Týdeník Respekt • Podcasty

S Irynou Zahladko, Annou Banytiuk a Ruslanem Vysokikh o ukrajinské umělecké tvorbě ve stínu války. Debatu na LFŠ Uherské Hradiště moderoval Ondřej Kundra.Jedním z častých cílů ruských útoků na Ukrajině jsou kulturní instituce, stejně jako představitelé živé kultury. Rusové vědí, že když vyhladí ukrajinskou kulturu, zbaví ukrajinský národ jeho duše. Jaké je to dnes tvořit na Ukrajině a jaké je to tvořit mimo ni? Část ukrajinských umělců našla azyl v Česku, jaká díla tady vznikají, co se tu točí a nakolik to reflektuje válku?

Dělníci kultury #18 Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - výstavu Views 2.0 (The Chemistry Gallery, Praha) - koncert Načevy- knihy Vládci jídla od Stefana Libertiho a Monika od Daniela Clowese - fenomén slovenského punk rapu: Fvck_kvlt, Berlin Manson, Dušan Vlk- filmy Barb Wire (1996), Bláznivá střela (2025), Papírový měsíc (Peter Bogdanovich, 1973), Poslední filmové představení (Peter Bogdanovich, 1971), Amélie z Montmartru (2001).- album Archives Vol. 2. Music To Films By František Vláčil, 2025- audioknihu Pavel Juráček, Deník (1959–1974) - seriály Pobřežní hlídka (1989 - 2001) a Pam a Tommy (2022)- podcast You Must Remember This (2014-2025)  Amélie z Montmartru  Doporučujeme také článek: Nová Pamela: Sexsymbol devadesátek zkouší přepsat svůj příběh

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Vládneme, nerušit #21: Do voleb zbývají necelé dva měsíce a vše nasvědčuje tomu, že v nich zvítězí hnutí ANO. Může se ještě stát něco, co by tento předpoklad zvrátilo? Komu pomůže mladá generace a komu pomůžou nerozhodnutí voliči? Na to ve speciální 21. epizodě podcastu Vládneme, nerušit odpovídají političtí analytici výzkumných agentur Pavel Ranocha (Kantar), Martin Kratochvíl (STEM) a Tereza Friedrichová (NMS Market research). Moderuje František Trojan.

Internetová služba Booking.com, která zprostředkovává rezervace ubytování, čelí další kontroverzi. Konkrétně hromadné žalobě, ke které se přidalo víc než deset tisíc evropských hotelů, a to včetně těch českých. Požadují odškodné za cenová omezení mezi lety 2004 až 2024, ke kterých se při využívání služby musely zavázat. Mají ale na peníze nárok, když na podmínky přistoupili dobrovolně? Jakým dalším žalobám Booking.com čelí? A může to službě, která je na trhu dominantní, poškodit reputaci? I o tom ve čtvrtečním Výtahu Respektu mluví Clara Zanga.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #55 s dokumentaristou Robinem Kvapilem o jeho snímku Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří lidí z české dezinformační scény na Ukrajinu."Zapomněli jsme, jaká brutalita se děje den a půl cesty autem od nás," říká režisér Robin Kvapil, který dopravil na Ukrajinu tři vybrané lidi z Česka popírající ruskou agresi a vzal je k masovým hrobům, na místa, kam dopadají bomby i za lidmi postiženými válečnými hrůzami včetně zraněných veteránů. Výsledný film o jejich společné cestě nese název Velký vlastenecký výlet a má premiéru 21. srpna. "Dostali kompletní informačně emoční balíček," říká v souvislosti s protagonisty svého snímku. Co si dokumentarista ve společnosti lidí z české dezinformační sféry na Ukrajině uvědomil a co si od této cesty sliboval? Má podobný dokument sílu změnit něčí názor? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

Ženy XYZ #5: Světové ekonomické fórum vydalo další Global Gender Gap Report, tedy žebříček, který na základě dat ve čtyřech kategoriích porovnává 148 zemí světa podle toho, jak se jim daří narovnávat rozdíly mezi muži a ženami. Česko z podobných analýz obvykle nevychází jako premiant, ale že bychom byli třetí od konce v Evropě a na globální úrovni za Etiopií či Ázerbajdžánem? Jakou metodikou se žebříček sestavuje a je vůbec možné na základě omezeného počtu ukazatelů realisticky posoudit situaci v té které zemi? Výsledky reportu probírají pátém díle feministického podcastu redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Do sněmovních voleb zbývají méně než dva měsíce a zdá se, že horkým tématem kampaně bude klimatická politika. Konkrétně emisní povolenky, které by se od roku 2027 měly rozšířit i na domácnosti. Na jejich schvalování se od roku 2019 podílela jak předchozí vláda Andreje Babiše z hnutí ANO, tak také současný kabinet Petra Fialy z ODS. Obě vlády se přitom nyní od emisních povolenek distancují. Filip Zelenka navíc ve Výtahu Respektu zdůrazňuje, že politici a političky nedostatečně vysvětlují význam emisních povolenek i to, jak by to s nimi mělo být v praxi: „Ohledně veškerých klimatických politik je ta komunikace příšerná jako u žádného jiného tématu. Z toho, co politici říkali posledních šest let, to pro nikoho nemohlo být pochopitelné. A není to o jedné straně, která by to dělala špatně, týká se to všech." Co přesně jsou tedy emisní povolenky? Jak konkrétně by se od roku 2027 měly dotknout domácností? A dostanou ty nízkopříjmové nějakou podporu od státu?

S režisérem Lukášem Hanulákem, kritičkou Táňou Zabloudilovou, kreativní producentkou Kateřinou Ondřejkovou a novinářem Ondřejem Kundrou o ztvárnění politiky v seriálech. Moderuje Jindřiška Bláhová. Je tuzemská politika „měkká“ a provinční na dynamický žánr politického thrilleru a nabízí spíš náměty na komedie? Nebo minisérie Moloch, Bez vědomí, Rédl či vznikající Naši lidé ukazují, že i tady se mu může dařit? Jaká politická témata se tu nabízejí, jak pracovat se skutečností nebo napsat důvěryhodné hrdiny? A jak vůbec vypadá dobrý seriál o politice? Debata Jindřišky Bláhové s režisérem Lukášem Hanulákem, kritičkou Táňou Zabloudilovou, kreativní producentkou Kateřinou Ondřejkovou a novinářem Ondřejem Kundrou.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Ruska Dmitrij Medveděv koncem minulého týdne uvedl, že americký prezident Donald Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta, přičemž každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA. Šéf Bílého domu následně na sociální síti Truth Social oznámil, že v reakci na Medveděvovo provokativní prohlášení nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek. „Podle bezpečnostních analytiků jde o výraznou slovní eskalaci ze strany Trumpa vůči Rusku, není to ale nutně vojenská eskalace. Spojené státy měly už dřív možnost zasáhnout Rusko jadernými zbraněmi, jde tedy spíš o symbolické gesto," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Přesto, čeho by byly americké jaderné ponorky schopné? Mohl by mít Trumpův krok vliv na ruského prezidenta Vladimira Putina a lhůtu, kterou mu dal šéf Bílého domu k ukončení války na Ukrajině? A jaký dopad mohou mít Medveděvovy výroky?

V podcastu Redakční kuchyňka pokračuje rozhovor s Jaroslavem Spurným, který tentokrát vzpomíná na první roky svobodného Československa, začátky investigativní novinařiny a popisuje, jaké to je potkávat kolegy a kolegyně, kteří jsou téměř o půl století mladší.

Bonusová epizoda Vládneme, nerušit s debatou na LFŠ Uherské Hradiště.Debata s politickými reportéry Respektu, autory podcastu Vládneme, nerušit. Jakou šanci má dnes mladá generace vstupovat do veřejného prostoru? A skrze jaké prostředky? Je dnes jednodušší prosadit své názory a postoje, nebo je to naopak?

S filmaři Peterem Bebjakem a Rudolfem Biermannem o aktuální situaci v jejich zemi, kde se vláda snaží zlikvidovat občanskou společnost debatuje Jan. H. Vitvar na LFŠ Uherské Hradiště.Jak se daří slovenským umělcům a umělkyním vzdorovat autoritářské vládě symbolizované ministryní kultury Martinou Šimkovičovou? A může se něco podobného stát i u nás po volbách?

Dělníci kultury #17 z LFŠ v Uherském Hradišti o tom, co v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo Jana H. Vitvara, Pavla Turka, Jindřišku Bláhovou.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a osvé aktuální práci. Tentokrát došlo v živém vysílání na LFŠ vUherském Hradišti na:změny v kulturní sekci deníku The New York Timesseriály The Puppet Show a Star Trek: Podivné nové světydesku Gianta Clawa Decadent Stress Chamberkoncert Mata213 na LFŠknihy Constance Debré Love Me Tender (Tranzit) a H. Lenoir Felikracie (Baobab)filmy Ondřeje Provazníka Sbormistr, Dužana Duonga Letní škola, 2001, Petra Kotka Kdy, když ne teď a Anny Cazanave Cambet Love me TenderKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Andrej Babiš pilně objíždí severní Moravu a absolvuje několik mítinků denně. V jaké je expremiér formě? Kdo na něj chodí? A jaká s lidmi řeší témata? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #20 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan a Martin Štorkán.

Čtení s Repesktem: Rozhovor se švédským filosofem a transhumanistou o možných dopadech nástupu obecné umělé inteligence a superinteligence, smyslu života i možnosti, že všichni žijeme v nějakém matrixu i jeho nejnovější knize Deep Utopia: Life and Meaning in a Solved World (Hluboká utopie: Život a smysl v vyřešeném světě) Moderuje Štěpán Sedláček.Přepis rozhovoru si můžete přečíst zde: Nick Bostrom: Čeká nás krok do neznáma. AI může změnit skoro vše, co znamená být člověkem

Americká společnost Gilead Sciences, ve které je viceprezidentem český virolog a biochemik Tomáš Cihlář, před časem představila novou injekci na prevenci viru HIV. Slibuje účinnost vyšší než 99%, přičemž hlavní výhodou oproti dosavadním způsobům prevence je to, že její podání stačí jednou za šest měsíců. Lék už prošel Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a ke schválení ho na konci července doporučila i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Co ještě musí následovat, aby se injekce dostala k pacientům? Na jakém principu funguje? A co by mohla znamenat pro celosvětový boj s virem HIV, kterým je podle odhadů nakažených více než 40 milionů lidí? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Martin Uhlíř.

