POPULARITY
Je překvapivé, že nám stopování v džungli jde tak dobře. Sama bych ti, drahý otče, asi nezastavila...Hlavní je nenechat se znervóznit, říkali jsme si těch pár prvních dní, než jsme začali být lehce nervózní. Naše devítidenní dovolená s dcerou se z geopolitických důvodů prodloužila na neurčito.Není se na koho zlobit, není komu co vyčítat, ale zůstali jsme zaseklí v Thajsku a blízkém okolí. Agentura, přes kterou máme koupené letenky, se přitom snaží: už třikrát nám sehnala zdarma náhradní odlet, ale ten byl dvakrát pár dní předem zrušen. Teď nám v aplikaci zeleně svítí páteční přesun přes Emiráty do Athén, ale jak se následně dostat do Prahy vůbec neřešíme, protože ono se to nejspíš zase změní.Rozhodně si nepřipadáme uvěznění. Odletět můžeme, tak jako spousta Čechů, jen jsme na to příliš spořiví. Jednoduše stačí koupit nové jednosměrné letenky do Evropy a vyhnout se oblasti Blízkého východu. Populární jsou teď trasy třeba přes Soul nebo přes Astanu, ale jedna taková letenka vyjde zhruba na třicet pět tisíc, a proto raději čekáme.Zapeklité požehnáníV dobách covidu jsem byl šokovaný, že lockdowny a život v dočasné izolaci některým lidem z mého okolí vlastně vyhovují. Teď zažívám něco podobného – objektivně jsme v trudné a nejisté situaci, těžko říci, jak z ní ven, ale vnitřně to zatím vnímám jako požehnání.V předvečer jejích šestnáctých narozenin jsme s dcerou přeletěli levnou vnitrostátní linkou ze severothajského buddhistického kláštera mezi opice a varany na pláž v oblasti Krabi, a to už jsem měl v hlavě plán: „Když teď máme minimálně týden času navíc," nabídl jsem Apolence, „ukážu ti, jak se tady stopuje."K mé radosti souhlasila a o následném putování je dnešní podcast.Sám mám tuto cestu projetou, a tak jsem věděl, že se není čeho bát. Thajsko je ideální zemí pro stopařské začátečníky. Bývá sice vedro, ale na auto se málokdy čeká déle než deset minut, a pak se to střídá stylem, který musí teenagery bavit. Auta jedou velmi klidně džunglí a my se často vezeme na korbě.Do MalajsieNejprve jsem takhle Apolenku vzal na ostrůvek u města Satun, což je těsně nad malajskou hranicí. Oproti turistickému Krabi je to zásadní změna, protože sem se už cizincům nechce. Ostrov měří na délku pět kilometrů, jsou tu dvě malé rybářské vesnice s mešitou, odkud se v podvečer vždy line modlitba, uprostřed roste palmový, mangovníkový a kaučukovníkový les.Apolenčiny vrstevnice chodí v dlouhých muslimských šátcích, ale zároveň jsou velmi komunikativní, vysmáté a chtějí se kamarádit: klidně dceru vezmou na skútr a hodí ji do našeho kempu, kde mimochodem platíme za noc v pohodlném stanu s matrací, větrákem a zásuvkami 300 korun.Apolenka oceňuje, že tu žijí stovky dobře živených koček, a vadí jí snad jenom jediná věc – je přísná vegetariánka a to nikdo z ostrovanů nechápe, protože veškerá místní kuchyně je založená na rybách a mořských plodech, hlavně krabech.Ostrov je tak malý, že dva dny docela stačí, a protože máme pořád zjevně dost času, zamíříme úzkou silnicí ještě více na jih do Malajsie. „Má dvacátá osmá navštívená země," překvapí mě dcera – když jsem byl přesně v jejím věku, poprvé jsem spatřil moře…Víza nejsou potřeba, celníci na obou stranách hranice se na těch pár cizinců denně usmívají a skvěle se stopuje tam i tam.„Jsem až překvapená," říká Apolenka v podcastu, „jak nám to jde snadno. Asi to bude mnou – upřímně řečeno, kdybych viděla jen tebe, radši bych nezastavila…"V Malajsii dojedeme na ostrov Penang, kde škrábou azurové nebe desítky mrakodrapů. Je to taková menší Dubaj hned vedle pláží a tropické džungle.Žijí tu hlavně Číňané, ale zároveň navštěvujeme chrámy snad všech světových náboženství. Zdejší světoznámý přístav George Town učinil z Penangu před více než dvěma stovkami let tolerantní a multikulturní místo, kam se poslední dobou začínají stěhovat za kvalitním a přitom levným životním stylem také Češi. O tom ale až v příštím, pátečním podcastu. Teď jdeme s Apolenkou hledat nějaké pořádné malajské želvy.
