Týdeník Respekt • Podcasty

Dělníci kultury #47 Pavel Turek a Jan H. Vitvar rozebírají rušení Českých center nebo výstavu Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění v Jízdárně Pražského hradu.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: rušení Českých center ministrem zahraničí Petrem Macinkou projev ministra kultury Oty Klempíře v Národní galerii Praha výstavu Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění (Jízdárna Pražského hradu) rozhovor s herečkou roku Magdalenou Sidonovou výstavu Helmut Lang. Séance de Travail 1986-2005 (vídeňské MAK) album U hudebnice underscores Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #53: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Filipem Zelenkou a Erikem TaberymVláda Andreje Babiše má za sebou prvních 100 dnů vlády, v současné době už tak lze odhadovat jakým směrem bude chtít kabinet ANO, SPD a Motoristů zemi vést. Jedním z prvních vypovídajících kroků je, že Babišova vláda po vzoru slovenských nebo maďarských vlád tlačí na nezávislá média a neziskové organizace. Co dalšího nám první měsíce nové vlády prozradily? Jaký vztah je mezi Andrejem Babišem a Tomio Okamurou? A jak zvládá svou roli nová opozice? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Erik Tabery.

S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků. Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfc

Výtah Respektu: V Česku proběhl experiment, který ve vysokopříjmové zemi v Evropě nemá obdoby. Organizace Neposeda z. ú., výzkumný tým z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního centra sociálních studií vybrali v rámci projektu New Leaf 40 lidí bez domova, kterým dali 100 tisíc korun a sledovali, jak s tím během dvanácti měsíců naloží. Dali peníze na alkohol a drogy, nebo je to stereotyp a lidé bez domova si zajistili práci a bydlení? V čem se český projekt liší od kanadského, kterým se inspiroval? Budou výsledky nějak využitelné v praxi? A jakou roli by v tom mohl mít stát? Ve středeční epizodě odpovídá vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová z Katedry sociální práce FF UK.

Ženy XYZ #37: Keňská metropole Nairobi nedávno zavedla menstruační volno pro všechny ženy pracující ve veřejném sektoru. V různých podobách jej ženám poskytují i další státy, jako je Jižní Korea, Španělsko a Japonsko. Provedení ale často pokulhává - ženy si jej moc nevybírají. Proč tomu tak je a jaká jsou pro a proti podobných opatření? V další epizodě feministického podcastu o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Clara Zanga a Markéta Plíhalová. 

Výtah Respektu: Od nástupu vlády ANO, SPD a Motoristů uplynulo 100 dní. Během více než tří měsíců stihli nejenom prosadit celou řadu změn, ale také otevřený konflikt s prezidentem a čelili ke kabinetu v mnohém kritické demonstraci, které se účastnilo 250 tisíc lidí. Jaké nejzásadnější kroky vláda Andreje Babiše zatím udělala? V čem posunula zahraniční politiku? A změnila se nějak dynamika tří uskupení, které kabinet tvoří? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Kristýna Jelínková.

Zeitgeist #12 Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska. V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Výtah Respektu: Pokud Írán neumožní otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zahájí útoky na íránské elektrárny a srovnají je se zemí. Tak znělo ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa, které na své sociální síti Truth Social zveřejnil o víkendu. Vypršet mělo v noci na úterý. V pondělí po poledni nicméně šéf Bílého domu otočil a oznámil, že nařídil pětidenní podmínečné odložení jakýchkoliv útoků na íránské elektrárny a jadernou infrastrukturu. Podle něj k tomu přispěla jednání z posledních dnů, které USA vedly se zástupci Íránu. Teherán, který Spojeným státům v případě útoku vyhrožoval nazpět, ovšem taková jednání popřel. Znamená to, že se Trump zalekl, nebo co mohlo mít na oznámené odložení vliv? Jak významný byl Hormuzský průliv před začátkem války na Blízkém východě a co se v něm děje od 28. února? Co by znamenalo jeho úplné uzavření, kterým Írán hrozí, pro zbytek světa? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

(Nebezpečí) Ondřeje Kundry #62 s náměstkem bývalé ministryně obrany a bezpečnosti, expertem Janem Jirešem. Ten systematicky upozorňuje na dramaticky snížený obranný rozpočet a varuje, že to může mít dopad na bezpečnost každého z nás. „Systém evropské kolektivní obrany unese jednoho nebo dva parazity, ne víc. V takovém případě hrozí, že se rozpadne," varuje v další epizodě podcastu (Ne)bezpečí. Co říká k rozpočtu Babišovy vlády? Jak moc se liší od té Fialovy?

