Podcasts about pozornost

Mednarodni literarni festival Vilenica že štiri desetletja povezuje literaturo, misel in umetnost srednje Evrope ter širše. Letošnja jubilejna edicija, ki bo do 13. septembra potekala v različnih krajih po Sloveniji in zamejstvu, prinaša raznolik in aktualno naravnan program, ki ga bodo soustvarili številni priznani avtorji in avtorice. Nagrajenec letošnje 40. Vilenice je bolgarski pisatelj Georgi Gospodinov. Festival nadaljuje štiriletni vsebinski cikel Krasni novi svet. Pozornost pa bo tokrat pod geslom "Nova pravila bivanja" namenjena vprašanju: Ali lahko literarni dialog postane ključni most za preseganje razmejitev med kulturami, narodnostmi, ideologijami?

Piše Bojan Sedmak, bereta Jure Franko in Eva Longyka Marušič. Slovenska književnost ne premore pravih vohunskih romanov; kriminalk je vse več, a zgodb o akcijah prikritih obveščevalcev komaj kaj, pa še ti se ne prilegajo povsem modelom žanra. Če v priložnostni pregled zadnjih let zajamemo nekaj primerov knjig s tovrstno tematiko – na primer Pod krinko Vladimirja Vauhnika, že v naslovu ironičnega Vohuna Iztoka Osojnika ali serijo knjig Jureta Godlerja o nezgodah agentskega para – lahko zaključimo, da so to bodisi dokumentirane biografije bodisi kritike vsega obstoječega bodisi nekake bondiade v zabavljaški maniri. Seveda ni v njih nič manj pomembnega, tudi slovenske kriminalke so se šele pred pol stoletja izvijale iz senc klasikov žanra s parodiranjem, zakaj pa ne, saj se je s parodijo celo začel moderni roman. A tako kot se klišejem detektivk prilegajo žrtve in morilci ter logične razlage morov s kazenskimi konci, se tudi zgodbe z vohuni razvijajo po lastnih kalupih. Prvenstveno britanski imperialistični teksti, porojeni v prejšnjem stoletju in precej razširjeni v hladni vojni, so nastavili dominante tovrstnega pisanja, od katerih sta najbolj pogosta in zanimiva navezava na aktualno geopolitiko in problem identitete književnih junakov. Slednja je praviloma pogubna predvsem za ljudi, ki so pripravljeni ubijati za dve ali tri nasprotne strani, manj tragična pa najbrž za tiste, ki to počnejo rutinsko za vse mogoče naročnike in dobre plačnike. Dandanes, ko se tragičnost porazgublja med avtomatizirano banalnostjo zla, vohunstvo vsekakor žvižga okoli ušes in vara poglede tudi v najnovejših planetarnih razmerjih, in sicer zelo neslišno in nevidno s sofisticirano digitalno tehnologijo. Roman Mihe Lamprehta Vrij ni eksplicitno roman o vohunstvu, a je v njem mogoče zaznati vseprisotnost obveščevalnih dejavnosti. Boj za informacije in manipulacije z njimi je motivno gonilo v obeh narativnih linijah, ki jo vsevedni pripovedovalec vleče vzporedno in s tem spretno vzbuja bralno radovednost, kaj ju bo kdaj združilo. V eni ruski FSB in izraelski Mosad na preži za pretoki zlata, ki so ga nacisti izpulili pomorjenim Judom, naletita na par dedičev iz teh virov, zato pošljeta na teren konkurenčne profesionalce; v drugi sibirski oligarh kriminalno diktira posle ob veliki mednarodni investiciji v medicinski center v daljni Jakutiji; oba dogajalna tokova pa se stekata v evropski, v glavnem v švicarski in lichensteinski bančni sistem. Lamprehta za poznavanje ruskega miljeja zgodbe avtorizira dolgoletno novinarsko delo, še posebej sedemletna službena izkušnja z dopisništvom iz Moskve, ne nazadnje tudi predlani izdana knjiga komentarjev z naslovom Kratka zgodovina vojne v Ukrajini, kot prevajalec pa je podpisan pod nekaj knjig ruskih piscev. In to ni edina vednost, ki veje iz tega skrbno premišljenega in izpeljanega besedila, saj je v vsakem od triinštiridesetih poglavij mogoče zaznati avtorjevo splošno družboslovno in strokovno širino, najsi piše o zapletenem poslovanju bank in mimogrede omenja znamke švicarskih ur ali o zasebnih letalih, razlaga vrij in kriminalno uporabo kriše in kompromata ali posreduje dejstvo, da je staro pohištvo najbolje osvežiti z lanenim oljem … Pozornost vzbujajo deli, v katerih se eden od protagonistov – teh je v prepletanju zgodb pač več – sooča z izzivi alpinističnega plezanja, pa tisti, v katerih pisec z esejističnimi vstavki niza okrutna zgodovinska dejstva ali predstavlja prakse vzhodnjaške duhovnosti. Vpliv poročevalskega stila na avtorjevo pripovedništvo je zaznaven v prvi četrtini besedila, nato pa se pojavijo prvi dialogi in v nadaljevanju jedrnato in učinkovito pospešujejo dogajanje. Iz razgibanega dogajanja izstopajo asociativni deli kot dokazi o jezikovni moči pisca, ki se je po desetletjih posvečanja publicistiki namenil izraziti literarno; tak je na primer notranji monolog književne osebe, sestavljen iz domala samih enobesednih stavkov. Ali pa retorično učinkovit seznam različnih eksistencialnih položajev ljudi, ko presenečeni ugotovijo, da imajo v posesti enormne količine denarja. Nekateri »… bi premoženje razpršili, en del bi dali v dobrodelne namene, en del bi porabili, en del varno naložili. Nekateri bi vse dali Cerkvi, nekateri bi odpotovali na pot okoli sveta, nekateri bi se prijavili v vrsto za komercialni polet v vesolje, spet drugi bi kupili podjetje, tretji bi v mondenem kraju začeli novo življenje, nekateri bi kupili ali ustanovili svoj športni klub, nekateri bi kupili nove priležnice, ljubice in nove prijatelje …« In tako naprej, pisateljev seznam odzivov na bogastvo se nadaljuje na dveh straneh; tako kot tudi na nekem drugem mestu podobno naštevanje načel, po katerih vsak človek »kreira svoje načrte, poti in načine življenja«. »Svojim ambicijam in notranjemu glasu« sledijo tudi književne osebe Vrija: Luboš Stibarek, Hannah Lippmann, Hana Zavoral, Reiner Kral, Franz Verhoven, Vadim Petrof, Kyla Sanders alias Cveta Pesek, Rovilij Maratov, Musa Gabajev, Bondarenko in drugi, nujni za vézenje sižeja, od direktorjev korporacij do operativcev tajnih agencij ... Vsi ti s svojo številnostjo ne onemogočajo preglednosti dogajanja; vsak značaj je v svojevrstni situaciji zgoščeno podan z družbenim položajem in iz njega izhajajočo psihološko verjetnostjo. A vsi, se zdi, delujejo v nečem, kar jih presega kot skrivnost, naključje, usoda ali inteligenca Drugega … John La Carré je nekoč izjavil: »Vohunska zgodba ni nikoli zgolj vohunska zgodba.« Poleg ogledala svetovnemu dogajanju namreč ponuja še pogled v kompleksnost človekovih ključnih odločitev. Te je že Tajni agent Josepha Conrada prikazal kot sile, ki pronicajo globoko v intimno tkivo na tragičen način, s katerim se ne morejo ponašati kateri drugi tipi proze. A sporočilo iz Lamprehtovega prikaza sveta kljub v njem pomorjenim in ubitim likom ni pesimistično, saj vsebuje verjetje v obstoj osnovnih človekovih vrednot, četudi so te nenehno ogrožane. Na platnice je urednik knjige Boštjan Narat Meden zapisal, da je Vrij »roman o ljudeh, ki v ekstremnih okoliščinah vzamejo krmilo v svoje roke, pri čemer ne vedo, če krmilni sistem sploh še deluje. Od spretnega manevra do katastrofe je samo korak.« In morda res v svetu, kjer nič ni takšno, kot je, ker se takšno samo zdi, umetniško pisanje pove o njegovem realnem stanju paradoksalno več kot sicer hvalevredno raziskovalno novinarstvo. Stvarno komunikativen in etično dognan roman Mihe Lamprehta Vrij napeljuje na razmislek o tem, kako so lahko krhki ljudje, izpostavljeni grozljivostim sodobnosti, sposobni za pogumna dejanja, čeprav je njihov življenjski kredo le naivna poštenost. »Z vso enostavnostjo. Predvidljivostjo. Natančnostjo. In lepoto. In mogočnostjo.« In kot dodaja avtor zadnjih stavkih svojega odličnega leposlovnega prvenca: »Na linearni premici časa dogodki tečejo samo naprej. Preteklost je spomin.« In družno s sedanjostjo mogoče navdih za naslednjo pisateljsko avanturo.

Pozornost světa se v posledních dnech soustředí na amerického prezidenta a jeho snahu ukončit válku na Ukrajině. Nejde jen o slova, ale i o symboly. Jak z hlediska strategické komunikace působilo setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce a summit ve Washingtonu s Volodymyrem Zelenským a zástupci Evropy? Expertka Denisa Hejlová okomentuje i roztržku mezi bývalým ministrem spravedlnosti a Evou Decroix na sociální síti a vysvětlí pravidla používání AI influencery.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poročamo o najboljših filmih iz Pulja, nagrajencih z zlatimi arenami. Veliko zlato areno je prejel dokumentarni film Ivana Ramljaka, Mirovnik, ki skozi arhivske posnetke pripoveduje o prvih dneh vojne med Hrvaško in Srbijo - ter policijskemu načelniku iz Osijeka, ki jo je poskušal preprečiti. Pozornost posvečamo tudi najboljšim filmom iz Karlovih Varov, ki so jim podelili kristalne globuse. Pred vrati pa je že festival Cinehill, nekdanji Motovun, ki ga bodo letos obiskali imenitni filmski gostje. Razmišljamo še o politiki Supermana, ki si ga v teh dneh lahko ogledamo v kinu, in ki je na spletu razvnel razpravo o tem, ali je v njem mogoče razbrati propalestinska stališča.

Nedivme se, pokud hora porodí myš. Korespondenční volba není nástroj ke zvýšení volební účasti, ale jen obyčejné posílení občanského komfortu. Když o naše pohodlí dbají obchodníci, bankéři i poskytovatelé dalších služeb, proč by podobně neměl uvažovat i stát? A až dokážeme minimalizovat rizika elektronických voleb, dojde snad i na ně.

Nedivme se, pokud hora porodí myš. Korespondenční volba není nástroj ke zvýšení volební účasti, ale jen obyčejné posílení občanského komfortu. Když o naše pohodlí dbají obchodníci, bankéři i poskytovatelé dalších služeb, proč by podobně neměl uvažovat i stát? A až dokážeme minimalizovat rizika elektronických voleb, dojde snad i na ně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsem hodně po mamince a ta je velmi svérázná,“ tvrdí kuchařka a influencerka Ta Thuy Dung alias Chili Ta. Pozornost na sociálních sítích si získala nejen natáčením receptů, ale také tvorbou vtipných videí, ve kterých se to hemží stereotypy. Televizní diváci ji zase znají z několika soutěží a reality show.

„Jsem hodně po mamince a ta je velmi svérázná,“ tvrdí kuchařka a influencerka Ta Thuy Dung alias Chili Ta. Pozornost na sociálních sítích si získala nejen natáčením receptů, ale také tvorbou vtipných videí, ve kterých se to hemží stereotypy. Televizní diváci ji zase znají z několika soutěží a reality show.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oddajo namenjamo Poletni muzejski noči, ki jo prireja Skupnost muzejev Slovenije. Predstavljamo novi Muzej slovenskega jezika in knjige, ki so ga odprli na prenovljenem gradu v Štanjelu. Objavljamo pogovor z dirigentom Urošem Lajovcem, letošnji prejemnikom Župančičeve nagrade za življenjsko delo. Pozornost namenjamo razstavi z naslovom Prevedeno v socializem, ki je na ogled v Muzeju sodobne umetnosti Metelkova v Ljubljani. Predstavljamo delovanje Zamejske kulturne koordinacije, ki so jo ustanovili v Novi Gorici in za konec nekaj minut namenjamo še novemu novogoriškemu Amfiteatru.

V oddaji smo osvetlili nekatere poudarke papeža Frančiška ob prazniku binkoštih, ki je bil povezan z jubilejem gibanj in skupnosti. Dotaknili smo se tudi tragičnega streljanja na šoli v Gradcu in odziva avstrijske Cerkve. Pozornost svetovne javnosti je usmerjena tudi na novo eskalacijo na Bližnjem vzhodu; oglasil se je dunajski kardinal Schönborn. Spomnili smo na dogodke minulega tedna v Vatikanu, med drugim na napoved kanonizacije blaženih Carla Acutisa in Pierja Giorgia Frassatija 7. septembra. Osrednji del oddaje pa je bil posvečen izvolitvi p. Igorja Salmiča za generalnega vikarja minoritskega reda v Assisiju.

Už druhou sezonu působí v Dejvickém divadle. „S velkou většinou souboru jsem se znala už před tím. Sedli jsme si i lidsky,“ říká ve Vizitce. Pozornost má ráda v práci, v osobním životě jí vyhovuje spíš nebýt tolik vidět. Jaký preferuje režijní přístup? A jakým způsobem si ona sama obléká roli? Ptá se Karolína Koubová.

Vyrůstají ve stínu svých sourozenců. Jsou to děti, kterým na první pohled nic neschází, ale doma jsou „ty druhé“. Pozornost rodičů je totiž z velké části věnována sourozenci s nějakým zdravotním znevýhodněním nebo závažným problémem. Právě o těchto takzvaných skleněných dětech natočila svůj celovečerní debut Ta druhá režisérka Marie-Magdalena Kochová, která byla hostkou nového dílu pořadu Blesk Podcast.

Už druhou sezonu působí v Dejvickém divadle. „S velkou většinou souboru jsem se znala už před tím. Sedli jsme si i lidsky,“ říká ve Vizitce. Pozornost má ráda v práci, v osobním životě jí vyhovuje spíš nebýt tolik vidět. Jaký preferuje režijní přístup? A jakým způsobem si ona sama obléká roli? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Združeni narodi ne kažejo pretiranega navdušenja nad organizacijo Gaza Humanitarian Foundation, ki deluje s podporo ameriških podjetij in trdi, da je začela razdeljevati hrano v palestinski enklavi. V uradu za usklajevanje človekoljubnih dejavnosti menijo, da gre za odvračanje pozornosti od nujnega, in sicer odprtja vseh prehodov. Drugi poudarki oddaje: - Državni zbor dokaj enoten pri spremembah glede rejništva, manj pri drugih današnjih obravnavah. - Ljubljanska toplarna z največjo naložbo po 40-ih letih za dekarbonizacijo prestolnice. - 16-ta etapa kolesarske dirke po Italiji premešala karte; Roglič po novem padcu odstopil.

Česká armáda nakupuje, a to nejen zbraně, ale třeba i polní kuchyně. Jednu teď Ministerstvu obrany prodává brněnská firma 4 Army. Pozornost vzbudila její cena. Firma někdejšího senátora ODS Vlastimila Sehnala ji státu dodává za 66 milionů korun. Jak bývalý politik na trhu nezvykle vysokou cenu vysvětluje? Co říká na kritiku Ministerstvo obrany? A jak vypadá polní kuchyně s takovou cenovkou?Host: Tomáš Svoboda, reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jejich vůně a nádherné zbarvení na sebe strhnou pozornost v každé letní zahradě. Lilie kvetou od června do srpna. Na jednom stonku obrazí až patnácti květy.

Jejich vůně a nádherné zbarvení na sebe strhnou pozornost v každé letní zahradě. Lilie kvetou od června do srpna. Na jednom stonku obrazí až patnácti květy.

Jejich vůně a nádherné zbarvení na sebe strhnou pozornost v každé letní zahradě. Lilie kvetou od června do srpna. Na jednom stonku obrazí až patnácti květy.

Jejich vůně a nádherné zbarvení na sebe strhnou pozornost v každé letní zahradě. Lilie kvetou od června do srpna. Na jednom stonku obrazí až patnácti květy.

Jejich vůně a nádherné zbarvení na sebe strhnou pozornost v každé letní zahradě. Lilie kvetou od června do srpna. Na jednom stonku obrazí až patnácti květy.

Jejich vůně a nádherné zbarvení na sebe strhnou pozornost v každé letní zahradě. Lilie kvetou od června do srpna. Na jednom stonku obrazí až patnácti květy.

Zdravý mozek je jedním z klíčů k tomu, jak si užít život i v pozdějším věku. Jenže mozek je nesmírně energeticky náročná jednotka a udržet ho dlouho v „bdělém“ stavu není jednoduché. Ukazuje se, že cestou může být navýšení mozkové rezervy. A té lze dosáhnout vhodným tréninkem a chováním. „Těch způsobů je celá řada.  Například se objevuje smyslová stimulace ve spánku, ukázalo se, že vystavení se vůni během učení a ve spánku zlepšuje zapamatování. Trénink mozku zvětšuje kognitivní rezervu, což mozek chrání,“ říká neurovědec a neurokouč Aleš Stuchlík.  Podle něj pro vhodné fungování mozku pomáhá i trénování pozornosti nebo takzvaný dopaminový detox, ten přenastaví motivační systém člověka tak, aby neměl radost jen z laciných podnětů. Jak na něj? Které další hormony by člověk měl sledovat a jak přesně mozek chrání sport? To vše se dozvíte v dalším díle Longevity podcastu Hospodářských novin. 

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Politický boj se dnes nevede o ideologie ani jednotlivé politiky, ale o pozornost. Kdo má pozornost médii, a dokáže ji udržet, ten má naději, že se dostane k moci. Americký prezident Donald Trump to pochopil dávno, když politiku přetvořil v permanentní reality show, ve které nejde o to, co se schvaluje či rozhoduje, ale o to, že každý den bere velký kus globálního mediálního času a prakticky nemizí z titulních stran a primetimeových oken.

Politický boj se dnes nevede o ideologie ani jednotlivé politiky, ale o pozornost. Kdo má pozornost médii, a dokáže ji udržet, ten má naději, že se dostane k moci. Americký prezident Donald Trump to pochopil dávno, když politiku přetvořil v permanentní reality show, ve které nejde o to, co se schvaluje či rozhoduje, ale o to, že každý den bere velký kus globálního mediálního času a prakticky nemizí z titulních stran a primetimeových oken.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diváci si ji pamatují z filmů Pozor, vizita!, Bony a klid nebo Rozpuštěný a vypuštěný. Proslavila se také jako zdravotní sestra Vendulka ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Diváci si ji pamatují z filmů Pozor, vizita!, Bony a klid nebo Rozpuštěný a vypuštěný. Proslavila se také jako zdravotní sestra Vendulka ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.

⁠Brain We Are MINI FEST⁠O mozku a utváření smyslu ve světě - záznam z podcastu naživo v divadle.

Setkání s jednou z nejvýraznějších osobností transplantologie, Prof. MUDr. Jiří Froňkem, Ph.D. FRCS, přednostou Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Pozornost na sebe upoutal unikátními transplantacemi. Například přenosem dělohy. Jako první v ČR transplantoval játra z žijícího dárce na žijícího příjemce. Do studia s ním přišla manželka Ivana Froněk Malá, choreografka, spoluzakladatelka a ředitelka Tanečního studia Emotions.

Donald Trump nastoupil do Bílého domu s razancí sobě vlastní. Vedle koketérie s překreslením mapy světa se netají i s myšlenkou zasáhnout výrazně do struktur globálního obchodu. Nové nastavení celní politiky vůči Mexiku, Kanadě a Číně teď doprovodil návrhem získat za dodávky zbraní Ukrajině její vzácné kovy. Co tím šéf Bílého domu sleduje? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, jak na obavy z obchodní války reagují kryptoměny a zlato, a podívá se také na tržby v maloobchodě.

Donald Trump nastoupil do Bílého domu s razancí sobě vlastní. Vedle koketérie s překreslením mapy světa se netají i s myšlenkou zasáhnout výrazně do struktur globálního obchodu. Nové nastavení celní politiky vůči Mexiku, Kanadě a Číně teď doprovodil návrhem získat za dodávky zbraní Ukrajině její vzácné kovy. Co tím šéf Bílého domu sleduje? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, jak na obavy z obchodní války reagují kryptoměny a zlato, a podívá se také na tržby v maloobchodě.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump nastoupil do Bílého domu s razancí sobě vlastní. Vedle koketérie s překreslením mapy světa se netají i s myšlenkou zasáhnout výrazně do struktur globálního obchodu. Nové nastavení celní politiky vůči Mexiku, Kanadě a Číně teď doprovodil návrhem získat za dodávky zbraní Ukrajině její vzácné kovy. Co tím šéf Bílého domu sleduje? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, jak na obavy z obchodní války reagují kryptoměny a zlato, a podívá se také na tržby v maloobchodě.

Tomio Okamura čelí podezření ze spáchání trestného činu podněcovaní nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Pozornost policie si vysloužil kontroverzní kampaní SPD před krajskými a senátními volbami.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jedna z nejpopulárnějších reality show českého éteru Bachelor nabírá s blížícím se finále na obrátkách. Napjatá atmosféra v ní ale panovala od začátku, stejně jako nebyla nouze o senzační zprávy o soukromí 18 soutěžících, které se na řecký ostrov přiletěly ucházet o přízeň jednoho muže. Ty první se objevily už při zveřejnění medailonků jednotlivých dívek. Pozornost a pohoršení, jaké vyvolalo zjištění, že jedna z účastnit natáčela filmy pro dospělé, přitom udivila i moderátorku pořadu Zorku Hejdovou. Překvapivá nebyla jen míra zájmu, kterou informace vzbudila, ale i rychlost, s jakou byla „malá Denisa“ identifikována. To podle Hejdové o společnosti a jejím pokrytectví také něco vypovídá. Že by šlo ze strany televize o kalkul a využívání lidí za účelem zvyšování sledovanosti odmítá. „Vědí, proč a za čím tam jdou. Má to pro ně spoustu bonusů a je na každém, jestli se odhodlá do něčeho takového jít. Jde pak s kůží na trh, a s tím se musí počítat, říká. Sama dobře ví, o čem mluví. Ze všech nejvíc to často schytává ona sama. Tomu, jak je, eufemisticky řečeno, nedokonalá, čelí s každým dalším projektem nebo příspěvkem na Instagramu posledních patnáct let. Kdysi v reakci na to nechtěla dva dny vycházet z bytu, postupem času si ale vytvořila ochranný štít. Že by se někdy dostala do stavu, kdy se jí nenávistné komentáře nebudou dotýkat vůbec, nepředpokládá. Paradoxně jako jedna z nejzákeřnější komunit na sociálních sítích se přitom ukázaly matky. I kvůli jejich nevyžádaným radám přestala svoje soukromí sdílet. Občas má sice ještě tendenci nějaké téma otevřít a se svými sledujícími ho rozebrat, protože věří, že by to mohlo být přínosné pro ni i pro druhé, pak si ale uvědomí, kolika nepřejícím a zákeřným reakcím by byla vystavena, a radši od toho zase upustí. Co naopak v plánu má, jak se dělá „dobrá televize“, čím si vysvětluje, že žen je v její profesi výrazně méně, jaký názor má na estetické úpravy zevnějšku, nebo jak se jí daří balancovat mezi prací a rodičovstvím, si poslechněte v našem rozhovoru.

Soud v New Yorku prohlásil, že Donald Trump je na celé čáře vinen - ale nevyměřil mu žádný trest! Zvláštní, že? Donald Trump tak nastupuje do vedení nejsilnější země světa jako úplně první člověk s čerstvým zápisem v trestním rejstříku. O tom, co znamená nástup Donalda Trumpa pro USA i svět, co to znamená pro Evropu, jsem hovořil s profesorem historie na Bostonské univerzitě Igorem Lukešem.Spolu s panem profesorem sdílím názor, že druhý nástup Trumpa do Bílého domu není dobrá zpráva. Ale netvrdím, že to musí budoucnost potvrdit - proto připravuji i rozhovor na téma, proč by mohlo být dobře, že se Donald Trump ujme prezidentského stolce v USA. Bude to tedy takové pro a proti. Dnes začínám s tím -proti.Děkuji všem, kteří sledujete moje videa a posloucháte audia, odebíráte, lajkujete a kultivovaně diskutujete - a obzvlášť děkuji odběratelům na Herohero, kde je rozhovor v plném znění a bez reklam, tentokrát navíc budeme mít i bonusový materiál.  https://herohero.co/petrhorky00:00 Odsouzený zločinec s talentem upoutat pozornost.10:56 Jedno z nejtěsnějších vítězství ve volbách.17:24 Jak jsou v současnosti vnímáni Demokraté?23:58 Odchází Joe Bidden jako dobrý prezident?27:14 Politici se radikalizují v US i ve světě.Rozhovor v plné délce 64 minut obsahuje následující kapitoly:30:35 Trump teď bude absolutním vládcem.46:29 Jak lze ekonomicky vykládat nástup Trumpa?49:25 Trump je ztělesněním improvizátora, ale...58:33 Amerika nikdy nepřestala být velmocí č.1.Odebírejte mě na https://herohero.co/petrhorkySupport the show

Na hokejovém Mistrovství světa juniorů do 20 let v kanadské Ottawě vybojovala česká reprezentace bronzovou medaili. Je to třetí medaile v řadě a mládežnický hokej je v Česku čím dál populárnější. Pozornost roste i směrem k ženskému hokeji – mistrovství světa žen proběhne už na jaře tohoto roku v Českých Budějovicích. Hokej je národní fenomén. Jak se jeho popularita odráží na sociálních sítích, kde Český svaz ledního hokeje cílí hlavně na mileniály a generaci Z?

Pozornost světa se nečekaně upřela na Jižní Koreu. V zemi považované za stabilní a úspěšnou demokracii prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice se Severní Koreou. Snaha o možný puč posléze selhala, údiv nad otřesem v Soulu ale zůstává. Proč k němu došlo? A mohl by mít širší dopady, třeba i na jaderný tendr v Česku?Host: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě v BerlíněČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pozornost tokrat najprej namenjamo uvodnemu koncertu letošnje sezone filharmoničnega abonmaja Same mogočne skladbe. Orkestru Slovenske filharmonije je dirigiral novi glavni dirigent zasedbe, mladi Gruzijec Kahi Solomnišvili, kot solist se je v Šostakovičevem 2. klavirskem koncertu predstavil Urban Stanič, spored pa je dopolnila še glasba Zvonimirja Cigliča in Igorja Stravinskega. Nadaljujemo z uvodom v Srebrni abonma – letošnjo sezono so v soboto otvorili Emily Pogorelc in člani Godalnega kvarteta Simfonikov Bavarskega radi, v katerem igra slovenski violončelist Jaka Stadler, nato pa predstavljamo še novo sezono Družinskega abonmaja Slovenske filharmonije.

Tvorba architekta, návrháře nábytku a etnografa Dušana Samo Jurkoviče má osobitý styl ovlivněný secesí, modernou a lidovou architekturou. Bývá nazýván „básníkem dřeva“.

Analytik Josef Šlerka v rozhovoru v souvislostech okomentuje výsledky analýzy o stavu médií ve světě, využití umělé inteligence v žurnalistice a zamyslí se nad situací veřejnoprávních médií na Slovensku.

Čeští zemědělci jsou hrubě nespokojeni s tím, jak s nimi jedná vláda, a zvažují další demonstrace. Situaci v oboru výrazně zdramatizovaly jarní mrazy, které poškodily ovocné stromy i další plodiny. Přestože ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) slíbil státní podporu, farmáři nejsou spokojeni s její výší ani rozsahem. Může protesty zemědělců vůbec něco odvrátit? V Interview Plus odpovídá Jan Doležal, prezident Agrární komory.

Pokud existuje pro nějakou politickou stranu něco jako nejhorší možný scénář, tak je to asi ten, když uzavře svou kandidátku a zjistí, že jeden z jejích kandidátů je zapleten do pořádného skandálu. Nejraději by ho stáhla, ale kvůli nejrůznějším úředním lhůtám to už nejde. Přesně to se stalo protimigrační Alternativě pro Německo (AfD).