Podcasts about masaryka

Pořád žijeme v mentálním světě stvořeném Edvardem Benešem mnohem víc než třeba ve světě Tomáše G. Masaryka, žasne publicista Pavel Kosatík. „Beneš je náš nejrozporuplnější politik 20. století, a tím asi i nejzajímavější. Masaryk měl pravdu, když říkal, že bez něho bychom republiku neměli. Ale zase v roce 1938 se dá říct, že možná bez něho bychom republiku naopak měli,“ zamýšlí se v Osobnosti Plus spisovatel a autor Radioknihy O tom Benešovi.

Příběh protikomunistických odbojářů: „Ať žije Masaryk, ať žije Mapaž!“ Výkon popravy skončen v 7.30Dlouhá léta se zabývá osudy popravených politických vězňů v Československu. Když jsme se historika Petra Malloty zeptali, nemá-li pro podcast Host Reportéra k výročí komunistického převratu v únoru 1948 nějaký případ, který si podle něj zasluhuje větší pozornost, než má, okamžitě věděl.„Povídejme si o čtveřici popravených z odbojové organizace Mapaž,“ navrhl, „protože tam je všechno. Zastřelení či postřelení estébáci. Zároveň také zastřelení odbojáři, letákové akce, agenti-chodci přecházející přes hranice nebo útoky na komunistické exponenty pomocí bomb. Představte si, že jedna vybuchla i na pražském Petrském náměstí, takže pár metrů od vaší redakce!“Celý podcast je tedy o ilegální organizaci Mapaž (pojmenované podle Masaryka, Palackého a Žižky), která se na konci čtyřicátých let rozhodla bojovat proti novému režimu všemi prostředky.Zásadní postavou příběhu je Josef Hořejší, úspěšný prvorepublikový továrník s firmou na výrobu dětských kočárků. Po komunistickém převratu se stal nepohodlným symbolem soukromého kapitálu a o firmu přišel. Od té doby navíc čelil vyšetřování a hrozbě zatčení, a tak odešel do ilegality.Na Lounsku se spojil s dalšími odpůrci režimu a začal budovat organizaci, která pomáhala lidem prchat přes hranice, shromažďovala zbraně a šířila letáky proti režimu. Roku 1949 přešli i k násilným akcím.Po pár měsících byli dopadeni a obviněni z velezrady, vyzvědačství a přípravy vražd. Komunistická propaganda případ využila k zastrašení veřejnosti a vykreslovala odbojáře jako nebezpečné teroristy. Čtyři odsouzenci byli 7. ledna 1950 brzy ráno popraveni na dvoře pankrácké věznice.Josef Hořejší stanul pod šibenicí jako poslední, po Bohumilu Klemptovi, Josefu Plzákovi a Kamilu Novotném. V samotném závěru dodnes dochovaného úředního záznamu o výkonu hrdelního trestu stojí: „Výkon proběhl bez rušivých příhod, až na ods. Josefa Plzáka, který při výkonu vykřikl: ‚Ať žije Masaryk, ať žije Mapaj!‘ Výkon skončen o 7.30 hod.“

Smrt Jana Masaryka patří k největším českým historickým záhadám. Novinář a badatel Jaroslav Mareš popisuje, jak prošel několik tisíc stránek spisu a škrtal legendy i konstrukce. Jaká teorie mu nakonec zůstala? Z celého jeho zkoumání vznikla i kniha Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka.

Smrt Jana Masaryka patří k největším českým historickým záhadám. Novinář a badatel Jaroslav Mareš popisuje, jak prošel několik tisíc stránek spisu a škrtal legendy i konstrukce. Jaká teorie mu nakonec zůstala? Z celého jeho zkoumání vznikla i kniha Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V neděli byla v Praze a dalších městech zatím největší demonstrace proti této vládě. Lidé na náměstích vyjádřili podporu prezidentu Petru Pavlovi a jeho odhodlání nejmenovat Filipa Turka ministrem. Na pódiu Milionu chvilek se mluvilo hodně o slušnosti a o hodně věcech se nemluvilo vůbec. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Otevírání tajemné obálky T. G. Masaryka v přímém přenosu Radiožurnálu proměnilo historičku Dagmar Hájkovou v nečekanou mediální hvězdu a připomnělo, že dějiny mohou být napínavé i živé. „Netušila jsem, že zájem bude tak enormní. Jsem ráda, že jsme se jako společnost začali o Masaryka zase zajímat,“ uvedla v jednom z rozhovorů.

Otevírání tajemné obálky T. G. Masaryka v přímém přenosu Radiožurnálu proměnilo historičku Dagmar Hájkovou v nečekanou mediální hvězdu a připomnělo, že dějiny mohou být napínavé i živé. „Netušila jsem, že zájem bude tak enormní. Jsem ráda, že jsme se jako společnost začali o Masaryka zase zajímat,“ uvedla v jednom z rozhovorů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stále se můžete stát Ježíškovým vnoučetem a splnit letošní vánoční přání osamělých seniorů. Stačí jít na web jeziskova vnoucata.cz. Volná přání tam stále jsou, třeba to o návštěvě papoušků! A my všem, kteří se účastní našeho charitativního projektu, děkujeme. A přání se už splnilo devětadevadesátiletému Miloslavovi z Domova v Bystřanech na Teplicku.

Stále se můžete stát Ježíškovým vnoučetem a splnit letošní vánoční přání osamělých seniorů. Stačí jít na web jeziskova vnoucata.cz. Volná přání tam stále jsou, třeba to o návštěvě papoušků! A my všem, kteří se účastní našeho charitativního projektu, děkujeme. A přání se už splnilo devětadevadesátiletému Miloslavovi z Domova v Bystřanech na Teplicku.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patril k najvýznamnejším zakladateľom prvého spoločného štátu Slovákov a Čechov. Prvý československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Rodák z Hodonína, vynikajúci študent, filozof, politik. Aké boli jeho postoje, názory, za akých okolností sa rodilo Československo? Aj o mýtoch, ktoré sú s ním spojené budeme hovoriť v historickej Nočnej pyramíde. | Historická NP: 90 rokov od abdikácie prezidenta T. G. Masaryka; | Hosť: Róbert Letz (historik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

Náměstí T. G. Masaryka v Prostějově má obdélníkový, nebo přesněji lichoběžníkový tvar a dvě dominanty. Věž nové radnice v čele náměstí a věž kostela Povýšení svatého Kříže na opačné straně. Uprostřed náměstí vede alej opatřená lavičkami. Jedna z nich je z poloviny stále obsazená, ale je každopádně možné si přisednout. Na lavičce totiž sedí asi nejslavnější prostějovský rodák, básník Jiří Wolker. Krásně vyvedený v bronzu.

W pierwszym odcinku kolejnej setki wracam do otwartej kilka miesięcy temu koperty z "ostatnimi słowami" Tomasza Garrigue Masaryka, pierwszego prezydenta Czechosłowacji. A właściwie to treść tego listu staje się punktem wyjścia do rozmowy wokół polityka, który do dzisiaj jest przez Czechów często określany mianem Tatusia - czyli określenie Ojciec Czechów ma tutaj pewne uzasadnienie.Z prof. Karoliną Ćwiek-Rogalską w Instytutu Slawistyki Polskiej Akademii Nauk rozmawiamy zarówno o polityce międzywojnia, tym jak Masaryk postrzegał liczne, zamieszkujące wówczas Czechosłowację mniejszości i tym, dlaczego wierzył w możliwość stworzenia, docelowo, nie tylko państwa, ale i nowego narodu - Czechosłowaków.Jest o roli i pozycji Edvarda Benesa i intelektualistach, z którymi Masaryk chętnie się spierał i którzy równocześnie byli jego intelektualnym zapleczem.Nie mniej miejsca w rozmowie poświęcamy kwestiom rodzinnym Masaryków - temu, jakim był ojcem a jakim mężem i jak wielką rolę w jego życiu odegrała żona, pochodząca ze Stanów Charlotta - kobieta o silnej osobowości i wielkiej do Masaryka miłości, równocześnie osoba niebywale w relacjach - ze względu na chorobę dwubiegunową, trudna.Jest i o dzieciach Tomasza i Szarlotty - Alicji, Herbercie,Oldze i Janie, który chociaż edukację zaczynał od szkoły specjalnej, to skończył jako niezły dyplomata.I o tym, jak owdowiały Masaryk, tuż przed osiemdziesiątką, związał się z o połowę od niego młodszą żoną kolejowego zawiadowcy. I tym, jak musiał ukrywać się z wybranką przed najstarszą córką, która nie chciała zaakceptować związku ojca.Oraz, oczywiście - jak to w Czechostacji, o całym mnóstwie innych spraw ;)Więcej o postaciach pojawiających się w rozmowie możecie posłuchać we wcześniejszych odcinkach:O T.G. MasarykuO architekcie Plecniku, z wątkiem relacji łączącej go z Alicją MasarykowąW szerszym kontekście wydarzeń bezpośrednio po II wojnie światowej o Janie Masaryku, chociaż obiecuję solennie, że w końcu doczeka się on swojej własnej opowieści.***Jeśli podcast Wam się podoba i chcecie pomóc go rozwijać, możecie zostać Patronami lub Patronkami Czechostacji w serwisie Patronite. W tym tygodniu zdecydowali się na to:Przemysław i ZiemowitBardzo Wam, Panowie dziękuję

Manželka prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka se narodila 20. listopadu 1850 v New Yorku. Její rodina měla francouzské kořeny a další předkové připluli do Ameriky na lodi Mayflower. Charlotta byla hudebně nadaná, proto se vydala do Lipska na tamní konzervatoř studovat hru na klavír. Přehnaným cvičením si však zranila ruku a z profesionální dráhy sešlo. V Lipsku poznala Tomáše Masaryka, kterého si 15. března 1878 v New Yorku vzala.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jestliže byla idea Československa dílem T. G. Masaryka, za praktické prosazení našeho státu vděčíme nejvíc Edvardu Benešovi. Tento drobný muž dokázal vyjednat nejen samotný vznik Československa, ale i jeho potvrzení na mírové konferenci ve Versailles a ukotvení v evropských poválečných strukturách. Teprve s nástupem hospodářské krize a autoritativních režimů se jeho zahraniční politika začala hroutit. Československo stanulo v obklíčení nepřátelsky naladěných států.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

První pamětní mincí u nás byla stříbrná desetikoruna, vydaná k desátému výročí založení Československa 28. října 1928. Je na ní podobizna prezidenta T. G. Masaryka. Výtvarný návrh vytvořil Otakar Španiel a Národní banka těchto mincí emitovala jeden milion kusů. Podobizna prezidenta Masaryka byla i na stříbrné dvacetikoruně vydané v roce 1937 v reakci na jeho úmrtí.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

Tajemná obálka, uchovávaná desítky let v archivu, odhalila vzkaz, který Tomáš Garrigue Masaryk nadiktoval svému synovi Janovi v létě 1934, kdy se jeho zdraví dramaticky zhoršovalo. Co potvrdila analýza pětistránkového dokumentu psaného převážně v angličtině? O odkazu prvního československého prezidenta a okolnostech vzniku dokumentu hovořila v pořadu Jak to vidí… historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Dnes byla v Lánech otevřena obálka se slovy T. G. Masaryka patrně z roku 1934. Autoři podcastu Přepište dějiny byli tou dobou na cestě do Opavy, a tak si přímý přenos pustili v autě. Jako extra vydání vám nabízíme pár postřehů, které je při tom napadaly.

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

Ve třetí části seriálu ze sídla českých prezidentů jsme si odskočili do Lán, protože i ty patří k prezidentské tradici. Jak se proměnily za Masaryka, za jeho nástupců i v poslední době? A kde tu vlastně sedávali ti pátečníci? A sedávali tu často? Provázela nás ředitelka zámku v Lánech Iveta Krupičková.

Série z Pražského hradu pokračuje setkáním s architektemZdeňkem Lukešem. Začneme v Masarykově knihovně a řeč bude i o jejích proměnách, třeba za Gustáva Husáka. A pak už se vydáme do hradních zahrad. 

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://domov.sme.sk/c/23450469/nasli-ho-nadranom-na-dlazbe-masarykova-nahla-smrt-bola-symbolom-konca-slobodnej-ery.htmlNačítal Tomáš Prokopčák–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1958 ke kriminalistickému vyšetřování nedošlo, případ převzala státní bezpečnost. Tím vzniklo podezření,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Kamil Nedvědický.

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1958 ke kriminalistickému vyšetřování nedošlo, případ převzala státní bezpečnost. Tím vzniklo podezření,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Kamil Nedvědický. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obnovilo by hnutí ANO po případném návratu do vlády státní podporu penzijního spoření pro starobní důchodce? Co nového zjistili investigativní reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS o ukrajinské klinice zajišťující náhradní matky, které potom jezdí rodit do Prahy? A z jakých dokumentů vycházejí policisté, kteří znovu otevřeli vyšetřování smrti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka?