Podcasts about pozornost

Hostem nejnovější epizody podcastu Odposlech je Rajneesh Bhandari, nepálský investigativní novinář a šéfredaktor Nepal Investigative Multimedia Journalism Network.Jako reportér pokrýval dění na hranici Nepálu a Tibetu, v oblasti, kterou 26. srpna zasáhla ničivá přívalová povodeň. V rozhovoru s redaktorem investigace.cz Dávidem Pásztorem vypráví o situaci na místě, obnově zasažené oblasti, vlivu Číny i dezinformacích, které katastrofu provázejí. České znění Petr Gojda, připravil Jiří Slavičínský.

V "okrogli" petdeseti epizodi podkasta Umetnost Lenarjenja gostim Klaro Lukan, diplomirano biotehnologinjo in magistrico poslovnih ved, ki jo bolje poznamo kot atletinjo, olimpijko in Evropsko rekorderko v teku na 10 kilometrov. Govorila sva o življenju profesionalne športnice; o odrekanju, ki spremlja izjemne rezultate; o poti, ki je praktično pomembnejša od cilja; in o mentaliteti, ki jo morajo razviti in negovati ljudje, ki so na svojem področju vrhunski. Bogat pogovor, ki med vrsticami spodbudi človeka k razmisleku in ga motivira, da morda premakne meje v svoji glavi. Ali pa vsaj večkrat obuje tekaške superge :)Hvala, ker spremljaš podkast Umetnost Lenarjenja! Projekt lahko podpreš tako, da se prijaviš (Subscribe) na YouTube oz. na tvoji najljubši podkast aplikaciji.Za Klaro lahko navijaš na Instagramu: @klara_lukanV pogovoru omenjava knjigo "Pazi, katerega volka hraniš" (dr. Kenan Crnkić)Časovnica pogovora:0:00:00 Uvod0:04:44 Kdo je Klara Lukan poleg športa0:05:52 Podpora staršev in odraščanje brez zaslonov0:08:34 Kdaj šport postane profesionalna pot0:13:19 Discipline, cestni tek in maraton0:16:16 Ure, aplikacije in merjenje vsega0:20:49 Ali profesionalni tekači tudi trpijo0:23:51 Izgovori, potrpežljivost in prezgodnja specializacija0:32:07 Kje so meje in koliko zmoremo0:40:22 Mentalno stanje pred štartom in vloga spanca0:47:26 Odstop na olimpijskih igrah v Tokiu0:52:06 Prebojno leto in evropski rekord0:54:29 Pozornost medijev in praznina po rekordu1:00:31 Višinske priprave v Keniji in Ugandi1:03:54 Prehrana, ogljikovi hidrati in regeneracija1:06:58 Mentalna utrujenost, ravnovesje in prioritete1:10:13 Študij, služba in zaposlitev v policiji1:14:05 Knjiga Pazi, katerega volka hraniš

Pozornost bezpečnostních expertů se tento týden soustředila na situaci v Německu. Tamní vláda obvinila Rusko z odpovědnosti za pokus o atentát na lipském letišti. „Rusko zjišťuje, jak rychle a dobře reagujeme a jaké prostředky pro to používáme. Nejdůležitější je ale podle mě test soudržnosti a odhodlanosti,“ říká pro Radiožurnál bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Blejski strateški forum, največji dogodek te vrste pri nas, se danes končuje s pozivi in diskusijami, kako Evropi vrniti veljavo v svetovni politiki. Zunanji minister Tone Kajzer je ob tem potrdil, da bo našo državo kmalu obiskal njegov izraelski kolega Gideon Sar, na prvo mesto slovenskih diplomatskih prizadevanj pa je v pogovoru za naš radio znova postavil interes naše države, tudi gospodarski. V oddaji tudi o tem: - Pobudniki referenduma o interventnem zakonu: podpise bomo zbrali predčasno - Janez Janša proti Robertu Golobu vložil tožbo zaradi razžalitve v predvolilni kampanji - Obrambni ministri unije pred izzivom, kako Ukrajini zagotoviti zračno obrambo

Vrací se škola a s ní období různých zájmových kroužků. O které kroužky je největší zájem? Čemu by rodiče při jejich výběru měli věnovat pozornost? A na kolik kroužků maximálně by mělo dítě chodit? Odpoví pedagožka Střediska volného času Korunka v Ostravě Kateřina Smičková.

Vrací se škola a s ní období různých zájmových kroužků. O které kroužky je největší zájem? Čemu by rodiče při jejich výběru měli věnovat pozornost? A na kolik kroužků maximálně by mělo dítě chodit? Odpoví pedagožka Střediska volného času Korunka v Ostravě Kateřina Smičková.Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý rozhovor (1 hod 45 min) a další bonusy najdeš na https://herohero.co/protiprouduMísto, kde rozhovory nekončí. Dostaneš je celé, bez reklam a jako první — k tomu ti pomůžu, převést to, co v nich zazní, do tvého života. Zamkni si navždy zaváděcí cenu!Chili Ta má na Instagramu přes 370 tisíc lidí, ale za influencerku se nepovažuje.Říká: „Můj život není můj content.“ Pozornost má být podle ní vedlejší produkt toho,že něco děláš extrémně dobře — ne odměna za to, kolik ze sebe pustíš ven.Bavíme se o tom, proč dneska vztahy vzdáváme dřív než dřív, co se ve výchově klukůdělá špatně, co si můžeme vzít z vietnamské komunity — a v druhé půlce o jídle,o půdě, ze které roste, a o tom, proč je vaření řemeslo, na které nepotřebuješ talent.V ROZHOVORU USLYŠÍŠ:proč Chili odmítá nálepku influencerkyco s ní udělal Survivor a proč ji to nakonec osvobodiloproč podle ní dnešní vztahy vzdáváme rychlejico se ve výchově kluků dělá špatněco si můžeme vzít z vietnamské komunityproč vaření není o talentu a čím začít, když neumíš nicPartneři podcastu jsou:Powerlogy – funkční výživa, díky které máš svůj den ve svých rukách. S promokódem protiproudu5 získáš 5 % slevu na objednávku.Wild&Coco – vyzkoušejte Cocofir Young Coconut, fermentovaný nápoj s vylepšenou výrobní technologií a více než 500 miliardami přátelských bakterií v jedné láhvi. S kódem PROTIPROUDU dostanete jeden Cocofir zdarma k objednávce nad 1000 Kč.