Dělníci kultury #46 Jan H. Vitvar, Jindřiška Bláhová a Petr Horký diskutují o vítězných oscarových filmech, odvolání ředitelky NGP Alicje Knast ministrem kultury i zákazu vysílání filmu Ondřeje Provazníka Sbormistr v českých televizích.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Jan H. Vitvar a Petr Horký debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:vítězné filmy Oscarů Jedna bitva za druhou a Pan Nikdo proti Putinovi odvolání generální ředitelky NGP Alicje Knast ministrem kultury Otou Klempířemzákaz vysílání filmu Ondřeje Provazníka Sbormistr v českých televizíchcelovečerní režijní debut Ondřeje Hudečka Pobertasnímek Sergeje Loznicy Dva prokurátoři rozhovor s boxerem a malířem Rostislavem Osičkouvýstavu Martina Koláře Co tě nezabije, to tě zdeptá (M6 Gallery)koncert Dušana Vlka (Archa+)knihy Tomáše Prokůpka a Martina Foreta Komiks a/jako reklama (Akropolis) a Kierana Larwooda Legenda o Podkinovi Jednooušku (Albatros)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #52: Na summit NATO v Turecku patrně navzdory zvyklostem nepojede prezident Petr Pavel, ale premiér Andrej Babiš s vicepremiérem Petrem Macinkou. Prezident se o tom dozvěděl z médií a jde o pokračování sporů mezi Hradem a Strakovou akademií, které rozdmýchal spor kolem jmenování Filipa Turka. Jaké jsou další zbraně koalice a je za jejími aktivitami promyšlená strategie? O tom si povídají v novém díle podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února útokem USA a Izraele na Írán, který následně přistoupil k odvetě a útočí i na jiné státy v oblasti, výrazně dopadá na jinou válku, a to tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Rusové z ní těží ekonomicky i diplomaticky, Ukrajinu kvůli tomu nejspíš čeká těžký rok, říká ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra. Přestože se země již pátým rokem brání ruské agresi, zemím na Blízkém východě, které Írán ostřeluje, pomáhá zbraněmi i svým know-how. Jak to celé mění situaci na frontě? A proč Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem, když je Rusko velkým spojencem Íránu, se kterým USA válčí? A co další jednání? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: V úterý bylo ve sněmovně několikahodinové veřejné slyšení kandidátů a kandidátek na funkci ombudsmana, kteří představili své pohledy na činnost veřejného ochránce práv. Dolní komora o něm bude hlasovat v dubnu. Z iniciativy prezidenta, Senátu nebo konference rektorů jsou nominováni někdejší ústavní soudce Jaromír Jirsa, nynější zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, právnička kanceláře veřejného ochránce práv Eva Kostolanská, advokát Vítězslav Dohnal a někdejší zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Kdo z nich má největší šanci nahradit Stanislava Křečka? Je funkce apolitická? A jaký vliv mají sympatie ze strany vládní koalice, která má v dolní komoře většinu? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Silvie Lauder.

Ženy XYZ #36: Data zdravotních pojišťoven i záznamy z ordinací praktických lékařů ukazují, že ženy se často starají o zdraví celé rodiny: vybírají lékaře, plánují preventivní prohlídky, řeší dávkování léků i zdravotních čerpání bonusů. Čím dál více mužů se do péče o zdraví rodiny zapojuje, přibývá ale i těch, kteří volí cestu těla jako projektu k neustálému vylepšování - takzvaných biohackerů. Dají se tyto dvě protichůdné cesty spojit? Proč se některé ženy mohou cítit zodpovědné za zdraví svých partnerů - a jak to vše souvisí s postupující převahou žen v českém zdravotnictví? V další epizodě feministického podcastu o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Výtah Respektu: Izraelská armáda zkraje týdne oznámila, že zahájila pozemní operaci na jihu Libanonu, a to s cílem zlikvidovat vojenské kapacity proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Ke vzájemným útokům nicméně po víc než ročním příměří dochází už od 2. března, kdy Hizballáh udeřil na Izrael, a to v rámci solidarity s Íránem, na který jen pár dní předtím Izrael zaútočil společně se Spojenými státy. Válka v Libanonu každopádně výrazně dopadá na civilisty. Podle agentury AP bylo doposud vysídlených milion lidí, zhruba každý sedmý člověk v zemi. Jaké postavení v ní má Hizballáh? Jaké jsou jeho vztahy s libanonskou vládou a jaký je její postoj k útokům na Izrael? Mohou běžným Libanoncům a Libanonkám pomoct mezinárodní organizace? Dozvíte se v úterní epizodě s Magdalénou Fajtovou.

Československý podcast: U Krajského soudu v Bratislavě zkraje týdne proběhlo ostře sledované zasedání, ve kterém soudce rozhodl, že policisté Ján Čurilla a Pavol Ďurka neskončí ve vazbě. O to už roky usilují lidé kolem Roberta Fica a jeho Smeru, kteří tzv. Čurillovce, tedy vyšetřovatele z Národní kriminální agentury (NAKA), označují za gestapáky a ovlivňují ze zneužití pravomoci a maření spravedlnosti. Šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný v další epizodě vysvětluje nejen postavení NAKA, ale také slovenské tajné služby, která se vůči vyšetřovatelům v minulosti postavila, nebo to, jak celou kauzu, která trvá několik let, vnímá tamní justice. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery v Československém podcastu doplňuje, že jde o příběh, který až bude jednoho dne zfilmován, budou tomu lidé jen těžko věřit. Co si z kauzy známé jako "Válka policistů" mohou vzít Češi? Jsou z nás bezpečnostní složky a justice odolnější? A v čem může být rozhodující odvaha jedince? Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #11 s analytičkou Kristinou Fort o zásadním sporu o využití AI pro masové sledování lidí a ovládání zbraní, který rozděluje americkou vládu a technologické společnosti.Americké ministerstvo války se dostalo do schizofrenní situace. Ve vojenských operacích ve Venezuele i při plánování útoků na Írán využívala armáda umělou inteligenci od americké společnosti Anthropic, s níž dlouhodobě spolupracuje. Když se ovšem v uplynulých týdnech nedohodli na nových podmínkách spolupráce, které vyžadovalo ministerstvo, tak Pentagon přistoupil k bezprecedentními kroku a firmu označil za riziko pro dodavatelské řetězce. Toto opatření přitom obvykle míří na nepřátelsky naladěné zahraniční aktéry a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie dané firmy. Anthropic kvůli tomu Pentagon zažaloval a řada předních amerických technologických společností, jako je Microsoft, Google, Amazon nebo Apple, se ve sporu minulý týden postavila na stranu Anthropicu. Konkurenční firma vyvíjející velké jazykové modely OpenAI mezitím uzavřela dohodu s Pentagonem. O co jde ve sporu, v jehož jádru jsou podmínky využití AI pro masové sledování Američanů a v autonomních zbraních? To v podcastu Zeitgeist rozebírá analytička a expertka na AI governance Kristina Fort. Ptal se jí Štěpán Sedláček. 

Výtah Respektu: V noci na pondělí proběhlo další udílení Oscarů. Šlo o 98. ročník cen Americké filmové akademie, ve kterém uspěl mimo jiné i dánsko-český koprodukční dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Bylo to vůbec poprvé, kdy byl dokument z české produkce nominován na Oscara. V kategorii nejlepšího filmu pak soška putovala ke snímku Jedna bitva za druhou. Výjimečná však byla především kategorie za nejlepší kameru, za kterou si cenu odnesla Autumn Durald Arkapaw za svoji práci na Hříšnících. Stala se vůbec první ženou, která v této kategorii zvítězila. „Bylo to průlomové. Ten proslov byl hezké gesto, kdy v jednu chvíli vyzvala všechny ženy v sále, aby povstaly a poděkovala jim, že kdyby nebylo jejich práce a veškerých jejich snah, aby ženy byly vidět, ona sama by tam nestála," popisuje v pondělní epizodě Výtahu Respektu moment z galavečera Jindřiška Bláhová. Kdo další v letošních Oscarech zvítězil? A propsala se do nich i politika?

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:studentskou demonstraci iniciativy Stojíme za kulturou!favorité a favoritky letošních Oscarůdokument Baze Luhrmana EpiC – Elvis Presley in Concert film Maggie Gyllenhaal Nevěsta!album Idols (Complete) zpěváka Yungbluda a jeho Bludfest (27. června v Hradci Králové)chystaný seriál Netflixu Alexanderknihy Hoyko Letmeina Pamprlík – Jak se sedí za muziku (Vršovice 2016) a Keitha Camerona 168 Songs of Hatred and Failure (White Rabbit)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #51: Motoristé sobě, ANO i SPD vidí pro svoje vládnutí inspiraci v Donaldu Trumpovi a v jeho hnutí MAGA. Tato inspirace se projevuje na rétorice zástupců vlády, ale současně už i na zákonech. Koho se „trumpovská“ politika dotkne? Jak rychle? A budou nás pak Spojené státy mít navzdory nízkým výdajům na obranu v přízni? To rozebrali Kristýna Jelínková, Ondřej Kundra a František Trojan v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Debata Respektu s amerikanisty Jiřím Pondělíčkem a Kateřinou Březinovou o tom, jak se po více než roce daří Donaldu Trumpovi plnit předvolební sliby. Moderuje Dominika Perlínová.Americký prezident Donald Trump je v Bílém domě už více než rok. Které z jeho volebních slibů se mu povedly splnit a jak jsou s jeho prací jeho voliči spokojeni? Hrozí, že si s ním a jeho republikány v Kongresu, v podzimních midterms budou chtít vyrovnat účty? Nejen o tom byla řeč, na debatě Respektu s názvem 414 dnů s Trumpem v Knihovně Václava Havla, kam dorazili amerikanisté Jiří Pondělíček z University of New York in Prague a Kateřina Březinová z Metropolitan University Prague. Večer provázela Dominika PerlínováFoto: White House, President Donald J. Trump visits the El Arepazo Doral restaurant, Monday, March 9, 2026, in Miami, Florida.

Výtah Respektu: Ministr životního prostředí Igor Červený z Motoristů tento týden oznámil odstoupení šéfa Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Bez jakýchkoliv podrobností uvedl, že šlo o vzájemnou dohodu. Ředitelé dalších národních parků se však za Böhnische postavili. Stejně jako Asociace ekologických organizací Zelený kruh nebo hnutí Duha, podle kterého tím ministr zahájil likvidaci národních parků. Ke konci ředitele KRNAP totiž došlo po oznámení o personálních i finančních škrtech v národních parcích. Co za sebou Böhnisch nechává? S jakými škrty musí národní parky počítat? Bude to pro ně likvidační? A jak k nim Motoristé přistupují? Dozvíte se ve čtvrteční epizodě od Tomáše Brolíka.

S politologem Lubomírem Kopečkem o Babišově vládě, prezidentovi a šancích nových politických stran. Moderuje Tomáš Brolík. „Petr Macinka má pravdu, že z hlediska některých věcí je Petr Pavel nepochybně opozičním prezidentem. On se od toho logicky distancuje a říká, že to není pravda. Ale opravdu je primárně, byť nejenom, reprezentantem lidí, kteří nevolili stávající vládní strany,“ říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity, který ale zároveň dodává, že hlava státu má důvěru například i 16 procent příznivců SPD. Jakým politickým hráčem je český prezident po třech letech v mandátu? Koho proti němu postaví ANO v příštích prezidentských volbách? A jsou Motoristé odsouzeni k politickému konci? Nejen o tom diskutoval s Lubomír Kopeček s Tomášem Brolíkem na Debatě Respektu v Brně.

Výtah Respektu: „Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti", řekl v úterý na pařížském summitu francouzský prezident Emmanuel Macron. Na podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico. A třeba šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen označila evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Přitom jen před pár dny Respekt publikoval text, který začíná větou: „Čím blíže žijí lidé k jaderné elektrárně, tím vyšší může být riziko, že zemřou na rakovinu," s tím, že to naznačuje studie vědců z Harvardovy univerzity, která mapovala jednotlivé okresy USA, a která byla zveřejněna koncem února v časopise Nature Communications. Čím se poznatky liší od těch, které jsme měli doposud? Jak autoři studie reagují na kritiku? A vylučuje to výroky zmíněných politiků a političek? I o tom mluví ve středeční epizodě Martin Uhlíř.

Ženy XYZ #35: Podle mezinárodního průzkumu agentury Ipsos a King's College London chce asi třetina mužů generace Z poslušnou ženu. Zhruba stejný podíl jich věří, že v důležitých rozhodnutích by měl mít poslední slovo manžel. Generace Z je zároveň jedinou, která vykazuje výrazný názorový rozkol ohledně rolí mužů a žen mezi pohlavími. Znamená to, že se vracíme na zpět, nebo je to jen protireakce na sílící emancipaci žen? A radikalizují se v prostředí sociálních sítí, jen mladí muži, nebo i jejich vrstevnice?  V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalénou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu. Moderuje Štěpán Sedláček.Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdaléna Fajtová v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

Výtah Respektu: Americké ministerstvo spravedlnosti ve spisech o zesnulém sexuálním predátorovi Jeffreym Epsteinovi před pár dny zveřejnilo dokumenty FBI, které souvisejí s obviněním, že prezident Donald Trump sexuálně napadl nezletilou dívku. Proč je zveřejnilo až nyní? Je náhoda, že šéf Bílého domu dělá zásadní rozhodnutí zrovna v době, kdy má ministerstvo zveřejnit další informace k jeho roli v Epsteinově kauze? Proč vlastně odvolal ministryni pro vnitřní bezpečnost Kristi Noem a jak je to s ekonomickou situací v USA, kterou Trump tak opěvuje? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Sněmovna koncem minulého týdne opět nezvolila šéfa STAN Víta Rakušana místopředsedou dolní komory. V nedělních Otázkách Václava Moravce předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura a Radek Vondráček z ANO uvedli, že tak vládní koalice ani neučiní. Odkazují na zapojení Starostů a nezávislých do kauzy Dozimetr, ve které však Rakušan obviněný nebyl. Jak je možné, že vládním politikům a političkám nevadí obviněný předseda sněmovny a premiér? A proč STAN trvá na Rakušanovi, není to podobné, jako když Motoristé trvali na Filipovi Turkovi coby ministrovi? Jak dolní komora funguje bez dalšího místopředsedy a co se bude ve volbě dít dál? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě František Trojan.

