Týdeník Respekt • Podcasty

S politology Jiřím Lechem a Lucií Tungul o tom, jak může vypadat nová česká zahraniční politika. Je sundání ukrajinské vlajky z budovy Poslanecké sněmovny čistě symbolické gesto, nebo se Česko připojí k proruskému bloku zemí jako je Slovensko a Maďarsko? A jak si premiér Andrej Babiš z hnutí ANO bude hlídat vlastní zájmy v Evropské unii? Volby skončily a vládní strany nyní musí své předvolební sliby převést do reality, která je ale často komplikovanější, než voličům tvrdili. Okolní státy už nyní varují před nástupem nové vlády a změnou české pozice. Co to pro nás bude znamenat a v čem může nová vláda na tu předchozí navázat. O tom diskutovali politologové Jiří Lech a Lucie Tungul z Univerzity Palackého v Divadle nacucky v Olomouci na Debatě Respektu, kterou moderovala Dominika Perlínová.

V 30. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: knihu Martina M. Šimečky Výjimečný stav (Respekt) rodinné pozadí starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho nové album Iconoclasts od Anny von Hausswolff koncert Ethel Cain v Lucerně nové trendy ve filmovém castingu rozhovor s výtvarníkem Epos 257 seriály Chad Powers (Disney+) a Monstrum z Florencie (Netflix) výstavu Sáry Konečné Heat (Hidden Gallery)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Nová rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů má za sebou první zkoušku jednoty, jelikož se hlasovalo o šéfovi Sněmovny. Tím se stal Tomio Okamura, i když se před hlasováním spekulovalo, že nemusí být všem poslancům hnutí ANO po chuti. Jaký bude předseda SPD šéfem Poslanecké sněmovny? A jak budou reagovat opoziční strany? O tom se v 34. epizodě podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři František Trojan, Filip Zelenka redaktorka Kristýna Jelínková.

Takzvaný shutdown platí v USA rekordní 37. den. Doposud byl rekordním ten z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, který trval 35 dní. Situaci nicméně odnáší miliony Američanů a Američanek. Federální zaměstnanci buď nemohou chodit do práce a musí si přivydělávat jinde, anebo chodí, ale nedostávají plat. Ohroženi jsou i lidé, kteří pobírají potravinové dávky, na kterých ve Spojených státech závisí zhruba 42 milionů osob. Trump přitom mezitím uspořádal party ve stylu Velký Gatsby, na kterou pozval donory, kteří mu pomáhají s rekonstrukcí Bílého domu. Co na to Američané? Má těm, kteří se kvůli shutdownu dostávají do nouze, kdo pomoct? A jaký je vlastně jeho důvod? I na to ve čtvrtečním Výtahu Respektu odpovídá Dominika Perlínová.

Poslanci a poslankyně se ve středu sešli na pokračující ustavující schůzi, na které mají mimo jiné zvolit vedení dolní komory. Debata se ale zasekla u návrhu na šéfa Sněmovny. Zatímco končící vláda navrhla Jana Bartoška z KDU-ČSL, hnutí ANO přišlo se jménem šéfa SPD Tomiem Okamurou. U toho zejména poslanci a poslankyně vládní koalice, ale také Piráti, připomínají řadu jeho rasistických a útočných výroků i soudy SPD kvůli možnému extremismu. Podle stále ještě současného premiéra Petra Fialy z ODS by byl Tomio Okamura, kterého nazývá proruským politikem, především bezpečnostním rizikem pro Česko. Jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů by měl totiž přístup k těm neutajovanějším informacím. Jak tomu předejít? S čím chce jít do čela dolní komory sám Okamura? A jak má probíhat samotná volba? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny František Trojan.

Ženy XYZ #18: Zmínky o "boyfriends" mizí ze sociálních sítí a být single je čím dál víc cool. Zatímco někteří se obávají, že svět ovládnou svobodné majitelky koček, ženy jen vzkazují, že než mít špatný vztah, to raději žádný. Jakou budoucnost čekají heterosexuální vztahy? Jaký vliv bude hrát zvyšující se vzdělanost žen? A kolik single mužů vlastní psa? V 18. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Občanská válka mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá dva roky a mezinárodní organizace ji označují za jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Podle agentury AP zahynuly desítky tisíc civilistů, dvanáct milionů lidí muselo opustit své domovy a humanitární pomoc potřebuje třicet milionů osob. V posledních týdnech se navíc už tak katastrofální situace ještě zhoršila. Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru nyní zkraje týdne informoval o tom, že hladomor se šíří do dalších oblastí. Ještě loni v prosinci informoval o pěti oblastech země. Podle čtyř agentur OSN tisíce dětí v zemi čelí smrtelnému riziku kvůli akutní podvýživě. „Jednotky RSF dobyly velké město Fášir, o které usilovaly poslední rok a půl. Obléhání vypadalo tak, že jednotky kolem města, ve kterém žije kolem dvou set padesáti tisíc obyvatel, postavily hliněnou zeď a bránily jakémukoliv dovozu potravin či léků. Ostřelovaly město, včetně trhů a nemocnic, a to jak střelami, tak i drony," popisuje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč se v Súdánu válčí? Co se ve třetí největší africké zemi děje civilistům? A jak jim může zbytek světa pomoct?

