Podcasts about oproti

Slovensko zaostáva v príchode nových investorov zo zahraničia. Firmám u nás chýba najmä kvalifikovaný personál a poukazujú aj na nejasnú budúcnosť. Oproti krajinám Vyšehradskej štvorky zaostávame aj v čerpaní eurofondov. O tom prečo to tak je porozprával v Ekonomických analýzach 24 hlavný ekonóm Národnej banky Slovenska Michal Horváth. Ďalšou otázkou je ako nás vidia investori na dlhopisových trhoch. S akými podmienkami nám požičiavajú, aký je záujem? Viac prezradil v relácii Daniel Bytčánek, riaditeľ Agentúry pre riadenie dlhu a likvidáciu a portfólio manažér Peter Herman z Tatra Asset Management.

„Oproti Česku máme smůlu, že každých pár roků stojíme v bahně a vždycky potřebujeme chvilku, abychom se z něj vyhrabali. Doufám, že hlouběji už to nepůjde a že se z něj budeme postupně dostávat,“ říká slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová pro Český rozhlas Plus. Slovenský prezident Peter Pellegrini nedávno při popisu slovenské společnosti upozornil na krutost a tvrdost politiky a atmosféru strachu a frustrace. Kovačič Hanzelová raději mluví o tlakovém hrnci.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Leitgeb je CEO a Business Development Director společnosti Laser Innovation & Solutions. Ta se specializuje na inovativní a udržitelný způsob laserového značení výrobků například v segmentu FMCG. Oproti inkoustovému značení a etiketovacím strojům nabízí laserová technologie větší efektivitu a menší provozní náklady. Laser Innovation & Solutions je v Česku a na Slovensku výhradním partnerem pro prodej a servis strojů CAJO Technologies.

„Umělá inteligence je program, který zpracovává informace a učí se z příkladů,“ vysvětlila hned v úvodu Aneta Hanousková. Oproti populárním představám nejde o vševědoucí entitu skrytou v internetu, ale o systém fungující na serverech, schopný analyzovat data, učit se z nich a odpovídat na dotazy. Inteligencí se rozumí právě schopnost učení, a AI se učí podobně jako člověk – z praxe.

„Umělá inteligence je program, který zpracovává informace a učí se z příkladů,“ vysvětlila hned v úvodu Aneta Hanousková. Oproti populárním představám nejde o vševědoucí entitu skrytou v internetu, ale o systém fungující na serverech, schopný analyzovat data, učit se z nich a odpovídat na dotazy. Inteligencí se rozumí právě schopnost učení, a AI se učí podobně jako člověk – z praxe.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žáci, kteří za sebou mají přijímačky na střední školy, už čekají, kam se dostanou. Stejně jako loni bude největší bitva o místa v Praze, která roky nestíhá reagovat na velkou poptávku zejména po dobrých školách. Proč se to hlavnímu městu nedaří? Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Deváťáci i žáci z pátých a sedmých tříd mají letošní přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia z větší části za sebou. Na konci dubna se chystá náhradní termín pro uchazeče, kteří byli v původním čase zkoušky nemocní. Výsledky prvního kola pak školy zveřejní 15. května. Studenty, kteří se nikam nedostanou, čeká v květnu kolo druhé. Přihlášky na střední školu si letos podalo 154 tisíc uchazečů, tedy o tři tisíce méně než loni. I letos se očekává boj o místa, především na vyhledávaných středních školách a gymnáziích. Nejhorší je už tradičně situace v Praze, i kvůli velkému množství zájemců ze Středočeského kraje.Veřejná gymnázia v hlavním městě podle dat Cermatu letos nabízí v podstatě stejný počet míst jako loni v prvních ročnících. Oproti roku 2024 jen o čtyři více. Kapacity dohání alespoň soukromé školy, ve kterých se v prvním kole oproti loňsku otevírá o 60 procent míst více.Magistrát ale nedávno představil vlastní data, podle kterých kapacita míst na středních školách v Praze roste. Ve srovnání s rokem 2023 o 1651 míst, z toho 1112 právě na gymnáziích. V případě soukromých škol se počet gymnaziálních míst zvýšil o 5269. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) se hlavní město v posledních letech snaží počet míst na gymnáziích navyšovat zejména s pomocí přístaveb a úprav. Odborníci opakovaně kritizují postup Prahy jako pomalý. Má hlavní město plán, jak do budoucna navýšit kapacity středních škol? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Za chovatelskou senzaci světového formátu se považuje rozmnožování varanů komodských v pražské zoo. Proslulá zoologická zahrada v anglickém Chesteru zaměřená na varany, dokázala za svou existenci odchovat jen šest mláďat. Oproti tomu pražští chovatelé dokázali přivést na svět za uplynulých patnáct let 66 mláďat. Zásluhu na tom má kurátor plazů, který se mentálně stal varanem a představuje si, jaké pro ně je žít na malém tropickém ostrově u Indonésie.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.

Všetky sme to zažili - prvé omyly s holením tam dole aj kradnutie ocovej žiletky na tvár :D Ups.. . V epizóde sa ale dozviete, že aj orgazmus je lepší ak ste oholené a práve vtedy využite náš kód JAZDA10, ktorý platí na všetok tovar na www.kondomshop.sk alebo www.kondomshop.cz.Sponzormi tejto epizódy sú LELO - značka luxusných erotických hračiek a Kondomshop - diskrétny erotický e-shop 

Za chovatelskou senzaci světového formátu se považuje rozmnožování varanů komodských v pražské zoo. I proslulá zoologická zahrada v anglickém Chesteru, která se na varany specializuje, dokázala za svou existenci odchovat jen šest mláďat. Oproti tomu pražští chovatelé dokázali přivést na svět za uplynulých patnáct let 66 mláďat. Zásluhu na tom má kurátor plazů, který se mentálně stal varanem a představuje si, jaké pro ně je žít na malém tropickém ostrově u Indonésie.

Za chovatelskou senzaci světového formátu se považuje rozmnožování varanů komodských v pražské zoo. I proslulá zoologická zahrada v anglickém Chesteru, která se na varany specializuje, dokázala za svou existenci odchovat jen šest mláďat. Oproti tomu pražští chovatelé dokázali přivést na svět za uplynulých patnáct let 66 mláďat. Zásluhu na tom má kurátor plazů, který se mentálně stal varanem a představuje si, jaké pro ně je žít na malém tropickém ostrově u Indonésie.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

www.alergia.skwww.pelovespravodajstvo.skNapriek nočným mrazom sa už v aktuálnom týždni denné teploty šplhali do kladných čísel, čo prinieslo nárast denných koncentrácií peľu v ovzduší. Oproti minulému roku sa však peľová sezóna rozbieha pomalšie a posun je viac ako dva týždne. V uplynulom roku sme o takomto čase zachytávali vysoké denné koncentrácie peľu liesky, jelše aj drevín z čeľadí cyprusovité-tisovité a ďalších jarných druhov. Tento rok sme v aktuálnom týždni zachytili peľ liesky a jelše na celom území Slovenska, ale väčšinou len v nízkych, maximálne stredných denných koncentráciách. V teplejších oblastiach Slovenska boli denné koncentrácie peľu liesky a jelše trošku vyššie, ale len v Bratislave, Nitre a Banskej Bystrici sme koncom týždňa zaznamenali alergiologicky významné koncentrácie. Okrem peľu liesky a jelše sa ešte vyskytol v ovzduší peľ drevín z čeľadí cyprusovité -tisovité i peľ brestu. Spóry húb (plesní) boli zastúpené najmä rodom Cladospórium a dosahovali len nízke hladiny.Prognóza peľovej situácie na víkend a začiatok 11. týždňaVzhľadom na predpovedané oteplenie a dostatok slnečného svitu predpokladáme, že denné koncentrácie peľu v ovzduší sa zvýšia na celom území Slovenska. Naplno sa rozbehne peľová sezóna liesky a jelše. S ústupom mrazov a nárastom denných i nočných teplôt môžeme očakávať okrem nárastu denných koncentrácií peľu jelše a liesky aj rozšírenie peľového spektra jarných alergénov. Mierny nárast denných hladín predpokladáme aj u spór húb (plesní).Podrobnejšie informácie nájdete na www.alergia.sk v časti peľové spravodajstvo. Ďakujeme Vám za pozornosť pri počúvaní odborného podcastu Alergia - Imunológia. Informácie o vývoji peľovej situácie na Slovensku pre Vás pripravila Dr. Janka Lafférsová, z koordinačného pracoviska peľovej informačnej služby Regionálneho úradu verejného zdravotníctva v Banskej Bystrici. Podcast Alergia - Imunológia je súčasťou skupiny podcastov ZDRAVIE. V prípade otázok k podcastu Alergia - Imunológia nám píšte na emailovú adresu info@alergia.sk. Pre pravidelné odoberanie podcastov Alergia – Imunológia sa prihláste vo svojej obľúbenej mobilnej podcastovej aplikácii. 

www.alergia.skwww.pelovespravodajstvo.skNapriek nočným mrazom sa už v aktuálnom týždni denné teploty šplhali do kladných čísel, čo prinieslo nárast denných koncentrácií peľu v ovzduší. Oproti minulému roku sa však peľová sezóna rozbieha pomalšie a posun je viac ako dva týždne. V uplynulom roku sme o takomto čase zachytávali vysoké denné koncentrácie peľu liesky, jelše aj drevín z čeľadí cyprusovité-tisovité a ďalších jarných druhov. Tento rok sme v aktuálnom týždni zachytili peľ liesky a jelše na celom území Slovenska, ale väčšinou len v nízkych, maximálne stredných denných koncentráciách. V teplejších oblastiach Slovenska boli denné koncentrácie peľu liesky a jelše trošku vyššie, ale len v Bratislave, Nitre a Banskej Bystrici sme koncom týždňa zaznamenali alergiologicky významné koncentrácie. Okrem peľu liesky a jelše sa ešte vyskytol v ovzduší peľ drevín z čeľadí cyprusovité -tisovité i peľ brestu. Spóry húb (plesní) boli zastúpené najmä rodom Cladospórium a dosahovali len nízke hladiny.Prognóza peľovej situácie na víkend a začiatok 11. týždňaVzhľadom na predpovedané oteplenie a dostatok slnečného svitu predpokladáme, že denné koncentrácie peľu v ovzduší sa zvýšia na celom území Slovenska. Naplno sa rozbehne peľová sezóna liesky a jelše. S ústupom mrazov a nárastom denných i nočných teplôt môžeme očakávať okrem nárastu denných koncentrácií peľu jelše a liesky aj rozšírenie peľového spektra jarných alergénov. Mierny nárast denných hladín predpokladáme aj u spór húb (plesní).Podrobnejšie informácie nájdete na www.alergia.sk v časti peľové spravodajstvo. Ďakujeme Vám za pozornosť pri počúvaní odborného podcastu Alergia - Imunológia. Informácie o vývoji peľovej situácie na Slovensku pre Vás pripravila Dr. Janka Lafférsová, z koordinačného pracoviska peľovej informačnej služby Regionálneho úradu verejného zdravotníctva v Banskej Bystrici. Podcast Alergia - Imunológia je súčasťou skupiny podcastov ZDRAVIE. V prípade otázok k podcastu Alergia - Imunológia nám píšte na emailovú adresu info@alergia.sk. Pre pravidelné odoberanie podcastov Alergia – Imunológia sa prihláste vo svojej obľúbenej mobilnej podcastovej aplikácii. 

Před pěti lety se v Česku objevil koronavirus. Dopravní podnik města Ústí nad Labem kvůli nákaze nakoupil generátory ozónu, které na dezinfekci trolejbusů a autobusů používá dodnes. Oproti epidemii už ale vozy dezinfikují pracovníci jen jednou za týden.

Přesně před 75 lety se v Plzni otevíral zimní stadion. Oproti tomu dnešnímu se dost zásadně lišil. Třeba tím, že neměl střechu.

Jak zabezpečit majetek do budoucna, případně jej předat potomkům, řeší movití lidé stále častěji formou svěřenských nebo nadačních fondů. Na co je dobré nezapomenout? V novém díle Forbes BrandVoice podcastu o tom mluvili Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Portos a CCS Premium Trust, a advokátka Markéta Flanderková, která se na správu majetku rovněž specializuje. Domy, firmy, lodě nebo sbírky umění – součástí svěřenského fondu, který se do českého práva dostal před deseti lety, může být jakýkoli majetek nebo práva, například ta autorská. Oproti klasickému dědickému řízení má řadu výhod, tou zásadní je možnost ovlivnit podmínky nástupnictví. „Češi mají v těchto typech struktur uloženo jmění v hodnotě stovek miliard korun,“ říká k současné popularitě svěřenských a rodinných nadačních fondů advokátka Markéta Flanderková. „Výhodou jsou jasně definované pravidla v rámci rodiny, která usnadňují to, jak se k citlivému tématu postavit.“

Proč péci z kvásku? Oproti droždí, které je umělé, je kvas přirozený, pro trávicí trakt šetrnější a dokáže podpořit rovnováhu ve střevech.

Proč péci z kvásku? Oproti droždí, které je umělé, je kvas přirozený, pro trávicí trakt šetrnější a dokáže podpořit rovnováhu ve střevech.

Jedním z nejvýraznějších problémů současného Česka je klesající porodnost. Jaká řešení nabízí česká politická scéna? Český statistický úřad uveřejnil data, podle kterých se počet obyvatel Česka v prvních třech čtvrtletích roku 2024 snížil. Oproti stejnému období v roce 2023 se od ledna do konce září 2024 narodilo méně dětí – 64 tisíc. V roce 2023 to bylo 70 tisíc. Celkově se potom v roce 2023 narodilo 91 tisíc dětí, což bylo o 10 tisíc méně než o rok dříve.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Nedovedu si představit nic, co by způsobilo, že Andrej Babiš nebude první na pásce, má o výsledcích podzimních voleb jasno Lucie Stuchlíková, novinářka a spoluautorka populárního podcastu o zákulisí české politiky Vlevo dole. Současně přitom dodává, že to nutně neznamená, že vítěz bude sestavovat i novou vládu. Muselo by se ale sejít opravdu hodně různých věcí, které by pomohly koalici Spolu, aby to ještě klaplo. Záměr upozornit na to, co se podařilo, byl sice dobrý, ale měl přijít dřív a neměl být formulovaný jako na 93 % splněný plán. To byla slovy Lucie fakt blbost. Její kolega Václav Dolejší mluví o zázraku, který by Petra Fialu udržel v křesle. Podle něj to má totiž bývalý a dost možná i budoucí premiér dobře rozehrané. Oproti roku 2021 to udělal chytřeji a zaměřil se na čtyři milionové regiony – Prahu, střední Čechy, Jižní a Severní Moravu, kde se rozděluje polovina sněmovních křesel a kde budou kromě něho o přízeň voličů usilovat Karel Havlíček, Alena Schillerová a podle všeho také Robert Plaga. Otázkou, jestli se bát návratu hnutí ANO k moci, se zabývají snad všichni političtí komentátoři, analytici i politologové. Nikdo přitom nezná úplnou odpověď, protože Andrej Babiš je podobně jako Donald Trump tak trochu nepředvídatelný. Jedni varují, že může být druhý Viktor Orbán, druzí upozorňují, že rád povečeří na Francouzské riviéře a má to raději na Západě než na Východě. Buď, jak buď, Lucie s Václavem jsou přesvědčení, že tak šílené jako na Slovensku nebo v Maďarsku to u nás nebude. Co je k tomu vede? Co bude pro podobu nové vlády rozhodující? Co lze čekat od Starostů a nezávislých nebo Motoristů? Na kterou stranu se přidají Piráti? A proč je nabídka politických stran tak, řekněme, neinspirativní? Lucie Stuchlíkové a Václava Dolejšího jsem se ptal nejen na to, ale také, jestli projde tzv. velká mediální novela a navýšení koncesionářských poplatků, na nového šéfredaktora Seznam Zpráv nebo roli médií ve volebním roce, který začal zostra.

Hygienici z Olomouckého kraje zaznamenali v minulém týdnů nárůst případů akutních respiračních infekcí. Oproti předchozímu týdnu se nemocnost zvýšila o téměř sedm procent a nadále přesahuje epidemický práh.

Liečba rakoviny nemá u nás takú prioritu akú by mala mať a kvalita liečby je podmienená i regionálne, hovorí Hlavný odborník pre klinickú onkológiu Michal Mego. Problém sú i moderné lieky. Z hľadiska ich dostupnosti má pacient s rakovinou väčšiu šancu na vyliečenie v Prahe, než v Bratislave. Prečo u nás zbytočne umierajú ľudia s diagnózou rakoviny a ako to zmeniť?Rakovina, to slovo ešte pred pár desiatkami rokov znamenalo prakticky istý rozsudok smrti. Dnes to tak už nie je pretože pokrok v liečbe dosiahol až neuveriteľné parametre, zlomiť jej moc sa však doteraz medicíne nedarí. Onkologické ochorenia tak zostávajú druhou najčastejšou príčinou úmrtí Slovákov a Slovensko v rámci Európskej únie figuruje na popredných priečkach v úmrtnosti na nádorové ochorenia.Navyše, Slovensko má najmenej moderných inovatívnych liekov na liečbu rakoviny v rámci krajín V4 a tak sa voľba doslova "medzi životom a smrťou" na nádorové ochorenia neraz stávajú pre mnohých i finančne nedostupné. Výsledkom je záplava zbierok, v ktorých sa –namiesto poisťovní, skladáme na liečbu našich blížnych a napokon i mnohé úplne zbytočné úmrtia.„Oproti Čechom, Maďarom či Poliakom v dostupnosti moderných liekov na rakovinu zaostávame a keďže sme súčasťou Stredoeurópskeho regiónu, tak by sme ani v tomto nemali negatívne vyčnievať,“ tvrdí onkológ Mego. Podľa neho je našim problémom nielen príliš dlhá cesta pacienta k špičkovej modernej liečbe, ale i nedostupnosť inovatívnych liekov či dostupnosť kvalitnej operatívnej či podpornej liečby.Zároveň náš Hlavný odborník pre klinickú onkológiu pripomína, že do veľkej miery je to aj o nás samých, presnejšie je to i o našom životnom štýle.„Na Slovensku dominujú rakoviny hrubého čreva a pankreasu, za čo zodpovedá predovšetkým životný štýl a strava a ak by sme zmenili tieto faktory a zapojili by sme sa aj do skríningového programu – teda preventívnych kolonoskopiií tak pokles úmrtnosti by mohol byť ozaj značný,“ hovorí Michal Mego.Počúvate Ráno Nahlas, dnes s prednostom Onkologickej kliniky Lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Národného onkologického ústavu Michalom Megom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Liečba rakoviny nemá u nás takú prioritu akú by mala mať a kvalita liečby je podmienená i regionálne, hovorí Hlavný odborník pre klinickú onkológiu Michal Mego. Problém sú i moderné lieky. Z hľadiska ich dostupnosti má pacient s rakovinou väčšiu šancu na vyliečenie v Prahe, než v Bratislave. Prečo u nás zbytočne umierajú ľudia s diagnózou rakoviny a ako to zmeniť?Rakovina, to slovo ešte pred pár desiatkami rokov znamenalo prakticky istý rozsudok smrti. Dnes to tak už nie je pretože pokrok v liečbe dosiahol až neuveriteľné parametre, zlomiť jej moc sa však doteraz medicíne nedarí. Onkologické ochorenia tak zostávajú druhou najčastejšou príčinou úmrtí Slovákov a Slovensko v rámci Európskej únie figuruje na popredných priečkach v úmrtnosti na nádorové ochorenia.Navyše, Slovensko má najmenej moderných inovatívnych liekov na liečbu rakoviny v rámci krajín V4 a tak sa voľba doslova "medzi životom a smrťou" na nádorové ochorenia neraz stávajú pre mnohých i finančne nedostupné. Výsledkom je záplava zbierok, v ktorých sa –namiesto poisťovní, skladáme na liečbu našich blížnych a napokon i mnohé úplne zbytočné úmrtia.„Oproti Čechom, Maďarom či Poliakom v dostupnosti moderných liekov na rakovinu zaostávame a keďže sme súčasťou Stredoeurópskeho regiónu, tak by sme ani v tomto nemali negatívne vyčnievať,“ tvrdí onkológ Mego. Podľa neho je našim problémom nielen príliš dlhá cesta pacienta k špičkovej modernej liečbe, ale i nedostupnosť inovatívnych liekov či dostupnosť kvalitnej operatívnej či podpornej liečby.Zároveň náš Hlavný odborník pre klinickú onkológiu pripomína, že do veľkej miery je to aj o nás samých, presnejšie je to i o našom životnom štýle.„Na Slovensku dominujú rakoviny hrubého čreva a pankreasu, za čo zodpovedá predovšetkým životný štýl a strava a ak by sme zmenili tieto faktory a zapojili by sme sa aj do skríningového programu – teda preventívnych kolonoskopií, tak pokles úmrtnosti by mohol byť ozaj značný,“ hovorí Michal Mego.Počúvate Ráno Nahlas, dnes s prednostom Onkologickej kliniky Lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Národného onkologického ústavu Michalom Megom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Na státní rozpočet pro příští rok, který projednávají poslanci, se valí jedna vlna kritiky za druhou. K opozici se začátkem října přidala Národní rozpočtová rada a teď i poradci prezidenta Petra Pavla. Jak vážné vady rozpočet má? Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich.Poslanci pokračují v projednávání státního rozpočtu na příští rok. Ve druhém čtení teď můžou přicházet s pozměňovacími návrhy na přesuny peněz. Jeho základní parametry, které Sněmovna schválila na konci října, se už měnit nemůžou. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku by se měl deficit snížit o 41 miliard. Většinu pozměňovacích návrhů připravili opoziční poslanci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh rozpočtu rezignoval na úspory a jsou v něm ukryty účetní triky za desítky miliard korun. Výtky k rozpočtu mají i poradci prezidenta Petra Pavla. V návrhu jsou podle nich nevyjasněné položky. Hlava státu chce proto jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na začátku prosince. „Mrzí mě nižší transparentnost a realističnost rozpočtu. Je to nový fenomén, který jsme ještě tady neměli,“ řekl v Ptám se já ekonom Daniel Münich. Podle něj je varujícím příkladem Řecko: „Takhle začínají velké problémy do budoucna, takže rychle bychom se měli těhle zvyků zbavit.“Jaký význam by mohlo mít případné veto prezidenta? Neselhala vláda v konsolidaci veřejných financí? A dostaneme se někdy k vyrovnaným rozpočtům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po proudu Doura se stovky let plaví lodě s nákladem vína, aby se ve sklepích města Porto proměnilo v portské víno. Douro Valley je prestižní turistická značka na seznamu světového dědictví UNESCO. Kopcovité údolí řeky je osázené nekonečnými terasami vinohradů. Vinařství Quinta Vila Rachel s dvousetletou tradicí tu provozuje Tiago Cartageno. Oproti zbytku regionu se vymkl zajetým pořádkům a produkuje naturální vína, jak sám říká, tak divoce, jak jen to je možné.

Stavba posledního chybějícího úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi by mohla skončit už v závěru příštího roku. Oproti původně stanovenému harmonogramu o tři měsíce dřív. Zástupci Ředitelství silnic a dálnic o tom aktuálně jednají se zhotovitelem. Ten se zkrácení termínu nebrání.

Organizátoři olomouckých vánočních trhů ve středu 6. listopadu zahájili u tržnice v centru města provoz veřejného kluziště pod širým nebem. Oproti loňsku začne fungovat s dvoutýdenním předstihem. Pořadatelé tak chtějí vyjít vstříc zejména školám, které mají o bruslení velký zájem.

Koaličná kríza nekríza. Predseda sa teraz naplno venuje svojej zahraničnej politike na všetky štyri svetové strany. Najskôr v ruskej propagandistickej televízii ohováral našich spojencov, vzápätí sa vydal na cestu za komunistickými lídrami do Číny. Odtiaľ poučil krajiny EÚ a NATO, že Ruská vojna v Ukrajine sa neskončí skôr, ako neprestanú západní spojenci pomáhať napadnutej Ukrajine. Tam naopak Rusom prišli na pomoc Severní Kórejci najstrašnejšieho diktátora na svete.Čo cesta premiéra do Číny znamená a čo z nej budeme mať? Neohrozujú vyhlásenia premiéra v ruskej propagandistickej televízii našu dôveryhodnosť v Európskej únii a v NATO? Všíma si premiér aj to, že si Rusi zavolali na pomoc vojakov a zbrane severokórejského diktátora? Ako to ovplyvní vraždenú ruskú vojnu v Ukrajine?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Vláda ve Sněmovně uhájila návrh rozpočtu na příští rok. Kabinet si ho pochvaluje jako proinvestiční. Opozice ho tradičně kritizuje, netradičně se k její kritice hlasitě přidala i Národní rozpočtová rada. Jaký rozpočet budeme mít? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil. Sněmovna tento týden v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Poslanci nyní mohou navrhovat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. K jeho závěrečnému schvalování by se měli dostat 4. prosince.Vláda počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku se mají zvyšovat příjmy o 146 miliard a výdaje o 105 miliard. Opozice si sice neprosadila přepracování, nadále ale rozpočet kritizuje jako nereálný. A odkazuje i na poměrně přísné připomínky, které začátkem října vyjádřila Národní rozpočtová rada. Podle rady je například nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek. Upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Podle NRR není jistých až 50 miliard. Kabinet ovšem rozpočet hájí jako prorůstový a proinvestiční.Člen Národní ekonomické rady Petr Musil upozorňuje, že vládě její plány nemusí přinést to, co očekává: „Naše ekonomika je na svých kapacitních možnostech. Když to řeknu úplně jednoduše, nemáme žádné volné bagry, bagristy, kteří by čekali někde v garáži jenom na to, až jim vláda řekne: pojďte stavět dálnici. Ty zdroje jsou využity někde jinde, takže je vláda musí vzít z jiných činností a nasměrovat je do těch dálnic. Efekty pak nemusí být takové, jak si od nich možná někdo slibuje.“ Co jsou největší problémy rozpočtu? Proč vládě výhrady expertů nevadí? A jak dobře umíme státní investice pro nastartování ekonomiky využít? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zastavte to šílenství! V průběhu tří let stoupl počet zranění v pěti nejlepších ligách o 37 procent. Zatížení hráčů neúměrně roste, a to si ještě FIFA vymyslela nový náročný formát MS klubů. Rodri a spol. už proto hovoří o stávce.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?01:50 Vítězná vlna Slavie17:20 Upachtěná výhra Sparty v Liberci?38:18 Přibývající zranění fotbalistů58:28 Sázkařské okénko s Fortunou#####Čísla hovoří jasně. Během sezony 2023/24 došlo v anglické, německé, italské, španělské a francouzské lize ke 4123 zraněním. Oproti sezoně předchozí jde o čtyřprocentní nárůst. A ve srovnání s ročníkem 2020/21 je to číslo větší o 37 procent oproti tehdejším statistikám.Uvádí to zpráva pojišťovny Howden, která již několik let tyto přehledy monitoruje. Na úhradách platů, které inkasovali fotbalisté, kteří se kvůli zraněním ocitli mimo hru, šlo v uplynulé sezoně v pěti nejlepších ligách v přepočtu celkem 18,5 miliardy korun.Nejvíc zranění hlásí Bundesliga, největší náklady na zraněné hráče registruje anglická Premier League. Pochopitelně, je tam nejvýše nasazená platová hladina. Roste počet zraněných hráčů mladších 21 let, roste počet zraněných kolen. V uplynulé sezoně šlo v Top 5 ligách celkem o 367 případů. Právě zranění kolenního kloubu jsou na léčbu velmi náročná, posílají hráče mimo trávníky na dlouhou dobu. ---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Co se děje v Korintu, zůstane v Korintu 6. - Někdy máme za to, že první církev byla velmi živelná, což ovšem nebylo výmluvou pro zmatek nebo chaos. Pavel se v dopise Korintským ujišťuje, že církev se chová i navenek jako rozumná komunita. Proto se v další pasáži dopisu věnuje třem praktickým otázkám: jak vydadají ženy při veřejné službě, jak vypadají bohatí při eucharistii, a jak vypadají všichni při používání duchovních darů. Dnešní pasáž o postavení žen je paradoxní. Oproti minulému tématu šedé zóny je podstatně kratší, ale o to méně jasná. Vypadá to, že si v ní Pavel velmi protiřečí. Navíc, téma postavení žen přináší tenzi i dnes, natož v době vzniku dopisu, kdy všude okolo panoval jasný patriarchát. Zběžné čtení Pavlových dopisů zmatek spíše přiživuje. Na straně jedné to vypadá, jakoby byl Pavel proti ženám, na straně druhé různé ženy jmenuje, zmocňuje a oceňuje jako vedoucí. Tyto ženy by nesouhlasily s pocitem, že je Pavel proti nim. Tak proč to v některých pasážích vypadá, že je? Protože to není černobílé!

Norské fondy, fond Nadace Alfreda Nobela, Nadační fond univerzity Yale anebo Kanadský penzijní plán. Patří mezi největší správce aktiv na světě, které živí už několik generací penzistů nebo dekády výzkumu. Čím mohou inspirovat?Na začátku byl objev ropy v Norsku, dědictví po vynálezci dynamitu Alfrédu Nobelovi nebo štědré dary absolventů Yaleské univerzity. Kdyby peníze z pozůstalosti či z nerostného bohatství šikovně nezhodnotily ve fondech, patrně by z nich dnes nezbylo nic. Podobně jako z českého privatizačního fondu.Jenže stovky portoflio manažerů je fondech jsou ty Norské či Nobelovy zhodnocují jako perpetuum mobile. „Cílem u všech není vydělat co nejvíce peněz v jednom roce, ve dvou letech, 10 letech, ale zachovat majetek pro co nejdelší období.  Jejich investiční horizont je nekonečno,“ říká v podcastu Ve vatě analytička One Family Office Anna Píchová.Každý z fondů má svůj vlastní model investování. Přesto, že mají ve správě stovky miliard, můžou sloužit jako inspirace i pro drobné investory, a to ve třech aspektech. Investují dlouhodobě, do široké palety nástrojů a vybírají se z nich v rozumné výši.Kdo umí vybírat, má nekonečnou rentuFond Nobelovy nadace začal v roce 1901 fungovat v dnešních penězích s pěti miliardami korun. Švédský vynálezce si přál, aby šly peníze do bezpečných cenných papírů, to byly tehdy například dluhopisy kryté zlatem. Když ale hodnota fondu v čase klesala, musela se strategie proměnit.V současné době tvoří velkou část portfolia akcie firem, které nejsou veřejně obchodované, tzv. private equity nebo hedgeové fondy.  Dluhopisy tvoří 18 % portfolia. Zhodnocení se v posledních letech osciluje kolem 10 %.Na výplatu renty nobelistům spotřebuje nadace, která má nyní pod správou 13,3 miliard korun, zhruba 3,5 % celkové hodnoty majetku nadace. To je podle Píchové jedna z věcí, kterou se může inspirovat i malý investor. „Pokud se z portfolia vybírá nějakých 3–5 %, mělo by to doručovat nekonečnou rentu,“ říká, portfolio se takto totiž dokáže samo obnovovat.Průkopníci z YaleModel Yaleské univerzity je průkopnický do značné míry díky jeho nejslavnějšímu portfoliomanažerovi Davidu Svensonovi, který za 35 let kariéry dokázal doručovat průměrný výnos 13,5 %.Do portfolia začal zařazovat i private equity fondy, které investují do soukromých společností, které nejsou obchodovány na burze. Většinou fond nějakou firmu koupí, řídí, spravuje ji, a až ji zhodnotí, tak ji prodá. Svenson nakoupil i venture kapitálové fondy, které se zaměřují na mladé firmy, a taky hedgeové fondy.Strategie Yaleského nadačního fondu, který spravuje 41 miliard dolarů, je rizikovější než „u Nobelů“. Ale protože nejsou cílem firmy z burzy, není denní kolísání jejich hodnoty tolik vidět.I harvardská univerzita investuje. „Harvard je oproti Yale smutný příběh. Často se v posledních letech měnili portfolio manažeři.  Harvardu bývají vyčítáno náklady na řízení a výsledky nejsou úplně dobré. V posledních 10 letech se jejich portfolio zhodnotilo jenom o nějakých 5,3 %.“Tyto investice jsou otevřeny kvalifikovaným investorům, od určité výše majetku, inspirace se pro běžného investora hledá těžko. Ale jedno kopírovat lze. „Dlouhodobá vize a držení je strategie, která funguje,“ uvažuje Píchová.Jak se investuje pro norské důchodce?Norský penzijní fond byl otevřen v roce 1996, mimochodem až tři dekády poté, co Norové začali s těžbou ropy. Jde o vůbec největší fond na světě, který investuje do akcií.„Mají  72 % všech prostředků zainvestováno v akciích na veřejně obchodovaných trzích, všude po světě, ale neinvestují do norských firem, aby se diverzifikovali.  Nějakých 25% je v dluhopisech a v nástrojích peněžního trhu a malou část portfolia necelé 2 % tvoří nemovitosti a 0,1 % je v obnovitelných zdrojích,“ shrnuje Anna Píchová.Portfolio má objem skoro 1,7 bilionů dolarů. „Jejich strategie je investovat do velkých akcií, mají Microsoft, jehož jsou největším akcionářem, Apple, Nvidii, Alphabet, Amazon, Metu. Do první desítky se dostal i tchajwanský Semiconductor a evropské  Novonordisk a ASML,“ vyjmenovává analytička.  Obdobné diverzifikace mohou podle ní drobní investoři docílit jednoduše skrze ETF.Dlouhodobý výnos za celou existenci fondu je poměrně nízký, 6,3 %. Ve fondu je i česká stopa, a to ve formě akcií Komerční banky nebo Monety,  v minulosti i  Kofoly. „Norové“ dají v ve výběru firem na ESG kritéria, v září kvůli nim z portfolia vyškrtli zbrojaře General Dynamics.Kanadská inspiraceZhruba pětinu výnosů norských fondů  vyčerpá norský státní rozpočet. „Nicméně jsou tam pravidla, aby se to nezvrtlo a aby ten majetek a ta hodnota byla zachována hlavně pro ty budoucí generace, až ropa jednou dojde,“ podotýká Píchová.Taky Kanadský penzijní plán slouží pro výplatu důchodů.  Pravidelně do něj přitékají peníze z důchodových odvodů. „Za posledních 10 let zhodnotil o 9,2 % ročně v průměru, což je poměrně solidní na tu jeho velikost, protože je v něm nějakých 645 miliard dolarů,“ rekapituluje Píchová.Oproti norskému fondu, který se drží indexů, jsou kanadské penzijní fondy aktivním investorem. „Spravují zhruba 30 % akcií, mají také docela dost private equity, zhruba 13 % jsou kreditní investice, zhruba 8 % portfolia je v nemovitostech a dalších 8 % v  infrastrukturních projektech. Rozložení toho portfolia je inspirací,“ míní analytička.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Malo to byť vyriešené už pred letom, riešenie nepriniesol ani avizovaný záver augusta a nevyriešený predseda parlamentu delí vládnu koalíciu aj v polovici septembra. A ak Hlas naďalej nevidí dôvod, prečo by postu mal vzdať, SNS Andreja Danka mu odkazuje, že Hlas má prezidenta, čím sa situácia zmenila, zakrýva sa tiež deklarovanou podporou Smeru, pozíciou, ktorú označuje za „rozhodujúcu“. Aké toto môže mať riešenie? Na druhej strane zaznievajú hlasy, že kým sa politici naťahujú o posty, bez riešení zostávajú sľuby o lacnejších potravinách, kvalitnejšom školstve a fungujúcom zdravotníctve. A z obvinených sa stávajú ľudia bez korupčných škrabancov – či inak čistí. Téma pre Petra Bárdyho, šéfredaktora a politického komentátora Aktualít. „Je tu dvadsiatka ľudí s napojením na Smer na jednej strane. Oproti nim je zvyšných päť miliónov. Tých dvadsať je dnes v bezpečí, sú spokojní, užívajú sú slobodu a najmä pocit, že im nehrozí stíhanie. Na druhej strane je päť miliónov ľudí, ktorí čakajú, že štát budú riešiť manažéri, ktorí naplnia predvolebné sľuby aspoň sčasti“, ilustruje situáciu Bárdy. „Tých päť miliónov sa toho zatiaľ nedočkalo a prekvapuje ma, že ich nespokojnosť sa nepremieta do prieskumov verejnej mienky. Zdá sa, že stratégia Roberta Fica prekrývať to kultúrnymi vojnami a vymyslenými pseudokauzami funguje“, konštatuje komentátor a šéfredaktor Aktaulít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Reformy osnov základních škol či vzdělávání učitelů vznikají za trvalého poklesu podílu vzdělávání na výdajích státního rozpočtu, což může poznamenat jejich kvalitu. Oproti roku 2020 ministerstvo školství reálně zchudlo o 32 miliard. „Na všechny reformy potřebujeme také peníze, jinak začnou stagnovat. Už vidíme, že třeba reforma obsahu, co se učí ve školách, se bohužel podle mého názoru roztříštila mezi různé lidi, kteří to dělají na dohodu,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.

Ministr financí musí za pět dní seznámit vládu s finálním návrhem státního rozpočtu. Oproti předchozím letům se tak veřejnost dozví konkrétní údaje o dva měsíce později, než bylo zvykem před změnou zákona o rozpočtových pravidlech. „Nižší transparentnost zabrání chaosu a zbytečným protestům,“ tvrdí v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus poradce premiéra Štěpán Křeček. „Jde o peníze veřejnosti a ta má právo zasáhnout," oponuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Příprava nejdůležitějšího zákona – jak státní rozpočet politici rádi nazývají – probíhá letos poněkud utajeně. Oproti dřívějším letům jsme se zatím pouze dozvěděli, že ministr financí plánuje schodek 235 mld. Nejsou známy ani celkové příjmy, ani výdaje, ani výše finančních prostředků pro jednotlivé resorty. Tento rok totiž platí nová pravidla, která poslanci a senátoři schválili při jednání o konsolidačním balíčku.

Podle lékařů z IKEM za šíření žloutenky typu E může špatně tepelně upravené maso. - Gravitační vlny jsou podle opavský vědců jako symfonie zvuků - v jejich dozvucích a podtónech se můžou skrývat důležité informace o fungování vesmíru. Dokážeme je správně poslouchat? - Česko má nový rekord v délce nepřetržitého letu civilního bezpilotního stroje. Jak dlouho vydržel letoun na solární pohon od vědců z ČVUT ve vzduchu? - Kde všude drony nacházejí využití? A kdy se stanou běžným dopravním prostředkem, kterým se dostaneme třeba z centra města na letiště? Moderuje Renata Kropáčková.

Jedním z hlavních poražených letošních eurovoleb bylo hnutí SPD. Oproti své obvyklé síle kolem deseti procent výrazně propadlo a jen těsně prošlo do Evropského parlamentu, navíc mu vyrostla velmi silná konkurence. A data taky naznačují, že voliče nedokázal oslovovat ani přímo předseda Tomio Okamura. Co bude jeho hnutí dělat s novou hvězdou pravého bloku Filipem Turkem? Ptáme se analytika z domácí redakce Deníku N Jana Tvrdoně.