Podcasts about masaryka

Vedení Prostějova řeší, jaké stromy budou v budoucnu zdobit náměstí T. G. Masaryka před radnicí. Před deseti lety tam město vysázelo dubovou alej, a to i pod vzrostlé habry, které dnes poskytují obyvatelům centra v horkých dnech stín.

O tom, že První republika je pro nás stále vzorem demokracie a důkazem našich hlubokých demokratických tradic, svědčí i skutečnost, že ústava České republiky z roku 1993 byla do značné míry opsaná z té prvorepublikové. Uvážíme-li, v jakém spěchu po roce 1918 vznikala, je až překvapující, nakolik funkční dokument se 29. února 1920 podařilo schválit. Měl samozřejmě své nedostatky, ze kterých se tvůrci ústavy České republiky ve značné míře poučili. Jde například o volební systém přísnější pro malé strany, jiný druh voleb do Senátu a podobně. Už u prozatímní ústavy z 13. listopadu 1918 vypukl spor o prezidentské pravomoci. Prezident měl být původně něco jako britský král. Karel Kramář se snažil Masarykovi vysvětlit, že jde o to, aby se neušpinil politikou a byl jako na nebesích, ale nepřesvědčil ho. Masaryk tehdy pronesl své slavné „Tož to ne!“ Postavení prezidenta bylo nakonec podobné jako je v naší ústavě. Ovšem Masaryk měl vliv mnohem větší, bez ohledu na ústavu. Byla za tím jeho osobní autorita i zákulisní šachové tahy, navíc se mu podařilo vytvořit okolo Hradu jakési neinstitucionalizované mocenské centrum.Přesto nebyla Masarykova pozice tak neotřesitelná, jak si dnes myslíme. Nejhorší to měl při prezidentské volbě v roce 1927. Antonín Klimek dokonce ve svých úvahách připouští, že „kdyby proti němu postavila vládní koalice jako kandidáta Antonin Švehla, mohl by Masaryka za daného rozložení sil v parlamentě porazit. Byl nakonec jediným Masarykovým protikandidátem starý dělnický harcovník Václav Šturca, který v prvním kole obdržel 54 hlasů, zatímco Masaryk 274. Hubenou většinou třinácti hlasů (oproti 37 z roku 1920) tak dosáhl vítězství, jež právem může být označeno jako Pyrrhovo. Nepřitažlivost obou kandidátů pro řadu volitelů se projevila ve vysokém počtu bílých lístků – celkem bylo 104 prázdných lístků a 2 neplatné.

Vitajte pri počúvaní série podcastu Dobré ráno - Čítanie na nedeľu. Každú nedeľu si môžete vypočuť vybraný text, ktorí napísali naši kolegovia a načítavame ho my moderátorky a moderátori Dobrého rána.Načítaný text: https://domov.sme.sk/c/23450469/nasli-ho-nadranom-na-dlazbe-masarykova-nahla-smrt-bola-symbolom-konca-slobodnej-ery.htmlNačítal Tomáš Prokopčák–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

V rodném městě prvního československého prezidenta připomíná socha, muzeum i naučná stezka. V nedalekých Čejkovicích, kde dodnes obec provozuje muzeum v domku Masarykových, už na základní škole mladý Tomáš doučoval své spolužáky. Je jeho odkaz jako „lidového prezidenta“ stále živý? A co spojuje návštěvníky, kteří jdou po stopách TGM? V dalším díle pořadu Jihomoravský rok zazní i Masarykovy slavné citáty a vzpomínky pravnučky Charlotty Kotíkové.

Co má společného Brno, Mělník, Bystřice nad Pernštejnem a Humpolec? Dělí se o identickou sochu Tomáše Garrigua Masaryka, která navíc v Brně vůbec neměla být. Pozoruhodný příběh bronzového prezidenta rozplétá nová Brněnská jedenáctka. Věnuje se taky filmovému natáčení Gerty Schnirch, ptačímu trusu i naštvaným lidem z okolí Brna, kterým se nelíbí plány na rychlotrať k Břeclavi. A klademe si otázku: Musí to bét, Maryšo?

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V druhém díle naší procházky Černínským palácem se ocitneme v prostoru asi nejznámějším. Bytem Jana Masaryka nás provede Ivan Dubovický a zaměříme se  spíše na jiná témata než na tragickou březnovou noc roku 1948. Kromě diplomacie, politiky a rodinných motivů se zaměříme také na jeden zajímavý rádiový přístroj, který Masaryk dostal od své bývalé manželky.

