinu, tu krásu a specifičnost jejích fotek. A další, co mě zaujalo, je to neuvěřitelné stávání se. Příběh o silné ženské, která si prošla obrovskýma kotrmelcema, o vytrvalosti a o silné osobnosti, která pořád jde. Nebojí se dělat kroky do neznáma, pokaždé s nějakým odhodláním. A dostala se nakonec tam, kam se dostala, ale mám pocit, že ještě není, kým chce být," dodává. Jaké má dokument šance na Oscarech? Podle čeho akademici snímky vybírají? A proč je skupina režisérů kritizovala za způsob výběru?

V podcastu Redakční kuchyňka tentokrát vystupuje filmová kritička Jindřiška Bláhová. S šéfredaktorem Erikem Taberym si povídá mimo jiné o kouzlu Arnolda Schwarzeneggera, objevování nových talentů či potřebné aroganci mladí.

S Irynou Zahladko, Annou Banytiuk a Ruslanem Vysokikh o ukrajinské umělecké tvorbě ve stínu války. Debatu na LFŠ Uherské Hradiště moderoval Ondřej Kundra.Jedním z častých cílů ruských útoků na Ukrajině jsou kulturní instituce, stejně jako představitelé živé kultury. Rusové vědí, že když vyhladí ukrajinskou kulturu, zbaví ukrajinský národ jeho duše. Jaké je to dnes tvořit na Ukrajině a jaké je to tvořit mimo ni? Část ukrajinských umělců našla azyl v Česku, jaká díla tady vznikají, co se tu točí a nakolik to reflektuje válku?

Dělníci kultury #18 Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - výstavu Views 2.0 (The Chemistry Gallery, Praha) - koncert Načevy- knihy Vládci jídla od Stefana Libertiho a Monika od Daniela Clowese - fenomén slovenského punk rapu: Fvck_kvlt, Berlin Manson, Dušan Vlk- filmy Barb Wire (1996), Bláznivá střela (2025), Papírový měsíc (Peter Bogdanovich, 1973), Poslední filmové představení (Peter Bogdanovich, 1971), Amélie z Montmartru (2001).- album Archives Vol. 2. Music To Films By František Vláčil, 2025- audioknihu Pavel Juráček, Deník (1959–1974) - seriály Pobřežní hlídka (1989 - 2001) a Pam a Tommy (2022)- podcast You Must Remember This (2014-2025)  Amélie z Montmartru  Doporučujeme také článek: Nová Pamela: Sexsymbol devadesátek zkouší přepsat svůj příběh

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Vládneme, nerušit #21: Do voleb zbývají necelé dva měsíce a vše nasvědčuje tomu, že v nich zvítězí hnutí ANO. Může se ještě stát něco, co by tento předpoklad zvrátilo? Komu pomůže mladá generace a komu pomůžou nerozhodnutí voliči? Na to ve speciální 21. epizodě podcastu Vládneme, nerušit odpovídají političtí analytici výzkumných agentur Pavel Ranocha (Kantar), Martin Kratochvíl (STEM) a Tereza Friedrichová (NMS Market research). Moderuje František Trojan.

Internetová služba Booking.com, která zprostředkovává rezervace ubytování, čelí další kontroverzi. Konkrétně hromadné žalobě, ke které se přidalo víc než deset tisíc evropských hotelů, a to včetně těch českých. Požadují odškodné za cenová omezení mezi lety 2004 až 2024, ke kterých se při využívání služby musely zavázat. Mají ale na peníze nárok, když na podmínky přistoupili dobrovolně? Jakým dalším žalobám Booking.com čelí? A může to službě, která je na trhu dominantní, poškodit reputaci? I o tom ve čtvrtečním Výtahu Respektu mluví Clara Zanga.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #55 s dokumentaristou Robinem Kvapilem o jeho snímku Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří lidí z české dezinformační scény na Ukrajinu."Zapomněli jsme, jaká brutalita se děje den a půl cesty autem od nás," říká režisér Robin Kvapil, který dopravil na Ukrajinu tři vybrané lidi z Česka popírající ruskou agresi a vzal je k masovým hrobům, na místa, kam dopadají bomby i za lidmi postiženými válečnými hrůzami včetně zraněných veteránů. Výsledný film o jejich společné cestě nese název Velký vlastenecký výlet a má premiéru 21. srpna. "Dostali kompletní informačně emoční balíček," říká v souvislosti s protagonisty svého snímku. Co si dokumentarista ve společnosti lidí z české dezinformační sféry na Ukrajině uvědomil a co si od této cesty sliboval? Má podobný dokument sílu změnit něčí názor? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