Česko se zařadilo mezi pár zemí napříč světem, které zlegalizovaly léčebné využití psilocybinu. Psychoaktivní látky přítomné například v lysohlávkách. Výzkum jeho účinků započal už před desítkami let, následně byl ale v rámci takzvané protidrogové války omezen a psilocybin zařazen na seznam zakázaných látek. Až po roku 2000 vědci a vědkyně znovu začali zkoumat jeho potenciál, přičemž data ukazují, že pomáhá u pacientů třeba s depresí, traumaty, OCD nebo poruchami příjmu potravy. V České republice byl psilocybin doteď mimo výzkum zakázán. Trestní novela, která umožňuje jeho využití ve zdravotnictví, už ale prošla celým legislativním procesem a má vejít v platnost v lednu příštího roku. Podle terapeutky Jany Tylš Adámkové z pražské psychedelické kliniky Psyon, která je členkou České psychedelické společnosti, a psychiatra, psychoterapeura a neurovědce Filipa Tylše, který je zakládajícím členem CZEPS a Psyonu, kdy působí také v NÚDZ a na 3. LF UK, je ale od zlegalizování psilocybinu k jeho bezpečnému využití v psychoterapii, kde by mohl pomáhat pacientům a pacientkám s duševními obtížemi, ještě dlouhá cesta. Je na to systém připravený? Jak překvapivé bylo schválení novely? A je vůbec v Česku dost odborníků, kteří by psilocybin mohli podávat? Moderuje Zuzana Machálková.

Obvodní soud pro Prahu 9 opět posunul projednávání kauzy Dozimetr. Projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku, ve kterém figuruje například zlínský podnikatel Michal Redl nebo bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, v té době z hnutí STAN, by tak mělo začít ve druhé polovině září, tedy jen zhruba dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny. Už teď je tak jisté, že kauza Dozimetr bude jedním z předvolebních témat, a to zejména ze strany opozice, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Není žádný důkaz, že by se na těch korupčních zakázkách jakkoliv podílel šéf Starostů Vít Rakušan. Ale když Andrej Babiš z ANO po milionté řekne, že Vít Rakušan je zkorumpovaný a doloží, že se toho případu účastnil důležitý představitel pražských Starostů, tak pak spousta lidí, když to zaregistruje klidně jen formou titulku, se dál nezabývá větším detailem. Odnesou si z toho, že je Vít Rakušan zkorumpovaný." Proč vůbec soud projednávání Dozimetru odložil? V jaké fázi projednávání kauzy momentálně je? A jak dlouho by se případ ještě mohl táhnout?

Ženy XYZ #4: Přátelství mezi mužem a ženou neexistuje, vždycky ho zkomplikuje sexuální přitažlivost. Jak popsal The Economist, nejenže toto tvrzení není tak docela pravda, ale navíc ve společnostech, kde se ženy i muži mohou už od dětství přátelit a poznávat, slábnou genderové stereotypy a sexismus. Redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga debatovaly ve čtvrtém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom, jestli je přátelství dobrým základem pro partnerství, jak mohou z kamarádství se ženami profitovat muži a proč by společnosti prospělo, kdyby školáci a školačky měli společné hodiny tělocviku.

Ruské útoky na Ukrajinu si v noci na úterý vyžádaly minimálně dvacet obětí a desítky zraněných, informovaly o tom ukrajinské úřady. Stalo se tak jen den poté, co americký prezident Donald Trump při setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku oznámil, že padesátidenní lhůtu, kterou dal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, zkrátí na deset až dvanáct dní. Co by pak následovalo? Co výrok šéfa Bílého domu znamená pro Ukrajinu a pro Rusko? Jaká je momentálně situace na frontě a otřásly ukrajinskou vládou nějak nedávné události, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal, a následně zase odvolal zákon oslabující nezávislost některých protikorupčních organizací? I na to ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu odpovídá Tomáš Brolík.

S Hanou Müllerovou o novém pohledu na povinnosti a odpovědnost zemí za boj se změnou klimatu ve světle přelomových závěrů Mezinárodního soudního dvora.Státy se na světových konferencích OSN každoročně shodnou, že je třeba chránit klima a zastavit postupující zahřívání planety. Emise skleníkových plynů ovšem zatím celosvětově stále rostou - a spolu s tím i globální teplota. Mnohé sílící dopady ovšem nejsou po světě rovnoměrně rozložené a často více ohrožují chudší a rozvíjející se státy. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu 23. července vydal přelomové stanovisko, v němž vyjasnil, jak se to má s klimatickými závazky zemí z pohledu mezinárodního práva a jaké právní důsledky můžou nést země, které působí škody klimatickému systému. Jaký dopad to může mít na klimatickou politiku i související soudní procesy, přibližuje Hana Müllerová, které vede Centrum pro klimatické právo a udržitelnost v Ústavu státu a práva AV ČR, v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem. Mimo jiné uslyšíte, jak jednomyslné rozhodnutí soudního orgánu OSN mění pohled na dobrovolnost klimatických závazků, a proč mají v kontextu mezinárodního práva státy povinnost chránit klima, i pokud nejsou podepsané pod Pařížskou dohodou jako například Spojené státy. V neposlední řadě se dozvíte, jak nové stanovisko může podnítit žaloby států a otevřít cestu ke klimatickým reparacích, ale uslyšíte také o přímé souvislosti s českou klimatickou žalobou, kterou právě vyhodnocuje Ústavní soud.