Málokdo tuší, že intelektuál, novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka, narozený 6. února 1895 v Praze, svých úspěchů dosáhl i bez maturity. Více než školní řád mu totiž vyhovovalo samostudium, a tak se stal redaktorem deníku Čas už ve svých osmnácti. O deset let později pak dostal nabídku snů přímo od prezidenta Masaryka, který mu poskytl finance na založení nového týdeníku. Proslulá Přítomnost s přestávkami, a dnes už pouze na internetu, existuje sto let.

Málokdo tuší, že intelektuál, novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka, narozený 6. února 1895 v Praze, svých úspěchů dosáhl i bez maturity. Více než školní řád mu totiž vyhovovalo samostudium, a tak se stal redaktorem deníku Čas už ve svých osmnácti. O deset let později pak dostal nabídku snů přímo od prezidenta Masaryka, který mu poskytl finance na založení nového týdeníku. Proslulá Přítomnost s přestávkami, a dnes už pouze na internetu, existuje sto let.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1958 ke kriminalistickému vyšetřování nedošlo, případ převzala státní bezpečnost. Tím vzniklo podezření,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Kamil Nedvědický.

I po více než sedmi dekádách stále přitahuje pozornost záhadami opředená smrt Jana Masaryka. Byla to sebevražda, nešťastná náhoda nebo vražda? Pokud by to byla vražda, kdo byl vrahem a kdo by měl na jeho smrti zájem? Policie znovu otevírá vyšetřování, objevují se nové archivní materiály. „V březnu 1958 ke kriminalistickému vyšetřování nedošlo, případ převzala státní bezpečnost. Tím vzniklo podezření,“ přibližuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Kamil Nedvědický. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policie znovu otevřela případ úmrtí Jana Masaryka. Někdejší ministr zahraničních věcí zemřel za nevyjasněných okolností v březnu 1948, krátce po komunistickém převratu. Podle tehdejšího vyšetřování spáchal sebevraždu, teorií o jeho smrti je ale víc. Mohou nově získané dokumenty z diplomatických archivů Británie, Francie a USA vnést do celé věci jasno?Host: Prokop Tomek, historik z Vojenského historického ústavu PrahaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Obnovilo by hnutí ANO po případném návratu do vlády státní podporu penzijního spoření pro starobní důchodce? Co nového zjistili investigativní reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS o ukrajinské klinice zajišťující náhradní matky, které potom jezdí rodit do Prahy? A z jakých dokumentů vycházejí policisté, kteří znovu otevřeli vyšetřování smrti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka?

Obnovilo by hnutí ANO po případném návratu do vlády státní podporu penzijního spoření pro starobní důchodce? Co nového zjistili investigativní reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS o ukrajinské klinice zajišťující náhradní matky, které potom jezdí rodit do Prahy? A z jakých dokumentů vycházejí policisté, kteří znovu otevřeli vyšetřování smrti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský se narodil 23. ledna 1861. Napsal několik knih o turistice, ačkoli ji neměl rád. Byl neduživý, naučit se plavat mu trvalo tři roky, a přesto vyučoval tělesnou výchovu. Stal se jediným českým členem prvního mezinárodního olympijského výboru a jako jediný Čech se účastnil prvních obnovených Olympijských her v Athénách. Díky svému dokonalému vystupování a perfektní znalosti etikety se „pan etiketa“ stal hradním obřadnostou prezidenta Masaryka.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Už před první světovou válkou odešlo z habsburské monarchie mnoho lidí do USA a zakládali tam spolky sdružující Čechy a Slováky. Obě skupiny se v říjnu 1915 dohodly na plánu utvořit společný stát.

Jak zařídit, aby byla škola centrem komunity? Proč je důležité mít školní vrby a co přináší? Co jsou největší výzvy pro zkušené vedení škol i začínající učitele Kudy na sdílení dobré praxe mezi učiteli? Poslouchejte čtyřicáté druhé Hovory z kabinetu s Gabrielou Hruškovou, ředitelkou na ZŠ T. G. Masaryka ve Štětí. Zdroje z tohoto dílu: Synapse Učitelská platforma atlas.mapy.cz Partnerem a podporovatelem podcastu je Řízení školy, mentor pro vaši ředitelnu. Kromě webové aplikace a časopisu Řízení školy vydávají také Učitelský měsíčník a další periodika. Kompletní přehled jejich nabídky pro školy najdete na www.rizeniskoly.cz

Děti ze Základní školy T. G. Masaryka v Náchodě s nadšením pracovaly a společně vytvořily píseň, ke které natočily i videoklip, jenž ukazuje krásy Náchoda a jeho okolí. Videoklip byl natočen na známých i méně známých místech města a zachycuje jeho jedinečnou atmosféru a kouzlo.

Přestavba bývalé administrativní budovy Emos na přerovském náměstí T. G. Masaryka skončí oproti původnímu plánu o zhruba tři měsíce později. Konkrétně v únoru 2026.

Rozhovor Lucie Výborné s Robertem Kořínkem, znalcem nejen ostravských vodojemů z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, probíhal 41 metrů nad zemí v oblasti Dolních Vítkovic v Ostravě. V rámci projektu o věžových vodojemech vznikly dvě knihy i webové stránky, na kterých mohou lidé hledat inspiraci pro výlety. „Pokud si někdo vodojemy zamiluje, kniha o konverzích je inspirací pro přestavbu,“ láká Kořínek. Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor Lucie Výborné s Robertem Kořínkem, znalcem nejen ostravských vodojemů z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, probíhal 41 metrů nad zemí v oblasti Dolních Vítkovic v Ostravě. V rámci projektu o věžových vodojemech vznikly dvě knihy i webové stránky, na kterých mohou lidé hledat inspiraci pro výlety. „Pokud si někdo vodojemy zamiluje, kniha o konverzích je inspirací pro přestavbu,“ láká Kořínek.

28. říjen jako výročí vzniku republiky využívali v minulosti lidé k žádostem o kmotrovství. Za první republiky bylo běžné, že se lidé obraceli na prezidenta republiky Masaryka a chtěli ho jako kmotra pro své narozené děti.

Tři muži u Jana Masaryka v Černínském paláci. Záhadná návštěva jen pár hodin před jeho tragickou smrtí. Ministerstvo zahraničí získalo po desítkách let dokumenty z diplomatických archivů. Odstartují další vyšetřování? Diskutují novinář Jan Horák z Aktuálně.cz, který o dokumentech jako první napsal, a historik Ústavu soudobých dějin Akademie věd Jiří Kocián. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři muži u Jana Masaryka v Černínském paláci. Záhadná návštěva jen pár hodin před jeho tragickou smrtí. Ministerstvo zahraničí získalo po desítkách let dokumenty z diplomatických archivů. Odstartují další vyšetřování? Diskutují novinář Jan Horák z Aktuálně.cz, který o dokumentech jako první napsal, a historik Ústavu soudobých dějin Akademie věd Jiří Kocián. Ptá se Matěj Skalický.

Triatlonisté letos zažívají napínavou olympiádu. Kvůli špinavé Seině nemohli trénovat plavání, jejich závod byl několikrát odložen a do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je nečeká jen duatlon. Bude se situace ještě opakovat?Hostem Ptám se já byl Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, který pracuje v oboru hydrologie povrchových vod, zabývá se dopady změny klimatu na vodní zdroje a je také radním pro životní prostředí na Praze 4 za hnutí ANO.Kvůli velké míře znečištění Seiny v ní platil zákaz koupání už od roku 1923. Francouzská vláda se to po sto letech pokusila změnit a chtěla řeku vyčistit - nejen kvůli chystané letní olympiádě v Paříži, ale i plánům opět zpřístupnit plavání v Seině veřejnosti. Před startem her si v ní demonstrativně zaplavala i pařížská starostka Anne Hidalgová.Jak se Francii povedl projekt čištění řeky, který má být hlavním odkazem olympiády? Proč ani investice za více než 30 miliard nestačila? A jak jsou na tom řeky v českých městech?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Naše vycházka začíná u rodného domu na hlavním prostějovském náměstí T. G. Masaryka. Je to honosný měšťanský dům, který zakoupili básníkovi movití prarodiče.

Akých protokolárnych prešľapov sa dopúšťali predchodcovia nového prezidenta? „Peter Pellegrini je politický matador a počas jeho počas jeho výkonu som nezaevidovala žiadne faux pas. To sivé strnisko by si však mal oholiť, naň je ešte mladý,“ odporúča v rozhovore k inaugurácii prezidenta Petra Pellegriniho odborníčka na dejiny diplomacie a protokol Mária Holubová. #pocuvajtepravdu

Jak byste se cítili, kdyby na vás mrkl František Palacký? Kdyby vám před očima vyrostla zeď plná historických stavebních artefaktů nebo se na chvíli ocitli ve druhé světové válce? Zjistit to můžete v klatovském muzeu.

