Týdeník Respekt • Podcasty

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

V 36. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury se spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar ohlížejí za rokem 2025 a mluví mimo jiné o: slovenské vlně punk rapu a slovenském divadle čelícím Ficově vládě vítězství Nneny Kalu v Turnerově ceně filmech Drobná nehoda, Tajný agent, Sbormistr, Na druhé straně léta, Hurikán a Kámen osudu koncertech FKA twigs ve Foru Karlín a Viktora Oriho v Bike Jesusu rozhovorech se zpěvačkou Adélou a herci Oldřichem Kaiserem a Ivanem Trojanem proměně Galerie HYB4 na studentské ateliéryKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vánoční díl podcastu Vládneme, nerušit se tentokrát věnuje otázkám od posluchačů, kteří se ptali například na trvanlivost nové vládní koalice, pravděpodobnost kandidatury Andreje Babiše v roce 2029 nebo se kterým z politiků se dělá těžko rozhovor. Zbyl ale také čas na lehkou rekapitulaci důležitého volebního roku - kdo z politiků autory podcastu nejvíce překvapil? A kdo je v jejich očích největší smolařem, průšvihářem nebo skokanem roku? O tom se bavili tradičně redaktoři Respektu Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Unijní prezidenti a premiéři ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu jednají především o další finanční podpoře Ukrajiny. Jednou z možností je takzvaná reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, k čemuž má ale výhrady jak Belgie, tak i Maďarsko, Slovensko nebo Česko. Ve hře je přitom částka 210 miliard eur, která by Ukrajině umožnila čelit ruské agresi příští minimálně dva roky. Proč některé státy tuto variantu blokují? Co dalšího je na summitu na stole? V jaké fázi jsou mírová jednání a skutečně by Putin mohl nasadit další vojenskou sílu na Ukrajině, jak v reakci na evropská jednání varuje? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Jen co se nová vláda Andreje Babiše z ANO, ve které jsou kromě jeho hnutí i SPD a Motoristé, v pondělí ujala moci, hned druhý den na prvním řádném zasedání prosadila celou řadu změn. Přišlo avizované odmítnutí unijního systému emisních povolenek ETS 2 či odmítnutí migračního paktu, ale také schválení nového stavebního zákonu nebo odvolání dozorčí rady České pošty a předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka. Kromě toho stát na základě rozhodnutí vlády od příštího roku zcela převezme financování podporovaných zdrojů energie. Kde na to ale vláda vezme peníze? Skutečně je možné jen tak odmítnout unijní směrnice a legislativu? A jaké kroky chystá kabinet hned zkraje příštího roku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Filip Zelenka.

Ženy XYZ #24: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.“Dospělost je, když si uvědomíš, že všechno to vánoční kouzlo byla jen práce tvojí mámy,” říká ve videu jeden internetový tvůrce. Popisuje tím skutečnost, která se v anglosaském prostředí označuje jako Holiday Gap, tedy že na ženách v období svátků leží neúměrně více fyzické i mentální a emoční práce. Jaké všechny podoby na sebe Holiday Gap bere, ale také jak si spravedlivější rozdělení úkonů v rodině a ve vztahu vykomunikovat, probíraly ve 24. díle feministického podcastu Ženy XYZ Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová. 

V poslední epizodě Československého podcastu roku 2025 debatují šéfredaktor Respektu Erik Tabery a šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný nejen o tom, jak se svojí rolí naložil během sestavování nové české vlády prezident Petr Pavel nebo jaké riziko představují Filip Turek či Petr Macinka z Motoristů, ale také o tom, proč slovenský parlament schválil návrh vlády na zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a podpořil vytvoření nové instituce, během čehož došlo ke slovním i fyzickým potyčkám mezi politiky a političkami, jak do toho zasáhl prezident Peter Pellegrini, a v neposlední řadě i o tom, kam obě země směřují a v čem se vzájemně přibližují. Moderuje Zuzana Machálková.

Zástupci spolku Skupina D, který v rámci projektu Nemesis pořádá sbírku dovážející drony pro Ukrajinu, se v úterý ohradili proti tomu, že by se měli dopustit jakékoliv trestné činnosti. Reagovali tak na informaci z konce minulého týdne, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Podle Skupiny D, která od roku 2023 vybrala na drony pro Ukrajinu 263 milionů korun, to ale na jejich činnost neoprávněně vrhá špatné světlo. Jaroslav Spurný nicméně ve Výtahu Respektu vysvětluje, že zástupci spolku v případu vystupují jen jako svědkové a dodává souvislosti v tom, proč se Vojenská policie na dodavatele zaměřila právě nyní a jak by to mohlo souviset se servilitou některých úředníků vůči novému ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi. Moderuje Zuzana Machálková

Česko má od pondělí novou vládu. Kabinet Andreje Babiše z ANO jmenoval prezident Petr Pavel, který upozornil, že ministři a ministryně přebírají moc v turbulentních časech, a to z hlediska bezpečnosti, ekonomiky i politického vývoje. Kromě samotného jmenování a prvního, tentokrát pouze koordinačního, zasedání vlády došlo také k setkání nyní už expremiéra Petra Fialy z ODS s novým předsedou vlády, kterému předal osmdesátistránkovou zprávu o stavu země. Co v ní stojí? Jde o PR předchozího kabinetu, nebo si z něj ten současný skutečně bude moct něco vzít? Došlo k nějakému posunu v obsazení postu ministra životního prostředí? A do čeho se nová vláda pustí nejdřív? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě podcastu Výtah Respektu František Trojan.

V rozhovoru s Erikem Taberym vypráví český herec Ivan Trojan o cestě na Ukrajinu, kam vezl sanitku a další humanitární pomoc, co řekl před odjezdem synovi Josefovi pro případ „kdyby“ a lidech, na které už nikdy nezapomene.

S Martinem Jiruškem z FSS MUNI o americké domácí i zahraniční politice. „Nová Národní bezpečnostní strategie USA je spíše takový manifest Donalda Trumpa v němž hovoří především ke svým voličům. To je změna oproti minulým verzím, kdy tento dokument měl spíše přesahovat jedno prezidentství,“ říká Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MUNI. Jaké konkrétní dopady může mít tato strategie? Co lze vyčíst mezi řádky? Co si může Evropa slibovat od opozičních demokratů? Co americký prezident sleduje útoky v Karibiku a výhružkami namířenými vůči Venezuele? Nejen o tom byla řeč na debatě Respektu, kterou moderoval Tomáš Brolík v Institutu Paměti národa.

Dělníci kultury #35: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:vánoční Literární přílohu Respektu Jenom ne strach!miliardovou investici studia Disney do společnosti OpenAIoscarovou kampaň k dokumentu Ještě nejsem, kým chci býtúmrtí fotografa Martina Parraseriál The Beatles Anthology (Disney+)koncert rappera Bladeeho ve Foru Karlínknihy francouzské filozofky Manon Garcii Mit Männern Leben (Suhrkamp Verlag) a Petry Brandejsové Tomsové a Tomáše W. Pavlíčka Cesta kolem světa – Zatopený fotografický deník Jiřího Viktora Daneše (Academia, Masarykův ústav)italského skladatele barokní hudby Giovanniho Alberta RistorihoKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #39: S nastupující novou vládou Andreje Babiše se otevírá otázka, jak se změní postoj Česka k válce na Ukrajině. Nově bude na nejvyšším postu ministerstva obrany nominant SPD, generálporučík Jaroslav Zůna, a stále přetrvávají výhrady hnutí ANO k muniční iniciativě, díky které se na Ukrajinu dostávají potřebné prostředky pro obranu napadené země. Jak to dopadne? Kdo bude mít konečné slovo? A jaký vliv bude mít na celou záležitost vztah premiéra Andreje Babiše s ostatními zbrojaři? O tom se v novém díle podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Ondřej Kundra.

S amerikanisty Kryštofem Kozákem a Jakubem Lepšem o tom, jak Donald Trump posouvá hranice americké demokracie i kritiku Evropy. Moderuje Dominika Perlínová.Trump byl na svůj druhý prezidentský mandát připraven a hned v lednu začal měnit zajeté instituce od základů. Republikáni v Kongresu se raději vzdali své kontrolní funkce a i Nejvyšší soud nechtěl jít s prezidentem do přímého střetu. Ačkoliv zprávy z Ameriky v posledních měsících mohou působit děsivě, přiznali amerikanisti v debatě Respektu v Knihovně Václava Havla, že stále vidí i důvod k optimismu. Mimo jiné i proto, že se Trumpovi nedaří zlepšovat ekonomickou situaci. Diskusi s Kryštofem Kozákem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Jakubem Lepšem z University of New York moderovala Dominika Perlínová.

Americký prezident Donald Trump je proslulý mimo jiné i výroky vůči ženám, hlavně pak z řad novinářek a političek, které jsou v lepším případě nevhodné, v horším naprosto za hranou. Jen za poslední dobu jich přibylo hned několik. Připomeňme například situaci, kdy novinářka z The New York Times Katie Rogers napsala článek o jeho stáří a možné ztrátě energie, za což ji označil za novinářku třetí kategorie, která je ošklivá uvnitř i vně, nebo když se ho jiná novinářka, Catherine Lucey z Bloomberg News, zeptala na kauzu Jeffreyho Epsteina a možnost zveřejnění dokumentů, na což Trump zareagoval slovy: "Quiet, quiet, piggy", která se dají přeložit doslova jako „mlč, mlč, prasátko". Další příklady jeho výroků uvádí ve čtvrtečním Výtahu Respektu Dominika Perlínová, přičemž Silvie Lauder doplňuje, proč je problém, že takto mluví nejmocnější muž světa, jak bývá šéf Bílého domu označován: „Jeho chování je do nějaké míry normotvorné a legitimizuje chování běžných lidí. To jsme mohli vidět i v Česku na některých prezidentech, specificky na Miloši Zemanovi. Nebezpečné je to v tom, že je potom obtížné být překvapen, že se běžní lidé chovají útočně a nepřátelsky, což se pak může stupňovat k nějakému agresivnímu chování na ženách." Proč terčem útoku bývají právě ženy, zvlášť pak některé? A jak tomu čelit?

Ministrem zemědělství nejspíš od příštího týdne bude Martin Šebestyán, kterého nominovalo hnutí SPD. Nejčastěji se v souvislosti s jeho nominací mluví o možném střetu zájmů. V letech 2013 až 2022 byl totiž generálním ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu, přičemž třeba podle Transparency International měl jednat ve prospěch Agrofertu Andreje Babiše. „Poté, co odešel z postu šéfa SZIF, začal pracovat jako lobbista v jedné organizaci, která sdružuje velké zemědělské podniky, a to včetně Agrofertu. Ve vedení té lobbistické skupiny jsou i lidé z Agrofertu, takže to propojení je značné," dodává ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. Je běžné, že by se stal lobbista ministrem? Bude Šebestyán požadovat, aby Agrofert vrátil dotace? Jaké jsou jeho priority v čele ministerstva zemědělství? A pro koho je jeho nominace dobrá, nebo naopak špatná zpráva?

Napojte se na svou ženskou energii a necpěte se do té mužské, radí influencerky, samozvané koučky i známé osobnosti v médiích. Esoterické termíny se v poslední době dostávají do diskuse o genderu a mezilidských vztazích stále víc. Někdy se překvapivě propojují i s některými feministickými myšlenkami. Proč jsou tyto proudy dnes tak populární? Jaké argumenty použít, když někdo představě dvou odlišných “energií” propadl? A není “návrat k ženské energii” jen snahou uniknout společenskému tlaku na výkon? O tom se ve 23. díle feministického podcastu Ženy XYZ bavily Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.

