Týdeník Respekt • Podcasty

Ženy XYZ #48: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Říká se, že vlasy jsou korunou (nejen) ženské krásy. Podle délky a úpravy kadeří se ale hodnotí také příslušnost k tomu či onomu pohlaví, politický světonázor, profesionalita, nebo dokonce inteligence. A to přesto, že od slavného výroku kronikáře Kosmy, že dlouhé vlasy znamenají u žen “krátký rozum”, uplynulo více než 800 let. Co se stane, když ale žena přijde o vlasy následkem nemoci, třeba alopecie? A jsou vlasy hodnoceny stejně u mužů? Ve 48. díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Duševní zdraví dětí v Česku se zhoršuje. Šťastně se cítí pouze polovina z nich. Vyplývá to z výzkumu Mladé hlasy, který letos poosmé realizoval UNICEF, a to ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Ukázalo se také, že šedesát procent dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem nebo že více než šedesát procent tráví online více času, než by chtěly. K čemu získaná data slouží? Jak stát získává data o duševní pohodě dětí a mladistvých? Mají se na koho obrátit, pokud potřebují pomoc? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Markéta Plíhalová.

Zeitgeist #24 s teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: „Věda hovoří jasně. El Niño se k nám blíží s devadesáti procentní jistotou. Svět to musí brát jako naléhavé klimatické varování,” řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres v prohlášení, ve němž apeloval na přípravu na tento jev i na to, jaké by mohl mít dopady. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) by El Niño mohlo na některých místech způsobit výraznější deště, na jiných ještě výraznější sucho. A přestože se jev vrací v pravidelných intervalech, tentokrát by mohl být silnější než dřív. Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu a dlouhodobým spolupracovníkem WMO v pondělní epizodě přibližuje, co El Niño znamená pro Evropu a Česko, jaké projevy očekávat, a také co to znamená pro běžného člověka i vlády. Moderuje Zuzana Machálková.

Dělníci kultury #57 o kampani Charli XCX k albu Music, Fashion, Film; knize Constance Debré Jméno nebo výstavě Domácí umění na Zámku Veleslavín.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a mimořádně také Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:virální kampaň Charli XCX k albu Music, Fashion, Film rozhovor s Didierem Eribonemtaneční projekty Adriany Štefaňákové Genesis/Metamorphosis/6´7 a Overexposed (Divadlo Ponec) album zpěvačky Raye This Music May Contain Hopenávštěvu Signal Space Galleryvýstavy Domácí umění na Zámku Veleslavín, Veronika Holcová: Nedokončený autoportrét (GAVU Cheb) a Vladimir 518 & Epos 257: Tohle slovo v Americe vůbec neexistuje (Kulturní stanice Galaxie) knihu Constance Debré Jméno (Tranzit.cz)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #63: Když se usadil Andrej Babiš ve Strakově akademii poprvé, okruh jeho nejbližších spolupracovníků byl zcela jiný, než je tomu v současné době. S tím, jak se mění jeho poradci, mění se i politika samotného Andreje Babiše. Jak se to konkrétně projevuje? Kdo jsou nyní jeho poradci a co mu radí? A jak dlouho bude chtít ještě lídr hnutí ANO vládnout Česku? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Jedním z hlavních, ne-li hlavním tématem v tuzemské ekonomice je momentálně zestátnění ČEZ. V týdnu proběhla valná hromada, na které akcionáři schválili, že energetická skupina může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, což je podle analytiků zásadní krok pro připravované zestátnění. To je ostatně jeden z deklarovaných cílů vlády ANO, SPD a Motoristů. Co rozhodnutí na valné hromadě v praxi znamená? Proč vůbec chce kabinet ČEZ zestátnit? Jaké by to mohlo mít pro stát přínosy a jaká jsou rizika? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Sněmovna by chtěla ve středu dokončit druhé kolo schvalování rozsáhlé novely stavebního zákona, kterou dolní komora minulý týden opakovaně přerušila. Jde o dokument o víc než tisíci stránkách, proti kterému se staví nejen opozice, ale i odborníci a odbornice. Někteří z nich se podepsali pod otevřený dopis poslancům a členům vlády, ve kterém vyzývají ke zrušení chystaných změn. Ty vnímají jako fatální oslabení památkové péče. Například spolek Arnika už dříve varoval i před ekologickými dopady, a přínos by novela neměla ani pro řadu občanů. Proč tedy koaliční poslanci a poslankyně změny prosazují? Kdo z nich bude těžit? A co je novele stavebního zákona nejvíc vytýkáno? Ve středeční epizodě vysvětluje Jan H. Vitvar.