Po vnitřním i mezinárodním tlaku izraelská armáda o víkendu oznámila, že kvůli katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde čím dál více lidí čelí hladu a přibývá kvůli němu obětí, každý den pozastaví ve třech oblastech boje a umožní intenzivnější přísun pomoci. Jen v neděli podle Izraele OSN a další mezinárodní organizace vyzvedly a distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů, přičemž pomoc má být dopravena i letecky. „Šéf palestinské uprchlické agentury OSN UNRWA ale upozorňuje, že shazování pomoci je drahé, neefektivní a může dokonce někomu ublížit nebo ho zabít," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Proto poprosil Izrael, aby dodávky přicházely hlavně pomocí kamionů, které čekají na hranicích. Agentury OSN tvrdí, že Gaza potřebuje každý den 500 až 600 nákladních vozů s humanitární pomocí. Aby měl každý hladovějící člověk jen jedno jídlo, musely by to být navíc ještě i stovky letadel," shrnuje ve zpravodajském podcastu vážnost situace. Na tu nyní upozornil i americký prezident Donald Trump, který ji označil za šílenou. Mohlo by to přimět izraelskou vládu ke zvýšení pomoci? Jak k situaci Palestinců a Palestinek přistupují další státy? A jaký vliv by mohla mít probíhající dvoudenní konference OSN v New Yorku, kterou spoluorganizuje Francie, jejímž tématem je právě dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu?

Dalším hostem podcastu Redakční kuchyňka je jeden za zakladatelů Respektu, investigativní reportér, někdejší signatář Charty 77 Jaroslav Spurný. V prvním díle podcastu si s ním Erik Tabery povídá o jeho vzpouře na střední škole, rozhodnutí být svobodným člověkem v nesvobodné době, šíření samizdatu a porevolučním zakládání Respektu. 

V 16. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí Ozzyho Osbourna dokument Sally Rose Griffiths Totální provar: American Apparel seriály Willa Smitha Slow Horses, Leny Dunham Trochu moc a Leny Dunham Girls katalog výstavy National Portrait Gallery v Londýně The Face: Culture Shift audio výběr ČRo z knihy Carla Gustava Junga Vzpomínky, sny, myšlenky výstavy Update (Bold Gallery), Kateřina Ondrušková: Fialová voní nejvíc (Trafo Gallery) a Kashinath Chawan: Živé vize z prachu ulice (Galerie Art Brut Praha) knihu Umberta Eca Baudolino (Argo) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Prezident - toho času v půlce mandátu - nedávno navštívil Německo, teď je v Japonsku. Česko reprezentuje odhodlaně. Blíží se ale parlamentní volby a po nich bude muset Petr Pavel zvládnout vyjednávání o příští vládě. Bude to pro něj asi nejtěžší zkouška z domácí politiky. Dá se na nějakých příkladech ukázat, jak by se k ní mohl postavit? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #19 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Americká krása #64 o nesplněných slibech, konspiracích, odvádění pozornosti i výbušném potenciálu spojených s případem amerického sexuálního predátora, finančníka a někdejšího přítele Donalda Trumpa Američtí zákonodárci mají volno. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Mike Johnson ho zahájil o den dřív. Zabránil snaze demokratů schválit s podporou některých republikánů požadavek, aby ministerstvo spravedlnosti a FBI zveřejnily všechny vládní dokumenty týkající se Jeffreyho Epsteina. Trump už opakovaně prokázal, že dokáže přesouvat veřejné ohnisko pozornosti, jak se mu zlíbí. Jeho podporovatelé z hnutí MAGA zkousnou kde jakou absurdní otočku nebo protimluv. Ale teď to vypadá, že poprvé narazil, když se pokusil zamést pod koberec svůj slib, že zveřejní informace spojené s kauzou jeho někdejšího přítele, amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sériového obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního vykořisťování a v roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení. Prezident se už několik týdnů snaží odvést od tématu různými způsoby pozornost. Proč právě tento případ spjatý s konspiračními teoriemi štěpí americké republikány? A čeho se může prezident obávat? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Výbor světového dědictví UNESCO se tento měsíc vyjádřil k otázce, kterou Praha řeší dlouhé roky. A to co bude dál se železničním mostem na Výtoni, který je v tak špatném stavu, že jsou v podstatě jen dvě možnosti. Buď most přesunout a vybudovat tam nový, jak prosazuje třeba Správa železnic, anebo památku zrekonstruovat, což doporučuje jak Národní památkový ústav nebo Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel, tak právě i UNESCO. „Odborníci navštívili Prahu v prosinci a nyní zveřejnili tu zprávu. Experti na památkovou péči říkají, že jazyk UNESCA je poměrně ostrý na to, jak diplomaticky se běžně vyjadřují. Bez jakýchkoliv okolků doporučují rekonstrukci mostu s tím, že je proveditelná i technicky. Ostře se vyjadřují i k veřejnému prostoru pod viaduktem na Výtoni, je podle nich zanedbaný. Je přitom důležitý pro památkovou hodnotu celého centra Prahy, které je v UNESCO, o což mimochodem usilovalo samo Česko," vysvětluje ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Jaké jsou argumenty pro a proti rekonstrukci železničního mostu na Výtoni? Čím je vlastně tak významný? A hrozí nám vyškrtnutí ze seznamu UNESCO?