Piše Sanja Podržaj, bereta Dejan Kaloper in Eva Longyka Marušič Pesniška zbirka pesnice, esejistke in prevajalke Nataše Velikonja preseneti že na prvi pogled, in to dobesedno. Oblečena je v črn ovitek, na naslovnici pa ne najdemo naslova in imena avtorice, ampak kar pesem. Na ta način v zbirko vstopimo, še preden knjigo zares odpremo. Zadnja platnica, ki običajno vabi z blurbom, je prazna, tudi na zavihkih in v notranjosti knjige ni nobenega spremnega besedila o zbirki ali o avtorici. Brez dodatnih besedil smo bralke postavljene pred golo poezijo, ki nas vabi, da se z njo soočimo neposredno, se ji prepustimo brez obljub in pričakovanj, brez kakršnih koli usmeritev. Čeprav so naslovni ključi vodilni simbol zbirke, ključa za branje ne potrebujemo. Pozornost pri oblikovanju pa je samo pika na i pri konceptualni dodelanosti celotne zbirke. Gre namreč za pesmi v prozi, ki se med seboj smiselno nadaljujejo in povezujejo v tekočo pripoved, kot bi se drug za drugim nizali filmski prizori. Pesmi so pripovedne, neposredne, iskrene in globoko intimne. Zdi se, da je odsotnost vseh spremljevalnih besedil način, da bi se kar se da otresle vseh oznak in kategorij, ki bi se nanje brez dvoma nalepile. Lezbična poezija, družbeno kritična poezija, aktivistična poezija, izpovedna poezija … karkoli od tega bi uporabili, da bi lažje zagrabili snov zbirke, bi bilo premalo, preozko in pravzaprav nepošteno do pesmi. Njihovo vsebino najbolje opišejo verzi: »Rada pišem o vsaki stvari in stvari je toliko, kolikor jih naberejo duša in oči, pa še vse onkraj, življenje je obsežno, jaz pa ne znam zapirati oken in vrat, in tako me ta nabor preganja, ...« Pesniška snov je življenje samo oziroma tisti drobec, ki ga pesnici uspe ujeti in zapisati. Seveda je ta neulovljivost, to izmikanje kategorizaciji, za akademsko ukvarjanje s poezijo in z umetnostjo nasploh nekaj neulovljivega. In pesmi same izražajo nasprotovanje temu akademskemu pristopu in pravzaprav celotni akademski sferi, ki je ločena od stvarnega sveta in po njem pravzaprav nima nobene potrebe. Pesnica to primerja z zaprtim boksom in izpostavlja ključno razliko med tistimi, ki umetnost ustvarjajo, in tistimi, ki se z njo akademsko ukvarjajo. Pesniki ne morejo biti pesniki – delajo kot redarji v klubih, učijo jogo, lektorirajo, so osebni asistenti, delajo v knjigarnah, oglaševalskih agencijah in tako naprej, medtem ko so akademičarji lahko akademičarji, imajo redno zaposlitev in vse ugodnosti, ki sodijo zraven. Pri tem pa pesnica ne izpostavlja umetnikov oziroma natančneje pesnikov kot neko posebno kategorijo, ampak jih postavlja ob bok vsem prekarnim delavkam in delavcem – prodajalki v pekarni, sezonskim delavcem na poljih, delavki v trafiki, natakarici, pa tudi novinarkam, fotografom in tako naprej. Vsem je skupna izkušnja negotovosti, nestabilnosti in finančne stiske. Takšne stiske tudi literarna nagrada – četudi ena najprestižnejših, kot je Jenkova, ki jo je Nataša Velikonja prejela leta 2022 za zbirko Prostor sred križišč – ne more odpraviti. Kot je zapisala v eni izmed pesmi, denar traja kakšna dva meseca. Čeprav dobršen del zbirke Ključi govori o negotovi finančni in stanovanjski situaciji pesnice, ki delo na področju kulture opravlja že večji del svojega življenja, ta tema ne prednjači pred drugimi. Morda pa bi lahko rekli, da je v tem trenutku najbolj aktualna glede na negativen odnos do kulturnikov in dela v kulturi ter na izjave ministrice za kulturo o tem, kako naj bi nastajala vrhunska umetnost. Potrebovala naj bi predvsem težke življenjske preizkušnje. Nataša Velikonja je leta 1994 objavila prvenec Abonma, ki velja za prvo deklarirano lezbično pesniško zbirko pri nas. Po tem je objavila še sedem pesniških zbirk, sedem esejističnih del in mnogo prevodov, ob tem pa napisala še številne članke za domače in tuje publikacije. Odločitev, da bo življenje posvetila pisanju, knjigam in literaturi, ima svoje, predvsem materialne posledice, ki usmerjajo tok življenja. Pesnica, ki piše o svojem življenju, ne more mimo tega, prav tako kakor ne more mimo homoseksualnosti. V eni izmed pesmi piše »mnogo več in spet vse več jih misli, da homoseksualnost ni umetniška snov.« Pesničina pozicija je nasprotna – vse, kar je del življenja, kar je del umetnice, je umetniška snov. Njena zgodovina, njen vsakdan, njene želje in fantazije, upi, pričakovanja, prepričanja … Osebno je politično in osebno je pesniško, zato je lahko ena sama pesem izpovedna in angažirana hkrati. Čeprav se kritiki temu ne moremo povsem izogniti, je poezijo najlepše brati brez razčlenjevanja, jo zajeti v vsej kompleksni in včasih tudi kontradiktorni celoti. Zbirka Ključi je ne nazadnje zbirka o ljubezni, tako tisti romantični, lezbični, kot tudi ljubezni do družine, prijateljev, domačega mesta in seveda knjig, branja in pisanja. Čeprav Nataša Velikonja piše o svojih stiskah, ki so neposredno povezane z njenim poklicem, ni čutiti obupavanja, ampak bolj neko kljubovalnost, vztrajnost in predanost. Zbirka se začne z bolj družbenimi tematikami, pesničinim socialnim položajem in stanovanjskim problemom, temu pa se postopoma pridružujejo tudi pesmi o ljubezni in družini ter osebni zgodovini. Bolj ko se bližamo koncu, močnejša je simbolika ključev iz naslova. Nekateri ključi odpirajo vrata doma, drugi ne odpirajo ničesar več. So ključi, ki jih izgubimo, in so ključi, za katere ne vemo več, čemu služijo. Imamo ključe, ki so samo naši, in ključe, ki si jih delimo … Majhen predmet z veliko simbolike je Nataša Velikonja spretno uporabila za upovedovanje svoje izkušnje, v kateri pa se izkristalizira tudi marsikaj univerzalnega.

