Podcasts about plzn

Pohárový duel v Aktobe si Letenští za rámeček nedají, v odvetě musí dohnat ztrátu. I proti Mladé Boleslavi prohrávali, ale Lukáš Haraslín z penalty dokončil obrat skóre na 3:2 pro Spartu, které už chuť vítězství dlouho scházela.Před nedělí platilo, že soutěžní zápas nevyhráli fotbalisté Sparty od 23. dubna, kdy v semifinále Mol Cupu zdolali tým Plzně. Ligovou bitvu nevyhráli od 19. dubna, kdy uspěli v Pardubicích. A v ligovém zápase doma na Letné vyhrála Sparta naposledy 13. dubna. Právě s Mladou Boleslaví na vítěznou linku teď sparťané, konkrétně v neděli 27. července, opět konečně navázali.V mezidobí absolvovali nadstavbu minulé sezony se čtyřmi porážkami a jednou remízou, a navíc také prohrané pohárové finále v Olomouci. V nové sezoně přidali dosud remízu v Jablonci a porážku 1:2 v Aktobe, v dalekém Kazachstánu, ve 2. předkole Konferenční ligy.Z toho všeho plyne, že Sparta pod obnoveným vedením Briana Priskeho, který se na Letnou po roce vrátil, už v neděli opravdu nutně potřebovala zvítězit a udobřit si fanoušky, kteří zejména s výkonem v Aktobe opravdu nemohli být spokojeni.Oproti duelu v Kazachstánu Sparta notně protočila sestavu, v základu vyměnila hned pět hráčů. A její duel s Mladou Boleslaví pak zásluhou obou týmů diváky bavil. I proto, že oběma mužstvům v úvodu sezony výrazně lépe funguje ofenzivní složka hry, ve srovnání s prostupností obou obran. Skóre se točilo chvíli ve prospěch Spatty, pak šel do vedení soupeř a nakonec obrat skóre na 3:2 pro domácí završil kapitán Lukáš Haraslín.Jak se proměnily Haraslínovy podmínky ve Spartě? V čem viděl Karel Tvaroh polehčující okolnosti sparťanského zkratu v Aktobe? A proč si připadal v Ostravě jako na Premier League? Odkud se podle Nosičů vody berou příčiny aktuálního přibrzdění Viktorie Plzeň? A co speciálního zjistili angličtí novináři o přestupu Gyökerese do Arsenalu?To vše se dozvíte v nové epizodě podcastu Nosiči vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Walter Fischl byl stavař. V září 1968 emigroval z Československa a dalších 30 let prožil ve Vídni. Rakouská metropole mu prý nepřirostla k srdci, ale ani po pádu komunismu se nechtěl do Česka vrátit. „Ublížili mi tady,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa. Přesto se nakonec přestěhoval do Plzně, z lásky k druhé manželce, kterou si vzal roku 1996. Walter Fischl mluví pomalu, rozvážně. Své vzpomínky, které přináší Příběhy 20. století, uzavírá slovy: „Šťastný jsem až teď.“

Walter Fischl byl stavař. V září 1968 emigroval z Československa a dalších 30 let prožil ve Vídni. Rakouská metropole mu prý nepřirostla k srdci, ale ani po pádu komunismu se nechtěl do Česka vrátit. „Ublížili mi tady,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa. Přesto se nakonec přestěhoval do Plzně, z lásky k druhé manželce, kterou si vzal roku 1996. Walter Fischl mluví pomalu, rozvážně. Své vzpomínky, které přináší Příběhy 20. století, uzavírá slovy: „Šťastný jsem až teď.“Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Walter Fischl byl stavař. V září 1968 emigroval z Československa a dalších 30 let prožil ve Vídni. Rakouská metropole mu prý nepřirostla k srdci, ale ani po pádu komunismu se nechtěl do Česka vrátit. „Ublížili mi tady,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa. Přesto se nakonec přestěhoval do Plzně, z lásky k druhé manželce, kterou si vzal roku 1996. Walter Fischl mluví pomalu, rozvážně. Své vzpomínky, které přináší Příběhy 20. století, uzavírá slovy: „Šťastný jsem až teď.“