Princ temnoty, jeden ze zakladatelů legendární britské kapely Black Sabbath a člověk s tak pestrým a kontroverzním životem, že se jednou nechal slyšet, že by ho nikdo nedokázal popsat ani v případě, že by byl nejlepším spisovatelem na světě. V týdnu rodina Ozzyho Osbourna oznámila, že v šestasedmdesáti letech zemřel. Stalo se tak zhruba dva týdny po jeho posledním koncertu, který se uskutečnil v jeho rodném Birminghamu, a kde se kapela Black Sabbath dala dohromady. A také na beznadějně vyprodaném koncertu, na který přišlo čtyřicet tisíc lidí a další milion ho sledoval online, vystoupila. V podcastu Výtah Respektu Pavel Turek shrnuje, jak se Ozzy Osbourne k hudbě dostal, v čem pro něj bylo zásadní setkání s jeho ženou a manažerkou Sharon, ale také co za sebou nejen ve světě hudby nechává.

Už u malých miminek se projevuje nebezpečný stereotyp: pláč malých chlapců považují lidé napříč gendery za závažnější, než ten dívčí. Když pak dospělá ženy přijde do gynekologické ordinace a stěžuje si na bolest nebo jiné nepohodlí, nezřídka se setká s odpovědí, že je to normální nebo že se jedná o psychosomatický problém. Redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga debatovaly ve třetím díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom, proč k největšímu znevažování dochází právě na gynekologii, jak to souvisí s lékařskými studiemi a farmaceutickým průmyslem nebo zda je možné se bránit proti nelegálním poplatkům za preventivní gynekologická vyšetření. 

Vyšetřování loňských výhružek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku pokračuje. Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust zkraje týdne informoval o zadržení člověka, který je z vyhrožování podezřelý, přičemž jde o případ, na kterém spolupracovala česká, slovenská, lotyšská a ukrajinská policie. Vyjádření úřadu přišlo až několik dní poté, co o věci na sociálních sítích informovali slovenští policisté, kteří tak nejenže ohrozili bezpečnost svých kolegů z Česka, ale také tím porušili žádost státního zástupce Pavla Zemana, který má případ na starosti. Jak nicméně ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, i po útocích slovenských politiků na Bezpečnostní informační službu a jejího šéfa Michala Koudelku se zbylé strany snaží zachovat klid a pokračují ve snahách rozkrýt ruskou stopu, kterou sousední země nezmínila. Proč by ale Slovensko případ komplikovalo? Mohlo by vyšetřování probíhat i bez něj? A jaké komplikace by mohlo přinést, kdyby se v Česku na podzim vyměnily strany a hnutí, které vládnou?

Syrský prezident Ahmad Šara o víkendu vyhlásil okamžité příměří na jihu země, kde před více než týdnem v provincii Suvajda propukly ozbrojené středy mezi tamními drúzy a beduíny. Následně se do nich zapojily i síly syrské vlády a izraelská armáda. Boje si podle Syrské organizace pro lidská práva vyžádaly víc než 1100 životů a situace v zemi, kde teprve loni padl režim Bašára Asada a skončila dvě dekády trvající občanská válka, dál zůstává velmi křehká. Proč mezi sebou vůbec drúzové s beduíny bojují? Kdo za nimi stojí? A jaký by mohl být další vývoj? Nejen o tom mluví v pondělním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Dělníci kultury #15 o tom, co kulturní rubriku zaujalo či zklamalo v uplynulém týdnu i o jejich aktuální práci.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: seriály Larryho Davida Larry, kroť se, Nathana Fiedlera Zkouška, Ronana Bennetta Den Šakala a Philippa Kässbohrera a Matthiase Murmanna Jak prodávat drogy přes internet (rychle) nové album kapely Lvmen Amen lifestylový časopis 032c knihy Daniely Richterové Watching the Jackals (Georgetown University Press), Samira Hausera Vyvrhel (Okraj) a Marka Tomana Inspektor Mol a případ ztraceného rukopisu (Albatros) výstavu Eriky Bornové Stíny horkého léta Traudi Schönfeld (Galerie Václava Špály)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Dva se spojují, jeden pořádá krizový sněm. Kandidátky se musejí do konce července uzavřít. Tomio Okamura se (zatím) udobřil s Jindřichem Rajchlem a Kateřina Konečná se dohodla s Janou Maláčovou. Motoristé sobě mají nízké preference a o víkendu budou řešit, co s tím udělat. O tom všem spolu mluví Filip Zelenka a František Trojan v novém díle podcastu #18 Vládneme, nerušit.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek zvolil novou premiérku. Stala se jí ekonomka a vicepremiérka a ministryně hospodářství Julia Svyrydenko. Ve funkci nahradila Denyse Šmyhala, který byl nejdéle sloužícím předsedou vlády od osamostatnění Ukrajiny v roce 1991. „Prezident Zelenskyj cítí, že je potřeba něco udělat. Denys Šmyhal byl taková extrémně nevýrazná politická postava," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Chtěli tam dát někoho, kdo má elán, což Svyrydenko nejspíš je. Prezident si ji údajně vybral proto, že je velmi loajální, hlavně k šéfovi prezidentské kanceláře. Možná je jejím úkolem mnohem efektivněji než Denys Šmyhal prosazovat to, co si přeje hlava státu." Co se od nové premiérky očekává? Může změna vlády po víc než třech letech nějak ovlivnit válku? A jak si vlastně před Ukrajinci a Ukrajinkami momentálně stojí Volodymyr Zelenskyj?

Předsednictvo hnutí Stačilo!, jehož součástí jsou komunisté, mají ve čtvrtek rozhodnout o návrhu spolupráce se SOCDEM v nadcházejících sněmovních volbách, a případně i o kandidátkách. Ke společné kandidatuře vyzvali sociální demokraté i přesto, že ještě před nedávnem Jana Maláčová tvrdila, že budou na podzim kandidovat sami. Poté, co otočila, stranu opustily desítky členů. Jak ve Výtahu Respektu říká František Trojan, problém by nemusela být vyloženě spolupráce s komunisty, ale i se zbylými stranami, které ve Stačilo! jsou: „Jsou tam zástupci z dezinformační scény i krajní pravice. To je v něčem podstatnější aspekt celé té spolupráce. S komunisty by se totiž kromě NATO na spoustě věcech asi shodli." Kdo by z tohoto spojení těžil? S kým by se mohli spojit po volbách? A co když Stačilo! spolupráci se SOCDEM neodsouhlasí?

Snímek Ondřeje Provazníka je volně inspirován případem dirigenta sboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského, na kterého před více než dvaceti lety vyšlo najevo, že zneužíval desítky svých svěřenkyň. Při pohledu zpět je šokující tehdejší benevolence části médií i soudů k chování muže, který své činy omlouval vlastní uměleckou výstředností. Ke zneužívání dětí trenéry nebo táborovými vedoucími sice stále dochází, co se změnilo je citlivost společnosti či legislativa, třeba vznik tzv. dětského certifikátu. O filmu, komplexním tématu zneužívání i jak na něj reagovat debatovaly v podcastu Ženy XYZ #2 redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.

Do sněmovních voleb v Česku bývají zhruba dva a půl měsíce. Předvolební průzkumy ukazují, že s jasným náskokem by zvítězilo hnutí ANO, za kterým následuje v současnosti vládní koalice Spolu, hnutí STAN, a za tím často s rozdílem jen jednoho procentního bodu SPD. Přestože voliči a voličky budou na začátku října rozhodovat o tom, jak se v zemi bude žít menšinám, jak stát bude přistupovat ke kultuře, klimatu nebo jak otevřená společnost v Česku bude, v současnosti to vypadá, jako by žádné volby být ani neměly, zamýšlí se ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery: „Kampaň je velmi prázdná, obsahově ze všech stran. Veřejnost jako kdyby najednou neměla o toto téma zájem, jako kdyby najednou nebyl požadavek na politické strany. Jako kdybychom to brali tak, že holt už je vše rozdané a vybíráme si jen super menší zlo, protože tu je super zlý bubák, a to stačí," říká s tím, že se sice u každých voleb říká, že jde o hodně, nicméně ty současné jsou něčím přece jen klíčové: „Za posledních deset let význam každých voleb něčím narůstá. V devadesátých letech se zdálo, že všechny demokratické strany směřují k nějakým stejným parametrům vývoje. Řešilo se, jak silný má stát být, a podobně. V posledních letech se to hodně mění v tom, že je to mnohem osobnější, vyhrocenější, a to i co do rozdělování společnosti. A do toho se přidávají sociální sítě." Jak si vysvětlit, že lidé volby příliš neřeší? Může stranám a hnutím pomoct, že otálejí se zveřejněním programu? A co jsou letos rozhodující témata?