Ženy XYZ #47: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Premiér Andrej Babiš oznámil zásadní změny ve struktuře lidskoprávních odborů. Od července je plánuje přesunout u Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Týká se to také odboru rovnosti žen a mužů, který měl původně zamířit pod ministerstvo práce vedené konzervativním zástupcem hnutí ANO Alešem Juchelkou. Nakonec to vypadá na přesun pod ministerstvo spravedlnosti. Odborníky a odbornice, kteří sedí v Radě vlády pro rovnost žen a mužů to ale příliš neuklidnilo a dál trvají na svých rezignacích. Proč k přesunům dochází? Jaký dopad mohou mít na genderové i jiné lidskoprávní otázky? Bude výsledkem skutečně větší efektivita, jak premiér slibuje? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Výtah Respektu: V jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z úřadu vlády pod několik ministerstev se nechystají změny a je definitivně rozhodnuto. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš z ANO. Experti a expertky přitom předkládali jiné návrhy a kritizovali, že vládní změny přišly nečekaně a bez jakýchkoliv dat a analýz, které by prokázaly, že by agendy měly být efektivnější. Podle kritiků návrhu, se kterým přišel předseda vlády a šéfka úřadu vlády Tünde Bartha, by tak mohl být výrazně ohrožen chod agend, v horším případě by to mohlo znamenat jejich likvidaci. A to by mělo celospolečenské dopady. Jaké konkrétně? Proč vůbec vláda prosadila změny? A kdy mají nastat? I o tom mluví v úterní epizodě František Trojan.

Výtah Respektu: Spojené státy o víkendu provedly údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů. Podle USA šlo o reakci na agresivní kroky Teheránu. Írán v reakci na to zaútočil na neupřesněnou leteckou základnu, která podle nich byla využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Ke vzájemným útokům přitom dochází i přesto, že obě strany v dubnu dojednaly příměří. Znamená to tedy, že už neplatí? Co víme o aktuálně probíhajících jednáních? Jak se pokračující konflikt projevuje na Trumpově podpoře? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Dělníci kultury #56 dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a mimořádně také Silvie Lauder debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: výstavy Tělák (Muzeum Prahy) a Gabriela Slaninková: It Must Be the Weather (Platforma 15) rozhovor s hudebním duem Matmos koncert Barbary Hannigan Lidský hlas na Pražském jaru vyvrcholení festivalu Divadelní Flora Olomouc knihy Melissy Auf der Maur Even the Good Girls Will Cry (Atlantic Books), Evana Osnose The Haves and Have-Yachts (Simon & Schuster), Beatriz Serrano Nespokojenost (Vyšehrad) a Ateliér Radostné Tvorby (Kant) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #62: Atmosféra v Poslanecké sněmovně houstne. Poslanci a poslankyně vlády i opozice se častují čím dál ostřejšími výrazy, délka jednání se protahuje, dohody přestávají platit. Jak v současnosti vypadá prostředí dolní komory a vede k tomu, že dnes není možná spolupráce některé z opozičních stran s vládním hnutím ANO? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Eva Soukeníková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Nový maďarský premiér Péter Magyar se v pátek setká se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, se kterou bude jednat o uvolnění zmrazených evropských fondů. Jde o dohodu, která by pro Budapešť odblokovala skoro 10,5 miliardy eur. Ale aby se tak stalo, muselo by Maďarsko do srpna udělat několik velkých změn. Jaké jsou ty nejzásadnější? Co se od nástupu nové vlády změnilo ve vztahu s Ukrajinou nebo v otázce svobody médií? Jakými lidmi se Magyar obklopil? A co je vlastně s Orbánem? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Tomáš Brolík.