Uzavřené náměstí T. G. Masaryka v úterý dopoledne překvapilo Přerovany. Na víc než dvě hodiny ho obsadily desítky policistů včetně těžkooděnců. Nacvičovali tam společně s příslušníky složek integrovaného záchranného systému zásah proti fiktivním střelcům. Dopředu o cvičení věděla jen hrstka lidí.

Vyplňte podcastový prieskum a pomôžte nám zlepšiť váš poslucháčsky zážitok: ⁠https://forms.office.com/e/7hfFpLaMgz⁠  – Nezáleží na tom či ste Slovák, Čech, Maďar, Nemec alebo Žid, ani či ste katolík, evanjelik, pravoslávny či ateista, brány združenia YMCA sú pre každého mladého človeka otvorené. Azda takto jednoducho by sa dala pre slovenské či československé pomery zhrnúť základná myšlienka tohto svetového združenia. Young men´s christian association, teda Kresťanské združenie mladých ľudí vzniklo ešte v polovici 19. storočia ako odpoveď na niektoré dehumanizujúce dôsledky rýchlej industrializácie či raných fáz vývoja kapitalizmu a malo ponúknuť mladému človeku alternatívu – teda telesný i duševný rozvoj, silné kamarátske väzby, sebadisciplínu a bezpečné zázemie pre osobný a následne i spoločenský rozvoj. To sú všetko myšlienky, ktoré do značnej miery korešpondovali aj s duchom mladej Československej republiky a s filozofiou jej prezidenta T. G. Masaryka. Nebolo preto prekvapením, že medzi hlavných podporovateľov YMCA v Československu patril aj on. Pre obyvateľov Bratislavy je YMCA zároveň aj symbol. Reprezentuje ho krásna budova postavená v rokoch 1920 – 1923 v rondokubistickom štýle v blízkosti Hlavnej železničnej stanice. V týchto dňoch je to práve 100 rokov od jej otvorenia a zároveň rozbehnutia hlavných aktivít Združenia či už v našom hlavnom meste, ale i po celej krajine. A ako inak, dramatické 20. storočie sa podpísalo tak na činnosti YMCI i na vzhľade a kondícii jej budovy. Počúvate Dejiny, pravidelný podcast denníka SME. Moje meno je Jaro Valent, som šéfredaktor časopisu Historická revue a spolu s historikom Lukášom Krajčírom z HÚ SAV sa pozrieme na túto pozoruhodnú kapitolu našich dejín dejín. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

Narodil sa v malom mestečku v rakúsko-uhorskej monarchii do rodiny kočiša a kuchárky a aj napriek tomu sa z neho stal úspešný akademik, filozof a štátnik nevídaných rozmerov. Vo veku 68 rokov sa stal prvým a najdlhšie slúžiacim československým prezidentom a jedným z najväčších európskych demokratov 20. storočia. Poďme sa spoločne pozrieť na život a dielo Tomáša Garrigue Masaryka. -- ✎ Dejepis Inak merch ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://merch.sk/dejepis-inak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.pantarhei.sk/autori/sandra-svitekova-dejepis-inak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ✎ Tvorbu Dejepisu Inak môžeš podporiť tu: Členstvá: YouTube: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@dejepisinak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠   Patreon: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.patreon.com/dejepisinak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BuyMeACoffe: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.buymeacoffee.com/dejepisinaK⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Paypal: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.paypal.com/donate/?cmd=_s-xclick&hosted_button_id=RNB9XGJRX9JSE&source=url&ssrt=1683627082434⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ✎ Sociálne siete: Facebook: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.facebook.com/dejepisinak/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagram: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/dejepisinak/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ TikTok: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.tiktok.com/@dejepisinak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Twitter: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://twitter.com/dejepis_inak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ✎ Hudba vo videu: epidemicsound.com ✎ Zdroje: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://bit.ly/3vruLl⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -- Podcastová verzia Dejepisu Inak vychádza v spolupráci s portálom ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠skpodcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte skpodcasty.sk na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagrame⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ alebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠LinkedIne⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.