S Terezou Líbovou o stromové klimatizaci a opatřeních za více než půl miliardy, které Praha v uplynulých šesti letech investovala do adaptace na změnu klimatu. Ptal se Štěpán Sedláček.Praha se otepluje rychleji než většina Česka a nejvíc to pociťují lidé během léta v centru, kde bývá teplota vzduchu v průběhu dne i noci výrazně vyšší než v okolí. Počet tropických dnů přitom vzroste během dalších desetiletí dva a půl až třikrát. Od roku 2018 má hlavní město Strategii adaptace, která má metropoli pomoct se na tyto změny připravit. Za související opatření, jakou je výsadba nových stromořadí, vytváření vodních ploch a prvků nebo do systémů na hospodaření s dešťovou vodou, které mají snižovat vliv extrémních teplot, už Praha od té doby zaplatila přes půl miliardy korun.Co konkrétního už město dělá a co dalšího plánuje tváří tvář sílícím vlnám veder a sucha? A kde jsou hlavní zdroje inspirace i bariéry v realizaci? To v podcastovém rozhovoru přibližuje Tereza Líbová, která na Magistrátu hl. města Prahy vede Oddělení environmentálních projektů. Mimo jiné uslyšíte o postupující výsadbě speciálně vybraných klimatických stromů v ulicích nebo popínavých rostlin na fasádách, využití modro-zelené infrastruktury nebo chystaných oázách chladu (klimatických útočišť) a krizového plánu metropole na série velmi horkých dnů. Ptal se Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek: Zahrady na fasádách domů, stromy z Íránu a Kavkazu. Jak přizpůsobit česká města vedrům https://www.respekt.cz/draft/zahrady-na-fasadach-domu-stromy-z-iranu-a-kavkazu-jak-prizpusobit-ceska-mesta-vedrum

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomáš Brolíkem o slíbených systémech Patriot a dalších zbraních, které americký prezident slíbil ve spolupráci se státy NATO dodat Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Americký Prezident Donald Trump viditělně ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem. Konec ruské agrese je i po půl roce od jeho nástupu do Bílého domu stále v nedohlednu. Původně přitom voličům sliboval, že válku na Ukrajině ukončí během prvního dne ve funkci. Kyjevu tak slíbil dodat patrioty - známé mobilní raketové systémy protivzdušné obrany. Americký server Axios také s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že americký prezident chystá plán na vyzbrojení Ukrajiny a součástí mají být i dodávky útočných zbraní. Jak to celé číst v kontextu situace na frontě a možností, které teď prezidenti USA a Ruska mají? To rozebírá Štěpán Sedláček v podcastovém rozhovoru se zástupce šéfredaktora Tomášem Brolíkem.

Ve čtrnáctém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Pavel Kroulík debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře potěšilo, zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- filmy Sbormistr (Ondřej Provazník, 2025), Raději zešílet v divočině (Miro Remo, 2025), Letní škola, 2001 (Dužan Duong, 2025), I Died in Irpin (Anastasiia Falileieva, 2024), Hurikán (Jan Saska, 2025), Karavan (Zuzana Kirschnerová, 2025), Kontinentaal 25' (Radu Jude, 2025), Dva prokurátoři (Sergej Loznica, 2025) a F1 (Joseph Kosinski, 2025) - koncert kapely Ida the Young v pražské MeetFactory- portrét hudebního vydavatelství mappa a jeho lídra a spisovatel Jakuba Juháse- knihy Portrét vědce v systému postindustriální společnosti od Josefa Pánka (Argo), Čas vos od Aleny Mornštajnové (Host), Úlice od Jakuby Katalpy (Host), Vekslačka od Scarlett Wilkové (Motto) a Futuremania: Electronic Dreams, Desiring Machines, and Tomorrow's Music Today od Simona Reynoldse (White Rabbit).

Blíží se sněmovní volby, už do nich zbývají jen necelé tři měsíce. Část stran - včetně hlavních favoritů ANO a Spolu - ale ještě nezveřejnila volební program. Je to tím, že už se Češi podle konkrétních priorit nerozhodují, nebo stranám chybí vize? A čte programy i někdo jiný než novináři? Nejen o tomto tématu v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #17 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?

Evropská komise tento týden zveřejnila každoroční zprávu o stavu právního státu v členských zemích EU, přičemž u Slovenska upozorňuje kromě problémů s bojem s korupcí také na zhoršující situaci médií. To ve Výtahu Respektu potvrzuje také šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný, podle kterého se to týká převážně televizí, které potlačují kritické zpravodajství: „Z STVR je znormalizovaná televize. Za poslední měsíce byly zrušeny i poslední zajímavé a svobodné diskuze v televizi. Máme informace i o tom, že zasahují do zpravodajství, které bylo zvláštně vykostěné už předtím. Vedení televize dokonce rozhoduje i o tom, jestli se na konci zpravodajského příspěvku objeví představitel takové nebo jiné strany, aby to končilo pozitivní informací z vlády Roberta Fica. V Markíze jsou tlaky v tom, že ministři vlády, hlavně ze strany Hlas, dostávali prostor na oslavné rozhovory. Najednou byli redaktoři kritizovaní za to, že se pokládají příliš kritické otázky nebo že zpravodajství je až moc a mělo by být víc oddechových témat," vysvětluje s tím, že nepříznivá situace je i v televizi Joj. Které osobnosti kvůli snaze zachovat kritickou novinařinu skončily? A pociťují v současnosti tlak i nezávislá slovenská média?

