Podcasts about pozornost

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Do Meziny u Bruntálu v Moravskoslezském kraji láká turisty pozoruhodná přírodní památka. Lávový proud pocházející z Venušiny sopky. Jde o místo, kde před více než milionem let duněly sopečné erupce. Proud, který husté magma vytvořilo, se přitom táhl až do kilometrové vzdálenosti.

Gost oddaje Spoznanje več predsodek manj je bil pisatelj in duhovnik mag. Branko Cestnik. Prva tema pogovora je bila komentar po nedeljskem referendumu o asistiranem samomoru. Zanimivo je, da se je tokom kampanje ustvarilo posebno gibanje za življenje, pravcata anti-nihilistična fronta. Pozornost smo namenili tudi preganjanju kristjanov v Nigeriji in se za konec ustavili še na Slovenskem knjižnem sejmu, ki se je danes začel in rekli kakšno o romanu Alme Karlin o Maksimiljanu Celjskem.

Piše Anja Radaljac, bere Eva Longyka Marušič. Pesniška prvenka Helene Zemljič Bazen, ki ga odnašajo robovi prinaša poezijo, ki tako vizualno kot tudi vsebinsko prinaša izrazit občutek zlivanja ali odnašanja; odnašanje robov v naslovu tako postaja ena ključnih oblik obstajanja avtoričine poezije. Verze, očiščene ločil, zaznamujejo velike začetnice, ki jih avtorica najpogosteje postavlja na sredo verzov, tako da vsak verz nujno tvori vsaj dve mikropomenski enoti – ločeno od celote, ki nastaja pri branju cele pesmi – in tako postaja pomensko mozaičen, posebej v odnosu do celote pesmi – ali celo pesniške zbirke – saj lahko pesem beremo skozi veliko število permutacij. Onkraj tega postopka je jezik zbirke izčiščen, odvečnega ni dosti, pesmi so jezikovno in slogovno pretežno lepo umerjene celote, ki pa razen zgoraj opisanega postopka – ki ga je mogoče razumeti tudi kot svojevrsten napotek k branju na ključ – ne prinaša presežnosti v izvirnosti. Helena Zemljič slogovno izkazuje dobro razumevanje organizma pesmi in tkiva, ki nastaja skozi jezikovno in slogovno plast, a redko preči pravilnost tega organizma. Odnašanje robov se nakazuje tudi po vsebinski plati, kjer sovpadajo različni nivoji bivanja. Bivanjska izkušnja se zdi izrazito utelešena, povezana s sočlovekom, umeščena v širšo krajino sveta – subjektka obstaja skozi odnosnost, ki ni vezana samo na medčloveške stike, ampak tudi na njeno umeščanje v širšo celoto materialnosti. Pozornost pri tem velja obojemu – notranjemu svetu subjektk in subjektov in tudi zunanjemu svetu. Ravno vnašanje velikih začetnic na sredo verzov pogosto omogoča, da posamične verze beremo bodisi bolj zasukane navznoter, bodisi bolj zasukan navzven; nakazuje tudi, kdo je tista ali tisti, ki se mu ali se ji v pesmi nekaj dogaja, kam so torej umeščene akcija, občutenje ali situacija. Zbirka Bazen, ki ga odnašajo robovi s tem ne le na ravni pesmi ali svoje knjižne celote, temveč v vsakem verzu ustvarja več različnih subjektov in subjektk ter nakazuje na kompleksnost sveta, v katerem je nemogoče bivati, ne da nenehno prihajamo v stik z drugimi organskimi in bivanjskimi celotami, najsi bo to drevo, žabe ali sočlovek. Pesmi s svojo strukturo nenehno odpirajo prostor in nakazujejo, da ko se nekaj dogaja meni ali tebi, se obenem dogaja tudi plejadi drugih bitij ali – celo širše – pojavnosti. Ta postopek za seboj potegne tudi dejstvo, da k vsakemu notranjemu dogajanju v nekem bitju sodijo tudi zgodba, dejanje ali proces; verzi in pesmi se tako ne odpirajo samo na nivoju pripoznavanja tujih eksistenc, kadar se z vpeljavo velike začetnice menja fokalizator ali fokalizatorka, temveč tudi na ravni pripoznavanja zgodb, ki jih ta nosijo bitja ali pojavnosti. S tem zbirka na zelo specifičen način vzpostavlja bivanjsko mreženost – nič se ne more zgoditi samo na en način, samo enemu bitju, v izolaciji; vsak dogodek je že postavljen v soobstajanje z drugimi bitnostmi in čutiti je val, ki se širi naprej, saj vsaka bitnost vpliva na druge bitnosti, vsako bitje vpliva na druga bitja. Na idejno-vsebinski ravni je to gotovo najbolj izrazita moč pesniškega prvenca Helene Zemljič. Postopek, ki ga pesnica uporablja, je zelo minimalističen, ima pa zelo velik učinek in odpira zelo veliko prostora za svojevrstnost »metuljevega učinka«. Na drugi strani so tematike, ki jih zbirka obravnava, manj izvirne; tukaj pesnica ne seže prav daleč. Ukvarja se z medosebnimi odnosi, pričakovano največ z romantičnimi in družinskimi, z osebno zgodovino, nostalgijami, simbolnimi interpretacijami osebnega. Tu se zgodi določen odmik od prej dobro zastavljene mrežnosti – svet in bitnosti v njem postanejo človeku (pre)pogosto na razpolago vsaj tudi kot metafora za človekovo notranje stanje, notranje dogajanje, s čimer pa se seveda prej orisani zemljevid bistveno spremeni – od prelivajoče, prehajajoče zunanje-notranjega, vsepriznavajočega, lahko z določenimi načini branja postane bolj klasično določen in zamejen (in manj odnašajoč). Postane zrcalo notranjemu dogajanju v človeških bitjih. Zbirko rešuje, da je to le eno od možnih branj, saj je bolj dobesedno, bolj odprto in prelivajoče se branje vsekakor mogoče. Zbirka Helene Zemljič Bazen, ki ga odnašajo robovi je izrazito usmerjena k subtilnemu opazovanju vsakodnevnosti – morda bi lahko pripomnili le to, da bi bilo takšno subtilnost zanimivo videti pri opazovanju redkeje opaženih vsakodnevnosti, da se torej ne bi tolikokrat pojavljale ustaljene teme in motivi. Ne le postopek opazovanja, morda bi taisto izvirnost terjalo tudi to, kaj je opaženo in zakaj.

