Podcasts about masaryka

Stále se můžete stát Ježíškovým vnoučetem a splnit letošní vánoční přání osamělých seniorů. Stačí jít na web jeziskova vnoucata.cz. Volná přání tam stále jsou, třeba to o návštěvě papoušků! A my všem, kteří se účastní našeho charitativního projektu, děkujeme. A přání se už splnilo devětadevadesátiletému Miloslavovi z Domova v Bystřanech na Teplicku.

Stále se můžete stát Ježíškovým vnoučetem a splnit letošní vánoční přání osamělých seniorů. Stačí jít na web jeziskova vnoucata.cz. Volná přání tam stále jsou, třeba to o návštěvě papoušků! A my všem, kteří se účastní našeho charitativního projektu, děkujeme. A přání se už splnilo devětadevadesátiletému Miloslavovi z Domova v Bystřanech na Teplicku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patril k najvýznamnejším zakladateľom prvého spoločného štátu Slovákov a Čechov. Prvý československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Rodák z Hodonína, vynikajúci študent, filozof, politik. Aké boli jeho postoje, názory, za akých okolností sa rodilo Československo? Aj o mýtoch, ktoré sú s ním spojené budeme hovoriť v historickej Nočnej pyramíde. | Historická NP: 90 rokov od abdikácie prezidenta T. G. Masaryka; | Hosť: Róbert Letz (historik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

W pierwszym odcinku kolejnej setki wracam do otwartej kilka miesięcy temu koperty z "ostatnimi słowami" Tomasza Garrigue Masaryka, pierwszego prezydenta Czechosłowacji. A właściwie to treść tego listu staje się punktem wyjścia do rozmowy wokół polityka, który do dzisiaj jest przez Czechów często określany mianem Tatusia - czyli określenie Ojciec Czechów ma tutaj pewne uzasadnienie.Z prof. Karoliną Ćwiek-Rogalską w Instytutu Slawistyki Polskiej Akademii Nauk rozmawiamy zarówno o polityce międzywojnia, tym jak Masaryk postrzegał liczne, zamieszkujące wówczas Czechosłowację mniejszości i tym, dlaczego wierzył w możliwość stworzenia, docelowo, nie tylko państwa, ale i nowego narodu - Czechosłowaków.Jest o roli i pozycji Edvarda Benesa i intelektualistach, z którymi Masaryk chętnie się spierał i którzy równocześnie byli jego intelektualnym zapleczem.Nie mniej miejsca w rozmowie poświęcamy kwestiom rodzinnym Masaryków - temu, jakim był ojcem a jakim mężem i jak wielką rolę w jego życiu odegrała żona, pochodząca ze Stanów Charlotta - kobieta o silnej osobowości i wielkiej do Masaryka miłości, równocześnie osoba niebywale w relacjach - ze względu na chorobę dwubiegunową, trudna.Jest i o dzieciach Tomasza i Szarlotty - Alicji, Herbercie,Oldze i Janie, który chociaż edukację zaczynał od szkoły specjalnej, to skończył jako niezły dyplomata.I o tym, jak owdowiały Masaryk, tuż przed osiemdziesiątką, związał się z o połowę od niego młodszą żoną kolejowego zawiadowcy. I tym, jak musiał ukrywać się z wybranką przed najstarszą córką, która nie chciała zaakceptować związku ojca.Oraz, oczywiście - jak to w Czechostacji, o całym mnóstwie innych spraw ;)Więcej o postaciach pojawiających się w rozmowie możecie posłuchać we wcześniejszych odcinkach:O T.G. MasarykuO architekcie Plecniku, z wątkiem relacji łączącej go z Alicją MasarykowąW szerszym kontekście wydarzeń bezpośrednio po II wojnie światowej o Janie Masaryku, chociaż obiecuję solennie, że w końcu doczeka się on swojej własnej opowieści.***Jeśli podcast Wam się podoba i chcecie pomóc go rozwijać, możecie zostać Patronami lub Patronkami Czechostacji w serwisie Patronite. W tym tygodniu zdecydowali się na to:Przemysław i ZiemowitBardzo Wam, Panowie dziękuję

Manželka prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka se narodila 20. listopadu 1850 v New Yorku. Její rodina měla francouzské kořeny a další předkové připluli do Ameriky na lodi Mayflower. Charlotta byla hudebně nadaná, proto se vydala do Lipska na tamní konzervatoř studovat hru na klavír. Přehnaným cvičením si však zranila ruku a z profesionální dráhy sešlo. V Lipsku poznala Tomáše Masaryka, kterého si 15. března 1878 v New Yorku vzala.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jestliže byla idea Československa dílem T. G. Masaryka, za praktické prosazení našeho státu vděčíme nejvíc Edvardu Benešovi. Tento drobný muž dokázal vyjednat nejen samotný vznik Československa, ale i jeho potvrzení na mírové konferenci ve Versailles a ukotvení v evropských poválečných strukturách. Teprve s nástupem hospodářské krize a autoritativních režimů se jeho zahraniční politika začala hroutit. Československo stanulo v obklíčení nepřátelsky naladěných států.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

V úterý 28. října 2025 oslavíme Den vzniku samostatného československého státu. Jak se některá města v Libereckém kraji připravují na oslavy a jaké akce připravila?

V úterý 28. října 2025 oslavíme Den vzniku samostatného československého státu. Jak se některá města v Libereckém kraji připravují na oslavy a jaké akce připravila?Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spoluautor podcastu Přepište dějiny! Martin Groman v Press klubu popisuje jak dnes nahlížíme na výroční vzniku prvního státu. A také vysvětluje proč tolik nehrotíme vznik České republiky v roce 1993. Groman se dotkl také záznamu slov Masaryka a tvrdí, že to mělo proběhnout bez veřejnosti.See omnystudio.com/listener for privacy information.

19. září 2025 se v přímém přenosu Českého rozhlasu rozpečetila obálka, v níž měla být zaznamenána poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Experti vzácný dokument, který obsahoval většinou anglicky a rukou psané věty, měsíc zkoumali. K čemu došli? Jak hodnotí odezvu veřejnosti? A co chystá Masarykův ústav a Národní archiv pro příští rok? Poslechněte si speciál Radiožurnálu z vily Lanna.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tajemná obálka, uchovávaná desítky let v archivu, odhalila vzkaz, který Tomáš Garrigue Masaryk nadiktoval svému synovi Janovi v létě 1934, kdy se jeho zdraví dramaticky zhoršovalo. Co potvrdila analýza pětistránkového dokumentu psaného převážně v angličtině? O odkazu prvního československého prezidenta a okolnostech vzniku dokumentu hovořila v pořadu Jak to vidí… historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co pomáhá porozumění?Proč je zásadní propojení v mezinárodních projektech?Jak rychlá může být cesta z války za katedru?Poslouchejte čtyřicáté osmé Hovory z kabinetu se Solomiou Makovskou, učitelkou na ZŠ T. G. Masaryka, Jihlava.Partnerem a podporovatelem podcastu je Řízení školy, mentor pro vaši ředitelnu.Kromě webové aplikace a časopisu Řízení školy vydávají také Učitelský měsíčník a další periodika. Kompletní přehled jejich nabídky pro školy najdete na www.rizeniskoly.cz

Před pár dny jsme měli možnost sledovat nejen přímé přenosy z japonského Tokia, kde probíhalo mistrovství světa v atletice, ale i přímý přenos otvírání obálky s posledními slovy prezidenta Masaryka.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pár dny jsme měli možnost sledovat nejen přímé přenosy z japonského Tokia, kde probíhalo mistrovství světa v atletice, ale i přímý přenos otvírání obálky s posledními slovy prezidenta Masaryka.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Dnes byla v Lánech otevřena obálka se slovy T. G. Masaryka patrně z roku 1934. Autoři podcastu Přepište dějiny byli tou dobou na cestě do Opavy, a tak si přímý přenos pustili v autě. Jako extra vydání vám nabízíme pár postřehů, které je při tom napadaly.

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zapečetěná obálka s údajnými posledními slovy T. G. Masaryka se slavnostně otevírá v Lánech příští pátek, 19. září. Teď je uložená v pražském trezoru Národního archivu, kde se hlídá vlhkost, teplota, osvětlení a čistota vzduchu. Tamní restaurátor Štěpán Urbánek tipuje, že text bude napsaný na dřevitém papíru nejspíš plnícím inkoustovým perem, nebo tužkou. Kdyby bylo písmo vybledlé, jde použít metody na „zviditelnění“.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve třetí části seriálu ze sídla českých prezidentů jsme si odskočili do Lán, protože i ty patří k prezidentské tradici. Jak se proměnily za Masaryka, za jeho nástupců i v poslední době? A kde tu vlastně sedávali ti pátečníci? A sedávali tu často? Provázela nás ředitelka zámku v Lánech Iveta Krupičková.

Série z Pražského hradu pokračuje setkáním s architektemZdeňkem Lukešem. Začneme v Masarykově knihovně a řeč bude i o jejích proměnách, třeba za Gustáva Husáka. A pak už se vydáme do hradních zahrad. 

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://domov.sme.sk/c/23450469/nasli-ho-nadranom-na-dlazbe-masarykova-nahla-smrt-bola-symbolom-konca-slobodnej-ery.htmlNačítal Tomáš Prokopčák–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.