Podcasts about masaryka

Zatímco od tohoto týdne už ve svatovítské katedrále zní nový nástroj, my se v dalším díle seriálu dnes vydáme do obsáhlého rozhlasového archivu a připomeneme si nejvýznamnější okamžiky, které doprovázely jeho předchůdci. Například v roce 1937 se zvuk varhan nesl katedrálou při posledním rozloučení s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.

Zatímco od tohoto týdne už ve svatovítské katedrále zní nový nástroj, my se v dalším díle seriálu dnes vydáme do obsáhlého rozhlasového archivu a připomeneme si nejvýznamnější okamžiky, které doprovázely jeho předchůdci. Například v roce 1937 se zvuk varhan nesl katedrálou při posledním rozloučení s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V areálu Základní školy T. G. Masaryka učitelé v pátek předali vysvědčení žákům prvních a druhých tříd.

Je málo jmen, která jsou tak úzce spojena se zradou, jako jméno někdejšího protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce. Muže, který byl za první republiky podporovatelem Tomáše G. Masaryka a jeho hradní skupiny. Muže, který byl jedním z nejzarputilejších odpůrců přijetí mnichovského diktátu. Muže, ze kterého se ale nakonec stal kolaborant a poskok nacistů.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum „Pán riaditeľ, upozorňujem Vás, aby ste žiadne novoty do školy nezavádzal, tu žiadnych Tisov nepotrebujeme! Bustu pána prezidenta Masaryka mi opatrujte ako oči v hlave, aby sa mi jej nič nestalo. Keď by ste mojej rady nepočúvli, môžete očakávať druhú vzburu v obci.“ Takto sa vážený občan Starej Turej Ján Nepomuk Wallo v auguste roku 1939 oboril na riaditeľa meštianskej školy, keď prišlo nariadenie o výmene štátnej symboliky. V podmienkach nastupujúceho totalitného režimu sa to môže zdať trúfalé, to by ste však museli poznať tohto staroturianskeho rodáka. Ján Nepomuk Wallo bol tvrdošijnej a nepoddajnej povahy, čo dokazoval zas a znova. Na 14. marca 1940 si vyvesil na strechu svojho domu československú zástavu, dostal pokutu 150 korún. Keď gardisti umiestnili do výkladu Staroturanského úverného spolku, ktorému predsedal, nápis „Náš pozdrav je Na stráž!“, dal ho hodiť do koša. A keď mu na dom miestni ľudáci umiestnili ceduľu „Biely žid“, dal si ju zarámovať a zaskliť tak, že sa na to chodili pozerať návštevy zo širokého okolia. Ako už poznať, Ján Nepomuk Wallo bol presvedčený demokrat a lojálny stúpenec československej myšlienky. Jeho osobnosť však nie je možné zredukovať len na prejavy odporu počas trvania vojnového slovenského štátu. Bol predovšetkým nesmierne podnikavým a aktívnym občanom, ktorého meno tak trochu neprávom zapadlo v súkolí veľkých dejín. Po otcovi prevzal podnik na výboru bryndze, do verejného života sa usiloval vstúpiť už pred rokom 1914 a počas prvej republiky sa výrazne angažoval v samospráve – zaslúžil sa o vznik miestnej meštianskej školy, výstavbu železnice či zriadenie úverového spolku. Nesporne tak u Staroturanov požíval autoritu, a preto ľudákom ležal v žalúdku. Servítky si však pred ústa nebral ani po roku 1948 a o komunistoch sa vyjadroval ako o „neznabohoch najvyššieho druhu“ a „vyvrheľoch ľudstva“ a bolo vlastne šťastím, že sa ho represie z 50. rokov nakoniec nedotkli. Dnes o tomto tvrdohlavom statočnom mužovi vieme viac aj vďaka nedávno vydanej knihe s titulom Ľudový demokrat v „ľudovej demokracii“, ktorá jednak mapuje jeho život a zároveň súborne prináša jeho vlastné spomienky. Jaro Valent sa rozpráva s jej autorom, historikom Jurajom Krištofíkom z Ústavu pamäti národa. Tento diel Dejín vyšiel vďaka podpore JUDr. Daga Vaškora, fanúšika histórie a fanúšika nášho podcastu. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Bertha von Suttner, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova se narodila V Praze ve Vodičkově ulici a dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Přes její šlechtický původ ji popuzovala rakouská aristokracie. Bertha tvrdila, že vůbec nemá páru o tom, co hýbe světem, kritizovala její privilegia a militarismus, sexuální pruderii i zkostnatělý školský systém. Nejvíce ovšem nenáviděla nacionalismus a antisemitismus. Nacionalismus jí připadal směšný a nebezpečný, stejně jako jí připadala zbytečná smrt na bitevním poli pro čest, slávu a zemi.Stala se z ní velice známá spisovatelka a přední evropská bojovnice za pacifismus. Úzce spolupracovala s Alfredem Nobelem a po jeho smrti se stala rovněž laureátkou Nobelovy ceny míru. Zemřela symbolicky týden před sarajevským atentátem. Nicméně v českém prostředí – zejména v dobách První republiky - neměl její odkaz zrovna na růžích ustláno. Její myšlenky se dostávaly především do konfliktu s legionářským mýtem, protože Československo systematicky budovalo legionářskou paměť a obraz ozbrojeného boje jako základu republiky. V tomto kontextu byla Bertha von Suttner vnímána jako hlas, který patří světu před rokem 1914, nepoužitelný pro společnost, která se musela aktivně bránit revizionismu Německa a Maďarska. Její román „Odzbrojte!“ sice nadále vycházel a byl znám, ale nebyl vykládán jako politicky aktuální program.České historické texty zdůrazňovaly Masaryka jako realistického humanistu, který pacifismus podmínil obranou demokracie, zatímco Suttnerová reprezentovala absolutní antimilitarismus, čímž v meziválečné optice působila jako politicky naivní. Nejdůležitější ale asi byla její kulturní distance. Byla prostě „málo česká“. Ačkoli pocházela z českého rodu, psala německy, byla spojena s rakouským a s mezinárodním prostředím, a hlavně nebojovala aktivně za českou národní věc. Liberální pokrokářské osobnosti – obzvlášť pokud jsou ještě kosmopolitní - to prostě nemívají v Čechách snadné

V Třinci začala revitalizace náměstí T. G. Masaryka. Stavba za asi 30 milionů korun je jednou z největších letošních investic města. Má místo oživit a připravit pro pořádání kulturních akcí.

Pořád žijeme v mentálním světě stvořeném Edvardem Benešem mnohem víc než třeba ve světě Tomáše G. Masaryka, žasne publicista Pavel Kosatík. „Beneš je náš nejrozporuplnější politik 20. století, a tím asi i nejzajímavější. Masaryk měl pravdu, když říkal, že bez něho bychom republiku neměli. Ale zase v roce 1938 se dá říct, že možná bez něho bychom republiku naopak měli,“ zamýšlí se v Osobnosti Plus spisovatel a autor Radioknihy O tom Benešovi.

Pořád žijeme v mentálním světě stvořeném Edvardem Benešem mnohem víc než třeba ve světě Tomáše G. Masaryka, žasne publicista Pavel Kosatík. „Beneš je náš nejrozporuplnější politik 20. století, a tím asi i nejzajímavější. Masaryk měl pravdu, když říkal, že bez něho bychom republiku neměli. Ale zase v roce 1938 se dá říct, že možná bez něho bychom republiku naopak měli,“ zamýšlí se v Osobnosti Plus spisovatel a autor Radioknihy O tom Benešovi.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Anna Masaryková byla nejstarší ze čtyř Masarykových vnoučat. Její dědeček se stal prezidentem, když jí bylo sedm. Pomyslný titul vnučky jí zůstal až do pozdního stáří. V první polovině 90. let společně se sestrou Herbertou tyto dvě už šedovlasé dámy často ve veřejném prostoru jako Masarykovy vnučky vystupovaly a na svého dědečka vzpomínaly. Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příběh protikomunistických odbojářů: „Ať žije Masaryk, ať žije Mapaž!“ Výkon popravy skončen v 7.30Dlouhá léta se zabývá osudy popravených politických vězňů v Československu. Když jsme se historika Petra Malloty zeptali, nemá-li pro podcast Host Reportéra k výročí komunistického převratu v únoru 1948 nějaký případ, který si podle něj zasluhuje větší pozornost, než má, okamžitě věděl.„Povídejme si o čtveřici popravených z odbojové organizace Mapaž,“ navrhl, „protože tam je všechno. Zastřelení či postřelení estébáci. Zároveň také zastřelení odbojáři, letákové akce, agenti-chodci přecházející přes hranice nebo útoky na komunistické exponenty pomocí bomb. Představte si, že jedna vybuchla i na pražském Petrském náměstí, takže pár metrů od vaší redakce!“Celý podcast je tedy o ilegální organizaci Mapaž (pojmenované podle Masaryka, Palackého a Žižky), která se na konci čtyřicátých let rozhodla bojovat proti novému režimu všemi prostředky.Zásadní postavou příběhu je Josef Hořejší, úspěšný prvorepublikový továrník s firmou na výrobu dětských kočárků. Po komunistickém převratu se stal nepohodlným symbolem soukromého kapitálu a o firmu přišel. Od té doby navíc čelil vyšetřování a hrozbě zatčení, a tak odešel do ilegality.Na Lounsku se spojil s dalšími odpůrci režimu a začal budovat organizaci, která pomáhala lidem prchat přes hranice, shromažďovala zbraně a šířila letáky proti režimu. Roku 1949 přešli i k násilným akcím.Po pár měsících byli dopadeni a obviněni z velezrady, vyzvědačství a přípravy vražd. Komunistická propaganda případ využila k zastrašení veřejnosti a vykreslovala odbojáře jako nebezpečné teroristy. Čtyři odsouzenci byli 7. ledna 1950 brzy ráno popraveni na dvoře pankrácké věznice.Josef Hořejší stanul pod šibenicí jako poslední, po Bohumilu Klemptovi, Josefu Plzákovi a Kamilu Novotném. V samotném závěru dodnes dochovaného úředního záznamu o výkonu hrdelního trestu stojí: „Výkon proběhl bez rušivých příhod, až na ods. Josefa Plzáka, který při výkonu vykřikl: ‚Ať žije Masaryk, ať žije Mapaj!‘ Výkon skončen o 7.30 hod.“

Smrt Jana Masaryka patří k největším českým historickým záhadám. Novinář a badatel Jaroslav Mareš popisuje, jak prošel několik tisíc stránek spisu a škrtal legendy i konstrukce. Jaká teorie mu nakonec zůstala? Z celého jeho zkoumání vznikla i kniha Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smrt Jana Masaryka patří k největším českým historickým záhadám. Novinář a badatel Jaroslav Mareš popisuje, jak prošel několik tisíc stránek spisu a škrtal legendy i konstrukce. Jaká teorie mu nakonec zůstala? Z celého jeho zkoumání vznikla i kniha Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka.

V neděli byla v Praze a dalších městech zatím největší demonstrace proti této vládě. Lidé na náměstích vyjádřili podporu prezidentu Petru Pavlovi a jeho odhodlání nejmenovat Filipa Turka ministrem. Na pódiu Milionu chvilek se mluvilo hodně o slušnosti a o hodně věcech se nemluvilo vůbec. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Otevírání tajemné obálky T. G. Masaryka v přímém přenosu Radiožurnálu proměnilo historičku Dagmar Hájkovou v nečekanou mediální hvězdu a připomnělo, že dějiny mohou být napínavé i živé. „Netušila jsem, že zájem bude tak enormní. Jsem ráda, že jsme se jako společnost začali o Masaryka zase zajímat,“ uvedla v jednom z rozhovorů.

Otevírání tajemné obálky T. G. Masaryka v přímém přenosu Radiožurnálu proměnilo historičku Dagmar Hájkovou v nečekanou mediální hvězdu a připomnělo, že dějiny mohou být napínavé i živé. „Netušila jsem, že zájem bude tak enormní. Jsem ráda, že jsme se jako společnost začali o Masaryka zase zajímat,“ uvedla v jednom z rozhovorů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stále se můžete stát Ježíškovým vnoučetem a splnit letošní vánoční přání osamělých seniorů. Stačí jít na web jeziskova vnoucata.cz. Volná přání tam stále jsou, třeba to o návštěvě papoušků! A my všem, kteří se účastní našeho charitativního projektu, děkujeme. A přání se už splnilo devětadevadesátiletému Miloslavovi z Domova v Bystřanech na Teplicku.

Stále se můžete stát Ježíškovým vnoučetem a splnit letošní vánoční přání osamělých seniorů. Stačí jít na web jeziskova vnoucata.cz. Volná přání tam stále jsou, třeba to o návštěvě papoušků! A my všem, kteří se účastní našeho charitativního projektu, děkujeme. A přání se už splnilo devětadevadesátiletému Miloslavovi z Domova v Bystřanech na Teplicku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patril k najvýznamnejším zakladateľom prvého spoločného štátu Slovákov a Čechov. Prvý československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Rodák z Hodonína, vynikajúci študent, filozof, politik. Aké boli jeho postoje, názory, za akých okolností sa rodilo Československo? Aj o mýtoch, ktoré sú s ním spojené budeme hovoriť v historickej Nočnej pyramíde. | Historická NP: 90 rokov od abdikácie prezidenta T. G. Masaryka; | Hosť: Róbert Letz (historik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Jestliže byla idea Československa dílem T. G. Masaryka, za praktické prosazení našeho státu vděčíme nejvíc Edvardu Benešovi. Tento drobný muž dokázal vyjednat nejen samotný vznik Československa, ale i jeho potvrzení na mírové konferenci ve Versailles a ukotvení v evropských poválečných strukturách. Teprve s nástupem hospodářské krize a autoritativních režimů se jeho zahraniční politika začala hroutit. Československo stanulo v obklíčení nepřátelsky naladěných států.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

Tajemná obálka, uchovávaná desítky let v archivu, odhalila vzkaz, který Tomáš Garrigue Masaryk nadiktoval svému synovi Janovi v létě 1934, kdy se jeho zdraví dramaticky zhoršovalo. Co potvrdila analýza pětistránkového dokumentu psaného převážně v angličtině? O odkazu prvního československého prezidenta a okolnostech vzniku dokumentu hovořila v pořadu Jak to vidí… historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Dnes byla v Lánech otevřena obálka se slovy T. G. Masaryka patrně z roku 1934. Autoři podcastu Přepište dějiny byli tou dobou na cestě do Opavy, a tak si přímý přenos pustili v autě. Jako extra vydání vám nabízíme pár postřehů, které je při tom napadaly.

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Ve třetí části seriálu ze sídla českých prezidentů jsme si odskočili do Lán, protože i ty patří k prezidentské tradici. Jak se proměnily za Masaryka, za jeho nástupců i v poslední době? A kde tu vlastně sedávali ti pátečníci? A sedávali tu často? Provázela nás ředitelka zámku v Lánech Iveta Krupičková.

Série z Pražského hradu pokračuje setkáním s architektemZdeňkem Lukešem. Začneme v Masarykově knihovně a řeč bude i o jejích proměnách, třeba za Gustáva Husáka. A pak už se vydáme do hradních zahrad. 

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Vedení Prostějova řeší, jaké stromy budou v budoucnu zdobit náměstí T. G. Masaryka před radnicí. Před deseti lety tam město vysázelo dubovou alej, a to i pod vzrostlé habry, které dnes poskytují obyvatelům centra v horkých dnech stín.

Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://domov.sme.sk/c/23450469/nasli-ho-nadranom-na-dlazbe-masarykova-nahla-smrt-bola-symbolom-konca-slobodnej-ery.htmlNačítal Tomáš Prokopčák–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1958 ke kriminalistickému vyšetřování nedošlo, případ převzala státní bezpečnost. Tím vzniklo podezření,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Kamil Nedvědický.

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1958 ke kriminalistickému vyšetřování nedošlo, případ převzala státní bezpečnost. Tím vzniklo podezření,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Kamil Nedvědický. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policie znovu otevřela případ úmrtí Jana Masaryka. Někdejší ministr zahraničních věcí zemřel za nevyjasněných okolností v březnu 1948, krátce po komunistickém převratu. Podle tehdejšího vyšetřování spáchal sebevraždu, teorií o jeho smrti je ale víc. Mohou nově získané dokumenty z diplomatických archivů Británie, Francie a USA vnést do celé věci jasno?Host: Prokop Tomek, historik z Vojenského historického ústavu PrahaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Obnovilo by hnutí ANO po případném návratu do vlády státní podporu penzijního spoření pro starobní důchodce? Co nového zjistili investigativní reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS o ukrajinské klinice zajišťující náhradní matky, které potom jezdí rodit do Prahy? A z jakých dokumentů vycházejí policisté, kteří znovu otevřeli vyšetřování smrti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka?

28. říjen jako výročí vzniku republiky využívali v minulosti lidé k žádostem o kmotrovství. Za první republiky bylo běžné, že se lidé obraceli na prezidenta republiky Masaryka a chtěli ho jako kmotra pro své narozené děti.