Jan Saudek už nejspíš nikdy žádný snímek neudělá, říká manželka známého fotografaPavlína Saudková mluví v podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové otevřeně o současném životě 91letého fotografa Jana Saudka a jeho i svých traumatech. Proč v rámci terapií zkusila i psychedelika a jak jí pomáhá koupání ve studené vodě? Vnímá kritické pohledy na Saudkovo znázorňování ženského těla? A jak se proměňuje v Česku filantropie?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Role Spojených států coby zprostředkovatele dohody mezi Ruskem a Ukrajinou je v současnosti jednou z nejdiskutovanějších diplomatických otázek na světě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se nechal slyšet, že Washington je dál ochotný hrát roli prostředníka, pokud se objeví reálná příležitost, ale také řekl, že se USA svoji role vzdají, pokud v brzké době nebude jasné, jak válku reálně a rychle ukončit. A to doposud jasné není. Co by odstoupení Spojených států znamenalo pro válku znamenalo? Kdo jiný by mohl být prostředníkem? A jaká je momentálně situace na frontě? Ve středeční epizodě shrnuje Ondřej Kundra.

Ženy XYZ #46: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. Ostře řezaná čelist, uhrančivé oči a co nejnižší procento tuku. Jako vedlejší důsledky poruchy příjmu potravy, neplodnost nebo rozlámané kosti v obličeji. To je ve zkratce looksmaxxing, kdysi okrajový fenomén manosféry, dnes poměrně rozšířené mužské hnutí, které věří, že životní úspěch a štěstí jsou úzce svázány se vzhledem. Jak tento trend mužům a chlapcům ubližuje? Co má společného s eugenikou a kde se vzalo přesvědčení, že ženy na mužích zajímá pouze atraktivní vzhled? O tom debatovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Okresní soud v Teplicích v úterý vyhověl žádosti exposlance TOP 09 Dominika Feriho, který je po splnění dvou třetin tříletého trestu na svobodě. Za mřížemi byl za dvě znásilnění a jeden pokus. Zástupce zmocněnkyně poškozených uvedl, že ženy mají strach a obavy. Jak k tomu přistoupil soud? Změnil Feri, který v minulosti neprojevoval upřímnou lítost, postoj? V čem se verdikt soudu změnil oproti lednu, kdy byla Feriho žádost zamítnuta? V úterní epizodě shrnuje Clara Zanga.

Zeitgeist #22 s Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu? A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů? Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území. „Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

Výtah Respektu: Historický okamžik, slavnost míru, cesta k usmíření, upřímný dialog, ale taky obludnost, provokace a snaha o přepisování dějin - i takové byly výklady sjezdu sudetských Němců v Brně, který skončil právě dnes, a to uctěním památky obětí okupace v Kounicových kolejích. Sjezd se konal od čtvrtka, vůbec poprvé na území Česka, a to v rámci festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi národy, kulturami i náboženstvími. Právě to ale byla před samotným festivalem velká otázka. V Česku totiž téma vyvolalo velké kontroverze, a třeba sněmovna hlasy vládní koalice přijala usnesení, ve kterém vyzvala organizátory ke zrušení. To se ale nestalo a do Brna se vydali také Eva Soukeníková a Tomáš Lindner. V pondělní epizodě přibližují atmosféru sjezdu, protestů, účast politiků i to, co by víkendové události mohly změnit v česko-německých vztazích.

Dělníci kultury #55 mimo jiné o finále Eurovize, retrospektivě režiséra Jana Němce nebo festivalu Divadelní Flora Olomouc.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: Festival Divadelní Flora Olomouc retrospektivu režiséra Jana Němce v kině Ponrepo finále Eurovision Song Contestpřesun hudebního festivalu Creepy Teepee na pražskou Štvanici výstavu klauzurních prací na AVU portrét herce Yousefa Sweidaknihy Chrise Hayese Vábení sirén (Respekt) a Irene Solá Dal jsem ti oči, a tys je upřela do temnot (Paseka) postavení českých kameramanek v dominantně mužské profesi Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #61: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.Výběr nového náčelníka generálního štábu se vyvíjí nečekaným směrem. Navzdory tomu, že ministr obrany Jaromír Zůna předvybral čtyři ideální kandidáty, ani jeden z nich se novým šéfem armády nestane – do celé záležitosti totiž zasáhl premiér Andrej Babiš, který vládou protlačil Miroslava Hlaváče, proti čemuž ale hlasoval právě šéf resortu obrany. Veřejnost tak byla svědkem již několikátého ponížení Jaromíra Zůny. Co celá záležitost ukázala o fungování vlády? A jaké další změny bez konzultace prosadil Andrej Babiš? O tom si povídali v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

S experty Lenkou Martínkovou, Zuzanou Ringlerovou a Filipem Černochem o íránské současnosti, amerických vyhlídkám a hledání nové energie. Moderuje Tomáš Brolík.Spojené státy vězí vězí až po uši ve válce s Íránem - slovům washingtonského vedení navzdory. Jak americko-izraelský útok změnil íránský režim? Co od něj teď čekat? Jakou roli bude dosavadní blízkovýchodní neúspěch hrát v Trumpově snaze ovládnout americkou politiku a mohla se vůbec Evropa na další energetický karambol připravit?

Výtah Respektu: Vládní čistky, miliardy z Evropské unie a tlak na návrat milionů uprchlíků. Prozatimní syrská vláda pod vedením Ahmada Šary v těchto týdnech mění ministry, vyrovnává se s Asadovým režimem a pragmaticky se otáčí na Západ. Jak se lidem v Sýrii momentálně žije? Co pro Sýrii znamená pomoc od EU? Kdo jsou v současnosti její klíčoví spojenci? A je země připravena na návrat lidí, kteří uprchli před válkou? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry Blízkého východu na Univerzitě Karlově. Moderuje Zuzana Machálková.

Tranzice v Maďarsku bude trvat dlouho, v jednokomorovém systému vždy hrozí monopolizace mociHostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl hungarolog Andrej Tóth. Jaké se odkrývají detaily fungování Orbánova režimu? Jakou podobu s maďarskými kroky vůči médiím vidí v plánech české vlády? Kam se posunou česko-maďarské vztahy a proč se nebojí používat termín Felvidék? ——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Výtah Respektu: Izrael se podle agentury Reuters přiblížil k předčasným volbám. Poslanci totiž ve středu předběžně schválili rozpuštění parlamentu. Návrh zákona předložila většina podporující premiéra Benjamina Netanjahua. Vzhledem k tomu, že krok má širokou podporu jak u kabinetu, tak i u opozice, je téměř jisté, že dojde i k finálnímu schválení. Izraelci a Izraelky by tak mohli hlasovat o několik dní dříve. Původně to mělo být koncem října. Proč k rozpuštění vyzvali Netanjahuovi spojenci? Jaká témata budou rozhodující? Má co nabídnout opozice? A budou volby referendem o současném premiérovi? Ve středeční epizodě odpovídá Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #45: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. ožná jste se také ve škole učili, že před patriarchátem existoval bájný matriarchát, jehož dokladem jsou nálezy sošek, takzvaných venuší. Dnes už víme, že to tak nebylo, to ale neznamená, že neexistovala řada rovnostářských společností, v jejichž centru byly ženy. Některá společenství takto fungují dodnes. Čím se od nich můžeme inspirovat? A skončily by všechny války, kdyby světu vládly ženy? Na živém natáčení podcastu Ženy XYZ ve Zlíně si o tom povídaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Výtah Respektu: V říjnu, konkrétně 9. a 10., nás čekají mimo jiné komunální volby. A přestože do hlasování zbývá ještě pár měsíců, v ulicích Prahy už běží kampaň. Ta spočívá v tom, že tradiční spojenectví utrpěla trhliny a ti, kteří vládli doposud, by mohli vyklidit své pozice, naopak ti, kteří byli doteď v opozici, sází na frustraci z dopravy a astronomických cen bydlení. A své postavení by možná mohlo změnit i hnutí ANO, pro které bylo hlavní město dlouho nedobytnou pevností. Spojí se s ODS? Proč ve Spolu pro Prahu nejsou lidovci? Když se hnutí STAN daří celostátně, platí to i pro metropoli? Proč už Piráti nejspíš nebudou vládnout? A je Praha politickou laboratoří pro zbytek republiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #18: V Praze se tento týden uskuteční třetí ročník prestižní bezpečnostní konference Globsec. Ředitel komunikace Filip Nerad popisuje, že se ho letos zúčastní dva tisíce hostů z osmdesáti zemí, včetně prezidentů, ministrů a známých expertů. Jejich setkání dříve hostila Bratislava, a to z kapacitních důvodů, a také kvůli politickému přituhování na Slovensku. Nyní Globsec našel útočiště v Česku. Nerad v rozhovoru mluví také o tom, proč je problém, že v tuzemsku zahraniční politiku, jež je stále více spojená s domácí, popisují mnohdy lidé, kteří se tématu nemají dostal času věnovat a  jaká témata nám unikají.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V Česku jde o téma, které se v posledních týdnech hojně řeší, a které mnozí považovali za politicky uzavřené. Sjezd, který se uskuteční už o víkendu, považují organizátoři a část opozice za přelomový symbol smíření a definitivní tečku za minulostí. Ale vládní koalice bije na poplach. Poslanecká sněmovna dokonce schválila rezoluci proti konání sjezdu a z úst vládních politiků slyšíme varování před otevíráním starých ran, revizionismem nebo zpochybňováním Benešových dekretů. Kritika míří i jmenovitě k Berndu Posseltovi, který vede hlavní proud určující směr sdružení. Podle Tomáše Lindnera je to ale absurdní, protože právě Posselt je tím, který vyšachoval protičeské nálady a dlouhodobě usiluje o smíření a česko-německou spolupráci. Jaký byl ale vývoj SdL? Co víme o jeho členské základně? Jaký byl a je jeho politický vliv v Německu? Jak sjezdy sudetských Němců probíhaly v současnosti? Odpovědi najdete v pondělní epizodě.

Veřejná debata o řádění slávistických fanoušků, vztazích premiéra a prezidenta a sjezdu sudetských NěmcůZáznam druhé z nové série debat Respektu, která se každý měsíc věnuje tématům rezonujícím ve společnosti.11. 5. 2026, Brno. Hosté: Erik Tabery, Silvie Lauder, Ján Markoš, Matúš Kostolný, moderuje: Barbora KroužkováDalší termíny Respektování a možnost zakoupení vstupenek na všechny naše akce najdete na https://goout.net/cs/respekt/ozreqng/

Účinnost a bezpečnost ketaminem asistované terapie (KAT) potvrzují stovky vědeckých studií. Látka, která se využívá u lidí i zvířat jako anestetikum, může pomáhat lidem trpícím depresí, úzkostnými poruchami, PTSD či poruchami příjmu potravy. A KAT pomohla také Kláře. Z dětství i dospělosti si nesla těžká traumata, která se jí nedařilo zpracovat skrze klasickou terapii. Pomohla jí až ta, při které dostala ketamin. Svůj příběh i zkušenost s touto látkou sdílela na další debatě Respektu v Knihovně Václava Havla. Terapeutka Daniela Koubková z pražské psychedelické kliniky Psyon a České psychedelické společnosti zase vysvětlila, jak přesně ketamin na člověka působí, pro koho je terapie vhodná a pro koho nikoliv, jaký je průběh a jak je možné se ke KAT dostat. Moderuje Zuzana Machálková.

V 54. díle podcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar – mimořádně živě na festivalu Svět knihy Praha - debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: spor literárních komisí s ministerstvem kultury a nového Klempířova náměstka Jiřího Bubeníčka hrozbu zániku pražského kulturního centra Stalin 40. výročí premiéry filmu Top Gunvýstavy Andreje Dúbravského The Rest Interval (Galerie Villa Pellé), Václava Špály Kytky (Museum Kampa) a Václava Sokola Hojnost (Museum Kampa)knihy Georgije Gospodinova Zahradník a smrt (Argo), Hanse Beltinga Obraz a kult (Books & Pipes) a Saó Ičikawy Hrbačka (Vyšehrad)filmy Alejandra Iňárrita Digger, Adama Rybanského Dovolená v českém ráji a Šimona Holého Chica Checa animovaný seriál Rickyho Gervaise Alley Cats koncerty Trickyho, Gorillaz a Manic Street Preachers Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #60: Více než půl roku po sněmovních volbách má opozice ve svém čele pro mnohé překvapivě hnutí STAN. Starostové od voleb posílili o přibližně pět procentních bodů a přeskočili občanské demokraty. Rozdíly zatím nejsou velké, jde nicméně o jedinou partaj, která pravidelně roste. Čím to je? A přetaví se podpora také ve vyšší volební zisky? O tom si povídali v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #65: Skončí dřív ruská agrese na Ukrajině nebo válka proti Iránu? A co rozhodne o tom, kdo zvítězí? S bývalým ředitelem rozvědky Petrem Mlejnkem mimo jiné o tom, co ze současných válek vyplývá pro budoucí konflikty.

Výtah Respektu: Do summitu NATO v Ankaře nezbývají ani dva měsíce a Česko pořád neví, kdo bude součástí delegace. Zúčastnit se chce i prezident Petr Pavel, kterého tam ale vláda nechce. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš řekl, že o tom, kdo bude součástí delegace, kabinet definitivně rozhodne až po květnovém jednání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Švédsku, kdy bude známý program summitu. Rozhodnutí o složení pak má padnout na konci června, tedy těsně před Ankarou, ve které se mají premiéři a hlavy státu sejít 7. a 8. července. A tak je na stole i kompeteční žaloba. O co by se v ní Petr Pavel mohl opřít? Jaký vliv by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít do budoucna? A stihl by se ÚS s případem vypořádat do začátku července? Ve čtvrteční epizodě odpovídá František Trojan.

Pro politiky, kteří chtějí lidi ovládat, je výhodnější mít je ve zranitelných pozicích.Hostkou Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byla filozofka Alice Koubová. Proč podle ní špatně fungující sociální systém podrývá odolnost společnosti? Jak je na tom česká demokracie a proč je dehumanizační slovník některých politiků alarmující? Na kterém místě mezi evropskými státy je Česko v zastoupení žen v akademické sféře?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Ve Vídni se od 12. do 16. května koná 70. ročník Eurovize - nejdéle vysílané mezinárodní televizní hudební soutěže, která pomohla proslavit například Abbu nebo Céline Dion. Jubilejního ročníku se účastní 35 zemí, což je nejméně za poslední dvě dekády. Pět zemí se rozhodlo z Eurovize, která se prezentuje jako apolitická soutěž, odstoupit. Důvodem je napjatá politická situace a protesty spojené s účastí Izraele kvůli tomu, co páchá v Pásmu Gazy. Noam Bettan, který Izrael reprezentuje, navíc postoupil do finále. Z jakých dalších důvodů je podle kritiků izraelská účast sporná? Jaké jsou argumenty Evropské vysílací unie, která akci organizuje? Mohla by se do budoucna změnit pravidla? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #44: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. Blíží se finále nejprestižnější české soutěže krásy Miss Czech Republic, a tak se vynořují články v bulvárních médiích, které vyzdvihují “zadečky a vnady” účastnic. Jsou soutěže krásy v dnešním světě stále ještě relevantní, nebo je to přežitek? Mohou mít i pozitivní rozměr? A jakou roli hrály v upevňování ideálu krásy, rozvoji konzumerismu či kosmetického průmyslu? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

Výtah Respektu: Česko má od tohoto týdne zmocněnce pro plnění závazků NATO. Vláda ANO, SPD a Motoristů na pondělním jednání jmenovala Jakuba Landovského, který je bývalým velvyslancem Česka při Severoatlantické alianci. Kromě toho byl v minulosti i náměstkem pro obrannou politiku a strategii ministerstva obrany či výkonným ředitelem středoevropské pobočky Aspen Institute. Proč kabinet vytvořil novou funkci i přesto, že při svém nástupu avizoval, že chce jejich počet spíše snižovat? Jaký má Landovský vztah k současné vládě? Proč se nejspíš bude muset vypořádávat s SPD? A jak by jeho působení mohlo změnit pozici Česka v NATO? V úterní epizodě odpovídá Kristýna Jelínková.

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: „To, co se odehrálo v závěru sobotního derby ve Fortuna Areně je nejtěžší chvíle v novodobé historii klubu," řekl šéf Slavie Jaroslav Tvrdík poté, co se nedohrál ligový zápas mezi Slavií a Spartou. Stovky fanoušků vršovického klubu totiž pár minut před koncem vtrhly na hřiště, přičemž došlo i k napadení hráčů Sparty. V českých i světových médiích se mluví o ostudě, skandálu a totálním chaosu. K tomu, že se ligový zápas neodehrál kvůli výtržnictví, zároveň v Česku došlo poprvé po celých 23 letech. Jak je možné, že se tolik fanoušků dostalo na hřiště? Šlo tomu nějak předejít? Jak je to s pyrotechnikou na stadionech? Jaké tresty byly za podobné výtržnosti doposud? A jaké tresty by mohly padnout nyní - jak pro fanoušky, tak pro Slavii? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě František Trojan.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:filmy Ďábel nosí Pradu 2 a Michaelknihu Marie Zelbové Táňa / Praha 3 / Žižkov (Petr Štengl)nové album Tori Amos In Times of Dragonsúmrtí filmové dramaturgyně Marcely Pittermanovékomediální seriál Malcolm v nesnázíchinscenaci Frankenstein (Národní divadlo)výstavu Anselma Kiefera The Women Alchemists (Královský palác v Miláně)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #59: SPD Tomia Okamury zdárně prosazuje své priority v kabinetu Andreje Babiše, naposledy se jí to podařilo, když přesvědčila své vládní partnery o nutnosti věnovat jednání v poslanecké sněmovně sjezdu sudetských Němců v Brně. To Okamura a SPD vidí jako ohrožení české suverenity. Není to ale jediný případ, lídrovi SPD se daří strhnout předsedu vlády Babiše na svou stranu i v řadě dalších témat jako třeba v případě veřejnoprávních médií, neziskových organizací nebo svobody slova. Je to pro Babiše výhodné, anebo to svědčí o tom, že je slabý premiér? O tom se v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit bavili František Trojan, Filip Zelenka a Erik Tabery. 

Výtah Respektu: Jeden z nejvýraznějších hlasů ochránců přírody, v mnohém inovátor a také člověk, který ovlivnil stovky milionů lidí napříč světem - David Attenborough - v pátek oslaví 100. narozeniny. A své přání k němu mohou skrze speciální webové stránky české pobočky Světového fondu ochrany přírody dostat i Češi a Češky. Ve čtvrteční epizodě o tom mluví mluvčí Lukáš Hrábek. Jak se David Attenborough ke své práci dostal? Čím je jeho kariéra výjimečná? A proč měl na několik generací vliv právě on? Moderuje Zuzana Machálková.

Válka proti Ukrajině je do značné míry Putinova osobní msta a půjde tam, kam mu povolíme dojít. Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Kolik let ještě potrvá ruská agrese? Jaká je aktuální situace na frontě a co jsou tzv. killzóny? Jak se Ukrajinci snaží i v ostřelovaných oblastech do posledního možného momentu udržet pozůstatky normálního života: Proč by měli politici v Evropě daleko více působit dovnitř svých společností a co ho stále na práci zahraničáře baví?——Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh dál probíhají boje. A to i přesto, že Izrael a Libanon uzavřely 16. dubna příměří, které sice bylo původně desetidenní, ale nedávno bylo prodlouženo o další tři týdny. Izrael pokračuje v útocích na jihu Libanonu a ničí tamní domy a další infrastrukturu. Od začátku března si izraelské útoky vyžádaly přes 2500 obětí a přes milion vysídlených lidí. Hizballáh zase podniká dronové a raketové útoky proti izraelským vojákům v Libanonu a severním Izraeli. Jaká je šance, že by Izrael a libanonská vláda vyjednaly dohodu? Jak se k bojům staví Libanonci a Libanonky - vytvoří tlak na Hizballáh nebo vzroste odpor k Izraeli? A jsou do jednání nějak zapojeni spojenci obou zemí? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová.

Ženy XYZ #43: Sestavit si rozpočet, nastudovat místo a kulturu, sebrat pas a vyrazit. Tzv. passport bros pojímají hledání partnerky jako obchodní projekt, v němž vyhodnocují náklady a přínosy. Američanům či Evropanům v této rovnici dlouho vycházejí jako ideální ženy z Thajska nebo Vietnamu. Na transakci založené vztahy ale nejsou doménou pouze západních mužů: mladší partnery si v Africe hledají také bohaté Evropanky, po nevěstách v jiných zemích se rozhlížejí také muži z Číny nebo Indie. O tom, jestli je pro passport broes stále zajímavé i Česko a kde jsou kořeny tohoto fenoménou debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.