Dělníci kultury #44: V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a tentokrát Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:koncert Florence & The Machine (02 Arena)alba kapely Gorillaz The Mountain, zpěvačky Mitski Nothing´s About to Happen to Me a hudebnice Lily Allen West End Girlvýstavy Štěpána Soukupa aka Epose 257 Landform (Galerie Mánes) a Hit By News (Centrum současného umění DOX)knihy Pavla Klusáka Ženská práce (Host) a Sarah Bakewell V existencialistické kavárně (Host)premiéru tanečního představení Burkicom & Jana Burkiewiczová: Směj se, pořád se směj! (Jatka78)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #50: Andrej Babiš zpochybňuje nezávislost soudů kvůli případu Čapí hnízdo, Tomio Okamura zase odmítá, že by jeho rasistické plakáty s chirurgy z dovozu porušovaly zákon a celou věc označuje za politický proces. A Petr Macinka předem vylučuje podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu v záležitosti nejmenování Filipa Turka ministrem kvůli tomu, že většinu osazenstva soudu jmenoval prezident Petr Pavel, a proto muži a ženy spravedlnosti nejsou podle jeho názoru nestranní. Co to znamená pro justici? Bude chtít Babišova vláda změnit její fungování? A jak se změní dynamika vláda poté, co bude poslanecká sněmovna hlasovat o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně se ve čtvrtek sešli k jednání o vydání premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Zatímco u předsedy vlády jde o kauzu Čapí hnízdo, Okamurovi trestní stíhání hrozí kvůli předloňským předvolebním plakátům. Vzhledem k dohodě vládní koalice i doporučení, respektive nedoporučení, mandátového a imunitního výboru je ale předem v podstatě jisté, že vydání nebudou. Dění v dolní komoře celý den sledovali Kristýna Jelínková a František Trojan, kteří ve čtvrteční epizodě popisují, co u řečnického pultu zaznívalo, jak oba politici argumentují i to, co bude následovat. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Společnost Seznam podala žalobu na premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Ten opakovaně nejen na tiskových konferencích, svých sociálních sítích či během proslovů ve Sněmovně uráží novináře a novinářky Novinek a Seznam Zpráv, které pod Seznam spadají, s tím, že lžou a manipulují s fakty. Podle Seznamu navíc předseda vlády opakovaně šíří nepravdivá tvrzení ohledně toho, že majitel společnosti Ivo Lukačovič krátí daně. O co se Babišova tvrzení opírají? A proč vytváří tlak zrovna na média vlastněná Seznamem? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Filip Zelenka.

Ženy XYZ #34: Díky prodlužování věku dožití, emancipaci i posouvání věku odchodu do důchodu se v posledních letech výrazně mění postavení ženy nad 55 let. Archetyp babičky pečující v ústraní domova o vnoučata se rozpadá, což vede nejen k osvobození, ale i ke střetům s mladší generací, která výpomoc prarodičů často potřebuje pro své fungování. Uspořádání nukleární rodiny, pracovního trhu ani síť školek a dětských skupin totiž neodpovídá potřebám dnešních rodičů. Redaktory Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová i Clara Zanga diskutovaly v podcastu Ženy XYZ také o tom, co o roli babiček říká věda a zda končí éra mizení žen z veřejného prostoru. 