Ženy XYZ #5: Světové ekonomické fórum vydalo další Global Gender Gap Report, tedy žebříček, který na základě dat ve čtyřech kategoriích porovnává 148 zemí světa podle toho, jak se jim daří narovnávat rozdíly mezi muži a ženami. Česko z podobných analýz obvykle nevychází jako premiant, ale že bychom byli třetí od konce v Evropě a na globální úrovni za Etiopií či Ázerbajdžánem? Jakou metodikou se žebříček sestavuje a je vůbec možné na základě omezeného počtu ukazatelů realisticky posoudit situaci v té které zemi? Výsledky reportu probírají pátém díle feministického podcastu redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Do sněmovních voleb zbývají méně než dva měsíce a zdá se, že horkým tématem kampaně bude klimatická politika. Konkrétně emisní povolenky, které by se od roku 2027 měly rozšířit i na domácnosti. Na jejich schvalování se od roku 2019 podílela jak předchozí vláda Andreje Babiše z hnutí ANO, tak také současný kabinet Petra Fialy z ODS. Obě vlády se přitom nyní od emisních povolenek distancují. Filip Zelenka navíc ve Výtahu Respektu zdůrazňuje, že politici a političky nedostatečně vysvětlují význam emisních povolenek i to, jak by to s nimi mělo být v praxi: „Ohledně veškerých klimatických politik je ta komunikace příšerná jako u žádného jiného tématu. Z toho, co politici říkali posledních šest let, to pro nikoho nemohlo být pochopitelné. A není to o jedné straně, která by to dělala špatně, týká se to všech." Co přesně jsou tedy emisní povolenky? Jak konkrétně by se od roku 2027 měly dotknout domácností? A dostanou ty nízkopříjmové nějakou podporu od státu?

S režisérem Lukášem Hanulákem, kritičkou Táňou Zabloudilovou, kreativní producentkou Kateřinou Ondřejkovou a novinářem Ondřejem Kundrou o ztvárnění politiky v seriálech. Moderuje Jindřiška Bláhová. Je tuzemská politika „měkká“ a provinční na dynamický žánr politického thrilleru a nabízí spíš náměty na komedie? Nebo minisérie Moloch, Bez vědomí, Rédl či vznikající Naši lidé ukazují, že i tady se mu může dařit? Jaká politická témata se tu nabízejí, jak pracovat se skutečností nebo napsat důvěryhodné hrdiny? A jak vůbec vypadá dobrý seriál o politice? Debata Jindřišky Bláhové s režisérem Lukášem Hanulákem, kritičkou Táňou Zabloudilovou, kreativní producentkou Kateřinou Ondřejkovou a novinářem Ondřejem Kundrou.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Ruska Dmitrij Medveděv koncem minulého týdne uvedl, že americký prezident Donald Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta, přičemž každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA. Šéf Bílého domu následně na sociální síti Truth Social oznámil, že v reakci na Medveděvovo provokativní prohlášení nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek. „Podle bezpečnostních analytiků jde o výraznou slovní eskalaci ze strany Trumpa vůči Rusku, není to ale nutně vojenská eskalace. Spojené státy měly už dřív možnost zasáhnout Rusko jadernými zbraněmi, jde tedy spíš o symbolické gesto," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Přesto, čeho by byly americké jaderné ponorky schopné? Mohl by mít Trumpův krok vliv na ruského prezidenta Vladimira Putina a lhůtu, kterou mu dal šéf Bílého domu k ukončení války na Ukrajině? A jaký dopad mohou mít Medveděvovy výroky?

V podcastu Redakční kuchyňka pokračuje rozhovor s Jaroslavem Spurným, který tentokrát vzpomíná na první roky svobodného Československa, začátky investigativní novinařiny a popisuje, jaké to je potkávat kolegy a kolegyně, kteří jsou téměř o půl století mladší.

Bonusová epizoda Vládneme, nerušit s debatou na LFŠ Uherské Hradiště.Debata s politickými reportéry Respektu, autory podcastu Vládneme, nerušit. Jakou šanci má dnes mladá generace vstupovat do veřejného prostoru? A skrze jaké prostředky? Je dnes jednodušší prosadit své názory a postoje, nebo je to naopak?