Ve druhé dílu minisérie s Martinou Čermákovou mluvíme o soustředění dětí, rodičovské pozornosti a o tom, jak skrze lásku zrcadlit Boží péči. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Po podaljšanem prazničnem koncu tedna se bo pozornost javnosti in politike jutri znova obrnila na jugovzhod države. Po celem tednu pozivov lokalnih oblasti in ljudi na vlado, naj vendarle poskrbi za njihovo varnost, bo poslanke in poslance jutri na to temo nagovorila predsednica države Nataša Pirc Musar, ki je ob včerajšnjem obisku Novega mesta dejala, da bo poslance pozvala, naj najprej preverijo, kakšne ukrepe omogoča trenutno veljavna zakonodaja. V oddaji lahko slišite tudi: - Kako se bo slovenska elektroenergetika spopadla s predčasnim zaprtjem šoštanjske termoelektrarne? - Nemčija izhod iz stagnacije gospodarstva išče v razvoju novih tehnologij. - Vespa - italijanska ikona mobilnosti ne dveh kolesih se bliža osemdesetemu jubileju.

Štěkající náctileté fanynky na koncertech zpěváka Sombra pobouřily starší návštěvníky turné dvacetiletého idola. Jak mladý interpret reagoval? Slejvák je po týdenní pauze zpět a odpovídá na životně důležité otázky. Čím pobouřila návštěvníky premiéra londýnské divadelní adaptace Hunger Games? Jak Machine Gun Kelly „ohřívá nachos“? A bojuje Martin v Love Islandu o Michelle dost? Poslouchejte, ať se na to nemusíte dívat!