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel měl v úterý proslov ve Sněmovně, kdy před poslanci a poslankyněmi mluvil mimo jiné o výdajích na obranu. Uvedl k tomu, že v současnosti není jediný důvod na jejich snižování. V tom se shoduje s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, který je v této věci ve sporu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou nominovaným hnutím SPD. Ten se nedávno nechal slyšet, že obranyschopnost Česka se dá měřit i jinak. Není to nicméně jejich jediný spor. Zůna například Řehkovi nedoporučil nejen služební cestu do USA, ale ani vystoupení v nedělních Otázkách Václava Moravce. V čem dalším je mezi nimi napětí? Je to Zůnova msta, nebo je Řehka tím, že měl konflikt i s exministryní obrany Janou Černochovou, problémový? A odvolá ho vláda ještě před koncem koncem funkčního období, tedy do srpna? Nejen na to v úterní epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Československý podcast: Poté, co USA a Izrael o víkendu zaútočily na Írán s cílem zničit jeho jaderný program, se ke krokům svých spojenců pochopitelně vyjádřilo i Česko. A poměrně překvapivě, říká v nové epizodě šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Nejvhodnější v tuto chvíli byla reakce od prezidenta Petra Pavla, který zmínil, že Írán je stát, který je nebezpečný pro okolí a mimořádně krutý ke svým obyvatelům. Zdůraznil ale, že musíme být obezřetní v tom, co se tam děje. Zaujalo mě, jak tým zástupců hnutí ANO a Motoristů reagoval k těm útokům velmi vstřícně. Ta reakce je v mnoha ohledech až naivní. Naopak jsou proti tomu reakce SPD, které ty útoky kategoricky odmítají a odsuzují. Jsme ve zvláštní situaci, kdy vidíme rozdílné postoje představitelů vlády. Andrej Babiš naznačil, že nebude vyžadovat, aby bylo jednotné stanovisko, což není běžné." Na situaci se nicméně ukázalo, jak odlišná je zahraniční politika Česka a Slovenska, doplňuje spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka: „Slovenská vláda včetně prezidenta reagovala jednotně v tom, že ty útoky odsoudila s tím, že jde o porušení mezinárodního práva. Fico ale ani nesvolal tiskovku, jen řekl, že jde o rozvrat světového pořádku a my malé státy můžeme pouze reptat." Vychází reakce obou vlád z historického přístupu k Izraeli a USA? Jak se tato spojenectví vyvíjela? A do jaké míry by se Česko a Slovensko měly řídit postojem EU? Existuje v tomto smyslu ještě nějaká suverenita? Moderuje Zuzana Machálková.

Zeitgeist #9 S Martinem Uhlířem a Annou Shavit o možném vlivu velkých jazykových modelů na voliče a nové nástrahy pro demokracii v éře umělé inteligence. Mnozí lidé mají k chatbotům sílící důvěru a radí se s nimi o všem možném v osobním životě i práci a to i ve formě ústního dialogu. Využití velkých jazykových modelů je všudypřítomné a nevyhýbá se ani politice, která prochází změnami mimo jiné v důsledku nástupu sociálních médií. Politickým marketérům a různým dalším aktérům nabízí AI řadu nástrojů ke zlepšení měření voličských nálad a také usnadňuje zacílení na rozhodující skupiny lidí. Některé výzkumy z poslední doby naznačují, že generativní umělá inteligence umí být před volbami celkem přesvědčivá a za jistých podmínek dokáže významně ovlivnit, komu hodíte svůj hlas. Jak může nástup velkých modelů podpořit a nebo podkopat demokratické procesy? Jak jsme na to připravení? Nejen na to v podcastu Zeitgeist odpovídá novinář Martin Uhlíř a politoložka Anna Shavit. Moderuje Štěpán Sedláček.K tématu doporučujeme texty diskutované v epizodě: Respekt: Chatbot jako politická zbraň. Zdvořilá AI umí přemlouvat voličeNature: Persuading voters using human–artificial intelligence dialoguesMIT Technology Review: The era of AI persuasion in elections is about to begin

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě pokračuje již třetím dnem. Poté, co USA a Izrael v sobotu ráno letecky zaútočily na Írán, který okamžitě přistoupil k odvetě, se tyto země i nadále vzájemně ostřelují. Podle íránského Červeného půlměsíce si americké a izraelské útoky doposud vyžádaly přes 550 obětí. Ty zůstaly i po íránských protiútocích, které míří také do zemí v Perském zálivu. Týká se to třeba Spojených arabských emirátů, Bahrajnu i Kataru. Proč Írán útočí právě na ně? Jaká je reakce Íránců a Íránek na vnější útok, přičemž Spojené státy a Izrael vyzvaly lidi ke svržení režimu? Má po zabití nejvyššího duchovního vůdce šanci se udržet? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Vládneme, nerušit #49: Petr Macinka se nejprve pustil do Hillary Clinton, pak se do něj pustil Radosław Sikorski a pak se Macinka naopak pustil do Sergeje Lavrova. Český ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě měl v posledních čtrnácti dnech bohatý program co se projevů týče. Jak jeho slova zatím rezonují v zahraničí? Rezonují vůbec? Nebo je zajímá hlavně fakt, že nedáváme dostatek peněz na obranu? O tom si povídali Ondřej Kundra a František Trojan v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit.