Jedním z bodů programového prohlášení nastupující vlády v Česku, které má Respekt k dispozici, je zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. „Když vidím, co nastupující kabinet říká, se zkušeností ze Slovenska mám za to, že to není nic než cesta k tomu, aby veřejnoprávní média byla poslušná vůči vládní koalici a politikům," říká v další epizodě Československého podcastu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Příští česká vláda, kterou bude tvořit hnutí ANO, SPD a Motoristé, přitom stejně jako současná slovenská vláda Roberta Fica, míří nejen na média, ale také na nevládní organizace. I v tom je povolební situace v ČR podobná tomu, co se děje na Slovensku, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Myslím, že si mnohdy sami neumí uvědomit, co všechno by se začalo hroutit, kdyby nevládní organizace přestaly fungovat. Jsou to desítky a desítky miliard, které neziskový sektor ušetří státu tím, že supluje některé jeho role." Proč tedy někteří politici a političky útočí zrovna na tyto oblasti? Co čeká Český rozhlas a Českou televizi? A jak omezení financování, potažmo činnosti neziskovek dopadne na běžné občany? Moderuje Zuzana Machálková.

Poslanci a poslankyně se v pondělí vůbec poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb a složili slib, díky němuž se mohou stát členy dolní komory. Zároveň, jen chvíli předtím nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a AUTO podepsala koaliční smlouvu. Co je v ní překvapivého? Jaký je program možného příštího kabinetu? Jak to vypadá s přístupem k veřejnoprávním médiím, neziskovým organizacím, ale také k ekonomickým otázkám? A jaké dohady jsou kolem vedení Sněmovny mezi končící a budoucí vládou? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z dolní komory Kristýna Jelínková a František Trojan.

Co všechno se děje, než modelky a modelové vyjdou na přehlídkové molo a působí jako dokonalá stvoření? Stres, chaos a shon v zákulisí pařížského Fashion Weeku už osmým rokem zaznamenává slovenská fotografka Lena Knappová. V jejích snímcích se prolíná přímost a syrovost dokumentu s přiznanými nánosy módního nátěru a to vše ještě doplňuje punkovou drzostí a jistou poťouchlostí. Nejen o světě módy a komerčních zakázkách ale i o autorské tvorbě a výstavách mluvila držitelka ceny Czech Grand Design v kategorii Fotografka roku 2024 s Pavlem Turkem.

Odhalení ruského útoku na muniční sklad ve Vrběticích byl přelomem v boji proti ruské špionáži. Vláda byla donucena vypovědět desítky ruských agentů a vycouvat z nápadu svěřit jadernou zakázku ruskému Rosatomu. Detailněji vše popisuje kniha Jaroslava Spurného Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. Změnila ho ale dlouhodobě? Jaké jsou tu nyní, po rozpoutání ruské agrese na Ukrajině, aktivity ruské špionáže? A vzroste její vliv poté, co do vlády Andreje Babiše míří SPD, které chce vystoupení Česka z NATO? Debatu s Jaroslavem Spurným z jihlavského festivalu moderuje Ondřej Kundra.

Dělníci kultury #29: V dalším díle podcastu týdeníku Respekt natočeném na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:hrozby pro veřejnoprávní média po nástupu nové vládydokumentární filmy Andrese Veiela Riefenstahl, Kim A. Snyder Knihovnice, Jana Strejcovského Má to cenu?! a Barbory Chalupové Virtuální přítelkynědokumentární sérii Rebeccy Miller Mr. Scorsesekoncert skladatelky Caroline Shaw (La Fabrica, 7. listopadu)výstavu Maruja Mallo: Mask and Compass (madridské Museo Reina Sofia)knihu Alany S. Portero Zlozvyk (Prostor)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #33: Sestavování nové vlády pokračuje, ale stejně tak startuje také souboj o to, kdo se stane lídrem opozice. Zdeněk Hřib i Vít Rakušan mohou své volební výsledky považovat za úspěšné, ODS si pak v lednu zvolí nového předsedu, od kterého bude očekávat novou energii. Největším favoritem zůstává Martin Kupka, ale má své vyzyvatele. Kdo z této trojice se nakonec ukáže jako nejschopnější opozičník? To rozebírali v nové epizodě političtí reportéři Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a František Trojan.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres důrazně odsoudil smrt civilistů, včetně mnoha dětí, způsobenou izraelskými leteckými útoky v Gaze. Reagoval tak na to, že izraelská armáda podle agentury AFP, která se odkazuje na pět místních nemocnic, tento týden v Pásmu Gazy zabila přes sto Palestinců a Palestinek, přičemž děti tvořily víc než třetinu. Dvě stovky lidí pak byly zraněny. V oblasti přitom od 10. října platí příměří. „Izraelská armáda odůvodňuje z porušování příměří Hamás. Její jednotky se podle ní v oblasti Rafáhu dostaly pod palbu, ale Hamás tvrdí, že s tím nemá nic společného," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc tvrdí, že Hamás důsledně nevrací ostatky mrtvých rukojmích, kteří zůstávají v Pásmu Gazy." I přesto americký prezident Donald Trump, jehož administrativa společně s Katarem a Egyptem pomohla příměří dojednat, mluví o tom, že jeho mír přetrvává. Jak je to s porušováním dohody? Jaké jsou její další fáze? A jak se momentálně v Pásmu Gazy žije civilistům?

V Česku se dál šíří žloutenka typu A, a to nevídaně rychle. Jen pražští hygienici tento týden informovali, že v hlavním městě letos zachytili téměř tisícovku případů, což je pětadvacetkrát víc než loni za celý rok. „Poslední velkou epidemii jsme zažili v roce 1979, kdy k nám byly dovezeny polské jahody. Poté byly nějaké drobnější špičky zhruba v desetiletých intervalech. A jednom z nich jsme právě nyní," řekl Respektu předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. Zatímco v minulosti byl tento typ žloutenky spojen se špatnou hygienou například ve vyloučených lokalitách, v současnosti se nemoc šíří i v širší populaci. Pomoci by mohla proočkovanost, která v současnosti roste. Od ledna bylo podáno na 130 tisíc dávek, což je oproti celému minulému roku víc než dvojnásobek. Kdo u nákazy žloutenkou typu A patří mezi rizikové skupiny? V čem dalším se současná epidemie liší od těch předchozích? A jak je to s účinností a dostupností vakcín? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř.

Ženy XYZ #17: O neplodnosti se psalo už v Bibli a dlouho byla považována výhradně za záležitost ženy. Dnes už přitom víme, že potíže bývají na straně žen a mužů přibližně stejně často. Neplodnost je také opředená řadou mýtu, od toho, že je vše jen v hlavě a stačí se nestresovat, až po to, že v případě potřeby vždy pomůže umělé oplodnění. V neposlední řadě mohou být neplodné ženy za svůj zdravotní stav zostuzovány a uráženy, což nyní zažívá i končící předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V 17. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57: O zrušení muniční iniciativy mluvili představitelé ANO ještě předtím, než hnutí Andreje Babiše zvítězilo ve sněmovních volbách. Nejistota ohledně další podpory válkou zasažené země však pokračuje i poté, ačkoliv po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Babiš zjemnil rétoriku. Ukrajinská hlava státu má za to, že o další spolupráci bude se šéfem ANO, který by se mohl stát příštím českým premiérem, mluvit osobně. V další epizodě podcastu (Ne)bezpečí proto Ondřej Kundra probírá s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným nejen to, zda se pomoc Ruskem napadené zemi zastaví, ale také o jeho konci ve funkci.

Prezident Petr Pavel v pondělí pověřil šéfa hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Možné personální obsazení vlády ale na dvouhodinové schůzce na Pražském hradě neřešili. Koaliční smlouvu a programové priority by měl Babiš hlavě státu předat v druhé polovině týdne. Panuje mezi ANO, SPD a Motoristy shoda na programu? Jak to bude s Filipem Turkem v čele ministerstva zahraničí, když ho tam možný budoucí premiér ani prezident nechtějí? A kdy by Česko mohlo mít novou vládu? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.

Dělníci kultury #28: Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar tentokrát debatují o:filmech a jihlavském projektu režiséra Tsaie Ming-Liangareality show Great British Bake-offsoše Praying Wood Krištofa Kinteryretrospektivě fotografa Joela-Petera Witkina Rozbitý svět (DOX)stand-upu Daniela Slosseknize Andrey Sedláčkové Toyen. Léta erotická (Prostor) a Milana Kocha Básnické a prozaické dílo (Malvern)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #32: Jednání o vládě pokračují i v třetím týdnu po volbách, tentokrát bez fyzicky přítomného Andreje Babiše. Na 14 schůzkách si zástupci ANO, Motoristů sobě a SPD řekli, co chtějí s Českem v jednotlivých oblastech následující 4 roky dělat. Jak jednání probíhají? Kde jsou největší „třecí plochy“? A bude nakonec Filip Turek ministr, nebo místopředseda Sněmovny? To vše rozebírají v další epizodě Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Filip Zelenka a František Trojan.

Na začátku týdne vyšly paměti Virginie Giuffre, jedné z nejvýznamnějších postav sexuální kauzy amerického finančníka Jeffreyho Epsteina, která v dubnu spáchala sebevraždu. Kniha poukazuje mimo jiné i na další detaily toho, jak měl být do kauzy zapletený také mladší bratr britského krále Karla III., princ Andrew. Toho Giuffre v minulosti i žalovala. „Měl ji v jejích sedmnácti letech znásilnit, což se řešilo už v minulosti, nyní ale vyšly najevo další informace. Například se ji snažil zdiskreditovat. Právní tým prince najal internetové trolly, aby na ni útočili a zdiskreditovali ji v očích veřejnosti, aby její slova neměla váhu. Také se měl obrátit na metropolitní policii a jednoho z nejvyšších poradců královny s žádostí o pomoc s touto diskreditací. Je to víc kauz, které se kolem něj momentálně objevují. Andrew jakožto velmi oblíbený syn královny Alžběty se až nyní vzdal svého titulu vévody z Yorku, princem nicméně zůstává dál," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Jaké detaily ze zapojení prince do Epstainovy sexuální kauzy vyšly s vydáním pamětí jedné z obětí najevo? Bude to britská královská rodina, která případ za života královny tutlala, dál řešit? A jak řeší vyšetřování Epsteina ve Spojených státech?

Šéfka KSČM Kateřina Konečná dává k dispozici svoji funkci. Reaguje tím na volební neúspěch hnutí Stačilo!, jehož jsou komunisté součástí. Podle mluvčího strany Romana Rouna by mohlo být o jejím nástupci jasno v prosinci, kdy se má v Praze konat mimořádný sjezd komunistů. Ti s dalšími uskupeními ve Stačilo dostali 4,3 procenta a dál jsou tak mimo dolní komoru. Bylo to selhání Konečné nebo celého hnutí? Jak to vlastně bude dál s vedením komunistů? A udrží se na politické scéně i když už se dvakrát nedostali do Sněmovny? Nejen o tom mluví ve středečním Výtahu Respektu Marek Švehla.

Ženy XYZ #16: Genderové stereotypy se prolínají snad všemi oblastmi života, jídlo a stravování nevyjímaje. Hostkou 16. dílu feministického podcastu Ženy XYZ byla antropoložka jídla Eva Ferrarová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V diskusi s redaktorkami Respektu Clarou Zanga a Markétou Plíhalovou mluvila o tom, jak gender vstupuje do toho, co jíme, proč pečující ženy málokdy vaří to, na co mají skutečně chuť, i jak se mění vztah k jídlu u starších žen, které ovdověly. 

Americký prezident Donald Trump se měl brzy potkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a to v Budapešti. Mělo se tak stát poté, co koncem minulého týdne jednal v Bílém domě s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Tomu řekl, že USA nepošlou střely dlouhého doletu nebo to, že by měl Donbas zůstat rozdělený, přičemž podle AP by to znamenalo, že by většina zůstala Rusku. Nyní se ale zdá, že se Washington a Moskva nedohodly na ústupcích a není tak vůbec jisté, že ke schůzce v Maďarsku dojde. Trumpovi se tak komplikuje obraz mírotvorce, který si vytvořil i po dojednání klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Jak zároveň ve Výtahu Respektu upozorňuje Dominika Perlínová, uvnitř Spojených států takto rozhodně nevystupuje: „Spíš než zahraniční politika jsou tématem rostoucí ceny potravin, které dál rostou a na lidi to hluboce dopadá. Víc než polovina populace také nesouhlasí se vším, jak Trump řeší politiku. Každý sedmý Američan je přesvědčen, že používá víc moci než kdokoliv z jeho předchůdců, ale asi jen polovina si myslí, že to je špatně. Průzkumy ukazují, že v současnosti je americká společnost nejvíc rozdělená od občanské války." Tomu odpovídají také pravděpodobně největší protesty od roku 1970, kterých se o víkendu zúčastnily miliony lidí, kteří protestovali právě proti Trumpovi a jeho administrativě. Co přesně jim vadí? V čem má spočívat Trumpův fašismus? A jak se šéf Bílého domu snaží umlčovat své kritiky?