Marián Kočner v opakovanom konaní vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej začal vypovedať na svoju obhajobu. Oproti minulosti nevypovedá identicky, ale mení detaily, napríklad o svojom vzťahu s Petrom Tóthom alebo o lustrovaní novinárov. Bude sa mu dať dokázať, že klame? V dnešnom videopodcaste Aktuality Nahlas nám o obsahu Kočnerovej výpovede z prvej polovice dňa viac povie Laura Kelloo Kalinská, ktorá proces sleduje na Špecializovanom trestnom súde v Pezinku. Moderuje Peter Hanák.
Oproti době před šedesáti lety se role žen v katolické církvi změnila. Například díky minulému papeži Františkovi se ženy můžou oficiálně více uplatnit v oblastech správy, vzdělání a liturgické služby. Stačí to? Téma pro debatu novinářky Anežky Hesové s knězem Vojtěchem Razimou.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Oproti roku 2024 vzrostlo v roce 2025 množství případů lymeské boreliózy o 180 procent. Vzrostl i počet lidí, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu. A právě o nemocech, které klíšťata přenášejí, si povídáme s Janou Pazderkovou z infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Poznáte jeho texty – teraz ich budete môcť aj počuť. Každú nedeľu vo svojej podcastovej aplikácii nájdete trochu iný formát Dobrého rána – Roth číta Marca. Eseje a komentáre publicistu Sama Marca v podaní herca Roberta Rotha. Načítaný text: https://www.sme.sk/komentare/c/co-su-miliardy-eur-oproti-samoobsluznym-pokladniciam-pise-samo-marec – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Oproti sebe sme posadili svetobežníka Martina Navrátila, prvého Slováka, ktorý prešiel na Južný pól, a travel influencera Šimona Snopka, ktorého na sociálnych sieťach sleduje viac ako 100 000 ľudí.
Po pěti letech přichází do Špíny neúnavný dělník domácího recordingu Johny s novou nahrávkou pod monikerem DIIST. Oproti tehdejší návštěvě z husitské metropole chybí Míra, který už od břehů rybníku Jordán odrazil někam dál (směrem black metal), v tandemu s Johnym se zato objevuje různými žánry otlučený Paul.
Oproti tradiční józe může být hormonální jóga dynamičtější. Důležitou roli hraje práce s dechem.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Oproti tradiční józe může být hormonální jóga dynamičtější. Důležitou roli hraje práce s dechem.
„Trump je prostě obchodník, a když se přečte jeho knížka Umění dohody, kterou on nepsal, ale nadiktoval, tak jeho taktika je zcela jasná a zcela předvídatelná. Vyžene požadavky na nesmysl, a pak ustupuje,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 07.11.2025, www.RadioUniversum.cz
Nová vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů představila návrh programového prohlášení. Může vláda plnit své předvolební sliby a zároveň snižovat rozpočtový deficit? Jak s ní bude spolupracovat Národní rozpočtová rada? A jak velkým finančním přínosem bude opětovné zavedení EET? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Nová vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů představila návrh programového prohlášení. Může vláda plnit své předvolební sliby a zároveň snižovat rozpočtový deficit? Jak s ní bude spolupracovat Národní rozpočtová rada? A jak velkým finančním přínosem bude opětovné zavedení EET? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Nová vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů představila návrh programového prohlášení. Může vláda plnit své předvolební sliby a zároveň snižovat rozpočtový deficit? Jak s ní bude spolupracovat Národní rozpočtová rada? A jak velkým finančním přínosem bude opětovné zavedení EET? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Oproti běžnému nachlazení je chřipka závažnější onemocnění, připomíná Jitka Průchová z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni.
Oproti běžnému nachlazení je chřipka závažnější onemocnění, připomíná Jitka Průchová z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Oproti běžnému nachlazení je chřipka závažnější onemocnění, připomíná Jitka Průchová z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni.
Italský přístav Ravenna minulý týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Starosta Alessandro Barattoni v prohlášení uvedl, že zvlášť poté, co Itálie zastavila prodej zbraní Izraeli je nepřijatelné, aby kvůli byrokratickým mezerám tyto zbraně mohly procházet Itálií z jiných zemí. A tou má být podle serveru Il Post Česko. Přestože to nepotvrdil ani starosta Ravenny ani české ministerstvo zahraničí, faktem je, že zatímco přibývá zemí, které zavádějí embargo na vývoz zbraní do Izraele, kromě Itálie například Španělsko, Česko jejich export zvyšuje. „Máme data o loňském roce, kdy Česko do Izraele vyvezlo vojenský materiál v hodnotě více než 1,2 miliard korun. Oproti roku 2022 je to skoro dvojnásobek," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Má Česká republika informace o tom, jak jsou její zbraně v Izraeli využívány? Rozhoduje o vývozu stát nebo přímo zbrojovky? A porušuje Česko něco vývozem zbraní do Izraele? Nejen to se dozvíte ve středečním zpravodajském podcastu.
Tadej Pogačar znovu na Mistrovství světa v časovce selhal. Slovinec odchází dokonce bez medaile. Proč selhal?Oproti tomu Remco Evenepoel předvedl jeden z nejvíce dominantních výkonů své kariéry.Dejte nám odběr na Youtube: http://www.youtube.com/dojeto/noodlemx?sub_confirmation=1Jsme i na Instagramu: https://www.instagram.com/dojetocz/Twitteru: https://twitter.com/DOJETOcz
Budúcoročné ceny energií pre domácnosti sú stále veľkou neznámou. Vláda síce schválila návrh ministerky hospodárstva, ktorý pripravuje pôdu pre energoomoc, no nový systém neponúka veľa adresnosti. Energopomoc sa má vyplácať na základe výšky príjmu. Vláda sa zrejme pripravuje na to, nastaviť hranicu veľmi štedro. S analytikom energie-portal.sk Radovanom Potočárom disktujeme o rizikách aj pozitívach novej legislatívy.„Oproti súčasnému stavu to bude určitý posun, ale naozaj iba o slepačí krok. Iba ťažko sa bude dať hovoriť o adresnosti,“ hovorí Potočár.
Budúcoročné ceny energií pre domácnosti sú stále veľkou neznámou. Vláda síce schválila návrh ministerky hospodárstva, ktorý pripravuje pôdu pre energoomoc, no nový systém neponúka veľa adresnosti. Energopomoc sa má vyplácať na základe výšky príjmu. Vláda sa zrejme pripravuje na to, nastaviť hranicu veľmi štedro. S analytikom energie-portal.sk Radovanom Potočárom disktujeme o rizikách aj pozitívach novej legislatívy.„Oproti súčasnému stavu to bude určitý posun, ale naozaj iba o slepačí krok. Iba ťažko sa bude dať hovoriť o adresnosti,“ hovorí Potočár.
Film Franz předkládá jako mozaiku díla pražského, německy píšícího spisovatele. Oproti jednotvárnému životu zdůrazňuje Kafkovo intuitivní myšlení s otevřenými konci. „Kafka předvídal koncentrační tábory a plynové komory, neuvěřitelnou krutost 2. světové války a holokaustu,“ říká Agnieszka Holland. Jak současná veřejnost a mládež chápe Franze Kafku? „Spousta mladých lidí dnes cítí, že jsou jiní, že mají neurodivergentní povahu. Franz ji měl taky,“ domnívá se režisérka.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Film Franz předkládá jako mozaiku díla pražského, německy píšícího spisovatele. Oproti jednotvárnému životu zdůrazňuje Kafkovo intuitivní myšlení s otevřenými konci. „Kafka předvídal koncentrační tábory a plynové komory, neuvěřitelnou krutost 2. světové války a holokaustu,“ říká Agnieszka Holland. Jak současná veřejnost a mládež chápe Franze Kafku? „Spousta mladých lidí dnes cítí, že jsou jiní, že mají neurodivergentní povahu. Franz ji měl taky,“ domnívá se režisérka.
V nejnovější epizodě Dopravního podcastu jsme přivítali mimořádného hosta – Petra Malíka, vedoucího jednotky Historická vozidla a Muzea MHD v Praze. Povídali jsme si nejen o blížícím se tramvajovém průvodu, který je událostí desetiletí, ale také o jeho dopravní kariéře a budoucnosti střešovického muzea.Prahu čeká v neděli 21. září dopravní událost desetiletí – velkolepý průvod historických tramvají k oslavám 150. výročí městské hromadné dopravy. V čele organizace této akce, ale i každodenního provozu Muzea MHD ve Střešovicích, stojí Petr Malík. V obsáhlém rozhovoru pro Dopravní podcast poodhalil nejen detaily blížících se oslav, ale také svou osobní cestu, která ho od sbírání barevných vlakových jízdenek v dětství dovedla až do čela jednotky Historická vozidla v Dopravním podniku hlavního města Prahy.Cesta k historickým vozidlůmFascinace dopravou u Petra Malíka začala už v dětství. Nebyly to jen samotné stroje, ale i celé kouzlo cestování. „Fascinovaly mě barevné železniční jízdenky, hlavně ty červeno-bílé víkendové,“ vzpomíná. Definitivní směr jeho kariéře udal strýc, výpravčí ve Vršovicích, který ho nadchl pro železnici natolik, že vystudoval střední dopravní školu a sám se stal výpravčím. Jeho profesní dráha je nečekaně pestrá. Zažil organizaci masivních přesunů vojenské techniky při dělení Československa, stál u zrodu organizace ROPID v 90. letech, kde pomáhal narovnávat chaotické jízdní řády soukromých dopravců, a vtiskl moderní tvář podnikovému časopisu DP kontakt, který proměnil z interního zpravodaje v čtenářsky atraktivní magazín.Muzeum ve Střešovicích: Živá historie na kolejíchDnes Petr Malík řídí Muzeum MHD, které se pod jeho vedením stále více otevírá veřejnosti a hledá nové cesty, jak lidi nadchnout pro historii. Potvrzuje, že obrovský zájem je o komerční jízdy, kterým dominuje designová tramvaj T3 Coupé. Velký úspěch slaví i turistická linka 42, jejíž popularita neustále roste. „Oproti stavu před dvěma lety evidujeme 25% nárůst prodaných jízdenek,“ upřesňuje Malík. Kromě každodenního provozu se muzeum připravuje na budoucnost. Již brzy se návštěvníkům otevře zcela nová hala pro historické autobusy a v příštích letech se plánuje zásadní modernizace vstupního objektu a přestavba kolejí v dalších halách.⏱ Prvních 47 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 94 minut pro předplatitele na Patreonu
V posledním srpnovém týdnu jsme se dozvěděli, že zákonná minimální mzda příští rok vzroste o 1 600 korun hrubého měsíčně. Tedy z aktuálních 20 800 na 22 400 korun. Oproti dřívějšku, kdy o změnách každý rok nanovo rozhodovala tripartita, nešlo letos o žádné velké překvapení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pohárový duel v Aktobe si Letenští za rámeček nedají, v odvetě musí dohnat ztrátu. I proti Mladé Boleslavi prohrávali, ale Lukáš Haraslín z penalty dokončil obrat skóre na 3:2 pro Spartu, které už chuť vítězství dlouho scházela.Před nedělí platilo, že soutěžní zápas nevyhráli fotbalisté Sparty od 23. dubna, kdy v semifinále Mol Cupu zdolali tým Plzně. Ligovou bitvu nevyhráli od 19. dubna, kdy uspěli v Pardubicích. A v ligovém zápase doma na Letné vyhrála Sparta naposledy 13. dubna. Právě s Mladou Boleslaví na vítěznou linku teď sparťané, konkrétně v neděli 27. července, opět konečně navázali.V mezidobí absolvovali nadstavbu minulé sezony se čtyřmi porážkami a jednou remízou, a navíc také prohrané pohárové finále v Olomouci. V nové sezoně přidali dosud remízu v Jablonci a porážku 1:2 v Aktobe, v dalekém Kazachstánu, ve 2. předkole Konferenční ligy.Z toho všeho plyne, že Sparta pod obnoveným vedením Briana Priskeho, který se na Letnou po roce vrátil, už v neděli opravdu nutně potřebovala zvítězit a udobřit si fanoušky, kteří zejména s výkonem v Aktobe opravdu nemohli být spokojeni.Oproti duelu v Kazachstánu Sparta notně protočila sestavu, v základu vyměnila hned pět hráčů. A její duel s Mladou Boleslaví pak zásluhou obou týmů diváky bavil. I proto, že oběma mužstvům v úvodu sezony výrazně lépe funguje ofenzivní složka hry, ve srovnání s prostupností obou obran. Skóre se točilo chvíli ve prospěch Spatty, pak šel do vedení soupeř a nakonec obrat skóre na 3:2 pro domácí završil kapitán Lukáš Haraslín.Jak se proměnily Haraslínovy podmínky ve Spartě? V čem viděl Karel Tvaroh polehčující okolnosti sparťanského zkratu v Aktobe? A proč si připadal v Ostravě jako na Premier League? Odkud se podle Nosičů vody berou příčiny aktuálního přibrzdění Viktorie Plzeň? A co speciálního zjistili angličtí novináři o přestupu Gyökerese do Arsenalu?To vše se dozvíte v nové epizodě podcastu Nosiči vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.
Od predsudkov k realite: Prečo môže byť Albánsko novým Bulharskom?Mnoho ľudí má voči Albánsku predsudky, ktoré sa týkajú najmä bezpečnosti. Podobná situácia nastala pred 19 rokmi, keď realitná kancelária ARCHEUS začínala s predajom nehnuteľností v Bulharsku, ktoré tiež čelilo obavám ohľadom bezpečnosti. Rastislav Štalmach opisuje v podcaste tento pocit ako „de javu": „Pre mňa je to také „de javu”, pretože v roku 2006, keď sme začínali, tak nás oslovil jeden Bulhar žijúci v Prahe a ponúkol nám predaj nehnuteľností v Bulharsku. Rovnako vidím v Albánsko ten potenciál."Dnešné Albánsko je už podľa neho úplne iné a obavy o bezpečnosť sú podľa Štalmacha neopodstatnené. Krajina je členom NATO od roku 2009, čím sa stala pilierom bezpečnosti celého Balkánu. Okrem toho v roku 2022 začali prístupové rokovania do Európskej únie, s predpokladaným ukončením v roku 2027 a členstvom v roku 2030. Vláda a premiér sú veľmi proeurópsky orientovaní a albánsky premiér bol opätovne zvolený už po štvrtýkrát, čo naznačuje stabilitu a pokračovanie prozápadného smerovania krajiny. „Dnešné Albánsko už je úplne iné. Bezpečnosť tam je úplne rovnaká ako u nás,“ hovorí Štalmach. Ostrovný rezort tam dokonca plánuje vybudovať aj zať amerického prezidenta Donalda Trumpa.Investičný potenciál a dostupné ceny: Apartmán pri mori za zlomok cenyAlbánsko je považované za jednu z posledných lokalít v Európe s výrazným potenciálom rastu cien nehnuteľností. Rastislav Štalmach poukazuje v podcaste na obrovský cenový rozdiel v porovnaní s inými obľúbenými destináciami: „Z môjho pohľadu je Albánsko jedna z posledných lokalít, kde má zmysel celkom dobre investovať a s potenciálom rastu, keďže ceny nehnuteľnosti tam sú zhruba od 1000 € za m². Keď si porovnám Chorvátsko, kde je 4000 - 5000 € za m² v dnešnej dobe a polohou je to rozdiel zopár 100 km, tak je tam obrovský potenciál na rast.“Ceny apartmánov začínajú už od 49 000 €. Napríklad malá garzónka (35 m²) v prvej línii s výhľadom na more sa predala za 80 – 85 tisíc eur, pričom už tri roky prinášala príjem z prenájmu. Očakávaná ročná výnosnosť investície je 15 až 20%, pričom tento výnos bude pravdepodobne naďalej rásť. Majitelia nehnuteľností v Albánsku majú aj možnosť prenajímať svoj apartmán a získať z neho príjem v rádoch tisícok eur. Archeus a ich partneri už spravujú vyše 100 apartmánov pre klientov, čo poskytuje komplexnú službu v čase neprítomnosti majiteľa.Bezpečná kúpa nehnuteľnosti v Albánsku: Od skúšky až po rekonštrukciu na kľúčPri kúpe nehnuteľností v Albánsku je kľúčové dbať na bezpečnosť transakcie. Iba 52% nehnuteľností v Albánsku spĺňa štandardy bezpečnej kúpy, pretože mnohé nemajú vysporiadané vlastníctvo, list vlastníctva alebo kolaudáciu. Štalmach však garantuje 100% istotu bezpečnej kúpy.Spoločnosť nepredáva nové developerské projekty (tzv. „off-plan“) ani nehnuteľnosti vo výstavbe od domácich developerov kvôli vysokému riziku nedokončenia alebo problémom so stavebnými povoleniami. Namiesto toho predávajú len nehnuteľnosti, ktoré už stoja, sú skolaudované a funkčné a majú list vlastníctva, ktorý vedia overiť cez notárov. Štalmach v tomto prípadne zdôrazňuje: „My predávame len nehnuteľnosti, ktoré už stoja, sú skolaudované a sú funkčné. Klient má 100% istotu, že sa stane vlastníkom.“V rámci rozhodovania...
„Dokonalá bytosť z princa vyrástla bez toho, aby mu niekto venoval pozornosť a až v zrelom veku vyšlo najavo, akým je velikánom,“ – vyhlásil o princovi Eugenovi Savojskom jeden z jeho súčasníkov. Je to azda klasický príklad idealizovania, zveličovania či rovno apoteózy tejto významnej postavy stredoeurópskych dejín. Ale človeku sa pri výpočte jeho zásluh na vojenskom a politickom poli, ale i vo sfére staviteľských a umenie podporujúcich aktivít, ktorými oplýval po celý život, jednoducho chce preháňať. Princ Eugen Savojský sa v našich zemepisných šírkach objavuje vo chvíli nanajvýš kritickej, počas legendárnej bitky o Viedeň v septembri roku 1683. V tom čase ani nie 20-ročný mladík, potomok vládnucej dynastie v Savojsku, vraj prišiel chudobný ako kostolná myš, navyše po tom, ako dostal košom od francúzskeho kráľa Ľudovíta XIV., keď sa u neho neúspešne uchádzal o vojenskú službu. Tento malý a drzý „vrabčiak“ ako ho počastoval štipľavými poznámkami veľký kráľ Slnko, v nasledujúcich rokoch urobil hviezdnu vojenskú kariéru. Z nevýznamného ordonančného dôstojníka, ktorého mimoriadne schopnosti si povšimol aj habsburský panovník Leopold I., sa počas nasledujúcich troch desaťročí vypracoval na hlavného veliteľa cisárskych vojsk a stal sa tým, kto dokázal z uhorských území definitívne vyhnať Osmanov. Princ Eugen bol však mužom mnohých tvárí. Oproti neohrozenému vojenskému hrdinovi je tu predsa aj muž s vyberaným vkusom, hospodárskym talentom a obrovským bohatstvom, ktoré neváhal investovať do veľkolepých stavebných projektov. Ak poznáte zámky Belvedere či z pohľadu Bratislavčana naozaj neďaleký Schloss Hof, poznáte aspoň letmo aj princa Eugena, ktorý je tak vlastne prvým, kto víta slovenského návštevníka v susednom Rakúsku. A možno pri jednej takejto návšteve si aj našinec začne uvedomovať akou významnou postavou Eugen Savojský vlastne bol - aj pre nás. Poznáme ho vôbec na Slovensku? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s historičkou Annou Fundárkovou z Historického ústavu SAV. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Popstar sedmdesátých let Karol Duchoň žil intenzivně a zemřel velmi mladý v 35 letech. V čase obnoveného zájmu o slovenského zpěváka uvádí karlovarský festival jeho nový portrét. „Chtěl být někdo, ale nevyužil svůj talent naplno. Protože nejdůležitější, aby se talent mohl rozvíjet, je disciplína a mít lidi, kteří vědí, jak vás nasměrovat,“ říká režisér Peter Bebjak. Jak si hledal k normalizační hvězdě cestu? A jak se Duchoňovu zpěvu přiblížil herec Vladislav Plevčík?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Popstar sedmdesátých let Karol Duchoň žil intenzivně a zemřel velmi mladý v 35 letech. V čase obnoveného zájmu o slovenského zpěváka uvádí karlovarský festival jeho nový portrét. „Chtěl být někdo, ale nevyužil svůj talent naplno. Protože nejdůležitější, aby se talent mohl rozvíjet, je disciplína a mít lidi, kteří vědí, jak vás nasměrovat,“ říká režisér Peter Bebjak. Jak si hledal k normalizační hvězdě cestu? A jak se Duchoňovu zpěvu přiblížil herec Vladislav Plevčík?
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 %. To je nejrychleji za téměř tři roky. „Pozitivní vliv je, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností, která po dlouhé době ožívá,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. Oproti předchozímu čtvrtletí lehce vzrostly i příjmy domácností. Ekonomka ve vysílání okomentovala i plány Číny podpořit digitální měnový systém a rostoucí roli zlata v devizových rezervách.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 %. To je nejrychleji za téměř tři roky. „Pozitivní vliv je, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností, která po dlouhé době ožívá,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. Oproti předchozímu čtvrtletí lehce vzrostly i příjmy domácností. Ekonomka ve vysílání okomentovala i plány Číny podpořit digitální měnový systém a rostoucí roli zlata v devizových rezervách.
„Oproti Česku máme smůlu, že každých pár roků stojíme v bahně a vždycky potřebujeme chvilku, abychom se z něj vyhrabali. Doufám, že hlouběji už to nepůjde a že se z něj budeme postupně dostávat,“ říká slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová pro Český rozhlas Plus. Slovenský prezident Peter Pellegrini nedávno při popisu slovenské společnosti upozornil na krutost a tvrdost politiky a atmosféru strachu a frustrace. Kovačič Hanzelová raději mluví o tlakovém hrnci.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Žáci, kteří za sebou mají přijímačky na střední školy, už čekají, kam se dostanou. Stejně jako loni bude největší bitva o místa v Praze, která roky nestíhá reagovat na velkou poptávku zejména po dobrých školách. Proč se to hlavnímu městu nedaří? Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Deváťáci i žáci z pátých a sedmých tříd mají letošní přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia z větší části za sebou. Na konci dubna se chystá náhradní termín pro uchazeče, kteří byli v původním čase zkoušky nemocní. Výsledky prvního kola pak školy zveřejní 15. května. Studenty, kteří se nikam nedostanou, čeká v květnu kolo druhé. Přihlášky na střední školu si letos podalo 154 tisíc uchazečů, tedy o tři tisíce méně než loni. I letos se očekává boj o místa, především na vyhledávaných středních školách a gymnáziích. Nejhorší je už tradičně situace v Praze, i kvůli velkému množství zájemců ze Středočeského kraje.Veřejná gymnázia v hlavním městě podle dat Cermatu letos nabízí v podstatě stejný počet míst jako loni v prvních ročnících. Oproti roku 2024 jen o čtyři více. Kapacity dohání alespoň soukromé školy, ve kterých se v prvním kole oproti loňsku otevírá o 60 procent míst více.Magistrát ale nedávno představil vlastní data, podle kterých kapacita míst na středních školách v Praze roste. Ve srovnání s rokem 2023 o 1651 míst, z toho 1112 právě na gymnáziích. V případě soukromých škol se počet gymnaziálních míst zvýšil o 5269. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) se hlavní město v posledních letech snaží počet míst na gymnáziích navyšovat zejména s pomocí přístaveb a úprav. Odborníci opakovaně kritizují postup Prahy jako pomalý. Má hlavní město plán, jak do budoucna navýšit kapacity středních škol? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.
S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.
S příchodem jarních teplot začínají často kolem pokojových květin poletovat malé černé mušky. Oproti octomilkám, které mají rezavou barvu, se nedrží u ovoce. Přímo vylétávají z květináčů. Podle odborníků ale mušky nebezpečné nejsou. Rostlinám škodí jejich larvy.
Za chovatelskou senzaci světového formátu se považuje rozmnožování varanů komodských v pražské zoo. I proslulá zoologická zahrada v anglickém Chesteru, která se na varany specializuje, dokázala za svou existenci odchovat jen šest mláďat. Oproti tomu pražští chovatelé dokázali přivést na svět za uplynulých patnáct let 66 mláďat. Zásluhu na tom má kurátor plazů, který se mentálně stal varanem a představuje si, jaké pro ně je žít na malém tropickém ostrově u Indonésie.
Přesně před 75 lety se v Plzni otevíral zimní stadion. Oproti tomu dnešnímu se dost zásadně lišil. Třeba tím, že neměl střechu.
Jak zabezpečit majetek do budoucna, případně jej předat potomkům, řeší movití lidé stále častěji formou svěřenských nebo nadačních fondů. Na co je dobré nezapomenout? V novém díle Forbes BrandVoice podcastu o tom mluvili Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Portos a CCS Premium Trust, a advokátka Markéta Flanderková, která se na správu majetku rovněž specializuje. Domy, firmy, lodě nebo sbírky umění – součástí svěřenského fondu, který se do českého práva dostal před deseti lety, může být jakýkoli majetek nebo práva, například ta autorská. Oproti klasickému dědickému řízení má řadu výhod, tou zásadní je možnost ovlivnit podmínky nástupnictví. „Češi mají v těchto typech struktur uloženo jmění v hodnotě stovek miliard korun,“ říká k současné popularitě svěřenských a rodinných nadačních fondů advokátka Markéta Flanderková. „Výhodou jsou jasně definované pravidla v rámci rodiny, která usnadňují to, jak se k citlivému tématu postavit.“
Proč péci z kvásku? Oproti droždí, které je umělé, je kvas přirozený, pro trávicí trakt šetrnější a dokáže podpořit rovnováhu ve střevech.
Proč péci z kvásku? Oproti droždí, které je umělé, je kvas přirozený, pro trávicí trakt šetrnější a dokáže podpořit rovnováhu ve střevech.
Liečba rakoviny nemá u nás takú prioritu akú by mala mať a kvalita liečby je podmienená i regionálne, hovorí Hlavný odborník pre klinickú onkológiu Michal Mego. Problém sú i moderné lieky. Z hľadiska ich dostupnosti má pacient s rakovinou väčšiu šancu na vyliečenie v Prahe, než v Bratislave. Prečo u nás zbytočne umierajú ľudia s diagnózou rakoviny a ako to zmeniť?Rakovina, to slovo ešte pred pár desiatkami rokov znamenalo prakticky istý rozsudok smrti. Dnes to tak už nie je pretože pokrok v liečbe dosiahol až neuveriteľné parametre, zlomiť jej moc sa však doteraz medicíne nedarí. Onkologické ochorenia tak zostávajú druhou najčastejšou príčinou úmrtí Slovákov a Slovensko v rámci Európskej únie figuruje na popredných priečkach v úmrtnosti na nádorové ochorenia.Navyše, Slovensko má najmenej moderných inovatívnych liekov na liečbu rakoviny v rámci krajín V4 a tak sa voľba doslova "medzi životom a smrťou" na nádorové ochorenia neraz stávajú pre mnohých i finančne nedostupné. Výsledkom je záplava zbierok, v ktorých sa –namiesto poisťovní, skladáme na liečbu našich blížnych a napokon i mnohé úplne zbytočné úmrtia.„Oproti Čechom, Maďarom či Poliakom v dostupnosti moderných liekov na rakovinu zaostávame a keďže sme súčasťou Stredoeurópskeho regiónu, tak by sme ani v tomto nemali negatívne vyčnievať,“ tvrdí onkológ Mego. Podľa neho je našim problémom nielen príliš dlhá cesta pacienta k špičkovej modernej liečbe, ale i nedostupnosť inovatívnych liekov či dostupnosť kvalitnej operatívnej či podpornej liečby.Zároveň náš Hlavný odborník pre klinickú onkológiu pripomína, že do veľkej miery je to aj o nás samých, presnejšie je to i o našom životnom štýle.„Na Slovensku dominujú rakoviny hrubého čreva a pankreasu, za čo zodpovedá predovšetkým životný štýl a strava a ak by sme zmenili tieto faktory a zapojili by sme sa aj do skríningového programu – teda preventívnych kolonoskopiií tak pokles úmrtnosti by mohol byť ozaj značný,“ hovorí Michal Mego.Počúvate Ráno Nahlas, dnes s prednostom Onkologickej kliniky Lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Národného onkologického ústavu Michalom Megom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Koaličná kríza nekríza. Predseda sa teraz naplno venuje svojej zahraničnej politike na všetky štyri svetové strany. Najskôr v ruskej propagandistickej televízii ohováral našich spojencov, vzápätí sa vydal na cestu za komunistickými lídrami do Číny. Odtiaľ poučil krajiny EÚ a NATO, že Ruská vojna v Ukrajine sa neskončí skôr, ako neprestanú západní spojenci pomáhať napadnutej Ukrajine. Tam naopak Rusom prišli na pomoc Severní Kórejci najstrašnejšieho diktátora na svete.Čo cesta premiéra do Číny znamená a čo z nej budeme mať? Neohrozujú vyhlásenia premiéra v ruskej propagandistickej televízii našu dôveryhodnosť v Európskej únii a v NATO? Všíma si premiér aj to, že si Rusi zavolali na pomoc vojakov a zbrane severokórejského diktátora? Ako to ovplyvní vraždenú ruskú vojnu v Ukrajine?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.
Ministr financí musí za pět dní seznámit vládu s finálním návrhem státního rozpočtu. Oproti předchozím letům se tak veřejnost dozví konkrétní údaje o dva měsíce později, než bylo zvykem před změnou zákona o rozpočtových pravidlech. „Nižší transparentnost zabrání chaosu a zbytečným protestům,“ tvrdí v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus poradce premiéra Štěpán Křeček. „Jde o peníze veřejnosti a ta má právo zasáhnout," oponuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Příprava nejdůležitějšího zákona – jak státní rozpočet politici rádi nazývají – probíhá letos poněkud utajeně. Oproti dřívějším letům jsme se zatím pouze dozvěděli, že ministr financí plánuje schodek 235 mld. Nejsou známy ani celkové příjmy, ani výdaje, ani výše finančních prostředků pro jednotlivé resorty. Tento rok totiž platí nová pravidla, která poslanci a senátoři schválili při jednání o konsolidačním balíčku.
Podle lékařů z IKEM za šíření žloutenky typu E může špatně tepelně upravené maso. - Gravitační vlny jsou podle opavský vědců jako symfonie zvuků - v jejich dozvucích a podtónech se můžou skrývat důležité informace o fungování vesmíru. Dokážeme je správně poslouchat? - Česko má nový rekord v délce nepřetržitého letu civilního bezpilotního stroje. Jak dlouho vydržel letoun na solární pohon od vědců z ČVUT ve vzduchu? - Kde všude drony nacházejí využití? A kdy se stanou běžným dopravním prostředkem, kterým se dostaneme třeba z centra města na letiště? Moderuje Renata Kropáčková.
Jedním z hlavních poražených letošních eurovoleb bylo hnutí SPD. Oproti své obvyklé síle kolem deseti procent výrazně propadlo a jen těsně prošlo do Evropského parlamentu, navíc mu vyrostla velmi silná konkurence. A data taky naznačují, že voliče nedokázal oslovovat ani přímo předseda Tomio Okamura. Co bude jeho hnutí dělat s novou hvězdou pravého bloku Filipem Turkem? Ptáme se analytika z domácí redakce Deníku N Jana Tvrdoně.