Šedesát šest dní po volbách jmenoval prezident Petr Pavel šéfa ANO Andreje Babiše premiérem. Do křesla vlády se tak vrací po čtyřech letech. Protože vládu hlava státu jmenuje o necelý týden později, konkrétně 15. prosince, dosluhuje ještě kabinet Petra Fialy z ODS, ač tedy v demisi. Česko tak má na pár dní dva premiéry. Protože ale ten nově jmenovaný přinesl na Pražský hrad seznam ministrů a ministryní bez jména Filipa Turka, zůstává otázkou, kdo usedne do čela ministerstva životního prostředí. Je to pro čestného prezidenta Motoristů konečná, nebo má ještě šanci? Co vlastně čekat od Andreje Babiše coby premiéra? Bude v něčem jiný, než před čtyřmi lety? A do čeho se chce jeho vláda pustit hned co převezme moc? Nejen na to se Zuzana Machálková ptá Františka Trojana v úterní epizodě Výtahu Respektu.

S antropologem Davidem Platilem a historikem Martinem Dolejským o tom, jak se v metropoli žilo na pariferiích před sto lety, paralelách se současností a jejich související knize.S prudkým rozvojem Prahy a přibývajícím počtem obyvatel po roce 1918 byl spojený nedostatek vhodného a především levného bydlení. Důsledkem byly přelidněné byty a takzvané nouzové kolonie, kde lidé žili v různých barácích ze dřeva či plechu, železničních vagonech a dalších provizorních obydlích. V jistých obdobích takto žily i desítky tisíc obyvatel hlavního města. Některé z těchto kolonií nenávratně zmizely, jiné se z části dochovaly až do současnosti. Kniha Nouzové kolonie (Paseka, 2025) s využitím dobových snímků a dalších obrazových materiálů s komentáři ukazuje desítky takových míst napříč metropolí. Autoři v podcastu Čtení s Respektem přibližují mimo jiné to, jak se v těchto koloniích na tehdejší periferii Velké Prahy žilo, jejich politický význam i to, jaké postoje k nim zastávalo město, které se snažilo bytovou krizi aktivně řešit. V čem vidí paralely s dneškem? A co je motivuje k mapování dějin pražské periferie? Odpovídají historik Martin Dolejský a sociální antropolog David Platil, který také založil a spravuje webovou databázi kolonií bahnoprahy.cz.

S Jindřiškou Bláhovou o fúzi amerických firem za zhruba 72 miliard dolarů a možných dopadech na filmový i televizní průmysl. Moderuje Štěpán Sedláček.Společnost Netflix se dohodla na koupi Warner bros Discovery včetně filmových a televizních studií a HBO. Projde spojení velkých hračů u ministerstva spravedlnosti (DOJ)? Na možnou fúzi za zhruba 72 miliard dolarů chce ovšem dohlédnout i prezident Donald Trump, který minulý týden v Bílém domě mluvil s šéfem Netflixu Tedem Sarandosem. Co možné spojení tradičního hollywoodského studia a kabelové Quality TV s průkopníkem streamování může vyvolat v americkém a potažmo západním filmovém a televizním byznysu? Proč jsou mnozí američtí filmaři proti? To ve Výtahu přibližuje Jindřiška Bláhová.

S Respektem o budoucí české vládě s politology Jakubem Janegou a Jakubem Lyskem. Debatu V olomouckém Divadle na cucky moderoval Tomáš Brolík. Co vláda? Co Babiš? Co Pavel? Co Motoristi? Co Okamura? Politologů z Univerzity Palackého v Olomouci se ptal na rozehranou politickou partii o sestavení nového koaličního kabinetu zástupce šéfredaktora Týdeníku Respekt

V 34. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí Theodora Pištěka hudební true crime The Black Rider (Divadlo Komedie) úmrtí dramatika Toma Stopparda rozhovor s malířem Janem Knapem a jeho knížku Betlém je vážná věc (Jan Šícha) dokument John Candy: Mám se rád (Prime Video) knihu Václava Vokolka Okolím města Luny (Malvern) novelu Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci výstavy Veroniky Richterové Marry Maschrooms (Galerie Havelka) a Karla Pauzera Biosphaera (Museum Kampa) koncert kapely The Raveonettes (MeetFactory)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #38: Jednání o vládě se chýlí ke konci. Na začátku byla velká neznámá: zvládne (politicky) nezkušený Petr Pavel svou největší výzvu? Jak tedy obstál? Zvládl jednání s Andrejem Babišem, svou komunikaci s veřejností a jak si poradí s Filipem Turkem, který podle něj ve vládě být nemá? To vše probírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nejnovější epizodě Vládneme, nerušit.

S environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem o mexických vlnách proti green dealu, efektu "pitomců" na ministerstvu životního prostředí i rozdílech mezi českým a slovenským klimatem. Ptal se Štěpán Sedláček Jak se mění vztah lidí v Česku a na Slovensku k životnímu prostředí? Proč vypadala česká předvolební debata o ochraně klimatu a Zelené dohodě pro Evropu tak jak vypadala? A jak číst úspěch Motoristů popírajících lidský vliv na zahřívání planety a jejich nástup na ministerstvo životního prostředí? I o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s analytikem a psychologem Janem Krajhanzlem z Institutu 2050, který v listopadu obdržel od Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.Krácený přepis interview k přečtení zde: https://www.respekt.cz/podcasty/rozhovor-jan-krajhanzl

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek mluvil s dalšími nominanty na ministry příští vlády. Tentokrát za ním na Pražský hrad dorazil předseda Motoristů Petr Macinka, který je kandidátem na ministra zahraničí, nominant SPD na ministra zemědělství Martin Šebestyán a další nominant tohoto hnutí, tentokrát na ministra obrany, Jaromír Zůna. Právě o někdejším prvním zástupci náčelníka generálního je čtvrteční epizoda podcastu Výtah Respektu, ve které Ondřej Kundra popisuje Zůnovu dosavadní kariéru, jeho možný střet zájmů, motivaci k tomu stát se ministrem i postoj k pomoci Ukrajině a přístup k Rusku či Číně jako bezpečnostním hrozbám nejen pro Česko.

(Ne)bezpečí #59 s herečkou Sarah Haváčovou o tom, proč ji armáda netankovala a proč musela do služby v ní dozrát.Herečka Sarah Hlaváčová letos vstoupila do aktivních záloh. Zacházet se zbraní pro ni nebylo snadné. "Nešlo mi to, probrečela jsem to. Musela jsem se s ní nějakztotožnit a skámošit. Někdy jsme si připadala jako Mr. Bean, jak jsem byla nemotorná," popisuje svůj výcvik. Co ji přimělo jít do armády, jak se dívá na ruskou válku na Ukrajině a proč si myslí, že může přijít i do Česka. Ptal se Ondřej Kundra.

Spojené státy v posledních měsících podnikají největší nasazení armády v Karibiku za několik dekád. Pentagon to zdůvodňuje potřebou bojovat proti lodím, které pašují drogy. V polovině měsíce dokonce USA do oblasti přemístily největší vojenské plavidlo na světě, letadlovou loď USS Gerald R. Ford, přičemž útoky si doposud vyžádaly přes osm desítek životů. Zvláštní pozornost Bílý dům věnuje Venezuele, u které Donald Trump oznámil úplné uzavření vzdušného prostoru a nevyloučil ani pozemní útoky. Je za tím skutečně pašování drog nebo snaha svrhnout venezuelského autoritáře Nicoláse Madura? Co by se s Venezuelou dělo poté? A hrozí v Karibiku válka? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #22: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Nový Gender Equality Index je venku. Mapuje, jak je na tom s nerovnostmi mezi pohlavími Evropská unie a jednotlivé členské státy. Například v kategorii zastoupení žen ve vrcholné politice jsou rozdíly obrovské. Jaké nové ukazatele výzkumníci a výzkumnice prozkoumali? Jak se liší náhled na genderové stereotypy mezi mladými muži a ženami - a co to může přinést? A jak v žebříčku dopadli Češi a Češky? Ve 22. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.

V textu Proč zemřel zápasník a pražský bezdomovec Vráťa Šourek Marek Švehla přibližuje konkrétní příběh člověka žijícího na ulici i to, jakým způsobem s těmito osobami pracují nejen sociální a zdravotní služby v Česku, ale také hlavní město. V úterní epizodě podcastu Výtah Respektu pak vysvětluje, proč chybí data o počtu lidí bez domova i v čem má Praha, ve které se přitom (zvlášť v některých částech) daří komplikované téma bezdomovectví zvládat, ještě mezery.

S politologem Petrem Petrem Jurkem ze Západočeské univerzity v Plzni a Stanislavem Havlíčkem z organizace Lékaři bez hranic o situaci lidí v Pásmu Gazy a vyhlídkách na mír s ohledem na dohodu mezi Hamásem a Izraelem pod taktovkou amerického prezidenta. Debatu Respektu v Plzni moderovala Dominika Perlínová.

Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?

„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize Výjimečný stav. Věnuje se v ní různým podobám fašismu i tomu, jak v době, kdy je mu nakloněno čím dál více lidí, lidsky obstát. Se šéfredaktorem slovenského Denníku N Matúšem Kostolným a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym v rámci křtu debatoval nejen o knize, ale také o aktuální politické situaci v Česku a na Slovensku. Moderuje novinářka Denníku N Monika Tódová.

Dělníci kultury #33: v dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:poslední řadu seriálu Stranger Things (Netflix)budoucnost ministerstva kultury po Martinovi Baxovihudební anketu Český slavík50 výročí singlu Bohemian Rhapsody kapely Queenseriál I Love LA (HBO)film Pak Čchan-uka Není jiná možnostknihy Martina Steckera a Jana Havla Cvičení FAMU (Nakladatelství AMU) a Lenka Sýkorová: Můj úžasný život se Zdeňkem Sýkorou (Galerie Zdeněk Sklenář)výstavu Kubismus. Sbírka Západočeské galerie v Plzni (Museum Kampa)blížící se prodej společnosti Warner Bros DiscoveryKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Vládneme, nerušit #37: Už známe jména politiků, které chtějí ANO, SPD a Motoristé sobě vyslat do vlády jako své ministry. Andrej Babiš tato jména ve středu přinesl Petru Pavlovi. Známe už také jméno politika, s kterým má Petr Pavel problém: Filip Turek. Jakou strategii má Hrad? Co chce dělat předseda ANO? A co nás čeká s novými ministry? O tom všem si povídali političtí reportéři a reportérka Respektu Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v podcastu Vládneme, nerušit.

Poslanci na čtvrteční podvečer svolali mimořádnou schůzi kvůli střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Vysvětlení od něj chce i hlava státu, která tím podmiňuje Babišovo jmenování premiérem. Ke jmenování nové vlády má ale i další výtky, například problematickou osobu Filipa Turka z Motoristů v ministerské pozici. Ve středu přitom Babiš Petru Pavlovi přinesl seznam jmen na posty ministrů a ministryní, přičemž Turka Motoristé přeřadili z ministerstva zahraničí na resort životního prostředí. Co na to prezident? Kdy by Česko mohlo mít novou vládu? A co očekávat od mimořádného jednání dolní komory? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu František Trojan.

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

Největší krize za poslední desetiletí - tak píší světové agentury o aktuálním dění v britské BBC, ve které tento měsíc rezignovali generální ředitel Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turness. Reagovali tak na únik interní zprávy, která upozorňovala na sestříhaný projev současného amerického prezidenta Donalda Trumpa z ledna roku 2021. Podle kritiků na základě sestřihu vznikl dojem, že Trump své stoupence přímo vyzval k napadení Kapitolu. Jak ve Výtahu Respektu říká šéfredaktor Erik Tabery, selháním není samotná chyba, ke kterým nevyhnutelně dochází, ale to, že se k tomu instituce nepostavila čelem: „Ta redakce o tom věděla a nezareagovala. Obecně média tím, že reagují, a zvlášť zpravodajské weby, téměř ve vteřinách, kdy se něco děje, k chybám dochází. To může být i drobnost. Co je ale úplně klíčové není to, že se stane chyba, ale jak se s ní pracuje. Vždy jsem dával za příklad americké noviny, které když člověk otevřel, dole byl seznam oprav z předchozích vydání." V případě BBC ale došlo k omluvě až po tlaku šéfa Bílého domu, který chce navíc odškodné ve výši miliardy dolarů. Ke kauze navíc došlo poté, co byla instituce kritizována i v souvislosti s pokrýváním jiných témat, a to například trans osob nebo dění v Pásmu Gazy. Ovlivní to pověst a fungování BBC? Jaký vliv to bude mít na veřejnoprávní média v jiných zemích? A zneužijí to tuzemští politici, kteří mají posvíceno na ČT a ČRo?

Ženy XYZ #21: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. Srbská aktivistka chtěla během protivládních protestů jen vyjádřit svůj názor, od policisty si pak ale musela vyslechnout výhrůžky znásilněním a v celostátní televizi se vysílaly její intimní fotky. Proč sexuální nátlak spolehlivě funguje jako taktika proti ženám? Jak vynalézaví jsou pachatelé sexuálního násilí ve válečných konfliktech? Jaké dopady to má na životy žen i celých národů? Ve 21. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Magdaléna Fajtová.

S Ondřejem Kundrou o limitech ve vedení české armády, vnímání hrozby v podobě Ruska i Jaromíru Zůnovi, který by mohl rezort převzít. Moderuje Štěpán Sedláček.České armádní velitele zřejmě naposledy oslovila v jednom sále dvojice Karel Řehka a Jana Černochová z funkcí ministryně a náčelníka generálního štábu. Ani toto jejich poslední velitelské setkání se neobešlo bez vzájemné kritiky. Prezident Petr Pavel zase událost využil ke kritice vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Co zaznělo? A co lze čekat od příštího možného ministra obrany za SPD, kterým se může stát Jaromír Zůna? Odpovídá Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se Štěpán Sedláček.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.Doporučujeme také texty: Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války Nová železná opona napříč Ukrajinou

Dělníci kultury #32: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: - zimní kulturní přílohu Respektu Sezona - knihu Elijaha Walda Jelly Roll Blues – Censored Songs & Hidden Histories (Hachette) - seriály Slow Horses (Apple TV+) a Štěstíčku naproti (OnePlay) -profil plzeňské kapely Ida The Young - knihu Pabla de Saxe Tak pravil svatý Vincent (Okraj) - výstavu Karolíny Netolické Vlnění (Galerie Pekelné sáně) - virtuální výstavu Stranger Than Kindness: The Nick Cave - dokumentární film Babo – Die Haftbefehl Story (Netflix) - klikovou hřídel na barokní kašně v kroměřížské Květné zahraděKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #36: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.Vláda Andreje Babiše, Motoristů sobě a SPD se stále rodí. V tuto chvíli stojí a padá zejména s tím, zda a jak vyřeší předseda ANO svůj střet zájmů, což obnáší i vyjasňování vzájemné pozice s prezidentem. Nejde ale jen o Babiše. Tématem na Malé Straně a na Hradě zůstává Filip Turek a jeho ambice stát se ministrem zahraničí. Jak to nakonec dopadne? Koho strany navrhnou na další vládní posty a jak vypadalo setkání Andreje Babiše s občany ve Frýdku-Místku, kam ve čtvrtek vyrazil? To vše v podcastu Vládneme, nerušit rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S Ondřejem Kundrou o návrzích, které by podle USA a Ruska mohly ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Spojené státy po konzultacích s Ruskem přišly s novým mírovým plánem. Na Ukrajinu už ve středu dorazila americká delegace včele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, který měl o podmínkách ukončení ruské agrese jednat s ukrajinským prezidentem. Návrh vzniklý po jednání amerických a ruských vyjednavačů počítá s osmadvaceti body. Mnohé z nich jsou pro Kyjev nepřijatelné. Fragmenty zveřejnil s odvoláním na anonymní zdroje server Axios, deník NYT nebo The Economist. Co plán obsahuje, jak zapadá do vývoje na ukrajinské frontě i politice a co jím Bílý dům sleduje? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

S Filipem Zelenkou o jednání rozpočtového výboru a hlavních dírách v navrhovaných státních výdajích a příjmech. Moderuje Štěpán Sedláček.Zhruba čtyři hodiny rokovali zákonodárci a zákonodárkyně v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Konce s hlasováním o stanovisku výboru se nedobrali. Pokračovat budou v pondělí. Jak obhájil odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 286 miliard korun? Kolik peněz v něm chybí navíc nejen podle opozice? I o tom mluví Filip Zelenka v podcastu Výtah Respektu. Doporučujeme také článek: Jak je to s „chybějícími“ penězi na důchody, superdávku nebo nemocenskou?

Ženy XYZ #20: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Zvyšující se počet žen v politice či vědě proměňuje různé obory i společnost jako celek. Stále hlasitěji je ale slyšet názor, že tyto změny nejenže nejsou pozitivní, mají na zmíněná prostředí přímo destruktivní dopad. Americká novinářka a spisovatelka Helen Andrews pak “velkou feminizaci” viní i z extrémních forem hnutí za sociální spravedlnost nebo fenoménu veřejného zostuzení a ostrakizování (tzv. cancel culture). V českém kontextu pak podobný pohled nabídl arcibiskup Jan Graubner, který na pohřbu Dominika Duky prohlásil, že kardinál tvořil výjimku v “současné zženštilé kultuře”. Na čem je tento názor založen? A proč tomuto pohledu věnovat pozornost? Ve 20. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Speciální epizoda Vládneme, nerušit ŽIVĚ z Korza Národní ze 17. listopadu.Petr Pavel na Národní třídě upřesnil své podmínky pro předsedu ANO ohledně střetu zájmů. Řešení střetu zájmů musí vysvětlit „uspokojivě“. Pak jej může jmenovat premiérem. Co pak lze čekat od nové vlády? V čem bude konzervativní, co chystá s veřejnoprávními médii a co s neziskovými organizacemi? A budou na to peníze? O tom v Divadle X10 debatovali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v rámci natáčení podcastu Vládneme, nerušit, které bylo součástí oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem.

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

Dělníci kultury #31: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí legendy kulturní žurnalistiky Karla Oujezdského dokumentární film Návštěvník Jindřich Polák album Rosálie LUX portrét uměleckého šéfa ústeckého Činoherního studia Michala Háby časosběrný dokument Prázdniny (Vacances) seriál Pluribus návštěvnost filmu Jedna bitva za druhou knihu Tomáše Staňka Periferní průvodce Prahou (Labyrint) výstavy Eva Švankmajerová: Běda obrazu... (DOX) a Adolf Matura – Designér skla (Uměleckoprůmyslové muzeum)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #35: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.Situace kolem jmenování Andreje Babiše premiérem se komplikuje. Za komplikacemi stojí slovní spojení staré skoro stejně dlouho, jako politická kariéra předsedy ANO: střet zájmů. Prezident trvá na tom, aby Babiš veřejně vysvětlil, jak svůj střet zájmů hodlá vyřešit. Jak spor může dopadnout a kdo v něm nakonec ustoupí? A co se děje se státním rozpočtem, kde podle nastupující vlády chybí desítky miliard na mandatorní výdaje? To vše probírají v dalším díle Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.