Vítěz sněmovních voleb v Česku, tedy hnutí ANO, jedná o vládní koalici s SPD a Motoristy. Otazník momentálně visí nad resortem zahraničních věcí, do jehož čela by měl jít Filip Turek z Motoristů, u něhož se policie v současnosti zabývá příspěvky na sociálních sítích a výroky, které byly rasistické, misogynní a s nacistickou tématikou. Kritika se ale vzedmula i u ministerstva životního prostředí, kterého se má ujmout Petr Macinka, také z Motoristů, který se dříve nechal slyšet, že pokud se tak stane, poteče zelená krev. Jak přitom v nové epizodě Československého podcastu upozorňuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery, všechny tyto případy odvádějí pozornost od možného budoucího premiéra Andreje Babiše, který je středobodem jiných kauz, a zůstává tedy neznámou, jak se zachová. Novinář a spisovatel Martin M. Šimečka má za to, že by u šéfa ANO mohlo dojít ke stejnému scénáři jako u slovenského premiéra Roberta Fica, který ze sebe v minulosti udělal politickou oběť a zradikalizoval se. Hrozí to i u Babiše? Co by to v praxi znamenalo pro česko-slovenské vztahy? A jaké časy Česko po volbách čekají? Moderuje Zuzana Machálková.

Česko s největší pravděpodobností začne příští rok v rozpočtovém provizoriu. Končící vláda Petra Fialy z ODS sice návrh státního rozpočtu předložila, a to se schodkem 286 miliard korun, nicméně nová dolní komora se jím zabývat nemůže. Po volbách je potřeba návrh předložit znovu, což ale dosluhující kabinet doposud odmítal. V pondělí Fiala uvedl, že vláda začátkem příštího měsíce vyhodnotí aktuální situaci a rozmyslí se, jestli má tento krok nějaký smysl. Možná příští koalice takový přístup označuje za arogantní a dětinský. Podle Filipa Zelenky se nicméně obě strany vyhýbají odpovědnosti za své návrhy: „Schodek státního rozpočtu už by se nemohl zvyšovat. Sněmovna by tedy nejspíš návrh vrátila k předělání ministerstvu financí současného kabinetu, kdy by se pravděpodobně stalo, že by vláda Petra Fialy musela přiznat, že na některé věci nejsou peníze. Jsou tam zákonné limitace. Ale nastupující vláda Andreje Babiše taky v rozpočtu nemá peníze na svoje priority," vysvětluje ve Výtahu Respektu. Může do toho tedy nějak zasáhnout prezident? A jak by se rozpočtové provizorium dotklo běžných občanů?

S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.

Teroristická organizace Hamás propustila všechny unesené ze 7. října 2023. Izrael ukončil válku v Gaze, při které byly zabity desítky tisíc civilistů. Nastalo příměří. Jak dlouho může trvat a je šance na trvalý mír? Záznam debaty s Irenou Kalhousovou z brněnské Reduty. Moderuje Ondřej Kundra.

Vládneme, nerušit #31: Vyjednávání o vládě nabraly nový spád poté, co Deník N odkryl starší vyjádření Filipa Turka s rasistickými a xenofobními prvky. V současné době to vypadá, že se kvůli tomu nestane šéfem diplomacie, k čemuž předešlá jednání s hnutím ANO a SPD směřovala. Co to může znamenat pro další vývoj? Jaká je politická budoucnost Filipa Turka? A jak se rýsuje personální obsazení dalších vládních postů? O tom v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a jejich nová kolegyně Kristýna Jelínková.

S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje. Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.

S Ondřejem Kundrou o miliardách za vojenskou pomoc pro Kyjev na boj s agresorem a odchodu jednoho z mozků muniční iniciativy.Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.

Ženy XYZ #15: Tradiční průvod protipotratového a antigenderového Hnutí pro život má konkurenta. Prahou o víkendu prošel stejnojmenný Pochod pro život, jehož účastníci naopak požadují, aby byl přístup k interrupcím ještě širší než dnes, a poukazují na to, že "pro život" jen těžko může být někdo, kdo chce rozhodnutí jít na potrat ženám vzít, čímž je - jak ukazují tragické případy z USA či Polska - mnohdy na životě ohrožuje. Co můžeme v tomto ohledu čekat od nové sněmovny a vlády? Je pravděpodobné, že se právo na interrupci objeví v Ústavě? Nebo naopak musíme být na pozoru před pokusy o jeho omezení? O tom v 15. díle feministického podcastu Ženy XYZ diskutovaly Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Kam dospělo deset dní od voleb přerozdělování politické moci v Poslanecké sněmovně? Na co naráží potenciální vládní kabinet ANO, SPD a Motoristů? A na co čeká prezident Petr Pavel s pověřením k sestavění vlády? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá Františka Trojana ve Výtahu Respektu.Doporučujeme také články:Peníze v rozpočtu nechybějí, to jen končí předvolební iluze bezedných zdrojů Prezident pro Respekt: Pokud jsou Turkovy posty autentické, podle mě ho to diskvalifikuje z jakékoli ministerské pozice

