Podcasts about lesy

Státní podnik Lesy České republiky eviduje zvýšený zájem o takzvanou samovýrobu dřeva. Letos zatím lidé po dohodě se státním podnikem vytěžili v lesích přes 27 tisíc kubíků dřeva, loni to za stejné období bylo o 12 procent méně.

Zastupitelé v Mohelnici na Šumpersku se rozhodli zrušit společnost, která se do této doby starala o městské lesy.

Vojenské lesy a statky ČR, s. p. zvou na tradiční setkání pro všechny milovníky přírody. 29. březen bue patřit akci Ukliď Brdy 2025, která se koná v rámci celonárodní iniciativy Ukliďme Česko.

Lesy jsou nejen zelenými plícemi naší krajiny, ale také světem, který se mění a vyžaduje stálou péči, kterou přináší například Kateřina Průšová. Jarní období přináší lesníkům mnoho důležitých úkolů, od obnovy lesa a ochrany mladých stromků až po sledování zdraví porostů.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lesy jsou nejen zelenými plícemi naší krajiny, ale také světem, který se mění a vyžaduje stálou péči, kterou přináší například Kateřina Průšová. Jarní období přináší lesníkům mnoho důležitých úkolů, od obnovy lesa a ochrany mladých stromků až po sledování zdraví porostů.

Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.

Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Majitelé lesních školek začnou na jaře se sázením semen stromů. Semena je nutné připravit v předstihu. Je totiž potřeba překonat takzvaný klíční klid. Dělá se to v Semenářském závodu Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku. Ročně státní lesnický podnik prodá desítky tun připravených semen.

Potenciál stejnověkých monokultur a pasečného hospodaření z našich lesů mizí spolu s klimatickou stabilitou. Nedávné období pěti let sucha skončilo kůrovcovou kalamitou na velké části Česka. Lesy, které odolají výkyvům počasí, stresu ze sucha i škůdcům, jsou druhově i věkově pestré a vychovávají se výběrným způsobem. Jedním z takových modelů je Dauerwald – les trvale tvořivý. V lese probíhají soustavné probírky i zmlazení a nikdy nevznikne holina.

Potenciál stejnověkých monokultur a pasečného hospodaření z našich lesů mizí spolu s klimatickou stabilitou. Nedávné období pěti let sucha skončilo kůrovcovou kalamitou na velké části Česka. Lesy, které odolají výkyvům počasí, stresu ze sucha i škůdcům, jsou druhově i věkově pestré a vychovávají se výběrným způsobem. Jedním z takových modelů je Dauerwald – les trvale tvořivý. V lese probíhají soustavné probírky i zmlazení a nikdy nevznikne holina.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lesy České republiky plánují vyhlásit sto takzvaných Ostrovů obnovy přírody. Ty mají pomoct se zachováním výjimečných živočichů a rostlin u nás.

Státní lesy jsou ze zákona neprodejné, ale existují výjimky. Například nedaleko Červené Řečice na Pelhřimovsku jsou v nabídce dva menší lesní pozemky.

Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary v roce 2024 zrealizovaly několik projektů, včetně otevření cyklistického trailu u Goethovy vyhlídky nebo opravy lávky přes oboru s divokými prasaty. Pořádaly také příměstské tábory pro děti, které se aktivně zapojily do přírodovědných programů.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary v roce 2024 zrealizovaly několik projektů, včetně otevření cyklistického trailu u Goethovy vyhlídky nebo opravy lávky přes oboru s divokými prasaty. Pořádaly také příměstské tábory pro děti, které se aktivně zapojily do přírodovědných programů.

Česko patří k lesním velmocem. A to i přes to, že v minulých letech zasáhla tuzemské lesy kůrovcová kalamita. Mimochodem, Češi také každoročně na Vánoce skoupí přes milion vánočních stromků, prozrazuje v dalším Forbes Byznys podcastu spolumajitel rodinné firmy Lesoškolky Vojtěch Němec. Firma z Řečan nad Labem s historií sahající až do devatenáctého století pěstuje sazenice listnatých a jehličnatých stromů na celkem 160 hektarech po celé republice. Dodává je soukromníkům, panským lesům i církevním hospodářstvím. Ročně prodá až 35 milionů kusů sazenic. Teď ale očekává lehčí oslabení svého byznysu, právě i kvůli konci kůrovcové kalamity. Které dřeviny Lesoškolky pěstují a jak jejich skladbu ovlivňuje klimatická změna? Hrozí Česku odlesňování? A jakými kroky lze nejlépe oddálit opadávání vánočního stromečku? To vše si poslechněte v podcastu.

s. r. o. Téma: Od semínka k vánočnímu stromku. Když si domů přineseme vánoční stromek, málokdo si uvědomí, jak dlouho trvá, než ze semenáčku vyroste smrček, borovička nebo jedlička. O celém procesu nám poví jednatel společnosti Městské lesy Česká Lípa spol. s.r.o. Petr Kreisenger. Zmíní se o krádežích stromků v lesích, dozvíme se, jak vypěstovat vánoční stromek a co dělat, aby nám co nejdéle vydržel.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu v péči, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy a navyšuje se podíl tlejícího dřeva. A právě tlející dřevo bylo v letošním roce v Národním parku Šumava hlavním tématem.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu v péči, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy a navyšuje se podíl tlejícího dřeva. A právě tlející dřevo bylo v letošním roce v Národním parku Šumava hlavním tématem.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Brdský vrch Kuchyňka nedaleko středočeské Dobříše upoutal pozornost už v roce 1933. Již tehdy byla celá vrcholová partie hory prohlášena chráněným územím díky svému zachovalému původnímu lesnímu porostu. Z původních deseti hektarů se v roce 1989 jedna z našich nejstarších přírodních rezervací zdvojnásobila, aby pro další generace zachovala samotné jádro brdského lesa.

Státní podnik Lesy České republiky vypsal tendr na zakázky na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva na další pětileté období, které začne příští rok. Zatímco vloni se do soutěže přihlásilo 56 firem, letos to byl podstatně menší počet. Vysvětlení a další podrobnosti zjišťoval redaktor Tomáš Lörincz.

Začíná stavba obchvatu pražských Běchovic a Újezdu nad Lesy. Jedná se o přeložku současné silnice první třídy číslo 12, která bude pokračovat kolem Úval. Půjde o skoro 13 kilometrů dlouhou trasu, která má navazovat na připravovanou jihovýchodní část Pražského okruhu.

Ako si vyberá lykožrút svoje obete? Koľko trvá devastácia stromov a celého lesa? Ako sa smreky dokážu brániť? Aj o tom sa bude vo vedeckej Nočnej pyramíde rozprávať Stano Ščepán s Miroslavom Blaženecom z Ústavu ekológie lesa Slovenskej akadémie vied. | Hosť: Miroslav Blaženec (zástupca riaditeľa Ústavu ekológie lesa SAV). | Vedecká NP: Sú naše lesy rajom na zemi? | Moderuje: Stano Ščepán. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny.

Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šárka měla v létě příležitost si vyzkoušet očekávaný druhý díl českého RPG Kingdom Come: Deliverance. Posázaví pokračování vymění za oblasti Kutnohorska a Trosecka, esence první hry pražského studia Warhorse v něm ale jinak zůstává bez větších změn. Co se moderátorce Questu povedlo při čtyřhodinové ochutnávce rozbít a jak věrná bude herní Kutná Hora té reálné?

*Podporte podcast Index v aplikácii Toldo na ⁠⁠sme.sk/extraindex⁠⁠. Šesť miliárd z únie Slovensko dostane, netreba sa vôbec obávať, všetko ide podľa plánu. Aj takéto ubezpečenia počúvame mesiace zo strany vládnych politikov na čele s vicepremiérom pre plán obnovy Petrom Kmecom. Najnovšie zistenia však dokazujú, že nie všetko je úplne tak, ako sa nám vláda Roberta Fica snaží nahovoriť. Práve naopak, hrozí nám, že prídeme o miliardy eur. Miliardy, ktoré mali slúžiť aj na výstavbu nových záchranných služieb a dlhodobo zanedbávanú paliatívnu starostlivosť. Najväčšie problémy pritom hlási rezort životného prostredia na čele s Tomášom Tarabom. „Zdá sa mi, že on ideologicky nesúhlasí s celým plánom obnovy. Medzi iným totiž povedal aj to, že na Slovensku nevidí akýkoľvek potenciál pre obnoviteľné zdroje a chce dodržať lesnícko-agrárnu štruktúru našej krajiny. V jednoduchosti, ďalej rúbať lesy,“ hovorí analytička Euractiv Slovensko Barbara Zmušková. Veľké meškanie, s ktorým je spojená aj pokuta vo výške 144 miliónov eur, má však aj projekt online maturít, ku ktorému sa Slovensko v dokumente takisto zaviazalo. Podľa Zmuškovej bolo v júni zrušené obstarávanie na systém, cez ktorý mali maturity prebiehať. Deadline je pritom rok 2026. „Neviem si predstaviť, čo sa v najbližších dvoch rokoch musí stať, aby bolo reálne možné termín dodržať,“ dodáva. Ako to teda s miliardami od únie naozaj je, ktorí ministri si neplnia svoje povinnosti a rozpustili celé tímy pracujúce na reformách a akú úlohu v tom celom zohráva obava o právny štát na Slovensku? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá analytička Euractiv Slovensko Barbara Zmušková. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Aké zaujímavé udalosti sa stali vo svete ekológie a environmentalizmu za posledný mesiac? Čo by ste si z tejto problematiky nemali nechať ujsť? Vypočujte si 5 správ z ekológie, ktorým sme sa venovali:V Nízkych Tatrách ťažia štátne lesy, lykožrútom smrekovým zdôvodňujú aj výrub jedlí a bukovSpotreba fosílnych palív dosiahla celosvetový rekord. Rozvojové krajiny sú od uhlia, plynu a ropy stále zavisléVyčerpali sme prírodné zdroje: Ulovili sme viac rýb a vyrúbali viac stromov, ako nám príroda dokáže poskytnúťPred rokmi sme za vysoké teploty považovali 30-tky, nielen toto leto však teplomer atakujú 40-tky a lepšie to nebudePriemerný Slovák vyhodí v priemere 83 kilogramov potravín ročne, pričom toto množstvo by sa mohlo výrazne znížiť, keby sa na našich pultoch a v chladničkách kazilo menej výrobkov

Lesníci odstraňují vyvrácené a polámané stromy po červnových bouřích.

„Lýkožrout smrkový je jen jedním z mnoha tisíců druhů kůrovců, ale dnes ho tu zná každý kvůli tzv. mediální kůrovcové kalamitě. A není to ani tak, že by tento lýkožrout zničil naše lesy,“ říká profesor lesní entomologie Jiří Hulcr. Nejde jen o naše stromy, podobné problémy se vyskytují v dalších částech světa, a to hlavně ze dvou důvodů.

Zavolejte brněnským výzkumníkům. Ti zjišťují, do jaké míry stromy fungují jako zvuková bariéra. - Ke svému prvnímu startu se připravuje nová raketa Evropské kosmické agentury Ariane 6. Co nabídne evropským vědcům a jak by měla oživit kosmický výzkum? - Nefunkční systém, málo proškolení úředníci a stohy narychlo podaných žádostí. Na mnoha stavebních úřadech panuje od zavedení elektronického stavebního řízení chaos. Jak to vypadá na úřadě v Třebíči? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Poslanec za SaS Alojz Hlina upozornil na prípad podľa neho dvojnásobne predraženej ťažby dreva v štátnych Lesoch SR. Tomáš Taraba (SNS) je pre neho ministrom ťažobného priemyslu. Zákonom o ochrane prírody, ktorý ako posledný vetovala prezidentka Čaputová, podľa Hlinu obce a mestá prídu o zeleň aj milióny eur. Získajú ich developeri.V podcaste s Alojzom Hlinom sa dozviete:– od 1. minúty – že posledný zákon, ktorý vetovala prezidentka Z. Čaputová, bol o ochrane prírody;– po 2:00 – že dôvodová správa tohto zákona hovorila, ako treba rúbať, aby bolo vidno medvede;– od 3:30 – ako poslanec Huliak klamal o podpore ZMOSu, pričom mestá a obce sú proti;– po 4:00 – že mestá a obce prídu o milióny, získajú ich developeri;– od 6:00 – či chceme z Bratislavy Mexico City alebo Bangkok;– po 8:00 – že ak prejde zákon ministra Tarabu, zomrú tisícky vtákov;– od 9:45 – či je účelom niektorých politík drancovať lesy;– po 11:40 – ako ministerstvo pôdohospodárstva podozrivo vysúťažilo predraženú ťažbu dreva;– od 14:00 – či túto kauzu vníma aj ministerstvo pôdohospodárstva;– po 17:00 – že za kalamitu na Horehroní je podľa neho zodpovedný aj exminister Vlčan;– od 20:00 – či EÚ mala zrušiť poľnohospodárske dotácie;– po 22:00 – že minister Taraba hrá len na lajky od svojich fanúšikov a na ochrane životného prostredia mu nezáleží;– okolo 25:00 – či máme ministra ťažobného priemyslu;– od 26:00 – že v SaS je len na návšteve;– po 27:00 – že pravica na Slovensku zomiera;– od 28:00 – že ľudia majú podľa neho šmýkať do roboty, pokojne aj do dvoch;– po 33:00 – či SaS prispela k politizácii verejnoprávnych médií;– od 35:00 – že ak koalícia na čelo STVR nominuje propagandistu, ďalšia vláda ho vymení.

Poslanec za SaS Alojz Hlina upozornil na prípad podľa neho dvojnásobne predraženej ťažby dreva v štátnych Lesoch SR. Tomáš Taraba (SNS) je pre neho ministrom ťažobného priemyslu. Zákonom o ochrane prírody, ktorý ako posledný vetovala prezidentka Čaputová, podľa Hlinu obce a mestá prídu o zeleň aj milióny eur. Získajú ich developeri.V podcaste s Alojzom Hlinom sa dozviete:– od 1. minúty – že posledný zákon, ktorý vetovala prezidentka Z. Čaputová, bol o ochrane prírody;– po 2:00 – že dôvodová správa tohto zákona hovorila, ako treba rúbať, aby bolo vidno medvede;– od 3:30 – ako poslanec Huliak klamal o podpore ZMOSu, pričom mestá a obce sú proti;– po 4:00 – že mestá a obce prídu o milióny, získajú ich developeri;– od 6:00 – či chceme z Bratislavy Mexico City alebo Bangkok;– po 8:00 – že ak prejde zákon ministra Tarabu, zomrú tisícky vtákov;– od 9:45 – či je účelom niektorých politík drancovať lesy;– po 11:40 – ako ministerstvo pôdohospodárstva podozrivo vysúťažilo predraženú ťažbu dreva;– od 14:00 – či túto kauzu vníma aj ministerstvo pôdohospodárstva;– po 17:00 – že za kalamitu na Horehroní je podľa neho zodpovedný aj exminister Vlčan;– od 20:00 – či EÚ mala zrušiť poľnohospodárske dotácie;– po 22:00 – že minister Taraba hrá len na lajky od svojich fanúšikov a na ochrane životného prostredia mu nezáleží;– okolo 25:00 – či máme ministra ťažobného priemyslu;– od 26:00 – že v SaS je len na návšteve;– po 27:00 – že pravica na Slovensku zomiera;– od 28:00 – že ľudia majú podľa neho šmýkať do roboty, pokojne aj do dvoch;– po 33:00 – či SaS prispela k politizácii verejnoprávnych médií;– od 35:00 – že ak koalícia na čelo STVR nominuje propagandistu, ďalšia vláda ho vymení.

Jsou to lidé, kteří nezvládli náročnou cestu přes hranici, která má být po částečném vstupu Bulharska do Schengenu ještě přísněji střežená.

Jsou to lidé, kteří nezvládli náročnou cestu přes hranici, jež má být po částečném vstupu Bulharska do Schengenu ještě přísněji střežená. Na nelegální vytlačování migrantů přes hranici do Turecka a další násilné praktiky bulharských pohraničníků nedohlédne podle některých svědectví ani evropská pohraniční agentura Frontex. Situací na vnější hranici Evropské unie se bude zabývat dnešní pořad Za obzorem. Připravil ho Tomáš Havlín.

Jak chce Praha a Středočeský kraj řešit nedostatek míst na středních školách? Jak mezinárodní trestní soud v Haagu rozhoduje o stížnosti Jihoafrické republiky na genocidu v Gaze? Jak se v lese dostat na jindy nepřístupná místa?

Jak chce Praha a Středočeský kraj řešit nedostatek míst na středních školách? Jak mezinárodní trestní soud v Haagu rozhoduje o stížnosti Jihoafrické republiky na genocidu v Gaze? Jak se v lese dostat na jindy nepřístupná místa?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Slovensku sa ročne vyťaží v prepočte 300-tisíc kamiónov dreva. V národných parkoch sme medzi rokmi 2000 – 2016 prišli o 12,2 percenta lesov.V 70. rokoch na Slovensku žilo približne 3 500 hlucháňov hôrnych na ploche 175-tisíchektárov, dnes jeho populácia predstavuje menej ako 1 000 jedincov na ploche 40 000 hektárov.Aj o týchto faktoch bol podcast s názvom Európske Slovensko, v ktorom sme sa venovali téme ochrany parkov a prírodného dedičstva. Naším hosťom bol Marek Kuchta, koordinátor z občianskeho združenia My sme les, organizácie pre ochranu životného prostredia.Čo sa v podcaste Európske Slovensko dozviete? Ročne sa na Slovensku vyrúbu lesy o rozlohe jedného okresu. Za posledných 15 rokov takto zmizli lesy s rozlohou celých Tatier. Ako je to vôbec možné? Ako by vyzerala naša príroda a jej ochrana, ak by sme sa riadili všetkými pravidlami Únie? Kam sa môžeme ako krajina posúvať v ochrane prírody a ako by sme mohli prispieť my, obyvatelia?

Today's episode is about April, the International Month of Forests in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn new words related to today's topic. You will also learn how to say “We could be superheroes! “in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue about forests and their trees. Episode notesIn today's episode, I'm talking about April, the International Month of Forests in Slovakia. In the Slovak lesson, you are going to learn new words related to today's topic. You will also learn how to say “We could be superheroes! “in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue about forests and their trees. Slovak lesson1. les / lesy (forest / forests) 2. človek / ľudia (man, person / people) 3. spoločnosť (society) 4. čistý vzduch (clean air) 5. kolobeh vody (water cycle) 6. vplyv na pôdu (impact on soil) 7. korene stromov (roots of trees / tree roots) 8. regulovať teplotu (regulate temperature) 9. poskytovať drevo (provide wood) 10. Chráňme lesy! (Let's protect the forests!) 11. Mohli by sme byť superhrdinovia! (We could be superheroes!)Sentences: 1. Lesy sú nenahraditeľné pre ľudí a spoločnosť. (Forests are irreplaceable for people and society.) 2. Lesy poskytujú čistý vzduch. (Forests provide clean air.) 3. Lesy nám dávajú vodu. Majú vplyv na kolobeh vody v krajine. (Forests give us water. They have an impact on the water cycle in the country.) 4. Lesy majú pozitívny vplyv na pôdu. Korene stromov posilňujú a chránia pôdu. (Forests have a positive effect on the soil. Tree roots strengthen and protect the soil.) 5. Lesy výrazne regulujú teplotu a vlhkosť pôdy. (Forests significantly regulate soil temperature and humidity.) 6. Lesy nám poskytujú drevo ako obnoviteľnú surovinu. (Forests provide us with wood as a renewable raw material.) 7. Význam lesov pre človeka je nenahraditeľný, preto ich musíme chrániť. (The importance of forests for humans is irreplaceable, therefore we must protect them.)DIALOGUE: Alex: Ahoj Jana! Nemôžem uveriť, koľko som sa z tejto prednášky naučil!Jana: Áno, ja tiež! Čo bolo podľa teba najviac fascinujúce?A: Najviac, že niektoré stromy komunikujú cez podzemnú sieť. Je to ako keby mali svoju vlastnú tajnú chatovaciu miestnosť, v ktorej si vymieňajú informácie priamo pod lesom!J: To je sranda. Čo povieš na tých rozkošných ježkov? V apríli sa prebúdzajú zo zimného spánku a sú pripravení na prieskum.A: Super! Ktorá časť prednášky sa tebe páčila?J: Tá časť o tom, že sa stromy navzájom varujú, keď zaútočí hmyz.A: Áno! Je to ako celolesné SOS, však? Stromy majú tajný super hrdinský komunikačný systém!J: Ako môžeme pomôcť našim super hrdinským stromom?A: Môžeme sa stať strážcami lesa a zorganizovať miestny deň výsadby stromov.J: Skvelé! Páči sa mi to. Môžme byť strážcovia slovenských lesov!A: Áno. Prakticky, mohli by sme byť lesnými superhrdinami!J: Absolútne! Naše poslanie: chrániť stromy, rešpektovať stvorenia a sem-tam hodiť malé objatie stromu pre dobrú náladu.A: Nemohol by som to povedať lepšie. Nech sa teda naše eko-dobrodružstvo začne!Timestamps00:34 Intro02:31 About forests04:58 Fun fact 105:14 Fun fact 208:57 Slovak lesson13:27 Sentences16:20 Dialogue22:31 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena O Hilko LLC

It's been 50 years since Michael Lesy's influential cult classic "Wisconsin Death Trip" was published. A documentary text of found material, the book gathered prosaic historical photos of Wisconsin residents from the turn of the 20th century and paired them to haunting effect with fragmentary newspaper archives from the same time period reporting on often garish deaths — what our critic Dwight Garner, evaluating the book for its anniversary, called "horrific local news items that point, page by page, toward spiritual catastrophe. Nearly every person in it looks as if they are about to be struck by lightning."Garner appears on the podcast this week to talk with the host Gilbert Cruz about "Wisconsin Death Trip" and the resonance it still holds in the culture."It evokes what long nights felt like in America," he says, "before there was electricity and radio, and before — if your child was very sick, there were no antibiotics. And maybe your child was dying. And anxiety of course could not be treated then by antidepressants or other kinds of pills. And people quote-unquote went mad more often than we'd like to think. And there were bankruptcies, people threw themselves in front of trains. There are all kinds of suicides in this book. And it just makes you wonder what was happening, what kind of spiritual crisis was going on in Wisconsin in the 1890s."Garner is a fan of unusual documentary literature, he tells Cruz, and in "Wisconsin Death Trip" he sees not only a portrait of a vanished small-town America but also a portrait of vanished journalism. "Newspapers in America have been gutted out," he says. "You don't have small-town papers like this in many places anymore that have real staffs who report on this stuff. There's a kind of reporting in this book that is sort of the 'crazy death' that we don't read about anymore: the person at the sawmill who gets tangled up. Maybe you'll read about it somewhere. But it was more of a staple of small-town news reporting then. Even papers like The New York Times did a lot of that ... But in general what Lesy is after is stuff that almost suggests, as I said before, a kind of spiritual crisis. So many people having breakdowns. And it just makes you realize that our nostalgia for the good old American heartland, there's a real dark shadow there. And in many ways it's false nostalgia. And this book is one of those correctives that puts you in touch with the night side of life in this way that few books of documentary that I've read actually do."We would love to hear your thoughts about this episode, and about the Book Review's podcast in general. You can send them to books@nytimes.com.