Jak velmoci získávají vliv díky sportu a videohrám? Jak souvisí Saúdská Arábie s videohrou Sims - simulací reálného života? A jak si autoritářské režimy kupují naši pozornost tím, že pořádají velké sportovní události? V debatě Respektu o tom v Olomouci mluvila Magdaléna Fajtová s videoherním novinářem Jaromírem Möwaldem z Radia Wave a fotbalovým novinářem z deníku Sport Bartolomějem Černíkem.

Výtah Respektu: Téměř čtyři desítky mezinárodních organizací musí do konce týdne opustit Pásmo Gazy a ukončit v něm svou činnost. Týká se to například Lékařů bez hranic či organizace CARE. Důvodem jsou nové izraelské předpisy, které neziskovky zavazují k uvádění jmen zaměstnanců, což ale některé odmítají. „Nechtějí to dělat z bezpečnostních důvodů. Obávají se, že by na ně mohli cíleně útočit. Už za války spousta humanitárních pracovníků umírala, protože docházelo k útokům ze strany izraelské armády i na místa, kde lidé dostávali humanitární pomoc, jídlo, a tak dále. Nechtějí pojmenovávat konkrétní lidi a dávat jim terč na záda," říká ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová. Jaká je v Pásmu Gazy humanitární situace několik měsíců po uzavření příměří, které je však porušováno? Jaký je plán na obnovu palestinského území, která má podle AP vyjít na v přepočtu skoro bilion a půl korun?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

Výtah Respektu: Ve Strakově akademii se uskutečnil kulatý stůl k tématu odškodňování obětí nucených sterilizací. Jde o jednu z nejtemnějších kapitol moderní historie našeho zdravotnictví. Ta započala už v minulém století, v komunistickém Československu, přičemž poslední případ známe z roku 2007. Přestože původně stát počítal s tím, že se k odškodnění přihlásí 400 obětí, doposud ministerstvo zdravotnictví obdrželo 2639 žádostí. Některé z nich jsou ale opakované. Odškodnění se zatím dočkalo 1155 žen a stát tak vyplatil téměř 360 milionů korun. Podávat žádosti je možné do 4. ledna roku 2027. Proč v Československu k nuceným sterilizacím docházelo? Jaká byla cesta k odškodňování obětí? A jak se pracuje s rozpočtem, když byl odhad počtu obětí lichý? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Markéta Plíhalová.

Ženy XYZ #33: Technologie zde prý vítězí nad přírodou i společenskými tlaky. “Social freezing”, jak se říká metodě odebrání, zmrazení a uložení vajíček z jiných než zdravotních důvodů, má ženám umožnit těhotenství v pozdějším věku za použití jejich “mladších” oocytů. Jenže zdaleka nejde o zaručenou cestu k dítěti, jak se někdy tváří komerční poskytovatelé této služby, kteří se tak ocitají v podezření, že vydělávají na panice žen z tikajících biologických hodin. Nebo může zmražení vajíček ženy naopak uklidnit, že je mateřství nemine, i když právě nemají vhodného partnera? O rizicích i přínosech této metody diskutovaly ve 33. díle feministického podcastu redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

Speciál Výtahu Respektu: Když před čtyřmi lety Putin oznámil takzvanou speciální operaci a ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, milionům Ukrajinců a Ukrajinek se rozpadl svět tak, jak ho znali. „Táta mi ráno zavolal a řekl, že mladí muži jdou do armády a on tedy musí taky. V tu chvíli jsem pochopila, že zodpovědnost za rodinu, kterou má táta, musí převzít někdo jiný. V ten okamžik mi došlo, že se musím postarat o svoji bezpečnost i o to, jak bude rodina zajištěna. Máma kvůli zdravotnímu stavu nemůže pracovat, u táty jsme nevěděli, jak dlouho ve válce vydrží. Zda bude naživu," říká zakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska, která je v Česku od března roku 2022. Zůstat v něm mohla i Tanya Solomadina, která studovala na Univerzitě Karlově. Rozhodla se ale vrátit do svého rodného Charkova, a to i přes veškerá rizika, která to s sebou přináší. „Udržuje mě pořád ta stejná myšlenka, že všechno má svůj konec. Že nic netrvá věčně. Z nějaké perspektivy to může být smutná myšlenka, ale pro mě to je optimistické," říká. Obě mladé ženy popisují, jak probíhající válku prožívají, jak se za poslední čtyři roky změnily i to, jaké to je být pár desítek kilometrů od ruských hranic či v jiné zemi, daleko od blízkých, kteří jsou ve válce. Moderuje Zuzana Machálková. Podcast o tom, jak se ve válkou zasažené Ukrajině žije mladým lidem: https://www.respekt.cz/podcasty/tady-jsem-doma-kdyz-ted-zemru-bude-to-dobra-smrt

Výtah Respektu: Maďarsko a Slovensko před pár dny varovaly, že pokud Ukrajina do pondělí neobnoví dodávky ruské ropy do těchto zemí, přeruší na oplátku dodávky nejen nafty, ale také elektřiny do této válkou zasažené země. Doposud se tak nestalo. Budapešť a Bratislava však k výhružkám přistupují v reakci na to, že Kyjev na konci ledna po ruských útocích stopla dodávky přes ropovod Družba s tím, že během války jsou opravy obtížné. Premiéři Maďarska a Slovenska však Ukrajinu viní z toho, že dodávky ruské ropy zdržuje schválně, v případě Budapešti za tím dokonce vidí snahu ovlivnit nadcházející volby. Blokování elektřiny a nafty pro Ukrajinu tak má být jedna páka, kterou se chtějí bránit, tou druhou je blokování 20. balíku protiruských sankcí, které chtěla zkraje týdne schválit EU. Jak zásadní by pro Ukrajinu bylo, kdyby Maďarsko a Slovensko skutečně dodávky energií a paliv stoply? V další epizodě odpovídá Tomáš Brolík.

Dělníci kultury #43: V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:filmy Jima Jarmusche Otec Matka Sestra Bratr, Isakiho Lacuesty Jednoho roku, jedné noci a Bouřlivé výšiny režisérky Emeraldy Fennelldokument Melaniaseriál Jak se dostat z Belfastu do nebe (Netflix)album Cerulean producenta Dannyho L Harleaknihy Jáchyma Topola Peklo neexistuje (Torst) a Alberta Camuse Úvahy o terorismu (Triáda)výstavy Osada Jehličí: Na tváři mech (Xao / galerie & knihkupectví), 12/15 Přece... a Tereza Eisnerová: Mumie v krajkách (obojí GASK)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #48: Vláda Andreje Babiše funguje už dva měsíce a s ní také do letošních voleb věčně opoziční SPD Tomia Okamury. Okamurovo hnutí přibralo do svého klubu politiky z menších partají, do vlády vyslalo „nestranické odborníky“ a sám Okamura stanul v čele Poslanecké sněmovny, o čemž hovoří jako o svém politickém vrcholu. Co vlastně strana zatím ve vládě a v Poslanecké sněmovně dělá? Kdo jsou její nejsilnější hlasy a bude ministr obrany Jaromír Zůna ještě někdy mluvit? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Pokud by Česko zrušilo nákup amerických stíhaček F-35, vznikla by tím pro armádu škoda zhruba 30 miliard korun. Tento týden o tom informoval premiér Andrej Babiš s tím, že vláda ANO, SPD a Motoristů tedy v zakázce pokračuje i přesto, že v minulosti mluvili o jejím přehodnocení či úplném zrušení. Jak ale ve čtvrteční epizodě upozorňuje Jaroslav Spurný, kritika největší a nejdražší zakázky v moderní historii ČR byla od začátku čistě ideologická a současný kabinet věděl, že zrušit nepůjde. Proč ale Česko stíhačky F-35 vůbec kupuje? Může Babiš vyjednat výhodnější podmínky? A je bezpečné obchodovat s USA, v jejichž čele je nepředvídatelný Donald Trump? Ptá se Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: V Česku bude od ledna příštího roku spuštěn nový systém evidence tržeb EET 2.0. Návrh zákona v úterý představila ministryně financí Alena Schillerová z ANO, která si znovuzavedení EET vytyčila jako jeden ze svých cílů v boji s šedou ekonomikou a daňovými úniky. Šéfka resortu uvedla, že nový systém napravil chyby toho původního a lidem slibuje minimalizaci nákladů a byrokratické zátěže. Jak se vlastně osvědčila evidence elektronických tržeb v minulosti? Jaké změny je možné od roku 2027 očekávat a koho se budou týkat? A skutečně je EET účinným nástrojem v boji s šedou ekonomikou? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

Ženy XYZ #32: Když se tehdy čtyřiatřicetiletá Sanna Marin stala v roce 2019 finskou premiérkou, namísto dotazů na politiku, musela dokola odpovídat na to, jaké to je zastávat tak vysokou funkci, když je mladou ženou a navíc matkou. A jak to vůbec může ve vládě fungovat, když v ní kromě ní sedí tolik dalších žen. Proč se od žen ve vrcholné politice automaticky očekává, že budou vládnout úplně jinak? Měly by politické prostředí kultivovat? A přineslo by více žen v politice celosvětový mír? V další epizodě feministického podcastu o tom diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga a Markéta Plíhalová.