Štěkající náctileté fanynky na koncertech zpěváka Sombra pobouřily starší návštěvníky turné dvacetiletého idola. Jak mladý interpret reagoval? Slejvák je po týdenní pauze zpět a odpovídá na životně důležité otázky. Čím pobouřila návštěvníky premiéra londýnské divadelní adaptace Hunger Games? Jak Machine Gun Kelly „ohřívá nachos“? A bojuje Martin v Love Islandu o Michelle dost? Poslouchejte, ať se na to nemusíte dívat!Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Staroměstská nejdražší, Roztyly nejlevnější. Ceny bytů u pražského metra dál rostou. Podcast Ve vatě dal dohromady tipy na lokality, které budou zajímavé do pár let. Pozornost radíme věnovat stanicím Smíchov, Opatov a okolí Pankráce, kde naváže nové metro D.V Praze prakticky neexistuje místo, kde by ceny nemovitostí z roku na rok zlevnily. Dlouhodobě nejdražší je absolutní centrum města, zvlášť kolem linky metra A. „Historicky bylo Áčko postavené z Dejvické na Želivského, z jedné historické rezidenční čtvrti do druhé historické rezidenční čtvrti. A jelo to přes centrum,“ vysvětluje Milan Roček, obchodní ředitel portálu Flat Zone, který sbírá data z trhu s bydlením, a pravidelně publikuje MetroIndex, kde figuruje také plánovaná trasa metra D.Přijďte na natáčení podcastu Ve vatě. Téma: Lesk a bída finančního poradenství. Hosté: Petr Borkovec z Partners, finanční poradkyně Michala Janatová a investor a expert Ve vatě Lukáš Nádvorník. Vstupenky zde.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Nejsilnějším pilířem pozitivního rodičovství je vztah k dětem, na tom všechno stojí. Jenže rodičem se nikdo z nás nerodí, v žádné škole vás rodičovství nenaučí. Je to škola, protože když jsme připraveni a víme, co dělat, zvládáme náročné situace mnohem líp,“ říká Petra Nováková, lektorka Programu pozitivního rodičovství. „Nikdy nevíte, co vás v roli mámy nebo táty zítra čeká.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nejsilnějším pilířem pozitivního rodičovství je vztah k dětem, na tom všechno stojí. Jenže rodičem se nikdo z nás nerodí, v žádné škole vás rodičovství nenaučí. Je to škola, protože když jsme připraveni a víme, co dělat, zvládáme náročné situace mnohem líp,“ říká Petra Nováková, lektorka Programu pozitivního rodičovství. „Nikdy nevíte, co vás v roli mámy nebo táty zítra čeká.“

V oddaji gostimo nekdanjo atletinjo iz Oplotnice Natalijo Mucyo Waldhuber, ki zadnja štiri leta dela in živi v Ruandi, v tujino pa jo je pot iz Slovenije odpeljala že pred skoraj dvema desetletjema. Ustavljamo se tudi v nemškem Augsburgu, kjer letos v organizaciji slovenskega društva Drava poteka tradicionalna že 37. Folkloriada - srečanje slovenskih folklornih skupin iz Nemčije. Pozornost pa je namenjena tudi nedavnemu Srečanju otrok slovenske dopolnilne šole v Srbiji - Mavrica, ki ga je v Subotici pripravilo tamkajšnje slovensko društvo Triglav.

Saša Michailidis se ptá komiksového publicisty, historika, kurátora, autora Tomáše Prokůpka, který stojí za sborníkem Aargh!, a komiksové spisovatelky Terezy Čechové. Už 25 let vychází sborník Aargh! Komiksy jsme nacházeli v nekomiksových časopisech nebo vycházely jako tenké sešity. Oblibu si pak získaly třeba antologie, dnes si rádi kupujeme komiksové knihy. Jak se dnes čte komiks? Jak se sami autoři komiksů nechávají čtenáři ovlivňovat?

Saša Michailidis se ptá komiksového publicisty, historika, kurátora, autora Tomáše Prokůpka, který stojí za sborníkem Aargh!, a komiksové spisovatelky Terezy Čechové. Už 25 let vychází sborník Aargh! Komiksy jsme nacházeli v nekomiksových časopisech nebo vycházely jako tenké sešity. Oblibu si pak získaly třeba antologie, dnes si rádi kupujeme komiksové knihy. Jak se dnes čte komiks? Jak se sami autoři komiksů nechávají čtenáři ovlivňovat?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozornost na Blízkém východě se v posledních dnech upínala ke Gaze. K důležitým posunům docházelo i jinde, například v Sýrii. Tam se konaly parlamentní volby a urovnával se ozbrojený spor mezi vládními a kurdskými silami. Nová Sýrie ještě pořád balancuje na okraji.

V projektu Ultra so na Univerzi v Ljubljani raziskovali, kaj najbolj motivira študente in kaj je ključno, da s predavanj kar največ odnesejo. Tako so v predavanja naravoslovno-tehniških fakultet vnesli metode, ki jih bolje poznamo z nižjih stopenj izobraževanja: od ustvarjalnega giba, igranja vlog do uporabe različnih rekvizitov. Tako s pomočjo vprašalnikov kot s posebnimi senzorji, ki so beležili fiziološki odziv tako študentov kakor predavateljev, so sproti preverjali, kakšno je njihovo počutje, in ugotavljali, kateri so ključni pogoji za kvalitetno učenje – pa naj gre za zrak v prostoru, uro dneva, zasnovo predavalnice, pedagoški pristop in še marsikaj drugega.Do kakšnih spoznanj so prišli, so v tokratnih Glasovih svetov pripovedovali prof. dr. Gregor Geršak s Fakultete za elektrotehniko, doc. dr. Vesna Geršak in dr. Mojca Stojan Dolar s Pedagoške fakultete ter izr. prof. dr. Rok Kuhar z Akademije za likovno umetnost in oblikovanje. Na fotografiji: študenti FKKT UL, ki s prsti sestavljajo molekule, nosijo pa prstane, ki spremljajo njihovo počutje, vir: Julij Julijan Grajfoner, projekt Ultra

V epizodi 195 je bil moj gost Gregor Kosi, ki je bil dolgoletni direktor Lidl Slovenija. V epizodi se v predavanju dotakne: Vloga vodenja v sodobnem poslovanju Vpliv digitalne demence Pozornost in prisotnost pri vodenju Ravnovesje dopamina in oksitocina pri vodenju Pomen samospoznanja in sprejemanja Krmarjenje po organizacijski dinamiki Iskanje smisla in namena pri delu =================== Predavanje je bilo posneto na AIDEA konferenci 2025 v Four Points by Sheraton Ljubljana Mons: Four Points by Sheraton Ljubljana Mons

Napadlo vás, v posledních letech, při pohledu na dění na naší politické scéně, nebo když jste sledovali zprávy, že jste si řekli, to už je snad případ pro lékaře, ten člověk musel utéct Chocholouškovi? Případně on si opravdu myslí, že si nepamatujeme, co před dvěma lety říkal, proč s námi jedná jako s malými dětmi? Takové a mnohé jiné otázky jsou rozborem nejen pro politika, ale zjevně také pro lékaře. A proto mám dnes jako hosty zástupce obou těchto profesí. Pan docent Lukáš Valeš, politolog a historik, který se specializuje se na oblast moderních dějin a české komunální politiky, a doktor Jan Hnízdil, odborník v oboru psychosomatiky, celostní a rehabilitační lékař a autor řady knih. 17.09.2025, www.RadioUniversum.cz

V oddaji gostimo mlado Primorko Uršo Časar, glasbenico, ki je pred petimi leti novi dom in delo našla v Belgiji. Predstavljamo tudi prireditev Slovenski dnevi, ki prav te dni poteka v ameriškem Clevelandu, ustavljamo se tudi v slovenski dopolnilni šoli v Banja Luki in se z učiteljico Metodo Perger pogovarjamo o učenju slovenskega jezika in kulture v tem delu Bosne in Hercegovine. Pozornost pa namenjamo tudi bližnjemu srečanju Beremo s Slovenijo, ki ga že več let pripravljajo slovenski rojaki v srbskem mestu Ruma.

Mednarodni literarni festival Vilenica že štiri desetletja povezuje literaturo, misel in umetnost srednje Evrope ter širše. Letošnja jubilejna edicija, ki bo do 13. septembra potekala v različnih krajih po Sloveniji in zamejstvu, prinaša raznolik in aktualno naravnan program, ki ga bodo soustvarili številni priznani avtorji in avtorice. Nagrajenec letošnje 40. Vilenice je bolgarski pisatelj Georgi Gospodinov. Festival nadaljuje štiriletni vsebinski cikel Krasni novi svet. Pozornost pa bo tokrat pod geslom "Nova pravila bivanja" namenjena vprašanju: Ali lahko literarni dialog postane ključni most za preseganje razmejitev med kulturami, narodnostmi, ideologijami?

Piše Bojan Sedmak, bereta Jure Franko in Eva Longyka Marušič. Slovenska književnost ne premore pravih vohunskih romanov; kriminalk je vse več, a zgodb o akcijah prikritih obveščevalcev komaj kaj, pa še ti se ne prilegajo povsem modelom žanra. Če v priložnostni pregled zadnjih let zajamemo nekaj primerov knjig s tovrstno tematiko – na primer Pod krinko Vladimirja Vauhnika, že v naslovu ironičnega Vohuna Iztoka Osojnika ali serijo knjig Jureta Godlerja o nezgodah agentskega para – lahko zaključimo, da so to bodisi dokumentirane biografije bodisi kritike vsega obstoječega bodisi nekake bondiade v zabavljaški maniri. Seveda ni v njih nič manj pomembnega, tudi slovenske kriminalke so se šele pred pol stoletja izvijale iz senc klasikov žanra s parodiranjem, zakaj pa ne, saj se je s parodijo celo začel moderni roman. A tako kot se klišejem detektivk prilegajo žrtve in morilci ter logične razlage morov s kazenskimi konci, se tudi zgodbe z vohuni razvijajo po lastnih kalupih. Prvenstveno britanski imperialistični teksti, porojeni v prejšnjem stoletju in precej razširjeni v hladni vojni, so nastavili dominante tovrstnega pisanja, od katerih sta najbolj pogosta in zanimiva navezava na aktualno geopolitiko in problem identitete književnih junakov. Slednja je praviloma pogubna predvsem za ljudi, ki so pripravljeni ubijati za dve ali tri nasprotne strani, manj tragična pa najbrž za tiste, ki to počnejo rutinsko za vse mogoče naročnike in dobre plačnike. Dandanes, ko se tragičnost porazgublja med avtomatizirano banalnostjo zla, vohunstvo vsekakor žvižga okoli ušes in vara poglede tudi v najnovejših planetarnih razmerjih, in sicer zelo neslišno in nevidno s sofisticirano digitalno tehnologijo. Roman Mihe Lamprehta Vrij ni eksplicitno roman o vohunstvu, a je v njem mogoče zaznati vseprisotnost obveščevalnih dejavnosti. Boj za informacije in manipulacije z njimi je motivno gonilo v obeh narativnih linijah, ki jo vsevedni pripovedovalec vleče vzporedno in s tem spretno vzbuja bralno radovednost, kaj ju bo kdaj združilo. V eni ruski FSB in izraelski Mosad na preži za pretoki zlata, ki so ga nacisti izpulili pomorjenim Judom, naletita na par dedičev iz teh virov, zato pošljeta na teren konkurenčne profesionalce; v drugi sibirski oligarh kriminalno diktira posle ob veliki mednarodni investiciji v medicinski center v daljni Jakutiji; oba dogajalna tokova pa se stekata v evropski, v glavnem v švicarski in lichensteinski bančni sistem. Lamprehta za poznavanje ruskega miljeja zgodbe avtorizira dolgoletno novinarsko delo, še posebej sedemletna službena izkušnja z dopisništvom iz Moskve, ne nazadnje tudi predlani izdana knjiga komentarjev z naslovom Kratka zgodovina vojne v Ukrajini, kot prevajalec pa je podpisan pod nekaj knjig ruskih piscev. In to ni edina vednost, ki veje iz tega skrbno premišljenega in izpeljanega besedila, saj je v vsakem od triinštiridesetih poglavij mogoče zaznati avtorjevo splošno družboslovno in strokovno širino, najsi piše o zapletenem poslovanju bank in mimogrede omenja znamke švicarskih ur ali o zasebnih letalih, razlaga vrij in kriminalno uporabo kriše in kompromata ali posreduje dejstvo, da je staro pohištvo najbolje osvežiti z lanenim oljem … Pozornost vzbujajo deli, v katerih se eden od protagonistov – teh je v prepletanju zgodb pač več – sooča z izzivi alpinističnega plezanja, pa tisti, v katerih pisec z esejističnimi vstavki niza okrutna zgodovinska dejstva ali predstavlja prakse vzhodnjaške duhovnosti. Vpliv poročevalskega stila na avtorjevo pripovedništvo je zaznaven v prvi četrtini besedila, nato pa se pojavijo prvi dialogi in v nadaljevanju jedrnato in učinkovito pospešujejo dogajanje. Iz razgibanega dogajanja izstopajo asociativni deli kot dokazi o jezikovni moči pisca, ki se je po desetletjih posvečanja publicistiki namenil izraziti literarno; tak je na primer notranji monolog književne osebe, sestavljen iz domala samih enobesednih stavkov. Ali pa retorično učinkovit seznam različnih eksistencialnih položajev ljudi, ko presenečeni ugotovijo, da imajo v posesti enormne količine denarja. Nekateri »… bi premoženje razpršili, en del bi dali v dobrodelne namene, en del bi porabili, en del varno naložili. Nekateri bi vse dali Cerkvi, nekateri bi odpotovali na pot okoli sveta, nekateri bi se prijavili v vrsto za komercialni polet v vesolje, spet drugi bi kupili podjetje, tretji bi v mondenem kraju začeli novo življenje, nekateri bi kupili ali ustanovili svoj športni klub, nekateri bi kupili nove priležnice, ljubice in nove prijatelje …« In tako naprej, pisateljev seznam odzivov na bogastvo se nadaljuje na dveh straneh; tako kot tudi na nekem drugem mestu podobno naštevanje načel, po katerih vsak človek »kreira svoje načrte, poti in načine življenja«. »Svojim ambicijam in notranjemu glasu« sledijo tudi književne osebe Vrija: Luboš Stibarek, Hannah Lippmann, Hana Zavoral, Reiner Kral, Franz Verhoven, Vadim Petrof, Kyla Sanders alias Cveta Pesek, Rovilij Maratov, Musa Gabajev, Bondarenko in drugi, nujni za vézenje sižeja, od direktorjev korporacij do operativcev tajnih agencij ... Vsi ti s svojo številnostjo ne onemogočajo preglednosti dogajanja; vsak značaj je v svojevrstni situaciji zgoščeno podan z družbenim položajem in iz njega izhajajočo psihološko verjetnostjo. A vsi, se zdi, delujejo v nečem, kar jih presega kot skrivnost, naključje, usoda ali inteligenca Drugega … John La Carré je nekoč izjavil: »Vohunska zgodba ni nikoli zgolj vohunska zgodba.« Poleg ogledala svetovnemu dogajanju namreč ponuja še pogled v kompleksnost človekovih ključnih odločitev. Te je že Tajni agent Josepha Conrada prikazal kot sile, ki pronicajo globoko v intimno tkivo na tragičen način, s katerim se ne morejo ponašati kateri drugi tipi proze. A sporočilo iz Lamprehtovega prikaza sveta kljub v njem pomorjenim in ubitim likom ni pesimistično, saj vsebuje verjetje v obstoj osnovnih človekovih vrednot, četudi so te nenehno ogrožane. Na platnice je urednik knjige Boštjan Narat Meden zapisal, da je Vrij »roman o ljudeh, ki v ekstremnih okoliščinah vzamejo krmilo v svoje roke, pri čemer ne vedo, če krmilni sistem sploh še deluje. Od spretnega manevra do katastrofe je samo korak.« In morda res v svetu, kjer nič ni takšno, kot je, ker se takšno samo zdi, umetniško pisanje pove o njegovem realnem stanju paradoksalno več kot sicer hvalevredno raziskovalno novinarstvo. Stvarno komunikativen in etično dognan roman Mihe Lamprehta Vrij napeljuje na razmislek o tem, kako so lahko krhki ljudje, izpostavljeni grozljivostim sodobnosti, sposobni za pogumna dejanja, čeprav je njihov življenjski kredo le naivna poštenost. »Z vso enostavnostjo. Predvidljivostjo. Natančnostjo. In lepoto. In mogočnostjo.« In kot dodaja avtor zadnjih stavkih svojega odličnega leposlovnega prvenca: »Na linearni premici časa dogodki tečejo samo naprej. Preteklost je spomin.« In družno s sedanjostjo mogoče navdih za naslednjo pisateljsko avanturo.

Pozornost světa se v posledních dnech soustředí na amerického prezidenta a jeho snahu ukončit válku na Ukrajině. Nejde jen o slova, ale i o symboly. Jak z hlediska strategické komunikace působilo setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce a summit ve Washingtonu s Volodymyrem Zelenským a zástupci Evropy? Expertka Denisa Hejlová okomentuje i roztržku mezi bývalým ministrem spravedlnosti a Evou Decroix na sociální síti a vysvětlí pravidla používání AI influencery.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poročamo o najboljših filmih iz Pulja, nagrajencih z zlatimi arenami. Veliko zlato areno je prejel dokumentarni film Ivana Ramljaka, Mirovnik, ki skozi arhivske posnetke pripoveduje o prvih dneh vojne med Hrvaško in Srbijo - ter policijskemu načelniku iz Osijeka, ki jo je poskušal preprečiti. Pozornost posvečamo tudi najboljšim filmom iz Karlovih Varov, ki so jim podelili kristalne globuse. Pred vrati pa je že festival Cinehill, nekdanji Motovun, ki ga bodo letos obiskali imenitni filmski gostje. Razmišljamo še o politiki Supermana, ki si ga v teh dneh lahko ogledamo v kinu, in ki je na spletu razvnel razpravo o tem, ali je v njem mogoče razbrati propalestinska stališča.

Nedivme se, pokud hora porodí myš. Korespondenční volba není nástroj ke zvýšení volební účasti, ale jen obyčejné posílení občanského komfortu. Když o naše pohodlí dbají obchodníci, bankéři i poskytovatelé dalších služeb, proč by podobně neměl uvažovat i stát? A až dokážeme minimalizovat rizika elektronických voleb, dojde snad i na ně.