Na toaletách českých škol se díky úsilí studentek a studentů, neziskovek a lokálních politiků začaly v posledních letech objevovat menstruační potřeby zdarma. Když se nenaplnily obavy, že ukřivdění chlapci budou ve jménu fairplay požadovat gratis žiletky nebo zubní pastu, usoudili zákonodárci, že vložky by žačky měly mít volně k dispozici na všech školách. O nadcházející pozitivní změně diskutovaly v prvním díle svého feministického podcastu Ženy XYZ redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder. Podcast sledujte na:• Spotify https://open.spotify.com/show/6bKBKBhsSeains0pB1I3bY • Apple https://www.respekt.cz/podcasty-apple• YouTube https://www.respekt.cz/ytpodcasty• Respektu https://www.respekt.cz/podcasty

Americká krása #63 o možném prvním muslimském starostovi New Yorku Zohranu Mamdanim a dopadech jeho úspěchu na celostátní úrovni. Letošní demokratické primárky v New York City měly nebývalý celostátní politický význam. Překvapivě v nich zvítězil třiatřicetiletý socialista Zohran Kwame Mamdani, který se narodil v Ugandě a do USA přišel s rodiči v roce 1998. V druhém kole porazil někdejšího guvernéra Andrewa Cuoma a teď má nakročeno k tomu stát se v listopadových volbách prvním muslimským starostou New Yorku. Úspěch Mandaniho vyvolává nadšené i hysterické reakce. Prezident Donald Trump ho kvůli jeho ekonomickým plánům označuje za komunistu, a dokonce mu pohrozil zatčením. Čím ho Mandani pobuřuje? Na čem stojí jeho úspěch? Nabízí nová politická hvězda recept přenositelný na celostátní úroveň? A jak to jde dohromady s případnou novou politickou stranou Elona Muska? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka. Čtěte také: Dobývá New York. Může být receptem demokratů pro celou Ameriku?

Organizování prostituce, obchodování s lidmi, vyděračství, a k tomu víc než stovka obvinění ze sexuálního napadení. Toho všeho se měl podle obžaloby dopustit americký rapper, producent a podnikatel Sean Combs, známý jako P. Diddy. Jeho případem se několik týdnů zabývala porota v USA, která již vynesla verdikt. Ten shledává pětapadesátiletého Diddyho vinným pouze v případu organizování prostituce. Místo doživotí mu tak hrozí až dvacet let za mřížemi. „Tento případ je oproti těm ostatním z poslední doby pro oběti možná ještě o něco těžší. Sean Combs reprezentoval příběh amerického černošského úspěchu. Když někdo proti jeho chování vystoupil, dostalo se jim reakce, že zrazují toho příslušníka menšiny, hrdinu," říká ve Výtahu Respektu Silvie Lauder. „V tom se to liší třeba od Weinsteina, byť v podstatě toho chování je to stejné. Je to člověk, který zneužívá svého postavení, peněz, vlivu. Zároveň nám to znovu připomíná kulturu, ve které žijeme desítky let, nakonec i v Česku, ve které muži určitého postavení právě proto, že se to dřív neřešilo, získali dojem, že jsou de facto beztrestní a můžou dělat co a komu chtějí," dodává. Čeho přesně se měl P. Diddy dopouštět? Figuroval v jeho případu někdo další? A co hudebního magnáta čeká dál?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je opět ve Spojených státech, kde už potřetí za půl roku jedná se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Řešit mají vztahy s Íránem, ale také situaci v Pásmu Gazy. Ta byla předmětem i přímých víkendových rozhovorů v Kataru, kam byly vyslány delegace Izraele a Hamásu. Výsledky ale nepřinesly. Situace v Gaze se přitom pro dva miliony Palestinců a Palestinek žijících na území zhruba o velikosti Prahy nezlepšuje. Humanitární pomoc na místě koordinuje organizace GHF podporovaná Spojenými státy a Izraelem, u které se humanitární organizace napříč světem obávaly neefektivity, upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Distribuci pomoci zahájila ve druhé polovině května, a to po uvolnění dvouměsíční blokády ze strany Izraele. Nicméně úřady v Gaze pod správou Hamásu varují obyvatele, aby se na tuto organizaci neobraceli, protože tím riskují své životy. Při přebírání pomoci od této organizace dochází k tomu, že civilisté umírají. Úřad vysokého komisaře OSN uvedl, že ke konci června měl informaci o 600 případech zabití u center spravovaných GHF." Izraelská armáda v minulém týdnu přiznala, že u center skutečně došlo ke střelbě do civilistů. Existuje momentálně nějaký plán na obnovu Pásma Gazy a poválečné uspořádání? Jak silné je teroristické hnutí Hamás? A jak se k situaci v Gaze vyjadřují různé státy?

Hostem podcastové série Redakční kuchyňka je tentokrát reportér Petr Horký, který vypráví o svém životě v Berlíně, cestě po zemi do Pekingu, dobrém nápadu na reportáž a strachu lidí něco říct.

V dalším díle podcastu Týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Pavel Kroulík debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře potěšilo či zaujalo, a také o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- Koncert Nine Inch Nails ve vídeňské Stadthalle- Filmy Letní škola, 2001 (Dužan Duong, 2025), Barry Lyndon (Stanley Kubrick, 1975), F1 (Joseph Kosinski, 2025), Jurský svět: Znovuzrození (Gareth Edwards, 2025)- Knihy Tady od Richarda McGuirea (Host) a Pozor! Pohov! od Claire Kilroy (Prostor)- Album Bliss kapely Favorite Obsession- Výstava Hito Steyerl - Der Menschheit ist die Kugel bei einem Ohr hinein und beim anderen herausgeflogen (MAK, Vídeň)- Sitcom Miranda (2009 – 20014)