Piše Tonja Jelen, bere Lidija Hartman. Zbirka štirinajstih znanstvenih prispevkov Alenke Koron Stičišča predstavlja daljše časovno raziskovanje slovenskega leposlovja. Razprave so že bile objavljene v monografijah in revijah, kot so Jezik in slovstvo, Primerjalna književnost in češka Slavica litteraria. Raziskovalka, literarna komparativistka in publicistka se v njih posveča slovenskemu leposlovju dvajsetega in enaindvajsetega stoletja. Pozorna je na tuje vplive, realne okoliščine nastajanja in ustvarjanja del, pri čemer uporablja različne literarnoteoretske metode. Knjiga je razdeljena na tri dele. V prvem je avtorica pozorna na prvo svetovno vojno in na različne vidike, ki so vplivali na pisanje. Začenja z vojno prozo v današnjem splošnem literarnem spominu nekoliko spregledanih Milana Puglja in Juša Kozaka. Oba sta pisala z vidika, kako uničujoča je vojna za kogarkoli. Poudarek je na nesmiselnosti vojne, s citiranimi odlomki omenjenih avtorjev je prikazana vsa anomalija in pogubnost vojne, v opombah pa avtorica opozori tudi na tuje avtorje, ki so vojno zagovarjali. V drugem delu Stičišč se Alenka Koron posveča Borisu Pahorju, letu 1968 in Rudiju Šeligu, pri čemer je pozorna na okoliščine nastajanja del in literarnega dogajanja. V članku Življenjepisi Borisa Pahorja razgrinja tudi zasebne, senčne plati njegovega življenja, prispevek Nekropola Borisa Pahorja in svetovna literatura pa konča z mislijo, da njegova kanonizacija v svetovno literaturo še ni končana. Pozornost na tudi na Slovenskem prelomno leto 1968 je osredotočena na raziskovanje proze in dramatike. Avtorica se poglablja v dramska in prozna dela Primoža Kozaka, Dušana Jovanovića, Marka Švabića, Mateta Dolenca in Dimitrija Rupla in Milana Dekleve. Še posebej bi izpostavila primerjave francoske književnosti z literarnim dogajanjem na Slovenskem v petdesetih in šestdesetih letih dvajsetega stoletja v prispevku Dolgo leto `68 v slovenskem pripovedništvu in dramatiki. Gre za obdobje, ki je z literarnoznanstvenega področja premalo raziskano, na kar opozarja tudi avtorica razprav. Zadnji članek v tem sklopu pa kritično predstavlja pripovedni opus Rudija Šeliga. Zadnji, tretji del razprav se ukvarja z različnimi temami v prozi. Sodobni teoretski pristopi so zanimivi in s široko perspektivo kažejo na možnosti raziskovanja znotraj literature. Alenka Koron analizira pripovedni prostor Idine kocke Suzane Tratnik, pri čemer bi opozorila na spacialnost v tekstu. Raziskovalka upošteva sodobne teoretske načine in jih pronicljivo sklada z analiziranjem omenjene kratke zgodbe. V nadaljevanju se posveča večjezičnosti in večkulturnosti Josipa Ostija in Gorana Vojnovića, pri čemer je pozorna na zgodovinske okoliščine. V članku o alpinistični pripovedni literaturi se osredotoča na Igorja Škamperleta, Dušana Jelinčiča in Bogdana Biščaka, pri tem pa je pozorna tudi na terminologijo. Zadnja razprava obravnava zvoke in glasbo v izbranih besedilih Ivana Cankarja, Milana Puglja, Cirila Kosmača in Rudija Šeliga. Pri tem poskuša dokazati, da je glasba v vseh »besedilih modernizirala oziroma specifično sooblikovala njihov pripovedni diskurz«. Tudi tukaj avtorica uporablja sodobne raziskovalne pristope. Stičišča Alenke Koron so dragocen nabor znanstvenih besedil, saj predstavljajo pomembne teme in avtorje in avtorico ter osvetljujejo do zdaj premalo raziskana področja literarne zgodovine.

Dne 22. srpna 1998 zmizela 16letá Tera Lynn Smith z města Redding v Kalifornii. Jejím příběhem se při zflalšování svého zvrhlého únosu nejspíš inspirovala Sherri Papini, která ji podle všeho znala. Jenže v tomhle případě nešlo o senzaci ani o touhu po pozornosti - šlo o skutečné zmizení mladé dívky, po které se doslova slehla zem. Její rodiče dodnes pevně věří, že vědí, kdo za tím stojí. Ale ani po 27 letech nebyl nikdo obviněn...PS: Kampaň na startovači již skončila.

Americký prezident Donald Trump obvinil Čínu z vměšování do prezidentských voleb v roce 2020 a vlastním tajným službám vyčetl záměrné zamlčování informací. Je to kouřová clona před blížícími se podzimními volbami do Kongresu, ve kterých realisticky hrozí republikánům porážka, nebo skutečný zásah cizí moci? „Trump si připravuje půdu pro možnou prohru. Měl by se ale zabývat Homuzským průlivem,“ upozorňuje v Osobnosti Plus česko-americký investor Ondřej Jonáš.

Americký prezident Donald Trump obvinil Čínu z vměšování do prezidentských voleb v roce 2020 a vlastním tajným službám vyčetl záměrné zamlčování informací. Je to kouřová clona před blížícími se podzimními volbami do Kongresu, ve kterých realisticky hrozí republikánům porážka, nebo skutečný zásah cizí moci? „Trump si připravuje půdu pro možnou prohru. Měl by se ale zabývat Homuzským průlivem,“ upozorňuje v Osobnosti Plus česko-americký investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozornost svetovne javnosti bo nocoj usmerjena v New York, kjer se bosta v finalu svetovnega prvenstva v nogometu na stadionu Met Life pomerili Španija in Argentina. Prvič v zgodovini finalnih obračunov se bosta za naslov pomerili vodilni reprezentanci Fifine lestvice: Argentinci so prvi, Španci pa drugi. Obenem bo to tudi prvi finalni obračun zadnjih zmagovalcev evropskega in južnoameriškega prvenstva. Po ocenah bo tekmo prek zaslonov spremljalo kar 1,8 milijarde ljudi po vsem svetu. V oddaji tudi o tem: - Ukrajina po obsežnem ruskem napadu na Kijev zaveznice poziva k pomoči pri krepitvi protiraketnih sistemov. - Mineva 120 let od odprtja 144 kilometrov dolge Bohinjske železniške proge, ki je srednjo Evropo povezala z morjem. - Na severovzhodu države močna neurja z vetrolomi in točo.

Z fotbalového mistrovství světa zbývá odehrát už jen víkendové zápasy o medaile. Sobotní duel o bronz mezi Francií a Anglií a nedělní finále Španělska s Argentinou. Coby rozhodčí ho bude řídit Slovinec Slavko Vinčić. O svou šanci už před začátkem turnaje přišel nejlepší africký rozhodčí loňského roku. Somálce Omara Artana americká vláda do země nevpustila. Doma i přímo v USA je ale od té doby možná populárnější, než kdyby na šampionátu soudcoval.

Z fotbalového mistrovství světa zbývá odehrát už jen víkendové zápasy o medaile. Sobotní duel o bronz mezi Francií a Anglií a nedělní finále Španělska s Argentinou. Coby rozhodčí ho bude řídit Slovinec Slavko Vinčić. O svou šanci už před začátkem turnaje přišel nejlepší africký rozhodčí loňského roku. Somálce Omara Artana americká vláda do země nevpustila. Doma i přímo v USA je ale od té doby možná populárnější, než kdyby na šampionátu soudcoval.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posádka Soundsystému se potkala nad novou deskou Train on the Island novozélandské zpěvačky. Došlo i na motoristické touhy ovládnout veřejnoprávní média. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Mýtus o ztracené pozornosti. Proč soustředění nevyrůstá z disciplínyPředstavme si, že bychom všichni dostali na záda batoh s kameny a někdo pak sledoval, jak se nám chodí, a poznamenával, že dříve lidé chodili svižněji. Přesně tak někdy působí dnešní stesky nad tím, že se lidé už neumějí soustředit. Samozřejmě existuje řada studií, které ukazují, že se v digitálním prostředí hůře soustředíme. Z toho ale neplyne, že bychom pozbyli soustředěnost. Plyne z toho především to, že dnešní prostředí nám do cesty staví mnohem více překážek.Představa, že se už neumíme soustředit, se přitom pomalu mění v nový kulturní mýtus. Ne snad proto, že by byla zcela nepravdivá, ale proto, že zamlčuje podstatnou část skutečnosti. Jako by z ní vyplývalo, že dříve byli lidé přirozeně soustředění a že normální člověk se soustředí. Kdo to nedokáže, tomu jsou dnes k dispozici diagnózy, léky i nejrůznější doplňky, které mají tuto novou civilizační nemoc napravit.Jenže myslitelé upozorňují na roztržitost jako na přirozenou vlastnost člověka od samých počátků filozofie. Americký filozof William James, spolutvůrce pojmu „proud vědomí“, dokonce považuje rozbíhavost za základní vlastnost lidské mysli. A na mnohé důležité věci podle filozofů nepřicházíme tehdy, když se usilovně soustředíme, ale když necháme mysl volně bloudit. Dobré knihy se podle Nietzscheho spíše vychodí, než vysedí.Právě tomuto tématu se věnuje Matthew B. Crawford, původně fyzik a filozof, který opustil akademickou kariéru a stal se opravářem motocyklů. Tvrdí, že krize pozornosti souvisí především s tím, že přestáváme obývat skutečný svět a nahrazujeme jej světem digitálně zprostředkovaných obsahů a služeb. Současně dochází k tomu, co nazývá de-skilling of everyday life – odzručňování každodennosti. Čím dál méně činností vyžaduje dovednost, trpělivost, přímý kontakt se světem. Místo toho stále častěji pouze vybíráme mezi předem připravenými možnostmi – nakupujeme, klikáme, volíme.Tím se nám svět odcizuje. Ztrácíme schopnost nejen jej utvářet, ale také v něm skutečně jednat. Crawford tvrdí, že pozornost nevzniká uvnitř nás, ale ve světě, který nám klade odpor a vyžaduje naši účast. Tuto myšlenku ilustruje srovnáním starých disneyovských grotesek a současných animovaných filmů. Mickey Mouse dvacátých let žil ve světě, kde se věci vzpouzely, stroje nefungovaly podle plánu a bylo třeba něco postavit, opravit nebo se naučit. Dnešní pohádky naproti tomu často přesouvají drama do člověkova nitra. Stěžejním problémem už není svět, ale emoce, komunikace nebo hledání vlastní identity.A právě zde se skrývá poselství celé knihy. Pozornost není jen disciplína; je především formou lásky ke světu. Ke světu, který není dokonalý, ale právě proto nás zve k činnosti, zručnosti, přemítání. Skutečná pozornost nevzniká tehdy, když se stále více obracíme do sebe, ale tehdy, když se necháme oslovit skutečností, která není naším výtvorem.

Nagrado kresnik je za roman Kresničevje prejela Ajda Bračič. Predstavljamo nagrajence Borštnikovega srečanja. Pozornost namenjamo 15. izdaji festivala Spider. Besedo dajemo letošnji prejemnici Lavrinove diplome, prevajalki v madžarščino Judit Reiman. Spremljamo razstavo del Milene Usenik in Emerika Bernarda v Galeriji P74 v Ljubljani. Govorimo o urbanistični viziji razvoja Ljubljane do leta 2045. Z dr. Kozmo Ahačičem ugotavljamo, kakšen je pomen slovenščine danes.

Sbírka zlozvyků míří k nové sociální síti.V podcastu Tekutá společnost mluví konceptuální umělkyně Kateřina Šedá o uzavřenosti lidí a výchově dcer v digitální době. Co chystá dál s Národní sbírku zlozvyků a proč je podle ní současná politická situace tragická? Proč jí vadí, že se nečte?• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Ustavljamo se na osrednjem letnem dogodku Ameriško slovenske izobraževalne fundacije ASEF, ki je tokrat potekal v Ljubljani in združil znanstveni simpozij in gala sprejem, na katerem so podelili tudi nagrado ASEF Zgled. Pozornost namenjamo tudi projektu (Ne)izgubljena slovenska dediščina po svetu in dokumentarnemu filmu o slovenski skupnosti v ameriškem Fairfieldu avtorja dr. Dejana Valentinčiča, ki so ga prikazali v Ljubljani. Tik pred koncem šolskega leta pa se odpravljamo še v slovensko dopolnilno šolo v Srbijo in se z učiteljico Leno Vastl Vračević pogovarjamo o učenju slovenskega jezika med rojaki v Beogradu in okolici. Ob začetku svetovnega nogometnega prvenstva v Ameriki pa v poslušanje ponujamo tudi doživljanje tega dogodka med Slovenci v Kanadi in njihove zgodbe iz izseljenskega življenja.

Na první pohled jsou to jen hry, hlavolamy a zábavné úkoly. Expozice Psychologického ústavu Akademie věd na letošním Veletrhu vědy ale ukazovala, jak vědci pomocí her zkoumají pozornost, plánování, učení i schopnost vyrovnat se s frustrací. Návštěvníci si mohli vyzkoušet, co všechno jejich mozek dokáže.

Na první pohled jsou to jen hry, hlavolamy a zábavné úkoly. Expozice Psychologického ústavu Akademie věd na letošním Veletrhu vědy ale ukazovala, jak vědci pomocí her zkoumají pozornost, plánování, učení i schopnost vyrovnat se s frustrací. Návštěvníci si mohli vyzkoušet, co všechno jejich mozek dokáže.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozornost najprej namenjamo sklepnemu 9. koncertu sezone cikla Kromatika; Simfonični orkester RTV Slovenija je vodil Davorin Mori, kot solist pa se je v Violinskem koncertu Petra Iljiča Čajkovskega predstavil mladi Luka Faulisi. V nadaljevanju poročamo še o Mediteranski melanholiji, torej sklepnem 5. koncertu cikla VIP Slovenske filharmonije, na katerem je pod vodstvom Tomislava Fačinija nastopil Zbor Hrvaške radiotelevizije, o 3. koncertu letošnje sezone cikla Harmonia Concertans – Stara glasba na Novem trgu, ki so ga zaznamovali francoski tenorist Bastien Rimondi, italijanski pianist Edoardo Torbianelli in arije, ki so jih poslušali Linhart, Japelj in Zois, ter o uvodnem koncertu nove sezone cikla Plečnik in a cappella, na katerem je zvenela koralna dediščina ženskih samostanov na Slovenskem v 16. in 17. stoletju. Nekaj minut namenjamo tudi letošnjemu prejemniku Kozinove nagrade Društva slovenskih skladateljev – skladatelju Dušanu Bavdku.

Léto ukazuje, jak pevné základy má podnikání na volné noze. Slabší období je vhodnou příležitostí k sebereflexi, hledání rozhodnutí, která podnikání brzdí, a nastavení dlouhodobější strategie v oblasti obchodu, marketingu i budování značky. Právě převzetí odpovědnosti za výsledky bývá prvním krokem k větší stabilitě a růstu. Freelance Accelerator: https://rostecky.cz/freelance-accelerator Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Pozornost smo usmerili v naš gorski svet in v kakovost voda, ki ga oblikujejo in ohranjajo. Vode v Alpah niso le naravni vir, temveč temelj življenja, ekosistemov in prihodnosti. Prisluhnili smo posnetku okrogle mize, ki jo je pripravilo Društvo za varstvo Alp CIPRA. O izzivih, stanju in prihodnosti gorskih voda so spregovorili: Marjeta Keršič Svetel, prof. dr. Mihael Toman, dr. Rajko Slapnik in Katja Gregorič.

Nejtěžší dnes možná není vydržet tempo. Nejtěžší je neztratit při tom kontakt s tím, co je v nás ještě živé. Tenhle díl je o chvílích, které na venek skoro nejsou vidět, ale uvnitř rozhodují všechno. O tom, jestli znovu zareaguješ podle starého scénáře, nebo se o pár milimetrů vychýlíš. Zůstaneš déle. Řekneš pravdivější větu. Odmítneš něco, co tě vysává. Uděláš malé rozhodnutí, které má v sobě víc života než efektivity. Právě tam se často láme směr celého života.Zároveň je to rozhovor o světě, který si naši pozornost bere dřív, než se stihneme potkat sami se sebou. O algoritmech, podvědomí, dopaminu i o tom, proč dnes nestačí být výkonný. Potřebujeme znovu získat autoritu nad vlastním životem. Učit se ekologii energie. Rozlišovat, co nás rozšiřuje a co nás pomalu zavírá. A možná si znovu položit tu nejdůležitější otázku: co je ve mně ještě opravdu živé a co už jenom reaguje.Parťák dílu:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials ⁠Aktin.cz/bwa⁠ pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials ⁠Aktin.cz/bwa⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠Macromo:⁠⁠⁠⁠⁠Krevní testy jsou objektivní data ohledně vašeho zdraví. Nechte si udělat premium krevní testy na jednom ze 120 odběrových míst a výsledky dostanete pohodlně do Macromo aplikace. Můj nejoblíbenější aspekt je sledování dlouhodobých trendů v průběhu času, tak si objednej premium testy s ⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠⁠⁠⁠ a zadej kod "BWA" pro slevu!⁠⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠⁠⁠Minutáž:00:00 Úvod - dnešní neplánovaný zbytkáček03:40 Bolest ve snu a reakce fyzického těla04:29 Sny jako nástroj pro projekci budoucnosti06:50 Ve kterém roce života jsme podle dat nejšťastnější?11:00 Směňování klidu mysli za peníze a status12:03 Zjednodušování života a základní stavební kostičky19:01 Integrita podle Marthy Beck a potlačování pocitů21:04 Proč lžeme sami sobě a zůstáváme v prázdných konverzacích25:10 Ekologie energie a naše schopnost tvořit si možnosti26:57 Algoritmus života a jak vyklouznout z opakujících se cyklů30:52 Fenomén TikToku a optimalizace feedu v reálném čase35:37 Lindy efekt a naše závislost na zvolené cestě37:32 Proč vlastně dodnes používáme neefektivní QWERTY klávesniciPřechod do VIP- Věda jako proces a umění tázání se vesmíru- Hromadění experimentů a budování vědeckého konsenzu- Jak placebo a vnitřní příběhy formují naši mysl i přesvědčení- Viktor Frankl, hyperintence a paradoxní záměr neuspět- Trénink uvolňování mysli a cvičení Filipa Duška s pěstí- Somatic experiencing a důležitost sebelaskavosti při pouštění kontroly- Začátečnická mysl a zjištění, že bažení dokáže odejít samo- Posvátno a fascinující myšlenka o potkávání prázdných nádob- Proč chrámy, vysoké stropy a velké prostory generují více vhledů

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Expremiér Petr Fiala je po konci v čele vlády i ODS v posledních měsících veřejně aktivnější než kdy dřív. Pozornost na sebe strhává i na sociálních sítích. Jeho vlastní straně ale mezitím klesají preference a odcházejí členové. Co se s ODS děje? Hostem Ptám se já je expremiér Petr Fiala (ODS). Proměny komunikačního stylu bývalého premiéra a předsedy ODS Petra Fialy ve veřejném prostoru i na sociálních sítích si v poslední době všímají voliči i média. Pozornost si expremiér získal AI videi i ostrými výpady vůči vládní koalici. Podle některých komentátorů i některých občanských demokratů ale Fialova aktivita může pro nové vedení strany v čele s Martinem Kupkou představovat problém. ODS půl roku po parlamentních volbách soupeří o prvenství v opozici s bývalým koaličním partnerem, hnutím STAN. A přetahuje se s ním také o zájem voličů. Podle posledního volebního modelu agentury Kantar by STAN skončil druhý s 16 procenty hlasů za vládním hnutím ANO se 32 procenty. ODS by získala 15,5 procenta hlasů a skončila tak třetí. Strana se zároveň potýká s odchody svých členů. Jak tento týden popsaly Seznam Zprávy, ODS tomu čelí i domovském Středočeském kraji Martina Kupky. Problémy má například ODS v Berouně, kde rezignovala většina členů místní buňky. Někteří navíc míří k hnutí Naše Česko někdejšího občanského demokrata Martina Kuby. Přechod ke Kubovi zvažují i členové aktuálně zrušené nejsilnější buňky v ODS v Ostravě.  Zvládá Martin Kupka řídit ODS? Nepodráží mu Petr Fiala svojí aktivitou nohy? A nechala jeho vláda té současné nastraženou tikající bombu v podobě nerealistického slibu konsolidace veřejných financí, jak tvrdí šéfka rezortu Alena Schillerová? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Přednáška bude zaměřena na klíčové aspekty řízení úvěrových rizik a jejich vliv na stabilitu banky. Seznámíte se s rolí řízení úvěrových rizik v instituci, faktory ovlivňujícími riziko a způsoby jeho omezení. Pozornost bude zaměřena i na posuzování rizikovosti klientů, schvalovací proces úvěrů a využití statistických modelů spolu s individuálním posouzením.Leoš Souček má 28 let praxe v bankovnictví, kde se zaměřuje především na řízení úvěrových rizik, marketing, řízení změn a compliance. Má bohaté zkušenosti s vedením týmů, včetně působení na exekutivních pozicích ve vrcholovém managementu. Dlouhodobě se věnuje také rozvoji lidských zdrojů a podpoře udržitelného růstu organizací.

Saša Michailidis se ptá ředitele distribuční společnosti Aerofilms Iva Andrleho a filmového publicisty a recenzenta Martina Svobody, který píše pro Totalfilm. Nymfomanka, Idioti, Prolomit vlny, Dogville… 30. dubna oslaví sedmdesátiny dánský režisér a scenárista Lars von Trier, výrazná a provokativní postava světového filmu. Spoluautor manifestu Dogma 95, který vsadil na jednoduchost, syrovost a minimum efektů. Proč Lars von Trier stále poutá pozornost?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá ředitele distribuční společnosti Aerofilms Iva Andrleho a filmového publicisty a recenzenta Martina Svobody, který píše pro Totalfilm. Nymfomanka, Idioti, Prolomit vlny, Dogville… 30. dubna oslaví sedmdesátiny dánský režisér a scenárista Lars von Trier, výrazná a provokativní postava světového filmu. Spoluautor manifestu Dogma 95, který vsadil na jednoduchost, syrovost a minimum efektů. Proč Lars von Trier stále poutá pozornost?

Miha Šalehar - kolumnist, podkaster, radijski voditelj. Tokrat v vlogi gosta, torej na drugi strani mikrofona. Ob izidu njegove nove knjige s pomenljivim naslovom Krasni novi spet sva z Mihom sedla pred občinstvo razprodane dvorane in se pogovarjala o medijih, umetnosti, denarju, tehnologiji, (ne)umetni inteligenci in prihodnosti človeštva. Raznolik, zabaven in globok pogovor, ob katerem je težko ostati ravnodušen - pa če si za, ali proti gotovini :)Knjiga Krasni novi spet: https://emka.si/products/krasni-novi-spet?srsltid=AfmBOoqVTHPZdlzqro28qhwVnf_6vN3TIR9QMIdRiDukTpZssLCTb-FEHvala, ker spremljaš podkast Umetnost Lenarjenja! Prijavi se na YouTube ali na svoji najljubši podkast aplikaciji!0:00 Uvod in predstavitev knjige Krasni novi spet1:25 Branje Mihe Šaleharja: Kot obisk pri zdravniku, ki ga niste načrtovali3:10 Zakaj "šopek teorij zarote" in upor proti "ready-made" produktom7:00 Nova medijska realnost: Joe Rogan proti CNN11:15 Kritika urednikov: Zakaj so postali nastrojeni aparatčiki17:30 Od gostilniškega šanka do globalne moči socialnih omrežij20:30 Pozornost kot najpomembnejša valuta današnjega časa25:30 Algoritmi, ki zlorabljajo naše šibkosti namesto kreposti29:00 Etična dilema: Gledati novice o vojni ali narediti "detoks"?33:15 Kako mediji čez noč zamenjajo fokus (od COVID-a do vojne)36:30 Odnos z umetno inteligenco: Prijateljstvo in toplina s ChatGPT42:00 Bo AI znala ločiti umetniške presežke od TikTok smeti?48:00 Ko ChatGPT simulira Miho Šaleharja (intervju z umetno inteligenco)50:30 Kontroverzno mnenje: Odprava gotovine in slovenska obrtniška mentaliteta53:50 Letališki terminal kot simbol sodobne distopije in nadzora58:30 Izguba skupnosti in naravni nagon po sodelovanju1:02:00 Kako postati bolj sočuten v svetu bližnjic1:04:00 Kako bodo našo dobo imenovali čez tisoč let?1:11:40 Vprašanje iz publike: Medijska pismenost v osnovnih šolah1:14:20 Zaključek: Kaj nas v resnici definira?

„Někdy to trošku vypadá, že děláme z lesa zoologickou zahradu, protože myslivci udržují často v honitbách vysoké stavy zvěře. Dneska je rovnováha v krajině už narušená a jinak než lovem to není možné dostat pod kontrolu,“ říká předseda Českého svazu ochránců přírody a někdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Za jakých okolností by mohl být připuštěn lov chráněných druhů? A jak udržitelně hospodařit v krajině? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Americké ministerstvo spravedlnosti ve spisech o zesnulém sexuálním predátorovi Jeffreym Epsteinovi před pár dny zveřejnilo dokumenty FBI, které souvisejí s obviněním, že prezident Donald Trump sexuálně napadl nezletilou dívku. Proč je zveřejnilo až nyní? Je náhoda, že šéf Bílého domu dělá zásadní rozhodnutí zrovna v době, kdy má ministerstvo zveřejnit další informace k jeho roli v Epsteinově kauze? Proč vlastně odvolal ministryni pro vnitřní bezpečnost Kristi Noem a jak je to s ekonomickou situací v USA, kterou Trump tak opěvuje? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #31: Americké ministerstvo spravedlnosti v uplynulých týdnech zveřejnilo obrovské kvantum takzvaných Epstein files, které dokumentují zločiny dnes již zemřelého Jeffreyho Epsteina a jeho spolupracovníků. Zločinecká mašinérie určená ke zneužívání mladých žen a dívek nejvlivnějšími lidmi světa je tak znovu v centru pozornosti. Redaktorky Markéta Plíhalová a Clara Zanga v další epizodě popsaly, jak celá mocenská síť fungovala, proč se ji tak dlouho dařilo krýt, proč padlo v kauze tak málo rozsudků i jak zásadní roli v ní sehrála odvaha obětí. 

Mít hezký vztah k sobě. Mít se rád, být sám se sebou v klidu, věřit si. To je pro spoustu z nás velká výzva. Proč to tak je a co s tím můžeme dělat, rozebírá Patrik Buday s terapeutkami Danou Pokornou a Natalií Schwab Figush.

„Někdy skleněné děti zažívají pocity viny za to, že jsou zdravé a jejich sourozenec ne. Může pro ně být těžké si věci užívat a radovat se z nich. V pozdějším věku mohou bojovat s úzkostmi,“ vysvětluje psycholog a psychoterapeut Adam Táborský.

„Někdy skleněné děti zažívají pocity viny za to, že jsou zdravé a jejich sourozenec ne. Může pro ně být těžké si věci užívat a radovat se z nich. V pozdějším věku mohou bojovat s úzkostmi,“ vysvětluje psycholog a psychoterapeut Adam Táborský.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tomáš Holčík zaletěl do Las Vegas, aby na tradičním veletrhu CES nasál ty nejnovější trendy ve světě počítačů, spotřební elektroniky, softwaru a nevyhnutelně také AI. Podezřele se množí displejová akrobacie mezi výrobci notebooků a některé z těch otočných a zvětšovacích kreací už se dokonce prodávají. Pozornost si získaly robotické vysavače, které umí šplhat do patra. Docela dobrým směrem se vydává vývoj displejových technologií pro televize. A mnoho dalšího…

Vláda Andreje Babiše odvolala šéfa Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka. Udělal si z úřadu cestovní kancelář, jak tvrdí premiér? A proč chybí finance například na výstavbu nových tělocvičen? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal člen dozorčí komise Národní sportovní agentury a senátor (TOP 09) Tomáš Třetina.

Vláda Andreje Babiše odvolala šéfa Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka. Udělal si z úřadu cestovní kancelář, jak tvrdí premiér? A proč chybí finance například na výstavbu nových tělocvičen? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal člen dozorčí komise Národní sportovní agentury a senátor (TOP 09) Tomáš Třetina.

Vláda Andreje Babiše odvolala šéfa Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka. Udělal si z úřadu cestovní kancelář, jak tvrdí premiér? A proč chybí finance například na výstavbu nových tělocvičen? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal člen dozorčí komise Národní sportovní agentury a senátor (TOP 09) Tomáš Třetina.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Štěkající náctileté fanynky na koncertech zpěváka Sombra pobouřily starší návštěvníky turné dvacetiletého idola. Jak mladý interpret reagoval? Slejvák je po týdenní pauze zpět a odpovídá na životně důležité otázky. Čím pobouřila návštěvníky premiéra londýnské divadelní adaptace Hunger Games? Jak Machine Gun Kelly „ohřívá nachos“? A bojuje Martin v Love Islandu o Michelle dost? Poslouchejte, ať se na to nemusíte dívat!

Staroměstská nejdražší, Roztyly nejlevnější. Ceny bytů u pražského metra dál rostou. Podcast Ve vatě dal dohromady tipy na lokality, které budou zajímavé do pár let. Pozornost radíme věnovat stanicím Smíchov, Opatov a okolí Pankráce, kde naváže nové metro D. V Praze prakticky neexistuje místo, kde by ceny nemovitostí z roku na rok zlevnily. Dlouhodobě nejdražší je absolutní centrum města, zvlášť kolem linky metra A. „Historicky bylo Áčko postavené z Dejvické na Želivského, z jedné historické rezidenční čtvrti do druhé historické rezidenční čtvrti. A jelo to přes centrum,“ vysvětluje Milan Roček, obchodní ředitel portálu Flat Zone, který sbírá data z trhu s bydlením, a pravidelně publikuje MetroIndex, kde figuruje také plánovaná trasa metra D. ***** Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Staroměstská nejdražší, Roztyly nejlevnější. Ceny bytů u pražského metra dál rostou. Podcast Ve vatě dal dohromady tipy na lokality, které budou zajímavé do pár let. Pozornost radíme věnovat stanicím Smíchov, Opatov a okolí Pankráce, kde naváže nové metro D.V Praze prakticky neexistuje místo, kde by ceny nemovitostí z roku na rok zlevnily. Dlouhodobě nejdražší je absolutní centrum města, zvlášť kolem linky metra A. „Historicky bylo Áčko postavené z Dejvické na Želivského, z jedné historické rezidenční čtvrti do druhé historické rezidenční čtvrti. A jelo to přes centrum,“ vysvětluje Milan Roček, obchodní ředitel portálu Flat Zone, který sbírá data z trhu s bydlením, a pravidelně publikuje MetroIndex, kde figuruje také plánovaná trasa metra D.Přijďte na natáčení podcastu Ve vatě. Téma: Lesk a bída finančního poradenství. Hosté: Petr Borkovec z Partners, finanční poradkyně Michala Janatová a investor a expert Ve vatě Lukáš Nádvorník. Vstupenky zde.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pozornost na Blízkém východě se v posledních dnech upínala ke Gaze. K důležitým posunům docházelo i jinde, například v Sýrii. Tam se konaly parlamentní volby a urovnával se ozbrojený spor mezi vládními a kurdskými silami. Nová Sýrie ještě pořád balancuje na okraji.

V epizodi 195 je bil moj gost Gregor Kosi, ki je bil dolgoletni direktor Lidl Slovenija. V epizodi se v predavanju dotakne: Vloga vodenja v sodobnem poslovanju Vpliv digitalne demence Pozornost in prisotnost pri vodenju Ravnovesje dopamina in oksitocina pri vodenju Pomen samospoznanja in sprejemanja Krmarjenje po organizacijski dinamiki Iskanje smisla in namena pri delu =================== Predavanje je bilo posneto na AIDEA konferenci 2025 v Four Points by Sheraton Ljubljana Mons: Four Points by Sheraton Ljubljana Mons

Nedivme se, pokud hora porodí myš. Korespondenční volba není nástroj ke zvýšení volební účasti, ale jen obyčejné posílení občanského komfortu. Když o naše pohodlí dbají obchodníci, bankéři i poskytovatelé dalších služeb, proč by podobně neměl uvažovat i stát? A až dokážeme minimalizovat rizika elektronických voleb, dojde snad i na ně.