Nedivme se, pokud hora porodí myš. Korespondenční volba není nástroj ke zvýšení volební účasti, ale jen obyčejné posílení občanského komfortu. Když o naše pohodlí dbají obchodníci, bankéři i poskytovatelé dalších služeb, proč by podobně neměl uvažovat i stát? A až dokážeme minimalizovat rizika elektronických voleb, dojde snad i na ně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká armáda nakupuje, a to nejen zbraně, ale třeba i polní kuchyně. Jednu teď Ministerstvu obrany prodává brněnská firma 4 Army. Pozornost vzbudila její cena. Firma někdejšího senátora ODS Vlastimila Sehnala ji státu dodává za 66 milionů korun. Jak bývalý politik na trhu nezvykle vysokou cenu vysvětluje? Co říká na kritiku Ministerstvo obrany? A jak vypadá polní kuchyně s takovou cenovkou?Host: Tomáš Svoboda, reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Politický boj se dnes nevede o ideologie ani jednotlivé politiky, ale o pozornost. Kdo má pozornost médii, a dokáže ji udržet, ten má naději, že se dostane k moci. Americký prezident Donald Trump to pochopil dávno, když politiku přetvořil v permanentní reality show, ve které nejde o to, co se schvaluje či rozhoduje, ale o to, že každý den bere velký kus globálního mediálního času a prakticky nemizí z titulních stran a primetimeových oken.

Politický boj se dnes nevede o ideologie ani jednotlivé politiky, ale o pozornost. Kdo má pozornost médii, a dokáže ji udržet, ten má naději, že se dostane k moci. Americký prezident Donald Trump to pochopil dávno, když politiku přetvořil v permanentní reality show, ve které nejde o to, co se schvaluje či rozhoduje, ale o to, že každý den bere velký kus globálního mediálního času a prakticky nemizí z titulních stran a primetimeových oken.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diváci si ji pamatují z filmů Pozor, vizita!, Bony a klid nebo Rozpuštěný a vypuštěný. Proslavila se také jako zdravotní sestra Vendulka ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Diváci si ji pamatují z filmů Pozor, vizita!, Bony a klid nebo Rozpuštěný a vypuštěný. Proslavila se také jako zdravotní sestra Vendulka ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.

⁠Brain We Are MINI FEST⁠O mozku a utváření smyslu ve světě - záznam z podcastu naživo v divadle.

Setkání s jednou z nejvýraznějších osobností transplantologie, Prof. MUDr. Jiří Froňkem, Ph.D. FRCS, přednostou Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Pozornost na sebe upoutal unikátními transplantacemi. Například přenosem dělohy. Jako první v ČR transplantoval játra z žijícího dárce na žijícího příjemce. Do studia s ním přišla manželka Ivana Froněk Malá, choreografka, spoluzakladatelka a ředitelka Tanečního studia Emotions.

Donald Trump nastoupil do Bílého domu s razancí sobě vlastní. Vedle koketérie s překreslením mapy světa se netají i s myšlenkou zasáhnout výrazně do struktur globálního obchodu. Nové nastavení celní politiky vůči Mexiku, Kanadě a Číně teď doprovodil návrhem získat za dodávky zbraní Ukrajině její vzácné kovy. Co tím šéf Bílého domu sleduje? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, jak na obavy z obchodní války reagují kryptoměny a zlato, a podívá se také na tržby v maloobchodě.