S Ondřejem Kundrou mimo jiné o plnění mírové dohody mezi Hamásem a izraelskou vládou a plánu prezidenta Donalda Trumpa.Dvacet izraelských rukojmích, které teroristé z Hamásu drželi více než dva roky v zajetí se vrátili domů ke svým bližním. Izrael na oplátku propustil více než 1700 vězněných Palestinců. Jak se daří držet křehký klid zbraní a plnit mírovou dohodu, kterou vedle Egypta nebo Kataru pomohla vyjednat také Spojené státy. A co čekat od mírového summitu v Egyptě, kam míří prezident Donalda Trump po návštěvě Izraele. Nejen to rozebírá Ondřej Kundra se Štěpánem Sedláčkem ve Výtahu Respektu.

V sedmadvacátém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:výběr nové hlavy ministerstva kulturyreality show Naked Attractionnovinkách tanečnice Miřenky Čechové Co já? Co ty? (Paseka) a Rukojmí (Palác Akropolis)film Siratpřehlídku Designblokalba Za 5 dvanáct od 58G a Silver Bleeds the Black Sun... od AFIvýstavu ZEB ONE: End to End (Platforma 15)knihu editorky Denisy Šťastné Jana Preková: Radost až na kost (Institut umění – Divadelní ústav)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

S politology Jakubem Janegou a Jakubem Lyskem o sestavování vlády a možných scénářích dalšího vývoje. V olomouckém Divadle na cucky moderoval Tomáš Brolík.Můžou být SPD a Motoristé stabilní koaliční partneři? A co když ne? Fungoval ve volbách antifiala a antibabiš? Jaké méně viditelné faktory pomohly Babišovi k vítězství a jak se Pirátům podařilo „povstat z popela“? Co může přinést víc žen ve vysoké politice? A jak pravděpodobné je, že dojde na slovenský scénář? Nejen na to hledali odpovědi politologové z Univerzity Palackého v Olomouci Jakub Janega a Jakub Lysek v Debatě Respektu se zástupcem šéfredaktora Tomášem Brolíkem v Divadle na cucky.

Vládneme, nerušit #30: Ačkoliv se mohlo zdát, že Andrej Babiš složí novou vládu hned první týden po volbách, tak se ukazuje, že vyjednávání mezi hnutím ANO, SPD a Motoristy má své úskalí. Obsazení jednotlivých resortů je problematické a mění se každý den, ambice jednotlivých stran a politická nezkušenost celé vyjednávání komplikuje. Jak probíhá skládání nové vlády? O tom se bavili v 30. dílu podcastu Vládneme, nerušit redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenk a Ondřej Kundra.

Ani ne týden po sněmovních volbách už se začíná rýsovat, kdo v příští vládě zasedne do čela jednotlivých ministerstev. Pravděpodobný budoucí premiér a šéf ANO Andrej Babiš chce mít jasněji do pátku. Scénář je ale zatím takový, že zdravotnictví, finance nebo vnitro by si nechalo právě ANO. Ministrem zahraničí by mohl být Filip Turek, ministr životního prostředí Petr Macinka, obranu by mohlo dostat SPD, stejně jako šéfa Sněmovny, a například kulturu by mohl mít Oto Klempíř za Motoristy, který se nechal slyšet, že by to v případě nabídky přijal. Jak ve Výtahu Respektu říká vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, je velkou otázkou, co od tohoto dvaašedesátiletého muže, který se doposud pohyboval jak ve světě kultury, tak i politického marketingu, očekávat: „Od července funguje status umělce, se kterým Motoristé mají problém. Záleží tedy, co s tím Oto Klempíř udělá. Pak máme otázku veřejnoprávních médií, se kterými mají problém všechny ty strany. Klempíř je zatím hájil, zároveň jsou ale Motoristé velmi radikální, takže on by nebyl jasná záruka toho, že se jako ministr kultury postaví tlakům, které jdou hlavně ze strany ANO a SPD. Tam to může být velký hukot. Zároveň, tím, že sleduju výtvarné umění, není žádným tajemstvím, že Andrej Babiš měl velký problém se šéfkou Národní galerie, to může být jedna z věcí, které teď spolu řeší." Jakou kariéru za sebou Klempíř má? Jak se vyjadřuje ke kultuře? A s jakými jinými politickými subjekty před Motoristy spolupracoval?

Vyjednávání o vládě se začíná komplikovat. Poté, co šéf SPD Tomio Okamura řekl, že jeho hnutí má zájem mimo jiné o ministerstvo vnitra a dodal, že pokud by se tak stalo, SPD by usilovalo o výměnu policejního prezidenta kvůli Okamurovu stíhání kvůli loňským předvolebním rasistickým plakátům, šéf ANO Andrej Babiš uvedl, že policejní prezident se měnit nebude. A jak ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, Okamurovo hnutí tak nejspíš definitivně přišlo o vnitro: „Jestli k té změně dojde, ministerstvo by téměř jistě připadlo hnutí ANO, což je ale taky problém. Máme tady případ Čapího hnízda, střetu zájmů, takže ani toto není dobré řešení. U této vlády vlastně není žádné dobré řešení na obsazení pozice ministra vnitra, protože jednotliví představitelé budoucích zřejmě vládních stran mají různé problémy, včetně pana Turka z Motoristů." Proč chtěl ale Tomio Okamura odvolat policejního prezidenta Martina Vondráška, který o trestním stíhání politika nerozhoduje? Jaký jiný resort by SPD dostalo a co by s ním zamýšlelo? A jak Sněmovna rozhodne o případném vydání Okamury?

(3/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pátek a sobota. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(2/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - středa a čtvrtek. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

(1/3) Reportážní ohlédnutí za tím, jak vznikal Respekt 41/2025 - pondělí a úterý. Připravil Štěpán Sedláček.Právě pročítám Respekt  s pořadovým číslem 41 z roku 2025 na jehož titulní straně je radující se Andrej Babiš s repráčkem před volebním štábem ANO na pražském Chodově. Fotku pořídil Milan Jaroš a nad snímkem je napsáno VÍTEJTE V BABIŠOVĚ SNU. Byl to moment, který se asi vedle mnoha dalších zapíše do historie. Kdo ví možná se někdo na tuhle obálku budu dívat za mnoho let a říkat si, tohle se dělo v Česku v době, kdy jsem se narodil či vznikl nebo ještě dávno předtím. Úvahy nad tím, co si asi dotyčná bytost bude říkat o naší době, lidech a zvolených politicích nechme stranou. Já jsem si vytyčil přízemnější úkol a zvu vás na takové malé dobrodružství. V tomto podcastu vám přiblížím - jak se dělá Respekt respektive, jak a za jaké atmosféry vznikalo nejen tištěné číslo a titulní fotka během volebního týdne i to jak to reflektovali lidé, kteří týdeník vytvářejí. Uslyšíte, co a jak se řeší na poradách, vydáme se s reportéry a reportérkami do terénu a dozvíte se, jak se dělá v Respektu uzávěrka.

Ženy XYZ #14: Zastoupení žen v Poslanecké sněmovně poprvé dosáhlo jedné třetiny, což je podle odborníků také důležitá psychologická hranice. Nestojí zatím však systematická podpora politických stran, ale aktivita liberálních voličů, kteří ženám hojně udělovali preferenční hlasy. Reakce na některé zvolené poslankyně přitom kopírují ty nejprimitivnější stereotypy včetně těch o údajné toxicitě ženských kolektivů. Bojí se politici vůle voličů projevené kroužky? A co mužští voliči liberálních stran, nebudou se teď cítit odsunutí na druhou kolej? Ve 14. díle feministického podcastu Ženy XYZ diskutovaly Markéta Plíhalová, Silvie Lauder a Clara Zanga.

Jsou tomu přesně dva roky, kdy teroristické hnutí Hamás podniklo útok na Izrael, při kterém jeho příslušníci a spojenci zabili na 1200 lidí a 250 osob zatáhli do Pásma Gazy. Izrael následně zahájil rozsáhlou ofenzivu do této oblasti, při které podle palestinských zdrojů, které jsou podle OSN důvěryhodné, izraelská armáda zabila přes 67 tisíc lidí, přičemž většinu z nich tvoří civilisté. I po dvou letech od 7. října roku 2023 část rukojmích dál zůstává v Pásmu Gazy a není známo, kolik z nich je ještě naživu. Humanitární situace je v oblasti tak katastrofální, že komise OSN vyhlásila hladomor, což je na Blízkém východě vůbec poprvé. Následně vyšetřovací komise OSN uvedla, že Izrael páchá genocidu ve snaze zničit Palestince. Po nástupu do Bílého domu se do konfliktu vložil Donald Trump s tím, že ho vyřeší. Po několika neúspěšných pokusech o příměří předložil na konci září plán, o kterém se nyní jedná v Egyptě. První kolo zprostředkovaných jednání mezi Izraelem a Hamásem skončilo v úterý nad ránem. „Podle všech informací, které máme od diplomatů, zdá se, že momentálně jsme nejblíže míru od začátku konfliktu," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Trumpův plán je chválen i kvůli tomu, že s nějakým dlouhodobým výhledem dává vpřed civilisty, a to jak v Izraeli, tak i v Pásmu Gazy. A souhlasí s ním i arabské země. Tentokrát nikdo nepočítá s vysídlením Palestinců," vysvětluje. S čím naopak dvacetibodový plán šéfa Bílého domu počítá? Na čem doposud nepanuje shoda? Co by podle plánu mělo být se zničeným Pásmem Gazy a co čeká vládu Benjamina Netanjahua?