Mladý novinář a muž Jiří Ruml (1925–2004), který stál za obnovou Lidových novin, se po únorovém převratu přesunul z rodné Plzně do Prahy. V hlavním městě jako přesvědčený komunista pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu. Jeho profesní činnost nejlépe vystihuje slovo reportér. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

Bike the Line – tak se jmenuje mise pěti německých cyklistů. Vydali se na kole napříč Evropou podél demarkační linie. Chtějí připomenout 80 let od konce druhé světové války a vzniku OSN. Tito cyklisté dorazili i do Plzně.

Dnešní vypravování je od mé facebookové přítelkyně, Sabiny Dagmar Vítovcové z Plzně. Máme před dovolenými a mně toto její vypravování přijde velmi inspirující. Budeme mít volno, budeme cestovat, navštěvovat kamarády, přátelé, kolegy, a samozřejmě i příbuzné, které jsme roky neviděli, protože jsme se, mírně řečeno, kdysi dávno poškorpili…Všechny díly podcastu Když vypráví nápověda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šla na procházku se svým kamarádem. Domů se už ale nevrátila. Mladík ji napadl nožem, potom ji svlékl, spoutal lepící páskou, zabalil do pytle, polil savem a shodil ze srázu. Když ho plzeňští kriminalisté dopadli, neskrýval překvapení. Myslel si totiž, že dívku zavraždil. Jak to, že děsivý útok přežila? A čím si zachránila život? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šla na procházku se svým kamarádem. Domů se už ale nevrátila. Mladík ji napadl nožem, potom ji svlékl, spoutal lepící páskou, zabalil do pytle, polil savem a shodil ze srázu. Když ho plzeňští kriminalisté dopadli, neskrýval překvapení. Myslel si totiž, že dívku zavraždil. Jak to, že děsivý útok přežila? A čím si zachránila život? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

„Od dětství jsem fungoval tak, že na prvním místě sice byla škola, když se později přidal zahraniční camp nebo trénink, musel jsem přejít na individuální plán. Běžný den tak nejčastěji vypadal tak, že na mě před školou čekal tatínek s autem a hned jsme jeli do Prahy, Plzně i dál,“ popisuje tanečník Dominik Vodička. Je také choreografem, dvojnásobným vítězem televizní soutěže Star Dance a držitelem Ceny Thálie.

Získal spoustu trofejí, vyhlásili ho dokonce nejlepším fotbalistou světa. Teď se Pavel Nedvěd vrací do českého fotbalu v roli generálního manažera reprezentace. „Chci českému fotbalu pomoct na mistrovství světa,“ říká legenda.2:00 Jaroš do brány Ajaxu a další přestupový pemel14:00 Jaké vedro bude na příštím MS?24:00 Sigma Olomouc: nový majitel, nová éra37:00 Pavel Nedvěd manažerem reprezentace49:00 Sázkařské okénko s FortunouPůvodní plán zněl tak, že se po krátké dovolené vrátí do Saúdské Arábie, kde působil v managementu klubu Al Shabab. Obsah několika schůzek, které v posledních dnech absolvoval s novým předsedou FAČR Davidem Trundou a s Jaroslavem Tvrdíkem a Adolfem Šádkem, tedy se šéfy Slavie, resp. Plzně, ovšem Pavla Nedvěda přiměl k tomu, aby svou nejbližší budoucnost přehodnotil.„Zcela jasná vize, kterou mi členové nového výkonného výboru odprezentovali, mě velmi oslovila,“ připustil Pavel Nedvěd. A nepřímo naznačil, že vymezení jeho role, kterého se mu dostalo nyní, má pro něj mnohem akceptovatelnější parametry než nabídka z prosince 2023, kdy tehdejšímu předsedovi Petru Fouskovi na poslední chvíli manažerskou práci u reprezentace odmítl.„Dostal jsem nyní jasně vymezené kompetence. A můžu říct, že v jejich rámci dostávám opravdu vhodné podmínky k tomu, abych pro český fotbal mohl pracovat, jak nejlíp budu umět. Budu se snažit nezklamat,“ říká Nedvěd, který byl dnes výkonným výborem FAČR jednohlasně schválen do funkce generálního manažera reprezentací, s plnou gescí na A-tým a výběr do 21 let.Co do reprezentace Nedvěd přinese? A přichází s novým majitelem do Olomouce nová éra? A jak se zapotí hráči na příštím MS? To všechno uslyšíte v nové epizodě Nosičů vody!---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

„Od dětství jsem fungoval tak, že na prvním místě sice byla škola, když se později přidal zahraniční camp nebo trénink, musel jsem přejít na individuální plán. Běžný den tak nejčastěji vypadal tak, že na mě před školou čekal tatínek s autem a hned jsme jeli do Prahy, Plzně i dál,“ popisuje tanečník Dominik Vodička. Je také choreografem, dvojnásobným vítězem televizní soutěže Star Dance a držitelem Ceny Thálie.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trenér a choreograf Matěj Borovský z Plzně se věnuje stepu od svých sedmi let. V posledních dvou letech se může pyšnit titulem Mistra ČR, má i bronz z Mistrovství Evropy.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

UNIE ROSKA Plzeň pomáhá a sdružuje pacienty s roztroušenou sklerózou. Sbor Pilsen Voice, jak sám název napovídá, pochází z Plzně, vznikl v roce 2017.

UNIE ROSKA Plzeň pomáhá a sdružuje pacienty s roztroušenou sklerózou. Sbor Pilsen Voice, jak sám název napovídá, pochází z Plzně, vznikl v roce 2017.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

UNIE ROSKA Plzeň pomáhá a sdružuje pacienty s roztroušenou sklerózou. Sbor Pilsen Voice, jak sám název napovídá, pochází z Plzně, vznikl v roce 2017.

Moderuje Vladimír ŠťovíčekVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Vladimír Šťovíček

V Česku v posledních letech ubývají kasina. Důvodem jsou legislativní změny, ale také regulace samospráv. Některá města kasina a herny zakázala – jedním z nich je i Plzeň.

Kdo někdy šlapal na kole z centra Plzně na Lochotín, ví, že to stojí hodně sil. Snad už brzy si bude možné tuhle námahu podstatně ulehčit, a to díky sdíleným elektrokolům.

Která plzeňská kulturní budova je nejhezčí a která nejlépe plní svou funkci? Kdo by si zasloužil lepší prostory a jaké je srovnání s Karlovými Vary?

„Vidíš, nevidíš, běžíš“ – přesně to je motto letošních Nočních běhů pro Světlušku Nadačního fondu Českého rozhlasu. V Plzni se poběží už ve čtvrtek 15. května.

Čtyřletý projekt Plzeňská verze imerze připravil v pořadí druhou premiérovou inscenaci, tentokrát určenou studentskému publiku. Představení Na Mizině se pohybuje na pomezí divadla, výstavy a gamebooku. Děj se odehrává v alternativní blízké budoucnosti, tvůrci se ale inspirovali skutečnými událostmi, které zasáhly Plzeň na konci první světové války.

Stovky akcí po celé republice provázely oslavy 80. výročí osvobození od nacismu, konce 2. světové války v Evropě, Pražského povstání či osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou. Kromě oslav se i protestovalo – v Praze na náměstí Republiky pod vedením dezinformátora Vrábela za urovnání vztahů s Ruskem a proti vládě.

Plzeň rozšířila naučnou lesní stezku na Dubové hoře v Liticích. Po třech letech přibyly další tabule s interaktivním a edukativním obsahem o lese, přírodě a životě v nich. Na nových úsecích v délce celkem téměř kilometru je osm zastavení s tabulemi a herními prvky určenými hlavně předškolákům a dětem prvního stupně základních škol. Realizace, kterou zajišťovala Správa veřejného statku města Plzně, stála téměř 289 tisíc korun včetně DPH.

Stovky akcí po celé republice provázely oslavy 80. výročí osvobození od nacismu, konce 2. světové války v Evropě, Pražského povstání či osvobození Plzně a západních Čech americkou armádou. Kromě oslav se i protestovalo – v Praze na náměstí Republiky pod vedením dezinformátora Vrábela za urovnání vztahů s Ruskem a proti vládě. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Boj o rozhlas, osvobozování Plzně nebo Liberce, ale také plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa se zamýšlejí nad tím, co všechno přinesl konec války na českém území. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu na různých místech Československé republiky. Pestrobarevnou mozaiku, kterou přinesly poslední válečné dny, skládají autoři v novém dílu Hlasů paměti.

Jak vypadalo osvobozování Plzně a části západních Čech americkou armádou? Jaké mýty se kolem toho stále šíří? Jakou roli v osvobození Plzně hráli Belgičané? Jak důležitá byla za války pro nacisty plzeňská Škodovka, která vyráběla zbraně? A jak můžeme 80 let staré události přiblížit dětem? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu z plzeňských Slavností svobody.

Události spojené s osvobozením západočeské metropole americkou armádou připomene pestrý vojensko-historický program a jedinečnou atmosféru na čtyřech scénách v centru města navodí desítky hudebních uskupení a interpretů. Bohatý je i doprovodný a zážitkový program. Oslavy osvobození si letos nenechá ujít na 200 hostů ze Spojených států amerických a Belgie. A poprvé zavítá do Plzně belgický král. Akce si vyžádá dopravní a bezpečnostní opatření.

Spor znesvářených sousedů o pár hromad nepořádku zaměstnává desítky úřadů. Reportáž pořadu Ve stínu poukazuje na odvrácenou stranu české výsady, kdy má skoro každá ves svého starostu.Konflikt mezi sousedy řeší v Třebčicích, nenápadné obci se 130 obyvateli ležící asi 40 kilometrů na jih od Plzně. Tamní případ se vymyká tím, že hlavní postava v minulosti „zavařila“ celému obecnímu zastupitelstvu a v současnosti má příbuzenskou vazbu na starostku. „Pan Kubík je dvakrát soudně odsouzený, jeho pověst je tady strašná,“ říká v pořadu Ve stínu Jakub Hladík, který s manželkou v Třebčicích provozuje malý zoopark. Mluví o sousedovi Dušanu Kubíkovi, který byl v uplynulých šesti letech dvakrát odsouzený k podmínečnému trestu - za vybržďování autobusu s dětmi a za podezřele levný nákup pozemkůod obce. V této kauze dostali podmínku i všichni obecní zastupitelé Třebčic. V nynějším případu jde spíše o vyhrocené sousedské vztahy. Manželům Hladíkovým vadí, že Dušan Kubík u vjezdů do jejich malé farmy skladuje různé věci a nepořádek, který si odmítá odklidit a navíc jim prý dělá různé schválnosti. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Ano, jen dvě kola iSport Fantasy zbývají před tím, než soutěž skončí. Teď není čas na riskantní tahy a dlouhodobé cíle, během dvou víkendů musí trenéři dohnat co nejvíce bodů. Los jim jde značně naproti. „Všechny týmy top čtyřky mají v závěru soupeře, se kterými by byly ztráty šokující,“ říká redaktor Bartoloměj Černík. Na koho ze široké škály hráčů Slavie, Sparty, Plzně a Baníku ale ukázat? „Dělal jsem si místo na Lukáše Haraslína, dalším hráčem bude Rafiu Durosinmi. A docela se mi zamlouvá i možnost levného Emanuela Uchenny,“ nabízí svůj pohled redaktor Petr Fantyš. S jakými kartou ohroženými hráči zacházet opatrně? Koho berou před ligovým finišem další trenéři iSport Fantasy a koho naopak ze sestavy vyhazují? Kdo má nejhorší los? A proč není třeba hnát se do nákupu Ewertona? To vše se dozvíte v novém dílu Mistrů Fantasy.

Vystoupil z komfortní zóny, když místo mistrovských oslav v Edenu či jistého místa na hrotu Liberce zvolil boj o záchranu Serie A v italských Benátkách. „Takovou zkušenost už mi nikdo nevezme,“ nepochybuje dvaadvacetiletý útočník Daniel Fila v rozhovoru pro Ligu naruby, kde vzpomíná i na loňské léto. „Volali mi z Plzně, jestli bych nechtěl jít k nim, když Choras odchází do Slavie. Ale ve Slavii mi to bylo vyvráceno, prý že nepřijde...“

Po čtrnácti zápasech a čtyřech měsících vrátil Lars Friis do hry pověstný trojzubec – a hned proti rozjetému Baníku. „Šel do risku, ale vyplatilo se mu to, Sparta byla lepší,“ říká v novém díle podcastu Liga naruby redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica. Ale pozor: svou verzi trojzubce vytasili kvůli absenci Chorého i červenobílí. „Trpišovský řekl Kušejovi, že chce toho drzého Vasila z Mladé Boleslavi. A Slavia má tak směrem dopředu najednou novou perspektivu – Provodovi, Schranzovi a Kušejovi to fungovalo,“ upozorňuje Radek Špryňar. Měl platit Šínův gól? Jak dopadl Krmenčíkův návrat do Plzně? A co písek na hřišti v Teplicích? V bonusové části tohoto dílu Ligy naruby přijde řeč na to, jak Plzeň nahradí Kalvacha, za jakých podmínek by se Brian Priske mohl vrátit do Sparty – a dojde i na „nejlepší Slavii“ (?) pod Trpišovským.

Výstava Obraz Plzně v uměleckých dílech 19. a 20. století prostřednictvím vybraných uměleckých děl zobrazuje některé klíčové milníky v historii města, které formovaly jeho podobu od města obklopeného zahradami a středověkými hradbami až po moderní průmyslové centrum. Expozice je doplněna architektonickými modely, plány a dobovými fotografiemi. Výstavu je možné navštívit ve výstavní síni Masné krámy do 1. června.

Jeden z nejvíce třaskavých soubojů, který může česká liga nabídnout: Baník proti Spartě. Sobotní vydání šlágru bude mít navíc speciální náboj: hosté budou chtít před ligovým finišem za každou cenu znovu navázat na úspěšnou vlnu po prohrách v Liberci a s Plzní. Ostravští se ovšem nebudou chtít vzdát aktuálního druhého místa v tabulce jen tak... „Poprvé od prosince 2023, kdy přijela Slavia, je vyprodán sektor hostů,“ hlásí redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Kvasnica v živém SPECIÁLU Ligy naruby před očekávaným zápasem. Nastoupí brazilský kouzelník Ewerton od začátku? Jak zvládne Uchenna návrat do Ostravy? A překvapí Lars Friis rozestavením nebo sestavou?

Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.

Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.

Po reprezentační pauze se vrací liga – a hned nabízí jeden ze šlágrů celé sezony. Nedělní duel Sparta – Plzeň bude ostrým soubojem o druhé místo. Který z týmů bude mít po reprezentační přestávce navrch? Redaktoři deníku Sport a webu iSport.cz Jiří Fejgl a Jonáš Bartoš odpovídali fanouškům v živém SPECIÁLU Ligy naruby a řeč samozřejmě přišla i na možný letní odchod Pavla Šulce z Plzně. „Rosický do toho nepůjde, nechce teď bourat trh – protože případný Šulcův příchod do Edenu ten trh rozbourá,“ vylučuje zájem Sparty Fejgl. „Já Šulcovu přestupu do Prahy dávám jen 30%. Proslýchá se, že proti zásobování Slavie už se ozývají i politici na západě Čech, protože Plzeň je samozřejmě na město a kraj napojená,“ přidává zákulisní informace Bartoš.