Tomio Okamura čelí podezření ze spáchání trestného činu podněcovaní nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Pozornost policie si vysloužil kontroverzní kampaní SPD před krajskými a senátními volbami.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jedna z nejpopulárnějších reality show českého éteru Bachelor nabírá s blížícím se finále na obrátkách. Napjatá atmosféra v ní ale panovala od začátku, stejně jako nebyla nouze o senzační zprávy o soukromí 18 soutěžících, které se na řecký ostrov přiletěly ucházet o přízeň jednoho muže. Ty první se objevily už při zveřejnění medailonků jednotlivých dívek. Pozornost a pohoršení, jaké vyvolalo zjištění, že jedna z účastnit natáčela filmy pro dospělé, přitom udivila i moderátorku pořadu Zorku Hejdovou. Překvapivá nebyla jen míra zájmu, kterou informace vzbudila, ale i rychlost, s jakou byla „malá Denisa“ identifikována. To podle Hejdové o společnosti a jejím pokrytectví také něco vypovídá. Že by šlo ze strany televize o kalkul a využívání lidí za účelem zvyšování sledovanosti odmítá. „Vědí, proč a za čím tam jdou. Má to pro ně spoustu bonusů a je na každém, jestli se odhodlá do něčeho takového jít. Jde pak s kůží na trh, a s tím se musí počítat, říká. Sama dobře ví, o čem mluví. Ze všech nejvíc to často schytává ona sama. Tomu, jak je, eufemisticky řečeno, nedokonalá, čelí s každým dalším projektem nebo příspěvkem na Instagramu posledních patnáct let. Kdysi v reakci na to nechtěla dva dny vycházet z bytu, postupem času si ale vytvořila ochranný štít. Že by se někdy dostala do stavu, kdy se jí nenávistné komentáře nebudou dotýkat vůbec, nepředpokládá. Paradoxně jako jedna z nejzákeřnější komunit na sociálních sítích se přitom ukázaly matky. I kvůli jejich nevyžádaným radám přestala svoje soukromí sdílet. Občas má sice ještě tendenci nějaké téma otevřít a se svými sledujícími ho rozebrat, protože věří, že by to mohlo být přínosné pro ni i pro druhé, pak si ale uvědomí, kolika nepřejícím a zákeřným reakcím by byla vystavena, a radši od toho zase upustí. Co naopak v plánu má, jak se dělá „dobrá televize“, čím si vysvětluje, že žen je v její profesi výrazně méně, jaký názor má na estetické úpravy zevnějšku, nebo jak se jí daří balancovat mezi prací a rodičovstvím, si poslechněte v našem rozhovoru.

Soud v New Yorku prohlásil, že Donald Trump je na celé čáře vinen - ale nevyměřil mu žádný trest! Zvláštní, že? Donald Trump tak nastupuje do vedení nejsilnější země světa jako úplně první člověk s čerstvým zápisem v trestním rejstříku. O tom, co znamená nástup Donalda Trumpa pro USA i svět, co to znamená pro Evropu, jsem hovořil s profesorem historie na Bostonské univerzitě Igorem Lukešem.Spolu s panem profesorem sdílím názor, že druhý nástup Trumpa do Bílého domu není dobrá zpráva. Ale netvrdím, že to musí budoucnost potvrdit - proto připravuji i rozhovor na téma, proč by mohlo být dobře, že se Donald Trump ujme prezidentského stolce v USA. Bude to tedy takové pro a proti. Dnes začínám s tím -proti.Děkuji všem, kteří sledujete moje videa a posloucháte audia, odebíráte, lajkujete a kultivovaně diskutujete - a obzvlášť děkuji odběratelům na Herohero, kde je rozhovor v plném znění a bez reklam, tentokrát navíc budeme mít i bonusový materiál.  https://herohero.co/petrhorky00:00 Odsouzený zločinec s talentem upoutat pozornost.10:56 Jedno z nejtěsnějších vítězství ve volbách.17:24 Jak jsou v současnosti vnímáni Demokraté?23:58 Odchází Joe Bidden jako dobrý prezident?27:14 Politici se radikalizují v US i ve světě.Rozhovor v plné délce 64 minut obsahuje následující kapitoly:30:35 Trump teď bude absolutním vládcem.46:29 Jak lze ekonomicky vykládat nástup Trumpa?49:25 Trump je ztělesněním improvizátora, ale...58:33 Amerika nikdy nepřestala být velmocí č.1.Odebírejte mě na https://herohero.co/petrhorkySupport the show

Na hokejovém Mistrovství světa juniorů do 20 let v kanadské Ottawě vybojovala česká reprezentace bronzovou medaili. Je to třetí medaile v řadě a mládežnický hokej je v Česku čím dál populárnější. Pozornost roste i směrem k ženskému hokeji – mistrovství světa žen proběhne už na jaře tohoto roku v Českých Budějovicích. Hokej je národní fenomén. Jak se jeho popularita odráží na sociálních sítích, kde Český svaz ledního hokeje cílí hlavně na mileniály a generaci Z?

Pozornost světa se nečekaně upřela na Jižní Koreu. V zemi považované za stabilní a úspěšnou demokracii prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice se Severní Koreou. Snaha o možný puč posléze selhala, údiv nad otřesem v Soulu ale zůstává. Proč k němu došlo? A mohl by mít širší dopady, třeba i na jaderný tendr v Česku?Host: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě v BerlíněČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz