Podcasts about gymn

Ak by som sa teraz vzdala, nemohla by som sa pozrieť do zrkadla, hovorí učiteľka Dagmar Balalová z Gymnázia Púchov. Uchádza sa o post riaditeľky, no trenčiansky župan Jaroslav Baška zo Smeru ju odmietol vymenovať napriek tomu, že vyhrala výberové konanie. V redakcii s Ninou Janešíkovou opisuje, ako prijala toto rozhodnutie a prečo bude znova kandidovať. "Už ide o princíp, toto je už téma, ktorá presahuje môj prípad," hovorí o politických rozhodnutiach týkajúcich sa riaditeľov škôl.

Pardubický kraj ji nechá postavit v rámci rozsáhlé rekonstrukce venkovního sportoviště. Přibudou taky nová hřiště. Celé to má stát zhruba 37 milionů korun.

Jak se v hlavách skupiny gymnazistů zrodil nápad vytvořit aplikaci na správu digitálního šatníku? Slouží aplikaxe Fitboxd pouze pro kombinování vlastního oblečení nebo má i nějaký etický rozměr? Co školám nabízí organizace JA Czech? Jak studentské firmy fungují? Co se účastníci projektu během jednoho školního roku naučí? Je užitečné, když i zaměstnanci přemýšlejí podnikatelsky? Moderuje Martina Viktorie Kopecká.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sváteční setkání Martiny Viktorie Kopecké se zajímavými lidmi nad neotřelými tématy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žijú pod brutálnym tlakom sociálnych sietí a štát - v ktorom žijú, sa im smeje priamo do tváre. Nálepkujeme ich ako “snehové vločky,” ale oni - zoči voči pandémií internetovej osamelosti, zápasia iba a len o ľudské uznanie. Naše deti, generácia, ktorá sa ocitla v prvej línii hybridnej vojny a v krajine povestného Potemkina. Ako vidí ich problémy víťazka celoslovenského kola Ligy kritického myslenia gymnazistka Petra Bujňáková?Dnešný svet je doslova zahltený informáciami, algoritmami, ktoré nimi manipulujú ako aj permanentným tlakom na výkon i okamžité rozhodnutia. Zatiaľ čo sa však slovenské školstvo ešte stále príliš spolieha na memorovanie encyklopedických vedomostí a preferuje uniformný prístup, svet vonku čoraz viac vyžaduje flexibilitu, prácu s dátami ako i odolnosť voči záplave dezinformácií. Navyše, mladá generácia čelí epidémií úzkostí, depresií a pociťuje to, čomu šéf internetovej poradne pre mladých Marek Madro hovorí “Nevypočutosť.”Faktom je, že Slovensko už roky krváca v takzvanom Úniku mozgov keď našu krajinu opúšťajú tie najlepšie a najšikovnejšie mladé talenty. Čo teda mladým ľuďom v našich školách najviac chýba, prečo štát stráca dôveru generácie, ktorá má raz túto krajinu viesť a ako sa kriticky zorientovať vo vesmíre informácií, ktoré nás deň čo deň zaplavujú? Témy pre aktuálnu víťazku Ligy kritického myslenia a študentku žilinského Gymnázia Varšavská cesta Petru Bujňákovú.Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši želá Braňo Dobšinský.

Žijú pod brutálnym tlakom sociálnych sietí a štát - v ktorom žijú, sa im smeje priamo do tváre. Nálepkujeme ich ako “snehové vločky,” ale oni - zoči voči pandémií internetovej osamelosti, zápasia iba a len o ľudské uznanie. Naše deti, generácia, ktorá sa ocitla v prvej línii hybridnej vojny a v krajine povestného Potemkina. Ako vidí ich problémy víťazka celoslovenského kola Ligy kritického myslenia gymnazistka Petra Bujňáková.Dnešný svet je doslova zahltený informáciami, algoritmami, ktoré nimi manipulujú ako aj permanentným tlakom na výkon i okamžité rozhodnutia. Zatiaľ čo sa však slovenské školstvo ešte stále príliš spolieha na memorovanie encyklopedických vedomostí a preferuje uniformný prístup, svet vonku čoraz viac vyžaduje flexibilitu, prácu s dátami ako i odolnosť voči záplave dezinformácií. Navyše, mladá generácia čelí epidémií úzkostí, depresií a pociťuje to, čomu šéf internetovej poradne pre mladých Marek Madro hovorí “Nevypočutosť.”Faktom je, že Slovensko už roky krváca v takzvanom Úniku mozgov keď našu krajinu opúšťajú tie najlepšie a najšikovnejšie mladé talenty. Čo teda mladým ľuďom v našich školách najviac chýba, prečo štát stráca dôveru generácie, ktorá má raz túto krajinu viesť a ako sa kriticky zorientovať vo vesmíre informácií, ktoré nás deň čo deň zaplavujú? Témy pre aktuálnu víťazku Ligy kritického myslenia a študentku žilinského Gymnázia Varšavská cesta Petru Bujňákovú.Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši želá Braňo Dobšinský.

Krajští radní to zdůvodnili dlouhodobě neuspokojivou situací ve škole, hlavně v oblasti komunikace a vztahů. Ředitelka Michaela Mutl odvolání odmítla komentovat.

Mezinárodní sympozium o rizicích, prevenci a zmírňování následků průmyslových výbuchů ISHPMIE vyslechlo české naděje. Ty si odvezly cennou zkušenost.

Mezinárodní sympozium o rizicích, prevenci a zmírňování následků průmyslových výbuchů ISHPMIE vyslechlo české naděje. Ty si odvezly cennou zkušenost.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tibor Gašpar hovorí o opozičnom divadle, Robert Fico sa chce rovno mstiť. Progresívne Slovensko chce totiž odvolávať pre kauzu Očistec Gašpara z pozície podpredsedu parlamentu, a tak, keďže toto je Slovensko, podpredsedom Národnej rady možno nakoniec nebude opozičný Martin Dubéci. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno na celú situáciu pozrie s komentátorom denníka SME Petrom Tkačenkom. Zdroje zvukov: Youtube/TASRTV, Youtube/SMER - Sociálna Demokracia, Youtube/JOJ24, Youtube/HNtelevízia Odporúčanie: Ak ešte nemáte s rodinou plány na sobotu, dnešné odporúčanie bude pre vás: choďte sa pozrieť na Formulu GJH – 1st Grand Prix 2026. Odohrávať sa bude na dvore Gymnázia Jura Hronca v Bratislave a vstup je zadarmo. Formula GJH totiž vznikla pôvodne ako menšia sympatická študentská súťaž, no postupne sa rozrástla na väčší event, ktorý prepája techniku, vedu a program pre širokú verejnosť. Návštevníkov čakajú podcasty a diskusie s hosťami zo sveta vedy a techniky, interaktívne aktivity pre deti aj dospelých, vedomostné kvízy, tanečné vystúpenia, oddychové zóny, občerstvenie a množstvo ďalšieho programu. Začína sa od dvanástej na Novohradskej 3 v Ružinove. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing See omnystudio.com/listener for privacy information.

Studenti, vyučující ani rodiče nejsou spokojení s novým vedením Gymnázia U Balvanu v Jablonci nad Nisou. Stěžují si především na špatnou komunikaci a celkový organizační chaos. Minimálně tři učitelé proto podali výpověď a očekává se, že další je budou následovat. Za končící učitele se postavili studenti, kteří v úterý 2. června 2026 uspořádali akci před budovou školy.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z gymnázia na malém městě rovnou na univerzity v Melbourne, Dublinu nebo přímo Oxfordu. Říkáte si, že je to nemožné? Eliška Pinterová z Písku dokazuje pravý opak. Momentálně studuje biomedicínu na Trinity College v Dublinu, absolvovala stáž na univerzitě v Melbourne a zanedlouho ji čeká studijní pobyt v Oxfordu. To vše bez miliónů korun na účtě a navzdory chybějícímu akademickému zázemí v rodině.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Špeciálna pedagogička a terapeutka Zuzana Zimová v rozhovore s Veronikou Folentovou hovorí o tom, ako sa rozprávať s deťmi, ak sa nedostanú na vysnívané gymnázium. Ako vyjadriť svoje – rodičovské sklamanie, ale aj to, ako citlivo s deťmi zvládnuť hnev. Ak vám náš obsah prináša hodnotu a radi ho sledujete, podporte nás svojím hlasom v súťaži Podcast roka. Hlasujte v kategórii rozhľad za podcast V redakcii na www.podcastroka.sk a môžete vyhrať atraktívne ceny.

K přijetí na gymnázia v Praze potřebují žáci výrazně víc bodů než v jiných částech republiky. Je to fér? Kdo, kdy a co s tím může udělat? Pomohlo by omezení víceletých gymnázií? Je namístě změnit podobu maturit nebo přijímacích zkoušek na vysoké školy? A jaká je budoucnost plošného testování žáků 5. a 9. tříd? Poslechněte si politickou debatu u kulatého stolu.

Je to fér? Kdo, kdy a co s tím může udělat? Pomohlo by omezení víceletých gymnázií? A je na místě změnit podobu maturit nebo přijímacích zkoušek na vysoké školy? Diskutují Jan Berki, místopředseda výboru pro vzdělávání, mládež a sport ze STAN, Miroslav Krejčí, místopředsedseda výboru pro vzdělávání, mládež a sport z Motoristé sobě, Robert Plaga, ministr školství za hnutí ANO a Renáta Zajíčková, místopředsedkyně výboru pro vzdělávání, mládež a sport z ODS. Moderuje Tomáš Pancíř.

Na jabloneckém Gymnáziu U Balvanu panuje vyostřená atmosféra. Co se učitelům ani studentům nelíbí? A co na to říká vedení školy a zřizovatel, tedy Liberecký kraj?Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počítačový vedec Michal Valko sa umelej inteligencii venuje viac ako 30 rokov. Jeho cesta viedla z rodných Košíc až do najprestížnejších svetových technologických inštitúcií, kde pracoval na vývoji systémov pre giganty, ako je Intel, Meta či Google DeepMind.Michal vyrastal v metropole východného Slovenska, kde ho matematika fascinovala už od detstva. Na špeciálnom matematickom gymnáziu sa formoval v komunite,ktorú s úsmevom nazýva „matematická mafia“. Bolo to prostredie plné nadšenia, kde sa organizovali semináre a sústredenia na takej úrovni, že dostať sa na ne bolo pre mnohých iba snom. Po štúdiu v Bratislave považoval zaprirodzené pokračovať v akademickej ceste v USA , čo mu otvorilo dvere do globálneho vedeckého sveta. Postupne sa vypracoval na experta, ktorý stál pri zrode parížskeho Google DeepMind. Neskôr v spoločnosti Meta viedol výskumprelomových jazykových modelov Gemini 1 a 2, ako aj modelu Llama 3.Dnes Michal Valko nielen prednáša a publikuje, ale ako founding researcher vo vlastnom startupe Isara Labs priamoformuje kolektívnu inteligenciu a novú generáciu umelej inteligencie. Okrem podpory desiatok startupov zameraných na klimatické zmeny či medicínu sa venujevlastným projektom. Jeho cieľom je vytvoriť energeticky efektívne modulárne modely a automatizovať vedu prostredníctvom kolektívnej inteligencie. Stojí za vznikom takzvaných neo-labov, ktoré hľadajú nové spôsoby, ako o umelej inteligencii premýšľať a ako do nej investovať.Podľa Michala umelá inteligencia v blízkej budúcnosti prestane byť konkurenčnou výhodou a stane sa bežnou súčasťou nášho „skillsetu“, podobne ako je dnes internet. Keďže umelú inteligenciu vníma ako multiplikátor našich schopností, otvára sa nám priestor na hlbšiu otázku: Kde je naša skutočná ľudská pridaná hodnota? Tento rozhovor je pozvánkou na premýšľanie o svete, v ktorom strojeovládajú kód, ale človek musí držať v rukách zmysel a smerovanie. Michal Valko patrí k najvýznamnejším globálnym expertom na umelú inteligenciu a strojové učenie. Aktuálne zastáva pozíciufounding researcher v technologickom startupe Isara Labs, pričom jeho kariéra zahŕňa kľúčové vedecké posty v spoločnostiach Intel, Meta a Google DeepMind. Ako hlavný vedecký pracovník (Principal Scientist) v spoločnostiDeepMind  viedol výskumný tím zodpovedný za vývoj a alignment prelomových jazykových modelov Gemini 1 a 2 a potom v spoločnosti Meta Llama 3.Svoju vedeckú cestu začal na Gymnáziu Alejová v Košiciach a Fakulte matematiky, fyziky a informatikyUniverzity Komenského v Bratislave, odkiaľ pokračoval na Carnegie Melon a University of Pittsburgh, kde v roku 2011 obhájil doktorát. Michal sa špecializuje na navrhovanie autonómnych algoritmov s minimálnym ľudskýmdohľadom, predovšetkým v oblastiach deep reinforcement learning a self-supervised learning. Okrem pôsobenia v komerčnom sektore je kmeňovým výskumníkom v inštitúte Inria a prednáša na prestížnej parížskej ENSParis-Saclay. Svojím inovatívnym prístupom ku škálovaniu a k efektivite veľkých jazykových modelov (LLM) dnes Michal Valko priamo formuje budúcnosť globálneho ekosystému umelej inteligencie. O podcastePodcast Veda na dosah vznikol preto, aby sa k slovu dostali naše odborníčky a naši odborníci. Slovenská vedaje plná osobností, ktoré denne objavujú svet, aby sa nám mohlo ľahšie žiť. V epizódach môžete počuť výskumníkov z rôznych vedeckých oblastí.Všetky podcasty Veda na dosah sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na Youtube CVTI SR, cezaplikácie Spotify a Apple Podcasts a naďalších streamovacích platformách. 

Rekonstrukce Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích se prodraží i prodlouží. Stavbaři teď začali s opravami vnitřních prostor tak, aby práce v budově byly hotové do konce letošního roku.

Saša Michailidis se ptá marketingové specialistky knihkupectví Martinus Lucie Hartmannové z podcastu Zelené světlo a učitele češtiny a latiny na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně Stanislava Zajíčka, který vystupuje v podcastu Buchty čtou na Radiu Wave. Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha je jedním z pilířů světové literatury, zároveň pravidelná součást školních osnov a doporučené četby, prostě klasika. Teď je ve vltavské Četbě na pokračování.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá marketingové specialistky knihkupectví Martinus Lucie Hartmannové z podcastu Zelené světlo a učitele češtiny a latiny na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně Stanislava Zajíčka, který vystupuje v podcastu Buchty čtou na Radiu Wave. Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha je jedním z pilířů světové literatury, zároveň pravidelná součást školních osnov a doporučené četby, prostě klasika. Teď je ve vltavské Četbě na pokračování.

Jaký smysl by mohl mít zákon o cenové regulaci pohonných hmot, který chce ve zrychleném režimu přijmout vládní koalice? Jak může vítěz maďarských voleb Péter Magar odbourat vazby veřejnoprávních médií na předchozí vládu premiéra Orbána? A plní víceletá gymnázia v Česku to, co si od nich slibují rodiče dětí, které se na ně hlásí po prvním stupni základních škol?

Jaký smysl by mohl mít zákon o cenové regulaci pohonných hmot, který chce ve zrychleném režimu přijmout vládní koalice? Jak může vítěz maďarských voleb Péter Magar odbourat vazby veřejnoprávních médií na předchozí vládu premiéra Orbána? A plní víceletá gymnázia v Česku to, co si od nich slibují rodiče dětí, které se na ně hlásí po prvním stupni základních škol?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nastoupit na víceleté gymnázium chce v příštím roce asi 26 tisíc dětí, kapacita je asi pro polovinu z nich. Už příští týden zájemce čekají přijímací zkoušky. Prohlubují nerovnosti ve společnosti? „Nadaní žáci vůbec nejsou v systému základních škol podporovaní,“ říká v pořadu Pro a proti Renata Schejbalová z Asociace ředitelů gymnázií. „Musíme změnit systém vzdělávání na základních školách,“ míní David Greger, ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Karlově univerzitě.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám jediného kandidáta z Trutnovska na nejoblíbenějšího učitele Česka v letošním ročníku ankety Zlatý Amos. Linda Endrychová z úpického gymnázia sice učí zatím jen dva roky, ale studenti ji mají moc rádi, tak ji do této ankety sami nominovali. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Tentokrát se vypravíme do saské Pirny. Tamní gymnázium Friedricha Schillera má kolem 800 žáků a asi 80 pedagogů. Od roku 1998 poskytuje škola jako jediná v Německu česko-německou výuku.

Dorota, Natálie, Alex, Václav a Ondra z Masarykova gymnázia v Příboře přijeli se svou pedagožkou Lenkou Svobodovou do našeho ostravského rozhlasu. Autorsky totiž připravují stále populárnější školní pocast Gypricast a přispívají do školního časopisu Restart.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Mám rád otevřenost vyučujících (a nejspíš i vedení) Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové, proto k nim rád jezdím pokaždé, když mě pozvou, abych mluvil s jejich studenty či s nimi o zajímavých tématech; Igor Dobroruka je jeden z učitelů, který chce svým studentům ukazovat různé pohledy na věci. Tentokrát mě pozval do diskuse, kde jsme se bavili o (ne)poslušnosti; a to nejen s ním, ale také se studenty, kteří přišli sledovat naši rozpravu dobrovolně ve svém volném čase, což mě moc těší – rád přednáším těm, kdo o to mají zájem, čímž si v klasické výuce nemohu být nikdy jist. – Igor Dobroruka; učitel; youtuber – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Moderuje Stanislav Jurík

Moderuje Stanislav JuríkVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gymnázium v Sp. St. Vsi pripravilo 23. 1. 2026 Deň otvorených dverí, ktorého súčasťou bola aj diskusia s výzamnými absolventmi školy. Zhovárali sme sa s redaktokou Alenou Dudlákovou, farmaceutkou Monikou Plevíkovou, zástupcom veliteľa Vzdušných síl SR - Petrom Výrostekom, prodekanom Strojníckej fakulty TUKE - Petrom Frankovským, lekárom Jozefom Čajkom a stavebným inžinierom Jozefom Trebuňom. Moderuje šéfredaktor Zamagurských novín, Lukáš Marhefka. Záznam zhotovil: Igor Valkovský

Studenti gymnázia v Rokycanech se rozhodli přinést perníčky, vanilkové rohlíčky a další sladké výrobky pacientům Rokycanské nemocnice.

Byť dobrým učiteľom znamená rozprávať sa so žiakmi a tam sú dovolené všetky otázky. Ak sa niekto otázok bojí alebo ich zhadzuje falošnými dilemami o strieľaní, tak je to prejav zúfalstva, hovorí ocenená a skúsená učiteľka Eva Oravcová. Prečo naše deti odtiaľto hromadne utekajú?Rovnako ako v Novembri 1989, tak i dnes - po 36. rokoch, sa opäť stali predmetom verejného záujmu. No a ako vtedy- keď z nich komunisti robili nesvojprávne západnou propagandou oblbnuté deti, tak aj dnes o nich často počúvame, že je to iba akási ľahko zmanipulovateľná masa nezrelých mládežníkov, ktorým vôbec neprísluší zasahovať do verejného diania. Sú to pritom presne tie isté deti, o ktorých tak radi verejne deklarujeme, že je to naša budúcnosť, na ktorej nám v tejto spoločnosti údajne záleží najviac zo všetkého. Ale, je tomu naozaj tak? Isteže, záleží nám na našich deťoch, zjavne však iba do momentu, keď prejavia svoj vlastný názor. Názor, ktorý zodpovedá ich veku, mladíckym ideálom, ale ktorý sa s tou našou - neraz životom i kompromismi obrúsenou realitou, otvorene a kruto zráža. Veď, ako inak by tomu napokon malo byť?To, čo našim deťom ponúkame je pritom ďaleko za hranicou našich vlastných možností. Výsledky nedávneho medzinárodného testovania PISA totiž označil i samotný minister školstva za doslova "národnú tragédiu." Výsledky totiž ukazujú Slovensko ako krajinu, kde až príliš mnoho našich študentov nerozumie tomu, čo čítajú (ak vôbec čítajú) a kde až príliš veľa našich žiakov uviazlo v pasci socioekonomického prostredia, z ktorého pochádzajú. No a hlboko pod priemerom vyspelých krajín OECD sme na tom aj v matematike.Pomôže zavedenie povinnej maturity z matematiky a prečo dnes máme na Slovensku už len pár špecializovaných matematických tried? Čo môže matematika dať našim deťom a ako ju učiť tak, aby zaujala? No a čo dnes vlastne trápi našu mládež a čo zasa kvári slovenských učiteľov? A napokon, prečo toľko našich detí hromadne z tejto krajiny uteká a dá sa to vôbec nejako zastaviť?Témy a otázky pre dlhoročnú učiteľku jednej z mála špecializovaných tried matematiky na Gymnáziu JG Tajovského v Banskej Bystrici a laureátku ceny Nadácie Dionýza Ilkoviča Evu Oravcovú. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Byť dobrým učiteľom znamená predovšetkým sa so žiakmi rozprávať no a tam sú dovolené všetky otázky. Ak sa niekto otázok bojí alebo ich zhadzuje falošnými dilemami o strieľaní, tak je to prejav zúfalstva, hovorí ocenená a skúsená učiteľka Eva Oravcová. Prečo naše deti odtiaľto hromadne utekajú?Rovnako ako v Novembri 1989, tak i dnes - po 36. rokoch, sa opäť stali predmetom verejného záujmu. No a ako vtedy- keď z nich komunisti robili nesvojprávne západnou propagandou oblbnuté deti, tak aj dnes o nich často počúvame, že je to iba akási ľahko zmanipulovateľná masa nezrelých mládežníkov, ktorým vôbec neprísluší zasahovať do verejného diania. Sú to pritom presne tie isté deti, o ktorých tak radi verejne deklarujeme, že je to naša budúcnosť, na ktorej nám v tejto spoločnosti údajne záleží najviac zo všetkého. Ale, je tomu naozaj tak? Isteže, záleží nám na našich deťoch, zjavne však iba do momentu, keď prejavia svoj vlastný názor. Názor, ktorý zodpovedá ich veku, mladíckym ideálom, ale ktorý sa s tou našou - neraz životom i kompromismi, obrúsenou realitou, otvorene a kruto zráža. Veď, ako inak by tomu napokon malo byť?To, čo našim deťom ponúkame je pritom ďaleko za hranicou našich vlastných možností. Výsledky nedávneho medzinárodného testovania PISA totiž označil i samotný minister školstva za doslova "národnú tragédiu." Výsledky totiž ukazujú Slovensko ako krajinu, kde až príliš mnoho našich študentov nerozumie tomu, čo čítajú (ak vôbec čítajú) a kde až príliš veľa našich žiakov uviazlo v pasci socioekonomického prostredia, z ktorého pochádzajú. No a hlboko pod priemerom vyspelých krajín OECD sme na tom aj v matematike.Pomôže zavedenie povinnej maturity z matematiky a prečo dnes máme na Slovensku už len pár špecializovaných matematických tried? Čo môže matematika dať našim deťom a ako ju učiť tak, aby zaujala? No a čo dnes vlastne trápi našu mládež a čo zasa kvári slovenských učiteľov? A napokon, prečo toľko našich detí hromadne z tejto krajiny uteká a dá sa to vôbec nejako zastaviť?Témy a otázky pre dlhoročnú učiteľku jednej z mála špecializovaných tried matematiky na Gymnáziu JG Tajovského v Banskej Bystrici a laureátku ceny Nadácie Dionýza Ilkoviča Evu Oravcovú. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Projekt Zvaž vědu!, který vznikl na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích, během dvou let výrazně ovlivnil, jak středoškoláci vnímají přírodní a technické obory. Jeho tvůrci Jan Herzig a Lucie Kaiserová ukazují, že věda může být atraktivní součástí studentského života a ne jen povinnou školní položkou.

„Pro vysvětlení dění okolo revolučního roku 1989 je potřeba vědět, jaké to bylo za První republiky, co se dělo okolo Mnichova, následně Února 1948 a jaký byl charakter komunistického režimu v Československu,“ je přesvědčený Tomáš Svoboda, jehož aprobací na Gymnáziu Jeseník je český jazyk a dějepis.

Zájem o studium násobně převyšuje kapacitu a studenti udržují vysokou kvalitu. "Ve státní maturitě z matematiky jsme byli na 3. místě z celé ČR," říká ředitel školy Jan Hosnedl.

Markéta (14) z Dětského domova Lipová u Šluknova zažívá nejšťastnější období života. Dostala se na prestižní soukromou školu nedaleko Prahy, kde bydlí v týdnu i na koleji. Platit vysoké školné a internát by si nikdy dovolit nemohla, dostala ale sociální stipendium. Markéta je součástí nové řady seriálu Radiožurnálu o dětech z dětských domovů.

Pro téměř milion a půl žáků a studentů začal v tomto týdnu školní rok, poprvé šlo do školy zhruba téměř 120 tisíc dětí. A právě začátek školního roku i aktuální stav českého školství jsou tématem prvního poprázdninového vydání naší rubriky O čem se mluví.

Kýbl a ultrahustý filtr ? dvě nejdůležitější pomůcky, které využívají parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, když pátrají po ptačích motolicích na přírodních koupalištích. Jak se testuje nová metoda na vyhledávání cerkárií? - Částice kosmického záření se srážejí a odrážejí jako koule na kulečníku. Někdy si ho astronauti nevědomky posílají mezi sebou. Čeští vědci to chtějí měřit novým experimentem.

Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuze už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otevírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni byla za jejich obnovením touha navázat na prvorepublikovou tradici. „Už tenkrát zaznívala kritika: ‚Nedělejme to. Tam, kde se zavedly, se neosvědčily a ruší se.‘ Tak jsme je zavedli a od té doby se ta debata vede v podstatě kontinuálně,“ glosuje.

Můžou se i bez Putina a Zelenského dnes Ukrajinci a Rusové domluvit na konkrétním posunu k příměří? Kdo je Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci? Jak těžké letos bylo dostat se na gymnázia ve velkých městech? Měl by se rozšířit počet přihlášek na střední školy? A jakou dohru může mít fotka hajlujících fanoušků fotbalové Sparty?

Zvyšky antibiotík sa do odpadových vôd dostávajú z domácností, nemocníc či hospodárskych chovov. Keďže nie sú dostatočne rozložené, baktérie si na nich môžu „trénovať“ nové spôsoby obrany. Anna Podmanická, ktorá je študentkou Gymnázia Jura Hronca v Bratislave, a jej kolega Tomáš Čermák z Česka mali nápad, ako vodu efektívnejšie čistiť. V apríli sa vďaka prvým prototypom čistiaceho systému s názvom PURA stali celosvetovými víťazmi v environmentálnej súťaži The Earth Prize.