Prezident Petr Pavel během neděle a pondělí mluvil se všemi lídry stran a hnutí, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Zkraje týdne potvrdil, že nový kabinet může vznikat na půdorysu hnutí ANO, Motoristů a SPD. Otázkou ale zůstává, jak by si rozdělili vládní posty. „Motoristé usilují o zahraničí, kde si představují Filipa Turka. Ve hře je i životní prostředí pro Petra Macinku. Případně je tu zdravotnictví a ministerstvo sociálních věcí pro Borise Šťastného, které chce ale hnutí ANO. U zdravotnictví Andrej Babiš nechce slevit, vidí tam Adama Vojtěcha. SPD by chtělo vnitro nebo obranu," říká ve Výtahu Respektu František Trojan, který potvrzuje prezidentova slova, že klíčové bude i složení Sněmovny. Do jejího čela by totiž teoreticky mohl nastoupit Tomio Okamura. Co by to v praxi znamenalo? Čím by hnutí SPD mohlo Babišovi posloužit? A k jakým dalším politickým posunům od víkendových voleb došlo?

Vítězství ANO ve sněmovních volbách není nijak překvapivé. Rozdíl mezi hnutím Andreje Babiše a doposud vládnoucí koalicí Spolu je však šokující. Tvoří totiž jedenáct procentních bodů. Znamená to konec uskupení, které tvoří ODS, TOP 09 a lidovci? Jak se bude skládat příští kabinet a kdo by mohl být v jeho čele? V čem se liší politika ANO, Motoristů a SPD, kteří by příští vládu mohly sestavit? Co se Sněmovnou udělá rekordní počet zvolených žen a jak to vlastně bude fungovat s postojem Motoristů? I na tyto otázky odpovídá ve speciálním povolebním podcastu redakce Respektu. Moderuje Zuzana Machálková.

V dalším díle podcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury #26 spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:druhou řadu seriálu 1670vliv popkultury na turismus (knihy Dana Browna a seriálové hity Bílý lotos, Emily in Paris nebo Lupin)příspěvky Zdeňka Svěráka a Robina Kvapila k volbámfilm Jedna bitva za druhourozhovor s Ericem Kaplanem, scenáristou Teorie velkého třesku či Futuramyautorskou inscenaci Adama Draguna Alex (premiéra 17. listopadu v Arše+)výstavu Kateřiny Vincourové Skin Care (Galerie Rudolfinum)knihy Jana Douši Žít, jako by šlo o život – Bob Krčil (1952-1992) (Torst) a Lukáše Skupy Jednou nebudeme malí – český hraný film pro děti 1945-1993 (NFA)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #29: Zbývá už jen pár hodin do vyhlášení výsledků voleb, které rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny na další čtyři roky. Co si budeme pamatovat z letošní kampaně? Bude stačit životní výkon Petra Fialy k dalším čtyřem rokům vládnutí? A co může za zmrtvýchvstání Pirátů? O tom se v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit baví redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka. 

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi.  Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila.  Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Přesně před deseti lety byla při náletu bojového vrtulníku AC-130U letectva Spojených států amerických zničena nemocnice provozovaná Lékaři bez hranic v afghánském Kundúzu. Přestože šlo o do té doby nejtragičtější útok na zařízení této organizace, incident podle jejích zástupců nebyl dostatečně vyšetřen. A od té doby se situace v různých konfliktech napříč světem jen zhoršuje, říká ve Výtahu Respektu šéf komunikace MSF Tomáš Bendl: „Nedávno jsme dávali dohromady statistiky, jak se trend útoků na zdravotní péči vyvíjí. Jen od roku 2015 jsme čelili více než 800 případů nějakého druhu útoku. Může se to jednoho dne dostat do fáze, kdy garance pro zdravotníky a nemocniční personál budou tak malé nebo v podstatě neexistující, že projekty v ozbrojených konfliktech nebudeme moct otevírat. Pokud se svět neprobudí a nebudeme jako mezinárodní společenství trvat na tom, aby se dodržovala základní pravidla války, nemůžeme pracovat tam, kde se na nás střílí. Mrtvý doktor nikomu nepomůže," uzavírá. V čem je pro Lékaře bez hranic specifická situace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou? V čem je bezprecedentní situace v Pásmu Gazy? A jak se na vymáhání mezinárodního humanitárního práva podílí Česko?

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil.  František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.